Rozpočtový proces v České republice: pohled řečí dat Analýza Vědeckého grémia ČBA

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Rozpočtový proces v České republice: pohled řečí dat Analýza Vědeckého grémia ČBA"

Transkript

1 Case studies Rozpočtový proces v České republice: pohled řečí dat Analýza Vědeckého grémia ČBA P. Blažek, L. Niedermayer, J. Bušek Cenné díky za odborné konzultace a připomínky k obsahu patří: P. Sobíškovi (UniCredit Bank), F. Pavelkovi (BIVŠ), P. Mertlíkovi (BIVŠ), P. Dufkovi (ČSOB) Poděkování za cenné konzultace k ekonometrické analýze patří doc. Ing. M. Arltové, Ph.D.

2 2 cs ČBA Rozpočtový proces v České republice

3 Úvodní slovo výkonného ředitele ČBA Pavla Štěpánka 3 Česká bankovní asociace pokračuje touto studií v naplňování svého závazku být aktivním účastníkem debaty o hlavních ekonomických tématech doby, a to zdaleka nikoliv jen o tématech bankovních, ale v širším národohospodářském pohledu o těch, která jsou determinující pro současnou i budoucí stabilitu a prosperitu ekonomiky. O velkém významu rozpočtového tématu v tomto kontextu nemůže být pochybnosti. Vývoj veřejných rozpočtů a fiskální politika jsou samozřejmě ve středu pozornosti odborných i laických médií a častých komentářů, někdy více a někdy méně fundovaných. Pozorný čtenář však velmi brzo odhalí, že ve hledáčku analytiků a komentátorů je nejčastěji otázka kalibrace fiskální politiky, a to jak ve vztahu ke stávající situaci ekonomiky (přesněji k její pozici v rámci hospodářského cyklu), tak i ve vazbě na výhled ekonomického růstu: debata se tedy soustřeďuje na to, zda fiskální politika (resp. vývoj veřejných rozpočtů) působí procyklicky či proticyklicky, zda by měla být uvolněnější či nikoliv apod. Toto je přirozeně zásadní a velmi legitimní pohled na fiskální téma. Na druhou stranu je však poněkud překvapivé, že jiný pohled na fiskální téma, tj.pohled na kvalitu rozpočtového procesu ve všech jeho fázích od formulování výchozích makroekonomických predikčních rámců, přes formulování jejich fiskální komponenty (predikce příjmů), tvorbu návrhu základních rozpočtových proporcí až po plnění rozpočtu (a jeho reaktivnost na měnící se vývoj ekonomiky v průběhu rozpočtového období) nesklízí až takovou pozornost, jakou si nepochybně zasluhuje. A to přesto, že chybování v rozpočtové politice zhoršuje její predikovatelnost a kredibilitu, vede ke ztrátám účinnosti stabilizační funkce fiskální politiky a tedy k méně účinnému naplňování její národohospodářské úlohy. Jsem rád, že se autorský tým Vědeckého grémia ČBA ujal nelehké ambice přispět odborným textem do diskuse k tomuto palčivému tématu. Jde již o druhý text z této platformy ČBA k rozpočtovému tématu, navazující na předchozí příspěvek, zaměřený na otázku fiskálního pravidla a tzv. rozpočtové rady. Věřím, že čtenáři shledají i tento nový text inspirujícím podkladem pro další diskuse k tomuto aspektu rozpočtového tématu.

4 4 Rozpočtový proces v České republice Manažerské shrnutí cs ČBA Studie hodnotí jeden z aspektů kvality rozpočtového procesu v České republice, a to do jaké míry je schválený státní rozpočet naplňován a dodržován v praxi. Dále se studie zabývá také postupem vzniku státního rozpočtu (zahrnutí odhadů makroekonomického vývoje). Pracuje s co nejdelším v praxi využitelným časovým obdobím (r ). Za přispění využití statistických metod byly identifikovány následující hlavní poznatky: 1. Krizový rok 2009 byl do jisté míry zlomem v praxi rozpočtování ČR. Do tohoto roku jsou příjmy rozpočtu podhodnocovány a výdaje překračovány. Rozpočtové politice chybí snaha o úspornost, mnohdy je vystavena krátkodobým ekonomicky obtížně interpretovatelným vlivům (vliv volebního roku 2006). Po tomto roce je zřetelný obrat a snaha vlády o nepřekračování schválených schodků i přes obtížnou hospodářskou situaci. To při nedostatečném plnění příjmů vedlo k omezování schválených výdajů se všemi z toho vyplývajícími důsledky. 2. U příjmů státního rozpočtu jsou v jednotlivých položkách značné rozdíly v přesnosti odhadu jejich plnění. V některých případech je kolísavost plnění dána povahou dané položky (daň z příjmů právnických osob), jindy ji lze obtížně vysvětlit objektivními faktory (podstatné chyby odhadů plnění cyklicky méně volatilních daní ze spotřeby, systematicky nepřesné odhady příjmů z majetkových daní apod.). 3. Kvalitě rozpočtového procesu by prospěla úprava procesu jeho schvalování tak, aby mohl být zapracován aktuálnější odhad makroekonomického vývoje na další rok. 4. U velkého množství výdajových položek docházelo historicky k přečerpání schválených výdajů, což zásadním způsobem podrývá ekonomický význam státního rozpočtu. 5. Úspory v kapitole dluhová služba, jejíž nastavení správně vychází z konzervativních zásad, byly částečně využívány jako určitá skrytá rezerva rozpočtu, tedy ekonomicky zcela nevhodným způsobem. 6. Významnou roli hrají a výslednou bilanci státního rozpočtu ovlivňují vztahy s mimorozpočtovými státními fondy nižší dotace fondům, než jaké byly schválené, pomáhají dosahovat cíleného deficitu státního rozpočtu. Zároveň však tento stav do jisté míry neguje vlastní poslání fondů jako stabilních investorů ve státem určené oblasti. 7. Podobně velký vliv na výsledky hospodaření měl v minulosti (do r. 2008) institut rezervních fondů, který umožňoval správcům jednotlivých výdajových kapitol převádět nevyčerpané prostředky do dalších let. Tak vznikal v zásadě sekundární rozpočet dané kapitoly, jehož čerpání značně oslabovalo ekonomickou funkci rozpočtu a snižovalo transparenci rozpočtové politiky.

5 8. Výsledky rozpočtu jsou do značné míry také ovlivňovány z centrální úrovně obtížně říditelnými vztahy se společným rozpočtem EU díky čerpání evropských fondů. 5 Na základě těchto poznatků jsme zformulovali následujících 5 hlavních doporučení pro možné zvýšení kvality, transparentnosti a předvídatelnosti rozpočtování v ČR: 1. Jestliže jsou skutečné příjmy rozpočtu vyšší než příjmy rozpočtované, měl by se tento rozdíl plně promítnout do redukce deficitu. Reakce na nižší plnění příjmů by měla vycházet z konkrétní ekonomické situace a rozpočtových pravidel. 2. Nemělo by být přípustné (s předem jasnými výjimkami) překročení celkových výdajů v rozpočtu bez schválení Poslaneckou sněmovnou. 3. Do Sněmovny předložený státní rozpočet má být založen na nejaktuálnější makroekonomické predikci. Kvalita odhadu jednotlivých položek by měla být neustále vyhodnocována. 4. Úspora v nákladech na správu státního dluhu by měla být plně promítnuta do snížení deficitu státního rozpočtu. Konzervativní a modelově podložený odhad výdaje této kapitoly by měl být zachován. 5. Státní fondy by měly získat podstatně větší jistotu ohledně své rozpočtové situace (např. zvýšením podílu vlastních zdrojů, tedy poklesem závislosti na dotacích ze státního rozpočtu). Jen tak mohou kvalitně plnit své poslání.

6 6 Rozpočtový proces v České republice 1: Úvod cs ČBA 1.1 Motivace Po studiích zaměřených na pracovní trh v ČR, fiskální pravidla a konkurenceschopnost českého finančního a bankovního systému předkládá Česká bankovní asociace odborné veřejnosti další studii zaměřenou na oblast rozpočtové politiky. Vědecké grémium České bankovní asociace se rozhodlo zaměřit svou pozornost na tuto problematiku ze dvou hlavních důvodů: Zaprvé je toto téma vysoce relevantní a aktuální, a to jak z ekonomického, tak celospolečenského hlediska. Období po finanční a ekonomické krizi let 2008 a 2009 je charakterizováno potřebou zásadní korekce neudržitelně uvolněných rozpočtových politik většiny západních zemí, Českou republiku nevyjímaje. Kombinace pomalého růstu a zřejmě i podstatně nižšího potenciálního růstu vede jak k omezení výdajových možností státu, tak i k tomu, že se snaha o navýšení příjmů může promítnout do zhoršení ekonomického výkonu ekonomik. V této situaci je absolutní nutností mít k dispozici skutečně kvalitní rozpočtový proces, který co nejlépe nastavuje a řídí jak příjmovou, tak i výdajovou stranu veřejných financí a je schopen poučit se z chybně nastavených odhadů/ predikcí příjmů minulých let. Za druhé se zdá (námi zkoumaná) oblast fiskální politiky České republiky nepříliš hluboce analyzována a věříme, že některá doporučení mohou být využita k jejímu zkvalitnění a ke zlepšení v celém rozpočtovém procesu. To by samo o sobě mohlo být přínosem pro rozvoj ekonomiky, života našich občanů a konec konců i fungování finančního sektoru. Je totiž realitou, že (v rozporu s rétorikou části ekonomického i politického spektra) je význam této politiky pro vývoj ekonomiky stále velký. Možná dokonce díky faktorům, které v po krizové době vývoj ekonomiky ovlivňují i vyšší než dříve. 1.2 Zaměření studie Základní myšlenka předkládané studie leží ve zpracování dobře dostupných základních dat, které popisují realitu české rozpočtové politiky. Těmito daty rozumíme zejména schválený státní rozpočet na kalendářní rok. Tento politický akt, jenž je provázený vždy velmi intenzivní politickou i odbornou diskusí, by měl zajistit vznik kvalitního finančního plánu státu na další rok. Tedy plánu, který realisticky odhaduje příjmy státu a ty směruje do výdajových priorit státu, jež samy o sobě vznikají v rámci ekonomicko-politické diskuse vlády a parlamentu. Přibližně 14 měsíců po této intenzivní debatě završené vznikem zákona o státním rozpočtu je jasné, jakým způsobem byl rozpočtový záměr vlády naplněn. Již několik dní po konci roku existují základní data o pokladním plnění státního rozpočtu, a s odstupem zpravidla necelých 4 měsíců detailní zpráva o plnění rozpočtu (Státní závěrečný účet). Zajisté proto dává smysl sledovat, do jaké míry jsou tyto dvě skutečnosti rozpočtový plán vtělený do zákona

7 a skutečný výsledek státního rozpočtu v souladu. Dále je účelné podívat se na to, do jaké míry došlo k odchylkám, jež nejsou vládou (jakožto institucí odpovědnou za návrh a plnění rozpočtu) ovlivnitelné a stojí jednoznačně mimo její dosah, a do jaké míry jsou vlivy, které se v datech projevují, těžko vysvětlitelné objektivními vlivy mimo dosah vlády ty pak mohou naznačovat jistá úskalí při realizaci rozpočtové politiky. Do první skupiny objektivních vlivů patří například podstatně odlišný ekonomický vývoj od toho, jaký bylo možno v době sestavování rozpočtu očekávat.do skupiny druhé (ne zcela objektivní vlivy) pak spadají ne zcela srozumitelná nedočerpání či přečerpání rozpočtových kapitol, ekonomickými faktory ne zcela jasně vysvětlitelné odchylky při odhadu příjmů a podobně. Samostatnou kapitolu pak představuje například položka nákladů na státní dluh, jak dále studie popisuje. Pro hledání hlubších zákonitostí ve vztahu schváleného rozpočtu a jeho plnění, či naopak konstatování jisté nahodilosti pozorovaných jevů (která však může odrážet objektivně existující nejistotu každého plánování), je pochopitelně potřeba vyjít z dostatečně dlouhé časové řady. V našem případě jde o dvanáctiletou časovou řadu Ta postihuje jak doby ekonomicky příznivé, tak časy negativního vývoje ekonomiky, s tím, že samotný krizový rok 2009 pro formování hypotéz o české rozpočtové politice používáme v minimální míře. Není bez zajímavosti, že v dané době se v Čechách vystřídalo 8 vlád 1 a 6 ministrů financí 2. Naším cílem není tudíž hodnotit chování jednotlivých vlád, či dokonce osobností ve vládě figurujících. Stejně tak se analýza záměrně nezabývá formálně-právními kroky, které se na úrovni Poslanecké sněmovny, vlády, či dokonce Ministerstva financí odehrávají po dobu platnosti rozpočtu. Tyto kroky mají jednak podstatně nižší politickou váhu než samotná rozpočtová diskuse (a jeho schválení) a také se vyznačují rozdílnou mírou transparence jednotlivých postupů (od dobře postižitelných kroků v rámci zmocnění například Rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR až po možné, ale obtížně dohledatelné postupy správce rozpočtu či rozpočtů, které vedou k nevyčerpání rozpočtových prostředků). Během práce na materiálu se autoři museli vyrovnat s řadou problémů, které souvisejí s omezenou hloubkou, do které studie může jít. V otázce rozsahu zkoumaných dat se z hlediska cílů studie a ekonomické relevance ukázalo jako dostatečné se soustředit pouze na úzký státní rozpočet, tedy ten schvalovaný vládou a Poslaneckou sněmovnou včetně hospodaření rozhodujících státních fondů (výsledky hospodaření přitom nejsou posuzovány v metodice ESA-95, ale v hotovostním pojetí, což odpovídá informacím o plnění rozpočtu). Stejně tak nebylo reálné a ani praktické sledovat jednotlivé výdajové položky rozpočtu. Celkový obrázek v podobě poměrně hrubého členění obou stran rozpočtu o kvalitě rozpočtového procesu vydává dostatečné svědectví. Potýkat jsme se museli i s některými technickými komplikacemi, které provázejí fungování rozpočtového procesu. Jednu z nich představuje měnící se systém tak zvaných rezervních fondů, tedy prostředků rozpočtových kapitol, které nejsou v daném roce utraceny. Dalším je pak například napojení státního rozpočtu na zdroje z rozpočtu EU. Není vyloučeno, že v rámci této práce přes veškerou snahu autorů došlo k nepřesnostem i nepochopení některých dat ze strany tvůrců studie. I tento fakt sám o sobě něco vypovídá o srozumitelnosti rozpočtového procesu v naší zemi. 1.3 Struktura studie V kapitole 2 následuje popis datových zdrojů. Tato data jsou v podmínkách ČR poměrně dobře dostupná (na webových stránkách Ministerstva financí ČR) a jedním z hlavních úkolů autorů z hlediska dat bylo rozhodnout o struktuře, ve které se s nimi bude dále pracovat. Součástí datové stránky studie byla taktéž analýza ekonomických předpokladů pro sestavení rozpočtu použitelných s cílem odhadnout, do jaké míry odchylky při plnění rozpočtu vycházely z objektivně existující ekonomické nejistoty. V této fázi bylo třeba analyzovat i formálně právní změny, které se do výsledných dat promítají (třeba změny ve zmíněné oblasti rezervních fondů). V další fázi studie (kapitola 3) došlo k formování některých ekonomicky relevantní poznatků či hypotéz, které rozpočtový proces ČR z hlediska pohledu na tato data naznačuje. Jde zejména o jevy potvrditelné ve více letech (tedy trendy), nebo naopak oblasti naznačující změnu chování procesu. Kritériem pro zahrnutí do studie byla vždy jasná popsatelnost jevu a jeho ekonomická relevance pro fiskální politiku státu. Tyto oblasti byly předmětem hlubších debat členů zpracovatelského týmu a studie předkládá jen ty, na kterých panovala poměrně široká shoda. Nad uvedenými poznatky poté proběhla obecnější debata o podnětech k možnému systémovému zlepšení rozpočtového procesu v naší zemi, jejíž výsledek předkládáme na konci studie (kapitola 4). 7 1 Vláda Miloše Zemana (7/1998 7/2002), vláda Vladimíra Špidly (7/2002 8/2004), vláda Stanislava Grosse (8/2004 4/2005), vláda Jiřího Paroubka (4/2005 9/2006), první vláda Mirka Topolánka (9/ /2006), druhá vláda Mirka Topolánka (1/2007 5/2009), vláda Jana Fischera (5/2009 7/2010), vláda Petra Nečase (od 7/2010). 2 Pavel Mertlík (7/1999 4/2001), Jiří Rusnok (4/2001 7/2002), Bohuslav Sobotka (7/2002 9/2006), Vlastimil Tlustý (9/2006 1/2007), Miroslav Kalousek (01/ /2009), Eduard Janota (05/ /2010), Miroslav Kalousek (od 07/2010).

