ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ HISTORIE MAPOVÁNÍ A PRŮZKUMU MARSU

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ HISTORIE MAPOVÁNÍ A PRŮZKUMU MARSU"

Transkript

1 ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ OBOR GEODÉZIE A KARTOGRAFIE KATEDRA MAPOVÁNÍ A KARTOGRAFIE HISTORIE MAPOVÁNÍ A PRŮZKUMU MARSU SEMESTRÁLNÍ PRÁCE LENKA VOCHOVÁ V Praze 11. června 2012 Geografie 2

2 2 Abstrakt: V úvodní části jsou popsány obecné informace o Marsu. Dále bude vylíčena historie od úplně prvních pozorování v dobách starověkých civilizací, přes období prvních pokusů o vytvoření mapy a zjišťování dalších informací díky technickému rozvoji v století. Největší pozornost je věnována období posledních 50ti let, kdy se s rozvojem kosmonautiky a počítačových technologií podstatně zvýšily možnosti velice podrobného zkoumání Marsu. V závěru jsou uvedeny plánované mise. Klíčová slova: Mars, historie pozorování, kosmonautika, NASA, sondy, mapa Marsu Abstract: The beginning gives the basic information about the planet Mars. Next part contains history from the oldest civilization through the first attempts to creation maps and other survey information through technological development in the 16th 19th century. Significant attention is devoted to the last 50 years, when the development of the astronautics and computer technology substantially increased the possibility of a very detailed exploration of Mars. There are planned missions in the conclusion of this paper. Keywords: Mars, history of observing, cosmonautics, NASA,probes, map of Mars

3 3 Obsah Úvod... 4 Základní charakteristika Marsu... 4 Pozorování starověkých civilizací a 17. století a 19. století století... 5 Mars Mariner 4, 6, 7 a Mars 4,5,6 a Viking 1 a Mars Observer... 7 Mars Global Surveyor... 7 Mars Pathfinder... 8 Mars Mars Climate Orbiter a Mars Polar Lander... 8 Mars Odyssey... 9 Mars Express... 9 Mars Exploration Rover... 9 Mars Reconnaissance Orbiter... 9 Phoenix Mars Science Laboratory Závěr Použité zdroje: Seznam Obrázků... 13

4 4 Úvod Cílem této práce je seznámit čtenáře s vývojem pozorování planety Mars od dob před několika tisíciletími až do současnosti. Jsou zde uvedeny jak základní informace to této planetě, tak i její specifika a zajímavosti, kterým lidé v historii i v nedávných dobách přikládali větší význam, než ve skutečnosti měly. Základní charakteristika Marsu Mars je planeta velmi podobná naší Zemi. Její střední vzdálenost od Slunce je přibližně 1,52AU. Rovníkový průměr činí 6794 km, což je asi polovina průměru Země, jeho hmotnost je ale 0,1 hmotnosti Země. Oběžná doba kolem Slunce je přibližně 1,88 roku. Jeden den trvá na Marsu téměř jako ten pozemský 24,6 h. Na rozdíl od Země má velice řídkou atmosféru, která se skládá z 95 % z oxidu uhličitého, ostatní plyny se vyskytují v malém množství, dusík 2,7 %, argon 1,6 %. Pro porovnání je 250x méně hmotná než naše atmosféra. Pozorování starověkých civilizací Časový údaj úplně prvního pozorování Marsu není, ale s největší pravděpodobností to bylo někdy okolo roku 3000 až 4000 př. n. l. Babyloňané, Egypťané a Řekové věděli o tomto nebeském tělese. Každá civilizace jej označovala jinak, většinou to bylo kvůli jeho červené barvě, takže se objevují názvy jako Červený objekt, Nebeský oheň, Pochodeň nebo Bůh války. Také mu říkali putující hvězda. Tento objekt jim připadal zvláštní, neboť se od ostatních hvězd na obloze lišil. První odlišností je barva, podle které jej pojmenovali. Dále se hvězdy na obloze jevily jako mihotající se body, ale Mars jako svítící ploška. Mars je po Slunci, Měsíci, Venuši a Jupiteru pátý nejjasnější objekt na obloze. Poslední odlišností je jeho pohyb. Vlivem pohybu planet po eliptických drahách se mění poloha Marsu vůči hvězdnému poli. Pravidelným pozorováním bychom zjistili, že na obloze opisuje tzv. kličku. Tento pohyb je typický pro vnější planety a je právě u Marsu nejlépe pozorovatelný. 16. a 17. století Dánský astronom Tycho Brahe po dobu 20let vizuálně pozoroval Mars a pečlivě zaznamenával jeho polohu. Přestože ve své době ještě neměl žádné dalekohledy, pouhým vizuálním pozorováním dokázal určit polohu Marsu s přesností do 4obloukových minut. Z těchto měření vycházel jeho student Johannes Kepler a díky kterým vyslovil 3 zákony o pohybu planet. Po objevení dalekohledu roku 1600 jej jako první použil k astronomickým účelům Galileo Galilei, když roku 1609 pozoroval Mars. Dalším pozorovatelem byl Christian Huygens. Pozorováním Marsu přes

5 5 dalekohled objevil tmavou skvrnu a planetu nakreslil. Zjistil také, že se skvrna (pravděpodobně se jednalo o útvar Syrtis Major) se na povrchu pohybuje s periodou přibližně 24 hodin. V roce 1666 Giovanni Cassini zpřesnil hodnotu rotace Marsu na 24 h 40 min. Huygens jako první objevil světlá místa na jižním pólu Marsu pravděpodobně polární čepičku. V roce 1698 vydal knihu Cosmotheros ve které jako první publikoval myšlenku existence života mimo naši Zemi. 18. a 19. století Pozorování Marsu se věnoval také William Herschel, který na základě svých pozorování světlých a tmavých oblastí stanovil periodu rotace. Také prokázal změny polárních čepiček a pomocí zákrytů hvězd touto planetou zjistil přítomnost atmosféry. Polární čepičky jsou vrstvy ledu, prachu a písku. Během marsovského roku se velikost čepiček mění, protože se střídají roční období. To je způsobeno tím, že sklon rotační osy je přibližně stejný jako u Země. V zimě se utváří další vrstva zmrzlého oxidu uhličitého, který vymrzá z atmosféry. Když se na jaře oteplí, tato vrstva začne sublimovat a dostává se do atmosféry, na opačné polokouli nastává podzim a uvolněný oxid uhličitý se začíná usazovat na opačném pólu. Takhle se stěhuje celá třetina objemu atmosféry, což způsobuje změny atmosférického tlaku, které se projevují pouze na Marsu. V roce 1867 vydal R. A. Proctor první mapu Marsu s kontinenty a oceány. Jeho volba kartografického zobrazení a volba nulového poledníku se používá dodnes. V roce 1877 byly objeveny satelity Marsu panem Asaphem Hallem. Tyto měsíce byly pojmenovány Phobos a Deimos, v překladu to znamená Strach a Hrůza. Ve stejném roce bylo vytvořeno názvosloví pro povrchové útvary. Názvy pocházely z mytologie, historie nebo to byla různá jména. Giovanni Schiaparelli pro podlouhlé útvary použil název canalli, což se překládalo jako kanály. To způsobilo velké zvýšení zájmu o pozorování Marsu kvůli možnosti existence života na Marsu. Nejslavnějším pozorovatelem této doby byl Percival Lowell, který na své hvězdárně intenzivně pozoroval Mars. Vydal o něm tři knihy Mars, Mars and its Canals a Mars as the Abode of Life ve kterých popsal vyspělou civilizaci a ony kanály jako stavby, čímž se mu podařilo zpopularizovat myšlenky o osídleném Marsu. Později bylo dokázáno Eugénem M. Antoniadim, že šlo pouze o optický klam. 20. století Mars 1 Jako první sondu k Marsu vyslali Rusové. Jednalo se o sondu Mars 1, která byla vypuštěna v roce V červnu 1963 se přiblížila na vzdálenost km od povrchu, ale rádiové spojení s družicí bylo přerušeno již o tři měsíce dřív.

