Některé možnosti řešení etopedické problematiky v pedagogicko - psychologické poradně NVP
|
|
- Romana Mašková
- před 2 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 ŠKOLY A ZAŘÍZENÍ PRO MLÁDEŽ OBTÍŽNĚ VYCHOVATELNOU Některé možnosti řešení etopedické problematiky v pedagogicko - psychologické poradně NVP lan PorS Oddělení pro děti a mládež vyžadující zvláštní péči Pedagogickopsychologické poradny NV hl. m. Prahy se mj. zabývá praktickým řešením etopedických problémů již mnoho let. Kromě řešení běžných výchovných problémů přebíráme již přes 10 let do ambulantní péče děti propuštěné z výchovných a převýchovných zařízení na základě zrušené ústavní výchovy. Poskytujeme psychologické a terapeutické vedení dětí i rodičů po dobu několika měsíců, většinou individuální formou 2 4krát za měsíc. Nepravidelně otvíráme i terapeutické skupiny chlapců s většími výchovnými obtížemi, do těchto skupin zařazujeme občas i chlapce podmínečně propuštěné z převýchovných zařízení. Skupinu tvoří 8 12 chlapců (koedukované skupiny se nám příliš neosvědčily), délka jednoho sezení je zhruba 1,5 hodiny, počet se pohybuje od 12 do 15 při frekvenci jedenkrát týdně, věk let. Z této charakteristiky vyplývá, že i když chlapci docházejí do naší poradny relativně dlouho, jedná se v podstatě o krátkodobé působení. Délka jednotlivých sezení není pevně stanovena, např. proti zásadám práce s neurotiky, kdy je časové omezení funkční. Naše zkušenosti ukazují, že motivace dětí s poruchami chování ke spolupráci je nepříliš velká, spojená často s nedůvěrou a hostilním postojem k autoritám. Pokud se takové dítě přece jenom odhodlá k vyjádření svých problémů, postojů či pocitů, zdá se nám nepřijatelné přerušit výpověď z časových důvodů, protože k dalšímu oteveřenému projevu již u dítěte nemusí dojít. Každé sezení je obecně rozděleno do čtyř částí, kdy v úvodu po přivítání probíhá zklidnění v podobě nácviku a později procvičování jednotlivých fází autogenního tréninku. Vzhledem k této specifické náplni přerušujeme styky s okolím (telefon, zvonek apod.), což prakticky znamená, že neexistuje pozdní příchod. Zde se nám naopak konkrétně stanovený časový požadavek spojený s případným negativním dopadem zdá účelný a účinný (pokud se někdo opozdí, má neomluvenou absenci). Po nácviku autogenního tréninku následuje část, kdy má každý SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA C. 2, ROC »
2 člen skupiny možnost podělit se o problémy, ale (a to především) 0 příjemné zážitky s akcentem na školní hodnocení (pozitivní je 1 absence poznámky). Děti do aktivity nenutíme, spíše jen povzbuzujeme, případně upozorníme na kladné výsledky a poznatky, které jsme získali od rodičů či učitelů. Prostřední část sezení je nejdelší, náplň je spíše činnostní a tvoří ji většinou běžné terapeutické techniky, modifikované pro naše potřeby (muzikoterapie, arteterapie, hraní rolí, psychohry, rozvoj kreativity i abreakce, prvky sociodramatu apod.). Nevyhýbáme se ani sociálně zaměřeným aktivitám, i když nejde o klasické sociální učení. Vycházíme přitom z obecně přijímaného předpokladu možné změny v postojích i v jednání díky dlouhodobějšímu korigujícímu tlaku vrstevníků, spíše než pouhým působením autorit. Závěrečná fáze je opět zklidňující, nenásilně zhodnotíme průběh sezení i aktivitu a úspěšnost jednotlivých členů (akcent na skupinovou dynamiku) a na úplný závěr zařazujeme většinou znovu autogenní trénink. Cílem skupinového působení není restrukturace osobnosti, ale především poskytnutí emoční podpory každému dítěti s možností prožít úspěch v sociálně přijatelných (byť často nekonvenčních) aktivitách. Běžně totiž jde o děti, které nejsou úspěšné v žádné obecně uznávané oblasti a které naopak jsou trestané a odmítané rodiči i školou (obdobně viz Mertin, Janišová, 1984). Náš přístup je spíše direktivní, neboť nejsou předpoklady ani čas na spontánní strukturaci skupiny, výběr přijatelných aktivit apod. Častá námitka, že tyto děti poznaly jen direktivitu, není na místě, neboť nejčastější výchovný přístup je nedůslednost, lhostejnost. Naše direktivita se týká především struktury sezení, výběru aktivit, případně hodnocení přestupků; v samotném průběhu sezení, zejména činnostní části, podporujeme spontánnost (např. při malování prsty v arteterapii apod.). Důležitou složkou reedukace je samozřejmě průběžná práce i s rodiči, kteří docházejí do poradny zhruba jedenkrát za 14 dní. To se prozatím děje individuální formou, ale výhledově uvažujeme i o skupinovém vedení rodičů. V poslední době docházíme k přesvědčení, že tyto popsané formy ambulantní péče o děti jsou sice potřebné a vhodné, nicméně poněkud větší efektivita se zdá být u těch případů, které vedeme v rámci rodinné terapie. U věkové skupiny dětí je zřejmé, že ovlivňování a kontrola fungování všech členů rodiny je nejen nutná, ale i účinná. Běžně se totiž stává, že jsme rodiči manipulováni k akcentování tzv. identifikovaného klienta; to znamená, že k nám rodiče přivedou a označí dítě, které má nebo dělá po- 6 6