8 8 2: Datová základna, metody a hypotézy cs ČBA Rozpočtový proces v České republice 2.1 Datová základna a metody Pro kvantitativní analýzu obsaženou v této studii byly použity časové řady příjmů a výdajů státního rozpočtu v letech Rozpočtový proces je hodnocen porovnáním ex-ante plánovaných rozpočtových příjmů a výdajů schválených v rozpočtové dokumentaci, tj. zákonem o státním rozpočtu na příslušný kalendářní rok 3, a jejich skutečným plněním, které je zachyceno ve státních závěrečných účtech. Příjmy jsou členěny na daňové a nedaňové (s rozlišením hlavních daňových příjmů, resp. skupin daňových příjmů). Výdaje jsou seskupeny podle druhového členění rozpočtové skladby. Aby byl pohled na kvalitu rozpočtování maximálně objektivní, využíváme v některých analýzách časovou řadu bez krizového roku 2009 výkyvy v tomto roce nejsou primárně důsledkem špatného rozpočtování, ale zrcadlí významný vliv světové hospodářské krize, jejíž rozsah nemohl být při sestavování rozpočtu anticipován. Pro jednotlivé příjmové a výdajové položky porovnáváme za každý rok schválený rozpočet a státní závěrečný účet. Tak získáváme časové řady procentních odchylek, resp. indexů plnění schváleného rozpočtu a také časové řady nominálních rozdílů mezi rozpočtovým plánem a skutečností, které analyzujeme s využitím elemen- tární popisné statistiky. Tendenci k systematickému nadhodnocování nebo podhodnocování indikuje vypočtená střední hodnota odchylek (resp. indexů). Ani nulová střední hodnota odchylek (resp. index skutečného/schválenému rozpočtu na 100%) nemůže vést k závěru, že v rámci dané časové řady nedochází k nepřesnému rozpočtování. Proto zkoumáme relativní variabilitu pomocí směrodatné odchylky. Ta udává, jak se plnění rozpočtu v jednotlivých letech v průměru liší od své střední hodnoty. Pomocí regresní analýzy dále zjišťujeme existenci závislosti mezi plněním rozpočtových příjmů a změnou makroekonomické predikce v důsledku jejího zpřesnění v době schvalování rozpočtu. Ověřujeme tím, zda by zakomponování zpřesněného odhadu před schvalováním v Poslanecké sněmovně napomohlo lepšímu plnění rozpočtových příjmů a tím i vyšší pravděpodobnosti dodržení rozpočtu. V této části práce používáme rozdíl mezi červencovou makroekonomickou prognózou Ministerstva financí, na které je postavena predikce příjmů státního rozpočtu na další (tj. rozpočtovaný) rok a novějším odhadem vývoje HDP z října 4. Stejným způsobem analyzujeme také plnění rozpočtových příjmů ve vazbě na kvalitu (chybu) makroekonomické prognózy. Odhadujeme tedy, jaký vliv na plnění daňových příjmů má rozdíl mezi makroekonomickou prognózou Ministerstva financí, na kterém jsou po 3 Jak je uvedeno výše, nesledujeme průběžné změny rozpočtu během roku (vázání rozpočtových výdajů apod.) mimo jiné i proto, že politická váha jejich projednávání (a schválení) se zásadně liší od schvalování uvedeného zákona. 4 Používáme data z Concensus Forecasts

9 staveny rozpočtové příjmy, a následným skutečným vývojem HDP v daném fiskálním roce. Zdrojem dat o skutečném vývoji HDP jsou roční národní účty ČSÚ. Rovněž ověřujeme, zda má stejná vysvětlující proměnná (chyba prognózy) statisticky významný vliv na plnění některých výdajových položek. Rozpočtovou bilanci sledujeme prakticky výhradně v peněžním vyjádření, tedy z pohledu příjmů a výdajů jako konkrétních peněžních toků. Alternativním pohledem je akruální princip vtělený do metodiky ESA95, kdy jsou příjmy a výdaje zachyceny v době vzniku jejich ekonomické podstaty. Tato metodika umožňuje věrnější pohled na hospodaření veřejného sektoru, ale pro náš analytický záměr není datová základna v tomto vyjádření k dispozici. 2.2 Hypotézy Prvotní analýza dat vedla zpracovatelský tým k formulaci některých hypotéz, které popisují viditelné atributy rozpočtového procesu, resp. soulad plnění rozpočtu s rozpočtovou politikou v kontextu, který zmiňujeme v úvodu. skryté rezervy rozpočtu. Data však naznačují, že tato úspora je rozpouštěna do jiných výdajů a neslouží tedy ke snížení deficitu rozpočtu.pozornost věnujeme také vztahu rozpočtu a mimorozpočtových fondů (kapitola 3.6), které by měly sehrávat strategickou a dlouhodobou roli v ekonomice. Analýza dat však spíše ukazuje, že slouží jako jeden z nástrojů pro korigování bilance rozpočtu. Obdobně hraje roli v rozpočtové politice institut rezervních fondů (kapitola 3.7), posléze transformovaný do nároků z nespotřebovaných výdajů. Současně je vzhledem k vysokému rozsahu peněžních toků mezi českým rozpočtem a společným rozpočtem EU třeba věnovat pozornost i této oblasti (kapitola 3.8). Tyto směry či hypotézy byly ověřovány za pomoci výše popsaných statistických metod s cílem nalezení oblastí, ve kterých by změny rozpočtového procesu pomohly k posílení jeho role v ekonomické politice vlády. 9 První zájmovou oblastí bylo, do jaké míry byl rok 2009 zlomem v rozpočtové praxi ČR. Po tomto roce mimo jiné došlo k zahájení poměrně razantní a cílené konsolidace fiskální politiky. Data mimo jiné také naznačují, že v letech předcházejících roku 2009 docházelo k podhodnocování rozpočtových příjmů a následně pak k jejich nadhodnocování. To může být jak projevem změny strategie sestavování rozpočtu, tak dopadem změněných ekonomických podmínek. Těmito otázkami se zabývá analýza souhrnných dat za příjmy a výdaje rozpočtu (kapitola 3.1). Další oblastí zájmu je chování jednotlivých položek příjmové a výdajové strany rozpočtu (Kapitola 3.2 a 3.4). Otázkou například je, zda jednotlivé daňové příjmy vykazují ve svém plnění odlišnou stabilitu, či zda se chyby predikce hlavních položek podstatně liší, či se systematicky opakují několik let po sobě. To by ukazovalo na nepoučení se z chyb predikce položek či na systematicky špatně nastavené předpoklady. Také na straně výdajů dochází ke značným rozdílům v plnění položek rozpočtu. Třetí podstatnou oblastí je to, do jaké míry je odhad příjmů rozpočtu podmíněn přesností predikce vývoje ekonomiky (Kapitola 3.3). Příprava rozpočtu je totiž nastavena tak, že předkládaný zákon nereflektuje nejaktuálnější predikce vývoje HDP a dalších makroekonomických indikátorů. To je zdrojem nepřesnosti rozpočtu, která není nezbytná 5. Specifickou pozornost (Kapitola 3.5) zasluhuje položka náklady na dluhovou službu, kde prvotní analýza dat může vést k hypotéze, že odhad této výdajové položky může být systematicky nadhodnocen. Může se jednat o generování 5 Praxe při přípravě rozpočtu pro rok 2013 dokazuje, že proces projednávání zákona lze upravit tak, aby rozpočet mohl postihnout nová ekonomická data, resp. nejaktuálnější predikci.

10 10 Rozpočtový proces v České republice 3: Diskuze hypotéz cs ČBA 3.1 Pohled na souhrnná data: Rok 2009 je z více ohledů zlomem v rozpočtové praxi ČR Hospodaření veřejných rozpočtů bylo významně ovlivněno globální finanční a ekonomickou krizí. Dramatický dopad na veřejné rozpočty v roce 2009 (a rekordní deficit státního rozpočtu v tomto roce) je možné považovat z více důvodů za anomální. Rok 2009 je ale v rámci analyzované časové řady nejspíše strukturálním zlomem, který přinesl výraznou změnu podmínek rozpočtové politiky Strana příjmů V letech předcházejících ekonomické krizi tvůrci rozpočtové politiky těží z dobré pozice ekonomiky v rámci cyklu a skutečný růst HDP je zpravidla vyšší než ten, se kterým počítá Ministerstvo financí při predikci daňových výnosů (Graf 1). Dodatečné daňové příjmy (nad rámec rozpočtovaných) mohou představovat rozpočtový polštář a dosažení plánovaného deficitu státního rozpočtu je za takových okolností méně ambiciózním úkolem. Období po roce 2009 je charakterizováno nejprve oživením a následným návratem recese. Makroekonomická predikce, která je podkladem pro sestavení státního rozpočtu počítá v tomto období (kromě roku 2010) s lepším výkonem ekonomiky (než byl ten, který byl pozorován ex- -post) a tudíž vyššími daňovými příjmy. Následná snaha dodržet schválený rozpočtový deficit vyvolává nutnost výrazněji korigovat rozpočet na výdajové straně. Výdajové škrty v takové situaci prohlubují pro-cyklické působení fiskální politiky. Graf 1: Srovnání prognózy vývoje HDP dle makroekonomické predikce státního rozpočtu a skutečného vývoje HDP, (%) HDP prognóza HDP skutečnost

11 Tabulka 1 popisuje vývoj rozpočtových příjmů (celou časovou řadu, resp. řadu bez vlivu roku 2009). Střední hodnota odchylek plnění rozpočtu celé časové řady je nízká, odstranění roku 2009 signalizuje mírné podhodnocování celkových rozpočtových příjmů. Tím je míněno, že skutečné příjmy rozpočtu byly celkově vyšší než schválený rozpočet. U daňových příjmů a sociálního pojistného ale vidíme mírné nadhodnocování, vyšší celkové příjmy jsou výsledkem nedaňových příjmů a transferů, tj. také zapojováním rezervních fondů 6. Roli hrají i vyšší transfery z rozpočtu EU. V další části studie budeme daňové příjmy analyzovat jednotlivě (kapitola 3.2). Abychom mohli testovat hypotézu strukturálního zlomu v r. 2009, dělíme časovou řadu dále na dva samostatné úseky. V Tabulce 2 je analyzováno separátně období do roku 2008 a dále roky V letech je dobře patrné vyšší plnění celkových příjmů, než jaké předpokládal schválený rozpočet, avšak spíše vlivem nedaňových položek. Roli hrají jednorázové nebo nahodilé příjmy i již zmíněné zapojování rezervních fondů organizačních složek státu. Tato problematika je podrobněji analyzována v dalším textu kapitola 3.7. Období let není ekonomicky homogenní, v prvních letech spíše ještě převládala záporná produkční mezera, druhá část období je již ve znamení silného ekonomického růstu, kdy ekonomika operovala nad potenciálem 7. Do roku 2008 se ale v průměru daří daňové příjmy naplňovat velmi dobře, větší variabilita je patrná u dílčích položek, což je analyzováno v kapitole 3.2. Pro období od roku 2009 je z ex-post pohledu charakteristické nadhodnocování příjmů, které se týká daňových příjmů včetně sociálního pojistného i nedaňových příjmů. Daňové příjmy vykazují v porovnání s předchozím obdobím nižší variabilitu. Pomineme-li malý počet pozorování, tak nižší variabilita může svědčit o lepší kvalitě prognózy. Zvýšená chyba (ex post) makroekonomických předpovědí použitých v rozpočtu a jejich zhoršování v čase se celkově projevuje rozeznatelným nadhodnocením příjmů. U nedaňových položek již nehrají zásadnější roli příjmy z privatizace a neprojevuje se ani vliv zapojování rezervních fondů organizačních složek státu, kde změnou rozpočtových pravidel došlo k zavedení režimu evidence nároku z nespotřebovaných výdajů. Naopak se objevuje určité zpožďování v čerpání finančních prostředků oproti plánu z rozpočtu EU. V souvislosti s již naznačenou otázkou kvality makroekonomické predikce nás zajímá, jaký je vliv chyby této predikce na plnění daňových příjmů. Závislost vlivu plnění daňových příjmů na kvalitě makroekonomické prognózy budeme zjišťovat pomocí regresní analýzy. Jako vysvětlovanou proměnnou volíme nominální plnění daňových příjmů (včetně sociálního pojistného) a jako vysvětlující proměnnou chybu prognózy, tj. rozdíl mezi vývojem HDP podle makroekonomické predikce státního rozpočtu a skutečným vývojem HDP ve fiskálním roce. Data máme k dispozici v časové řadě (Graf 2) Dle právní úpravy Rozpočtových pravidel platné do roku 2008 (viz blíže Kapitola 3.7). 7 Což mělo pozitivní vliv na vývoj inkasa cyklicky volatilních daňových příjmů daně z příjmů právnických osob a daně z příjmů fyzických osob. Tab. 1: Analýza plnění celkových příjmů státního rozpočtu, a totéž bez roku 2009 (%) (bez 2009) průměr min. max. směr. odchylka průměr min. max. směr. odchylka Celkové příjmy 100,2% 87,5% 108,0% 5,3% 101,4% 95,9% 108,0% 3,7% Daňové příjmy 98,0% 81,5% 103,2% 5,8% 99,5% 95,0% 103,2% 2,8% Sociální pojistné 98,6% 87,7% 103,4% 4,0% 99,6% 96,7% 103,4% 2,2% Nedaňové příjmy, transfery 124,6% 65,5% 194,4% 34,6% 125,4% 65,5% 194,4% 36,2% Tab. 2: Analýza plnění příjmů státního rozpočtu, dílčí časové řady a (%) průměr min. max. směr. odchylka průměr min. max. směr. odchylka Celkové příjmy 103,0% 98,4% 108,0% 2,8% 96,9% 95,9% 97,9% 1,0% Daňové příjmy 100,8% 98,7% 103,2% 1,9% 95,9% 95,0% 96,4% 0,8% Sociální pojistné 100,4% 98,9% 103,4% 1,9% 97,3% 96,7% 98,3% 0,8% Nedaňové příjmy, transfery 134,8% 65,5% 194,4% 38,2% 100,5% 88,0% 113,4% 12,7%

