Karel Friedrich May. (Roky ) Rok Životopisné poznámky Místo pobytu

Transkript

1 1 von 15 Karel Friedrich May (Roky ) Rok Životopisné poznámky Místo pobytu 1875 Mayová povídka Die Rose von Ernstthal otištĕna počínaje listopadem 1874 Hermannem Oeserem v Neusalza, mohla být důvodem proč nakladatel H.G. Muenchmeyr navštívil Maye, kterého znal už od roku Jeho redaktor Otto Freitag dal výpovĕd po neshodĕ; Muenchmeyer nutnĕ potřeboval náhradníka. 8-mého března: May se přestĕhuje jako "redaktor" do Dresden-Altstadt; bydlí v Jagdweg, kde se nacházela budova nakladatelství. Tam rediguje zábavný časopis "Der Beobachter an der Elbe". Muenchmeyer vždy nazývá Maye před jeho zamĕstnanci "Doktor". Tento titul, který May pozdĕji dále užíval, nic nezmĕnil na skutečnosti, že dne 24-tého března byl vykázán z Drážďan. May, který po ještĕ celý rok byl pod policejním dohledem, nesmĕl opustit Hohenstein a Ernstthal bez povolení. May pokračoval jako editor Muenchmeyrová "Beobachter" z Ernstthalu. Tam se objevil koncem kvĕtna jeho román "Wanda". Dále připravil pro publikaci vĕtší část knihy Buch der Liebe, pokračování notorické "Venustempel" (Dĕjiny prostituce a její počátek), která byla zakazána od prosince 1874 v Rakousku a pozdĕji rovnĕž v Nĕmecké říši. Počátkem srpna se May vrácí do Drážďan; dostal povolení k pobytu. Mezitím cestuje, mezi jinými místy do Essen, Dortmund a do Berlína, aby získal abonenty u firmy Krupp a Borsig pro jeho novĕ založený časopis pro dĕlníky "Schacht und Hütte". V září místo "Beobachter", avšak zároveň ze "Schacht und Hütte", May založil a rediguje populární magazine "Deutsches Familienblatt". V polovinĕ října se objevuje Mayová první Winnetou povídka Old Ernstthal, Marktplatz 185 Jagdweg 6 Ernstthal, Marktplatz 185 Falkenstr. 4, Emma Ros. Vogel, vdova. Jagdweg 14

2 2 von 15 Firenhand. Další povídky z této doby: Der Gitano, Inn-nu-woh, Ein Stücklein vom alten Dessauer, Die Fastnachtsnarren, Geographische Predigten. Mayův vztah k jeho nakladateli je familiérní. K vánocům dostal od Muenchmeyerové manželky piano. Od začátku září 1875 Karel May bydlí v domě Münchmeyerů. Minna Ey, sestra Paulíny Muenchmeyrové, uklízí privátní Mayové pokoje. Má se stát Mayovou snoubenkou; ale mladý a nadĕjný autor neprojevuje ani nejmenší zájem. 23-tího ùnora: Domácí prohlídka u H.G. Muenchmeyra. Policejní vyšetřování kvůli nedovolenému prodeji "Venustempel" a Buch der Liebe. 2-hého kvĕtna: Tímto dnem končí dva roky Mayového policejního dozoru. Začátkem srpna May ruší pokračování románu "Fürst und Junker", napsaným Friedrichem Axmannem: Čtenářům "Deutschen Familienblattes", kteří si přejí se seznámit s dalšími životními osudy Dietricha von Quitzow až do jeho smrti, tato zpráva nemá přijít nevítána, protože autor tohoto dĕní začne právĕ naopak ještĕ více fascinující a stejnĕ napínavý román: "Dietrich von Quitzow poslední toulky", který začne v čísle 20 současného "Feierstunden am häuslichen Heerde", jeden z Muenchmeyrového nakladatelství literárních magazinů. [Deutsches Familienblatt, No. 49, str. 770.] Oznámený Quitzow-román ale začal už v čísle 10. "Feierstunden" pod autorovým jménem "Karel May". V létĕ je May žalován kvůli spolupráci na Buch der Liebe. Jako další jsou žalování bratr Muenchmeyra Friedrich jako nakladatel, pozdĕji rovĕž Otto Freitag jako redaktor Venustempel. Za této situace Paulina Muenchmeyerová tlačí pro svatbu s Minna Ey. May byl shledán nevinným; ùdajnĕ zmĕnil místa v Buch der Liebe na ménĕ uražlivé. Koncem října May opouští jeho místo, ale ještĕ napíše "nutné rukopisy". Pravdĕpodbnĕ chce pokračovat se svým Quitzow-románem, i když už není redaktorem u Muenchmeyera. Nepřátelství Pauliny, protože odmítl její sestru, které May nemůže snášet, znemožní tento plán. Obojí, Mayův Quitzow a rovnĕž Axmanův "Kurfürst" (Axmann mezitím zemřel po odchodu od Muenchmeyra), pokračovaly od března 1877, psané Dr. Heinrichem Goldmannem. Po dobĕ ztrávene jako redaktor May žije opĕt v Hohensteinu a Ernstthalu. Tam se zamiluje do atraktivní Emmy Pollmerové, která oslavuje 22-tého listopadu své dvacáté narozeniny. V tomto uplynulém roce May napsal mimo jiné: Auf den Nußbäumen, Unter den Werben, Leilet, Der beiden Quitzows letzte Fahrten, Ausgeräuchert a Im Wollteufel. May bydlí v Pilnnitzer Str. 72 u vdovy Grohové. Bĕhem příštích mĕsíců napíše kromĕ jiných: Die beiden Nachtwächter, Der Dukatenhof, Die verhängnissvolle Heujahrsnacht, Ziege oder Bock, Der Samiel, Der Kaiserbauer. Dne 26-tého kvĕtna Emma Pollmerová následuje Maye do Drážďan. Najde místo v domácnosti u vdovy po [evangelickém] faráři, Augustĕ Petzoldové v Mathildenstrasse 18. Karel May se stane redaktorem u nakladatele Bruno Radelli pro druhý ročník zábavního časopisu "Frohe Stunden"; první číslo se objeví koncem června. Od desátého čísla May publikuje pravidelnĕ vlastní práce: Der Oelprinz, Die Gum, Ein Abenteuer auf Ceylon, Die Kriegskasse, Aqua benedetta, Auf der [hoher] See gefangen, Ein Jagdweg 14 Pillnitzer Straße 72 Pillnitzer Straße 72

