Historické a církevní památky Euroregionu Glacensis

Transkript

1 Historické a církevní památky Euroregionu Glacensis CZ

2 Historické a církevní památky Euroregionu Glacensis Několik slov úvodem Území, na kterém se rozkládá Euroregion Glacensis, tzn. území severovýchodních Čech a dolnoslezského vojvodství, bylo v průběhu času několikrát poznamenáno historickými událostmi evropského významu. Szklarska Poręba Každý dějinný zvrat, událost, vlastně i každý Žahuňský r. Jizera Holý 323 Na pískách 291 Homole 279 Harrachov K R K O N O Š E Rokytnice nad Jizerou Cidlina Jilemnice okamžik tu po sobě zanechaly stopu pro generace příští. Popisovaný region je z obou stran státní hranice zaplněn historickými památkami světského i sakrálního charakteru tak, že pouze jejich výčet by zcela zaplnil tuto publikaci. Možná si některý čtenář položí otázku, proč spojujeme historické a církevní památky. Odpověď je nasnadě. Snad každé lidské společnosti je vlastní nějaké náboženské cítění, ať už se projevuje formou uctívání mnoha božstev, jako tomu bylo například u primitivních národů nebo ve starém Řecku a Římě. V monoteistických kulturách, z nichž největší jsou křesťanství, judaismus a islám, nalezneme uctívání jediného boha v různých podobách. Většina náboženství si nalezla pro své vyjádření určitou symboliku. Nacházíme ji v podobě indiánských totemů, v různých obětních oltářích prastarých národů nebo ve více či méně náročnějších církevních stavbách. Od křížů u cest a malých kapliček, přes kostely, chrámy a katedrály, až po obrovské klášterní komplexy. V našem regionu v průběhu věků převládla víra křesťanská, která je vyznávána prostřednictvím několika církví. Největší zastoupení má církev římskokatolická, v jejíž správě je také největší množství církevních památek. Tato skutečnost je dána kulturně historickým vývojem celé střední Evropy. K uctívání božstev byly vždy budovány ty nejkrásnější stavby, ve kterých se snoubí technická dovednost s uměleckým mistrovstvím a nadáním. Pojďme tedy projít krajem a zastavme se u některých staveb. V tiché pokoře uctěme mistrovství Týnec nad Labem Chlumec nad Cidlinou Zadní Žalý 1036 Labe Bóbr Vysoké Kolo 1506 Malý Šišák 1440 Sněžka 1602 Špindlerův Mlýn Nový Bydžov a dokonalou práci našich předků, jejichž díla přestála věky. Není však dost dobře možné popsat všechny památky, které můžeme v tak rozsáhlém regionu nalézt. Vždyť téměř v každé vsi najdeme kostel nebo alespoň kapli. Pokusíme se proto o určitý výběr podle zajímavosti nebo architektonické hodnoty. Vzhledem k rozsahu práce nebudou podrobněji popisována pohraniční opevnění z 30. let 20. století, přestože v regionu leží známá pevnostní linie Stachelberg, Dobrošov, Hanička, Bouda, Cihelna a další. Těmto významným svědkům tragického období našich dějin je v poslední době věnováno množství další literatury. Když jsme tuto publikaci připravovali, radili jsme se také o postupu, jak vám jednotlivé objekty přiblížit. Chvíli převládal názor seřadit vše podle historických slohů, ale to bychom, obrazně řečeno, létali z jednoho konce regionu na druhý. Nakonec zvítězila turistická metoda. To znamená, že jsme postupovali po oblastech, kde je možné se i popřípadě v různých místech ubytovat a odtud vyrážet za poznáním jednotlivých míst. Věříme, že Studenec Nová Paka Přelouč Chlum 449 Cieplice Vrchlabí Pecen 520 pod Sněžkou Černá hora 1299 Zvičina 671 Labe Bystřice Jehlický v. 302 Karpacz Pec Jánské Lázně Lomnica vodní n. Bílá Třemešná Hořice v Podkrkonoší Zámecký v. 327 Svíb 331 Hradec Králové Lázně Bohdaneč Heřmanův Městec Hostinné