ANALÝZA DOPADŮ ZÁKONA Č. 300/2008 Sb.

Transkript

1 ANALÝZA DOPADŮ ZÁKONA Č. 300/2008 Sb. A NÁVRH ZAJIŠTĚNÍ IMPLEMENTACE TOHOTO ZÁKONA pro Krajský úřad Plzeňského kraje Ivana Protivová Tomáš Kuba Michal Hala David Melichar Kateřina Candrová Verze: v1.00 (první připomínkování) Datum vydání: /55

2 Podmínky užití analýzy Dokument je určen pro potřeby Krajského úřadu Plzeňského kraje. Dokument může být použit pouze v souladu s podmínkami určenými Plzeňským krajem jako zadavatelem této analýzy. Dokument obsahuje informace chráněné autorskými právy. V dokumentu jsou použity části metodického rámce CorSet. Šíření a používání tohoto dokumentu nebo jeho částí je možné provedeno pouze se souhlasem a za podmínek stanovených zadavatelem. Verze Datum vydání 1.00 (první připomínkování) /55

3 OBSAH 1 SPECIFIKACE ZADÁNÍ A VÝSTUPŮ PROJEKTU Analyzované téma Jak s dokumentem pracovat Východiska analýzy Legislativa Dotazníkové šetření a osobní pohovory Internetové zdroje Zákonitá omezení analýzy a další navrhovaný postup DEFINICE POJMŮ A SPECIFIKACE ZÁKLADNÍCH VZTAHŮ Datové schránky Co vše budou datové schránky umět? Zřízení datové schránky Přístup do datových schránek Doručování dokumentů orgánů veřejné moci prostřednictvím datové schránky Znepřístupnění a zrušení datové schránky Související otázky Informační systém datových schránek (ISDS) Autorizovaná konverze dokumentů Co se autorizovanou konverzí se rozumí ( 22, zákona č.300/2008 Sb.) Důvody pro provádění konverze Použití elektronického podpisu Rekapitulace základních pojmů Elektronický podpis a datové schránky Elektronický podpis a autorizovaná konverze dokumentů Elektronický podpis a spisová služba 23 3 OBLASTI DOPADŮ ZÁKONA Č. 300/2008 SB Občan uživatel datové schránky Orgány veřejné moci ( 6, 7 zákona č.300/2008 Sb.) Fyzické osoby ( 3, zákona č.300/2008 Sb.) Datová schránka podnikajíc fyzické osoby ( 3, zákona č.300/2008 Sb.) Právnické osoby ( 5, zákona č.300/2008 Sb.) Úředník Orgán veřejné moci ( 5, odstavec 4, zákona č.300/2008 Sb.) Administrátor Pověřená osoba Legislativa Organizační řád Podpisový řád Pracovní náplně zaměstnanců Spisový a skartační řád Organizace Technologie /55

4 3.6 Finance Investice Provoz Mzdy 32 4 DŮLEŽITÉ INFORMACE O DATOVÝCH SCHRÁNKÁCH A ISDS Politika zpoplatňování datových schránek Zdroje financování některých komponent souvisejících s DS Technologická centra a spisové služby Harmonogram datových schránek Ukládání a archivace dokumentů ZÁVĚRY Z DOTAZNÍKOVÝCH ŠETŘENÍ Podrobný dotazník Přehledový dotazník DOPORUČENÍ PRO ORGÁNY VEŘEJNÉ MOCI Z ŘAD ÚSC Datové schránky Autorizovaná konverze dokumentů Elektronický podpis Spisová služba Zakládané a zřizované organizace DOPORUČENÍ ZMĚN LEGISLATIVY A PRAVIDEL Zákon č.300/2008 Sb Prováděcí vyhláška k zák. 499/04 Sb., 2 odst Prováděcí vyhláška k zák. 499/04 Sb., 2 odst RIZIKA NAVRŽENÉHO POSTUPU Analýzy rizik procesu implementace datových schránek Další rizikové faktory /55

5 1 Specifikace zadání a výstupů projektu 1.1 Analyzované téma Cílem této práce je provedení analýzy dopadů zákona č. 300/2008 Sb. a návrh řešení zajištění implementace tohoto zákona pro různé články a organizace územní veřejné správy: kraj a krajský úřad (KÚ); statutární město a jeho magistrát. obec III. typu (obec s rozšířenou působností) a její obecní úřad (ORP); obec II. typu (pověřená obec) a její obecní úřad (POU); obec I. typu a její obecní úřad (OU); Analýza zákona je provedena zvlášť pro část řešící datové schránky a část řešící autorizovanou konverzi s přihlédnutím k dalším zákonům či vyhláškám se zákonem č.300/2008 Sb. souvisejících. V době zpracování analýzy nebyly uvolněny ani do meziresortního připomínkování prováděcí vyhlášky k zákonu č.300/2008 Sb. Dále nebyla schválena novela k zákonu č.499/2004 Sb. a její nové prováděcí vyhlášky, které byly v době dokončování prací na analýze po prvním čtení v poslanecké sněmovně. Provozní řád k informačnímu systému datových schránek také nebyl dokončen (dne byla zveřejněna část pracovní verze, práce na něm stále pokračují. Uvedené dokumenty mohly proto být zohledněny pouze okrajově a pouze v rozsahu, ve kterém se s nimi tým, pracující na této analýze, mohl seznámit. 1.2 Jak s dokumentem pracovat Výstupem této práce je jednak obecný dokument, který řeší problematiku datových schránek v obecné rovině a typové projekty implementace zákona č. 300/2008 pro výše uvedené typy orgánů veřejné správy. Typové projekty jsou uvedeny jako příloha tohoto obecného dokumentu. Obecný dokument: Obecný dokument je určen pro čtenáře, kteří mají s problematikou datových schránek minimální zkušenosti a chtějí se v problematice datových schránek rychle a snadno orientovat. Tento dokument je určen pro všechny typy orgánů veřejné správy. Přílohy obecného dokumentu: Přílohy obecného dokumentu popisují typové scénáře uvedení zákona č.300/2008 Sb. do praxe pro jednotlivé kategorie orgánů veřejné moci z řad územních samosprávných celků. Tyto přílohy vycházejí z tezí a principů specifikovaných v obecném dokumentu. V případě, že se čtenář této analýzy v problematice datových schránek orientuje, může přejít přímo k typovému scénáři implementace zákona pro vybraný typ orgánu veřejné správy: Příloha č.1: Seznam obecných povinností v souvislosti se zákonem č. 300/2008 Sb. Příloha obsahuje obecný výčet povinností v souvislosti s uvedeným zákonem, bez rozlišení kategorie subjektu a bez návrhu způsobu jejich splnění. Slouží jako kostra pro ostatní přílohy. 5/55

