Exekuce peněžitého plnění

Transkript

1 Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva a veřejné správy Exekuce peněžitého plnění Bakalářská práce Autor: Kateřina Jelenová Právní administrativa v podnikatelské sféře Vedoucí práce: Mgr. Kateřina Kuncová Praha Duben 2011

2 Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. V Praze, dne 19. dubna 2011 Kateřina Jelenová - 2 -

3 Poděkování: Ráda bych poděkovala vedoucí své bakalářské práce paní Mgr. Kateřině Kuncové za věnovaný čas, odbornou pomoc a důleţité podněty, které přispěly ke zkvalitnění této bakalářské práce. Zároveň bych chtěla poděkovat své rodině za podporu v době studií

4 Anotace Předmětem mé bakalářské práce je exekuce peněţitého plnění. Snaţila jsem se podrobně vysvětlit jednotlivé způsoby provedení exekuce při vymáhání peněţitých pohledávek a moţnosti zastavení exekuce nebo jejího odkladu. Vzhledem k tomu, ţe v roce 2009 došlo k novelizaci exekučního řádu (zákon č. 120/2001 Sb.), zaměřuji se rovněţ na nové instituty a srovnávám situaci před novelizací a po ní. Dále představím Centrální evidenci exekucí a Portál draţeb (novinky provozované Exekutorskou komorou). V závěru jsem se pokusila poskytnout přehled o nákladech exekuce a odměně exekutora. Annotation The subject of my bachalor`s thesis is an execution of the financial claims. I have attempted to explain in detail the ways of recovering financial claims and possibilities of how to suspend or postpone an execution. Since there was an amendment of Act No. 120/2001 Coll., Execution procedure, I concentrate on new methods and compare the situation before and after the efficiency of an amendment. Further more I introduce a Central register of executions and an Auction site (novelties run by the Execution Chamber). In additon I tried to provide an overwiew of the costs of execution and exekutor`s fee

5 OBSAH 5 ÚVOD CHARAKTERISTIKA EXEKUČNÍHO ŘÍZENÍ Účel exekučního řízení Rozdíl mezi exekucí a výkonem rozhodnutí Průběh exekučního řízení Účastníci exekučního řízení Exekuční tituly Výzva k zaplacení ODKLAD A ZASTAVENÍ EXEKUCE INSTITUT PŘIMĚŘENOSTI ZPŮSOBY EXEKUCE PENĚŢITÉHO PLNĚNÍ Exekuce sráţkami ze mzdy a jiných příjmů Mzda a jiné příjmy Základní nepostiţitelná částka Přednostní pohledávky Změna plátce mzdy Exekuce přikázáním pohledávky Přikázání pohledávky z účtu u peněţního ústavu Přikázání jiných peněţitých pohledávek Postiţení jiných majetkových práv Exekuce příkazem k výplatě z účtu u peněţního ústavu Exekuce prodejem movitých věcí a nemovitostí Nařízení exekuce prodejem movitých věcí Věci nepodléhající exekuci Soupis Institut vyškrtnutí věci ze soupisu a excidanční ţaloba Odhad Exekuce prodejem nemovitostí Draţba Rozvrh výtěţku Exekuce prodejem podniku Exekuce zřízením exekutorského zástavního práva na nemovitostech

6 5 CENTRÁLNÍ EVIDENCE EXEKUCÍ A PORTÁL DRAŢEB NÁKLADY EXEKUCE, ODMĚNA EXEKUTORA..49 ZÁVĚR...51 POUŢITÁ LITERATURA A ZDROJE PŘÍLOHA

7 Úvod Na úvod své bakalářské práce na téma Exekuce peněţitého plnění bych nejdříve uvedla důvod, který mě vedl k výběru zpracování tohoto tématu. Během svého působení v několika leasingových společnostech jsem se zabývala vymáháním pohledávek a řešením často velice sloţitých situací, do kterých se mnoho klientů dostalo vlastní vinou nebo více či méně bez vlastního přičinění. Přestoţe jsem se nevěnovala přímo právě exekucím, rozhodla jsem se, ţe tuto problematiku zpracuji tak, abych ukázala některé moţnosti řešení klientům ať jiţ budou v postavení dluţníka nebo věřitele. A vzhledem k tomu, ţe se tomuto oboru hodlám věnovat i v budoucnu, povaţuji podrobnější znalosti daného tématu za velmi přínosné. V mém profesním ţivotě pro mě bylo překvapující, ţe velkou skupinou, která se potýká s mnoţstvím neuhrazených úvěrů (ať jiţ to jsou spotřebitelské úvěry či leasingové smlouvy) jsou mladí lidé. Jejich touha po osamostatnění a nezávislosti ruku v ruce s nedostatkem financí je vede ke zvýšenému zájmu o úvěry, které mnozí nejsou ze svých příjmů schopni splácet. Počet nařízených exekucí neustále vzrůstá (viz tabulka) a tento nastolený směr se v nejbliţších letech zcela jistě nezmění. Jedním z východisek tohoto trendu vidím ve výuce finanční gramotnosti a to jiţ od útlého věku, neboť vysoké náklady na prahu dospělosti, které mnozí z mladých lidí nedokáţou správně ohodnotit, je ţene do náručí exekutora. rok počet nařízených exekucí Zdroj: exekutorská komora - statistiky - 7 -