Kunětická h. 308 Opatovický kanál Jelenia Góra Kowary Žacléř Labe Chrudimka Skalnik 945 Dvorský les 1033 Lhota 284 Úpa Trutnov Dvůr Králové nad Labem Jaroměř Bóbr Orlice G. W A Ł B R Z I S K I E Kamienna Góra Kralovecké sedlo 528 Pláně 533 Pardubice Chrudim Lubawka J E S T Ř E B Í H. Úpice Červený Kostelec Česká Skalice Adršpach Loučná Bolków Dlouhý vrch 698 vodní n. Rozkoš Radvanice Turov 603 Náchod Nové Město nad Metují Kusá h. 393 Novohradka B R O U M O V S K É S T. Teplice nad Met. Opočno Ostaš Supí 700 hnízdo 702 Metuje Swiebodzice Ruprechtický Špičák 881 Kněžná Wałbrzych Hronov Dobruška Loučná Police nad Met. G. S O W I E J A V O Ř Í H. Stěnava G. S T O L O V É Bělá Třebechovice Solnice pod Orebem Rychnov nad Kněžnou Holice Jawor Mieroszów Vysoké Mýto Strzegom Kostelec nad Orlicí Kamenitý kop. 317 Meziměstí Broumov B Y S T R Z Y C K I O R L I C K É H. Tichá Orlice Vysoká 751 Božanovský Špičák 773 Szczeliniec Wiełki 919 Kudowa-Zdrój Olešnice v Orl. h. Choceń Vrchmezí 1084 Zieleniec Deštné v Orl. h. vám tento způsob bu- Skuteč Litomyšl Heráně de vyhovovat 453 Jarošov a usnadní vám 539 Haryška plánování vašich 461 výletů. Přejeme vám, vážení čtenáři, mnoho Polička krásných zážitků na vašich cestách nebo alespoň krásné chvíle pohody při čtení tohoto miniprůvodce a cestování prstem po mapě. Naše putování začneme na severu české části Euroregionu Glacensis. Tak tedy vzhůru do Krkonoš a Podkrkonoší. Divoká Orlice S V I T A V S K Á P A H O R K A T I N A Baldský v. 693 Swidnica Wlk. Sowa 1008 Sczytna Duszniky -Zdrój Divoká Orlice Zakletý 991 v Orl. h. Velká Suchá 559 Kozinec 538 Česká Třebová Kozlovský v. 601 Třebovka Svitava Strzegomka Pilawa Nowa Ruda Ścinawka Kłodzko Šerlich 1025 Velká Deštná 1115 Koruna Sasanka Rokytnice Vamberk Letohrad Svitavy Pieszyce Bys Polanic -Zdró Žamberk Cz 8 vodní n Pastvin Jab na Ústí nad Orlicí Lanškr Mladějovsk 647 Mo Tř Roh 660

3 Položíme-li si otázku, jak se asi žilo při prvotní kolonizaci a osídlování našeho regionu, pak na ni nalezneme odpověď nedaleko Deštného v Orlických horách. V obci Uhřínov bylo vybudováno středisko experimentální archeologie, nazvané Villa Nova. Na ploše téměř sedmi hektarů nalezneme archeologický skanzen, historicky situovaný do století. Profesionálové i nadšení amatéři zde postavili věrné repliky zemnic, hospodářské objekty, hrnčířský okrsek, kolomaznou a chlebovou pec. Experimentálně se tu chovají hospodářská zvířata a na pokusných políčkách se pěstují dobové plodiny středověkým způsobem. Nedaleko odtud jsou zbytky téměř neznámého hradu Hlodného, vzniklého rovněž v době vrcholné kolonizace. Śleźa 718 Sobótka Bielawa Dzierżoniów Piława Górna Niemcza Zabkowice Śl. Ziębice trzyca a j Nysa Kłodzka Złoty Stok Paczków R Y C H L E B S K É H. Javorník Otmuchowskie j. Otmuchów Nyskie j. Biala Nysa E G.. y ý v. Nysa Kłodzka erniec 91 lonné d Orlicí oun Suchý vrch. 995 Buková h. 958 Lázek 714 Bystrzyca Kłodzka Międzylesie Králíky ravská ebová Hušák 626 Jevíčko Letovice Boskovice Kančí v. 606 Czarna G. Stroma Moravská Sázava Lavička 625 Skalky 735 Králický Sněžník 1424 Morava Jeřáb 1003 Štíty Dolce 596 Ladek-Zdrój Stronie Śl. Staré Město Hanušovice Bludov Mohelnice Háj 631 Morava Polská h Desná Branná H R U B Ý Kozí skalka 711 Zábřeh Konice Smrk 1125 Ramzovské sedlo 759 Keprník 1423 Bradlo 600 Kaní h. 476 Červenohorské s Velké Losiny Šumperk Úsov Litovel Žulová Lipová Lázně Černé kameny 956 Oskava Uničov Smolný v. 404 Mikulovice Černá h. 809 Bělá Malé Bradlo 1044 Praděd 1491 Vysoké hole 1464 Rýmařov Vysoká Roudná 660 Głuchołazy Jeseník Černá