6 Příloha č.2: Kraje CHARAKTERISTIKA: v čele kraje hejtman, v čele úřadu ředitel, úřad je organizačně podobný velkému městu bez územního členění, struktura korespondence je specifická, kraj řídí větší množství zřizovaných a zakládaných organizací ovšem často umístěných ve vzdálených lokalitách po území kraje. Příloha č.3: Územně členěná statutární města CHARAKTERISTIKA: v čele je primátor, úřad je magistrátem, město má městské části nebo obvody s vlastním zastupitelstvem a částečnou autonomií městské části nebo obvody se do značné míry samy chovají jako obec v některé předchozí kategorii, územně členěná statutární města mají složitý statut, který rozděluje pravomoci mezi městem a jeho částmi/obvody, město má velké množství zřizovaných a zakládaných organizací, město má kurýra pro vyřizování vlastní korespondence v rámci města (nárůst o korespondenci mezi městem a jeho částmi/obvody). Příloha č.4: Velké obce s rozšířenou působností, s výjimkou územně členěných statutárních měst CHARAKTERISTIKA: úřad má tajemníka a složitou organizační strukturu, vykonává velký rozsah agend v přenesené působnosti existuje velký počet písemností podle správního řádu, má povinnost vést spisovou službu, objevuje se potřeba elektronického podpisu, obec /město má více zřizovaných a zakládaných organizací, typicky zřizuje městskou policii, statutární města mají statut (většinou jednoduchý), města často mají kurýra pro vyřizování vlastní korespondence na území města. Příloha č.5: Střední obce s matrikou, stavebním úřadem nebo pověřeným obecním úřadem CHARAKTERISTIKA: úřad má obvykle tajemníka (není podmínkou u obcí 1. typu) a je organizačně členěn (má org. řád), vykonává přenesenou působnost proto má povinnost vést plnohodnotnou spisovou službu, v některých případech zřizuje obecní nebo městskou policii (spíše ojediněle). Příloha č.6: Malé obce s administrativními zaměstnanci bez matriky a stavebního úřadu CHARAKTERISTIKA: starosta obvykle uvolněn, úřad má alespoň jednoho administrativního zaměstnance, úřad nevykonává přenesenou působnost (nemá matriku ani stavební úřad), nevede spisovou službu, nově bude mít povinnost vést spisovou službu v omezené podobě. Příloha č.7: Nejmenší obce bez administrativních zaměstnanců CHARAKTERISTIKA: starosta obvykle neuvolněn, úřad nemá administrativní zaměstnance, nevede spisovou službu, nově bude mít povinnost vést spisovou službu v omezené podobě. 1.3 Východiska analýzy Legislativa Zákon č.300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů Výchozí zákon pro celou problematiku datových schránek a autorizované konverze. Publikován ve Sbírce zákonů: Účinnost od: /55

7 zákon č. 301/2008, kterým se mění zákony v souvislosti s přijetím zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů Pro vytváření požadovaných výstupů analýzy není možné soustředit se toliko na zákon č.300/2008 Sb. o elektronických úkonech a autorizované konverze dokumentů a zákon č. 301/2008, kterým se mění zákony v souvislosti s přijetím zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů. V průběhu analýzy bylo dále nutné zvážit dopady obou zákonů v souvislosti s dalšími právními předpisy: Prováděcí vyhláška k zákonu č. 300/2008 Sb., o stanovení podrobností provádění autorizované konverze dokumentů; Prováděcí vyhláška k zákonu č. 300/2008 Sb., kterou se stanovují náležitosti přístupových údajů pro přihlašování do datové schránky, elektronické prostředky pro přihlašování. Obě tyto vyhlášky byly v době přípravy této analýzy v meziresortním připomínkování a vzhledem k tomu nebyla známa jejich finální podoba. Tyto vyhlášky precizují některé pojmy definované v zákoně č.300/2008 Sb. a stanovují řadu technických parametrů pro provozování informačního systému datových schránek. Zákonem č. 500/2004 Sb., správní řád Datové schránky a elektronické dokumenty přináší revoluční změnu způsobu jednání veřejné správy s klienty. Případný nesoulad zákona č.300/2008 Sb. se správním řádem může být pro účastníky správního řízení značnou komplikací, která by mohla vést k poškození jednoho či více účastníků tohoto řízení. Vzhledem k tomu bylo při tvorbě této analýzy k těmto vazbám také přihlédnuto. Zákonem č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu Tento zákon upravuje v souladu s právem Evropských společenství používání elektronického podpisu, elektronické značky, poskytování certifikačních služeb a souvisejících služeb poskytovateli usazenými na území České republiky, kontrolu povinností stanovených tímto zákonem a sankce za porušení povinností stanovených tímto zákonem. V rámci analýzy bylo nutné vyřešit vazbu datových schránek a elektronického podepisování dokumentů a navrhnou pro každý typ organizace veřejné správy vhodné řešení. Novelou zákona č. 499/2004 Sb. zákona o archivnictví a spisové službě Zákon č. 499/2004 Sb. upravuje výběr, evidenci a kategorizaci archiválií, ochranu archiválií, práva a povinnosti vlastníků archiválií, práva a povinnosti držitelů a správců archiválií (dále jen "držitel archiválie"), využívání archiválií, zpracování osobních údajů pro účely archivnictví, soustavu archivů, práva a povinnosti zřizovatelů archivů, spisovou službu, působnost Ministerstva vnitra (dále jen "ministerstvo") a dalších správních úřadů na úseku archivnictví a výkonu spisové služby, správní delikty. Novela tohoto zákona přináší řadu revolučních myšlenek především v oblasti povinného zavedení spisových služeb a v uchovávání elektronických dokumentů. Vazba mezi těmito dvěma zákony je velmi silná. V současné chvíli je předložen návrh novely v parlamentu, který (bude-li schválen) tuto vazbu dále prohloubí a přinese i další významné změny v oblasti práce s elektronickými dokumenty. Tento návrh je však vzhledem ke svému stavu dále posuzován pouze okrajově. Ve chvíli, kdy bude novela schválena, je silně doporučeno tuto analýzu aktualizovat. Dále bylo při analýze zohledněno: 7/55