6 6 Mariner 4, 6, 7 a 9 Další vypuštěnou sondou byl americký Mariner 4, který 15. července 1965 proletěl kolem planety ve vzdálenosti km a pořídil 22 snímků. Jejich odeslání do řídícího střediska fungovalo na principu podobném faxu. Přenos jednoho obrázku o velikosti 200x200 bodů trval 8 hodin. Aby mohly být obrázky na Zemi přijaty, běželo rádiové zařízení na Marineru celých 10 dní. Fotografie byly velkým úspěchem, ale zároveň i zklamáním. Sice se úplně nepředpokládalo, že by byly na snímcích Lowellovo slavné kanály, ale přesto krajina plná kráterů podobná měsíčnímu povrchu byla překvapením. Největším zklamáním bylo, že nebyly zaznamenány žádné stopy po vegetaci. Původně byly tmavé oblasti kolem rovníku vysvětlovány porostem lišejníkovitých rostlin, které měly pokrývat dna vyschlých oceánů. Tyto tmavé oblasti jsou pouze rozdíly ve zbarvení geologických struktur, jak bylo zjištěno později. Během roku 1969 odstartovaly k Marsu hned dvě sondy agentury NASA Mariner 6 a 7. Ty poslaly na Zem celkem asi 170 snímků. Fotografie odhalily, že na povrchu jsou velké plochy rovného terénu a potvrdily existenci polárních čepiček. Z nevýrazných oblaků v atmosféře byl zjištěn podnební systém a Mars se ukázal být dynamickou planetou, na které se střídají roční období. Mariner 6 a 7 zmapovali téměř celou planetu. Všechny tyto sondy byly aktivní pouze několik dní, dokud se jejich dráhy neodchýlily z dosahu přístrojů na palubě. NASA proto vyvinula nové Marinery, které pomocí malých raketových motorů byly schopny sondu zpomalit a navést na oběžnou dráhu kolem Marsu, kde by mohly obíhat a pracovat tak delší dobu. Takto byly v květnu 1971 vypuštěny dva Marinery. První sonda bohužel po startu selhala a skončila v moři. Mariner 9 dosáhl Marsu 14. listopadu 1971 a byl naveden na jeho oběžnou dráhu. Tato mise byla velice úspěšná i přes počáteční potíže, všechny systémy fungovaly, přesto ale zpočátku nebylo vůbec nic vidět. V té době na Marsu probíhala obrovská prachová bouře. Osvědčila se technologie, kdy sondu mohli navádět přímo z řídícího střediska. Protože ruská sonda Mars 3, která k Marsu letěla v této době, měla již v době startu naprogramované přistání, které nebylo již možné odložit. Kontrolní středisko mohlo pouze sledovat, jak při přistání sondu smetla bouře. Mariner 9 dostával takové instrukce, aby pravidelně snímal povrch, ale pouze pro zjišťování stavu bouře. Na oběžné dráze takto fungoval dva měsíce, než bouře přešla. Během celé této doby se na snímcích objevovaly pouze čtyři eliptické skvrny, vzhledem k tomu, že byly nehybné, usuzovalo se, že to budou nejvyšší vrcholky hor. Po ustálení prachu bylo potvrzeno, že na místech oněch skvrn byly viditelné ohromné sopky. Největší z nich se nazývá Olympus Mons, tyčí se do výšky 27 km a je nejvyšší horou Sluneční soustavy. Kolem ní jsou ještě menší sopky Arsia Mons, Pavonis Mons a Ascraeus Mons. Kromě vysokých sopek v oblasti Tharsis Mariner 9 objevil ještě sousední oblast, která byla později pojmenována Údolí Marinerů (Valles Marineris). Toto údolí je obrovské, táhne se po jedné pětině celkového obvodu planety téměř km. V některých místech je až 600 km široké a až 9 km hluboké.

7 7 Pomocí spektroskopů na Marineru 9 bylo potvrzeno složení atmosféry. Tato sonda vytvořila celkem snímků a zmapovala tak téměř celý povrch Marsu. Mars 4, 5, 6 a 7 V roce 1973 vyslalo Rusko k Marsu hned 4 sondy Mars 4, 5, 6 a 7. Ale ani jedna se nedala považovat za úspěšnou. S Marsem 4 bylo ztraceno spojení při sestupu na povrch planety a sonda 7 minula planetu o více než 1 300km a Mars 6 se roztříštil o povrch Marsu. Pouze Mars 5 přistál bezpečně na povrchu, ale po odeslání několika snímků s ním bylo ztraceno spojení. Viking 1 a 2 Po úspěchu s Marinerem 9 vyslala NASA v roce 1975 dvě sondy Viking 1 a 2. Součástí obou sond byly sestupné moduly, které měly podrobně zkoumat povrch. Po dosažení oběžné dráhy Marsu byly vypuštěny přistávací moduly. Místa přistání obou modulů byla pečlivě vybrána. Moduly byly konstruovány tak, že mohly přistát pouze na svahu do 30. Prvotní myšlenka prozkoumat dno Údolí Marinerů nebo úbočí sopek v oblasti Tharsis by byla jistě velice lákavá a přínosná, neboť na dně hlubokého kaňonu by byly nejlepší podmínky pro život, ale vzhledem k riskantnosti přistání bylo zvoleno území poblíž rovníku, které je rovinaté. Pro přistávací modul Viking 1 byla zvolena Planitia Chryse a pro Viking 2 Planitia Utopia. Družicové části obou sond snímaly z oběžné dráhy Planetu i po odpoutání modulů. Viking 1 odesílal měřená data Zemi až do 13. listopadu 1982, kdy mu byl ze Země odeslán chybný příkaz a následně ztracen kontakt. Družicová část Vikingu 1 zaznamenala na jednom ze svých snímků také známý útvar v oblasti Cydonia pojmenovaný jako obličej. Pozdější mise se na tento objekt zaměřily a zjistily, že se jednalo o nevýrazný kopec, který se vlivem nasvícení jevil jako lidská tvář. Viking 2 ukončil svůj provoz 29. května Družicová část Vikingu 2 byla po vypuštění modulu převedena na polární dráhu a pokračovala ve snímkování planety. Velkým vědeckým přínosem byly fotografie polárních čepiček. Mars Observer 25. září 1992 z letecké základny na mysu Canaveral odstartovala vědecká sonda NASA Mars Observer. Tato sonda měla hned několik cílů, mezi které patřilo zjistit rozložení prvků a minerálů na povrchu, globálně zmapovat povrch a gravitační pole, detekovat magnetické pole, sledovat sezónní změny množství, zdroje a spad prachových částic a zkoumat strukturu a cirkulaci atmosféry. Cena tohoto projektu byla odhadována na 980 milionů dolarů. Po startu byla fáze letu mezi Zemí a Marsem využita ke kontrole a kalibraci přístrojů a zařízení. Probíhal i experiment s výzkumem gravitačních vln. Ale 21. srpna 1993, tři dny před plánovaným vstupem na oběžnou dráhu Marsu, byl se sondou ztracen kontakt, který již nebyl znovu obnoven. Spekulovalo se o explozi v palivovém potrubí při přípravě spuštění motoru sondy, který měl korigovat vstup na oběžnou dráhu. Tuto explozi mohla způsobit závada ventilů. Došlo ke smíchání okysličovadla a paliva mimo spalovací komoru. Po neúspěchu takto nákladné mise, se v NASA uspíšil vývoj jednoduchých, lehkých a finančně méně nákladných sond, které na sobě nesly kopie ztracených zařízení nesených na Mars Observer. Mars Global Surveyor Jedním z nich byl Mars Global Surveyor, který odstartoval v listopadu Sonda byla vytvořena ve spolupráci NASA a JPL (Jet Propulsion Laboratory). Přestože se nepodařilo zcela vyklopit sluneční panely, sonda fungovala až do roku 2006, kdy se s ní nepodařilo navázat spojení, zřejmě právě

8 8 z důvodu nedostatku energie z chybějících nevyklopených panelů. MGS na sobě nesl několik přístrojů, kameru pro širokoúhlé i detailní snímky s rozlišením až 50 cm/pixel Mars Orbiter Camera, laserový výškoměr pro měření výšky hor a hloubek údolí, spektrometr pro průzkum atmosféry a povrchu a magnetometr pro výzkum slabého magnetického pole Marsu. Svoji primární misi MGS dokončil již v lednu Mars Pathfinder Mars Pathfinder byl vyslán k Marsu jen měsíc po MGS. Přistál stejně jako Viking 1 na Chryse Planitia. Složené sluneční panely v sobě ukrývaly malé vozítko Sojourner, které se následně pohybovalo po okolí povrchového modulu. Hlavním cílem této mise bylo prozkoumat složení půdy a kamenů. Předpokládalo se, že složení hornin není tak jednolité, jak ukazovaly vzorky ze sond Viking 1 a 2, které vzorky nasbírali pouze v nejbližším okolí přistávacího modulu. Mars Pathfinder zkoumal vzorky hned několika přístroji, povrchový modul je zkoumal stereoskopickým zobrazovacím systémem a nástrojem pro meteorologická pozorování. Vozítko bylo pro tyto účely vybaveno spektrometrem a černobílou a barevnou stereoskopickou kamerou. Sojourner sbíral a analyzoval vzorky v okolí modulu, urazil téměř 80 m a nasbíral 550 snímků a vyhodnotil 16 chemických analýz vzorků. Ze vzorku bylo možno určit spektrometrem přítomnost většiny prvků, pokud jejich koncentrace byla vyšší než 0,1 %. Mateřská sonda mezitím snímkovala okolí. Sonda i vozítko nakonec překonaly plánovanou životnost a poskytly více dat, než bylo původně plánováno. V březnu 1998 byla mise oficiálně ukončena. Mars 96 V roce 1996 byl pokus o vypuštění ruské sondy Mars 96, která byla vyrobena ve spolupráci 22 států. Cílem této velice nákladné sondy bylo zkoumání povrchu a hledání známek případných forem života. Tato sonda měla silně radioaktivní energetické plutoniové články. Skládala se z orbitální části, dvou přistávacích pouzder, penetrátorů a motorové jednotky. Dále na sondě bylo mnoho přístrojového vybavení pro měření např. slunečního větru a dalších parametrů okolí a povrchu Marsu. Po startu se sice dostala na orbitu Země, ale zřejmě selhal čtvrtý stupeň nosné rakety Proton, který ji měl nasměrovat k Marsu. Sonda se vrátila do atmosféry a zřítila se do oceánu poblíž Velikonočních ostrovů. Byl vyhlášen poplach, kvůli obavě ze silně radioaktivních plutoniových článků, které zřejmě nerozbité skončily na dně oceánu. Mars Climate Orbiter a Mars Polar Lander Mars Climate Orbiter byla jednou ze dvou kosmických sond z programu Mars Surveyor 98, druhá byla Mars Polar Lander. Obě dvě sondy měly za cíl studovat počasí a klima na Marsu, pátrat po vodě a oxidu uhličitém v atmosféře a na povrchu. Z nasbíraných dat se měly sestavit profily atmosféry a určit dlouhodobé změny klimatu. Pro tyto účely byla sonda vybavena přístroji pro fotografování atmosféry a povrchu ve vysokém rozlišení a radiometrem pro měření teploty atmosféry a měření výskytu vodní páry a koncentrace prachu. Dále tato sonda měla sloužit pro přeposílání údajů z povrchové sondy Mars Polar Lander. Po několika korekčních manévrech dorazila sonda 23. září 1999 k Marsu, kde byl zažehnut motor, ale jedno řídící středisko používalo pro instrukce anglické míry, zatímco sonda je očekávala v metrických mírách. Kvůli této chybě se sonda dostala místo plánované vzdálenosti 140 až 150km od povrchu do vzdálenosti pouhých 57 km. Ačkoliv má Mars řídkou atmosféru, Mars Climate Orbiter v ní shořel. Mars Polar Lander také neuspěl, protože stejně jako Mars Climate Orbiter, protože také dostal instrukce v anglických mírách, kvůli této chybě se roztříštila o povrch Marsu.