Opava J E S E N Í K Karlova Studánka Zlaté Hory Bruntál Vrbno pod Pradědem Dlouhý v. 695 Prudnik Město Albrechtice Kobyla 574 O názvu Sudety Budete-li cestovat po polské straně Orlických hor nebo Krkonoš, asi vás překvapí časté užívání názvu Sudety pro oblast našich severních pohraničních hor (od Lužických až po Jeseníky). I u nás najdete v odborné literatuře začlenění Orlických hor buď do Krkonošsko jesenické subprovincie (dříve geomorfologické soustavy), nebo do Sudetské subprovincie, zahrnující pás severních pohoří při hranici s Německem a Polskem od Šluknovského výběžku až po Jeseníky. Mezi českou veřejností má slovo Sudety historicky podmíněný význam, ale je to význam opravdu pouze historický nikoli zeměpisný. Jak to tedy vlastně je? Německá menšina v Čechách pod názvem sudetští Němci a později pod vedením Sudetoněmecké strany vystupovala už od roku 1918 proti nově vzniklému Československu a tato politika vedla k tragickým událostem let a následně Geografický termín Sudety tento negativní historický podtext v Polsku nemá, a proto je tam běžně používán. Původ slova Sudety není zcela jednoznačně vysvětlen, ale převážná většina odborníků se přiklání k názoru, že pochází z keltštiny. Slovo Sudéta má gramatický základ sud kanec a příponu éta, což znamená les. Původní význam tedy zněl les kanců nebo les divokých sviní. S tímto pojmem se setkáváme již u antických geografů. V roce 150 našeho letopočtu (nalezneme i údaje z roku 130) použil geograf Claudius Ptolemaios na své mapě střední Evropy označení Sudéta óre pro oblast Krušných hor a přilehlých horstev. Ve svém spise Geographika Hyphegesis pak používá výraz Sudéta Montés. Vzhledem k tomu, že největšího rozmachu dosáhla keltská sídla, tzv. oppida, na našem území ve 2. a 1. st. př. n. letopočtem, lze předpokládat, že názvy přežily mezi obyvatelstvem, které zůstalo na našem území do doby Ptolemaiovy. S názvem Sudetská soustava se v moderní době setkáváme v orografickém členění Československa z r. 1945, které zpracoval prof. Hromádko, i práci V. Häuflera, J. Korčáka a V. Krále z roku Dnes se v odborné literatuře setkáme s oběma názvy. Jak s Krkonošsko-jesenickou, tak Sudetskou subprovincií. 1

4 Trutnovsko a Podkrkonoší Braunova galerie Ctností a Neřestí Matyáš Bernard Braun německy Matthias Bernhard Braun), ( ), sochař a řezbář, pocházející z Tyrol, působící převážně v Čechách. Sochařské umění studoval v Salcburku. Po studiích cestoval po Itálii, kde navštívil mj. Benátky, Boloňu a Řím. Jeho práce nesou od té doby stopy benátské sochařské školy 17. století a jsou ovlivněny také díly Gian Lorenza Berniniho či Michelangela Buonarrotiho. Je zařazován mezi nejvýznamnější představitele českého vrcholně barokního sochařství. Jeho význačným mecenášem byl hrabě František Antonín Špork, pro něhož vytvořil jak proslulé plastiky Ctností a Neřestí před špitálem v Kuksu, tak také plastiky v přilehlém přírodním areálu zvaném Betlém. Alliprandi. O výzdobu se postaral M. B. Braun. Ze Šporkova zámku zbyly pouze části, zůstalo kaskádové schodiště, poškozená zámecká kuchyně a některé drobné stavby. Dnes je zámkem mylně nazýván bývalý barokní špitál s původní lékárnou, parkem a hrobkou Šporků, která je přístupná jen výjimečně, například při festivalu Theatrum Kuks. Plastika Neptuna na kaskádovém schodišti vedoucím k bývalému zámku Kuks Nedaleko Dvora Králové nad Labem se rozkládá dominanta Podkrkonoší, barokní komplex bývalých lázní, zámku a špitálu s kostelem Nejsvětější Trojice, národní kulturní památka Kuks. Byl založen koncem 17. století hrabětem F. A. Šporkem. Stavitelem areálu byl G. B. 2