8 Memorandum o spolupráci mezi MVČR a zástupci společností zabývající se výrobou a vývojem programů spisových služeb ( ) V rámci tohoto memoranda se zástupci producentů spisových služeb shodli spolu s náměstkem ministra vnitra na potřebě koncepčně vyřešit propojení jednotlivých spisových služeb užívaných orgány veřejné správy a nově vytvářenými datovými schránkami tak, aby došlo k co nejjednodušším úpravám nutným pro zajištění funkčnosti celého systému datových schránek a spisových služeb, včetně stanovení datového rozhraní. V této chvíli jde v podstatě o překonaný dokument, v současnosti vzniká nový dokument popisující rozhraní na spisové služby. Tento dokument je však v této chvíli stále jen v pracovní verzi, která analytickému týmu nebyla dána k dispozici. Zdroj: Základní systémové způsoby technického řešení vzájemné propojenosti datových schránek a spisových služeb Jedná se o dokument ministerstva vnitra, v rámci něhož je řešen návrh funkcí webových služeb pro komunikaci mezi informačním systémem datových schránek (IS DS) a spisovými službami (SS). Zdroj: Provozní řád informačního systému datových schránek (ISDS) V době přípravy tohoto dokumentu nebyl bohužel provozní řád k ISDS dokončen a vzhledem k tomu bude nutné po jeho dokončení nutné provést aktualizaci této analýzy. Provozní řád bude podrobněji upravovat provozování a využívání datových schránek Dotazníkové šetření a osobní pohovory Dotazníková šetření a osobní pohovory s různými subjekty územní veřejné správy sloužily především k získání zpětné vazby pro přípravu typových projektů implementace zákona č.300/2008 Sb. Pro osobní pohovory byly zvoleny zhruba tři desítky měst a obcí Plzeňského kraje různé velikosti počínaje malými obcemi I, typu po statutární město Plzeň, dále pět krajů a několik set měst, obcí a krajů pomocí přehledových a podrobných dotazníků. Podněty a dotazy zjištěné v průběhu dotazníkového šetření a osobních pohovorů byly následně ověřeny proti legislativě a zobecněny. Na tomto místě je třeba poděkovat všem, kteří našemu šetření věnovali svůj čas, ať už při samostatném vyplňování dotazníku, nebo při videokonferencích a osobních schůzkách Internetové zdroje V průběhu projektu byly intenzivně využívány následující internetové zdroje: 8/55

9 Při zpracování analýzy byla použita schémata z prezentací Ministerstva vnitra. 1.4 Zákonitá omezení analýzy a další navrhovaný postup Tato analýza byla zpracována v časovém limitu a v situaci, kdy probíhá intenzivní příprava implementace zákona č. 300/2008 Sb. Její zjištění proto odpovídají aktuálnímu statu quo ze začátku března 2009 a je tedy třeba brát toto omezení na zřetel. Jako velké omezení a zároveň jako velké riziko při zpracování výstupů z této analýzy lze hodnotit neexistenci kompletního balíčku platné legislativy, která spolu se zákonem č. 300/2008 Sb. souvisí. Jedná se především o prováděcí vyhlášky k tomuto zákonu a připravovanou novelu zákona č.499/2004 Sb., která bude mít na obce, města, kraje i další organizace veřejné správy s největší pravděpodobností mnohem významnější dopady, než samotný zákon č. 300/2008 Sb. Vzhledem k tomu je pro zachování využitelnosti tohoto dokumentu nutné v průběhu následujících měsíců provádět jeho průběžné aktualizace tak, aby vždy byla zohledněna aktuálně platná legislativa. Další oblastí, o kterou by bylo vhodné analýzu doplnit, jsou dopady zákona č. 300/2008 na zřizované a zakládané organizace územní samosprávy, případně rozšířit analýzu i na fyzické a právnické osoby. 9/55

10 2 Definice pojmů a specifikace základních vztahů 2.1 Datové schránky Vznik a pravidla fungování datových schránek upravuje zákon č. 300/2008 Sb., ze dne 17. července 2008, o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů. Jedná se o systém, který umožní doručování orgánům veřejné moci 1 a provádění úkonů vůči orgánům veřejné moci. Za orgány veřejné moci se ve smyslu zákona č. 300/ odst. 1 se rozumí státní orgány, orgány územních samosprávných celku, Pozemkový fond České republiky i jiné státní fondy, zdravotní pojišťovny, Český rozhlas, Česká televize, samosprávné komory zřízené zákonem, notáři a soudní exekutoři. Datové schránky přinesou pro občany a firmy výrazné zjednodušení v komunikaci s úřady v elektronické podobě, přičemž v rámci systému datových schránek bude zajištěna vysoká míra spolehlivosti a důvěryhodnosti ve srovnání s běžnou ové komunikaci (bude existovat legislativně ukotvená garance doručení). Datové schránky tak bude možné použít i tam, kde zákon vyžadoval ověřené doručení do vlastních rukou Datová schránka je elektronickým úložištěm, tedy datovým prostorem, který je vyhrazen pro orgán veřejné moci nebo právnickou osobu nebo podnikající fyzickou osobu nebo pro fyzickou osobu, kam jsou orgány veřejné moci doručovány datové zprávy, kde jsou prováděny úkony vůči orgánům veřejné moci. Datová schránka je součástí informačního systému datových schránek (ISDS). Každý subjekt bude mít pouze jednu datovou schránku. Tato analýza je primárně zaměřena na dopady uvedeného zákona na územní samosprávné celky (ÚSC, tj. obce, města a kraje), dopady na ostatní subjekty jsou proto dále posuzovány jen okrajově a z pohledu ÚSC. Každý orgán veřejné správy bude mít pouze jednu datovou schránku. Městské části nebo obvody statutárního města budou mít také vlastní schránku. Formát Datové zprávy Datovou zprávu tvoří obálka a obsah zprávy. Obsahem zprávy může být jedna či více příloh v libovolném počítačovém formátu, s výjimkou spustitelných souborů jako je např..exe a komprimovaných souborů typu zip, arc, arj, cab, rar, tar, sfx, lha, lzh, hqx, btoa, bz2, tbz, cpt, tgz, bin, sit, sitx, taz, ync. Provozovatel má kromě toho právo nepřijmout k odeslání datovou zprávu obsahující škodlivý kód. Zdroj: Provozní řád ISDS pracovní verze z Omezení velikosti DS a doba jejího uschování ISDS umožní odeslat Datovou zprávu o maximální velikosti 10 MB. Doba uchovávání DS ISDS uchová doručenou datovou zprávu po dobu 90-ti dnů od doručení do datové schránky příjemce. Nedoručenou datovou zprávu uchovává ISDS po neomezenou dobu. Provozovatel má právo takové zprávy po 90-ti dnech od fikce doručení přemístit do off-line datového úložiště, ze kterého lze zprávu na žádost uživatele vrátit zpět do jeho datové schránky. 1 podle 1 odst. 1 zákona jsou takto označovány státní orgány, orgány územních samosprávných celků, Pozemkový fond ČR a jiné státní fondy, zdravotní pojišťovny, Český rozhlas, Česká televize, samosprávné komory zřízené zákonem, notáři a soudní exekutoři 10/55