9 9 Mars Odyssey Další americkou sondou byl v roce 2001 Mars Odyssey. Cílem této mise bylo zkoumání složení povrchu, zkoumání výskytu vody a průzkum polárních čepiček pomocí spektrometru. Pro provedení odpovídajících experimentů je sonda vybavena skenerem zobrazujícím tepelné emise pro snímkování povrchu ve vysokém rozlišení ve viditelné a infračervené oblasti, převážně pro detekci minerálů, Spektrometrem gama záření pro průzkum chemického složení povrchu, pro měření radiace spektrometrem ionizujícího záření, neutronovým spektrometrem a detektorem rychlých neutronů. Svojí primární misi splnila během let Mars Express První planetární sondou evropské kosmické agentury ESA byla v roce 2003 Mars Express. Úspěšnost tohoto projektu vedla k vytvoření sesterského projektu Venus Express, který má za úkol průzkum Venuše z oběžné dráhy. Mezi přístroji nesenými na sondě byla stereokamera kombinovaná s kamerou s vysokým rozlišením, dlouhovlnný radar určený k průzkumu podpovrchových struktur do hloubky cca 5 km. Pro výzkum atmosféry a ionosféry Marsu byly neseny další spektrometry a analyzátor neutrálních částic. Po navedení na oběžnou dráhu Marsu provedla sonda několik testů ke zjištění funkčnosti přístrojů a následně začala s vlastním výzkumem. Na konci listopadu 2005 ukončila plánovanou misi a vstoupila do fáze prodloužené mise. Sonda obsahovala přistávací modul Beagle, kterému se bohužel nepodařilo bezpečně přistát na povrchu. Beagle byl určen k biologickým experimentům. Mars Express provedl více než oběhů a neustále mapuje povrch planety s vysokým rozlišením. Sondou byly zjištěny polární záře, přítomnost hydrátů síry, křemíku a dalších minerálů v půdě. A v atmosféře poblíž rovníku byl nalezen metan, což by mohlo znamenat přítomnost některých forem aktivního vulkanismu nebo činnost podpovrchových mikroorganismů. Dále byl potvrzen výskyt podpovrchového vodního ledu. Stereokamerou byla nasnímána oblast Cydonia, kde sonda Viking 1 před lety objevila masiv vypadající jako lidská tvář. Mars Exploration Rover V roce 2003 odstartovaly k Marsu hned dvě identické sondy Mars Exploration Rover (MER-A a MER- B). Vozítka byla pojmenována Spirit a Opportunity. Obě přistála bez problémů, na opačných stranách planety. Jejich hlavním cílem bylo pátrat po důkazech výskytu vody na Marsu. Proto byla místa přistání podle toho vybírána kráter Gusev, možná bývalé jezero na dně tohoto impaktního kráteru a druhým místem byla planina Meridiani, kde obsah hematitu v horninách naznačuje možnou přítomnost vody. Během své mise pořídila vozítka tisíce snímků, které svým rozsahem a kvalitou předčily veškerá dosavadní snímkování. Původně bylo plánováno, že vozítka budou v provozu jen 90dní. Spirit se odmlčel 22. března 2010 a Opportunity stále ještě funguje. Největším úspěchem Opportunity byl objev minerálu jarositu, který se v té době stal nejpřesvědčivějším důkazem existence vody na Marsu v minulosti. Velikost snímků odeslaných roboty Spirit a Opportunity překročilo 36 GB. Vozítka jsou vybavena panoramatickými kamerami pro stereoskopické snímkování terénu, spektrometry, mikroskopickým zobrazovačem pro detailní snímky hornin a bruskou pro očištění a obroušení zkoumaných kamenů. Spirit za dobu svého provozu urazil na povrchu Marsu 7,5 km a Opportunity již překonal vzdálenost 34 km. Mars Reconnaissance Orbiter Mars Reconnaissance Orbiter (zkráceně MRO) je další americkou sondou vyslanou na oběžnou dráhu Marsu. Byla vypuštěna 12. srpna 2005 a stala se třetí aktivní družicí Marsu (společně s Mars Express a Mars Odyssey) a celkově pátou aktivní sondou (dvě vozítka z mise Mars Exploration Rover 2003).

10 10 MRO měla za úkol zkoumat gravitační pole a profil hustoty atmosféry během atmosférického brzdění. Pro tyto účely byla vybavena polychromatickou kamerou HiRISE s vysokým rozlišením (30 cm/pixel), dále monochromatickou kamerou se širokoúhlým objektivem s nízkým rozlišením pro snímky větších území pro lokalizaci snímků z HiRISE, spektrometrem pro zkoumání složení povrchu, radiolokátorem pro zjišťování přítomnosti vodního ledu v hloubce do 1 km pod povrchem. Základní mise skončila v prosinci 2008, od ledna 2009 byla sonda využívána jako retranslační družice pro zajištění spojení mezi jinými sondami a automatickými laboratořemi na povrchu Marsu. Phoenix V srpnu 2007 byla vypuštěna sonda Phoenix, na které se podílela Arizonská univerzita pod dohledem NASA. Byl to společný projekt univerzit z USA, Kanady, Švýcarska a Německa, NASA a Kanadské kosmické agentury. Phoenix přistál poblíž severní polární čepičky v oblasti Vastitas Borealis. Jeho cílem bylo analyzovat zmrzlou půdu. Pro splnění tohoto úkolu byla sonda vybavena robotickým ramenem, které bylo dlouhé přes dva metry. Pomocí tohoto ramena je sonda schopna odebírat vzorky až z hloubky 50cm. Vzorky byly po odebrání vyhodnocovány v analyzátorech TEGA a MECA. TEGA je kombinací vysokoteplotní pece a hmotnostního spektrometru. Vzorek se zahřeje a odpařené látky jsou odvedeny do spektrometru, kde jsou analyzovány. MECA je soubor přístrojů pro vyhodnocení vzorků na základě jeho elektrochemických a vodivostních charakteristik. Dále byla sonda vybavena několika kamerami pro snímkování povrchu. Poslední data byla z Phoenixu získána v listopadu 2008, od té doby se s ní nepodařilo navázat spojení. Zajímavostí je, že sonda s sebou nesla speciální DVD vyrobené ze speciálních křemenných skel, ty odolají nepříznivým marsovským podmínkám po mnoho let. DVD mimo jiné obsahuje text Wellsovy Války světů a Marsovské kroniky od Raye Bradburyho. Jsou tam také nahrány vzkazy osobností astronoma Carla Sagana nebo spisovatele Arthura C. Clarka. Mars Science Laboratory Aktuálně probíhajícím projektem NASA je Mars Science Laboratory (MSL) alias Curiosity. V překladu zvědavé vozítko se od předchozích liší hned v několika ohledech. Na první pohled velikostí jeho hmotnost je 899 kg což je pro představu asi pětkrát více než Spirit nebo Opportunity. Pro přistání na vzduchovém polštáři je tedy sonda příliš těžká. Bylo nutné tedy vytvořit zcela novou techniku přistání. Po oddělení sestupového modulu se po odhození tepelného štítu zbrzdí padákem, zažehnou se raketové motory a po stabilizaci přistávacího modulu bude samotné vozítko spuštěno na lanech na povrch. Při přistání se Curiosity musí trefit do oblasti o rozloze 500 kilometrů čtverečních, což je pětkrát menší cíl než u dosavadních misí. Jinak hrozí, že se při dopadu rozbije. Sonda s sebou nese také více přístrojů pro výzkum. Kromě kamer a mechanických nástrojů pro získávání vzorků má i plynový chromatogram, hmotnostní spektrograf nebo zařízení pro měření rozptylu rentgenových paprsků jsou to tedy přístroje sloužící k určení chemického složení hornin. Laserový paprsek dokáže vzorky odpařovat a z uvolněných plynů získat další informace. Curiosity není vybaven přímo k hledání fosilních mikroorganismů, ale měl by získat informace o podmínkách, jaké na Marsu v minulosti panovaly. Stejně jako předchozí projekty i tady je jedním z cílů pořizovat snímky a videosekvence z povrchu Marsu v dosud nevídaném rozlišení. Tato mise by měla zjistit, zda vůbec někdy vznikl na Marsu život, charakterizovat klima Marsu a charakterizovat geologii Marsu. Na tyto otázky se pokusí odpovědět pomocí osmi konkrétních cílů, které jsou zjištění povahy a množství organických uhlíkových sloučenin, hledání chemických stavebních kamenů života (uhlík, vodík, dusík, kyslík, fosfor a síra), identifikaci prvků, které se mohou účastnit biologických procesů, zjištění

