PRÓZA: Lípa, Vraždění, Peklo, Ukolébavka, Z Prahy (ojedinělá kritika velkoměsta); aj.

Transkript

1 Kniha: Kuře melancholik Autor: Josef Karel Šlejhar Rozbor přidal(a): Lucmay Vloženo na: Studijni-svet.cz Život autora: Josef Karel Šlejhar ( ) český spisovatel a pedagog, významný český představitel naturalismu; nar. se ve Staré Pace v Podkrkonoší studoval v Pardubicích r odmaturoval, byl také učitelem - v Praze r zemřel - celá jeho tvorba byla ovlivněna naturalismem, jehož hlavním světovým představitelem byl francouzský spisovatel Émile Zola Další autorova tvorba: - tvořil velmi pesimistická prozaická díla s často šokujícími detaily a podrobnostmi - velmi často se v jeho dílech objevuje lidská nenávist a smrt - většinou popisuje těžký život na venkově; PRÓZA: Lípa, Vraždění, Peklo, Ukolébavka, Z Prahy (ojedinělá kritika velkoměsta); aj. FILM: Kuře melancholik (český film) - naturalistická povídka (próza, epika) page 1 / 5

2 Literární směr: vydáno r jedno z prvních autorových děl; naturalismus Slovní zásoba: jazyk je spíše hovorový, poměrně zastaralý a složitý; - objevíme zde množství přechodníků, nezvyklý (zastaralý) slovosled ve větách i konkrétní zastaralé výrazy (archaismy) a nářeční prvky Stylistická charakteristika textu: v textu jednoznačně převažuje monolog vypravěče, občas také přímá řeč jednotlivých postav - text má silnou citovou rovinu, která razantně apeluje na čtenáře; - autor používá velmi podrobné popisy (zřejmý znak naturalismu) Postavy: Malý chlapeček zobrazuje dětskou nevinnost, nejdříve nechápal smrt své maminky, poté, co ho začali týrat, se nemohl s její smrtí smířit. Útěchu nacházel v odstrkovaném, ošklivém kuřeti, kterému pomáhal. Byl statečný a nechápal, proč se jeho osud změnil k tak špatnému konci. Ošklivé kuře Maminka na začátku knihy umírá, všichni ji měli rádi, byla dobrosrdečná, svého syna milovala Otec bezcitný, maminku týral, o syna nejeví naprosto žádný zájem a je mu jedno, co se s ním stane. Najde si novou manželku, které svěří na starost vše. Katla stará hospodyně, přítelkyně maminky, měla chlapečka velmi ráda a s těžkým srdcem ho po výpovědi opouštěla Nová mladá manželka otce povrchní, peněz chtivá, otce ovládá, vše je tak jak chce ona, na začátku předstírala zájem o chlapce, po svatbě ho týrala, odepírala mu všechna práva, jídlo,.. Pepka a nové hospodyně za jedno s novou paní, zlí lidé bez srdce Děj: Na začátku povídky umírá chlapcova maminka. Je zde zobrazena dětská nevinnost a naivnost. Chlapec nechápe, co se děje, neví, co znamená smrt. Je fascinován vylíhnutím kuřat z vajec, a tak si tyto dva naprosto odlišné zážitky v jeho mysli perou. Poté, co podruhé vidí matčino mrtvé tělo pochopí, že jeho matka se již nevrátí a propukne v pláč. page 2 / 5