11 Zdroj: Provozní řád ISDS pracovní verze z Zrušení datové schránky Datovou schránku zruší správce 3 roky po zániku existence subjektu pro který byla zřízena, viz 13. Záznamy o přenesených zprávách uchovává ISDS trvale. Zdroj: Provozní řád ISDS pracovní verze z Co vše budou datové schránky umět? odesílat zprávy přijímat zprávy zjišťovat stavy odeslaných zpráv přijímat doklady o dodání a doručení ověřovat, zda adresát má datovou schránku spravovat datovou schránku a měnit některé její parametry (oprávnění, vyšší forma přístupových údajů, notifikační ) datové schránky budou umět pracovat s elektronickými formuláři Zřízení datové schránky Orgánům veřejné moci a právnickým osobám zapsaným v obchodním rejstříku bude Datová schránka zřízena automaticky ze zákona. O zřízení Datové schránky mohou správce požádat fyzické osoby, fyzické osoby podnikající a právnické osobě nezapsané v obchodním rejstříku. Náležitosti žádosti definuje zákon v 3 odst. 3 a 4 (fyzické osoby), 4 odst 4 a 5 (podnikající fyzické osoby) a 5 odst. 4 a 5 (právnické osoby nezapsané v obchodním rejstříku). Žádost o zřízení datové schránky lze podat následujícími způsoby: 1. Na kontaktním místě veřejné správy (pracoviště Czech POINT). V tomto případě není nutné žádost opatřovat úředně ověřeným podpisem (viz 27 odst. 2). 2. Vyplněním elektronického formuláře žádosti a jeho následným uložením do internetové úschovny. Na pracovišti Czech POINT žadatel předá jednorázové heslo obsluze, která formulář stáhne, vytiskne a nechá žadatele podepsat, přičemž ověří jeho totožnost. 3. Odesláním vyplněného elektronického formuláře žádosti, podepsaného zaručeným elektronickým podpisem oprávněné osoby do datové schránky Správce. Formulář je (bude) umístěn na stránkách Správce zřídí Datovou schránku do 3 pracovních dnů od přijetí žádosti. Zdroj: Provozní řád ISDS pracovní verze z Stejný postup jako u zřízení datové schránky se používá při pověřování administrátora datových schránek, pověřených osob, či při podání žádosti o znepřístupnění datových schránek na žádost či pro zneplatnění přístupových údajů. 11/55

12 2.1.3 Přístup do datových schránek Přístup do datových schránek bude řešen přes webový portál nebo skrze aplikace třetích stran (typicky spisová služba) přes aplikační rozhraní. Webový portál o jednoduchá aplikace, dostupná prostřednictvím internetu; o funkce pro odesílání a příjem datových zpráv; o zcela dostačující pro jednotlivce a malé organizace; Oprávněná osoba bude mít přístup do datových schránek přes standardní internetový prohlížeč. Rozhraní spisových služeb o o umožní přímé propojení se spisovou službou či jinou aplikací; komfortní propojení s funkcemi spisové služby. Oprávněná osoba bude mít přístup do datových schránek přes aplikaci pro vedení spisové služby tzn. spisová služba bude po přihlášení oprávněné osoby nebo po vložení přístupových údajů oprávněné osoby načítat datové zprávy do spisové služby organizace. Každý přístup musí být autorizován oprávněnou osobou, administrátorem nebo pověřenou osobou. K přihlášení jsou potřebné přístupové údaje, a to: buď uživatelské jméno a heslo, vydané správcem ISDS do vlastních rukou odpovědné osoby (pro první přihlášení do systému s možností následných změn); anebo elektronický prostředek třetí strany vyhovující podmínkám specifikovaným vyhláškou správce ISDS (MV ČR). S vydáváním elektronických prostředků přímo ministerstvem vnitra se nepočítá (pouze elektronické prostředky třetí strany dle vyhlášky). Každý uživatel ISDS obdrží uživatelské jméno a heslo. Pokud bude držet elektronický prostředek třetí strany vyhovující podmínkám specifikovaným vyhláškou MV, může si na portále ISDS tento prostředek zaregistrovat a tím si umožnit přihlašování do ISDS pomocí tohoto prostředku (zatím vyhláška předpokládá komerční certifikát vydaný jednou z akreditovaných certifikačních autorit na tokenu nebo čipové kartě). Implementace přihlášení Pokud na straně uživatele je aplikace volající webové služby ISDS, přihlášení trvá po dobu, po kterou je kanál otevřen vytvoření ověřeného komunikačního kanálu vždy vyžaduje přihlášení. Přihlášení otevře šifrovaný SSL kanál mezi uživatelem DS a ISDS (na základě serverového certifikátu ISDS) a je realizované prostřednictvím přístupových údajů. Zdroj: Provozní řád ISDS pracovní verze z /55