8 Hlavním cílem mé bakalářské práce je poskytnout ucelený přehled jednotlivých způsobů exekuce peněţitého plnění s důrazem na porovnání stavu před poslední novelizací exekutorského řádu (účinnost od ) a stavu po novelizaci. V závěru se zabývám praktickými novinkami, které se sice netýkají přímo zmiňované novely, ale k tématu exekučního řízení patří Portálem draţeb, který (stejně jako Centrální evidenci exekucí) provozuje Exekutorská komora České republiky a zřízením bezplatných poraden pro osoby čelící exekuci. Vzhledem k tomu, ţe jde o velmi širokou problematiku, nedělám si iluzi o tom, ţe by práce byla úplná. Ke kaţdému z projednávaných témat se dá ve své podstatě zpracovat samostatná práce, nicméně myslím, ţe téma a zpracování osloví kaţdého, kdo se s danou problematikou chce seznámit v kostce

9 1 Charakteristika exekučního řízení Dříve neţ přistoupím k pojednání o jednotlivých způsobech exekuce peněţitého plnění, podám obecný výklad o exekučním řízení. 1.1 Účel exekučního řízení Exekuční řízení slouţí k donucení povinného, tedy dluţníka (v případě, ţe neplní dobrovolně) ke splnění povinnosti stanovené vykonatelným titulem, a to stanoveným způsobem. Cílem tohoto řízení je dosáhnout co největšího uspokojení pohledávky oprávněného (věřitele), přičemţ je-li pohledávka zcela uhrazena, je účel exekučního řízení úspěšně naplněn. 1.2 Rozdíl mezi exekucí a výkonem rozhodnutí Často je mnohými pojem exekuce pouţíván v souvislosti s výkonem rozhodnutí podle OSŘ. Oba instituty slouţí věřitelům k vymáhání svých pohledávek za dluţníky, nicméně jejich průběh je trochu odlišný. Nyní bych se pokusila nastínit některé rozdíly soudního výkonu rozhodnutí a exekučního řízení: - návrh na nařízení exekuce/výkonu rozhodnutí: při návrhu na výkon rozhodnutí oprávněný sám zvaţuje nejvhodnější řešení (způsob výkonu rozhodnutí), hledá majetek či zaměstnavatele povinného; při návrhu na nařízení exekuce způsob provedení exekuce určuje exekutor, nikoliv oprávněný; - uvedení požadovaných informací: v návrhu na výkon rozhodnutí je oprávněný povinen uvést informace potřebné k provedení navrhovaného způsobu výkonu rozhodnutí; při podání návrhu na nařízení exekuce nemusí tyto informace opatřovat oprávněný, tato povinnost náleţí exekutorovi; aţ 34 EŘ umoţňuje exekutorovi obrátit se na třetí osoby, které jsou povinny mu na jeho písemnou ţádost poskytnout informace o majetku povinného a další údaje potřebné k provedení exekuce; 50 odst. 3 EŘ opravňuje exekutora k nahlédnutí do soudního spisu o prohlášení majetku povinného - 9 -