12 12 Rozpočtový proces v České republice cs ČBA Graf 2: Plnění daňových příjmů a chyba prognózy jako rozdíl mezi vývojem HDP dle makroekonomické predikce státního rozpočtu a skutečným vývojem HDP, chyba prognózy levá osa Pro analýzu časových řad použijeme jednoduchou statickou lineární regresi což je v tomto případě v souladu s Arlt, Arltová (2009), protože testy jednotkového kořene (Dickey, Fuller, 1979) prokázaly, že časové řady jsou stacionární 8 a nesystematická složka modelu je také stacionární a neautokorelovaná. Do modelu byla přidána umělá nula jedničková proměnná pro odfiltrování skoku v časové řadě v roce Výsledky modelu ukazují, že zde existuje silná přímo úměrná závislost (r=91,2%). Diagnostická kontrola modelu indikuje, že nesystematická složka modelu má vlastnosti procesu bílého šumu. Jistou výhradou jsou krátké časové řady. Výsledný model má tvar: Plnění daňových příjmů = 7,3438 x chyba prognózy - 72,3703 D1 1,10 1,05 1,00 0,95 0,90 0,85 0,80 0,75 0,70 0,65 0,60 plnění daňových příjmů pravá osa Chyba prognózy, tj. rozdíl mezi vývojem HDP podle makroekonomické prognózy státního rozpočtu a skutečným výstupem (HDP) ve fiskálním roce, o 1 p.b., způsobí rozdíl v plnění daňových příjmů o 7,34 mld. Kč. K opakovanému neplnění daňových příjmů po roce 2009 dochází při různé míře odchylky vývoje ekonomiky od prognózy a někdy i při jiné než očekávané struktuře růstu 10, která má na plnění rozpočtu vliv. Z hlediska vývoje ekonomiky pak do hry vstupují také důsledky dodatečných rozpočtových úspor, které mají za cíl i při nižším plnění příjmů dosáhnout cíle v oblasti deficitu. Zhoršování ekonomického prostředí není specifickým českým problémem, výrazné revize růstu ekonomiky směrem dolů během sestavování a schvalování rozpočtu se týkají celé řady zemí. Predikování vývoje ekonomiky je v pokrizovém období objektivně těžší vzhledem k velkým nejistotám a výrazným rizikům. K nepříznivému vývoji vnějšího ekonomického prostředí se navíc přidal negativní vývoj domácí poptávky. Výsledkem bylo zpomalení ekonomiky směřující k recesi v roce 2012 (a pokračující do r. 2013). Současná velká nejistota ohledně dalšího ekonomického vývoje by měla implikovat doporučení postupovat při přípravě rozpočtu s obezřetností a využít pro přípravu rozpočtu nejnovější prognózu viz dále kapitola 3.3. V praxi u nás došlo k tomu, že strategie fiskální konsolidace je sice implementována již při schvalování rozpočtu, následně je ale navíc zesílena dodatečnou korekcí výdajů v důsledku nižších příjmů, která má zajistit dodržení fiskálního cíle. Fiskální restrikce je proto pak silnější, než rozpočet anticipoval, a zřejmě i méně koordinovaná a pro ekonomické subjekty hůře odhadnutelná. Navíc v roce 2012 státní rozpočet skončil s mírně nižším deficitem i při výrazně nižším plnění příjmů (viz dále Tabulka 7), přičemž výdajová strana sehrála bezesporu roli v rozsahu zpomalení ekonomiky. 8 Plnění daňových příjmů tadf = -2,237 Prob. = 0,0303, chyba prognózy tadf = -2,644 Prob. = 0, D1 obsahuje jedničku v roce V roce 2010 je vyšší HDP výrazně tažen lepší exportní dynamikou. Tab. 3: Model závislosti plnění daňových příjmů na chybě prognózy v letech Závisle proměnná: Plnění daňových příjmů Časová řada Parametr Sm. chyba t-statistika Hl. význ. Chyba prognózy 7, , , ,0039 D1-72, , , ,0012 Diagnostické testy TK Prob Breusch-Godfrey Serial Correlation LM Test 0, ,7289 Heteroskedasticity Test: ARCH 0, ,8402 Jargue-Bera Test 0, ,6373

13 3.1.2 Strana výdajů Analýza rozpočtových výdajů v Tabulce 4 indikuje schopnost plnit rozpočet běžných výdajů a překračování rozpočtu v kapitálových výdajích. Na rozdíl od příjmové strany státního rozpočtu nebyl rok 2009 z hlediska výdajů specifický. Čerpání výdajů na úrovni schváleného rozpočtu a zásadní propad příjmů v tomto roce tudíž vyústily v rekordní rozpočtový schodek, který je maximální hodnotou časové řady deficit v tomto roce dosáhl výše 368,7% plánované skutečnosti11. Skutečné kapitálové výdaje jsou systematicky vyšší než schválený rozpočet a v porovnání s běžnými výdaji jsou plněny s výrazně vyšší variabilitou, což je vzhledem k charakteru těchto výdajů v souladu s intuitivním předpokladem. Také při analýze rozpočtových výdajů bude užitečné rozdělit časovou řadu na dvě časová období 12. Můžeme počítat i s rokem 2009, protože vývoj ve výdajích v tomto roce nebyl specifický. Tabulka 5 nabízí následující pohled. V dobrých letech do roku 2008 je střední hodnota celkových výdajů vyšší než 100%, tj. výdaje systematicky překračovaly schválený rozpočet 13, platí to pro běžné i kapitálové výdaje. V ekonomicky složitém období po roce 2008 je plnění výdajů pod úrovní schváleného rozpočtu (to je způsobeno také následným vázáním výdajů na základě vládních rozhodnutí v průběhu rozpočtového období). V tomto období je vidět nižší variabilita kapitálových výdajů než v předchozím období a zejména to, že tyto výdaje překročily značně rozpočtový plán. To se může zdát jako dobrá zpráva (dodatečně nebylo příliš zasahováno do této položky), je nutné si však uvědomit, že již při schvalování rozpočtu docházelo k velkým redukcím této výdajové položky. Jednoduchou lineární regresi, kde je vysvětlující proměnnou chyba prognózy, tj. rozdíl mezi vývojem HDP podle makroekonomické prognózy státního rozpočtu a skutečným výstupem ve fiskálním roce, jsme použili také pro analýzu výdajových položek. Statisticky významná závislost byla identifikována u výdajů na podpory v nezaměstnanosti, které jsou tradičně cyklicky volatilní. U jiných výdajových položek závislost na chybě prognózy statisticky významná není. Použili jsme nominální plnění výdajů na podpory v nezaměstnanosti 14, do modelu byla přidána umělá nula jedničková proměnná v roce Výsledný model ukazuje na silnou nepřímo úměrnou závislost (r=81,1%)a má tvar: Výdaje na podpory v nezaměstnanosti = - 0,651 x chyba prognózy 5,9988 D2. Skutečný růst HDP v rozpočtovém roce o 1 p.b. vyšší než růst HDP dle makroekonomické prognózy má za následek nižší výdaje na podpory v nezaměstnanosti o 065 mld. Kč Nominálně se jednalo o 192,4 mld. Kč oproti plánovaným 52,2 mld. Kč. 12 Rozdělení na dvě období ( ) a ( ) má za cíl mj. zjistit, jak se projevily změny pravidel pro nakládání s výdaji neutracenými v běžném rozpočtovém období (přičemž v r byla přijata změna zásadní). 13 Dominantní vliv má převod neutracených výdajů do rezervních fondů a jejich následné zapojení do rozpočtu. 14 Plnění výdajů na podpory v nezaměstanosti tadf=-2,566 Prob.=0,0157 Tab. 4: Analýza plnění výdajů státního rozpočtu, časová řada a totéž bez roku 2009 (%) (% plnění) (bez 2009) průměr min. max. směr. odchylka průměr min. max. směr. odchylka Celkové výdaje 100,4% 96,9% 104,9% 2,8% 100,5% 96,9% 104,9% 2,9% Běžné výdaje 99,7% 95,1% 104,2% 3,0% 99,9% 95,1% 104,2% 3,1% Kapitálové výdaje 107,8% 81,8% 129,2% 12,5% 107,0% 81,8% 129,2% 12,8% Deficit 114,0% 28,3% 368,7% 84,7% 90,9% 28,3% 138,2% 28,6% Tab. 5: Analýza plnění výdajů státního rozpočtu, dílčí časové řady a (%) * průměr min. max. směr. odchylka průměr min. max. směr. odchylka Celkové výdaje 101,7% 97,9% 104,9% 2,4% 97,9% 96,9% 100,1% 1,5% Běžné výdaje 101,5% 99,1% 104,2% 1,6% 96,2% 95,1% 98,3% 1,4% Kapitálové výdaje 104,2% 81,8% 129,2% 14,1% 115,1% 112,8% 117,3% 2,2% Deficit 87,7% 28,3% 138,2% 33,4% 99,4% 96,1% 105,8% 5,5% * deficit pouze

14 14 Tab. 6 : Model závislosti výdajů na podporu v nezaměstnanosti na chybě prognózy, Rozpočtový proces v České republice Závisle proměnná: Podpora v nezaměstnanosti Časová řada Parametr Sm. chyba t-statistika Hl. význ. Chyba prognózy D Diagnostické testy TK Prob Breusch-Godfrey Serial Correlation LM Test Heteroskedasticity Test: ARCH Jargue-Bera Test 5, ,0568 cs ČBA Tab. 7: Plnění deficitu státního rozpočtu (mld. Kč) a rozdíl ve vývoji HDP (p.b.), deficit dle rozpočtu (mld. Kč) 49,0 46,2 111,3 115,0 83,6 83,7 91,3 70,8 52,2 162,7 135,0 105,0 deficit skutečnost (mld. Kč) 67,7 45,7 109,1 93,7 56,3 97,6 66,4 20,0 192,4 156,4 142,8 101,0 rozdíl v deficitu 18,7-0,5-2,2-21,3-27,2 13,9-24,9-50,8 140,2-6,3 7,8-4,0 očekávaný vývoj HDP (%, s. c.) 3 3,8 3,6 2,8 3, ,8 0,3 2,3 2,5 skutečný vývoj HDP (%, s. c.) 3,1 2,1 3,8 4,7 6,8 7,0 5,7 3,1-4,5 2,5 1,9-1,0 rozdíl ve vývoji HDP 0,1-1,7 0,2 1,9 3,6 3,0 0,7-1,9-9,3 2,2-0,4-3, Deficit Výslednou bilanci hospodaření vyjádřenou rozpočtovým deficitem provází do roku 2008 vysoká volatilita. V období do roku 2008 se nejeví být rozpočtový deficit klíčovým cílem fiskální politiky. Rozpočty se chovají v duchu deficitního modelu veřejných financí. Od roku 2010 je patrné úsilí cílit dodržení rozpočtového deficitu, což při nižším plnění příjmů vyžaduje dodatečné korekce výdajů (ty se však nedotkly kapitálových výdajů, jak je uvedeno výše). Svou roli hraje uplatňování konkrétní vládní politiky, ale projevují se také mantinely stanovené Paktem růstu a stability při koordinaci a dohledu nad rozpočtovými politikami členských zemí EU 15. Graf 3: Plnění deficitu státního rozpočtu (mld. Kč) a rozdíl ve vývoji HDP (p.b.), Rozdíl ve vývoji HDP (p.b.) Rozdíl v plnění deficitu (mld. Kč) V kontextu dnes obtížných a pro ekonomiku nákladných fiskálních reforem je jasnou chybou, že vyšších příjmů v dobrých letech nebylo důsledněji využito na snižování deficitu. V období do roku 2008 přesáhly skutečné příjmy schválený rozpočet celkem o 214,15 mld. Kč (Tabulka7). Rozpočtové deficity se v tomto období v součtu snížily proti plánu celkem o 94,4 mld. Kč. Pokud navíc zohledníme dopad změny rozpočtových pravidel v roce 2008, která transformovala mechanismus převodu neutracených rozpočtových prostředků do rezervních fondů na podrozvahové nároky z nespotřebovaných výdajů, bylo by peněžní saldo v roce 2008 vyšší o 47,5 mld. Kč 16 a celkové snížení deficitu v letech by dosáhlo pouze částky 46,9 mld. Kč 15 Závazek fiskální konsolidace v reakci na vyvolání procedury korekce nadměrného schodku. 16 Na konci roku 2008 nebyly už nevyčerpané výdaje podle nových Rozpočtových pravidel převedeny do rezervních fondů (v důsledku této změny byly výdaje rozpočtu nižší), ale staly se nárokem z nespotřebovaných výdajů. Graf 4: Porovnání rozdílu plnění celkových příjmů a deficitu státního rozpočtu (mld. Kč) Rozdíl v plnění příjmů (mld. Kč) Rozdíl v plnění deficitu (mld. Kč)