3 tíže, což rodina považuje pouze za jeho problém, je sice s námi ochotna spolupracovat, ale za nevyřčeného předpokladu, že budeme jejich postoj akceptovat a zaměříme se v podstatě pouze na práci s označeným dítětem, které za domluvený čas vrátíme rodině zlepšené. Obdobný postoj lze ale vysledovat napr. i u školy. Naopak u věkové skupiny adolescentů se zdá, že práce s rodinou je sice samozřejmá a nutná, ale vzhledem k vývojovým zákonitostem dochází ke kvalitativnímu posunu v pohledu dětí na své rodiče a autority vůbec, což zvýhodňuje práci se skupinou vrstevníků, kteří se mohou vzájemně spíše ovlivňovat, než je v silách autorit (a poradna jako instituce je v jejich očích autoritou, byť by styl práce byl sebevíc nedirektivní). Kromě těchto popsaných forem práce pořádáme i další, např. letní reedukační tábory pro děti, které se velmi osvědčily nejen z hlediska reedukačního, ale především diagnostického. Tyto tábory jsou co do vybavení velmi náročné (budujeme je v podstatě na zelené louce, stavba tábora i provoz je zcela závislý na snaze a spolupráci všech účastníků tedy dětí i dospělých). Tábor trvá zhruba 3 týdny a vzhledem k naznačeným velice skromným podmínkám a tudíž náročným situacím je téměř nemožné cokoliv předstírat po celou dobu tábora (týká se i dospělých!). Poznatky a případné zisky z tohoto způsobu trávení části prázdnin jsou velmi významné a poměrně trvalé (Mertin, Eisler, ; Pičman a kol., 1980). Kromě pasívního přijímání klientů do naší péče (především na základě žádostí školy a rodičů, řidčeji ostatních institucí, jako je např. OPRD apod.) jsme se před několika lety zabývali v rámci metodické práce i otázkou depistáže dětí s poruchami chování. Důležitým momentem byl fakt, že na jedné straně všichni zainteresovaní volají po včasném zásahu, kdy ještě nejsou fixovány asociální či dokonce antisociální formy chování a kdy bývá i rodina motivovanější a přístupnější korekci. Na straně druhé musíme konstatovat, že počet dětí s poruchami chování, jejichž problémy je nutné řešit nařízením ústavní výchovy, je stále neúnosně vysoký. Při anamnéze většinou zjišťujeme, že včasné odhalení a následný zásah byl bez větších problémů možný. V první fázi jsme se pokoušeli úzce spolupracovat s OPRD a VB, ale vzhledem ke specifice práce a přístupu těchto institucí jsme se rozhodli budovat model školní depistáže dětí s poruchami chování. Cílem bylo vytvořit metodiku, která by byla dostatečně validní a spolehlivá, umožňovala do jisté míry i predikci, ale byla přitom s ohledem na vytížení učitelů časově nenáročná. 6 7
4 Po opakovaných korekcích jsme dospěli ke stanovení několika kritérií screeningu, podle kterých je hodnocena vždy celá třída. Kritéria screeningu 1. Evidence dítěte v ped. psychol. poradně 2. Evidence dítěte na psychiatrickém oddělení (DPA či DPL) 3. Evidence dítěte na OPRD ONV (z výchovných důvodů) 4. Evidence dítěte na odd. VB (tr. činnost) 5. Opakování ročníku 6. Snížená známka z chování (opakovaně i tř. či řed. důtka) 7. Délka výchovných obtíží nad 1 rok 8. Záškoláctví (opakovaně či jednorázově nad 20 hodin) 9. Výběr pomocí Bristolského dotazníku 10. Výběr pomocí sociometrie 11. Hodnocení chování dítěte spolužáky Ze specifických kritérií (č. 6 11) se okrajově zmíníme o posledních třech. Krit. č. 9. jde v podstatě o 15 příkladů nepřizpůsobivého chování dítěte ve třídě a tř. učitel zatrhne ty, které jsou pro dítě typické. Vybíráme ty děti, jejichž chování koresponduje s 5 a více položkami. Kritérium č. 10 je klasický sociometrický test, ve kterém sledujeme především dimenzi obliby; výběr pak zahrnuje děti, které jsou zavrženy více než třetinou třídy. Opakovaně se nám totiž potvrdilo, že děti s poruchami chování jsou téměř vždy zavrhovány většinou spolužáků. I když nemůžeme s jistotou tvrdit, že zavržené dítě má nebo bude mít poruchy chování, lze se alespoň domnívat, že přinejmenším sociální situace ve třídě je pro něho velmi nepříznivá a i při absenci dalších negativních faktorů může nepříznivě ovlivnit přinejmenším další sociální vývoj dítěte. Posledním kritériem je dodatek sociometrického dotazníku, ve kterém se děti vyjadřují o těch spolužácích, kteří podle jejich názoru neadekvátně jednají a reagují. Časová náročnost je minimální, přibližně 1 vyučovací hodinu na celou třídu. I když jednotlivá kritéria nejsou samostatně příliš validní, s růstem počtu výběrů podle jednotlivých kritérií vzrůstá i spolehlivost hodnocení dítěte, resp. jeho konečného výběru. Domníváme se, že důležitou roli hrají i určité kombinace výběrů podle uvedených kritérií, což bude nutné ještě statisticky ověřit (na obecnější úrovni srovnej Čáp, Boschek, 1987). Uvedenou metodiku jsme použili v rámci pilotáže na jedné zá- 6 8
5 kladní škole v Praze 2, kde prošlo šetřením 164 dětí. Počet zachycených dětí byl 2 3 na třídu, po dalším vytřídění (většina dětí již byla v péči některého odborného pracoviště) zůstalo ve výběru 16 dětí, tedy zhruba 10 %. Šlo vesměs o děti, které měly nebo dělaly potíže a problémy, jaké by byly indikací k odbornému zásahu, ale rodiče ani škola odborné pracoviště nekontaktovali. Rodičům byla nabídnuta ambulantní péče v rámci ped. psychol. poradny, možnost zapojení do mimoškolní činnosti v rámci domu pionýrů a mládeže, pobyt na našem letním táboře apod. Škola nebyla v této fázi o dětech informována, neboť jsme to považovali za nediskrétní. Naši nabídku akceptovalo nakonec pouze 5 rodičů, kteří byli pro další spolupráci motivovaní. Zdá se to málo, ale na uvedeném obvodu je 12 základních škol a za spekulativního předpokladu, že bychom z nich vybrali ona 3 /o motivovaná pro další spolupráci, přibylo by rázem pražským obvodním poradnám zhruba klientů, vyžadujících intenzívní a dlouhodobou péči. To je vzhledem ke stávající situaci v poradenství nereálné, i když si uvědomujeme, že chyba našeho odhadu může být značná. Je však pravděpodobné, že reálný počet vybraných dětí by byl spíše vyšší. Uvedená metodika proto již nebyla dále rozpracována a využívána pro původní účel, neboť by podle našeho názoru docházelo pouze k mechanickému vybírání dětí (a jejich evidenci v jakési databance) bez možnosti reálné pomoci, což není podle našeho názoru korektní a mohlo by vést k poškození dítěte i rodičů. Mimochodem tento bod poradenské práce se nám zdá nesmírně důležitý. Poradenský pracovník by měl být zodpovědný k sobě i klientovi ještě před přijetím do péče, kdy nutně musí zvažovat možnosti svoje i poradenství. Pokud dojde k situaci, že slíbí klientovi, rodičům, škole či dalším pomoc, což se později ukáže nereálné, nemůže' od případu odstoupit, aniž by nezařídil inter- venci dalšího kompetentního odborníka. To by mělo být samozřejmé i v případě, že se poradenský zásah neukázal jako účinný. Z uvedených důvodů bychom snad výhledově využili tuto nebo podobnou formu depistáže pouze k rychlé orientaci poradenského pracovníka na nově přidělených školách, které bude mít v intenzívní péči. PPP NVP a zejména naše oddělení však řeší i ryze etopedickou problematiku, konkrétně případy dětí a mládeže s asociálními formami chování (porovnej Klíma, 1986). Kromě již zmíněné péče o děti se zrušenou ústavní výchovou již mnoho let spolupracujeme s pražskými diagnostickými ústavy. Z těchto zařízení pře- SPECIALNI PEDAGOGIKA C. 2, ROC. 199U
