Grafická studia v ČR a Evropě. BcA. Tomáš Klein

Transkript

1 Grafická studia v ČR a Evropě BcA. Tomáš Klein Diplomová práce 2011

2

3

4

5 ABSTRAKT Práce se zabývá analýzou grafických studií v na území České republiky, Evropy a okrajově i zbytku světa. Ve stručnosti je představena historie grafických studií do podoby jak je známe dnes. Následuje rozčlenění studií dle velikosti a popis reálných aspektů, které tvoří jádro každého grafického studia. Další část práce je věnována prezentaci studií a jejich portfoliu. Na závěr je uvedena prognóza dalšího vývoje a směřování grafických studií a celého odvětví. Klíčová slova: Grafické studio, historie, freelance, designér, prostor, nadnárodní korporace, portfolio, grafický design, Najbrt, Pentagram, Non-format ABSTRACT This thesis deals with the analysis of graphic design studios in the Czech Republic, Europe and marginally with the rest of the world. The history of graphic design studios is briefly presented in the introductory part. Next part of the thesis is dedicated to the segmentation of studios and their practical aspects which create the core of the studio. The main part is focused on the graphic design studios presentation. In the end of thesis there is a short prediction about evolution and tendencies for the future of graphic design studios. Keywords: Graphic design studio, history, freelance, desginer, space, multinational corporation, portfolio, graphic design, Najbrt, Pentagram, Non-format

6 Rád bych poděkoval své rodině za dlouho podporu během mých studií a taky za odborné vedení a cenné rady, které mi poskytl doc. PaedDr. Jiří Eliška. Prohlašuji, že odevzdaná verze diplomové práce a verze elektronická nahraná do IS/STAG jsou totožné.

7 Question: What is the most treasured and well-used piece of equipment in your studio? Answer: My head. Alan Fletcher

8 OBSAH ÚVOD...10 I TEORETICKÁ ČÁST HISTORIE HISTORIE REKLAMY OD UMĚLCE K DESIGNÉROVI GRAFICKÁ STUDIA A REKLAMNÍ AGENTURY DNES FREELANCE MALÁ A STŘEDNĚ VELKÁ GRAFICKÁ STUDIA VELKÉ KORPORACE A NADNÁRODNÍ AGENTURY KTERÁ VOLBA JE IDEÁLNÍ? GRAFICKÉ STUDIO PROSTOR LIDÉ PRÁCE GRAFICKÁ STUDIA V ČR STUDIO NAJBRT DYNAMO DESIGN TOUCH KOLEKTIV SIDE LABORATOŘ GRAFICKÁ STUDIA V EVROPĚ A SVĚTĚ PENTAGRAM NON-FORMAT EDENSPIEKERMANN STUDIO R NAKAJIMA DESIGN MUCHO DOYLE PARTNERS FONS HICKMANN M FIELD STUDIA A JEJICH VÝVOJ...67 II PRAKTICKÁ ČÁST...69

9 7 GRAFICKÉ STUDIO SPOJ.SE...70 ZÁVĚR...73 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY...74 SEZNAM CITACÍ...76 SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOLŮ A ZKRATEK...77 SEZNAM OBRÁZKŮ...78

10 UTB ve Zlíně, Fakulta multimediálních komunikací 10 ÚVOD Teoretická práce se zabývá analýzou grafických studií v komerčním sektoru České republiky, Evropy a okrajově i zbytku světa. Na úvod představím v krátkosti historii grafických studií ve vztahu k reklamě a jejich vývoj do podoby jak je známe dnes. Představím současné rozčlenění studií od freelance designérů až po velké nadnárodní korporace. Dále se budu věnovat grafickému studiu a jeho reálným aspektům konkrétně prostoru, lidem a kreativní práci. Následující sekce bude obsahovat prezentaci a grafické portfolio studií z České republiky, Evropy a některých vybraných světových destinací. Závěr je věnován stručné prognóze vývoje grafického designu a studií a jeho odvětví. Pro samotnou analýzu jsem si zvolil několik jednotlivců a studií, kteří v oboru vynikají svou kvalitou nebo jsou mezinárodně oceňování, popř. jsou v dané zemi na špičce. V neposlední řadě jsem zařadil autory, které jsem si považoval dle svého subjektivního názoru za zajímavé.