5 hradbami. Dominantní je především kostel, radnice, jejíž dnešní podoba je výsledkem přestavby po velkém požáru města roku 1861, čtvercové náměstí a bývalý hrad, dnes objekt Muzea Podkrkonoší. Centrum Trutnova bylo v roce 1990 prohlášeno městskou památkovou zónou, čímž se pochopitelně zdůraznil význam jak samotného jádra města, tak i jeho památek, jako jsou již vzpomínaná budova staré radnice, Krakonošova kašna s impozantní postavou vládce hor, jedenáctimetrový barokní sloup Nejsvětější Trojice z roku 1704, či socha císaře Josefa II., která byla na původní místo instalována v roce Barokní lékárna v hospitalu Nejvýznamnější součástí výzdoby jsou bezesporu pískovcové sochy v nadživotní velikosti - dvanáct alegorií Ctností a Neřestí od M. B. Brauna a sousoší Náboženství. V nedalekém, asi 3 km vzdáleném Novém lese u Stanovic lze zhlédnout sochy a reliéfy z Braunovy dílny, vytesané do pískovcových skal jako monumentální Betlém. Zajímavým protipólem je nová Křížová cesta 21. století s podtitulem Příběh utrpení a nadějí člověka. Žacléř Bývalé hornické město je připomínáno již ve 14. století. Poloha městečka pomáhala rozvoji zemědělství, řemesel i průmyslu. Již v 16. století se tu vyráběl papír, následovala výroba skla, přádelna a výroba porcelánu. Město bylo střediskem těžby černého uhlí, které zde bylo objeveno údajně již roku V 19. století došlo k útlumu těžby, která byla následně uzavřena. Dominantou města je zámek, původně gotický hrad, který je poprvé zmiňován r Nedaleko Rýchorského náměstí stojí kostel Nejsvětější Trojice. Původní renesanční stavba z 16. století byla barokně přestavěna a několikrát upravena. Na náměstí zaujme radnice v klasicistním stylu z doby kolem roku Jako významné stavební památky se hodnotí domy na náměstí, většinou empírové s podloubím v přízemí, a především původní roubené dřevěnky ze 17. století. Braunův Betlém socha poustevníka Juana Garina Trutnov Město vzniklo pravděpodobně ve 13. století (kolem roku 1250 první písemná zmínka je z roku 1260). Jádrem současného Trutnova je dnešní vnitřní město území oválného půdorysu, původně ohraničeno městskými Mariánský sloup na náměstí v Žacléři od Braunova současníka J. F. Pacáka Kaple sv. Vavřince na Sněžce Na polské straně vrcholu Sněžky najdeme 14 metrů vysokou kapli sv. Vavřince, nejstarší stavbu na Sněžce. O její výstavbu se zasloužil slezský šlechtic K. L. Schaffgotsch, majitel panství Horní Maršov, kterému patřily pozemky Krakonošova kašna a budova staré radnice na náměstí v Trutnově Kaple sv. Vavřince na Sněžce 3

6 na severních svazích Krkonoš. Kapli na Sněžce začal Kryštof Leopold stavět na popud cisterciáků z Krzeszówa v roce 1653, ale dalšímu pokračování zabránili lesníci hraběte Černína, který si na Sněžku v té době rovněž činil nárok. O pozemky na Sněžce se oba šlechtici dohadovali jedenáct let, než je soud přiřkl Schaffgotschovi. Práce na kapli hrabě obnovil v roce 1664 a trvaly dalších 17 let. Nová kaple byla vysvěcena 10. srpna Špindlerův Mlýn Historie Špindlerova Mlýna není nijak bohatá. Kořeny sahají do 18. století, kdy v místě vznikla samostatná osada, zprvu osídlená horníky, kteří tu dobývali zlato a stříbro. Významnou památkou je klasicistní kostel sv. Petra a Pavla, vystavěný v letech na místě původního dřevěného kostelíka. V průčelním štítě je vsazena Pláně a Kozí hřbety s Medvědínem v pozadí stavěna renesanční radniční věž. Po požáru v roce 1610 byla přestavěna italským stavitelem C. Valmadim a ozdobena sgrafity. V průčelí věže stojí postavy dvou 4,80 m vysokých