6 bíráme do své péče děti a mladistvé, kteří zde byli umístěni ňá tzv. dobrovolný diagnostický pobyt. Jde o výrazné výchovné opatření, kdy dochází k umístění dítěte do diagnostického ústavu na základě žádosti a souhlasu rodičů, a to na dobu 2 měsíců. Toto opatření nelze rodičům nařídit (lze je pouze doporučit) a není nezvratné, neboť dítě se v každém případě po skončení pobytu vrací zpět do péče rodičů. Dřívější praxe však bylá" taková, že dítě bylo umístěno přímo, tedy bez předchozího vyšetření v PPP, a jeho propuštění do rodiny nebo naopak umístění v dalším převýchovném zařízení bylo zcela závislé na závěrečné zprávě diagnostického ústavu. Vzhledem k tomu, že šlo většinou již o případy indikované k nařízení ústavní výchovy a tudíž vesměs docházelo k bezprostřednímu umístění do další převýchovy, míjelo se toto opatření účinkem a suplovalo běžné způsoby umísťování, tedy na základě ústavní výchovy nebo tzv. předběžného opatření, příp. ochranné výchovy. Na základě zhodnocení situace diagnostickými ústavy a po zvážení možností poradny (resp. našeho oddělení) jsme vytvořili návrh nového systému umísťování na diagnostické pobyty. Stávající systém péče o děti s výraznými poruchami chování je (kromě možnosti převedení do zdravotnické péče vzhledem k hraniční problematice) postaven převážně na ústavní výchově. Pokud závažnost případu nepřesáhne onu dosud pomyslnou hranici a k nařízení ústavní výchovy nedojde, zůstává péče na ambulantní úrovni, přičemž je dítě integrováno ve své kmenové škole a třídě. Pokud srovnáme např. péči o dyslektické děti (máme na mysli čtyřstupňový systém: kmenová škola ambulantní péče specializovaná třída internátní zařízení, např. DPL), zdá se volba pro děti s poruchami chování užší a dělení hrubší. Možná i z tohoto důvodu (a zřejmě i s ohledem na historii) budou pramenit dosud přetrvávající snahy přeřazovat občas tyto děti do zvláštní školy, která je však určena pro děti s mentálním postižením. Tyto tendence se nám zdají nepřijatelné, ale na druhé straně v nich cítíme snahu o řešení mimo kmenovou školu, ale ještě ne v převýchovném zařízení (samostatnou kapitolou zůstává potřeba léčebněvýchovných ústavů). Zdá se nám, že možnost umístit dítě sice do speciálního zařízení, ale na limitovanou a poměrně krátkou dobu, což diagnostický pobyt představuje, je výhodnou možností. Z poradenského hlediska návaznost na diagnostické ústavy organicky zapadá do systému výchovného poradenství. Posloupnost je tedy následující: 7 0
7 kmen. škola OPPP, resp. odd. ŠMVZP diag. ústavy přísl. (tř. uč., VP) odd. PPP NVP PPP NVP (DDO, DÚM) Oddělení ŠMVZP naší poradny tedy funguje jako koordinační článek mezi obvodními poradnami (resp. jednotlivými odd. PPP NVP), neboť vzhledem k poměrně malému počtu těchto dětí je výhodnější, aby se touto problematikou zabývalo jen jedno pracoviště a kdy by byl navíc úhel pohledu na jednotlivé případy stejný. Návaznost a případné předání případu dalším institucím (DPA, DPL, OPRD apod.) je možné v kterékoliv fázi, prostupnost všech článků je obousměrná. Z hlediska diag. ústavů by měl budovaný systém vyloučit nahodilost a zároveň zajistit výběr prognosticky nadějných případů tak, aby riziko dalšího selhávání bylo po propuštění zpět do rodiny a za následného vedení v poradně co nejmenší. Naše oddělení tedy eviduje na základě informací škol, OPRD, DPA a dalších všechny zájemce z řad rodičů o umístění jejich dětí na diagnostický pobyt (jde o děti i mladistvé). Shromažďujeme dostupné materiály (zejména školní, sociální a zdravotní zprávy o dítěti i rodině) a provádíme základní diagnostiku (etopedickou a sociální). Kromě toho zjišťujeme účinnost dosavadního ambulantního vedení a pokud nebylo realizováno, zajišťujeme je v rámci našeho oddělení. Domníváme se totiž, že jednorázové vyšetření nic neřeší, nehledě na to, že je nutné dát klientovi i rodičům možnost zkorigovat své postoje za odborného vedení. Ambulantní péče je v těchto případech založena na základních momentech. Předně vycházíme ze závěrů a doporučení toho, kdo nám případ předal. Dbáme důsledně na to, aby byl klient v této fázi pouze v naší péči, tzn. aby nedošlo k paralelnímu působeni. Tato dvojí péče většinou přináší poměrně velké problémy ve vedení, neboť klient často využívá odlišných požadavků různých pracovišť a zneužívá situace, kdy se tato pracoviště nemohou domluvit na konkrétním řešení aktuálních situací. Proto preferujeme návaznost péče před duplicitou. Dále při první návštěvě stanovíme základní problém, který je nutné řešit přednostně (v poslední době to bývá záškoláctví). Tento moment konzultujeme bezprostředně se školou a snažíme se požadavky a postoje rodičů sladit s postojem školy. Určíme na základě vzájemné domluvy klienta, rodičů a poradny docházku na dobu 1 měsíce jedenkrát týdně. Na závěr této fáze zhodnotíme případné posuny a zisky, ale především ve vztahu k základnímu problému. Nelze totiž předpokládat, že dojde ke změně ve všech problémových oblastech za tak krátké období, na druhé straně je však možné posoudit pozitivní změny alespoň v motl- 7 1