11 11 chemického izotopového a mineralogického složení povrchu Marsu, zjištění procesů, které vytvořily a upravily horniny a půdy, stanovení vývoje atmosféry během posledních 4miliard let, zjištění současného stavu, distribuci a koloběh vody a oxidu uhličitého a měření širokého spektra povrchového záření. Další odlišností oproti jiným sondám je způsob napájení, u dřívější se používaly solární panely. Vzhledem k vysoké hmotnosti Curiosity byly pro pohon zvoleny radioizotopové termoelektrické generátory, protože solární panely by musely být příliš velké a navíc by nemusely účinně fungovat ve vysokých zeměpisných šířkách Marsu, v zastíněných oblastech nebo v prašných podmínkách. Vozítko se bude po povrchu pohybovat rychlostí asi 30m za hodinu. Očekává se, že MSL urazí během své dvouleté mise alespoň 19 km. Vývoj této sondy byl v přepočtu 47 miliard korun. Závěr Již před mnoha tisíciletími se vzbuzovala planeta Mars zájem lidí. Postupným zkoumáním se o ní běžní lidé i vědci dozvídají nové a nové informace. S přísunem nových poznatků se studují nové jevy a procesy, které probíhají, nebo mohly probíhat v minulosti na povrchu Marsu. Stále je co zkoumat. Americká NASA již vyvíjí další sondu, která by měla zkoumat vnější část atmosféry. Sonda MAVEN (Mars Atmosphere and Volatile EvolutioN) by měla odstartovat v roce NASA také zpracovala koncept výzkumné základny nazvané Mars Base 10. Tento koncept je navržen pro 10 astronautů a je založen na současných technologiích. Tento projekt je nezávazně naplánován na rok Zatím nejbližším přistáním na Marsu bude 3. srpna tohoto roku zvědavé vozítko Curiosity z právě probíhající mise.

12 12 Použité zdroje: [1] BIZONY, Piers. Řeky na Marsu: Hledání vesmírných zdrojů života. Praha: PRÁH, ISBN [2] POKORNÝ, Zdeněk. Planety. Praha: AVENTINUM s. r. o., ISBN [3] Týden: Curiosity, pojízdná laboratoř za 47 miliard, vyrazila k Marsu [online] [cit ]. Dostupné z: [4] Vtm: Vozítko Curiosity: zvědavý tulák rudou planetou [online] [cit ]. Dostupné z: [5] Mars. [online]. [cit ]. Dostupné z: [6] Wikipedia. [online]. [cit ]. Dostupné z:

13 13 Seznam Obrázků Obrázek 1: Pohyb Marsu - klička Obrázek 2: Náčrt Marsu - Huygens Obrázek 3: Náčrt Marsu - Cassini Obrázek 4: Náčrt Marsu Herschel Obrázek 5: Schiaparelliho mapa Obrázek 6: Mapa R. A. Proctora Obrázek 7: Mariner Obrázek 8: Snímek pořízený Marinerem Obrázek 9: Snímek kanálů pořízený Marinerem Obrázek 10: Snímek Olympus Mons pořízený z Marineru Obrázek 11:Snímek pořízený po přistání z Vikingu Obrázek 12: Snímek pořízený po přistání z Vikingu Obrázek 13: Mars Express Obrázek 14: Mars Exploration Rover 2003 Spirit Obrázek 15: Mars Exploration Rover 2003 Opportunity Obrázek 16: MRO Obrázek 17: Phoenix Obrázek 18: Porovnání vozítek Spirit, Sojourner a Curiosity Obrázek 19: Přistání Curiosity... 19

14 14 Obrázek 1: Pohyb Marsu - klička Obrázek 2: Náčrt Marsu - Huygens Obrázek 3: Náčrt Marsu - Cassini

15 15 Obrázek 4: Náčrt Marsu Herschel Obrázek 5: Schiaparelliho mapa Obrázek 6: Mapa R. A. Proctora

16 16 Obrázek 7: Mariner 4 Obrázek 8: Snímek pořízený Marinerem 4 Obrázek 9: Snímek kanálů pořízený Marinerem 9

17 17 Obrázek 10: Snímek Olympus Mons pořízený z Marineru 9 Obrázek 11:Snímek pořízený po přistání z Vikingu 1 Obrázek 12: Snímek pořízený po přistání z Vikingu 2 Obrázek 13: Mars Express

18 18 Obrázek 14: Mars Exploration Rover 2003 Spirit Obrázek 15: Mars Exploration Rover 2003 Opportunity Obrázek 16: MRO

19 19 Obrázek 17: Phoenix Obrázek 18: Porovnání vozítek Spirit, Sojourner a Curiosity Obrázek 19: Přistání Curiosity

VY_32_INOVACE_06_III./17._PLANETY SLUNEČNÍ SOUSTAVY

VY_32_INOVACE_06_III./17._PLANETY SLUNEČNÍ SOUSTAVY VY_32_INOVACE_06_III./17._PLANETY SLUNEČNÍ SOUSTAVY Planety Terestrické planety Velké planety Planety sluneční soustavy a jejich rozdělení do skupin Podle fyzikálních vlastností se planety sluneční soustavy

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075 Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075 Šablona: III/2 Sada: VY_32_INOVACE_5IS Ověření ve výuce Třída 9. B Datum: 6. 2. 2013 Pořadové číslo 12 1 Země, Mars Předmět: Ročník: Jméno autora: Fyzika

Více

NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník NÁZEV: VY_32_INOVACE_197_Planety

NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník NÁZEV: VY_32_INOVACE_197_Planety NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO: 600 150 585 NÁZEV: VY_32_INOVACE_197_Planety AUTOR: Ing. Gavlas Miroslav ROČNÍK, DATUM: 9., 25.11.2011 VZDĚL. OBOR, TÉMA: Fyzika ČÍSLO PROJEKTU:

Více

Venuše a Mars. Planeta Venuše

Venuše a Mars. Planeta Venuše Venuše a Mars Letem Apolla 17 v prosinci 1972 byla zatím ukončena etapa průzkumu Měsíce, kosmický výzkum se však nezastavil. Od roku 2000 pracuje Mezinárodní vesmírná stanice (ISS), která je umístěna na

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075 Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075 Šablona: III/2 Sada: VY_32_INOVACE_5IS Ověření ve výuce Třída 9. B Datum: 21. 1. 2013 Pořadové číslo 11 1 Merkur, Venuše Předmět: Ročník: Jméno autora:

Více

Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav. Zeměpis I. ročník PLANETY SLUNEČNÍ SOUSTAVY. Jméno a příjmení: Martin Kovařík. David Šubrt. Třída: 5.

Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav. Zeměpis I. ročník PLANETY SLUNEČNÍ SOUSTAVY. Jméno a příjmení: Martin Kovařík. David Šubrt. Třída: 5. Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav Zeměpis I. ročník PLANETY SLUNEČNÍ SOUSTAVY Jméno a příjmení: Martin Kovařík David Šubrt Třída: 5.O Datum: 3. 10. 2015 i Planety sluneční soustavy 1. Planety obecně

Více

TAJEMSTVÍ PRVNÍ PLANETY ODHALENA SEMINÁŘ KOSMONAUTIKA A RAKETOVÁ TECHNIKA HVĚZDÁRNA VALAŠSKÉ MEZIŘÍČÍ

TAJEMSTVÍ PRVNÍ PLANETY ODHALENA SEMINÁŘ KOSMONAUTIKA A RAKETOVÁ TECHNIKA HVĚZDÁRNA VALAŠSKÉ MEZIŘÍČÍ TAJEMSTVÍ PRVNÍ PLANETY ODHALENA SEMINÁŘ KOSMONAUTIKA A RAKETOVÁ TECHNIKA HVĚZDÁRNA VALAŠSKÉ MEZIŘÍČÍ MERKUR Parametry oběžné dráhy Afélium 68 816 900 km Perihélium 46 001 200 km Průměrná vzdálenost 57

Více

Venuše druhá planeta sluneční soustavy

Venuše druhá planeta sluneční soustavy Venuše druhá planeta sluneční soustavy Planeta Venuše je druhá v pořadí vzdáleností od Slunce (střední vzdálenost 108 milionů kilometrů neboli 0,72 AU) a zároveň je naším nejbližším planetárním sousedem.

Více

Curiosity, voda a život

Curiosity, voda a život Curiosity, voda a život Rover automatické vozítko schopné vlastního pohybu určené k výzkumu těles sluneční soustavy. Rovery využívá především americká NASA k výzkumu Marsu. Sol marťanský den, je o 39 minut

Více

Astronomie. Astronomie má nejužší vztah s fyzikou.