obrů, rolandů, v římské zbroji. Do nároží radniční věže byli umístěni v roce Do horní části věže byly v roce 1789 instalovány věžní hodiny. Radnice několikerou přestavbou postupně měnila svou tvář. Poslední a nejvýznamnější přestavba byla provedena v roce 1912, při které byla zrestaurována sgrafita. Při návštěvě města dozajista neunikne naší pozornosti raně barokní morový sloup na náměstí, postavený v roce 1678, pomník císaře Josefa II. zhotovený akademickým sochařem J. Leiskem z Vídně, františkánský klášter, ve kterém je dnes umístěna jedinečná sbírka sádrových odlitků antických soch pocházejících z roku 1912, nebo děkanský kostel Nejsvětější Trojice, což je nejstarší kamenná stavba ve městě. První zmínka o kostele pochází dokonce z roku 1270 v souvislosti s jeho vysvěcením. Kostelní věž vysoká 53 m má dva zvony z let 1599 a Kaple sv. Petra a Pavla ve Špindlerově Mlýně bedněná hranolovitá vížka. Z původní svatopetrské kapličky sem byl prý přenesen umíráček s nezvykle vysokým hlasem, který je dán příměsí zdejšího stříbra ve zvonovině. Starší historii než samotný Špindlerův Mlýn má místní část zvaná Svatý Petr s havířskou kaplí sv. Petra z roku Zdejší doly zažívaly největší rozkvět za Kryštofa z Gendorfu na přelomu 16. a 17. století. Těžba byla zastavena roku 1730, pak se občas obnovovala, až definitivně skončila v 50. letech 20. století. Dnešní Špindlerův Mlýn je znám především jako rekreační centrum se zajímavými ubytovacími objekty, z nichž některé byly vybudovány již na přelomu 19. a 20. století. Hostinné Město Hostinné se plným právem chlubí několika významnými stavebními památkami. Při prvním rozhlédnutí po náměstí nás na západní straně zaujme budova renesanční radnice, postavená na základech dvou gotických domů. Poprvé je uváděna v polovině 15. století. V roce 1525 byla k radniční budově při- Renesanční radnice a barokní morový sloup v Hostinném 4

7 Náchodsko a Broumovsko Zámek v Ratibořicích Ratibořice Významnou historickou i kulturní památkou Náchodska je komplex zámku v Ratibořicích a Staré bělidlo. První písemná zpráva o existenci panského sídla a vsi v Ratibořicích pochází z roku Pro milovníky historie se významným mezníkem stává rok 1800, kdy náchodské panství po otcově smrti zdědila nejstarší dcera Petra Birona, vévody Kuronského, Kateřina Frederika Vilemína Benigna, vévodkyně Zaháňská ( ). Krásná, bohatá a duchaplná vévodkyně si Ratibořice zvolila za své stálé letní sídlo. Zámek nechala v letech přebudovat ve stylu klasicismu a empíru. V okolí zámku byl založen přírodně krajinářský park, postupně rozšířený na celé údolí řeky Úpy. Vévodkyně na zámku hostila řadu významných osobností, například rakouského kancléře knížete Klemense Metternicha, ruského cara Alexandra I. a v roce 1813 propůjčila ratibořický zámek k tajným jednáním o protinapoleonské koalici diplomatům Pruska, Ruska a Rakouska. Vévodkyni Zaháňskou známe jako paní kněžnu z knihy české národní spisovatelky Boženy Němcové Babička. Babiččino údolí Po návštěvě zámku doporučujeme projít zámeckým parkem po stezce spojující zámecký areál s Babiččiným údolím. Jestliže navštívíme Ruderův mlýn, který je jedním z dějišť Babičky, ocitneme se rázem v 18. století. Uvnitř je možno zhlédnout historické technické vybavení, obydlí mlynáře a jeho rodiny. Božena Němcová (1817 (20)? 