15 Realizace rozpočtové politiky se dostala také do vleku volebního cyklu: například ve volebním roce 2006, kdy plnění celkových příjmů převýšilo schválený rozpočet o 33,67 mld. Kč a deficit státního rozpočtu byl přitom oproti schválenému rozpočtu vyšší o 13,87 mld. Kč! Závěr: Z výše uvedeného není možné dovodit, že by v období do začátku krize docházelo z ex post pohledu k systematickému podhodnocování celkových daňových příjmů, i když prvotní data naznačují, že příjmy byly obvykle vyšší než plánované. Zároveň však platí, že vyšší plnění je realizováno především u nedaňových příjmů, které jsou v době sestavování rozpočtu hůře predikovatelné nebo nahodilé a značný vliv má mechanismus převodu do rezervních fondů. Po roce 2009 jsou rozpočtové příjmy systematicky nadhodnocovány, což je do značné míry důsledkem zhoršování vývoje ekonomického prostředí. Použitá regresní analýza demonstruje závislost plnění daňových příjmů na chybě prognózy. Výdaje rozpočtu jsou před začátkem krize systematicky překračovány. Fiskální politika v dobrých letech není v úsilí o snižování deficitu dostatečně ambiciózní, pohled na volební rok 2006 ukazuje značnou negativní korelaci strany příjmů a deficitu. 3.2 Jednotlivé daňové příjmy vykazují ve svém plnění odlišnou stabilitu. Rozdíly jsou někdy překvapivé Zatímco celkový pohled v předchozí části ukázal, že střední hodnota odchylek plnění rozpočtu je v souhrnu všech daňových příjmů relativně nízká, podrobnější pohled svědčí o výraznějších chybách predikce v jednotlivých položkách, jak je vidět v Tabulce 8. Samozřejmě platí, že čím vyšší je podíl daňových příjmů, které se nedaří dobře predikovat, tím větší bude dopad na plnění nebo neplnění celkových daňových příjmů. Klíčová je tedy správná predikce u objemově nejvýznamnějších daní. Podíl jednotlivých daňových příjmů na příjmech státního rozpočtu je zachycen na dvou grafech (Graf 5 6), které ilustrují velkou váhu daně z přidané hodnoty i to, jak se během sledované časové řady změnila struktura daňových příjmů. Ze srovnání obou grafů je dobře patrné zvýšení podílu nepřímých daní v roce 2001 inkaso daní ze spotřeby mírně přesahovalo polovinu, dnes už se jeho podíl blíží třem čtvrtinám všech daňových příjmů státního rozpočtu 18. Tento větší podíl lépe odhadnutelných (a méně cyklicky volatilních příjmů) se na první pohled jeví jako ekonomicky racionální. Jak ukážeme dále, bohužel se nedaří v posledních letech právě tyto nepřímé daně (resp. jejich inkaso do rozpočtu) dobře predikovat a to je zásadní problém. 15 Neplnění výdajů po roce 2009 naznačuje snahu o fiskální konsolidaci cílení stanoveného deficitu, ale projevuje se také změna Rozpočtových pravidel (kapitola 3.7). V reakci na prudké zhoršení fiskální pozice (poměrně vysoký deficit a rychlý růst veřejného dluhu) nastává obrat k odpovědnějšímu chování fiskálních autorit. Z ekonomického pohledu však jasná orientace na redukci deficitu jakožto hlavního kritéria rozpočtové bilance naráží na problém procyklického působení fiskální politiky, které přispívá ke zhoršování podmínek v domácí ekonomice. Dodatečné rozpočtové korekce mohou vést k vyšším (než zamýšleným) nákladům této konsolidace. V této souvislosti by zajisté pomohla co nejpřesnější predikce příjmů rozpočtu a případné korekce v metodice prognózy příjmů, jestliže tato vykazuje systematické chyby (blíže v kapitole 3.2). Grafy 5 6: Struktura daňových příjmů státního rozpočtu v roce 2001 a v roce 2012 Daňové příjmy 2001 DPH spotřební daně DPPO DPFO majetkové daně ostaní (clo, poplatky) Pohled na data o deficitu státního rozpočtu naznačuje dva závěry. První z nich je, že v období před rokem 2009 neexistoval žádný jasný cíl v oblasti (cílených) deficitů rozpočtu. Ještě horší je pak nesoulad mezi vyšším než očekávaným růstem příjmů rozpočtu v dobrých letech a adekvátním poklesem deficitu, jak ukazuje jasně Tabulka 7, který nežádoucím způsobem zatížil budoucí fiskální politiku 17. Daňové příjmy 2012 DPH spotřební daně DPPO DPFO majetkové daně ostaní (clo, poplatky) 17 Nezdá se příliš pravděpodobné, že by efektivita výdajů, jež byly umožněny neplánovanými dodatečnými příjmy, byla alespoň taková jako u výdajů plánovaných. 18 Zde si dovolujeme jen zopakovat, že analýza se zabývá pouze státním rozpočtem. Nezabýváme se daňovou strukturou obecně a výše uvedené tedy automaticky neznamená, že se podobně změnil poměr na celkovém daňovém výběru/inkasu daní.

16 16 Tab. 8: Analýza plnění daňových příjmů státního rozpočtu, a totéž bez roku 2009 cs ČBA Rozpočtový proces v České republice (bez 2009) průměr min. max. směr. odchylka průměr min. max. směr. odchylka Daňové příjmy 98,0% 81,5% 103,2% 5,8% 99,5% 95,0% 103,2% 2,8% DPH 96,2% 87,9% 105,2% 5,9% 96,6% 87,9% 105,2% 6,0% Spotřební daně 98,2% 86,1% 118,4% 8,1% 99,7% 92,7% 118,4% 7,4% DPPO 104,9% 64,0% 135,2% 18,5% 108,6% 86,0% 135,2% 13,9% DPFO 97,3% 79,9% 105,3% 7,2% 98,9% 89,3% 105,3% 4,8% Majetkové daně 91,5% 68,3% 118,3% 15,2% 93,6% 72,6% 118,3% 14,0% Ostatní (clo, poplatky) 100,9% 78,7% 138,2% 9,5% 101,5% 78,7% 110,3% 9,7% Tab. 9: Analýza nominálních rozdílů v plnění příjmů státního rozpočtu, (bez 2009) průměr min. max. směr. odchylka průměr min. max. směr. odchylka Celkové příjmy -1,9-139,4 76,4 54,8 10,6-42,9 76,4 35,3 Daňové příjmy -12,9-110,1 16,6 33,5-3,8-26,7 16,6 14,1 DPH -7,1-21,9 7,0 10,1-6,2, -21,9 7,0 10,0 Spotřební daně -2,8-20,1 16,1 8,8-1,2-10,2 16,1 7,2 DPPO 1,4-47,0 20,0 17,6 5,8-14,0 20,0 9,2 DPFO -2,9-21,5 4,8 7,4-1,2-10,9 4,8 4,8 Majetkové daně -1,0-3,9 1,6 1,7-0,8-3,9 1,6 1,5 Ostatní (clo, poplatky) -0,1-4,3 0,8 1,4-0,1-4,3 0,8 1,5 Tab. 10: Plnění příjmů státního rozpočtu, index Celkové příjmy 98,43% 102,11% 102,28% 102,1% 105,05% 103,79% 108,05% 102,65% 87,49% 97,86% 95,93% 96,93% Daňové příjmy 99,03% 103,20% 102,73% 100,62% 99,81% 99,14% 103,21% 98,75% 81,51% 95,00% 96,37% 96,23% DPH 89,10% 96,64% 103,68% 105,23% 87,92% 97,97% 101,85% 92,66% 91,04% 99,59% 98,36% 90,12% Spotřební daně 97,93% 96,63% 107,79% 98,33% 118,43% 94,67% 100,22% 93,13% 86,06% 92,74% 98,87% 98,11% DPPO 130,45% 135,17% 103,02% 101,06% 113,56% 108,49% 106,75% 107,87% 63,96% 86,05% 97,97% 104,19% DPFO 102,73% 97,63% 97,82% 100,01% 91,66% 99,23% 104,12% 105,27% 79,90% 99,08% 89,27% 100,64% Majetkové daně 84,49% 95,83% 98,57% 72,58% 94,27% 82,68% 117,51% 118,30% 68,29% 84,37% 90,14% 90,98% Ostatní (clo, poplatky) 78,68% 101,89% 102,85% 100,47% 105,07% 106,93% 105,73% 110,34% 94,67% 107,29% 87,81% 103,92% Pojistné na SZ 103,37% 99,73% 98,85% 100,34% 98,87% 99,22% 103,44% 99,60% 87,69% 96,92% 98,27% 96,75% Nedaňové příjmy, transfery 65,48% 105,22% 135,64% 129,05% 194,44% 150,54% 161,32% 136,55% 116,08% 113,43% 87,98% 100,27% Tab. 11: Nominální rozdíly v plnění příjmů státního rozpočtu, Celkové přímy ,6 15,6 15,1 41,6 33,7 76,4 27,4-139,4-21,8-42,9-33,3 Daňové příjmy -3,5 11,5 10,5 2,6-0,9-4,1 16,6-6,9-110,1-26,7-19,7-20,7 DPH -14,8-4,1 4,5 7,0-20,2-3,2 3,0-14,1-17,4-0,8-3,2-21,9 Spotřební daně -1,4-2,4 5,3-1,4 16,1-6,3 0,3-9,3-20,1-10,2-1,6-2,7 DPPO 16,1 20,0 2,5 0,9 12,0 7,5 7,3 9,3-47,0-14,0-1,7 3,6 DPFO 2,1-2,0-2,0 0,0-8,6-0,7 4,0 4,8-21,5-0,8-10,9 0,6 Majetkové daně -1,2-0,3-0,1-3,9-0,5-1,8 1,6 1,6-3,7-1,4-1,3-1,1 Ostatní (clo, poplatky) -4,3 0,3 0,4 0,0 0,3 0,5 0,4 0,8-0,4 0,5-1,1 0,8

17 Při analýze jednotlivých daňových příjmů (Tabulka 8) vidíme nejmenší odchylku střední hodnoty plnění rozpočtu u spotřební daně následované daní z příjmu fyzických osob, chyba predikce těchto daní vykazuje také relativně nízkou variabilitu. Značná chyba predikce je naopak patrná u daně z příjmu právnických osob, jejíž plnění se při schvalování rozpočtu zdá být systematicky podhodnocováno a tato daň vykazuje v souladu s ekonomickou logikou nejvyšší variabilitu. Jako systematicky nadhodnocené se naproti tomu jeví být inkaso daně z přidané hodnoty. Vzhledem k vysokému podílu této daně na daňovém mixu znamená nižší inkaso DPH citelný výpadek celkových daňových příjmů. Poněkud překvapivé je časté nadhodnocování majetkových daní a také jejich velká variabilita měřená směrodatnou odchylkou. Graf 7 10: Volatilita predikce jednotlivých daní vzhledem k celkovým daňovým příjmům DPPO Daňové příjmy % 130% 120% 110% 100% 90% 80% 70% 17 V Tabulce 9 sledujeme nominální rozdíly v plnění rozpočtových příjmů. Můžeme zde dobře vidět, že i značné neplnění ve výběru majetkových daní má vzhledem k jejich podílu na daňovém mixu minimální dopad (přesto naznačuje systémovou chybu v jejich odhadu), zatímco relativně menší chyba při predikci inkasa DPH má na plnění daňových příjmů zásadní vliv. Za celé sledované období je také v nominálních rozdílech největší variabilita predikce daně z příjmu právnických osob. Inkaso této daně je nejvíce volatilní v závislosti na pozici ekonomiky v rámci hospodářského cyklu, predikci dále komplikuje konstrukční složitost daně, zejména možnost odečtení ztráty minulých let od základu daně. Pokud odfiltrujeme rok 2009, bude největší variabilitu vykazovat DPH, což je naopak daňový příjem, který je považován za cyklicky stabilní. V některých letech není plněno inkaso DPH i přes to, že je skutečný růst ekonomiky vyšší, než předpokládala prognóza. Střední hodnota implikuje, že inkaso této daně bylo při schvalování rozpočtu v průměru nadhodnocováno o 7,1, resp. 6,2 mld. Kč DPFO Daňové příjmy % 105% 100% 95% 90% 85% 80% 75% 110% 105% 100% 95% 90% 85% 80% Tabulky 10 a 11 zachycují procentní plnění rozpočtu a odpovídající nominální odchylky v jednotlivých letech časové řady. Jsou zde vidět jisté singularity jako nízký výběr DPH v roce 2005 (87,92%), vysoké inkaso spotřební daně v témže roce (118,43%) 19 a výrazné zhoršení výběru v dalším roce (94,96%). Zajímavá je otázka významného neplnění daně z přidané hodnoty v roce Rozpočet, který počítal se zvýšením sazeb daně, nebyl naplněn o 21,2 mld. Kč, což odpovídá plnění pouze na 90,12%. Tento špatný výběr není korelován s výběrem spotřební daně, kde nebylo oproti schválenému rozpočtu vybráno pouze 2,69 mld. Kč, tj. plnění u spotřební daně dosáhlo 98,11%. V kontextu tohoto vývoje zřejmě vyžaduje větší pozornost zkoumání vlivu zvyšování daní na prohlubování útlumu spotřeby domácností, na změny jejich chování (nákupy v zahraničí) a na vyšší daňové úniky. Stabilita predikce jednotlivých objemově významných daní je vidět v Grafech Nejméně stabilní je daň z příjmu právnických osob, větší stabilita predikce je vidět u spotřební daně a daně z příjmu fyzických osob DPH Spotřební daně Daňové příjmy Daňové příjmy % % 130% 120% 110% 100% 90% 80% 70% V komentáři, který je součástí Státního závěrečného účtu, je jako důvod vyššího inkasa uveden výkyv vyplývající z jednorázového prudkého zvýšení objemu nákladní přepravy přes území ČR po vstupu do EU.