11 UTB ve Zlíně, Fakulta multimediálních komunikací 11 I. TEORETICKÁ ČÁST

12 UTB ve Zlíně, Fakulta multimediálních komunikací 12 1 HISTORIE Pokud se podíváme do historie, tak zjistíme, že činnost grafických designérů je spojena s reklamou, konkrétně s propagací. Ať už se jednalo o ztvárnění vývěsních štítů nebo propagaci hudebního vystoupení, vždy byl na straně jedné klient zadavatel, mecenáš, stát a straně druhé zhotovitel člen cechu, umělec, grafický designér. Proto aby jsme pochopili současnou pozici grafického designéra tak jak jej známe dnes, je nutné znát určitý historický vývoj. 1.1 Historie reklamy Reklama (šíření informací o produktu s cílem prodat) vznikla spolu se vznikem trhu tedy v antice. Tuto definici najdeme ve většině výkladových slovníků na celém světě. Stopy reklamy však nacházíme už ve starověku v Číně, Babylóně, Mezopotámii, Egyptě, kde archeologové našli mnoho dokladů nejen o obchodu ale také bohaté portfolio uměleckých předmětů. Objevené fragmenty, jsou však nedostačující pro hloubkovou analýzu a tak je pohodlnější zařadit vznik reklamy do antiky, kde se zachovalo množství artefaktů, ale i samotné zprávy, které se o reklamě zmiňují. Nekomerční reklama a tvorba existovala už i v pravěku (např. informace o udržování ohně, jeskynní malby a symboly). V průběhu staletí se však měnili formy, prostředky a média reklamy a většinou vždy reflektovala stav společnosti dané doby. Antické hlasatele vystřídala zvuková reklama, malé tržiště s vystaveným zbožím nahradily výstavy a veletrhy, výrobní značky byly nahrazeny komplexními korporátními systémy a vývěsní štíty nahradily billboardy a velkoplošné obrazovky. Ve středověku, díky Guttenbergovi, nastal rozmach tištěných médií letáky, plakáty, novinová inzerce. Postupem času se všechna tato média rozšiřovala a hlavně se zdokonalovala technologie výroby a velikosti nákladu. Mezi poslední velké média, která přispěla k obrovskému rozmachu reklamy patří bezesporu internet a s ním spojená další elektronická zařízení, zobrazující digitální informace.

13 UTB ve Zlíně, Fakulta multimediálních komunikací Od umělce k designérovi Jak jsem již zmínil, tak počátky můžeme datovat do období antiky. Rozebírat zde však celou historii grafického designu a postupu od umělce k designéru by jistě obsáhlo další diplomovou práci nebo velkou publikaci a proto se zaměřím jen na velmi stručný vývoj od počátku devatenáctého století, který byl pro grafický design důležitý. Vývoj vždy reflektoval společnost dané doby a proto je nutné sledovat i technologické objevy, které obohacovaly tehdejší dobu a přinášely nové druhy médií, se kterými mohli umělci pracovat. Designér z počátků 19. století byl spíše ještě kombinací vědce, umělce a jistého nadšence do nových objevů a postupů. Za první pionýry, můžeme označit Louise Daguerre a Williama Henry Foxe Talbota, kteří stáli u zrodu fotografie a vyvinuli první praktickou metodu fotografování - daguerrotypii. Mezi další velké osobnosti 19. století můžeme zařadit Owena Jonese (všestranný architekt, designér a teoretik) a Waltera Cranea, který se zabýval knižní ilustrací a malbou. Jeho osobnost je také spjata se sdružením Arts and Crafts, které inicioval William Morris v Anglii. Díky příchodu průmyslové revoluce, nástupu mechanizace a strojů se společnost začíná radikálně měnit, dochází k dělbě práce a vzniku nových specializací. Většina států prochází společenskými, kulturními a politickými změnami. Ve stejném období vzniká v USA roku 1869 první reklamní agentura N.W. Ayer & Son. Koncem 19. století již můžeme pozorovat rozkvět reklamních agentur a začátky působení umělců - grafických designérů. Umělecká scéna se pomalu tříští z Paříže do dalších velkých evropských metropolí. Na trh přichází sázecí stroje Linotype (1886) a Monotype (1887), které přinášejí radikální posun v sazbě publikací a novin. Na začátku 20. století se objevuje řada výrazných uměleckých směrů a hnutí Art Nouveau (Jules Chéret, Gustav Klimt, Alfons Mucha) z osobností poté např. Henri de Toulouse-Lautrec. Rozmach nastává v populárním médiu této doby plakátu, který se zdokonalil díky vícebarevnému tisku a velkoformátovým rozměrům. V USA se v roce 1904 vynalézá prvním ofsetové zařízení. Počátek století znamená také odklon od tradičních forem a nástup moderny. S tímto jsou spojena jména jako Peter Behrens, Ch. R. Macintosh, Lucian Bernard, Ludwig Hohlwein, Josef Hoffmann. Designéři v té době již spolupracují s průmyslovými společnosti a ztvár-