10 - vykonavatel vymáhající plnění: soudní výkon rozhodnutí provádí zaměstnanec soudu, který není osobně zainteresován na provádění výkonu rozhodnutí; exekuci vykonává exekutor, jehoţ cílem je co nejvyšší vymoţení povinnosti, neboť od výše vymoţeného plnění se odvíjí výše jeho odměny; - poplatek: při podání návrhu na výkon rozhodnutí je nutné zaplatit soudní poplatek 2 ; návrh na nařízení exekuce není zpoplatněn ( i kdyţ někteří exekutoři poţadují po věřiteli zaplacení zálohy na odměnu za provedení exekuce, která můţe činit aţ 30 % z jejich celkové odměny a tato částka pak můţe převýšit uvedený soudní poplatek za výkon rozhodnutí ) Průběh exekučního řízení Exekuční řízení lze zahájit pouze na návrh. V souvislosti se snahou o zrychlení a zefektivnění celé exekuce je exekuční řízení zahajováno podáním návrhu přímo exekutorovi oproti stavu před účinností poslední novely EŘ ( ), kdy bylo podání adresováno exekučnímu soudu. Smyslem změny je tedy zjednodušení postupu při zahájení exekuce, aby po podání návrhu na exekuci provedly přezkum formálních náleţitostí nikoli exekuční soudy, které byly touto administrací neúnosně přetěţovány, ale exekutor, který za tuto agendu nově nese plnou odpovědnost. 4 Podle mého názoru ovšem aţ praxe ukáţe nakolik se exekuční řízení opravdu zrychlilo a naopak, jestli se touto změnou příliš nezatíţily exekutorské úřady. Jestliţe podal oprávněný návrh na nařízení exekuce v téţe věci více exekutorům, exekuci provede ten exekutor, kterého jejím provedením pověří soud, jde tedy o uplatnění zásady předstihu. Doufejme tedy, ţe věřitel bude vědět, co dělá, neboť se v případě zpeněţování zástav můţe obrátit rovněţ např. na draţebníka s návrhem na provedení veřejné draţby nedobrovolné a zde platí, ţe exekuce dle tohoto zákona (exekuční řád) má přednost. 5 2 dle zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích při vymáhání pen. plnění do částky ,- Kč včetně činí soudní poplatek 300,- Kč, nad ,- Kč činí soudní poplatek 2 % z této částky, nejvýše ,- Kč NOVOTNÝ, Pavel. Exekuční řád : praktická příručka pro věřitele. 1. vydání. Praha: Grada, 2001, s

11 Návrh na nařízení exekuce musí obsahovat označení exekutora, který má být provedením exekuce pověřen, s uvedením jeho sídla; toho, kdo návrh podává; které věci se týká a co se návrhem sleduje; podpis a datum. K návrhu je třeba připojit originál nebo úředně ověřenou kopii exekučního titulu opatřeného doloţkou vykonatelnosti, to neplatí, jestliţe exekuční titul vydal exekuční soud. 6 Podávat návrh můţe pouze oprávněný, popřípadě osoba, na níţ přešlo nebo bylo převedeno právo vyplývající pro něj z exekučního titulu. O exekučních titulech pojednávám v samostatné kapitole 1.5. Do 15 dnů od obdrţení návrhu (či odstranění vad) poţádá exekutor soud o pověření provedením exekuce. Jestliţe jsou splněny všechny zákonem stanovené předpoklady pro nařízení exekuce, exekuční soud do 15 dnů usnesením exekuci nařídí a pověří jejím provedením exekutora, jinak návrh zamítne. Stejnopis usnesení doručí exekutor oprávněnému, povinnému a Exekutorské komoře. Jakmile je povinnému doručeno usnesení o nařízení exekuce, nastávají účinky generálního inhibitoria tj. zakazuje se mu nakládat se svým majetkem včetně nemovitostí i s majetkem patřícím do společného jmění manţelů, vyjma běţné obchodní a provozní činnosti, uspokojování základních ţivotních potřeb svých a osob, ke kterým má vyţivovací povinnost, a udrţování a správy majetku. Novela EŘ představila zmírnění absolutní neplatnosti právních úkonů povinného po doručení usnesení o nařízení exekuce. Právní úkon, kterým by byl zákaz nakládání se svým majetkem porušen, je neplatný, nicméně této neplatnosti se musí exekutor, oprávněný nebo přihlášený věřitel dovolat. 7 Novelizace přináší také výjimku z generálního inhibitoria od účinnosti novely můţe být na návrh povinného narušeno. Exekutor můţe rozhodnout o tom, ţe se na majetek, který povinný v návrhu označí, zákaz nakládání nevztahuje, jestliţe povinný doloţí, ţe jeho zbývající majetek zjevně a nepochybně postačí k uhrazení vymáhané pohledávky i nákladů exekuce. Také je povinnému umoţněno, aby se souhlasem exekutora, oprávněného a všech přihlášených věřitelů sám, za účelem úhrady vymáhané pohledávky, nákladů exekuce i nákladů oprávněného, zpeněţil svůj majetek nebo jednotlivé majetkové hodnoty, nejméně však za obvyklou cenu. 8 Účelem je dát povinnému moţnost, aby majetek a majetkové hodnoty zpeněţil za co nejvyšší částku EŘ; vzor návrhu na nařízení exekuce je přiloţen v příloze této práce 7 44a odst. 1 EŘ 8 44a odst. 3 a 4 EŘ