18 18 Rozpočtový proces v České republice cs ČBA Závěr: I když se odhad celkových daňových příjmů bez roku 2009 může jevit jako relativně přesný, existují značné chyby v predikci jednotlivých položek, které se často v součtu kompenzují (což však nemá žádný zřejmý důvod, na který by bylo možné spoléhat). Největší výkyvy vykazuje daň z příjmů právnických osob, která je také nejvíce cyklicky senzitivní položkou a její predikci komplikuje konstrukční složitost daně. Na nejvyšší nominální chybu predikce narážíme u daně z přidané hodnoty, která má na příjmech státního rozpočtu podstatný podíl a její nadhodnocování má za důsledek citelné výpadky plánovaných příjmů. Daň z přidané hodnoty je položkou cyklicky stabilní a existují zřejmě jiné důvody, proč k chybě predikce dochází. Obecně platí, že se projevují hlavně změny sazeb a dalších konstrukčních prvků daně. Platí však, že z pohledu kvality rozpočtové politiky by změny měly být předem známy a problémem je pouze stanovit, jaký bude jejich efekt. stva financí, resp. vlády a jeho projednáním a schválením v Poslanecké sněmovně existuje časový rozdíl několika měsíců, během nichž je k dispozici aktualizovaná predikce HDP, která by mohla být využita ke zpřesnění rozpočtu. Odhad příjmů státního rozpočtu je postaven na červencové makroekonomické prognóze, při projednávání návrhu zákona o státním rozpočtu v Poslanecké sněmovně je již prognóza vývoje ekonomiky aktualizována (je k dispozici minimálně říjnová prognóza Ministerstva financí). Zejména při dnešní nestabilitě ekonomického prostředí existuje riziko, že prognóza hlavních ekonomických proměnných neodpovídá realitě. I ve stávajících podmínkách přípravy a schvalování rozpočtu by nový odhad mohl být využit ke zpřesnění kvantifikace příjmů a odpovídající korekci výdajů. Graf 11: Rozdíl červencové a říjnové prognózy vývoje HDP v rozpočtovém roce a odchylka plnění daňových příjmů (p.b.), Využití neaktuální ekonomické predikce snižuje kvalitu rozpočtu 2 1, % 105% 100% Finálnímu schválení státního rozpočtu Poslaneckou sněmovnou v závěru roku předchází dlouhá příprava. Současně s návrhem státního rozpočtu pro následující rok je Poslanecké sněmovně předkládán střednědobý výhled na další dva roky, jehož součástí jsou závazné výdajové rámce státního rozpočtu a státních mimorozpočtových fondů. Jedná se o prvek střednědobého rozpočtování, který byl do české rozpočtové praxe zaveden jako součást tehdejší reformy veřejných rozpočtů v roce Výchozím bodem přípravy rozpočtu jsou předběžné návrhy výdajových rámců, které vláda projedná dle Rozpočtových pravidel do konce dubna 20. Už v této fázi pracují tvůrci rozpočtu s projekcí makroekonomického vývoje ekonomiky. Vláda nejprve schválí základní ukazatele pro sestavení rozpočtu, následuje příprava návrhu rozpočtu a střednědobého výhledu na úrovni správců kapitol a návrh rozpočtu jako celek je poté ministrem financí předložen vládě. Podle zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny předkládá vláda návrh rozpočtu zákonodárcům nejpozději tři měsíce před začátkem rozpočtového roku. Poslanecká sněmovna projedná zákon o státním rozpočtu ve třech čteních. V prvním čtení jsou schváleny základní ukazatele státního rozpočtu (objem státního rozpočtu, saldo, celkový objem dotací do rozpočtů územní samosprávy a rozsah zmocnění pro výkonné orgány pro provádění úprav), které již nelze v dalším jednání/čteních modifikovat. Poté dojde k projednání v Rozpočtovém výboru Poslanecké sněmovny a následuje již klasické druhé a třetí čtení. Senát zákon neprojednává, pouze jej podepisuje prezident republiky. Jak je patrné, mezi přípravou rozpočtu na úrovni Minister- 0,5 0-0,5-1 -1, rozdíl prognózy levá osa Konkrétní praxe při přípravě rozpočtu na rok 2013 dokládá 21, že je možné aktuální predikci zohlednit a dokonce celý harmonogram posunout tak, aby zohledňoval co nejaktuálnější prognózu ekonomiky a tedy i přesnější odhady příjmů. Porovnání prognóz a skutečnosti ukazuje (Tabulka 13 a Graf 11), že v posledních letech změna prognózy přinejmenším postihla směr odchylky skutečného růstu ekonomiky od původní prognózy. Naopak v předchozím období posun v čase prognózy blíže odhadovanému období ke snížení chyby prognózy nepřispěl. Zejména však zkušenosti z let, kdy se vyhlídky ekonomiky v průběhu času zhoršovaly, podporují potřebu zohlednění nové prognózy při finálním návrhu rozpočtu. Abychom prokázali, že je použití aktualizované makroekonomické predikce žádoucí, použijeme opět jednoduchou statickou regresní analýzu dle Arlt, Arltová (2009), kde jako vy 95% 90% 85% 80% 80% 80% plnění daňových příjmů pravá osa 20 Při střednědobém rozpočtování je uplatněn klouzavý princip, což znamená, že výdajový rámec pro rok, na který je sestavován státní rozpočet, byl stanoven usnesením Poslanecké sněmovny při schvalování minulého rozpočtu jako výdajový rámec prvního roku střednědobého výhledu. Korigován může být pouze způsobem, který je v souladu s Rozpočtovými pravidly. 21 Při projednávání rozpočtu na rok 2013 byl vládní návrh zákona o státním rozpočtu v 1. čtení Poslaneckou sněmovnou vrácen a vláda jej po zohlednění aktuální prognózy vývoje ekonomiky předložila Poslanecké sněmovně znovu až 21. listopadu Tento postup dokládá, že existuje jak možnost pomalejšího schválení rozpočtu (což však snižuje jeho prediktabilitu a nepřímo zvyšuje náklady ekonomických subjektů), ale zejména že, existuje reálná možnost upravit podstatné parametry rozpočtu v pozdějších fázích jeho projednání.

19 Tab. 12: Model závislosti plnění daňových příjmů na rozdílu prognózy v letech Závisle proměnná: Plnění daňových příjmů Časová řada Parametr Sm. chyba t-statistika Hl. význ. C Rozdíl prognózy D Diagnostické testy TK Prob Breusch-Godfrey Serial Correlation LM Test 2, ,1169 Heteroskedasticity Test: ARCH 0, ,4457 Jargue-Bera Test 0, , Tab.13: Porovnání vývoje prognózy a skutečného vývoje HDP v rozpočtovém roce (p.b.), Prognóza červenec 3 3,8 3,6 2,8 3, ,8 0,3 2,3 2,5 Prognóza říjen 3,3 3,8 3,3 2,5 3,6 4,4 4,9 5 3,7 0,3 2 1 Skutečnost 3,1 2,1 3,8 4,7 6,8 7,0 5,7 3,1-4,5 2,5 1,9-1,3 světlovanou proměnnou volíme plnění daňových příjmů, resp. index skutečnost/rozpočet (včetně sociálního pojistného) a jako vysvětlující proměnnou rozdíl mezi červencovou a říjnovou prognózou vývoje HDP v následujícím roce. Pracujeme s daty v časové řadě (graf 10). Testy jednotkového kořene (Dickey, Fuller, 1979) prokázaly, že časové řady jsou nestacionární 22 a nesystematická složka statického modelu je stacionární a není autokorelovaná. Je-li závislost statisticky významná, pak zohlednění aktualizované prognózy bude znamenat zpřesnění daňových příjmů. Do modelu jsme zařadili pomocnou nula-jedničkovou proměnnou, abychom eliminovali skok v roce Bez zařazení této proměnné je závislost statisticky významná, ale je hůře ekonomicky interpretovatelná. Výsledky modelu potvrzují, že zde existuje silná přímo úměrná závislost (r=86,3%), diagnostická kontrola modelu indikuje, že nesystematická složka modelu má vlastnosti procesu bílého šumu, výhradou jsou krátké časové řady. Výsledný model má tvar: daňové příjmy = 1, ,0337x rozdíl prognózy - 0,0861 D1 Změna mezi červencovou a říjnovou prognózou růstu HDP v následujícím roce o 0,1 p.b. vede k rozdílu v plnění daňových příjmů o 0,34 p.b. 24 koeficientu) je zaznamenáníhodný a je tedy jasné, že zakomponování nejaktuálnější prognózy by zlepšilo odhad příjmů rozpočtu. Alternativní, a logice více odpovídající přístup spočívá ve sledování dopadů odchylky skutečného růstu HDP od prognózy v logice rovnice dle kapitoly 3.1. Z ní vychází dopad změny o 1 procentní bod (rozdíl skutečného HDP a červencové prognózy) ve výši 7,3 mld. daňových příjmů 25. Závěr: Kvalita rozpočtového procesu může být posílena tím, že pro zpřesnění rozpočtu bude využita aktualizovaná prognóza vývoje ekonomiky, která je k dispozici v době projednávání zákona o státním rozpočtu v Poslanecké sněmovně. Tento postup je účelný zejména tehdy, pokud se v průběhu roku, kdy se rozpočet připravuje, výrazněji mění ekonomické vyhlídky pro následující rozpočtový rok. Použitá regresní analýza prokázala statisticky významnou závislost mezi plněním daňových příjmů a rozdílem ve vývoji HDP v rozpočtovém roce podle červencové a říjnové prognózy, byť musíme mít na paměti určitá omezení modelu. Výše zmíněné výsledky však musíme interpretovat opatrně. Model je přirozeně zjednodušující, neboť fakticky připisuje veškerou váhu nenaplnění příjmů rozpočtu odchylce prognózy (jediná vysvětlující proměnná). Díky tomu vychází regresní koeficient poměrně vysoký (3,4). Nicméně i důkaz, že existuje statisticky významná závislost (bez ohledu na výši 22 Plnění daňových příjmů tadf = -3,164Prob. = 0,0508, rozdíl prognózy tadf = -1,870 Prob. = 0,3321, rezidua modelu tadf = -3,958 Prob. 0, D1 obsahuje jedničku v roce V číslech rozpočtu roku 2012 se jedná o částku 3,1 mld. Kč 3.4 Na straně výdajů existuje u výdajových položek významně různá míra schopnosti nebo vůle plnit stanovený rozpočet Analýza rozpočtových výdajů v Tabulce 14 uvádí střední hodnotu plnění jednotlivých výdajových položek a jejich variabilitu. V souladu s intuitivním očekáváním je plnění rozpočtu velmi přesné u výdajů na důchody a nízká variabi- 25 Stranu výdajů v logice výsledků z části 3.1., která ukázala velmi malý efekt na dávky v nezaměstnanosti, zde zanedbáváme.

20 20 Tab. 14: Analýza plnění výdajů rozpočtu, časová řada Rozpočtový proces v České republice cs ČBA (% plnění) (nominální rozdíly) průměr min. max. směr. odchylka průměr min. max. směr. odchylka Celkové výdaje 100,4% 96,9% 104,9% 2,8% 1,7-37,3 51,5 1,5% Běžné výdaje 99,7% 95,1% 104,2% 3,0% -5,5-54,0 36,5 29,7 platy, neinv. nákupy OSS 98,4% 86,3% 112,6% 8,1% -5,1-32,3 19,7 16,5 platy 100,1% 94,5% 116,5% 5,5% -0,1-4,7 12,4 4,2 nákup materiálu a služeb 95,9% 84,3% 118,6% 9,1% -2,9-9,9 9,8 5,4 dluhová služba 87,5% 71,9% 100,7% 10,2% -6,6-22,3 0,2 7,5 záruky, vládní úvěry 3125,1% 20,9% 9953,6% 3985,7% 4,4-2,2 20,3 7,9 Transfery obyvatelstvu 99,9% 97,6% 101,4% 1,1% -1,0-11,9 5,7 5,0 důchody 100,5% 99,3% 102,3% 0,9% 1,4-1,5 6,9 2,5 sociální dávky 100,8% 87,4% 112,3% 7,5% 0,2-6,7 5,1 3,3 dávky státní sociální podpory 95,3% 90,9% 102,4% 3,6% -2,0-5,0 0,8 1,6 podpora v nezaměstnanosti 106,0% 70,2% 216,3% 38,2% 0,0-4,0 8,1 3,0 Transfery rozpočtům 108,1% 99,0% 124,2% 8,6% 17,0-2,8 48,9 18,7 transfery státním fondům 106,2% 69,4% 175,9% 29,0% -0,8-13,0 8,6 5,5 transfery fondům soc. a zdrav. pojištění 102,0% 99,0% 118,6% 5,4% 0,7-0,5 6,7 2,0 transfery územním rozpočtům 119,3% 94,4% 295,2% 56,0% 5,6-7,7 34,9 12,0 transfery příspěvkovým organizacím 101,8% 65,0% 115,7% 13,2% 0,2-25,5 7,3 8,7 transfery vlastním fondům 329,5% 14,3% 1524,5% 402,5% 9,5-8,5 46,5 15,9 ostatní 157,3% 99,4% 352,2% 73,5% 0,1 0,0 0,2 0,0 Transfery podnikům a NPO 103,8% 78,1% 132,6% 14,4% 1,1-15,7 14,4 7,4 podnikatelské subjekty 99,4% 75,8% 124,9% 15,6% -0,6-15,9 13,9 7,5 neziskové organizace 122,7% 81,3% 163,9% 24,4% 1,6-1,2 4,0 1,7 transfery do zahraničí 89,0% 65,7% 103,4% 10,2% -1,8-5,3 1,3 1,8 Kapitálové výdaje 107,8% 81,8% 129,2% 12,5% 7,2-23,3% 26,1 13,1 Tab. 15: Plnění výdajů státního rozpočtu, index Celkové výdaje 101,3% 101,9% 101,7% 99,3% 101,6% 104,9% 104,9% 97,9% 100,1% 97,6% 97,0% 96,9% Běžné výdaje 101,9% 102,1% 101,4% 99,1% 100,7% 104,7% 102,7% 100,0% 98,3% 96,0% 95,4% 95,1% platy, neinv. nákupy OSS 93,7% 107,6% 112,6% 97,3% 100,5% 108,0% 101,1% 99,6% 94,1% 89,8% 89,8% 86,3% platy 94,5% 116,5% 99,3% 99,7% 96,8% 98,2% 99,0% 98,9% 97,5% 99,3% 99,9% 101,6% nákup materiálu a služeb 96,1% 101,2% 118,6% 89,6% 91,8% 98,3% 103,5% 97,0% 90,6% 88,4% 91,9% 84,3% dluhová služba 85,5% 93,6% 93,2% 100,7% 74,4% 93,4% 89,7% 98,5% 96,1% 76,5% 76,3% 71,9% záruky, vládní úvěry 20,9% 9954% 107,4% 7270% 6090% 2103% 8534% 58,1% 92,0% 85,0% 63,3% Transfery obyvatelstvu 100,9% 100,7% 99,3% 100,0% 100,6% 100,5% 99,9% 101,4% 100,2% 98,5% 98,6% 97,6% důchody 101,7% 99,3% 100,1% 99,5% 100,7% 100,0% 100,9% 102,3% 100,2% 100,0% 101,1% 99,9% sociální dávky 103,4% 104,1% 99,1% 112,3% 105,0% 104,4% 105,1% 108,3% 87,4% 91,7% 95,1% 93,1% dávky státní sociální podpory 96,1% 102,4% 93,3% 94,1% 94,6% 101,5% 90,9% 91,8% 92,7% 98,3% 94,4% 93,8% podpora v nezaměstnanosti 88,6% 130,7% 110,3% 92,9% 94,8% 100,8% 100,1% 101,6% 216,3% 93,4% 72,4% 70,2% Transfery rozpočtům 111,2% 99,8% 107,0% 113,8% 124,2% 119,9% 115,0% 100,5% 103,4% 105,0% 99,0% 99,1% transfery státním fondům 100,0% 100,0% 142,0% 175,9% 86,9% 105,1% 90,6% 93,6% 126,8% 100,0% 69,4% 84,5% transfery fondům soc. a zdrav. pojištění 103,6% 99,1% 100,8% 100,0% 99,3% 118,6% 100,6% 99,0% 102,7% 101,1% 99,5% 99,9% transfery územním rozpočtům 295,2% 96,4% 106,9% 102,9% 127,7% 103,5% 99,8% 96,3% 94,4% 104,5% 104,8% 99,2% transfery příspěvkovým organizacím 65,0% 97,6% 102,3% 100,9% 103,3% 105,0% 93,0% 115,7% 107,9% 113,8% 108,4% 108,4% transfery vlastním fondům 328,1% 427,6% 259,6% 1524% 222,7% 279,9% 443,8% 14,3% 97,9% 100,0% 100,4% 101,7% ostatní 121,7% 113,6% 99,4% 194,2% 136,7% 352,2% 236,9% 159,0% 121,6% 139,5% 108,9% 104,2% Transfery podnikům a NPO 114,2% 123,5% 99,0% 78,1% 108,0% 98,4% 98,1% 132,6% 102,2% 91,0% 100,0% 100,5% podnikatelské subjekty 118,8% 124,9% 98,1% 75,8% 104,5% 96,0% 90,1% 124,0% 92,6% 86,4% 90,3% 91,6% neziskové organizace 81,3% 109,3% 107,7% 104,3% 123,0% 105,7% 135,9% 163,9% 124,1% 112,1% 156,6% 148,1% transfery do zahraničí 83,9% 77,3% 65,7% 89,4% 93,7% 84,4% 89,2% 98,4% 90,2% 94,7% 103,4% 97,3% Kapitálové výdaje 93,8% 98,8% 105,0% 101,3% 111,7% 111,7% 129,2% 81,8% 116,7% 112,8% 113,7% 117,3%