14 UTB ve Zlíně, Fakulta multimediálních komunikací 14 ňují propagační materiály pro dané odvětví, vznikají první korporátní systémy (společnost AEG, Peter Behrens). Příchod avantgardních směrů znamenal pro grafický design změny ve výrazových prostředcích a změnil i přístup samotných grafických designérů. Expresionismus a fauvismus změnil pohled na vnímání barvy. Kubismus nasměroval umění k racionálnějšímu vnímání světa a lidského vnímání. Další avantgardní proudy hlavně futurismus a dadaismus posunuly na vyšší úroveň syntézu obrazu a písma. Z osobností můžeme jmenovat: G. Apollinaire, F. T. Marinetti, K. Schwitters. První světová válka znamenala velký historický předěl a ovlivnila jistě i vnímání grafického designu. Ten se stal v očích mnoha designérů nástrojem pozitivního ovlivňování společnosti a jejího vývoje. V období mezi válkami dochází k přechodu umělců k průmyslovému a grafickému designu. Klienty se stávají státní organizace a průmyslové závody. V Německu je roku 1919 založen Bauhaus který je považován za nejvýznamnější školu umění, designu a architektury v Evropě. Mezi osobnosti Bauhausu se řadí: Paul Klee, László Moholy-Nagy, Herbert Bayer, Oskar Schlemmer a mnoho dalších. V období meziválečném a s příchodem druhé světové války se opět do popředí dostává plakát, který je velmi silným médiem a většina designérů tvoří ve prospěch státní moci. Během války a po skončení se novými centry designu stávají neutrální Švýcarsko a USA. Mnoho designérů té doby musela emigrovat: Jan Tschichold (Švýcarsko), Ladislav Sutnar (USA). Poválečná moderna se rozvíjela hlavně ve Švýcarsku, které mělo výbornou akademickou i odbornou půdu, protože nebylo postiženo válkou. Díky růstu ekonomiky a průmyslu bylo podnebí pro uplatnění grafické designu velmi příznivé, vydávaly se odborné časopisy (Graphis, Neue Grafik). Mezi zvučná jména té doby patří: M. Bill, T. Ballmer, H. Meuburg, E. Ruder, C. Vivarelli. Mezi excelentní typografy patřili Max Miedinger a Adrian Frutiger. V padesátých letech vznikají po světě stovky reklamních agentur a designéři se specializují na určitou oblast designu a ve velké míře pracují pro komerční klientelu. Objevují se nové média ve kterých se design uplatňuje televizní grafika a filmové titulky. Saul Bass, H. Matter, P. Rand, W. Golden, O. Aicher patří mezi přední představitele tehdejší doby.

15 UTB ve Zlíně, Fakulta multimediálních komunikací 15 Léta šedesáta sebou přináší řadu změn. Oblast designu je velmi uvolněná, zvláště tedy v USA a na scénu přichází Pop Art a Psychadelie. Odběrateli designu jsou velké podniky a hudební společnosti. Období postmoderny je poznamenáno stavy deprese a neperspektivnosti západní civilizace. Vzniká punk, jako hnutí undergroundové kultury proti konzumnímu stylu života. Pozice grafického designéra je již ve společnosti pevně ukotvena a s nástupem prvních počítačů se setkáváme s demokratizací designérské produkce. Nástup 21. století přináší do oblasti designu opět převratné změny. Díky digitalizaci mnohonásobně stoupla efektivita grafických designérů a expanze technických prostředků přinesla nový potenciál kreativních možností. Nástup nových technologií s sebou přinesl i své negativní stránky nekvalitní práce ze strany rychlodesignérů, kteří díky technologiím získali přístup k profesionálním nástrojům. Internet sebou přinesl ještě větší expanzi a svobodu, a profese grafického designéra dnes je již zcela v jeho rukou.