Astronomie. Astronomie má nejužší vztah s fyzikou. Astronomie Je věda, která se zabývá jevy za hranicemi zemské atmosféry. Zvláště tedy výzkumem vesmírných těles, jejich soustav, různých dějů ve vesmíru i vesmírem jako celkem. Astronom, česky hvězdář,

Více

Tělesa sluneční soustavy

Tělesa sluneční soustavy Tělesa sluneční soustavy Měsíc dráha vzdálenost 356 407 tis. km (průměr 384400km); určena pomocí laseru/radaru e=0,0549, elipsa mění tvar gravitačním působením Slunce i=5,145 deg. měsíce siderický 27,321661

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence

Více

Ing. Jiří Fejfar, Ph.D. Dálkový průzkum Země

Ing. Jiří Fejfar, Ph.D. Dálkový průzkum Země Ing. Jiří Fejfar, Ph.D. Dálkový průzkum Země strana 2 Co je DPZ Dálkový průzkum je umění rozdělit svět na množství malých barevných čtverečků, se kterými si lze hrát na počítači a odhalovat jejich neuvěřitelný

Více

Přírodopis 9. Naše Země ve vesmíru. Mgr. Jan Souček. 2. hodina

Přírodopis 9. Naše Země ve vesmíru. Mgr. Jan Souček. 2. hodina Přírodopis 9 2. hodina Naše Země ve vesmíru Mgr. Jan Souček VESMÍR je soubor všech fyzikálně na sebe působících objektů, který je současná astronomie a kosmologie schopna obsáhnout experimentálně observační

Více

(99942) Apophis. Nové závody o Měsíc. 6. číslo :: 17. září 2007. Začaly nové závody o Měsíc Připravované sondy k Měsíci Kaguya (SELENE) odstartovala

(99942) Apophis. Nové závody o Měsíc. 6. číslo :: 17. září 2007. Začaly nové závody o Měsíc Připravované sondy k Měsíci Kaguya (SELENE) odstartovala (99942) Apophis 6. číslo :: 17. září 2007 Nové závody o Měsíc Začaly nové závody o Měsíc Připravované sondy k Měsíci Kaguya (SELENE) odstartovala Začaly nové závody o Měsíc Startem japonské sondy Kaguya

Více

Sluneční soustava. http://cs.wikipedia.org/wiki/sluneční_soustava

Sluneční soustava. http://cs.wikipedia.org/wiki/sluneční_soustava Sluneční soustava http://cs.wikipedia.org/wiki/sluneční_soustava Slunce vzdálenost: 150mil.km (1AJ) průměr: 1400tis.km ((109x Země) stáří: 4.5mld let činnost:spalování vodíku teplota 6000st.C hmotnost

Více

Projekt Společně pod tmavou oblohou

Projekt Společně pod tmavou oblohou Projekt Společně pod tmavou oblohou Kometa ISON a populace Oortova oblaku Jakub Černý Společnost pro MeziPlanetární Hmotu Dynamicky nové komety Objev komety snů? Vitali Nevski (Bělorusko) a Artyom Novichonok

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu

Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Pořadové číslo projektu: cz.1.07/1.4.00/21.1936 č. šablony: III/2 č.sady: 6 Ověřeno ve výuce: 13.1.2012 Třída: 3 Datum:28.12. 2011 1 Sluneční soustava Vzdělávací

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075 Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075 Šablona: III/2 Sada: VY_32_INOVACE_5IS Ověření ve výuce Třída 9. B Datum: 18. 2. 2013 Pořadové číslo 13 1 Jupiter, Saturn Předmět: Ročník: Jméno autora:

Více

VY_32_INOVACE_FY.20 VESMÍR II.

VY_32_INOVACE_FY.20 VESMÍR II. VY_32_INOVACE_FY.20 VESMÍR II. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Jiří Kalous Základní a mateřská škola Bělá nad Radbuzou, 2011 Galaxie Mléčná dráha je galaxie, v níž se nachází

Více

Základní škola, Ostrava-Poruba, I. Sekaniny 1804, příspěvková organizace

Základní škola, Ostrava-Poruba, I. Sekaniny 1804, příspěvková organizace Základní škola, Ostrava-Poruba, I. Sekaniny 1804, příspěvková organizace Název projektu Zkvalitnění vzdělávání na ZŠ I.Sekaniny - Škola pro 21. století Registrační číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.1475

Více

Objevte planety naší sluneční soustavy Za 90 minut přes vesmír Na výlet mezi Ehrenfriedersdorf a Drebach

Objevte planety naší sluneční soustavy Za 90 minut přes vesmír Na výlet mezi Ehrenfriedersdorf a Drebach Objevte planety naší sluneční soustavy Za 90 minut přes vesmír Na výlet mezi Ehrenfriedersdorf a Drebach Sluneční soustava Sonnensystem Sluneční soustava (podle Pravidel českého pravopisu psáno s malým

Více

Klíčová slova: vesmír, planety, měsíc, hvězdy, slunce, soustava. Výukové materiály jsou určeny pro 5. ročník ZŠ a zabývají se tématem Vesmír.

Klíčová slova: vesmír, planety, měsíc, hvězdy, slunce, soustava. Výukové materiály jsou určeny pro 5. ročník ZŠ a zabývají se tématem Vesmír. VY_52_INOVACE_Pr_36 Téma hodiny: Vesmír Předmět: Přírodověda Ročník: 5. třída Klíčová slova: vesmír, planety, měsíc, hvězdy, slunce, soustava Autor: Bohunka Vrchotická, ZŠ a MŠ Husinec Řež; Řež 17, Husinec

Více

Vesmír. Sleva. 50% sleva. Sluneční soustava: Merkur Venuše Země Mars Jupiter Saturn Uran Neptun. Na let do VESMÍRU. Autoři novin: Šarlota Tomasco

Vesmír. Sleva. 50% sleva. Sluneční soustava: Merkur Venuše Země Mars Jupiter Saturn Uran Neptun. Na let do VESMÍRU. Autoři novin: Šarlota Tomasco Cena: 42,90,-Kč Číslo: 1 Datum: 8.3.2013 Vesmír Sluneční soustava: Merkur Venuše Země Mars Jupiter Saturn Uran Neptun Autoři novin: Šarlota Tomasco Sleva Markéta Trakslová 50% sleva Na let do VESMÍRU.

Více

NAŠE ZEMĚ VE VESMÍRU Zamysli se nad těmito otázkami

NAŠE ZEMĚ VE VESMÍRU Zamysli se nad těmito otázkami NAŠE ZEMĚ VE VESMÍRU Zamysli se nad těmito otázkami Jak se nazývá soustava, ve které se nachází planeta Země? Sluneční soustava Která kosmická tělesa tvoří sluneční soustavu? Slunce, planety, družice,

Více

Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy

Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy Příspěvková organizace hl. m. Prahy ŘEDITELSTVÍ: KRÁLOVSKÁ OBORA 233, 170 21 PRAHA 7 STŘEDISKA: ŠTEFÁNIKOVA HVĚZDÁRNA, PLANETÁRIUM PRAHA, HVĚZDÁRNA ĎÁBLICE Saturn Saturn

Více

ZEMĚPIS 6.ROČNÍK VESMÍR-SLUNEČNÍ SOUSTAVA 27.3.2013

ZEMĚPIS 6.ROČNÍK VESMÍR-SLUNEČNÍ SOUSTAVA 27.3.2013 Masarykova základní škola Klatovy, tř. Národních mučedníků 185, 339 01 Klatovy; 376312154, fax 376326089 E-mail: skola@maszskt.investtel.cz; internet: www.maszskt.investtel.cz Kód přílohy vzdělávací VY_32_INOVACE_ZE69KA_15_02_04

Více

Věda ve vesmíru. Fakulta výrobních technologií a managementu. Věda pro život, život pro vědu. Registrační číslo: CZ.1.07/2.3.00/45.

Věda ve vesmíru. Fakulta výrobních technologií a managementu. Věda pro život, život pro vědu. Registrační číslo: CZ.1.07/2.3.00/45. Fakulta výrobních technologií a managementu Věda ve vesmíru Věda pro život, život pro vědu V Sokolově, 26. ledna 2015 Registrační číslo: CZ.1.07/2.3.00/45.0029 PhDr. Jan Novotný, Ph.D. Zkoumání vesmíru

Více

Úkol č. 1. Sluneční soustava

Úkol č. 1. Sluneční soustava Úkol č. 1. Sluneční soustava Sluneční soustava je planetární systém hvězdy známé pod názvem Slunce, ve kterém se nachází naše domovská planeta Země. Systém tvoří především 8 planet, 5 trpasličích planet,

Více

Pozorování dalekohledy. Umožňují pozorovat vzdálenější a méně jasné objekty (až stonásobně více než pouhým okem). Dají se použít jakékoli dalekohledy

Pozorování dalekohledy. Umožňují pozorovat vzdálenější a méně jasné objekty (až stonásobně více než pouhým okem). Dají se použít jakékoli dalekohledy Vesmírná komunikace Pozorování Za nejběžnější vesmírnou komunikaci lze označit pozorování vesmíru pouhým okem (možno vidět okolo 7000 objektů- hvězdy, planety ).Je to i nejstarší a nejběžnější prostředek.