12 Po doručení usnesení o nařízení exekuce exekutor rozhodne, jakým způsobem bude exekuce provedena a vydá exekuční příkaz, ve kterém určí, který majetek má být exekucí postiţen a jakým způsobem. Tento majetek nesmí povinný převést na jiného, zatíţit ho nebo s ním jinak nakládat. 9 V praxi se vyskytly případy, kdy povinný, ve snaze vyhnout se exekuci, převedl veškerý svůj majetek na děti či jiné příbuzné, popř. se zaregistroval k trvalému pobytu na městském úřadě. Nicméně ani převodem majetku na někoho jiného, a to i s určitým předstihem před splatností, dluţník exekuci nezabrání. Naopak, dopouští se tím trestného činu poškození věřitele. Exekuční příkaz obsahuje označení exekučního soudu, exekutora pověřeného provedením exekuce, exekučního titulu, účastníků, povinnosti, která má být exekucí vymoţena, způsob provedení exekuce, označení osob, kterým se doručuje exekuční příkaz, výrok, poučení o odvolání, den a místo jeho vydání a podpis exekutora. Proti exekučnímu příkazu není přípustný opravný prostředek. 10 Exekuce se provede podle exekučního příkazu po právní moci usnesení o nařízení exekuce. Pověření k provedení exekuce zaniká: a) jestliţe exekuční soud rozhodl o vyloučení exekutora, b) exekuce byla zastavena, c) pohledávka, její příslušenství a náklady exekuce byly vymoţeny, d) exekuční soud pověřil provedením exekuce jiného exekutora Účastníci exekučního řízení Určení účastníků exekučního řízení má primární význam pro přiznání určitých práv a povinností. Účastníky řízení jsou: - oprávněný = osoba, v jejíţ prospěch svědčí právo, - povinný = osoba, která dobrovolně nesplnila stanovenou povinnost. Dále je účastníkem řízení i manţel povinného, a to v případě, ţe jsou postiţeny věci, práva nebo jiné majetkové hodnoty patřící do společného jmění manţelů (dále jen SJM). 12 Manţel povinného se stává účastníkem řízení v okamţiku, kdy je postiţen majetek patřící do SJM odst. 4 EŘ odst. 3 EŘ EŘ odst. 2 EŘ

13 To je důleţité zejména při doručování, kdy pokud nejsou postiţeny věci spadající do SJM, poté se manţelovi nedoručuje a ten se tedy o exekuci nemusí vůbec dozvědět. Typické je to např. v případech, kdy exekutor vydá exekuční příkaz sráţkami ze mzdy. U některých způsobů exekuce se na jeho provedení podílí i některé třetí osoby, kterým přímo zákon ukládá některé povinnosti, popřípadě jim přiznává některá práva. Přesto nemají postavení účastníků řízení, nebo takové postavení mají jen v některé části (fázi) exekučního řízení. Např. plátce mzdy v exekuci sráţkami ze mzdy, kterému se doručuje usnesení o nařízení exekuce, má při vlastním provádění výkonu některé důleţité povinnosti, přesto však není účastníkem řízení. Podobné postavení má i peněţní ústav v exekuci přikázáním pohledávky z účtu u peněţního ústavu nebo dluţník povinného v exekuci přikázáním jiných peněţitých pohledávek. Nejsou účastníky řízení, mají postavení třetí osoby, jimţ zákon ukládá tento výkon provést Exekuční tituly Exekučním titulem se rozumí listina patřící mezi podmínky nutné k tomu, aby byla exekuce nařízena. Exekuční titul je materiální podmínkou výkonu rozhodnutí. Rozumí se jím listina vydaná k tomu oprávněným orgánem, která má předepsanou formu, v níţ se ukládá určité osobě povinnost něco v určité době splnit. 14 Zákon stanovuje taxativní výčet exekučních titulů. Jsou jimi: vykonatelné rozhodnutí soudu, pokud přiznává právo, zavazuje k povinnosti nebo postihuje majetek, vykonatelné rozhodnutí soudu a jiného orgánu činného v trestním řízení, pokud přiznává právo nebo postihuje majetek, vykonatelný rozhodčí nález, notářský zápis se svolením k vykonatelnosti sepsaný podle zvláštního právního předpisu nebo exekutorský zápis podle 78 písm. a) EŘ 13 TRIPES, Antonín. Exekuce v soudní praxi. 3. vydání. Praha: C.H.Beck, 2006, s GROSSOVÁ, Marie. Exekuce na peněžité plnění v současné právní praxi. 5. vyd. Praha: Linde, 2007, s