3 Následuje pohřeb všemi milované matky (kromě otce), mladá příbuzná se ho falešně snaží utěšit, až chlapce rozruší a ten se vrhne v náruč staré hospodyni Katle, která se o něj postará. Jeho otec s ním nemá naprosto žádný soucit, je mu lhostejný. Chlapec tráví nejvíce času s rostoucími kuřaty a pozoruje jejich chování. Je mu líto jednoho nedorostlého, černého kuřete, které všichni odstrkují, nedostane se ani k jídlu. Začne ubohému kuřeti pomáhat, aby přežilo. Po nějakém čase si vezme jeho otec mladou příbuznou za ženu a udělá z ní paní statku, svěří jí naprosto všechny rozhodnutí. Žena je zlá a umanutá, na všem nachází chyby především na chlapci. Dá výpověď všem hospodyňkám včetně Katly a přivede si své nové podle svých představ (tlustá, zrzavá hospodyně Pepka). Ti s ní drží za jedno a přemění chod statku ke svým představám. Žena si vymýšlí na chlapci všelijaké chyby a postupně ho začíná omezovat a utlačovat. Vše přeroste až do takové míry, že chlapec je bit naprosto za všechno její špatná nálada, rozbitý talíř, spálená buchta. Dávají chlapci čím dál tím míň jídla, místo oblečení dostane pytel, nesmí nikam chodit a tak tráví většinu času venku za kůlnou se svým kuřetem i dlouho do noci. Chlapec postupně chátrá, zhubnul, již skoro nemluví ani nejí. Neustále je za něco bit, spí v koutu kuchyně s Pepkou, všichni se mu jen vysmívají, nadávají mu. Vše dospěje až do takové míry, že jednoho rána se vyčerpaný chlapec už ani nemůže zvednout z postele. Jelikož nechce ani pít a ni jíst, jsou všichni spokojeni a nechávají ho tam celé dny jen tak ležet. Nemyjí ho, nepřevlékají, a tak tam chlapec leží s nafouklým bříškem vyhublý a pokrytý hnisem, už nemá ani sílu naklonit hlavu na stranu, když zvrací. Aby se o nich nepovídalo, zavolají mu ještě lékaře, který však řekne, že se nic již nedá dělat a že chlapec do pár dní zemře. Tato zpráva mladou paní potěší a nechá chlapce dál umírat ve své špíně. Když jim začne vadit puch z chlapce, přesunou ho ven do stodoly na slámu, aby si tam zemřel. V osudný den se najednou nepřirozeně ošklivé kuře rozkřičí pod okny kuchyně. Křik je tak strašlivý, že se mladá žena lekne a vidí, že hlásá nějakou pohromu. Rozkáže hospodyním, aby kuře zabily. Ty ho honí dlouho po dvoře, ale kuře jim uteče dírou do stodoly a nechají ho být. Zde kuře nachází polomrtvého chlapečka a s úlevou se k němu pevně přitulí. Na rtech chlapce se objeví poslední úsměv smíření, že společně naplnili svůj osud a opět se setkali. Tu noc chlapec ve tmě uzří obraz své matky a následuje jí pryč. Tak skončil život ubohého chlapečka. Vše končí popisem přicházejícího rána a dále probíhajícího, nic netušícího okolí. Jazyková stránka: vše se odehrává na vesnici na konci 19. století - naturalisticky podrobný popis boje o přežití - zobrazení síly přátelství mezi člověkem a zvířetem - ukazuje tvrdé venkovské poměry kritika dobové společnosti a rozpadu morálních hodnot page 3 / 5

4 - mnoho přechodníků, zastaralý slovosled - podrobné popisy prostředí i mysli člověka - er forma vypravěč sám autor, občas sám hodnotí situaci Literární historie povídka - prozaický žánr; má menší rozsah a většinou také jednodušší děj než román naturalismus - směr, který vznikl v 70. letech 19. stol.; CÍL: popis nezkreslené reality; ZNAKY: obecně převládá pesimismus; časté detailní popisy nepříjemných situací; PŘEDSTAVITELÉ: Émile Zola (tvůrce směru), Guy de Maupassant, Gustave Flaubert, u nás např. Vilém Mrštík ruchovci - skupina českých spisovatelů kolem almanachu Ruch (po r. 1868) a časopisu Osvěta; ZNAKY: obnovení myšlenky jednoty slovanských národů silné vlastenectví; PŘEDSTAVITELÉ: Svatopluk Čech, Eliška Krásnohorská, částečně i Josef Václav Sládek, aj. lumírovci - skupina českých spisovatelů (70. a 80. léta 19. stol.); nazýváni podle časopisu Lumír; CÍL: povznést českou literaturu na vyšší, evropskou úroveň; PŘEDSTAVITELÉ: Jaroslav Vrchlický, Julius Zeyer, částečně i Josef Václav Sládek LITERÁRNÍ HISTORIE - společensko-historické pozadí vzniku Politická situace (mocenské konflikty, aj.): mohutný hospodářský rozvoj (po roce 1865); pruský král Vilém I. prohlášen německým císařem vzniká sjednocené Německé císařství (1871); 1. otevření Národního divadla v Praze (1881); 2. otevření Národního divadla po předchozím požáru page 4 / 5

5 Powered by TCPDF ( Studijni-svet.cz Kuře melancholik - rozbor díla k maturitě (1883) Společnost: značné vlastenectví Další umění: HUDBA: Antonín Dvořák ( ); Bedřich Smetana ( ); MALBA: Mikoláš Aleš ( ); Vojtěch Hynais ( ) autor opony Národního divadla; SOCHAŘSTVÍ: Josef Václav Myslbek ( ) Kontext literárního vývoje: v Čechách se velmi rozvíjelo drama (bratři Mrštíkové Maryša; Gabriela Preissová Její pastorkyňa; Jaroslav Vrchlický Noc na Karlštejně), - tvořily také generace ruchovců a lumírovců; svou prozaickou tvorbou proslul zejména Alois Jirásek (F.L. Věk, Staré pověsti české), tvořil také Svatopluk Čech; - významným představitelem naturalismu byl Émile Zola (Zabiják), český naturalismus reprezentoval např. Karel Matěj Čapek-Chod (Kašpar Lén Mstitel) page 5 / 5