Více

Identifikace práce. Žák jméno příjmení věk. Bydliště ulice, č.p. město PSČ. Škola ulice, č.p. město PSČ

Identifikace práce. Žák jméno příjmení věk. Bydliště ulice, č.p. město PSČ. Škola ulice, č.p. město PSČ vyplňuje žák Identifikace práce Žák jméno příjmení věk Bydliště ulice, č.p. město PSČ vyplňuje škola Učitel jméno příjmení podpis Škola ulice, č.p. město PSČ jiný kontakt (např. e-mail) A. Přehledový test

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075 Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075 Šablona: III/2 Sada: VY_32_INOVACE_5IS Ověření ve výuce Třída 9. B Datum: 25. 2. 2013 Pořadové číslo 14 1 Uran, Neptun Předmět: Ročník: Jméno autora:

Více

VY_32_INOVACE_08.Fy.9. Slunce

VY_32_INOVACE_08.Fy.9. Slunce VY_32_INOVACE_08.Fy.9. Slunce SLUNCE Slunce je sice obyčejná hvězda, podobná těm, které vidíme na noční obloze, ale pro nás je velmi důležitá. Bez ní by naše Země byla tmavá a studená a žádný život by

Více

VÍTEJTE V BÁJEČNÉM SVĚTĚ VESMÍRU VESMÍR JE VŠUDE KOLEM NÁS!

VÍTEJTE V BÁJEČNÉM SVĚTĚ VESMÍRU VESMÍR JE VŠUDE KOLEM NÁS! VÍTEJTE V BÁJEČNÉM SVĚTĚ VESMÍRU VESMÍR JE VŠUDE KOLEM NÁS! Ty, spolu se skoro sedmi miliardami lidí, žiješ na planetě Zemi. Ale kolem nás existuje ještě celý vesmír. ZEMĚ A JEJÍ OKOLÍ Lidé na Zemi vždy

Více

SLUNEČNÍ SOUSTAVA POD DOHLEDEM aneb roboti ve střehu

SLUNEČNÍ SOUSTAVA POD DOHLEDEM aneb roboti ve střehu SLUNEČNÍ SOUSTAVA POD DOHLEDEM aneb roboti ve střehu Slunce SOHO STEREO Sluneční observatoř SOHO společný projekt European Space Agency (ESA) National Aeronautics and Space Ad. (NASA) sonda byla postavena

Více

Kamenné a plynné planety, malá tělesa

Kamenné a plynné planety, malá tělesa Základní škola Nový Bor, náměstí Míru 128, okres Česká Lípa, příspěvková organizace e mail: info@zsnamesti.cz; www.zsnamesti.cz; telefon: 487 722 010; fax: 487 722 378 Registrační číslo: CZ.1.07/1.4.00/21.3267

Více

Časopis všech chytrých holčiček a kluků Základní školy bratří Fričů v Ondřejově ČASOPIS PĚTILÍSTEK. 8. ročník 2014/2015. 1. stupeň

Časopis všech chytrých holčiček a kluků Základní školy bratří Fričů v Ondřejově ČASOPIS PĚTILÍSTEK. 8. ročník 2014/2015. 1. stupeň Časopis všech chytrých holčiček a kluků Základní školy bratří Fričů v Ondřejově ČASOPIS PĚTILÍSTEK 8. ročník 2014/2015 1. stupeň TÉMA: VesmírTříd 1. A - návštěva planetária v Praze Jednou z komet ve velkém

Více

Vesmír. jako označen. ení pro. stí. Podle některých n. dílech. a fantasy literatury je některn

Vesmír. jako označen. ení pro. stí. Podle některých n. dílech. a fantasy literatury je některn Vesmír Vesmír r je označen ení pro veškerý prostor a hmotu a energii v něm. n V užším m smyslu se vesmír r také někdy užíváu jako označen ení pro kosmický prostor,, tedy část vesmíru mimo Zemi. Různými

Více

Venuše ve science fiction

Venuše ve science fiction Venuše ve science fiction Otázkou existence mimozemského života se nezabývali jen vědci a filosofové. Stala se ústředním motivem mnoha pžíběhů a románů. Fantazie měla naprosto volnou ruku. Už ve starověku

Více

Jak najdeme a poznáme planetu, kde by mohl být život?

Jak najdeme a poznáme planetu, kde by mohl být život? Společně pro výzkum, rozvoj a inovace - CZ/FMP.17A/0436 Jak najdeme a poznáme planetu, kde by mohl být život? Libor Lenža, Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Mendelova univerzita v Brně, Laboratoř metalomiky

Více

Základní jednotky v astronomii

Základní jednotky v astronomii v01.00 Základní jednotky v astronomii Ing. Neliba Vlastimil AK Kladno 2005 Délka - l Slouží pro určení vzdáleností ve vesmíru Základní jednotkou je metr metr je definován jako délka, jež urazí světlo ve

Více

Astronomie, sluneční soustava

Astronomie, sluneční soustava Základní škola Nový Bor, náměstí Míru 128, okres Česká Lípa, příspěvková organizace e mail: info@zsnamesti.cz; www.zsnamesti.cz; telefon: 487 722 010; fax: 487 722 378 Registrační číslo: CZ.1.07/1.4.00/21.3267

Více

VESMÍR. za počátek vesmíru považujeme velký třesk před 13,7 miliardami let. dochází k obrovskému uvolnění energie, která se rozpíná

VESMÍR. za počátek vesmíru považujeme velký třesk před 13,7 miliardami let. dochází k obrovskému uvolnění energie, která se rozpíná VESMÍR za počátek vesmíru považujeme velký třesk před 13,7 miliardami let dochází k obrovskému uvolnění energie, která se rozpíná vznikají první atomy, jako první se tvoří atomy vodíku HVĚZDY první hvězdy

Více

Projekt podpořený Operačním programem Přeshraniční spolupráce Slovenská republika Česká republika 2007-2013

Projekt podpořený Operačním programem Přeshraniční spolupráce Slovenská republika Česká republika 2007-2013 Projekt podpořený Operačním programem Přeshraniční spolupráce Slovenská republika Česká republika 2007-2013 Nerealizované meziplanetární sondy Ing. Tomáš PŘIBYL tomas.pribyl@seznam.cz www.kosmonaut.cz

Více

Invaze na Mars. Úspěchy a neúspěchy kosmické flotily. Vladimír Kopecký Jr. Planety

Invaze na Mars. Úspěchy a neúspěchy kosmické flotily. Vladimír Kopecký Jr. Planety Invaze na Mars Úspěchy a neúspěchy kosmické flotily JAXA/NOZOMI Vladimír Kopecký Jr. Když jsem v Astropise číslo 3/2003 psal o flotile kosmických sond, která díky neobvykle šťastné konfiguraci planet zamířila

Více

Nabídka vybraných pořadů

Nabídka vybraných pořadů Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Vsetínská 78 757 01 Valašské Meziříčí Nabídka vybraných pořadů Pro střední školy a učiliště Seznamte se s naší nabídkou poutavých naučných programů zaměřených nejen na

Více

NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO: 600 150 585 NÁZEV: VY_32_INOVACE_200_Planetárium AUTOR: Ing. Gavlas Miroslav ROČNÍK,

NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO: 600 150 585 NÁZEV: VY_32_INOVACE_200_Planetárium AUTOR: Ing. Gavlas Miroslav ROČNÍK, NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO: 600 150 585 NÁZEV: VY_32_INOVACE_200_Planetárium AUTOR: Ing. Gavlas Miroslav ROČNÍK, DATUM: 9., 25.11. 2011 VZDĚL. OBOR, TÉMA: Fyzika, Planetárium

Více

Všechny galaxie vysílají určité množství elektromagnetického záření. Některé vyzařují velké množství záření a nazývají se aktivní.

Všechny galaxie vysílají určité množství elektromagnetického záření. Některé vyzařují velké množství záření a nazývají se aktivní. VESMÍR Model velkého třesku předpovídá, že vesmír vznikl explozí před asi 15 miliardami let. To, co dnes pozorujeme, bylo na začátku koncentrováno ve velmi malém objemu, naplněném hmotou o vysoké hustotě

Více

Kamenné a plynné planety, malá tělesa

Kamenné a plynné planety, malá tělesa Základní škola Nový Bor, náměstí Míru 128, okres Česká Lípa, příspěvková organizace e mail: info@zsnamesti.cz; www.zsnamesti.cz; telefon: 487 722 010; fax: 487 722 378 Registrační číslo: CZ.1.07/1.4.00/21.3267

Více

1. Zakroužkujte správnou odpověď U každé otázky zakroužkujte právě jednu správnou odpověď.

1. Zakroužkujte správnou odpověď U každé otázky zakroužkujte právě jednu správnou odpověď. 1. Zakroužkujte správnou odpověď U každé otázky zakroužkujte právě jednu správnou odpověď. 1. Kdo je autorem výroku: Je to malý krok pro člověka, ale veliký skok pro lidstvo!? a) Isaac Newton b) Galileo

Více

Přírodovědný klub při ZŠ a MŠ Na Nábřeží Havířov

Přírodovědný klub při ZŠ a MŠ Na Nábřeží Havířov Přírodovědný klub při ZŠ a MŠ Na Nábřeží Havířov Mini projekt k tématu Cesta od středu Sluneční soustavy až na její okraj Říjen listopad 2014 Foto č. 1: Zkusili jsme vyfotografovat Měsíc digitálním fotoaparátem