16 UTB ve Zlíně, Fakulta multimediálních komunikací 16 2 GRAFICKÁ STUDIA A REKLAMNÍ AGENTURY DNES Každý grafický designér ve svém profesním životě přichází na rozcestí a rozhoduje o své budoucnosti a zaměření. Pokud pomineme to, že se bude věnovat pouze umění tj. tvořit pro své potěšení a okolí bez nároku na jakýkoliv honorář, tak se naskýtá několik cest, kterými se designér může vydat. V podstatě se mu naskýtají cesty pouze tři. První stane se nezávislým profesionálem freelance a vydá se na vlastní dráhu. Druhá nechá se zaměstnat v reklamní agentuře nebo grafickém studiu. Třetí sám nebo nejlépe s kolegy založí vlastní studio, které bude vést k vysněnému cíli. Teoreticky připadá i čtvrtá možnost, a to změna profese - tedy designér opustí kompletně svou dlouholetou profesi a začne se věnovat odlišné práci. Toto se však stává jen minimálně, protože designéři jsou ve většině lidé ze silným egem, kteří se neradi vzdávají svých cílů. Takto stručně můžeme rozdělit varianty, které se designérovi nabízí. V následujících podkapitolách se budu podrobněji věnovat každé možnosti, jejím benefitům a záporům, které může designérovi přinést. 2.1 Freelance Nezávislý profesionál, člověk na volné noze takto lze přeložit anglický originál slova freelance. Jedná se o druh zaměstnání, kde se člověk (nejen grafický designér) vydal na vlastní dráhu a je soběstačný. Tento způsob práce se ve velkém měřítku u nás prosazuje bezmála let a postupně si získává oblibu mezi všemi typy designérů. Kdo je tedy typický freelance v oblasti grafického designu? Většinou se jedná o mužskou část populace, i když se v současnosti situace vyrovnává. Mohou to být jedinci, kteří zakončili střední školu v podobném oboru (obalový design, užité umění, DTP ) a chtějí jít svou cestou, držet si svůj čitelný rukopis a nenechat se ihned zaměstnat v reklamních studiích. Další podskupinou jsou vysokoškoláci, kteří ukončili úspěšně či neúspěšně studium a mají před sebou rozhodnutí, kterou cestou se vydat. Založení vlastního studia, reklamní agentura, jiné grafické studio nebo freelance. Pokud tedy má vysokoškolák za sebou již nějakou praxi a během studia se aktivně zapojil do projektů, které byly propojeny s komerčními klienty nebo je dostatečně sebevědomý, má částečné znalosti marketingu a dobré komunikační schopnosti či je prostě jen naivní tak má vyhráno a může se vydat na dráhu freelance.

17 UTB ve Zlíně, Fakulta multimediálních komunikací 17 Být na volné noze je však nelehký úkol a mnoho designérů jej nevydrží. Ze začátku se samotná kreativní práce omezí a designér je nucen naučit se základní administrativu a účetnictví (pokud jej již neovládá), nastavit si pravidelný režim, kterým se bude řídit, vybavit si místo, kde bude pracovat a v neposlední řadě zakoupit potřebný software a techniku. Z vlastní zkušenosti vím, že hlavně dodržování pravidelného režimu může být pro mnoho designérů noční můra a to je i většinou důvod, proč jich mnoho s povoláním na volné noze končí a nechávají se zaměstnat. Naopak se však můžeme setkat s designéry, kterým pravidelný režim nevyhovuje (zaměstnání v reklamní agentuře) a freelance je pro ně výborná volba, jak uniknout stereotypu a prosadit se. Pokud všechny tyto náležitosti designér splní, je připraven na sólovou dráhu grafického designéra, která mu skýtá velké možnosti a jeho cíle jsou omezeny v podstatě sebou samým. Samotná prezentace freelance designérů skýtá bohaté portfolio prezentačních nástrojů. Ze začátku musí designér zastat několik funkcí najednou vydržet několik měsíců, než mu odvedená práce přinese sladké ovoce. Mezi první a důležité nástroje patří portfolio dnes již převážně online, popř. jeho tiskový ekvivalent a další tištěné materiály, které prezentují práci daného grafického designéra. Další zbraní ve výbavě jsou sociální sítě, ve kterých se grafický designér prezentuje svým portfoliem, stručným životopisem, sdílí své údaje s klienty nebo kamarády či kolegy. Mezi takovéto sociální sítě můžeme zařadit např. Behance network (sociální sít s vybranými portfolii designérů z celého světa), Cargo collective či Carbonmade (platformy pro snadné vytvoření a sdílení portfolia), Youtube a Vimeo (portály pro sdílení videa), Flickr (portál pro sdílení obrázků a fotek) a v neposlední řadě sociální síťě Facebook, Twitter a Linkedin. V neposlední řadě můžeme uvést blogy, které jsou přidruženy k samotnému portfoliu nebo fungují samostatně, kde designéři sdělují světu cokoliv od profesních úspěchů děl až po narozeniny jejich maminky. Nástrojů a možností existuje nespočet, je jen na volbě samotného designéra a jeho vlastní strategii, kterou platformu či síť si vybere, domnívám se však, že výše uvedené jsou mezi současnými grafickými designéry nejpoužívanější. 2.2 Malá a středně velká grafická studia Grafická studia s menším počtem lidí v týmu, jsou ideální prostorem pro absolventy vysokých škol. Ideálním myšleno v kladném přístupu k designérovu vizuálnímu projevu a dal-