1862), významná česká spisovatelka. Zámek a Babiččino údolí jsou navštěvovány zejména díky dílu české národní spisovatelky Boženy Němcové. Její román Babička je idealizovaným obrazem spisovatelčina dětství a raného mládí, které trávila s rodiči, sourozenci a babičkou v Ratibořicích. Kniha přibližuje život venkovského lidu, jeho všední starosti, radosti i lidové zvyky. Nedaleko od mlýna nás zaujme sousoší Babičky s vnoučaty, dílo českého sochaře Otto Guttfreunda z roku Proti toku mlýnského náhonu dojdeme k hlavnímu dějišti románu, kterým je Staré bělidlo. Božena Němcová umístila děj svého díla do těchto míst, protože původní dům, kde strávila dětství, nechala vévodkyně Zaháňská zbourat při výstavbě skleníku. Babiččina světnička je zařízena lidovým nábytkem a předměty denní potřeby podle spisovatelčina vyprávění. Jen pár kroků dále proti proudu náhonu šumí voda přes Viktorčin splav na řece Úpě. Chceme-li zažít zajímavou prohlídku, doporučujeme návštěvu zámku v Ratibořicích a Starého bělidla v měsíci červnu. Tehdy máte naději, že se na zámku potkáte s komtesou, či samotnou paní kněžnou Kateřinou Zaháňskou, mlýnem vás provede pan otec a na Starém bělidle sama babička s Barunkou. Samozřejmě se jedná o herce v dobových kostýmech, ale je to krásné zpestření pro návštěvu s rodinou či školní výlet. Staré bělidlo 5

8 Náchod Přijíždíme-li k Náchodu z kterékoliv strany, vždy nás vítá náchodský zámek, pyšně stojící na skalnatém kopci nad městem. Původně raně gotický hrad, vystavěný v polovině 13. století, poprvé doložen k roku 1254, byl přestavěn na přelomu 16. a 17. století na renesanční zámek. V pobělohorské době zámek získal rod Piccolomini. Za jejich držení byl zámek rozšířen a barokně přestavěn. Posledními šlechtickými majiteli až do roku 1945 byl rod Schaumburg-Lippe. V interiérech se nacházejí cenné sbírky vlámských gobelínů a obrazů, zámecká knihovna a obrazová galerie. Ve francouzském parku rostou četné cizokrajné dřeviny. Náchodský zámek s panoramatem Krkonoš na obzoru Historickému náměstí vévodí gotický kostel sv. Vavřince s dvěma typickými věžemi, které mají nahoře dřevěné bednění s dřevěnými cibulovými báněmi, postavený na počátku 14. století. Poprvé je písemně zmiňován Roku 1570 kostel vyhořel a v letech za Albrechta ze Smiřic došlo k přestavbě pod vedením Vlacha Baltazara. Milovníky historie určitě zaujme gotické kněžiště s křížovou žebrovou klenbou (vystavěno ). Zajímavostí je i postavení obou věží, nesouměrně vůči ose kostela. Dalšími architektonicky cennými objekty jsou dozajista secesní budova divadla, městská knihovna ve stylu art deco i hřbitovní kostel Jana Křtitele. Nové Město nad Metují Jižně od Náchoda se rozkládá Nové Město nad Metují, malebná městská památková rezervace, známá především svým renesančním náměstím s dochovaným podloubím. Zámek v západním rohu náměstí, patří rovněž do městské památkové rezervace. Založen byl jako součást města roku 1501 Janem Černčickým z Kácova. V polovině 16. století, za Pernštejnů, získalo renesanční podobu nejen náměstí, ale i zámek, který byl v polovině 17. století znovu upraven, tentokrát barokně, C. Luragem. Poslední úpravy probíhaly na počátku 20. století pod vedením arch. D. Jurkoviče a P. Janáka. V některých Zámek v Novém Městě nad Metují pokojích zámku je jedinečný secesní interiér. Do areálu patří i překrásná zámecká zahrada navržená arch. D. Jurkovičem. V zahradě a před zámkem poutají pozornost návštěvníků barokní trpaslíci z dílny M. B. Brauna. Jako zajímavý paradox můžeme uvést nález z Nového Města nad Metují. Snad žádné jiné město v republice nemá tak přesně doloženo založení. Jan Černčický z Kácova o položení základního kamene zanechal zápis z 10. srpna 1501, kdy o druhé hodině odpolední byl položen základní kámen pro Nové Hradiště Město nad Medhují. Přesto, při úpravě plochy