Více

Představení partnerů projektu

Představení partnerů projektu OSNOVA 1) Představení partnerů projektu 2) Lety do stratosféry 3) Zemská atmosféra 4) Spolupráce Hvězdárny Valašské Meziříčí a Slovenské organizace pro vesmírné aktivity 5) Společně do stratosféry - úspěchy

Více

PLANETY SLUNEČNÍ SOUSTAVY

PLANETY SLUNEČNÍ SOUSTAVY PLANETY SLUNEČNÍ SOUSTAVY Sluneční soustava je planetárn rní systém m hvězdy známé pod názvem n Slunce, ve kterém m se nachází naše e domovská planeta Země. Tvoří ji: Slunce 8 planet, 5 trpasličích planet,

Více

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT ZŠ a MŠ Slapy, Slapy 34, 391 76 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Vzdělávací materiál: Powerpointová prezentace ppt. Jméno autora: Mgr. Soňa Růžičková Datum vytvoření: 9. červenec 2013

Více

Hledejte kosmickou plachetnici

Hledejte kosmickou plachetnici ASTRONOMICKÉ informace - 3/2011 Hvězdárna v Rokycanech, Voldušská 721, 337 11 Rokycany http://hvr.cz Hledejte kosmickou plachetnici Kosmická sonda NASA pojmenovaná Nano Sail-D rozvinula na oběžné dráze

Více

Vlastivěda není věda II. Planeta Země. Milena Hanáková, Oldřich Kouřimský

Vlastivěda není věda II. Planeta Země. Milena Hanáková, Oldřich Kouřimský Vlastivěda není věda II. Planeta Země Milena Hanáková, Oldřich Kouřimský 3 Publikace vznikla díky podpoře Magistrátu Hlavního města Prahy. Vytvoření odborného textu: Milena Hanáková, Oldřich Kouřimský

Více

Pracovní list Název projektového úkolu VESMÍRNÉ OTÁZKY A ODPOVĚDI Třída V. Název společného projektu MEZI NEBEM A ZEMÍ

Pracovní list Název projektového úkolu VESMÍRNÉ OTÁZKY A ODPOVĚDI Třída V. Název společného projektu MEZI NEBEM A ZEMÍ Pracovní list Název projektového úkolu VESMÍRNÉ OTÁZKY A ODPOVĚDI Třída V. Název společného projektu MEZI NEBEM A ZEMÍ Název pracovního týmu Členové pracovního týmu Zadání úkolu Jsme na začátku projektu

Více

VY_32_INOVACE_FY.19 VESMÍR

VY_32_INOVACE_FY.19 VESMÍR VY_32_INOVACE_FY.19 VESMÍR Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Jiří Kalous Základní a mateřská škola Bělá nad Radbuzou, 2011 Vesmír je souhrnné označení veškeré hmoty, energie

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence

Více

Nabídka vybraných pořadů

Nabídka vybraných pořadů Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Vsetínská 78 757 01 Valašské Meziříčí Nabídka vybraných pořadů Pro 1. stupeň základních škol Pro zvídavé školáčky jsme připravili řadu naučných programů a besed zaměřených

Více

Přírodní zdroje. K přírodním zdrojům patří například:

Přírodní zdroje. K přírodním zdrojům patří například: 1. SVĚTELNÉ ZDROJE. ŠÍŘENÍ SVĚTLA Přes den vidíme předměty ve svém okolí, v noci je nevidíme, je tma. V za temněné učebně předměty nevidíme. Když rozsvítíme svíčku nebo žárovku, vidíme nejen svítící těleso,

Více

Astronomie a vesmír. Bc. Irena Staňková. Čeština. Žák se seznámí s pojmy astronomie a vesmír. Vytvo eno v programu Smart. Prezentace / Aktivita

Astronomie a vesmír. Bc. Irena Staňková. Čeština. Žák se seznámí s pojmy astronomie a vesmír. Vytvo eno v programu Smart. Prezentace / Aktivita Identifikátor materiálu: EU 2 41 ČLOV K A P ÍRODA Anotace Astronomie a vesmír Autor Bc. Irena Staňková Jazyk Čeština Očekávaný výstup Žák se seznámí s pojmy astronomie a vesmír. Speciální vzdělávací potřeby

Více

ANOTACE vytvořených/inovovaných materiálů

ANOTACE vytvořených/inovovaných materiálů ANOTACE vytvořených/inovovaných materiálů Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast Formát Druh učebního materiálu Druh interaktivity CZ.1.07/1.5.00/34.0722 III/2 Inovace a

Více

Vypracovala: Kristýna Pořízková Konzultant: Mgr. Ladislav Sedlák Školní rok: 2011 / 2012 Třída: IX. B ZŠ Sloup

Vypracovala: Kristýna Pořízková Konzultant: Mgr. Ladislav Sedlák Školní rok: 2011 / 2012 Třída: IX. B ZŠ Sloup Mars, rudá planeta Vypracovala: Kristýna Pořízková Konzultant: Mgr. Ladislav Sedlák Školní rok: 2011 / 2012 Třída: IX. B ZŠ Sloup Obsah Úvod...3 Anotace...3 Základní informace... 4 Historie...5 Symbol

Více

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 Speciální základní škola a Praktická škola Trmice Fűgnerova 22 400 04 1 Identifikátor materiálu:

Více

Atmosféra, znečištění vzduchu, hašení

Atmosféra, znečištění vzduchu, hašení Atmosféra, znečištění vzduchu, hašení Zemská atmosféra je vrstva plynů obklopující planetu Zemi, udržovaná na místě zemskou gravitací. Obsahuje přibližně 78 % dusíku a 21 % kyslíku, se stopovým množstvím

Více

Podnebí a počasí všichni tyto pojmy známe

Podnebí a počasí všichni tyto pojmy známe Podnebí a počasí všichni tyto pojmy známe Obsah: Podnebí Podnebné pásy Podnebí v České republice Počasí Předpověď počasí Co meteorologové sledují a používají Meteorologické přístroje Meteorologická stanice

Více

Fyzika Marsu. Martin Pauer. Planety. Magnetosféra. Menší bratr Země. Atmosféra Marsu 18 1 / 2 0 0 7

Fyzika Marsu. Martin Pauer. Planety. Magnetosféra. Menší bratr Země. Atmosféra Marsu 18 1 / 2 0 0 7 Fyzika Marsu MIT Martin Pauer Rudá planeta odedávna přitahovala pozornost lidí, většinou však dosti pochmurným způsobem. Ve starověké Mezopotámii byla přisouzena bohu Nergalovi, vládci podsvětí a smrti,

Více

Plasty pro stavebnictví a architekturu 4 Aerogel

Plasty pro stavebnictví a architekturu 4 Aerogel Plasty pro stavebnictví a architekturu 4 Aerogel 14. 2. 2008, IVANA VEJRAŽKOVÁ Aerogel vypadá jako materiál z nějakého sci-fi filmu nehmotná látka se vznáší v prostoru a výzkumní pracovníci ji přidržují

Více

Reg.č.. CZ.1.07/1.4.00/21.1720 kladní škola T. G. Masaryka, Hrádek nad Nisou, Komenského 478, okres Liberec, příspp. spěvková organizace

Reg.č.. CZ.1.07/1.4.00/21.1720 kladní škola T. G. Masaryka, Hrádek nad Nisou, Komenského 478, okres Liberec, příspp. spěvková organizace Reg.č.. CZ.1.07/1.4.00/21.1720 Příjemce: ZákladnZ kladní škola T. G. Masaryka, Hrádek nad Nisou, Komenského 478, okres Liberec, příspp spěvková organizace Název projektu: Kvalitní podmínky nky- kvalitní

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075 Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075 Šablona: III/2 Sada: VY_32_INOVACE_5IS Ověření ve výuce Třída 9. B Datum: 7. 1. 2013 Pořadové číslo 10 1 Astronomie Předmět: Ročník: Jméno autora: Fyzika

Více

POZOROVÁNÍ SLUNCE VE SPEKTRÁLNÍCH ČARÁCH. Libor Lenža Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o.

POZOROVÁNÍ SLUNCE VE SPEKTRÁLNÍCH ČARÁCH. Libor Lenža Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. POZOROVÁNÍ SLUNCE VE SPEKTRÁLNÍCH ČARÁCH Libor Lenža Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Obsah 1. Co jsou to spektrální čáry? 2. Historie a současnost (přístroje, družice aj.) 3. Význam pro sluneční fyziku

Více

ZMĚNY METEOROLOGICKÝCH VELIČIN NA STANICI VIKÝŘOVICE BĚHEM ZATMĚNÍ SLUNCE V BŘEZNU 2015

ZMĚNY METEOROLOGICKÝCH VELIČIN NA STANICI VIKÝŘOVICE BĚHEM ZATMĚNÍ SLUNCE V BŘEZNU 2015 ZMĚNY METEOROLOGICKÝCH VELIČIN NA STANICI VIKÝŘOVICE BĚHEM ZATMĚNÍ SLUNCE V BŘEZNU 2015 Mgr. Nezval Ondřej 20.3.2015 1. ÚVOD Zatmění Slunce je astronomický jev, který nastane, když Měsíc vstoupí mezi Zemi

Více

Sluneční soustava Sluneční soustava Slunce. Země Slunce

Sluneční soustava Sluneční soustava Slunce. Země  Slunce Sluneční soustava Sluneční soustava je planetární systém hvězdy, kterou nazýváme Slunce. Součástí tohoto systému je i naše planeta Země a dalších 7 planet (Merkur, Venuše, Mars, Jupiter, Saturn, Uran,