14 vykonatelné rozhodnutí orgánu veřejné správy včetně platebních výměrů, výkazů nedoplatků ve věcech daní a poplatků a jiných rozhodnutí, jakoţ i vykonatelný smír, vykonatelné rozhodnutí a výkaz nedoplatků ve věcech nemocenského pojištění a sociálního zabezpečení, jiná vykonatelná rozhodnutí a schválené smíry a listiny, jejichţ výkon připouští zákon. 15 U exekučních titulů rozlišujeme jejich formální a materiální stránku. Formální náleţitostí exekučního titulu je vykonatelnost, kterou lze účastníka donutit ke splnění povinnosti i proti jeho vůli vykonatelný je takový rozsudek, kdy soudem stanovená lhůta k jeho splnění (tzv. pariční lhůta) jiţ uplynula a nebo jakmile nabyl právní moci. Materiální náleţitosti exekučního titulu záleţí v tom, aby práva a povinnosti a další náleţitosti rozhodnutí byly určeny přesným a nepochybným způsobem. 16 Neobsahuje-li exekuční titul určení lhůty ke splnění povinnosti, má se za to, ţe povinnosti uloţené exekučním titulem je třeba splnit do 3 dnů (a, jde-li o vyklizení bytu, do 15 dnů od právní moci rozhodnutí). 17 Exekuční titul musí být opatřen potvrzením o jeho vykonatelnosti, coţ se netýká notářských a exekutorských zápisů. A jak jsem jiţ uvedla, musí být exekuční titul k návrhu na nařízení exekuce přiloţen v originále nebo úředně ověřené kopii. 1.6 Výzva k zaplacení Spolu s usnesením o nařízení exekuce zasílá exekutor povinnému také výzvu k dobrovolnému splnění povinnosti. Tato výzva nemá přesně stanovené náleţitosti. Exekutor v ní kromě vyčíslení vymáhaného nároku poučí povinného o důsledcích splnění/nesplnění dané povinnosti odst. 1 EŘ 16 LISSE Luděk. Civilní proces: vysokoškolská učebnice. 1.vydání. Praha: VŠFS, o.p.s., 2008, str odst. 2 EŘ

15 Tento nový institut přináší povinným několik výhod. Hlavní výhodou pro povinného, který svůj závazek chce splnit, je skutečnost, ţe pokud splatí vymáhanou částku dobrovolně v rámci 15-ti denní lhůty, budou mu náklady exekuce účtovány ve sníţené výši. Další předností pro povinného je moţnost plnit dobrovolně po tuto dobu, přičemţ nemusí mít obavy z aktivního přístupu exekutora a zabavování svého majetku. Zároveň je povinnému z důvodu současného doručení usnesení o nařízení exekuce zakázána dispozice s jeho majetkem a s majetkem patřícím do SJM. Moţný problém bych viděla v tom, zda povinní v určitých případech budou zákaz dispozice s majetkem dodrţovat a nebudou se svého majetku rychle zbavovat a tím sniţovat vymahatelnost pohledávek. Vezmeme-li v úvahu ustanovení 259 OSŘ, kdy je povinný vyzván k dobrovolnému splnění pouze na návrh oprávněného či v případě, ţe je to účelné, je otázkou nebylo-li pouţití tohoto ustanovení pro oprávněného lepší. 2 Odklad a zastavení exekuce Jedním z prostředků ochrany povinného při provádění exekuce je odklad, popř. zastavení jejího provedení. Po novelizaci (tj. s účinností od ) se návrh na odklad a návrh na zastavení exekuce podává u pověřeného exekutora 18, a to v nesporných záleţitostech, tj. v případech, kdy mezi účastníky panuje shoda. V takových případech můţe exekutor návrhu vyhovět. V opačné situaci musí věc dále postoupit exekučnímu soudu. Obecné podmínky odkladu stanoví, ţe provedení exekuce můţe být odloţeno, jestliţe se povinný bez své viny ocitl přechodně v takovém postavení, ţe by neprodlený výkon exekuce mohl mít pro něho nebo pro příslušníky jeho rodiny zvláště nepříznivé následky a oprávněný by nebyl odkladem výkonu rozhodnutí váţně poškozen. Druhým důvodem k odkladu exekuce je předpoklad budoucího zastavení exekuce. Lze-li očekávat, ţe exekuce bude zastavena, je moţné odloţit provedení exekuce i bez návrhu povinného odst. 1 EŘ odst. 2 OSŘ