18 UTB ve Zlíně, Fakulta multimediálních komunikací 18 šímu rozvoji. Pokud je již student vybaven určitou praxí a má svůj unikátní grafický projev tak si získá ve studiu své pevné místo a respekt. V malém studiu dokáže získat cenné zkušenosti a má určitou jistou, že se od začátku dostane k zajímavým zakázkám a nebude muset přizpůsobovat svůj vizuální projev požadavkům klienta. Avšak toto nelze považovat za pravidlo, vždy bude záležet na portfoliu studia a jeho klientele. Malá studia poskytují samozřejmě plno dalších výhod, ale i rizik, která vyplývají z malého počtu lidí v týmu. Mezi klady bych určitě zařadil výše zmíněný přístup k jednotlivci, větší respekt a individuální přístup. Další výhodou může být to, že velkou část menších studií zakládají absolventi univerzit nebo odborných škol a mají jasný cíl, kterým směrem chtějí studio směrovat. V takovémto složení týmu se poté skvěle pracuje, většina těchto studií má jasně čitelný vizuální projev a díky tomu mohou vznikat unikátní projekty. Pokud je studio složeno z malého počtu lidí, tak mohou nastat ale i určité nevýhodné situace. Ne vždy všechny úkoly a zakázky vyhovují designérům a v některých případech (pokud nemají dostatečný počet externistů) jsou nuceni se flexibilně přizpůsobit či učit se stále nové věci a postupy, které mohou ubrat na výsledné vizuální kvalitě. Samozřejmě toto může být pro některé jedince výhoda a výzva - učit se stále novým věcem. Strukturou jsou malá studia složena z několika designérů, kteří mají každý svou úzkou specializaci (např. motion design, web design, obalový design ), samozřejmě složení vždy záleží na zaměření studia. Nedílnou součástí bývá také projektový manažer, který řídí průběh celé zakázky (existují studia, kde si designéři tuto pozici vykonávají sami). Prezentace studií probíhá v podobné formě jako o u freelance designérů, portfolia jsou však rozsáhlejší a nabízejí komplexnější služby a profesionálnější přístup. Využití sociálních sítí a blogů je samozřejmostí. 2.3 Velké korporace a nadnárodní agentury V současnosti žijeme v době nadnárodních korporací a spojování společností na mezinárodním poli. Slučování společností a vytváření mezinárodních gigantů postihlo samozřejmě i reklamní a grafický průmysl. Studia a reklamní agentury, která byla v dřívějších letech na špičce domácího trhu se ve většina stala součástí mezinárodních reklamních a grafických sítí. Velcí hráči se postupně spojují a pokud se objeví nadějný projekt, který má