13 2.1.4 Doručování dokumentů orgánů veřejné moci prostřednictvím datové schránky Datová schránka slouží pro doručování zpráv, nezajišťuje však jejich dlouhodobé uchovávání. Obsah zprávy bude po uplynutí 90 dní automaticky smazán. Znamená to mimo jiné, že příjemce si musí sám zajistit uložení zpráv. To je možné buď na vlastním počítači například prostřednictvím elektronické spisové služby, nebo prostřednictvím archivačních služeb, které bude časem nabízet Česká pošta. Menší obce pak mohou využít služeb tzv. egon center, která jim budou k dispozici na trojkových obcích. Informace o zprávě však zůstává ve schránce k dispozici. Je tak zachována možnost, aby odesílatel i příjemce i s odstupem času prokázat doručení zprávy. Bez ohledu na to, jak dlouho trvá uživateli, než si datové zprávy vyzvedne ze schránky, je zpráva, která byla do schránky doručena, za deset dní od jejího doručení považována za převzatou, resp. vyzvednutou, a to bez ohledu na to, zda si ji příjemce ze schránky skutečně vyzvedl. Umožňuje-li to povaha dokumentu, nedoručuje-li se veřejnou vyhláškou nebo na místě a má-li adresát zřízenou datovou schránku, má orgán veřejné moci povinnost doručovat prostřednictvím datové schránky. Dokument, který byl dodán do datové schránky, je doručen okamžikem, kdy se do datové schránky přihlásí osoba, která má s ohledem na rozsah svého oprávnění přístup k dodanému dokumentu. Nepřihlásí-li se do datové schránky vedoucí orgánu veřejné moci, administrátor, pověřená osoba ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byl dokument dodán do datové schránky, považuje se tento dokument za doručený posledním dnem této lhůty; to neplatí, vylučuje-li jiný právní předpis náhradní doručení. Doručení dokumentu do datové schránky má stejné právní účinky jako doručení do vlastních rukou. Pokud ve stanovené lhůtě nevyzvednete datovou zprávu z datové schránky z důvodu dočasné nepřítomnosti nebo z jiného vážného důvodu, můžete požádat o prominutí zmeškání úkonu (do 15 dnů ode dne, kdy překážka, která podateli bránila úkon učinit). Doručování mezi orgány veřejné moci prostřednictvím datové schránky se nepoužije, pokud je z bezpečnostních důvodů mezi těmito orgány zavedena jiná forma elektronické komunikace. Stejně jako v případě dnešní papírové pošty lze i v případě datových schránek určit, že některé zprávy budou adresovány přímo konkrétní osobě, či odboru, jiné budou posílány na základě určitého zákona či s určitým číslem jednacím. Tyto datové zprávy bude možné roztřídit v rámci organizace bez jejich otevření a odeslat uvnitř úřadu příslušné osobě. U datových zpráv, u kterých nebude možné identifikovat adresáta, bude nutné je otevřít a teprve podle obsahu předat příslušnému úředníkovi ke zpracování Znepřístupnění a zrušení datové schránky Ministerstvo znepřístupní datovou schránku orgánu veřejné moci dnem jejich zrušení, a to případně i zpětně. Datová schránka pak bude zrušena po uplynutí 3 let ode dne po zrušení tohoto orgánu Související otázky Znamená zavedení datových schránek konec elektronických podatelen? 13/55

14 Nikoli nutně, bude záležet na tom, jaký význam pro ten který úřad bude elektronická podatelna nadále mít. Některé úřady si ji z různých důvodů ponechají, jiné ji plně nahradí právě datovou schránkou. Je v souvislosti s datovou schránkou nutné zavádět na úřad i spisovou službu? Od určité velikosti úřadu, respektive objemu zpráv v datové schránce nepochybně. U velmi malých úřadů vystačí jakýsi základ spisové služby, který bude vlastně rozhraním datové schránky. Většina úřadů ale bude muset buď vlastnit elektronickou spisovou službu, nebo využít podobného servisu, který bude nabízet Česká pošta, respektive Telefónica O2. Menším obcím pak budou pomoc nabízet tzv. egon centra (technologická centra), která budou fungovat v rámci krajských úřadů, či trojkových obcí. Doporučení: : I malé obce by si ve vlastním zájmu měly pořídit svoji vlastní nebo hostovanou aplikaci pro vedení elektronické spisové služby. Důvodem je zákonem uložená povinnost uchovávání originálů dokumentů přitom v souvislosti se zahájením používání datových schránek naroste podíl originálů v elektronické podobě a pak také nově připravovaná povinnost vést spisovou službu alespoň v omezeném rozsahu (ta je obsažená v chystané novele zákona č. 499/2004 Sb. a bude platit i pro malé obce). V této souvislosti bude nejjednodušší cestou využití Technologických center na obcích s rozšířenou působností a krajích a výzvy na pořízení spisových služeb z Integrovaného operačního programu. V jakých formátech bude možné s datovou zprávou posílat přílohy? Přesně bude formáty stanovovat prováděcí vyhláška, která nyní prochází tzv. vnitroresortním připomínkovým řízením. S největší pravděpodobností by se ale mělo jednat o formáty PDF, TIF a PNG. Jaká je maximální velikost datové zprávy? Datová zpráva bude omezena, velikost tohoto omezení zatím není oficiálně stanovena. Bude se pravděpodobně jednat řádově o více jednotek MB s tím, že se zvažují možnosti a podmínky rozšíření tohoto limitu za úplatu. Pokud ze strany občana dostane úřad podání v papírové podobě, je nutné, aby odpovídal elektronicky či papírově? Mohlo by se zdát, že zvolil-li někdo ke komunikaci s veřejnou správou papírovou formu, přeje si takto komunikovat. Zákon č. 300/2008Sb. upřednostňuje, je-li to možné, elektronickou komunikaci. Proto i u reakcí na ta podání, která úřady obdrží papírovou formou, musí zjišťovat, zda má odesílatel datovou schránku. Pokud zjistí, že tato schránka existuje, odpověď je nutné odeslat elektronicky jejím prostřednictvím. Znamená zavedení datových schránek konec elektronických podatelen? Nikoli nutně, bude záležet na tom, jaký význam pro ten který úřad bude elektronická podatelna nadále mít. Některé úřady si ji z různých důvodů mohou ponechat, jiné ji plně nahradí právě datovou schránkou. 14/55