Více

OBSAH ÚVOD. 6. přílohy. 1. obsah. 2. úvod. 3. hlavní část. 4. závěr. 5. seznam literatury. 1. Cíl projektu. 2. Pomůcky

OBSAH ÚVOD. 6. přílohy. 1. obsah. 2. úvod. 3. hlavní část. 4. závěr. 5. seznam literatury. 1. Cíl projektu. 2. Pomůcky Vytvořili: Žáci přírodovědného klubu - Alžběta Mašijová, Veronika Svozilová a Simona Plesková, Anna Kobylková, Soňa Flachsová, Kateřina Beránková, Denisa Valouchová, Martina Bučková, Ondřej Chmelíček ZŠ

Více

1.6.9 Keplerovy zákony

1.6.9 Keplerovy zákony 1.6.9 Keplerovy zákony Předpoklady: 1608 Pedagogická poznámka: K výkladu této hodiny používám freewareový program Celestia (3D simulátor vesmíru), který umožňuje putovat vesmírem a sledovat ho z různých

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence

Více

Pouť k planetám Slunce

Pouť k planetám Slunce Pouť k planetám Slunce Slunce je naše životadárná hvězda, tvořící 99,8 % hmotnosti sluneční soustavy. Slunce vzniklo před 4,6 miliardami let a bude svítit přibližně ještě 7 miliard let. Nemá pevný povrch,

Více

Rychlost světla a její souvislost s prostředím

Rychlost světla a její souvislost s prostředím Rychlost světla a její souvislost s prostředím Jak byla změřena rychlost světla? První, kdo přišel s myšlenkou konečné rychlosti světla, byl Francis Bacon. Ve své práci Novum Organum Scientiarum tvrdil,

Více

Vzdálenosti ve sluneční soustavě: paralaxy a Keplerovy zákony

Vzdálenosti ve sluneční soustavě: paralaxy a Keplerovy zákony Vzdálenosti ve sluneční soustavě: paralaxy a Keplerovy zákony Astronomové při sledování oblohy zaznamenávají především úhly a pozorují něco, co se nazývá nebeská sféra. Nicméně, hvězdy nejsou od Země vždy

Více

Zdroje dat GIS. Digitální formy tištěných map. Vstup dat do GISu:

Zdroje dat GIS. Digitální formy tištěných map. Vstup dat do GISu: Zdroje dat GIS Primární Sekundární Geodetická měření GPS DPZ (RS), fotogrametrie Digitální formy tištěných map Kartografické podklady (vlastní nákresy a měření) Vstup dat do GISu: Data přímo ve potřebném

Více

VY_12_INOVACE_115 HVĚZDY

VY_12_INOVACE_115 HVĚZDY VY_12_INOVACE_115 HVĚZDY Pro žáky 6. ročníku Člověk a příroda Zeměpis - Vesmír Září 2012 Mgr. Regina Kokešová Slouží k probírání nového učiva formou - prezentace - práce s textem - doplnění úkolů. Rozvíjí

Více

Planety sluneč. soustavy.notebook. November 07, 2014

Planety sluneč. soustavy.notebook. November 07, 2014 1 2 SLUNCE V dávných dobách měli lidé představu, že Země je středem vesmíru. Pozorováním oblohy, zdokonalováním přístrojů pro zkoumání noční oblohy a zámořskými cestami postupně prosadili názor, že středem

Více

Stručný úvod do spektroskopie

Stručný úvod do spektroskopie Vzdělávací soustředění studentů projekt KOSOAP Slunce, projevy sluneční aktivity a využití spektroskopie v astrofyzikálním výzkumu Stručný úvod do spektroskopie Ing. Libor Lenža, Hvězdárna Valašské Meziříčí,

Více

2) Povětrnostní činitelé studují se v ovzduší atmosféře (je to..) Meteorologie je to věda... Počasí. Meteorologické prvky. Zjišťují se měřením.

2) Povětrnostní činitelé studují se v ovzduší atmosféře (je to..) Meteorologie je to věda... Počasí. Meteorologické prvky. Zjišťují se měřením. Pracovní list č. 2 téma: Povětrnostní a klimatičtí činitelé část. 1 Obsah tématu: Obsah tématu: 1) Vlivy působící na rostlinu 2) Povětrnostní činitelé a pojmy související s povětrnostními činiteli 3) Světlo

Více

Identifikace práce. POZOR, nutné vyplnit čitelně!

Identifikace práce. POZOR, nutné vyplnit čitelně! vyplňuje žák Identifikace práce POZOR, nutné vyplnit čitelně! Žák jméno příjmení věk Bydliště ulice, č.p. město PSČ jiný kontakt - e-mail vyplňuje škola Učitel jméno příjmení podpis Škola ulice, č.p. město

Více

5. hodnotící zpráva IPCC. Radim Tolasz Český hydrometeorologický ústav

5. hodnotící zpráva IPCC. Radim Tolasz Český hydrometeorologický ústav 5. hodnotící zpráva IPCC Radim Tolasz Český hydrometeorologický ústav Mění se klima? Zvyšuje se extremita klimatu? Nebo nám jenom globalizovaný svět zprostředkovává informace rychleji a možná i přesněji

Více

Předmět: ZEMĚPIS Ročník: 6. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu

Předmět: ZEMĚPIS Ročník: 6. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu Vesmír a jeho vývoj práce s učebnicí, Žák má pochopit postupné poznávání Vesmíru vznik vesmíru, kosmické objekty, gravitační síla. ČJ psaní velkých písmen. Př,Fy život ve vesmíru, M vzdálenosti Hvězdy

Více

(99942) Apophis. 3. číslo :: 5. července 2007

(99942) Apophis. 3. číslo :: 5. července 2007 (99942) Apophis 3. číslo :: 5. července 2007 Dawn Mise Dawn Výpomoc HST Plán letu Sonda Dawn Vědecké vybavení Nehoda před startem Trpasličí planeta Ceres Planetka Vesta Výzkum planetek kosmickými sondami

Více

Exoplanety (extrasolar planet)

Exoplanety (extrasolar planet) Exoplanety Exoplanety (extrasolar planet) Existují planety také kolem jiných hvězd než Slunce? antika myslitelé proč ne? od 18. století - Laplace, Kant vznik Sluneční soustavy 1988 - planeta γ Cep (hypotéza)

Více

7.Vesmír a Slunce Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

7.Vesmír a Slunce Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Planeta Země 7.Vesmír a Slunce Planeta Země Vesmír a Slunce Autor: Mgr. Irena Doležalová Datum (období) tvorby: únor 2012 červen 2013 Ročník: šestý Vzdělávací oblast: zeměpis Anotace: Žáci se seznámí se

Více

VESMÍR Hvězdy. Životní cyklus hvězdy

VESMÍR Hvězdy. Životní cyklus hvězdy VESMÍR Hvězdy Pracovní list HEUREKA! aneb podpora badatelských aktivit žáků ZŠ v přírodovědných předmětech ASTRONOMIE Úloha 1. Ze života hvězdy. Úloha 1a. Očísluj jednotlivé fáze vývoje hvězdy. Následně

Více

PLANETA ZEMĚ A JEJÍ POHYBY. Maturitní otázka č. 1

PLANETA ZEMĚ A JEJÍ POHYBY. Maturitní otázka č. 1 PLANETA ZEMĚ A JEJÍ POHYBY Maturitní otázka č. 1 TVAR ZEMĚ Geoid = skutečný tvar Země Nelze vyjádřit matematicky Rotační elipsoid rovníkový poloměr = 6 378 km vzdálenost od středu Země k pólu = 6 358 km

Více

Od středu Sluneční soustavy až na její okraj

Od středu Sluneční soustavy až na její okraj Od středu Sluneční soustavy až na její okraj Miniprojekt SLUNEČNÍ SOUSTAVA Gymnázium Pierra de Coubertina, Tábor Náměstí Františka Křižíka 860 390 01 Tábor Obsah: 1. Úvod 2. Cíl miniprojektu 3. Planetární

Více

Voda jako životní prostředí - světlo

Voda jako životní prostředí - světlo Hydrobiologie pro terrestrické biology Téma 6: Voda jako životní prostředí - světlo Sluneční světlo ve vodě Sluneční záření dopadající na hladinu vody je 1) cestou hlavního přísunu tepla do vody 2) zdrojem

Více

AKTUALITY Z VÝZKUMU SLUNEČNÍ SOUSTAVY. František Martinek, Hvězdárna Valašské Meziříčí

AKTUALITY Z VÝZKUMU SLUNEČNÍ SOUSTAVY. František Martinek, Hvězdárna Valašské Meziříčí AKTUALITY Z VÝZKUMU SLUNEČNÍ SOUSTAVY 2013 František Martinek, Hvězdárna Valašské Meziříčí SLUNCE SOHO (NASA, ESA) 1995 GENESIS (NASA) 2001 1990 ULYSSES (ESA) TRACE (NASA) 2002 1998 RHESSI (NASA) SLUNCE

Více

Atmosféra Země a její složení

Atmosféra Země a její složení Atmosféra Země a její složení Země je obklopena vzduchovým obalem, který se nazývá atmosféra Země a sahá do výšky přibližně 1 000km. Atmosféra je složená z dusíku (78%), kyslíku (21%) vodíku, oxidu uhličitého,

Více