8 vaci klienta. Opakovaně se totiž stává, že jak škola, tak i rodiče sice připustí určité zlepšení v dané oblasti, což však okamžitě devalvují negativním hodnocením z jiné oblasti (např. do školy sice začal chodit, ale má skoro samé pětky..."). Někdy se nám zdá, že setrvačnost v hodnocení je jedním z největších problémů. Pokud nedojde k reálnému zlepšení, je diagnostický pobyt plně indikovaný, ovšem klient se nesmí dozvědět, že rodiče s jeho umístěním souhlasí. Z celého postupu musí být naprosto jasné, že to byl sám klient, který opakovaně selhal a který znal důsledky. Případné hostilní postoje absorbujeme my, neboť se snažíme zachovávat pozitivní prvky ve vztazích dítě rodič, zejména s ohledem na budoucnost. Na druhé straně však musí klient pocítit i případné pozitivní změny, tedy ve svých povinnostech a omezeních, které jsou součástí konkrétní dohody. Postupně se tedy prodlužuje doba mezi jednotlivými návštěvami na jedenkrát za 14 dnů, počet je opět 4 (tedy 2 měsíce). Pokud i po této době dojde ke zlepšení, vracíme klienta kmenovému poradenskému pracovníkovi, ev. může následovat i vyřazení z evidence. Na pravidelných měsíčních pracovně-metodických setkáních s pracovníky diagnostických ústavů je průběžně informujeme o počtech žadatelů a stavu péče a domlouváme realizaci dalších požadavků. S ohledem na momentální kapacitu ústavů (a po dohodě s ředitelstvím) postupně předvolávají klienty a umísťují je. Během jejich pobytu nás informují o průběhu reedukace a před propuštěním zpět do rodiny se zúčastňujeme závěrečných sezení v ústavu, kde specifikujeme další postup následné péče, která opět probíhá v našem oddělení, později v příslušné OPPP či odd. PPP NVP až po její ukončení. Požadavek bezpodmínečného vrácení klienta zpět do rodiny po ukončení pobytu považujeme za principiální, neboť rodiče se na nás obrátili o pomoc, spolupracují a dobrovolně dítě umísťují do diagnostického ústavu (na naše doporučení). Tuto vzájemnou důvěru nelze narušit tím, že bychom nechali rozhodnutí o dalším osudu na diagnostickém ústavu nebo OPRD (alespoň v této fázi). Jedním z hlavních úkolů poradny (a zejména našeho oddělení) je roztřídit zájemce o pobyt tak, abychom vyčlenili ty případy, které jsou závažnější a které je nutné řešit nařízením ústavní výchovy (kompetence OPRD, resp. soudu) a případy, které jsou běžnější a řeší je příslušná OPPP (či odd. PPP NVP). V naší péči tedy zůstávají pouze případy indikované na pobyt, u kterých jsme v předstihu zjistili všechny důležité momenty. V žádném případě by tedy nemělo jít o akutní řešení, kde je nebezpečí z prodlení, 7 2
9 (kom- což lze řešit např. prostřednictvím předběžného opatření petence OPRD). Uvedený systém jsme začali realizovat již ve školním roce 1981 až 1982, nejdříve s dětským diagnostickým ústavem, později i s diagnostickými ústavy pro mládež. Naše dosavadní zkušenosti jsou vesměs pozitivní, celý systém dále propracováváme a postupně budeme přenášet pozornost do metodické oblasti tak, abychom byli schopni vyvodit ze zkušeností obecnější závěry (zejména v diagnostice), což by mohlo být vodítkem pro pracovníky poraden, ale i dalších institucí, především škol (výchovní poradci) a OPRD (kurátoři mládeže). I když se uvedená problematika týká pouze malé části poradenské klientely (počet umístěných v jednom ústavu za rok je zhruba 10, počet vyšetřených žadatelů v poradně je pro jeden ústav asi 20 30), domníváme se, že její řešení je aktuální a nutné. Popsaný systém se jeví jako účelný a účinný a představuje důležitou složku boje proti negativním jevům. Literatura Mertin V., Janlšová D.: Poznámky k letním táborům pro klienty pedagogickopsychologických poraden; Výchovný poradce, XXI, 1984, 2, Pičman J. a kol.: Letní výchovný tábor pořádaný pedagogicko-psychologlokou poradinou; Psychológia a patopsyohológla dieťaťa, XV, 1980, 3, Mertin V., Eisler I.: Letní tábory v praxi pedagogiako-psycthologickýoh poraden; Socialistická škola, XXII, , 5, Čáp J., Boschek P.: Metodický postiy) při zíkoumánt kombinací a interakcí činitelů působících v ontogenezi; Československá psychologie, XXXI, 1987, 4, Klíma P.: K úloze výchovného poradenství v péči o mládež s poruchami chování, Otázky defektologie, 29, , 1, f 7 3
Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající
A. Koncepce činnosti, aktivity, orientace B.1. Základní charakteristika zařízení Pedagogicko-psychologická poradna (PPP) zajišťuje spektrum psychologických a speciálně pedagogických služeb, které jsou
Základní škola Kopřivnice, Alšova 1123, okres Nový Jičín K O N C E P C E Č I N N O S T I
Základní škola Kopřivnice, Alšova 1123, okres Nový Jičín Š K O L N Í P O R A D E N S K É P R A C O V I Š T Ě - K O N C E P C E Č I N N O S T I 1. Činnost školního poradenského pracoviště Školní poradenské
OVĚŘENO: Datum: 15.5. 2013 třída: 2.KOP
VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 16, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 15.4. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní
preventivní péče ústavní nebo ochranné výchovy
Systém péče v ČR Systém péče v České republice se dělí na dvě základní skupiny. Do první skupiny patří zařízení, která pracují s klienty v rámci preventivní péče. Druhá skupina zařízení se již věnuje dětem,
VÝŇATEK Z VYHLÁŠKY Č. 72 / 2005 STANDARDNÍ PORADENSKÉ ČINNOSTI ŠKOLY
VÝŇATEK Z VYHLÁŠKY Č. 72 / 2005 STANDARDNÍ PORADENSKÉ ČINNOSTI ŠKOLY Standardní činnosti školy Obsah Standardní činnosti školy...1 1.Standardní činnosti výchovného poradce...2 Poradenské činnosti:...2
SMĚRNICE č.503 /2013. Poradenské služby ve škole
SMĚRNICE č.503 /2013 Poradenské služby ve škole Obsah: ČL.1 - ČL.2 - ČL.3 - ČL.4 - ČL.5 - ČL.6 - ČL.7 - ČL.8 - ČL.9 - ČL.10 - ČL.11 - Úvod Obsah poradenských služeb Pracovníci poskytující poradenské služby
PLÁN PRÁCE VÝCHOVNÉHO PORADCE školní rok 2014/2015
PLÁN PRÁCE VÝCHOVNÉHO PORADCE školní rok 2014/2015 Gymnázium a obchodní akademie Chodov Smetanova 738, 357 35 Chodov Poradenské služby ve škole odrážejí specifika školy i regionu. Jsou koordinovány se
Mgr. Petr Spurný RESOCIA o.s.