15 Bude existovat něco jako telefonní seznam datových schránek? Ne, z důvodu ochrany soukromí bude systém fungovat opačně: bude možné se zeptat, zda příslušná osoba má datovou schránku. Pokud ano, pude možné do ní zprávu odeslat. Dotaz bude nutné adresovat na provozovatele Informačního systému datových schránek, tedy na Ministerstvo vnitra. Informační systém datových schránek bude fungovat na principu dotaz odpověď. Tedy bude nutné vznést dotaz, zda pan Josef Novák má datovou schránku. Pokud nebude dotaz na to, zda subjekt má či nemá datovou schránku přesný, bude nutné dotaz přesněji specifikovat. Nebude možné vybírat si konkrétní datovou schránku z více datových schránek. Příklad: V rámci správního řízení bude potřeba oslovit pana Nováka Josefa. Pokud budou na stejné adrese dva Novákové Josefové, objeví se požadavek na podrobnější specifikaci požadavku. Bude třeba doplnit rok narození, rodné číslo, či další údaj, pomocí něhož bude možné danou osobu identifikovat. Neobjeví se na obrazovce výběr datových schránek dvou Josefů Nováků. 2.2 Informační systém datových schránek (ISDS) Informační systém datových schránek je informačním systémem veřejné správy, který obsahuje informace o datových schránkách a jejich uživatelích ( 14, zákona č. 300/2008 Sb.). Správcem informačního systému datových schránek je ministerstvo vnitra. Provozovatelem informačního systému datových schránek je držitel poštovní licence (Česká pošta a.s.). Odměna držiteli poštovní licence za provozování informačního systému datových schránek se stanoví podle cenových předpisů (podle zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů). Odměna držiteli poštovní licence bude požadována pouze od subjektů veřejné správy, který mají zřízení datových schránek povinné ze zákona. Povinnosti správce IS DS připojení kvalifikovaného časového razítka k odesílané datové zprávě dodání odesílané datové zprávy do datové schránky adresáta vyrozumění adresáta o dodání zprávy dodání oznámení odesílateli, že zpráva byla doručena (označeno elektronickou značkou), datová schránka příjemce byla znepřístupněna, zrušena, neexistuje. Vedení bezpečné evidence o těchto úkonech V informačním systému datových schránek se vedou tyto informace o datových schránkách: identifikátor datové schránky (dále jen identifikátor ), datum zřízení, zpřístupnění, znepřístupnění a zrušení datové schránky s uvedením hodiny, minuty a sekundy, datum přihlášení osoby oprávněné k přístupu do datové schránky do této datové schránky s uvedením hodiny, minuty a sekundy a údaj identifikující tuto osobu, datum odeslání dokumentu nebo provedení úkonu z datové schránky s uvedením hodiny, minuty a sekundy a údaj identifikující osobu, která odeslání dokumentu nebo úkon provedla, jméno, popřípadě jména, příjmení, datum a místo narození, adresa místa trvalého pobytu nebo jiného pobytu na území České republiky anebo adresa bydliště mimo území České republiky fyzické osoby, pro niž byla zřízena datová schránka, jméno, popřípadě jména, a příjmení, popřípadě obchodní firma podnikající fyzické osoby, pro niž byla zřízena datová schránka, datum a místo jejího narození, adresa místa trvalého pobytu u občanů České republiky, 15/55

16 místo, kde má povolení k pobytu nebo k trvalému pobytu v České republice, včetně uvedení adresy, a adresa bydliště v cizině, jde-li o cizince, adresa bydliště v členském státě Evropské unie, ve kterém je usazen, jde-li o státního příslušníka členského státu Evropské unie, který nemá povolení k pobytu nebo k trvalému pobytu v České republice, místo podnikání a identifikační číslo ekonomického subjektu, bylo-li přiděleno, obchodní firma nebo název právnické osoby, pro niž byla zřízena datová schránka, sídlo a identifikační číslo ekonomického subjektu, bylo-li přiděleno, název a sídlo organizační složky podniku zahraniční právnické osoby zapsané v obchodním rejstříku, pro kterou byla zřízena datová schránka, název orgánu veřejné moci, pro nějž byla zřízena datová schránka, sídlo a identifikační číslo ekonomického subjektu, bylo-li přiděleno, jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození, adresa místa trvalého pobytu nebo jiného pobytu na území České republiky anebo adresa bydliště mimo území České republiky osoby oprávněné k přístupu do datové schránky, přístupové údaje, rozsah přístupu a datum vzniku a zániku oprávnění k přístupu do datové schránky s uvedením hodiny, minuty a sekundy, jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození, adresa místa trvalého pobytu nebo jiného pobytu na území České republiky anebo adresa bydliště mimo území České republiky administrátora a datum vzniku a zániku určení administrátorem s uvedením hodiny, minuty a sekundy, elektronická adresa nebo obdobný údaj pro vyrozumění o dodání datové zprávy do datové schránky, popřípadě kontaktní adresa, na niž má být adresátu doručováno; seznam kontaktních adres, u nichž byl dán souhlas k jejich zveřejnění, vede ministerstvo způsobem umožňujícím dálkový přístup, datum a čas událostí spojených s provozem informačního systému datových schránek. Výše uvedené údaje jsou neveřejné a nelze je poskytnout jiným osobám, s výjimkou kontaktní adresy, na niž má být adresátu doručováno, byl-li dán souhlas k jejímu zveřejnění. Ministerstvo vnitra umožní orgánům veřejné moci identifikovat datovou schránku tak, aby do ní mohlo být doručováno. Ministerstvo vnitra a Česká pošta zajišťují náležitá opatření v oblasti bezpečnosti informačního systému datových schránek. Ministerstvo vnitra a Česká pošta nejsou oprávněni k přístupu do datových schránek jiných subjektů. Celý systém bude pravidelně kontrolován a auditován. Kromě kontroly správce, tedy MV ČR, systém bude muset projít auditem shody dle zákona č. 365/2000 o informačních systémech veřejné správy, pravidelným každoročním bezpečnostním auditem a nakládání s osobními údaji bude pod kontrolu Úřadu na ochranu bezpečnostních údajů. Ministerstvo vnitra za účelem správy informačního systému datových schránek využívá některé údaje vedené v informačním systému evidence obyvatel ( 15, zákona č.300/2008 Sb). 2.3 Autorizovaná konverze dokumentů Autorizovaná konverze je činnost nutná k zajištění komplexního fungování ISDS. Podle zákona se konverzí rozumí buď úplné převedení dokumentu v listinné podobě do dokumentu obsaženého v datové zprávě, nebo úplné převedení dokumentu obsaženého v datové zprávě do dokumentu v listinné podobě. Dokument, který provedením konverze vznikl, má stejné právní účinky jako ověřená kopie dokumentu, jehož převedením výstup vznikl. Postup provádění konverze je popsán jak v zákoně 300/2008 Sb., tak ve vyhláškách k tomuto zákonu. Od tedy může být jakýkoliv dokument použit dle potřeby buď ve verzi elektronické nebo listinné. Ve spojení se systémem datových schránek tak budou moci orgány veřejné moci zasílat korespondenci do datové 16/55