náměstí, byly archeology vykopány stopy po osídlení z doby pravděpodobně let př. n. l., včetně hlavice neolitického sekeromlatu, a při výkopu pro plyn byla nalezena kovaná bronzová spona z lužické kultury (dnes uložena v městském muzeu v Novém Městě nad Metují). Slavoňov Asi 4 km na východ od Nového Města nad Metují leží malá obec Slavoňov. Připomíná se již k roku Středem pozornosti návštěvníků je dřevěný kostel sv. Jana Křtitele. Byl postaven roku 1553 na místě původního gotického kostelíka sv. Martina, připomínaného k roku Stavba je vzácnou ukázkou lidové dřevěné architektury. Cenná je především původní vnitřní výzdoba z let od postavení kostela až do roku 1705, tak jak byla postupně doplňována, tzn. ornamenty a figurální malbou. Náročné renovační a restaurátorské práce proběhly v letech Z vnitřního vybavení je nejvzácnější barokní křtitelnice a klasicistní kazatelna. U slavoňovského kostela obklopeného venkovským hřbitovem stojí renesanční bedněná zvonice s podsebitím Jaroměř Na hlavním tahu od Náchoda do Hradce Králové leží město Jaroměř, založené ve druhé polovině 13. století. Od roku 1307 bylo královským věnným městem. Naší pozornosti by určitě neměl uniknout gotický kostel 6

9 Pevnost Josefov sv. Mikuláše z druhé poloviny 14. a počátku 15. století, v letech tu prováděli úpravy významní čeští architekti J. Mocker, J. Čermák a K. Hilbert. Na výzdobě města se svými sochami podíleli takoví mistři, jako byl M. B. Braun, R. Thény či bratři Pacákové. Jsme-li v Jaroměři, potom prohlídka fortifikačního systému Josefovské pevnosti, včetně kasemat, je pro nadšeného turistu takřka samozřejmostí. Jednou z historických zajímavostí je fakt, že pevnost Josefov (původní název Ples), vybudovanou v těsném sousedství Jaroměře v letech na obranu proti pruskému vojsku, nepřítel v roce 1866 prostě obešel. Broumovsko Během historie se při státní hranici na území mezi Krkonošemi a Orlickými horami vytvořila specifická územní jednotka nazvaná po svém přirozeném středisku, městu Broumově. Území, pusté až do přelomu 12. a 13. století, získali benediktini z kláštera v Břevnově u Prahy, kteří postupně celý prostor kolonizovali. Nejprve založili Polici nad Metují, kde nás ještě dnes okouzlí úžasná výzdoba portálu kostela, a od poloviny 13. století podvodně pronikli i na Broumovsko, které v této době bylo ještě královským majetkem a součástí Kladska. Na základě zásahu do textu starší listiny (tedy padělku) dosáhli toho, že jim Přemysl Otakar II. držbu Broumovska (území za horami, které se nazývají Stěny) potvrdil. Během dalšího vývoje zůstalo celé území v držení benediktinů a sdílelo tak i osudy se svým mateřským centrem, benediktinským klášterem sv. Václava v Břevnově. Broumov byl jen jeho proboštstvím, samostatným klášterem se stal až někdy v 17. století. Jeho dnešní podoba je výsledkem barokní přestavby původního proboštství z let Autorem projektu přestavby byl významný český barokní stavitel K. I. Dientzenhofer a na jeho vý- zdobě se podíleli významní barokní umělci: B. Spinetti (štuky), J. P. Molitor, A. F. Scheffler (malíři), J. K. Kovář, J. Hager (fresky), J. Brokof, G. Bösewetter (plastiky). Dnes je v areálu kláštera i vlastivědné muzeum Broumovska. Dalšími cennými památkami města jsou farní kostel sv. Petra a Pavla (barokně upravený, původně gotický ze 14. století), kostel sv. Václava (z roku 1729) a dřevěný hřbitovní kostel Panny Marie, který jediný zůstal z původní středověké zástavby. Byl postaven pravděpodobně v období a je jednou z nejstarších dřevěných stavebních památek v Čechách. Tato dřevěná stavba