Mgr. Petr Spurný RESOCIA o.s. Rezort školství: - Škola prevence, diagnostika, poradenství, hodnocení a ovlivňování chování - Školská poradenská zařízení (PPP, SPC) - Zařízení preventivně výchovné péče
PROJEKT: Kariérové poradenství a psychologická pomoc žákům ve škole R.Č: CZ.1.07/1.1.26/02.0002 PORADENSKÝ TÝM NÁPLŇ PRÁCE
PROJEKT: Kariérové poradenství a psychologická pomoc žákům ve škole R.Č: CZ.1.07/1.1.26/02.0002 PORADENSKÝ TÝM NÁPLŇ PRÁCE Školní psycholog - poskytuje poradenství žákům (cílové skupině) - poskytuje a
Mgr. Miroslav Raindl
Mgr. Miroslav Raindl Středisko poskytuje služby Poradenské, odborné informace apod. Mediace mezi klientem a jeho rodiči aj. Diagnostické Vzdělávací Speciálně pedagogické a psychologické Výchovné a sociální
Program proti šikanování (součást Minimálního preventivního programu)
Škola : ZŠ Sirotkova 36, Brno 616 00 Metodik prevence : Mgr. Zuzana Košťálová (I. stupeň) Program proti šikanování (součást Minimálního preventivního programu) Cíl: 1. vytvoření krizového plánu pro řešení
Plán práce výchovného poradce
Základní škola, Chrast, U pošty 5, 538 51 Chrast Plán práce výchovného poradce Škola pracuje podle školního vzdělávacího programu Škola vlídnějšího zacházení se Zemí, včetně zvířat a lidí Školní rok 2013/2014
Základní škola a mateřská škola Stod, příspěvková organizace Komenského nám. 10, 33301 Stod
Základní škola a mateřská škola Stod, příspěvková organizace Komenského nám. 10, 33301 Stod Š K O L N Í P O R A D E N S T V Í PORADENSKÉ SLUŽBY VE ŠKOLE VÝCHOVNÝ PORADCE METODIK PREVENCE SPECIÁLNÍ PEDAGOG
Školní poradenské pracoviště ZŠ J.A. Komenského, Blatná Školní rok 2009-2010
Školní poradenské pracoviště ZŠ J.A. Komenského, Blatná Školní rok 2009-2010 EVROPSKÁ UNIE I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í Naše škola je zapojena do systémového projektu ministerstva
PLÁN PRÁCE VÝCHOVNÉHO PORADCE školní rok 2015/2016. Gymnázium T. G. Masaryka Litvínov Studentská 640, 436 67 Litvínov
PLÁN PRÁCE VÝCHOVNÉHO PORADCE školní rok 2015/2016 Gymnázium T. G. Masaryka Litvínov Studentská 640, 436 67 Litvínov Poradenské služby ve škole odrážejí specifika školy i regionu. Jsou koordinovány se
ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PORADENSKÝCH SLUŽEB VE ŠKOLE (školní rok 2010/2011)
ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PORADENSKÝCH SLUŽEB VE ŠKOLE (školní rok 2010/2011) 1. Vymezení poradenských služeb ve škole 2. Standardní činnosti poradenských pracovníků školy 3. Standardní činnosti pedagogů,
KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI. I. Společná ustanovení Základní charakteristika poradenských služeb ve škole
KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI Název školy: ZŠ Liberec, Sokolovská Adresa: Sokolovská 328, Liberec 13, 460 14 IČO: 68 97 46 39 I. Společná ustanovení Základní charakteristika
PLÁN VÝCHOVNÉHO A KARIÉROVÉHO PORADENSTVÍ - ŠKOLNÍ ROK 2010/2011
PLÁN VÝCHOVNÉHO A KARIÉROVÉHO PORADENSTVÍ - ŠKOLNÍ ROK 2010/2011 V Olomouci, 1.9.2010 1. Činnost výchovné poradkyně Funkce výchovné poradkyně je zřizována podle 34 zákona ČNR č. 76/1978 Sb. (ve smyslu
Čl. 1 Základní vymezení a cíle programu
Vyhlášení rozvojového programu na podporu školních psychologů a školních speciálních pedagogů ve školách a metodiků specialistů ve školských poradenských zařízeních v roce 2015 III. Vyhlášení rozvojového
Mládež a právo z pohledu Orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Bc. Jana Majerovič Krůfová, kurátor pro mládež, OSPOD Jilemnice
Mládež a právo z pohledu Orgánu sociálně-právní ochrany dětí Bc. Jana Majerovič Krůfová, kurátor pro mládež, OSPOD Jilemnice Sociálně-právní ochrana dětí Výkon státní správy v rámci přenesené působnosti
Zpráva o činnosti školních poradenských pracovišť. v Moravskoslezském kraji ve šk. roce 2012/2013
Zpráva o činnosti školních poradenských pracovišť v Moravskoslezském kraji ve šk. roce 2012/2013 Zpracovala: Mgr. Kamila Králová, oddělení rozvoje vzdělávání Zpracování grafů: Pedagogicko-psychologická
Program proti šikaně ve škole
Program proti šikaně ve škole Obsah Předmět 1. Základní body specifické primární prevence šikanování 2. Vymezení základních pojmů 2.1 Šikanování 2.2 Verbální šikana 2.3 Fyzická šikana 3. Odpovědnost školy
Zpráva o činnosti školních poradenských pracovišť. v Moravskoslezském kraji ve šk. roce 2011/2012
Zpráva o činnosti školních poradenských pracovišť v Moravskoslezském kraji ve šk. roce 2011/2012 Zpracovala: Mgr. Kamila Králová, oddělení rozvoje vzdělávání Zpracování tabulek a grafů: Pedagogicko-psychologická
Poradenské služby poskytované ve škole
Gymnázium T. G. Masaryka, Litvínov, Studentská 640, příspěvková organizace Studentská 640 436 67 Litvínov Poradenské služby poskytované ve škole Poradenské služby jsou ve škole zajišťovány výchovným poradcem
Mgr. Jana Matochová Ph.D., školní psycholog
Mgr. Jana Matochová Ph.D., školní psycholog 1 STŘE DNÍ Š KO LA PRO F. ZDEŇKA MATĚ J ČKA O STRAVA - PO RUBA, 17. LISTO PADU 1123, PŘÍS PĚVKO VÁ O RG ANIZACE Škola je komplexem plně bezbariérových objektů
Systém škol a školských poradenských zařízení
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k
Dlouhodobý plán výchovného poradenství
Základní škola, Zruč nad Sázavou, Okružní 643 Dlouhodobý plán výchovného poradenství Zpracovala: Mgr. Zdeňka Kunčická, výchovná poradkyně Schválila: Mgr. Jana Marečková, ředitelka školy Ve Zruči nad Sázavou
Mládež a právo z pohledu Orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Bc. Dagmar Neugebauerová OSPOD Brno sever
Mládež a právo z pohledu Orgánu sociálně-právní ochrany dětí Bc. Dagmar Neugebauerová OSPOD Brno sever Sociálně-právní ochrana dětí Výkon státní správy v rámci přenesené působnosti Realizace všech zákonných
Program proti šikanování
Program proti šikanování Záměr programu Program proti šikanování je speciální program, který se zaměřuje na specifickou primární a sekundární prevenci. Celoškolní přístup Základním předpokladem pro fungování
Základní škola a Mateřská škola Ústí nad Labem, SNP 2304/6, příspěvková organizace
Základní škola a Mateřská škola Ústí nad Labem, SNP 2304/6, příspěvková organizace SNP 2304/6, Ústí nad Labem, IČ 44226233 SMĚRNICE č. 17/2007 Poradenské sluţby ve škole Obsah: ČL.1 ČL.2 ČL.3 ČL.4 ČL.5
412/2006 Sb. VYHLÁŠKA
412/2006 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 14. srpna 2006, kterou se mění vyhláška č. 317/2005 Sb., o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků Ministerstvo
Školní preventivní strategie pro období 2014-2019
Školní preventivní strategie pro období 2014-2019 Schválil : Mgr. Jindřich Honzík Ředitel OU a PrŠ Hlučín Zpracovala :... Mgr. Marcela Kirmanová ŠMP Školní preventivní strategie je dlouhodobým preventivním
Zpráva o činnosti školních poradenských pracovišť. v Moravskoslezském kraji
Zpráva o činnosti školních poradenských pracovišť v Moravskoslezském kraji ve školním roce 26/7 Zpracovala: Mgr. Kamila Králová, oddělení rozvoje vzdělávání Zpracování tabulek a grafů: PPP Opava 1. Úvod
ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ STRATEGIE
ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ STRATEGIE Školní rok: 2014 2019 ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA DĚTMAROVICE, příspěvková organizace, DĚTMAROVICE 1002, 735 71 PŘEDKLADATEL: Mgr. PAVLA ZELENKOVÁ, ŠMP ZODPOVĚDNÁ OSOBA:
Rovnost v poradenství? PhDr. Petra Novotná Listopad 2012
Rovnost v poradenství? PhDr. Petra Novotná Listopad 2012 Rovnost x odlišnost v poradenství Poradenská služba vytváří koncept rovných příležitostí, vychází ze snahy vyrovnávat podmínky pro vzdělání, s respektem
Metodika společné práce týmů o.s. Dům tří přání. Význam spolupráce a návaznosti služeb pro rodiny s dětmi. Bc. Klára Jalovcová Mgr.