Rozpočtový proces v České republice: pohled řečí dat

Rozpočtový proces v České republice: pohled řečí dat Rozpočtový proces v České republice: pohled řečí dat L. Niedermayer, P. Blažek, J. Bušek Cenné díky za konzultace a připomínky k obsahu patří: P. Sobíškovi, F. Pavelkovi, P. Mertlíkovi, P. Dufkovi, doc.

Více

3 Hospodaření vládního sektoru deficit a dluh

3 Hospodaření vládního sektoru deficit a dluh 3 Hospodaření vládního sektoru deficit a dluh 3.1 Vládní strategie a střednědobé fiskální cíle Hlavními cíli vlády v oblasti fiskální politiky (viz Kapitola 1), které se budou promítat do hospodaření vládního

Více

STAV VEŘEJNÝCH FINANCÍ V ROCE 2007 A V DALŠÍCH LETECH

STAV VEŘEJNÝCH FINANCÍ V ROCE 2007 A V DALŠÍCH LETECH STAV VEŘEJNÝCH FINANCÍ V ROCE 27 A V DALŠÍCH LETECH Mirek Topolánek předseda vlády ČR Stav veřejných financí vládní deficit Trvale deficitní hospodaření -1-2 -3 % HDP -4-5 -6-7 -8 Saldo vládního sektoru

Více

Předpokládaný vývoj hospodaření měst a obcí v roce 2014 a predikce na rok 2015 Zadluženost obcí

Předpokládaný vývoj hospodaření měst a obcí v roce 2014 a predikce na rok 2015 Zadluženost obcí Předpokládaný vývoj hospodaření měst a obcí v roce 2014 a predikce na rok 2015 Zadluženost obcí Miroslav Matej, Ministerstvo financí leden 2015 Hospodaření obcí v roce 2014 stav: listopad 2013 vs. listopad

Více

Stanovisko ke Zprávě o plnění státního rozpočtu České republiky za 1. pololetí 2011

Stanovisko ke Zprávě o plnění státního rozpočtu České republiky za 1. pololetí 2011 V Praze dne 24. listopadu 2011 Sp. zn.: 240/11-NKU45/117/11 Stanovisko ke Zprávě o plnění státního rozpočtu České republiky za 1. pololetí 2011 (k sněmovnímu tisku č. 516) předkládané v souladu s ustanovením

Více

Ministerstvo financí České republiky Financování a hospodaření obcí, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet 2016

Ministerstvo financí České republiky Financování a hospodaření obcí, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet 2016 Financování a hospodaření obcí, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet 2016 Miroslav Matej Ministerstvo financí 3. září 2015 Obsah prezentace Vývoj daní v roce 2015, predikce na rok 2016 Vývoj zadluženosti

Více

Posílení fiskálního rámce ČR

Posílení fiskálního rámce ČR Posílení fiskálního rámce ČR David PRUŠVIC odbor Finanční politika Národní rozpočtové rámce: Evropská legislativa a zkušenosti z EU 9. října 2014, Praha, Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR České republiky,

Více

Rating Moravskoslezského kraje

Rating Moravskoslezského kraje Rating Moravskoslezského kraje Moravskoslezský kraj Krajský úřad 28. října 117 702 18 Ostrava Tel.: 595 622 222 E-mail: posta@kr-moravskoslezsky.cz RATING MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE V červnu roku 2008 byla

Více

8 Rozpočtový deficit a veřejný dluh

8 Rozpočtový deficit a veřejný dluh 8 Rozpočtový deficit a veřejný dluh Obsah : 8.1 Bilance státního rozpočtu. 8.2 Deficit státního rozpočtu. 8.3 Důsledky a možnosti financování deficitu. 8.4 Deficit v ČR. 8.5 Veřejný dluh. 8.6 Veřejný dluh

Více

Statistika a bilance hospodaření veřejných rozpočtů. Ing. Zdeněk Studeník Otrokovice, 20. 11. 2014

Statistika a bilance hospodaření veřejných rozpočtů. Ing. Zdeněk Studeník Otrokovice, 20. 11. 2014 Statistika a bilance hospodaření veřejných rozpočtů Ing. Zdeněk Studeník Otrokovice, 20. 11. 2014 Motto Rozpočet by měl být vyvážený, státní pokladna by se měla znovu naplnit, veřejný dluh by se měl snížit,

Více

Rozpočet a finanční vize měst a obcí

Rozpočet a finanční vize měst a obcí Rozpočet a finanční vize měst a obcí Příprava rozpočtu samospráv 2015 změny a vývoj, aktuality Miroslav Matej odbor Financování územních rozpočtů 11. září 2014 Obsah prezentace I. Aktuální vývoj daňových

Více

Příprava a hlavní zásady návrhu ústavního zákona o rozpočtové odpovědnosti, tzv. finanční ústavy

Příprava a hlavní zásady návrhu ústavního zákona o rozpočtové odpovědnosti, tzv. finanční ústavy Příprava a hlavní zásady návrhu ústavního zákona o rozpočtové odpovědnosti, tzv. finanční ústavy Ing. Jan Gregor Ministerstvo financí Stát a územní samosprávné celky dbají o zdravé a udržitelné veřejné

Více

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD. Samostatný odbor finanční stability

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD. Samostatný odbor finanční stability ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD Samostatný odbor finanční stability 0 ZÁTĚŽOVÉ TESTY LISTOPAD 0 ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR (LISTOPAD 0) SHRNUTÍ Výsledky zátěžových testů bankovního

Více

Koncem roku 2012 měly územní samosprávy na svých bankovních účtech 112,3 mld. Kč, což je o 15 mld. více než v roce 2011.

Koncem roku 2012 měly územní samosprávy na svých bankovních účtech 112,3 mld. Kč, což je o 15 mld. více než v roce 2011. K hospodaření územních samospráv v roce 2012 Rozpočtové hospodaření územních samospráv, tedy krajů, obcí, dobrovolných svazků obcí a regionálních rad regionů soudržnosti, skončilo v roce 2012 přebytkem

Více

NÁVRH STÁTNÍHO ZÁVĚREČNÉHO ÚČTU ČESKÉ REPUBLIKY ZA ROK 2011 C. ZPRÁVA O VÝSLEDCÍCH HOSPODAŘENÍ STÁTNÍHO ROZPOČTU

NÁVRH STÁTNÍHO ZÁVĚREČNÉHO ÚČTU ČESKÉ REPUBLIKY ZA ROK 2011 C. ZPRÁVA O VÝSLEDCÍCH HOSPODAŘENÍ STÁTNÍHO ROZPOČTU NÁVRH STÁTNÍHO ZÁVĚREČNÉHO ÚČTU ČESKÉ REPUBLIKY ZA ROK 2011 C. ZPRÁVA O VÝSLEDCÍCH HOSPODAŘENÍ STÁTNÍHO ROZPOČTU Obsah I. SOUHRNNÉ HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ HOSPODAŘENÍ STÁTNÍHO ROZPOČTU... 1 1. CÍLE ROZPOČTOVÉ

Více

Státní rozpočet 2015 a připravované změny daní s dopady do rozpočtů samospráv

Státní rozpočet 2015 a připravované změny daní s dopady do rozpočtů samospráv Státní rozpočet 2015 a připravované změny daní s dopady do rozpočtů samospráv Rozpočet a finanční vize měst a obcí Autoklub ČR Praha - 11. září 2014 Mgr. Simona Hornochová Náměstkyně ministra financí Obsah

Více

V. ročník konference o rozpočtech a financování územních samospráv

V. ročník konference o rozpočtech a financování územních samospráv V. ročník konference o rozpočtech a financování územních samospráv Změna zákona o RUD v souvislosti se změnami v sazbách DPH Návrh státního rozpočtu na rok 2012 Ministerstvo financí ČR září 2011 Změna

Více

Autor : Lukáš Tesař, Regionservis s.r.o.

Autor : Lukáš Tesař, Regionservis s.r.o. Autor : Lukáš Tesař, Regionservis s.r.o. SOUČASNÝ STAV VEŘEJNÝCH FINANCÍ 1400 1200 1000 800 600 400 200 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 rozpo čet 2010 návrh 2011 Příjmy SR celkem 586

Více

Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR

Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR MF ČR provádí dvakrát ročně průzkum (tzv. Kolokvium), jehož cílem je zjistit názor relevantních institucí na budoucí vývoj české ekonomiky a vyhodnotit základní

Více

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu Seminární práce Vybrané makroekonomické nástroje státu 1 Obsah Úvod... 3 1 Fiskální politika... 3 1.1 Rozdíly mezi fiskální a rozpočtovou politikou... 3 1.2 Státní rozpočet... 4 2 Monetární politika...

Více

Příprava rozpočtů měst a obcí na rok 2011

Příprava rozpočtů měst a obcí na rok 2011 Příprava rozpočtů měst a obcí na rok 2011 Jan Zikl ředitel odboru financování územních rozpočtů září 2010 1 Hospodaření obcí v letech 2009 až 2011 Rok (v mld. Kč) 2009 1) 2010 2) 2011 3) Celkové příjmy

Více

Plnění státního rozpočtu ČR za leden až květen 2014

Plnění státního rozpočtu ČR za leden až květen 2014 Ministerstvo financí Odbor vnějších vztahů a komunikace Letenská 15, Praha 1 - Malá Strana, 118 10 Tel.: 257 042 660 Plnění státního rozpočtu ČR za leden až květen 2014 2. června 2014 K 31. 5. 2014 dosáhly

Více

4 Hospodaření vládního sektoru deficit a dluh

4 Hospodaření vládního sektoru deficit a dluh 4.1 Střednědobý rozpočtový výhled Strategie ČR v oblasti rozpočtové politiky je vedena zejména úsilím o odstranění nadměrného schodku vládního sektoru. Systematická snaha o snížení vládního deficitu byla

Více

Průzkum makroekonomických prognóz

Průzkum makroekonomických prognóz Průzkum makroekonomických prognóz MF ČR provádí dvakrát ročně průzkum (tzv. Kolokvium), jehož cílem je zjistit názor relevantních institucí na budoucí vývoj české ekonomiky a vyhodnotit základní tendence,

Více

Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR

Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR MF ČR provádí dvakrát ročně průzkum (tzv. Kolokvium), jehož cílem je zjistit názor relevantních institucí na budoucí vývoj české ekonomiky a vyhodnotit základní

Více

Stav Půjčky Splátky Kurzové Změna Stav

Stav Půjčky Splátky Kurzové Změna Stav II. Státní dluh 1. Vývoj státního dluhu V 2013 došlo ke zvýšení celkového státního dluhu o 47,9 mld. Kč z 1 667,6 mld. Kč na 1 715,6 mld. Kč. Znamená to, že v průběhu 2013 se tento dluh zvýšil o 2,9 %.

Více

Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN?

Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Od propuknutí celosvětové hospodářské a finanční krize trpí EU nízkou úrovní investic. Ke zvrácení tohoto sestupného trendu a pro pevné navedení

Více

Statistika. hospodaření. a financování veřejných. rozpočtů. Autor : Lukáš Tesař, Regionservis s.r.o., 29. května 2014, Jihlava

Statistika. hospodaření. a financování veřejných. rozpočtů. Autor : Lukáš Tesař, Regionservis s.r.o., 29. května 2014, Jihlava Statistika hospodaření a financování veřejných rozpočtů Autor : Lukáš Tesař, Regionservis s.r.o., 29. května 2014, Jihlava OBSAH PŘEDNÁŠKY PŘEHLED HOSPODAŘENÍ A FINANCOVÁNÍ OBCÍ A MĚST ČR PŘEHLED HOSPODAŘENÍ

Více

Nejvyššíčas pro snižování deficitu veřejných rozpočtů! Mirek Topolánek předseda vlády ČR

Nejvyššíčas pro snižování deficitu veřejných rozpočtů! Mirek Topolánek předseda vlády ČR Nejvyššíčas pro snižování deficitu veřejných rozpočtů! Mirek Topolánek předseda vlády ČR Vývoj strukturálních deficitů v EU Zlepšení strukturálních deficitů díky pozitivnímu ekonomickému vývoji v roce

Více

Průzkum makroekonomických prognóz

Průzkum makroekonomických prognóz Průzkum makroekonomických prognóz Makroekonomický scénář Konvergenčního programu, makroekonomické rámce státního rozpočtu a rozpočtového výhledu a predikce MF ČR jsou pravidelně srovnávány s výsledky šetření

Více

VEŘEJNÁ ROZPOČTOVÁ SOUSTAVA. Ing. M. Červenka VŠFS Praha, 2012

VEŘEJNÁ ROZPOČTOVÁ SOUSTAVA. Ing. M. Červenka VŠFS Praha, 2012 VEŘEJNÁ ROZPOČTOVÁ SOUSTAVA Ing. M. Červenka VŠFS Praha, 2012 Netržní činnosti státu Legislativní Alokační Redistribuční Regulační Stabilizační Mají pomoci předcházet a likvidovat důsledky tržního selhání

Více

ský ČNB Miroslav Singer viceguvernér, V. Finanční fórum Zlaté koruny Praha, 23. září 2009

ský ČNB Miroslav Singer viceguvernér, V. Finanční fórum Zlaté koruny Praha, 23. září 2009 Aktuáln lní hospodářský ský vývoj v ČR R očima o ČNB Miroslav Singer viceguvernér, r, Česká národní banka V. Finanční fórum Zlaté koruny Praha, 23. září 2009 Krize ve světě Příčiny krize: dlouhodobý souběh

Více

Stabilita veřejných financí

Stabilita veřejných financí Stabilita veřejných financí Pavel Štěpánek, Eva Zamrazilová Česká bankovní asociace Aktuální problémy fiskální politiky Mezinárodní konference Newton College Praha, 25. září 2015 Rizika veřejného dluhu

Více

I. Hlavní město Praha celkem

I. Hlavní město Praha celkem I. Hlavní město Praha celkem 1. Úvod Hospodaření hlavního města Prahy jako celku (obce i kraje současně) skončilo k 31. 12. 2011 schodkem v celkové výši 1 970 372,78 tis. Kč. Na tomto výsledku se podílí

Více

Fiskální nerovnováha, veřejný dluh. Ing. Miroslav Červenka, VSFS, 2012

Fiskální nerovnováha, veřejný dluh. Ing. Miroslav Červenka, VSFS, 2012 Fiskální nerovnováha, veřejný dluh Ing. Miroslav Červenka, VSFS, 2012 Fiskální nerovnováha = stav nesouladu mezi rozpočtovými příjmy a výdaji P = V P > V P < V Krátkodobá: nesoulad v jednom rozpočtovém

Více

Úpravy za 4. čtvrtletí. Skutečnost k 31.12.2012

Úpravy za 4. čtvrtletí. Skutečnost k 31.12.2012 . Příjmy Příjmy vlastního hlavního města Prahy, které v upraveném rozpočtu k 3.. byly rozpočtovány ve výši 5 944 63,5 tis. Kč, byly splněny do výše 5 5 934,5 tis. Kč, tj. na 98,67 % RU. Celkový přehled

Více

NÁVRH STÁTNÍHO ZÁVĚREČNÉHO ÚČTU ČESKÉ REPUBLIKY ZA ROK 2013 C. ZPRÁVA O VÝSLEDCÍCH HOSPODAŘENÍ STÁTNÍHO ROZPOČTU

NÁVRH STÁTNÍHO ZÁVĚREČNÉHO ÚČTU ČESKÉ REPUBLIKY ZA ROK 2013 C. ZPRÁVA O VÝSLEDCÍCH HOSPODAŘENÍ STÁTNÍHO ROZPOČTU NÁVRH STÁTNÍHO ZÁVĚREČNÉHO ÚČTU ČESKÉ REPUBLIKY ZA ROK 2013 C. ZPRÁVA O VÝSLEDCÍCH HOSPODAŘENÍ STÁTNÍHO ROZPOČTU Obsah I. SOUHRNNÉ HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ HOSPODAŘENÍ STÁTNÍHO ROZPOČTU... 1 1. CÍLE ROZPOČTOVÉ

Více

5. setkání. Platební bilance a vnější ekonomická rovnováha, měnová politika, fiskální politika

5. setkání. Platební bilance a vnější ekonomická rovnováha, měnová politika, fiskální politika 5. setkání Platební bilance a vnější ekonomická rovnováha, měnová politika, fiskální politika PLATEBNÍ BILANCE A VNĚJŠÍ EKONOMICKÁ ROVNOVÁHA Obsah kapitoly Podstata platební bilance Struktura platební

Více

10/3 ÚČETNÍ ZÁVĚRKA. Obec

10/3 ÚČETNÍ ZÁVĚRKA. Obec Účetní uzávěrka str. 1 Obec ÚČETNÍ ZÁVĚRKA Účetní závěrku upravuje zákon o účetnictví v 18 a definuje ji jako nedílný celek, který je tvořen 5 účetními výkazy rozvahou, výkazem zisku a ztráty (tj. výsledovkou),

Více

5 Porovnání s předchozím Konvergenčním programem a analýza citlivosti

5 Porovnání s předchozím Konvergenčním programem a analýza citlivosti Porovnání s předchozím Konvergenčním programem a analýza citlivosti. POROVNÁNÍ S PŘEDCHOZÍM MAKROEKONOMICKÝM SCÉNÁŘEM Rozdíly makroekonomických scénářů současného podzimního Konvergenčního programu (CP)

Více

Zhodnocení současného stavu financování zdravotnictví (pohled Ministerstva financí) Euro Forum, duben 2005

Zhodnocení současného stavu financování zdravotnictví (pohled Ministerstva financí) Euro Forum, duben 2005 Zhodnocení současného stavu financování zdravotnictví (pohled Ministerstva financí) Euro Forum, duben 2005 Zorný úhel Ministerstva financí nové atributy veřejných financí Fiskální udržitelnost veřejných

Více

Reforma systému zdravotnictví v rámci strukturálních reforem veřejných financí. Euro Forum 21.6.2004

Reforma systému zdravotnictví v rámci strukturálních reforem veřejných financí. Euro Forum 21.6.2004 Reforma systému zdravotnictví v rámci strukturálních reforem veřejných financí Euro Forum 21.6.2004 Osnova příspěvku Reforma veřejných rozpočtů 2 fáze Veřejné zdravotní pojištění v rámci veřejných financí

Více

Příjmy krajských samospráv

Příjmy krajských samospráv mld. Kč Hospodaření krajů Příjmy krajských samospráv se v posledních pěti letech zvyšovaly v průměru o 1 % ročně. V letech 2009 a 2010 se zvýšily o 4 %, resp. o 3 %, zatímco v navazujících dvou letech

Více

Domácí a světový ekonomický vývoj. Pavel Řežábek. člen bankovní rady ČNB

Domácí a světový ekonomický vývoj. Pavel Řežábek. člen bankovní rady ČNB Domácí a světový ekonomický vývoj Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB Ekonomická přednáška v rámci odborné konference Očekávaný vývoj automobilového průmyslu v ČR a střední Evropě Brno, 21. října 2015

Více

Příloha strana 1/13. Hodnocení tvorby příjmů a čerpání výdajů rozpočtu za I. pololetí 2015

Příloha strana 1/13. Hodnocení tvorby příjmů a čerpání výdajů rozpočtu za I. pololetí 2015 Příloha strana 1/13 Hodnocení tvorby příjmů a čerpání výdajů rozpočtu za I. pololetí 2015 Příloha strana 2/13 Členění hodnocení tvorby příjmů a čerpání výdajů 1. Příjmy Tabulka č. 1 Příjmy podle příjmových

Více

Přednáška hostitele 14 let praxe se setkáváním a vzděláváním politiků, praktické informace a zkušenosti

Přednáška hostitele 14 let praxe se setkáváním a vzděláváním politiků, praktické informace a zkušenosti Přednáška hostitele 14 let praxe se setkáváním a vzděláváním politiků, praktické informace a zkušenosti Autor : Lukáš Tesař, Regionservis s.r.o., 22. října 2015, Otrokovice OBSAH PŘEDNÁŠKY OBRAZEM PŘEHLED

Více

tová ení pro období 2012-2014 Miroslav Kalousek, ministr financí

tová ení pro období 2012-2014 Miroslav Kalousek, ministr financí Stabilizační rozpočtov tová opatřen ení pro období 2012-2014 Miroslav Kalousek, ministr financí Fiskáln lní cíle vlády 2012-2014 rok 2012 2013 2014 saldo vládního sektoru v % HDP (ESA95) -3,5-2,9-1,9 saldo

Více

Výpočet daňových příjmů obce/města + mnohaletá statistika

Výpočet daňových příjmů obce/města + mnohaletá statistika Výpočet daňových příjmů obce/města + mnohaletá statistika Okres: Kolín Datum vyhotovení: 21.9.214 Predikce na y 215-217 Grafy pro Predikce uvádí jak propočty podle dat MFČR, tak snížené predikce MFČR vychází

Více

aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR

aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR 1 aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické

Více

MAKROEKONOMICKÝ POHLED NA FINANCOVÁNÍ ZDRAVOTNICTVÍ. Ing. Jan Vejmělek, Ph.D., CFA Hlavní ekonom Komerční banky 14. listopadu 2012

MAKROEKONOMICKÝ POHLED NA FINANCOVÁNÍ ZDRAVOTNICTVÍ. Ing. Jan Vejmělek, Ph.D., CFA Hlavní ekonom Komerční banky 14. listopadu 2012 MAKROEKONOMICKÝ POHLED NA FINANCOVÁNÍ ZDRAVOTNICTVÍ Ing. Jan Vejmělek, Ph.D., CFA Hlavní ekonom Komerční banky 14. listopadu 212 Předkrizové období období konvergence Pozitivní role zahraničního kapitálu

Více

MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 3 Pro schůzi Rady městské části U S N E S E N Í. č. 691 ze dne 28.11.2012

MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 3 Pro schůzi Rady městské části U S N E S E N Í. č. 691 ze dne 28.11.2012 č.j.: 776/2012 MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 3 Pro schůzi Rady městské části U S N E S E N Í č. 691 ze dne 28.11.2012 Rozpočtový výhled městské části Praha 3 na období 2014-2017 Rada městské části I. s o u h l a

Více

Quo Vadis.. Opět. Luděk Niedermayer Ekonomický růst ČR Očekávání v pohybu Původní předpoklad bylo pokračování postupného oživení se zlepšující se 8 strukturou růstu (růst v roce 2012 urychlí na cca. 2,5%)

Více

I. OBECNÁ ČÁST. 1. Zhodnocení platného právního stavu

I. OBECNÁ ČÁST. 1. Zhodnocení platného právního stavu D Ů V O D O V Á Z P R Á V A I V. I. OBECNÁ ČÁST 1. Zhodnocení platného právního stavu Státní ústav pro kontrolu léčiv (dále jen SÚKL ) disponuje na základě 112 zákona č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách

Více

ČESKÁ EKONOMIKA 2015. Ing. Martin Hronza ČESKÁ EKONOMIKA 2015. ředitel odboru ekonomických analýz

ČESKÁ EKONOMIKA 2015. Ing. Martin Hronza ČESKÁ EKONOMIKA 2015. ředitel odboru ekonomických analýz 1 Přehled ekonomiky České republiky HDP Trh práce Inflace Platební bilance Zahraniční investice Průmysl Zahraniční obchod 2 Hlavní charakteristiky české ekonomiky Malá, otevřená ekonomika, výrazně závislá

Více

5 Kvalita veřejných financí příjmy a výdaje

5 Kvalita veřejných financí příjmy a výdaje 5.1 Příjmy vládního sektoru Celkové daňové příjmy vládního sektoru se v roce 2008 vyvíjejí zhruba v souladu s očekáváním. O něco hůře, a to zejména z důvodu většího zpomalení výdajů na konečnou spotřebu,

Více

B Ekonomický cyklus. B.1 Pozice v rámci ekonomického cyklu. Prameny tabulek a grafů: ČNB, ČSÚ, EK, Eurostat, vlastní výpočty

B Ekonomický cyklus. B.1 Pozice v rámci ekonomického cyklu. Prameny tabulek a grafů: ČNB, ČSÚ, EK, Eurostat, vlastní výpočty B Ekonomický cyklus Prameny tabulek a grafů: ČNB, ČSÚ, EK, Eurostat, vlastní výpočty B. Pozice v rámci ekonomického cyklu Potenciální produkt, specifikovaný na základě výpočtu Cobb Douglasovou produkční

Více

Citlivostní analý za valorizace dů chodů

Citlivostní analý za valorizace dů chodů Popis výsledků citlivostní analýzy valorizace důchodů Zadání Na základě požadavku Odborné komise pro důchodovou reformu se níže uvedená citlivostní analýza zabývá dopady změny výše valorizace vyplácených

Více

Vnější ekonomické vztahy - hlavní faktory a rizika na běžném účtu

Vnější ekonomické vztahy - hlavní faktory a rizika na běžném účtu Vnější ekonomické vztahy - hlavní faktory a rizika na běžném účtu Ing. Miroslav Kalous, CSc. Česká národní banka, sekce měnová a statistiky miroslav.kalous@.kalous@cnb.czcz Seminář MF ČR, Smilovice 2.12.2003

Více

Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly

Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly Ing. Dagmar Palatová dagmar@mail.muni.cz Agregátní nabídka a agregátní poptávka cena

Více

POPTÁVKA A STABILITA ČESKÉ EKONOMIKY

POPTÁVKA A STABILITA ČESKÉ EKONOMIKY POPTÁVKA A STABILITA ČESKÉ EKONOMIKY Vojtěch Spěváček, CES VŠEM (vojtech.spevacek@vsem.cz) Seminář MF, 6. června 2007 Obsah: 1. Význam a pojetí makroekonomické rovnováhy. 2. Jaké změny nastaly na poptávkové

Více

www.pwc.cz Vývoj automobilového trhu Q1 2013

www.pwc.cz Vývoj automobilového trhu Q1 2013 www..cz Vývoj automobilového trhu Q1 213 Aktuální vývoj české ekonomiky Slabá spotřeba 212: -3,5 % r/r 1Q 213: -1,2 % r/r Hluboký propad spotřeby ovlivněn náladou na trhu a vládními opatřeními, která snížily

Více

Stav a výhled české ekonomiky rok po přijetí kurzového závazku

Stav a výhled české ekonomiky rok po přijetí kurzového závazku Stav a výhled české ekonomiky rok po přijetí kurzového závazku Prof. Ing. KAMIL JANÁČEK, CSc. Člen bankovní rady Česká národní banka XIII. Exportní fórum (Asociace exportérů) 7. listopadu 214 Obsah prezentace

Více

Ekonomický výhled v kontextu dnešní nejistoty

Ekonomický výhled v kontextu dnešní nejistoty Ekonomický výhled v kontextu dnešní nejistoty Patria Finance, a.s., Jungmannova 24, 11 Praha 1, Česká Republika, tel.: +42 221 424 111, fax: +42 221 424 196, e-mail: marek@patria.cz Obsah Nestabilita na

Více

Průzkum makroekonomických prognóz

Průzkum makroekonomických prognóz Průzkum makroekonomických prognóz MF ČR provádí dvakrát ročně průzkum (tzv. Kolokvium), jehož cílem je zjistit názor relevantních institucí na budoucí vývoj české ekonomiky a vyhodnotit základní tendence,

Více

Konvergence a růst: ČR a sousedé

Konvergence a růst: ČR a sousedé Konvergence a růst: ČR a sousedé Eva Zamrazilová členka bankovní rady Česká národní banka Ekonomický růst : očekávání a nástroje Mezinárodní vědecká konference Bankovní institut vysoká škola Praha, Kongresové

Více

Model IS - LM. Fiskální a monetární politika v modelu IS-LM

Model IS - LM. Fiskální a monetární politika v modelu IS-LM Model IS - LM Fiskální a monetární politika v modelu IS-LM Fiskální politika Fiskální politiku je možné charakterizovat jako vládou vyvolané aktivní změny ve struktuře a objemu veřejných výdajů a příjmů,

Více

VÝVOJ EKONOMIKY ČR WWW.SPCR.CZ

VÝVOJ EKONOMIKY ČR WWW.SPCR.CZ VÝVOJ EKONOMIKY ČR WWW.SPCR.CZ VÝVOJ EKONOMIKY ČR: PŘEHLED A KOMENTÁŘE SP ČR ZPRACOVAL: BOHUSLAV ČÍŽEK (BCIZEK@SPCR.CZ) ZPRACOVÁNO K 30.10.2015 VÝZNAM PRŮMYSLU Průmysl (2014) 32,4% podíl na přidané hodnotě

Více

Konference: Evropa na křižovatce Vede cesta k politické unii přes unii fiskální a bankovní?