19 UTB ve Zlíně, Fakulta multimediálních komunikací 19 tendenci růst je pohlcen velkou korporací. V současné době existuje několik desítek reklamních sítí. Mezi 4 největší patří: Omnicom Group s hlavním sídlem v New Yorku - vlastní agentury BBDO Worldwide, TBWA Worldwide, DDB Worldwide, OMG, The Integer Group, RAPP, AvreaFoster WPP group se sídlem v Londýně - vlastní agentury Grey, JWT, Ogilvy & Mather Worldwide, TNS, Young & Rubicam IPG - Interpublic Group of Companies s hlavním sídlem v New Yorku - vlastní agentury McCann Erickson Worldwide, Draftfcb, Campbell Mithun, Jack Morton Worldwide, R/GA, Lowe & Partners Publicis s hlavním sídlem v Paříži - vlastní agentury Leo Burnett, Saatchi & Saatchi, Bartle Bogle Hegarty, Fallon Worldwide, Rosetta, VivaKi Z tohoto stručného seznamu můžeme pozorovat, že situace na poli reklamních agentur je jasně dána a noví hráči se objevují zřídka (pokud pomineme lokální agentury). Situace na poli grafických studií je poněkud jiná. Samozřejmě existují také mezinárodní sítě (viz. seznam grafických studií), avšak nejsou tak široce propojeny, počet zaměstnanců se počítá maximálně v desítkách a nebývají součástí žádného konsorcia velkých společností. Pro grafického designéra absolventa univerzity nebo školy s podobným zaměřením je nástup do reklamní agentury tohoto typu spíše negativem než přínosem. Designér (pokud nemá dostatečné zkušenosti) je většinou přijat na nižší pozice (Junior graphic designer apod.), kde vykonává podřadné grafické práce a stává se z něj spíše DTP operátor než kreativní jedinec. Individuální vizuální projev je většinou potlačen a pokud se designér v krátké době nepropracuje na vyšší pozice tak se brzy zařadí do systému reklamní agentu-

20 UTB ve Zlíně, Fakulta multimediálních komunikací 20 ry a jeho unikátní projev je pohlcen a přizpůsoben trhu. Velkým přínosem může být konfrontace s velkými klienty a zakázkami pro mezinárodní společnosti, spolupráce s profesionálními studii z různých oblastí (marketingové komunikace, fotografie, 3D design, animace, filmové studia apod.) Pokud absolvent zvolí cestu do velkého grafického studia je na tom o poznání lépe. Nenastupuje na nejnižší pozici a jeho vizuální projev je respektován a má prostor jej dále rozvíjet, což může být velkým přínosem v profesním růstu. 2.4 Která volba je ideální? Najít ideální volbu mezi touto nabídkou je stejně obtížné jako najít kvalitního designéra do týmu. Někomu to může trvat měsíce, jiný nad tím stráví roky. Pokud vezmeme v úvahu, že designér je osoba cílevědomá a charismatická a jeho ego jej nenechává chladným tak můžeme s jistotou říci, že si každý vybere tu správnou cestu. Z praktického hlediska, při shrnutí všech výše uvedených kladů a záporů nám jako nejlepší varianta vychází cesta do malého studia. Designér se ihned stává součástí celé komunity, postavení všech v týmu je rovnocenné a každý zná své kvality a mínusy. Profesní růst a vzdělávání v oboru je také v ideálním poměru a pokud je tým složen z lidí z různých oblastí designu má designér velkou příležitost k získání nových zkušeností. Vizuální projev je svobodně podporován a omezení může přijít pouze ze strany zadavatele, kde však opět může designér zapracovat a osobně se konfrontovat s klientem. Pro shrnutí uvádím jeden komentář ze sekce Answers (otázky) z internetových stránek Stefana Sagmeistera (Sagmeister Inc.), který v krátké odpovědi vystihuje hlavní důvody proč raději založit malé studio než být zaměstnán ve velké nadnárodní korporaci. Hrála velkou roli tvá pracovní zkušenost v reklamní agentuře Leo Burnett, při rozhodován, že udržování malého studia je lepší než řízení kanceláře pro více než 100 lidí? Ano, to byl hlavní důvod: Viděl jsem, že v Leo Burnett nebudu schopen dělat design, když bude moje studio větší a taky jsem viděl, že výhody, které přináší velká kancelář pro klienty jsou malé, zatímco nevýhody jsou obrovské. (1)