Metodika společné práce týmů o.s. Dům tří přání Význam spolupráce a návaznosti služeb pro rodiny s dětmi Bc. Klára Jalovcová Mgr. Irena Kulhánková Naše tři přání Prvním přáním je, aby rodinám byla poskytnuta
Pracovní profily sociálních pracovníků vykonávajících sociálně-právní ochranu dětí
Pracovní profily sociálních pracovníků vykonávajících sociálně-právní ochranu dětí vykonává funkci kolizního opatrovníka nezletilým dětem, zastupuje je při jednání u soudu, policie, dle potřeby i u jiných
upravuje 27a, zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí
Praxe upravuje 27a, zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí před zařazením klientů do evidence osob vhodných stát se pěstouny nutná specializovaná a rozšířená příprava v praxi se ukazuje,
Výroční zpráva SVP HELP za školní rok 2012-2013
Výchovný ústav, SVP HELP, ZŠ a SŠ Střílky, Zámecká 107 Výroční zpráva SVP HELP za školní rok 2012-2013 Středisko výchovné péče HELP Zelené náměstí 1292 686 01 Uherské Hradiště Zpracoval: Mgr. Karel Opravil
Manuál o rané péči v M o r av s k o s l e z s k é m k r a j i
Manuál o rané péči v M o r av s k o s l e z s k é m k r a j i R a n á p é č e t e r é n n í s o c i á l n í s l u ž b a Péče o rodinu s dítětem s postižením je jednou z priorit sociální politiky, proto
Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní dráze
21. 11. 2013, Bratislava Inovatívne technológie včasnej prevencie v poradenských systémoch a preventívnych programoch Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní
27. Speciální pedagog. Anotace. Téma: systémová podpora
27. Speciální pedagog Téma: systémová podpora Anotace Činnost speciálního pedagoga ve škole je samostatná poradenská činnost, která není přímou součástí vzdělávací činnosti školy. Školní speciální pedagog
Plán práce výchovného poradce
SOŠ Velvary s.r.o. Školní 268 273 24 Velvary Plán práce výchovného poradce Školní rok 2010/2011 výchovný poradce: Mgr. Hana Hronková Výchovný poradce zabezpečuje poskytování poradenských služeb ve škole,
Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením. Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc
Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc V ČR raná péče v systému sociálních služeb Raná péče je terénní
19. Výchovná komise. Anotace. Praxe. Téma: spolupráce s rodiči
19. Výchovná komise Téma: spolupráce s rodiči Anotace Co je vlastně účelem výchovné komise: podpořit žáka, podpořit jeho rodiče, vyvodit sankce, potrestat nevhodné chování, nebo zastrašit? Již název výchovná
Program proti šikanování 1. Právní východiska. 2. Předmět. 3. Vymezení pojmu šikana
Základní škola a mateřská škola Ostrava - Zábřeh, Kosmonautů 13, příspěvková organizace Program proti šikanování 1. Právní východiska Metodický pokyn ministra školství, mládeže a tělovýchovy k prevenci
PLÁN VÝCHOVNÉHO PORADENSTVÍ
ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA ADAMOV PŘÍSPĚVKOVÁ ORGANIZACE PLÁN VÝCHOVNÉHO PORADENSTVÍ školní rok 2013-2014 PaedDr. Dalimila HODAŇOVÁ výchovná poradkyně Rámcový plán činnosti výchovného poradce 1. pololetí
Plán práce výchovných poradců ISŠ Cheb, ve školním roce 2011-2012
Integrovaná střední škola, Cheb Plán práce výchovných poradců ISŠ Cheb, ve školním roce 2011-2012 Výchovní poradci působící na ISŠ, Cheb: Mgr. Oldřiška Kábová vedoucí VP a MP na škole, výchovná poradkyně
Setkání metodiků ŠPP. PhDr. PaedDr. Anna Kucharská, PhD. Mgr. Jana Mrázková
Setkání metodiků ŠPP Tematická metodická zpráva č. 4 školní speciální pedagogové: Řešení rizikového chování ve školním prostředí, spolupráce s dalšími subjekty PhDr. PaedDr. Anna Kucharská, PhD. Mgr. Jana
Zpráva o činnosti školních poradenských pracovišť. v Moravskoslezském kraji ve šk. roce 2013/2014
Zpráva o činnosti školních poradenských pracovišť v Moravskoslezském kraji ve šk. roce 2013/2014 Zpracovala: Mgr. Kamila Králová, oddělení rozvoje vzdělávání Zpracování grafů: Pedagogicko-psychologická
Práce výchovného poradce Oblasti činnosti, úkoly a harmonogram pro školní rok 2013/2014
Práce výchovného poradce Oblasti činnosti, úkoly a harmonogram pro školní rok 2013/2014 Výchovný poradce: Ing. Monika Hodaňová Konzultační hodiny: Konzultace se domlouvají individuálně osobně, telefonicky
Výroční zpráva SVP HELP
Výchovný ústav, Středisko výchovné péče HELP, střední škola a školní jídelna, Zámecká 107 odloučené pracoviště Středisko výchovné péče HELP Františkánská 1256, 686 01 Uherské Hradiště Tel/fax: 572 564
VYHLÁŠKA. č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních
VYHLÁŠKA č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních ze dne 9. února 2005 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle 121 odst. 1 a 123
Výroční zpráva SVP HELP
Výchovný ústav, Středisko výchovné péče HELP, střední škola a školní jídelna, Zámecká 107 zařízení poskytující školské služby Středisko výchovné péče HELP Zelené náměstí 1292, 686 01 Uherské Hradiště Tel/fax:
Výroční zpráva SVP HELP za školní rok 2011-2012
Výchovný ústav, SVP HELP, ZŠ a SŠ Střílky, Zámecká 107 Výroční zpráva SVP HELP za školní rok 2011-2012 Středisko výchovné péče HELP Zelené náměstí 1292 686 01 Uherské Hradiště Zpracovala: Mgr. Jitka Pryglová
Trendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov )
Trendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov ) Psychiatrická klinika VFN a 1.LF UK, Praha MUDr. Martin Černý Seminář: Trendy v péči o duševně nemocné. Komunitní péče. Výbor
Základní škola a Mateřská škola Starovičky, okres Břeclav, příspěvková organizace. Školní preventivní strategie na léta 2013 2018
Základní škola a Mateřská škola Starovičky, okres Břeclav, příspěvková organizace Školní preventivní strategie na léta 2013 2018 Platná legislativa Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním,
PROGRAM PROTI ŠIKANOVÁNÍ
ZŠ ZBRASLAVICE PROGRAM PROTI ŠIKANOVÁNÍ PRO ŠKOLNÍ ROK 2012/2013 Zpracovala: Aneta Zdeňková OBSAH: Společné vzdělávání a supervize Užší realizační tým Zmapování situace a motivování pedagogů pro změnu
KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI
KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI Základní škola a Základní umělecká škola, Liberec, Jabloňová 564/43 příspěvková organizace KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI
Kariérové poradenství
Kariérové poradenství (KP, poradenství pro volbu povolání) = institucionalizovaný systém poradenských služeb Cíl KP = pomoc jednotlivcům při rozhodování o profesní a vzdělávací orientaci v kterékoliv fázi
školní metodik prevence jeho práce, resp. spolupráce s externími institucemi standardní činnosti šmp (dle přílohy vyhl. 72/2005 Sb., jde o vyňatek ) metodické a koordinační činnosti koordinace spolupráce
Program proti šikanování
Program proti šikanování Obsah 1. Předmět 2. Vymezení základních pojmů 2.1 Šikanování 2.2 Verbální šikana 2.3 Fyzická šikana 2.4 Smíšená šikana 3. Odpovědnost školy a pedagogických pracovníků 3.1 Odpovědnost
DĚTI CHTĚJÍ MÍT DOMOV POUZE KOMPLEXNÍ PRÁCE S RODINOU JE CESTOU Z OHROŽENÍ
DĚTI CHTĚJÍ MÍT DOMOV POUZE KOMPLEXNÍ PRÁCE S RODINOU JE CESTOU Z OHROŽENÍ Výchozí předpoklady naší práce Centrem našeho zájmu je dítě a jeho rodina Celostní postoj, neutralita, na proces a řešení problému
Dětský diagnostický ústav, dětský domov, středisko výchovné péče, základní škola a školní jídelna, Homole 90. Výroční zpráva
Výroční zpráva Dětský diagnostický ústav, dětský domov se školou, středisko výchovné péče, základní škola a školní Pracoviště : Středisko výchovné péče Spirála Český Krumlov, Špičák 114 Školní rok 2013/2014
Autodiagnostika učitele
Autodiagnostika učitele Přednáška PdF MU Jana Kratochvílová Autodiagnostika učitele Co si představíme pod daným pojmem? Autodiagnostika učitele V nejširším smyslu jako způsob poznávání a hodnocení vlastní
Čl. I Prevence záškoláctví
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy V Praze dne 11.března 2002 Čj.: 10 194/2002-14 Metodický pokyn k jednotnému postupu při uvolňování a omlouvání žáků z vyučování, prevenci a postihu záškoláctví
Metodická, poradenská, informační činnost výchovné poradkyně Plán práce výchovného poradce 2015/2016
Metodická, poradenská, informační činnost výchovné poradkyně Plán práce výchovného poradce 2015/2016 Vychovávat dítě znamená učit je, jak se obejde bez nás. (Ernest Leskoué) 1. Metodická a koordinační
Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 e-mail: zs-mstremesna@seznam.cz IČ: 00852538
Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 e-mail: zs-mstremesna@seznam.cz IČ: 00852538 PLÁN VÝCHOVNÉHO PORADCE 2014 / 2015 Na základě vyhlášky č. 72/2005 Sb., o poskytování
28. Školní psycholog. Anotace. Téma: systémová podpora
28. Školní psycholog Téma: systémová podpora Anotace Školní psycholog je poměrně nová profese, která se začala prosazovat a formovat v 90. letech minulého století. Postupně se čím dál více etabluje v praxi
ČESKÁ ŠKOLNÍ INSPEKCE. Inspekční zpráva
ČESKÁ ŠKOLNÍ INSPEKCE Inspektorát Pardubice Inspekční zpráva Pedagogicko-psychologická poradna, Pardubice-Polabiny, Družby 334 Družby 334, 530 09 Pardubice-Polabiny Identifikátor: 600 034 003 Termín konání
UČEBNÍ PLÁN PRO OBOR VZDĚLÁVÁNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA SPECIÁLNÍ
UČEBNÍ PLÁN PRO OBOR VZDĚLÁVÁNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA SPECIÁLNÍ. stupeň Vzdělávací oblast Vzdělávací obor předmět.. 3. 4. 5. 6. předměty DČD* Jazyk a jazyková Čtení Čtení 3 3 3 3 6 0 komunikace Psaní Psaní 3
S AGRESÍ A ŠIKANOU VE STŘEDU I JINDY A JAK? Martina Bártová Petra Tučková Příspěvek na konferenci Kam kráčí(š) primární prevence? Praha 2008 OBSAH PŘÍSPĚVKU: seznámení s profesní dráhou preventisty seznámení
PPP ZA ŠKOLNÍ ROK 2001-2002
PEDAGOGICKO PSYCHOLOGICKÁ PORADNA SEMILY Nádražní 213, P. BOX 72, PSČ 513 01 tel.: 481 625 390, ppp.semily@worldonline.cz VÝROČNÍ ZPRÁVA O ČINNOSTI PPP ZA ŠKOLNÍ ROK 2001-2002 Zprávu předkládá: Mgr.Věra
Problematika předčasných odchodů ze vzdělání
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k
Zpráva o činnosti školních poradenských pracovišť. v Moravskoslezském kraji. ve školním roce 2009/2010
Zpráva o činnosti školních poradenských pracovišť v Moravskoslezském kraji ve školním roce 29/21 Zpracovala: Mgr. Kamila Králová, oddělení rozvoje vzdělávání Zpracování tabulek a grafů: Pedagogicko-psychologická
317 VYHLÁŠKA. ze dne 27. července 2005. o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků
317 VYHLÁŠKA ze dne 27. července 2005 o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků ve znění vyhlášky č. 412/2006 Sb. Ministerstvo školství,
Dodatek se váže na kapitolu 3. Pravidla pro hodnocení chování žáků na ZŠ a MŠ Stráž nad Nisou.