17 schránky tomu, kdo ji bude mít zřízenu a tomu, kdo ji nebude mít, dokumenty pošlou ve stejné podobě jako dnes, tedy v listinné formě. Mezi sebou budou komunikovat prostřednictvím systému datových schránek elektronicky. Autorizovanou konverzi bude možné provádět u notářů, na krajských úřadech, na matričních úřadech a na obecních/zastupitelských úřadech oprávněných k vydání ověřeného výstupu z informačního systému veřejné správy Co se autorizovanou konverzí se rozumí ( 22, zákona č.300/2008 Sb.) Autorizovaná konverze znamená: a) úplné převedení dokumentu v listinné podobě do dokumentu obsaženého v datové zprávě, ověření shody obsahu těchto dokumentů a připojení ověřovací doložky, nebo b) úplné převedení dokumentu obsaženého v datové zprávě do dokumentu v listinné podobě a ověření shody obsahu těchto dokumentů a připojení ověřovací doložky. Dokument, který provedením konverze vznikl (dále jen výstup ), má stejné právní účinky jako ověřená kopie dokumentu, jehož převedením výstup vznikl (dále jen vstup ). Má-li být podle jiného právního předpisu předložen dokument v listinné podobě správnímu orgánu, nebo soudu anebo jinému státnímu orgánu, zejména aby byl užit jako podklad pro vydání rozhodnutí, je tato povinnost splněna předložením jeho výstupu. Typy konverzí: a) Konverze na žádost Konverzi na žádost provádějí kontaktní místa veřejné správy (Czech POINTy). Autorizovaná konverze na žádost se provádí na vyslovenou žádost žadatele. Pracoviště CP by neautorizovanou konverzi mohly provádět v případě, že žadatel chce přes CP podat své podání, které je třeba doložit nějakou přílohou a tu příslušný úřad nevyžaduje v podobě originálu či ověřené kopie. Konvertovaný dokument bude možné odeslat do Datové schránky žadatele, případně odeslat přes internetovou úschovnu za použití jednorázového hesla a nebo na žádost žadatele vypálit na médium CD, které kontaktní místo poskytne v ceně účtované za konverzi. Konverze na žádost je zpoplatněna: Provedení autorizované konverze dokumentů do elektronické podoby za každou i započatou stránku konvertované listiny: Kč 30 Provedení autorizované konverze dokumentů do listinné podoby za každou i započatou stránku konvertované listiny: Kč 30 Další údaje k cenám jsou uvedeny v zákoně č.301/2008 Sb. b) Konverze z moci úřední Při konverzi do dokumentu v listinné podobě subjekt provádějící konverzi ověří platnost kvalifikovaného časového razítka vstupu, ověří, že kvalifikovaný certifikát vydaný akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb, na němž je založen zaručený elektronický podpis, kterým je podepsán vstup, nebo kvalifikovaný systémový certifikát 17/55

18 vydaný akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb, na němž je založena elektronická značka, kterou je označen vstup, nebyly před okamžikem uvedeným v kvalifikovaném časovém razítku zneplatněny, ověří platnost zaručeného elektronického podpisu založeného na kvalifikovaném certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb (dále jen uznávaný elektronický podpis ) nebo platnost uznávané elektronické značky. Bezodkladně poté, kdy subjekt provádějící konverzi ověří shodu výstupu se vstupem a shoduje-li se výstup se vstupem, připojí k výstupu ověřovací doložku: Náležitosti provádění autorizovaných konverzí Ověřovací doložka konverze do dokumentu obsaženého v datové zprávě je součástí výstupu a obsahuje název subjektu, který konverzi provedl, pořadové číslo, pod kterým je konverze vedena v evidenci provedených konverzí, údaj o ověření toho, že obsah výstupu odpovídá obsahu vstupu, údaj o tom, z kolika listů se skládá vstup, údaj o tom, zda vstup obsahuje vodoznak, reliéfní tisk nebo embossing, suchou pečeť nebo reliéfní ražbu, opticky variabilní prvek nebo jiný zajišťovací prvek, datum vyhotovení ověřovací doložky, jméno, případně jména, a příjmení osoby, která konverzi provedla. Ověřovací doložka konverze do dokumentu v listinné podobě je součástí výstupu a obsahuje: název subjektu, který konverzi provedl, pořadové číslo, pod kterým je konverze vedena v evidenci provedených konverzí, údaj o ověření toho, že obsah výstupu odpovídá obsahu vstupu, údaj o tom, z kolika listů se skládá výstup, datum vyhotovení ověřovací doložky, údaj o tom, zda byl vstup podepsán platným uznávaným elektronickým podpisem nebo označen platnou uznávanou elektronickou značkou, číslo kvalifikovaného certifikátu, na němž je uznávaný elektronický podpis založen, nebo číslo kvalifikovaného systémového certifikátu, na němž je uznávaná elektronická značka založena, a obchodní firmu akreditovaného poskytovatele certifikačních služeb, který kvalifikovaný certifikát nebo kvalifikovaný systémový certifikát vydal, datum a čas uvedené v kvalifikovaném časovém razítku, číslo kvalifikovaného časového razítka a obchodní firmu akreditovaného poskytovatele certifikačních služeb, který kvalifikované časové razítko vydal, otisk úředního razítka, jméno, popřípadě jména, příjmení a podpis osoby, která konverzi provedla. Při konverzi do dokumentu obsaženého v datové zprávě opatří subjekt, který konverzi provedl, výstup svou uznávanou elektronickou značkou nebo uznávaným elektronickým podpisem osoby, která konverzi provedla, a zajistí, aby byl výstup opatřen kvalifikovaným časovým razítkem. Technické náležitosti provádění konverze, vstupu a výstupu stanoví ministerstvo vyhláškou 2. 2 V době zpracování analýzy byl k dispozici pouze pracovní návrh vyhlášky z vnitřního připomínkovacího řízení MV ČR 18/55