21 UTB ve Zlíně, Fakulta multimediálních komunikací 21 3 GRAFICKÉ STUDIO Ve skutečnosti je každé studio kombinací tří věcí: reálným prostorem, lidmi, kteří tento prostor obývají a prací, kterou tvoří. Reálný prostor je tvořen umístěním studia, nábytkem včetně vybavení a jeho uspořádáním a v neposlední řadě samotným interiérovým designem. Lidmi, kteří tvoří studio, jsou myšleni všichni členové od vedoucího lídra až po externistu na stáži. Práci tvoří všechny vizuální, textové a další výstupy ze studia. 3.1 Prostor Ve světě umění ateliér umělce získává skoro až mýtický status. S mnohými ateliéry velkých mistrů se můžeme setkat doposud, protože byly zakonzervovány nebo restaurovány a je možné je navštívit kdykoliv. Narozdíl od ateliéru moderní grafické studio musí splňovat dva rozdílné požadavky prostor pro podnikání a kreativní prostor. Mezi designéry je mnoho názorů jak by měl takovýto prostor vypadat. Pro názornost uvádím dva kompletně rozdílné pohledy na rozčlenění prostoru studia: Má profese vyžaduje práci s jinými lidmi a já chci být ve stejné místnosti jako oni. Komukoliv je dovoleno poslouchat a pozorovat co dělám. Toto je jediná možná cesta k vytvoření správného systému práce a propojení kolektivu. Chci všechny vidět a nemuset otevírat a zavírat dveře abych s nimi byl. Nemohu pomyslet na jediný samostatný pokoj, který by byl oddělen, samozřejmě s výjimkou toalet a tmavých komor. (2) Otl Aicher Obr. 1 Otl Aicher a jeho studio, 1953

22 UTB ve Zlíně, Fakulta multimediálních komunikací 22 Otl Aicher nám skýtá až spartánský pohled na studio a jeho členění, jako kontrast k němu uvádím názor na členění prostoru od designéra z New Yorku, narozeného v Miláně Massima Vignelli: Našli jsme úžasný prostor v přístavbě domu na 10 th Avenue a měli jsme možnost tvořit interiér našeho studia z velkého prázdného podkroví. Byla to výzva experimentovat s netradičními materiály: lité podlahy, grafitové stěny, hobrové desky pro nábytek, surovou ocel pro stoly a lampy a také náhodně broušený hliník pro rámy matných skel. Každý detail byl navrhnut tak, aby bylo dosaženo čistého až klášterního prostoru. Je to perfektní místo pro lidi z celého světa. Každý designér má svou pracovní kóji a vedení studia má své oddělené prostory, které směřují do studia. (3) Massimo Vignelli Obr. 2 Massimo Vignelli / studio v New Yorku, 2000

23 UTB ve Zlíně, Fakulta multimediálních komunikací 23 Každé studio je tedy unikát a jeho prostor je tvořen samotnými designéry, kteří se během vzniku studia potýkají s desítkami ne-li stovkami otázek a problémů, které musí s během budování studia vyřešit. Jsou to otázky začínající od plánování prostoru, řešení místnosti pro klienty, zaměření na produktivitu nebo kreativitu, otevřený prostor vs. uzavřené kanceláře a mohou končit u věcí jako je výběr plakátů na vstupní dveře či recepci. Pokud se podíváme na vývoj prostoru grafických studií, tak velký zlom zaznamenáme při nástupu počítačové éry. Před digitální érou byly grafická studia vybavena velkými kreslícími deskami, která pohlcovala drahocenný prostor. Tato éra již však skončila a dnes s rozvojem digitálních technologií můžeme pozorovat tendence k bezbariérovým otevřeným prostorům, kde bok po boku sedí designéři vedle sebe a pracují společně. Dnes již nezáleží jestli je studio velké či malé, ale pokud se staráme o svou práci, měli bychom se také starat o prostor ve kterém pracujeme. Ve vyspělých zemích existují normy, které předepisují zdravotní a bezpečnostní předpisy, ale každý designér by měl hlavně zajistit chod studia tak, aby byl šetrný k životnímu prostředí a vytvořit tak prostor, který by vyhovoval jak designérům tak i jeho návštěvníkům klientům. 3.2 Lidé Mezi další základní prvky studia patří jeho členové. Nezáleží jestli je studio tvořeno jedním charismatickým vůdcem nebo desítkami pracovitých lidí, vždy jsou to oni, kdo tvoří jádro studia specifický žijící organismus. Tento organismus je specifický tím, že je složen z velmi různorodých lidí, kteří mají sice společný cíl, ale většinou bývají držitelé velkého ega. Ideálním prostorem je tedy souhra kompromisů, kdy je potřeba akceptovat mnoho a přitom zachovat chladnou hlavu a klid. Tímto se dostáváme k dalšímu důležitému faktoru a to je počet lidí ve studiu, respektive v týmu. Pokud chceme zachovat jistou efektivitu práce a vyhnout se nadměrnému schůzování, tak ideální počet pro malé studio či týmy velkého studia je do 5 členů. Slovy Erika Spiekermanna, zakladatele FontShopu a tvůrce mnoha slavných písem:

24 UTB ve Zlíně, Fakulta multimediálních komunikací 24 Můžete mít 125 lidí v designovém studiu, ale samotná práce se nikdy neudělá ve více než pěti lidech. Týmy nikdy nejsou větší než po pěti lidech. Veškerá činnost je o skupinové dynamice. Více než 7 lidí, a nezvýšíte efektivitu nebo účinnost, budete mít jen více porad (4) Obr. 3. World Graphic Design Foosball Championship / studio Pentagram Pokud se zamyslíme nad samotným fungováním grafických studií tak se nám budou vybízet otázky ohledně zachování individualismu a zároveň ochrany společných zájmů a přežití skupiny. Toto bude vždy společná otázka pro správný chod celého studia. Nezáleží na tom jestli je studio složeno ze dvou kamarádů, kteří pracují jako rovnocenní partneři nebo se jedná o obrovskou nadnárodní organizaci s 300 zaměstnanci po celém světě. Důležité je zachovat smysl pro budování společného cíle se zachováním dostatečného místa pro jednotlivce a ponechání jeho vlastního hlasu. Není tedy podstatné, jestli je toto realizováno osvíceným vedením nebo díky geniální spolupráci kolegů, ale je kardinální aby tento proces probíhal a probíhal správně. Dalším z důležitých momentů studia je motivace členů studia. Nástroje motivace mohou být rozdílné: ocenění kvalitní práce, pravidelný plat, důvěra, volnočasové aktivity atd. Ideálním stavem je, pokud designér začne být motivován soběstačně díky citlivému a efektivnímu vedení a pěstování smyslu pro společné zájmy.

25 UTB ve Zlíně, Fakulta multimediálních komunikací 25 Efektivní vedení dnes, je však podstatně odlišné od toho jak jej známe z devatenáctého století, kdy šéf měl vždy pravdu a jeho slova byly doslova respektovány. Moderní studio je vedeno ve stylu slovního spojení The boss is dead volně přeloženo Šéf je mrtev. Tedy studio je místem vzájemného respektu, relativní rovnosti a sdíleného úsilí. 3.3 Práce Mezi poslední, neméně důležitý prvek studia patří jeho samotná práce. Pokud u dveří stojí řada klientů a požaduje služby studia tak je vyhráno a dostáváme se k samotné činnosti kreativní práci. S prací přichází vše pocity, osobní ambice, zkušenosti a v neposlední řadě peníze. Studia, která se zaměří primárně na zisk ve většině končí s průměrnými nebo podprůměrnými zakázkami, které jsou stejně ohodnoceny. Tímto však nechci říci, že finanční prozíravost není důležitá, ale ve většině případů kdy studia nebo designéři, dávají přednost peněžní jistotě před samotnou prací, kvalitativně upadají. Pro kreativní práci jsou ale také další důležité faktory výdrž, energie, talent a samozřejmě klienti. Nejdůležitější je ale určitá vize, cíl nebo filozofie, která provází studio po celý jeho život. Pro někoho to znamená vyhrávat ocenění, pro jiné zase získat celosvětovou reputaci a věhlas, vždy je důležité aby to byl cíl, který prorůstá celým studiem a je sdílen všemi členy týmu. Tato filozofie poté reflektuje nejen všechny výstupy ze studia, ale i komunikaci s klienty a zákazníky. Vše výše uvedené se vztahuje k současnému způsobu práce. Tedy, designéři jsou fyzicky ve studiu, které zároveň obývají s ostatními členy (fotografové, manažeři apod ) a pracují společně na projektech. Při pohledu na rychlý růst digitálních technologií se tento model může radikálně změnit už za několik let. Již dnes fungují studia, která jsou založena na konceptu virtuálního studia např. studio Non-format, založené Anglicko-Norským duem Jon Forssem (se sídlem v USA v Minesotě) a Kjellem Ekhornem (sídlícím v Londýně).