Č.j.: 03_04/2014 DODATEK č. 1 Obecná ustanovení Na základě ustanovení 30, odst. 1) zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) v platném
Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí. Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog
Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog Pod pojmem užívání drog rozumíme širokou škálu drogového vývoje od fáze experimentování,
Cesty prevence od chaosu ke struktuře
Cesty prevence od chaosu ke struktuře PhDr. Masáková Václava ředitelka, psycholožka PaedDr.Marušková Lenka metodik prevence rizikového chování Pohled do historie 90tá léta 1994 převažovala sekundární a
Pedagogická a speciálně pedagogická diagnostika
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k
Plán práce výchovného poradce na školní rok 2015/2016
Plán práce výchovného poradce na školní rok 2015/2016 1. Spolupráce VP s vedením školy - shromažďování údajů o uchazečích s SPU - informační materiály a přihlášky na VŠ - dny otevřených dveří spolupráce
Koordinace ucelené rehabilitace osob se zdravotním postižením
Koordinace ucelené rehabilitace osob se zdravotním postižením Pilotní projekt Praha, 22. 10. 2010 Mgr. Pavel Duba, MPSV Odbor sociálních služeb a sociálního začleňování Ucelená rehabilitace -je souvislá
Středisko výchovné péče Kamenomlýnská 2, 603 00 Brno Pisárky
Dětský diagnostický ústav, středisko výchovné péče, základní škola a školní jídelna, Brno, Hlinky 140, PS 603 69 odloučené pracoviště: Kamenomlýnská 2, 603 00 Brno tel.: 549 240 166, e-mail: info@svp-ddu-brno.cz
Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje
Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Září 2009 Mgr.Olga Čadilová TÝM ZÁSADY TÝMOVÉ PRÁCE PROFESIONÁLNÍ CHOVÁNÍ TÝM malá skupina lidí, kteří
KONCEPCE POSKYTOVÁNÍ PORADENSKÝCH SLUŽEB
KONCEPCE POSKYTOVÁNÍ PORADENSKÝCH SLUŽEB Název školy: Základní škola, Liberec, Sokolovská 328, příspěvková organizace (dále jen ZŠ Sokolovská) Adresa: Sokolovská 328, Liberec 13, 460 14 IČO: 68974639 I.
Aktuální situace v oblasti náhradní péče o děti v ČR. 17. září 2014. Odbor ochrany práv dětí
Aktuální situace v oblasti náhradní péče o děti v ČR 17. září 2014 Odbor ochrany práv dětí Národní strategie ochrany práv dětí a související AKČNÍ PLÁN K NAPLNĚNÍ NÁRODNÍ STRATEGIE OCHRANY PRÁV DĚTÍ 2012
Popis současného stavu. Cíl projektu
Občanské sdružení SVP HELP ME, Bořetická 2, 629 Brno Zpráva o činnosti za rok 25 Popis současného stavu OS SVP HELP ME je nestátní nezisková organizace, jediná tohoto druhu v ČR. Je zařazena do sítě škol
Muzikoterapie, arteterapie a biblioterapie v práci s klientem
Muzikoterapie, arteterapie a biblioterapie v práci s klientem Akreditovaný výcvikový vzdělávací program pod vedením PhDr. Mariny Stejskalové, CSc. Vzdělávací program Výcvikový vzdělávací program je jako
Krizový plán školy. ZŠ Opava, Mařádkova 15 p. o.
KRIZOVÝ PLÁN ŠKOLY 2014/2015 1 Krizový plán školy Cílem krizového plánu je eliminovat či minimalizovat škody v případě, kdy k projevům rizikového chování ve školním prostředí dojde. Je pomocným manuálem
ČESKÁ ŠKOLNÍ INSPEKCE. Inspekční zpráva
ČESKÁ ŠKOLNÍ INSPEKCE Inspektorát OSTRAVA Inspekční zpráva Pedagogicko-psychologická poradna II, Ostrava-Zábřeh, Kpt. Vajdy 1/2656 Kpt. Vajdy 1, 700 30 Ostrava - Zábřeh Identifikátor pedagogicko-psychologické
Plán práce. Výchovné poradenství 2012/2013
Plán práce Výchovné poradenství 2012/2013 1 I. Oblast volby povolání termín II. Metodická a informační činnost v devátých třídách určit žáka odpovědného za převzetí, předání a prezentaci materiálů k volbě
PROGRAM PROTI ŠIKANOVÁNÍ. příloha Minimálního preventivního programu
PROGRAM PROTI ŠIKANOVÁNÍ příloha Minimálního preventivního programu Zpracováno podle Metodického pokynu MŠMT k prevenci a řešení šikanování mezi žáky škol a školských zařízení, č. j. 24 246/2008-6. Koordinace
EHP Fondy 2009 2014 Program CZ04 - Ohrožené děti a mládež Transformace péče o ohrožené děti a mládež
EHP Fondy 2009 2014 Program CZ04 - Ohrožené děti a mládež Transformace péče o ohrožené děti a mládež Krajský úřad Pardubického kraje, sál J. Kašpara 16. 10. 2015 Ing. Kateřina Budínská, projektová manažerka
317/2005 Sb. VYHLÁŠKA
317/2005 Sb. VYHLÁŠKA ze d 27. července 2005 o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků Změna: 412/2006 Sb. Změna: 329/2013 Sb. Ministerstvo
Východiska pro intervenci ve školách
Obsah ČÁST I Východiska pro intervenci ve školách Intervence základní pojmy a problémy............................ 1005 Obecný model učení............................................. 1070 2.1 Obecné principy
Co je SOCIOKLIMA? komplexní online diagnostika školních tříd
Co je SOCIOKLIMA? komplexní online diagnostika školních tříd nástroj pro běţnou pedagogickou praxi online dotazníky: obrázkové, textové zdroj komplexních informací o ţákovi, školní třídě, škole, regionu,
LENTILKA-DĚTSKÉ REHABILITAČNÍ CENTRUM PARDUBICE
LENTILKA-DĚTSKÉ REHABILITAČNÍ CENTRUM PARDUBICE Děti s poruchami hybnosti, opožděným psychomotorickým vývojem, narušenou komunikační schopností a poruchami autistického spektra (PAS) Denní pobyt ve stacionáři
Vyhláška č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních
Vyhláška č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních ze dne 9. února 2005 Částka: 20/2005 Sb. Datum účinnosti od: 17. února 2005 Ministerstvo školství,
Vyhláška č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních
Vyhláška č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních ze dne 9. února 2005 Částka: 20/2005 Sb. Datum účinnosti od: 17. února 2005 Ministerstvo školství,
KONFERENCE PROJEKTU CESTA KE KVALITĚ. Zpracovala: Petra Nosková
KONFERENCE PROJEKTU CESTA KE KVALITĚ Zpracovala: Petra Nosková Základní škola, Jablonec nad Nisou, Liberecká 1734/31, příspěvková organizace Odloučená pracoviště: Polní 10 a J. Hory 33, Jablonec nad Nisou