19 Konverze se neprovádí v těchto případech: je-li dokument v jiné než v listinné podobě či v podobě datové zprávy (např. zvuková nahrávka, videozáznam) jde-li o dokument v listinné podobě, jehož jedinečnost nelze konverzí nahradit, zejména o občanský průkaz, cestovní doklad, zbrojní průkaz, řidičský průkaz, vojenskou knížku, služební průkaz, průkaz o povolení k pobytu cizince, rybářský lístek, lovecký lístek nebo jiný průkaz, vkladní knížku, šek, směnku nebo jiný cenný papír, los, sázenku, geometrický plán, rysy a technické kresby; jsou-li v dokumentu v listinné podobě změny, doplňky, vsuvky nebo škrty, které by mohly zeslabit jeho věrohodnost; není-li z dokumentu v listinné podobě patrné, zda se jedná o: o o o o prvopis, vidimovaný dokument, opis nebo kopii pořízenou ze spisu, nebo stejnopis písemného vyhotovení rozhodnutí anebo výroku rozhodnutí vydaného podle jiného právního předpisu, je-li dokument v listinné podobě opatřen plastickým textem nebo otiskem plastického razítka; jedná-li se o výstup z konverze; v případě provedení konverze na žádost, nebylo-li k dokumentu obsaženém v datové zprávě připojeno kvalifikované časové razítko, v případě provedení konverze na žádost, nebyl-li dokument obsažený v datové zprávě podepsán uznávaným elektronickým podpisem nebo označen uznávanou elektronickou značkou toho, kdo dokument vydal nebo vytvořil, byl-li dokument obsažený v datové zprávě podepsán uznávaným elektronickým podpisem oprávněné osoby nebo označen uznávanou elektronickou značkou toho, kdo příslušnou datovou zprávu vydal nebo vytvořil, a nebyla-li shledána shoda tohoto dokumentu s výstupem, jde-li o dokument obsažený v datové zprávě, který nelze konvertovat do listinné podoby, například o zvukový nebo audiovizuální záznam, pokud dokument obsažený v datové zprávě nesplňuje technické náležitosti podle odstavce 4. Konverzí se nepotvrzuje správnost a pravdivost údajů obsažených ve vstupu a jejich soulad s právními předpisy Důvody pro provádění konverze Především ke konverzi dokumentů vydaných ještě v době před působností zákona a v neposlední řadě pro umožnění elektronické komunikace. To znamená, že při dodržení daných pravidel lze převést dokument v listinné formě do elektronické podoby. Tento převod mohou dle 23 zákona provádět pouze kontaktní místa veřejné správy (konverze na žádost) a orgány veřejné moci pro výkon své působnosti. Proces převodu z listinné do elektronické (resp. opačně) se nazývá autorizovaná konverze dokumentů. Zákon také stanoví, kdy konverzi nelze provést, např. nelze konvertovat občanský průkaz, pas apod. Konverze se též neprovádí jedná-li se o výstup z (předchozí) konverze. Konverzí se nepotvrzuje správnost a pravdivost údajů obsažených ve vstupu a jejich soulad s právními předpisy. 19/55

20 2.4 Použití elektronického podpisu Nová legislativa s sebou přináší výrazný nárůst využití nástrojů, které definuje zákon o elektronickém podpisu 3 (dále zákon o EP), tedy především uznávaného elektronického podpisu, uznávané elektronické značky a kvalifikovaného časového razítka. Orgány veřejné moci mohou pro výkon veřejné moci používat výhradně tzv. uznávaný elektronický podpis ( zaručený elektronický podpis, založený na kvalifikovaném certifikátu, vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb ) nebo uznávanou elektronickou značku ( elektronická značka, založená na kvalifikovaném systémovém certifikátu, vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb ). Zároveň s tím je ve většině případů vyžadováno kvalifikované časové razítko. Hovoří-li se proto v následujícím textu o certifikátu, o elektronickém podpisu nebo o elektronické značce, je tím vždy míněn kvalifikovaný certifikát (případně kvalifikovaný systémový certifikát) vydaný akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb, uznávaný elektronický podpis a uznávaná elektronická značka Rekapitulace základních pojmů Pro pochopení důsledků, které nová legislativa přináší, je nezbytné správné pochopení základních pojmů, uvedených v předchozím odstavci. V této kapitole jsou proto shrnuté základní definice ze zákona o EP. Základní normou, ze které tento popis vychází, je již zmíněný zákon o EP, se kterým je doporučeno se seznámit. Definice, uvedené v této kapitole, jsou záměrně zestručněné a zjednodušující a slouží pouze pro rychlé seznámení se základními pojmy a principy elektronického podepisování. Uznávaný elektronický podpis Elektronickým podpisem se rozumí údaje, které jsou připojené k datové zprávě a které slouží k jednoznačnému ověření identity podepsané osoby ve vztahu k datové zprávě. Poskytovatelé certifikačních služeb (také nazývané certifikační autority) poskytují za úplatu certifikáty, které držiteli umožňují vytvářet elektronické podpisy a ostatním tyto podpisy ověřovat 4. Certifikáty jsou platné omezenou dobu, typicky jeden rok. Elektronický podpis je považován za zaručený, pokud je garantováno, že z něj lze jednoznačně zjistit, kdo datovou zprávu podepsal, že to nemohl provést nikdo jiný a že datová zpráva nebyla od okamžiku podepsání změněna. Tuto jistotu je možné mít jen tehdy, pokud lze bezpečně věřit, že poskytovatel certifikátu, který byl použit pro vytvoření elektronického podpisu 1) je důvěryhodný a 2) ověřil totožnost osoby, které certifikát vydal. To první je zajištěno akreditací poskytovatelů certifikačních služeb. To druhé garantuje (akreditovaný) poskytovatel tím, že certifikát označí jako kvalifikovaný. 3 zákon č. 227/2000 Sb. o elektronickém podpisu, ve znění pozdějších předpisů 4 toto je velmi zjednodušující a nepřesný popis, pro přesnější definici odkazujeme na zákon o EP 20/55