s ojedinělou dekorativní výzdobou uchvátí návštěvníka svou jednoduchostí. Nejstarší malba je dle odborníků v prostoru kněžiště, kde byly objeveny fragmenty latinských nápisů a zvířecí motivy. Podle stáří maleb (asi z roku 1400) se usuzuje, že by se mohlo jednat o část výzdoby z původního kostelíka, který tu měl stát ještě před požárem. Stavební barokní aktivity kláštera se neomezily jen na Broumov, ale zasáhly celé farní území a prostor broumovského panství. Začátek barokní přestavby Broumovska můžeme datovat do konce 17. století, do Martínkovic, kde byl podle plánu M. Allie přestavěn farní kostel. V první polovině 18. století pak podle Dientzenhoferových plánů probíhaly další přestavby farních kostelů, například v Bezděkově, Božanově, Heřmánkovicích, Otovicích, Ruprechticích, Šonově, Verneřovicích a Vižňově. Dientzenhoferův rukopis nese i přestavba polického klášterního kostela a polické radnice, stejně jako zámeček - letní sídlo broumovských opatů v Meziměstí, kostel sv. Václava v Broumově a poutní kaple na Hvězdě v Broumovských stěnách. Velkorysé barokní stavby včetně plastické výzdoby se tak staly vzorem pro stavebníky venkovských usedlostí i měšťanské zástavby a stály u zrodu specifického typu lidových staveb broumovského zděného statku. Zděný statek broumovského typu v Machově Broumovský klášter s bohatou sochařskou výzdobou 9

10 Rychnovsko a Orlické hory Náměstí v Dobrušce se sochou F. V. Heka Věka Dobruška Přijíždíme-li od Náchoda, je prvním městem rychnovského okresu Dobruška, poprvé písemně doložena roku Své návštěvníky osloví především svou renesanční radnicí z druhé poloviny 16. století s věží vysokou 45 m. Historickému centru města vévodí děkanský chrám sv. Václava, výtvor stavitele M. Rossiho, jehož impozantní průčelí je dodnes jedním z nejhodnotnějších architektonických skvostů města. Městské muzeum v Dobrušce se může pochlubit i zajímavostí připomínající židovskou obec ve městě. Ve sklepení muzea se nachází unikátní židovská rituální lázeň mikve. František Vladislav Hek ( ) Český vlastenec, spisovatel, skladatel, publicista a národní buditel. Život dobrušského rodáka se stal námětem pro román Aloise Jiráska F. L. Věk. Vzpomínáme-li tohoto významného národního buditele, nesmíme opomenout jeho rodný domek nedaleko dobrušského náměstí, ve kterém se mimo jiné nachází i původní krámek jeho otce. Kostel sv. Ducha nedaleko Dobrušky Za Dobruškou, při cestě do Orlických hor, se nachází hřbitovní kostel sv. Ducha. Původně gotický kostel byl několikrát přestavován, např. renesančně roku 1530, následovaly úpravy z let 1761, 1896 a Televizním divákům je určitě velmi dobře znám ze seriálu F. L. Věk. Opočno Přes Dobrušku je to pouze skok do Opočna. Je to první místo, které máme v této části regionu písemně doloženo, a to v Kosmově kronice k roku Hrad Opočno se tehdy připomíná v souvislosti se spory, k nimž došlo při volbě pražského biskupa na nedalekém Dobeníně. V té době ale ještě neexistovalo město, stálo tu jen hradiště náležející přemyslovským knížatům, které mělo hlavně strážní funkci. Pravděpodobně až ve 14. století v jeho areálu vznikl středověký gotický hrad a nevelké město. Přesto zůstává Opočno jedním z nejstarších, písemnými prameny doložených sídlišť v podhůří Orlických hor. Renesanční zámek byl vystavěn na místě přemyslovského hradu Vilémem Trčkou z Lípy v letech Za Colloredů (od roku 1636) byl zámek barokně upraven, avšak vnější renesanční podoba zůstala zachována. V zařízených historických interiérech se nacházejí unikátní sbírky zbraní, bohatá knihovna a rozsáhlá zámecká 8