Konference: Evropa na křižovatce Vede cesta k politické unii přes unii fiskální a bankovní? Konference: Evropa na křižovatce Vede cesta k politické unii přes unii fiskální a bankovní? Petr Zahradník, Ekonomický konzultant a analytik, Člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) and EuroTeam při

Více

U S N E S E N Í. MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 3 Rada městské části. č.j.: 151/2015

U S N E S E N Í. MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 3 Rada městské části. č.j.: 151/2015 č.j.: 151/2015 MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 3 Rada městské části U S N E S E N Í č. 127 ze dne 02.03.2015 Rozpočtový výhled městské části Praha 3 na období 2016 2020 Rada městské části I. s o u h l a s í II. 1.

Více

II. Vývoj státního dluhu

II. Vývoj státního dluhu II. Vývoj státního dluhu V 1. čtvrtletí 2014 došlo ke zvýšení celkového státního dluhu z 1 683,3 mld. Kč na 1 683,4 mld. Kč, což znamená, že v průběhu 1. čtvrtletí 2014 se tento dluh prakticky nezměnil.

Více

nejen Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz Nakladatelství a vydavatelství

nejen Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz Nakladatelství a vydavatelství nejen 1. díl Obecná ekonomie Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Nakladatelství a vydavatelství R Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz TEMATICKÉ ROZDĚLENÍ DÍLŮ KNIHY EKONOMIE NEJEN K MATURITĚ

Více

Jiří Paroubek: Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR

Jiří Paroubek: Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR Jiří Paroubek: Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR Charakteristika současné etapy - ve vývoji českého hospodářství po roce 1989 převážila pozitiva: podařilo se vytvořit

Více

Národní h ospo ář dá t s ví a sociální sy sté m ČR

Národní h ospo ář dá t s ví a sociální sy sté m ČR Národní hospodářství tí a sociální systém ČR ObN 3. ročník Ekonomické sektory: Národní hospodářství primární (zemědělství a hornictví) sekundární í( (zpracovatelský průmysl) ů terciární (poskytování služeb)

Více

NÁVRHY ZMĚN PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ V OBLASTI DAŇOVÉ

NÁVRHY ZMĚN PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ V OBLASTI DAŇOVÉ NÁVRHY ZMĚN PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ V OBLASTI DAŇOVÉ Daňová reforma 2008 2010 Mirek Topolánek předseda vlády ČR 1. Daňová kvóta 40 35 30 25 20 15 10 5 0 1995 1997 1999 2001 2003 2005* Průměr zemí OECD Česká

Více

Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY. k národnímu programu reforem Lucemburska na rok 2014. a stanovisko Rady k programu stability Lucemburska na rok 2014

Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY. k národnímu programu reforem Lucemburska na rok 2014. a stanovisko Rady k programu stability Lucemburska na rok 2014 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 2.6.2014 COM(2014) 417 final Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY k národnímu programu reforem Lucemburska na rok 2014 a stanovisko Rady k programu stability Lucemburska na rok

Více

Česká ekonomika v roce 2014. Ing. Jaroslav Vomastek, MBA Ředitel odboru

Česká ekonomika v roce 2014. Ing. Jaroslav Vomastek, MBA Ředitel odboru Česká ekonomika v roce 2014 Přehled ekonomiky České republiky HDP Zaměstnanost Inflace Cenový vývoj Zahraniční investice Platební bilance Průmysl Zahraniční obchod Hlavní charakteristiky české ekonomiky

Více

Hospodářská politika

Hospodářská politika Hospodářská politika doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Hlavní cíl: zajištění ekonomického růstu, ekonomické rovnováhy, cenové stability, plné zaměstnanosti a sociálních úkolů státu. 1 Cílů HP je dosahováno

Více

Na čem závisí sdílené daňové příjmy konkrétně. Na žáky v roce 2016 je součástí daňových příjmů dle RUD 2017* 2018* 2016*

Na čem závisí sdílené daňové příjmy konkrétně. Na žáky v roce 2016 je součástí daňových příjmů dle RUD 2017* 2018* 2016* 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 214 216* 217* 218* Výpočet daňových příjmů obce/města + mnohaletá statistika Vyhotoveno: 5.1.215 Východiska: Okres: Děčín Využívá vyhlášku MF ČR č. 213/215 Sb. MFČR

Více

Aktuální makroekonomická prognóza a výhled měnové politiky

Aktuální makroekonomická prognóza a výhled měnové politiky Aktuální makroekonomická prognóza a výhled měnové politiky Rozpočet a finanční vize měst a obcí 11. září 14 Praha Autoklub ČR Smetanův sál Petr Král Ředitel odboru měnové politiky a fiskálních analýz Sekce

Více

Finanční management a rozpočet obcí - přístupy Komerční banky, a.s. 39. Den malých obcí 2013 5. březen 2013, Praha

Finanční management a rozpočet obcí - přístupy Komerční banky, a.s. 39. Den malých obcí 2013 5. březen 2013, Praha Finanční management a rozpočet obcí - přístupy Komerční banky, a.s. 39. Den malých obcí 2013 5. březen 2013, Praha Faktory ovlivňující aktuální stav financí ÚSC Ekonomické Pokračuj ující ekonomická krize

Více

EKONOMETRIE 7. přednáška Fáze ekonometrické analýzy

EKONOMETRIE 7. přednáška Fáze ekonometrické analýzy EKONOMETRIE 7. přednáška Fáze ekonometrické analýzy Ekonometrická analýza proces, skládající se z následujících fází: a) specifikace b) kvantifikace c) verifikace d) aplikace Postupné zpřesňování jednotlivých

Více

Hospodaření veřejných rozpočtů, sledování provozních nákladů a moderní finanční řízení

Hospodaření veřejných rozpočtů, sledování provozních nákladů a moderní finanční řízení Hospodaření veřejných rozpočtů, sledování provozních nákladů a moderní finanční řízení Autor : Lukáš Tesař, Regionservis s.r.o., 15. května 2013, Dětenice OBSAH PŘEDNÁŠKY PŘEHLED HOSPODAŘENÍ ZEMÍ EU PŘEHLED

Více

Stanovisko Rady k aktualizovanému konvergenčnímu programu Polska

Stanovisko Rady k aktualizovanému konvergenčnímu programu Polska RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 10. března 2009 (12.03) (OR. en) 7322/09 UEM 77 POZNÁMKA Odesílatel: Příjemce: Předmět: Generální sekretariát Rady Delegace Stanovisko Rady k aktualizovanému konvergenčnímu programu

Více

Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie. Správná odpověď je označena tučně.

Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie. Správná odpověď je označena tučně. Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie právná odpověď je označena tučně. 1. Jestliže centrální banka nakoupí na otevřeném trhu státní cenné papíry, způsobí tím:

Více

XVII. celostátní konference Právní úprava rozpočtové odpovědnosti - dopad na samosprávy

XVII. celostátní konference Právní úprava rozpočtové odpovědnosti - dopad na samosprávy XVII. celostátní konference Právní úprava rozpočtové odpovědnosti - dopad na samosprávy Ministerstvo financí prosinec 2014 Navrhovaná právní úprava implementace směrnice EU o rozpočtových rámcích členských

Více

Zavedení nového manuálu platební bilance v ČR

Zavedení nového manuálu platební bilance v ČR Zavedení nového manuálu platební bilance v ČR Mezinárodní standard statistiky platební bilance Mezinárodního měnového fondu (BPM6) Rudolf Olšovský Ředitel odboru platební bilance ČNB Praha, 16. září 2014

Více

6 Kvalita veřejných financí vývoj příjmů a výdajů

6 Kvalita veřejných financí vývoj příjmů a výdajů 6 Kvalita veřejných financí vývoj příjmů a výdajů 6.1 Vládní strategie Vláda ČR zahájila v roce 2003 reformu veřejných financí zaměřenou na fiskální konsolidaci a odstranění deficitních tendencí veřejných

Více

Ekonomické aspekty trvale udržitelného územního

Ekonomické aspekty trvale udržitelného územního Ekonomické aspekty trvale udržitelného územního plánování Ing. Miroslav Pavlas Univerzita Pardubice, Civitas Per Populi Pardubice, 2. června 2011 Cíle ekonomických ukazatelů TUR Podněcování či redukce

Více

S T A T U T Á R N Í M Ě S T O L I B E R E C

S T A T U T Á R N Í M Ě S T O L I B E R E C S T A T U T Á R N Í M Ě S T O L I B E R E C 6. zasedání zastupitelstva města dne: 25. 6. 2015 Bod pořadu jednání: Zpráva o naplňování příjmů a čerpání výdajů rozpočtu statutárního města Liberec za období

Více

Výpočet daňových příjmů obce/města + mnohaletá statistika

Výpočet daňových příjmů obce/města + mnohaletá statistika Vamberk Výpočet daňových příjmů obce/města + mnohaletá statistika Okres: Rychnov nad Kněžnou Datum vyhotovení: 24.9.214 Predikce na y 215-217 Grafy pro Vamberk Predikce uvádí jak propočty podle dat MFČR,

Více

Výpočet daňových příjmů obce/města + mnohaletá statistika

Výpočet daňových příjmů obce/města + mnohaletá statistika Uherský Brod Výpočet daňových příjmů obce/města + mnohaletá statistika Okres: Uherské Hradiště Datum vyhotovení: 2.1.214 Predikce na y 215-217 Grafy pro Uherský Brod Predikce uvádí jak propočty podle dat

Více

Ministerstvo financí zveřejnilo v prosinci 2014 zprávu Strategie řízení a financování státního dluhu,

Ministerstvo financí zveřejnilo v prosinci 2014 zprávu Strategie řízení a financování státního dluhu, 22. prosince 2014 Ministerstvo financí zveřejnilo v prosinci 2014 zprávu Strategie řízení a financování státního dluhu, podle které i přes deficit 80 miliard v roce 2014 a deficit 100 miliard plánovaný

Více

ŠETŘENÍ ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK BANK ŘÍJEN

ŠETŘENÍ ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK BANK ŘÍJEN ŠETŘENÍ ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK BANK ŘÍJEN Samostatný odbor finanční stability Sekce měnová a statistiky Odbor měnové politiky a fiskálních analýz 14 ŘÍJEN 14 1 I. ÚVOD A SHRNUTÍ Šetření úvěrových podmínek

Více

VLIV ROZPOČTOVÉHO URČENÍ DANÍ NA HOSPODAŘENÍ OBCÍ

VLIV ROZPOČTOVÉHO URČENÍ DANÍ NA HOSPODAŘENÍ OBCÍ Teoretické a praktické aspekty veřejných financí. XIII. mezinárodní odborná konference. Praha: VŠE, duben 2008 VLIV ROZPOČTOVÉHO URČENÍ DANÍ NA HOSPODAŘENÍ OBCÍ Abstrakt Doc. Ing. Petr Tománek, CSc. Katedra

Více

Příručka k měsíčním zprávám ING fondů

Příručka k měsíčním zprávám ING fondů Příručka k měsíčním zprávám ING fondů ING Investment Management vydává každý měsíc aktuální zprávu ke každému fondu, která obsahuje základní informace o fondu, jeho aktuální výkonnosti, složení portfolia

Více

POKYNY PRO ŽADATELE PŘÍLOHA C2 ZÁVAZNÉ OSNOVY PRO ZPRACOVÁNÍ STUDIE PROVEDITELNOSTI K AKCI PŘEDKLÁDANÉ DO GS JKS GRANTOVÁ SCHÉMATA SROP

POKYNY PRO ŽADATELE PŘÍLOHA C2 ZÁVAZNÉ OSNOVY PRO ZPRACOVÁNÍ STUDIE PROVEDITELNOSTI K AKCI PŘEDKLÁDANÉ DO GS JKS GRANTOVÁ SCHÉMATA SROP Moravskoslezský kraj POKYNY PRO ŽADATELE PŘÍLOHA C2 ZÁVAZNÉ OSNOVY PRO ZPRACOVÁNÍ STUDIE PROVEDITELNOSTI K AKCI PŘEDKLÁDANÉ DO GS JKS 28.6.2006 Strana 1 z 5 ZÁVAZNÁ OSNOVA STUDIE PROVEDITELNOSTI (SP) TITULNÍ

Více

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR SRPEN. Samostatný odbor finanční stability

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR SRPEN. Samostatný odbor finanční stability ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR SRPEN Samostatný odbor finanční stability ZÁTĚŽOVÉ TESTY SRPEN ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR (SRPEN ) SHRNUTÍ Výsledky aktuálních zátěžových testů bankovního

Více

RU % z celku. Úpravy za 4. čtvrtletí

RU % z celku. Úpravy za 4. čtvrtletí 2. Příjmy Příjmy vlastního hlavního města Prahy, které v upraveném rozpočtu k 31. 12. 2011 byly rozpočtovány ve výši 50 545 091,70 tis. Kč, byly splněny do výše 50 077 522,65 tis. Kč, tj. na 99,07 % RU.

Více

Makroekonomický vývoj a trh práce

Makroekonomický vývoj a trh práce Makroekonomický vývoj a trh práce Petr Král Ředitel odboru měnové politiky a fiskálních analýz Sekce měnová a statistiky Setkání bankovní rady ČNB s představiteli Českomoravské konfederace odborových svazů

Více

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika Materiál vytvořil: Ing. Karel Průcha Období vytvoření VM: říjen 2013 Klíčová slova:

Více