16 Je-li návrh na odklad exekuce neúplný, nesrozumitelný či z jakéhokoli důvodu nevyhovující, můţe ho exekutor odmítnout. Exekuci můţe exekutor odloţit na dobu, kterou sám určí, například dostal-li se povinný dočasně do tíţivé ţivotní situace. V případě, ţe exekutor nevyhoví návrhu na odklad exekuce do sedmi dnů, bude do 15 dnů rozhodovat soud. V souvislosti s návrhem na zastavení exekuce je exekutor povinen nejprve do 15 dnů obeslat všechny účastníky exekučního řízení, zda-li se zastavením exekuce souhlasí. Pokud se všichni účastníci k návrhu na zastavení exekuce vyjádří kladně, vyhoví exekutor návrhu do 30 dnů, jinak jej postoupí k rozhodnutí exekučnímu soudu. Usnesení o zastavení exekuce je vykonatelné ihned. 20 Se souhlasem věřitele je moţné exekuci zastavit i bez návrhu např. v případě, ţe povinný je bez majetku. Poměrně často dochází v praxi k velkému počtu případů, kdy v průběhu řízení např. zanikne pohledávka, u povinného není nalezen ţádný postiţitelný majetek nebo v průběhu řízení zanikne povinný subjekt. V takovém případě oprávněný většinou souhlasí se zastavením exekuce a mezi účastníky není o zastavení sporu. Zastavení exekuce exekutorem pak není na újmu práv účastníků řízení, právě naopak, protoţe exekutor můţe exekuci zastavit operativněji a rychleji neţ soud a zajistit poté rychlou deblokaci majetku povinného. 21 Nicméně JUDr Tomáš Vrána 22 (Exekutorský úřad Přerov) se k institutu zastavení exekuce coby zefektivnění práce exekutorů staví skepticky: Vzhledem k tomu, ţe soudní exekutor rozhoduje pouze o nesporných případech, ve většině případů, kdy navrhuje zastavení dluţník, předkládá k rozhodnutí soudu spolu s vyţádáním stanovisek spis. Spisy tak putují mezi exekutory a soudy, coţ dosti zatěţuje řízení GROSSOVÁ, Marie. Exekuce na peněžité plnění v současné právní praxi. 5. vydání. Praha: Linde, 2007, s Exekutorský úřad Přerov dle počtu provedených exekucí největší exekutorský úřad v Česku

17 3 Institut přiměřenosti Exekuční řízení je exekutorem prováděná nucená realizace rozhodnutí, která nastupuje tam, kde povinný není ochoten dobrovolně splnit to, co mu bylo rozhodnutím k plnění uloţeno. Stát zde přinucuje povinného k uloţenému plnění a tím zasahuje do jeho právní sféry. Proto v zájmu ochrany práv povinného, do nichţ je nuceně zasahováno, případně i do práv dalších osob musí být přesně vymezen postup orgánu, kterému je toto donucení provést. Protoţe jde o závaţný zásah do práv povinného, stanoví zákon jako prvořadou zásadu, ţe toto donucení je přípustné provádět jen způsoby uvedenými v zákoně. 24 Současná právní úprava nově definuje přiměřenost exekuce: Zajistit majetek k provedení exekuce lze nejvýše v rozsahu bezpečně postačujícím k uhrazení vymáhané pohledávky, jejího příslušenství včetně příslušenství, které se pravděpodobně stane splatným po dobu trvání exekuce, pravděpodobných nákladů oprávněného a pravděpodobných nákladů exekuce. 25 Do účinnosti novely EŘ byl exekutor způsobilý zvolit způsob provedení exekuce a vymoci efektivně pohledávku jedním nebo i více způsoby. Zákon nařizoval pouze to, ţe stanovený postup nesmí být zřejmě nevhodný. Prioritní je nyní provedení exekuce přikázáním pohledávky, sráţkami ze mzdy nebo zřízením exekutorského zástavního práva, a pouze v případě, ţe výnos z těchto způsobů exekuce není postačující, umoţňuje novela provést exekuci vymáhající peněţité plnění prodejem movitých nebo nemovitých věcí, resp. prodejem podniku. V této souvislosti bych uvedla příklad z nedávné minulosti, kdy exekutor zablokoval sídlo veřejnoprávní České televize - Kavčí hory. Zavinil to prohraný soud s jedním z koncesionářů, po kterém televize neoprávněně ţádala uhrazení poplatků. Česká televize mu pak ve stanovené lhůtě nezaplatila čtyřiadvacet tisíc korun jako úhradu nákladů za právníka a soudní řízení. Kvůli několikatisícovému dluhu tak soud rozhodl o nařízení exekuce a mnohamilionový majetek televize tím na několik měsíců zablokoval. 24 TRIPES, Antonín. Exekuce v soudní praxi. 3. vydání. Praha: C.H.Beck, 2006, s odst.1 EŘ

18 Také Město Karlovy Vary mělo obstavený majetek kvůli nařízené exekuci. Spor se vedl o informace od stavebního úřadu, které v červenci 2007 poţadoval tazatel po magistrátu. Magistrát ale odmítl informace poskytnout, a to i přesto, ţe to magistrátu uloţil nadřízený Krajský úřad Karlovarského kraje. I kdyţ krajský úřad jako odvolací instance celkem šestkrát upozornil, ţe ţadatel stále nedostal poţadované informace, účinnou se ukázala aţ soudní exekuce z druhé poloviny ledna roku Kromě toho, ţe Město Karlovy Vary nemohlo provádět jakékoliv převody svého majetku na katastrálním úřadu, muselo zaplatit náklady exekuce i výdaje povinného. Podobné situace by se jiţ neměly opakovat. Novela EŘ má dluţníkovi zaručit, ţe mu nebude zabaven majetek mnohem vyšší hodnoty, neţ je dluţná částka a ţe kvůli vymáhané tisícikoruně exekutor neobstaví celý bankovní účet nebo nemovitost. Na druhou stranu dává dluţníkům moţnost novelu zneuţít. Zneuţití novely ze strany povinného je podle soudního exekutora Arnošta Hofmana moţné například takto: Dluţník podnikatel je vlastníkem podílu na nemovitosti a dluţí do ,- Kč. Podniká na účet manţelky, který je podle judikatury našich soudů nepostiţitelný, movité věci jsou vnesené do manţelství manţelkou, navíc spíše bezcenné. Je drţitelem několika aut, s nimiţ podniká všechny na leasing. Nemovitost v hodnotě několika milionů však exekutor zajistit nemůţe, neboť mu v tom brání zásada přiměřenosti. Také povinné pořadí exekucí: nejprve přikázání pohledávky, pak sráţky ze mzdy a pak teprve to ostatní můţe znamenat to, ţe bude dluţníkovi poskytnut dostatek času na zašantročení opravdu exekvovatelného majetku Způsoby exekuce peněžitého plnění Protoţe se ve své práci zabývám pouze exekucí ukládající zaplacení peněţité částky, uvedu způsoby, které se týkají tohoto problému. Způsoby exekucí, které ukládají jinou povinnost neţ zaplacení peněţité částky (jako je např. vyklizení, odebrání věci) se zabývat nebudu

19 Exekuci ukládající zaplacení peněţité částky lze provést: a) sráţkami ze mzdy a jiných příjmů, b) přikázáním pohledávky, c) prodejem movitých věcí a nemovitostí, d) prodejem podniku, e) zřízením exekutorského zástavního práva na nemovitostech 27 (coţ je novinkou oproti stavu před novelizací). Jak jsem jiţ popsala v předchozí kapitole, provede se exekuce přednostně přikázáním pohledávky, sráţkami ze mzdy a jiných příjmů nebo zřízením exekutorského zástavního práva na nemovitostech. V následujících kapitolách pojednám jednotlivé způsoby tak, jak jsou řazeny za sebou dle EŘ, tudíţ začnu sráţkami ze mzdy a jiných příjmů. 4.1 Exekuce srážkami ze mzdy a jiných příjmů Sráţky ze mzdy a jiných příjmů jsou jedním ze způsobů, jimiţ lze provést exekuci ukládající zaplacení peněţité částky. Na provádění exekuce sráţkami ze mzdy a jiných příjmů se pouţijí přiměřeně ustanovení OSŘ upravující výkon rozhodnutí sráţkami ze mzdy. Před rokem 1989 byl právě tento způsob výkonu rozhodnutí nejrozšířenějším způsobem, můţeme říci téměř jediným exekučním prostředkem. Bylo to dáno tehdejšími ekonomickými podmínkami, kdy většina fyzických osob byla v pracovním poměru a postiţení jejich mzdy bylo poměrně bezpečnou zárukou toho, ţe dříve nebo později bude pohledávka oprávněného uspokojena. Se společensko-ekonomickými změnami v naší zemi klesl počet fyzických osob, které jsou v pracovním poměru, nicméně i nyní patří tento způsob exekuce k velmi početnému a toto své postavení si zřejmě udrţí i v nejbliţších letech, zvláště vezmeme-li v úvahu, ţe je dle zákona upřednostňován před jinými způsoby exekuce (např. před prodejem movitých věcí a nemovitostí) odst. 1 EŘ

20 Počet navrţených exekucí Parametr Sráţky ze mzdy Přikázání pohledávky Movité věci Nemovitosti Zdroj: TRIPES, Antonín. Exekuce v soudní praxi. 3. vydání. Praha: C.H.Beck, 2006, s. 5 (zkráceno) Mzda a jiné příjmy Předmětem exekuce není mzda vyplacená, ale mzda, která dosud vyplacena nebyla. OSŘ nemá vlastní definici toho, co rozumí mzdou. Pro účely exekuce se mzdou rozumí nejen mzda za vykonanou práci, ale i jiné druhy odměny za vykonanou práci, které se nazývají jinak, ale svou povahou jsou shodné plat nebo odměna z dohody. V ustanovení 299 OSŘ jsou jako jiné příjmy uvedeny plat, odměna z dohody o pracovní činnosti, odměna za pracovní nebo sluţební pohotovost a dále příjmy, které povinnému nahrazují odměnu za práci nebo jsou poskytovány vedle ní. Sem patří - náhrada mzdy nebo platu, nemocenské, ošetřovné nebo podpora při ošetřování člena rodiny, vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství, peněţitá pomoc v mateřství, důchody, stipendia, podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci, odstupné a další. Jinými příjmy, v zákoně nezmiňovanými, mohou být dále: výţivné, které dostává povinný jako opětující se plnění, důchod, který je vyplácen povinnému jako plnění z pojistné smlouvy na základě pojištění osob, plnění věcné poskytované povinnému jako opakující se plnění z titulu věcného břemene. I na ně se tedy pouţijí ustanovení o výkonu rozhodnutí. Společné těmto jiným příjmům musí být to, ţe povinnému nahrazují odměnu za práci TRIPES, Antonín. Exekuce v soudní praxi. 3. vydání. Praha: C.H.Beck, 2006, s

21 Naproti tomu jako mzdu nelze povaţovat některá plnění, která povinnému zaměstnanci vyplácí plátce mzdy jako zaměstnavatel v souvislosti s pracovním poměrem. Jsou to např. náhrady cestovních výloh - cestovné, stravné. U nich nejde o odměnu za vykonanou práci, ale o náhradu nákladů, které mají účelový charakter. Do mzdy z obdobných důvodů nelze zahrnovat ani různé výhody, které se úzce váţou na pracovní poměr, jako třeba bezplatná doprava či sleva v dopravních prostředcích, nebo různé zvýhodnění při uţívání podnikových a rekreačních zařízení apod Základní nepostižitelná částka Mzda, která je postihována tímto exekučním způsobem, slouţí občanům k uspokojování jejich potřeb, k uspokojování základních ţivotních potřeb nejen samotného povinného, ale i jeho rodiny. Právě proto sráţky ze mzdy nemohou postihovat mzdu povinného v celém rozsahu, protoţe jinak by nemohla mzda tuto svou sociální funkci v rodině plnit. Rozsah exekučních sráţek musí být proto volen tak, aby na jedné straně umoţnil oprávněnému uspokojovat svou pohledávku z této mzdy a to v přiměřeném čase. Na druhé straně však je třeba respektovat i onu sociální funkci, kterou mzda plní. Určení optimální a rozumné míry postiţení mzdy je velmi důleţité i pro motivaci povinného na tom, aby dosahoval vyšší mzdy. Příliš značný rozsah postiţení mzdy by mohl vyvolat u povinného nezájem o dosahování vyšších výdělků a o práci vůbec. 30 Je pochopitelné, ţe určení rozsahu postiţení musí brát na zřetel i ţivotní úroveň v daném okamţiku a míru základních ţivotních potřeb (ţivotního minima). Proto stanovení rozsahu postiţení mzdy není dáno jednou provţdy, ale je proměnlivé. I tomu největšímu dluţníkovi, na kterého je uvalena i několikerá exekuce sráţkami ze mzdy musí zůstat alespoň nezabavitelné minimum. Jeho výše se mění kaţdoročně s účinností od 1. dne nového kalendářního roku. 29 TRIPES, Antonín. Exekuce v soudní praxi. 3. vydání. Praha: C.H.Beck, 2006, s TRIPES, Antonín. Exekuce v soudní praxi. 3. vydání. Praha: C.H.Beck, 2006, s