3 3 von Self-man. U Petra Roseggera se objeví Die Rose von Kahira. Tato povídka byla už otištĕna předešlý rok pod názvem Leilet u Muenchmeyera. Jako důsledek této nové publikace Rosegger považuje "Pana Maye za velmi zcestovatelého muže, který musel žít v Orientĕ po dlouhou dobu." Od začátku roku May žije v přízemním bytĕ v Dresden-Striessen, kde mu Emma vede domácnost; jsou považování za ženatý pár. May píše pro "Frohen Stunden": Husarenstreiche, Der Africander, Vom Tode erstanden, Die Rache des Ehri, Nach Sibirien. Pro Petra Rossegera May sepíše Die falschen Excellenzen. 26-tého ledna: Emil Eduard Pollmer, alkoholický strýc Emmy, umírá v Niederwuershnitz u Stollbergu; ve stavu opilosti byl přejetý koňským povozem ale stačil se ještĕ sám dovléct do koňské stáje hospody "Zum braven Bergmann". Dĕda Emmy, holič Christian Gothilf Pollmer, nevĕří že to byla náhoda. Přemluví Maye aby vĕc vyšetřil. 25-tého dubna: May se vyptává jako "vyšší, vládou povĕřený ùředník". I když neuvádí titul anebo služební status, je obvinĕn z falešného přisvojení oficiálního ùřadu. Byl předvolán 11-tého června v této záležitosti do Drážďan. Koncem června May skončil jako redaktor u Radelliho. Emma Polmerová se stĕhuje zpátky k jejímu dĕdovi v Hohensteinu, Karel May k jeho rodičům. Po nĕjakou dobu se mĕl zdržovat v Berlínĕ. Je možné, že si hledal nové místo jako redaktor. 6-tého září: Výslech u soudu v Hohensteinu. 15-tého října výslech ve Stollbergu a konfrontace dne 25-tého října. Mayův přístup je indiferentní; nevezme si právního poradce. V létĕ a na podzim napíše povídky: Des Kindes Ruf, Die Universalerben, Die Laubthaler a Der Waldkönig. Dne 9-tého ledna je May odsouzen soudním ùřadem v Stollbergu pro "neoprávnĕný výkon veřejného ùřadu" (ve smyslu paragrafu 132 StGB [nĕmeckého zákona]) ke třem týdnům vĕzení. Tento rozsudek je, jak právní znalec Erich Schwinge nespornĕ prokázal, nesprávné rozhodnutí. Soudní akta se zachovaly. May v žádném případĕ nevykonal ùřední výkon. Odvolání (12-tého kvĕtna) a žádost o milost (2-hého července) byly zamítnuty. Od 1-vého do 22-tého září musel Karel May odsedĕt svůj trest ve vĕzení Hohensteinského soudního ùřadu. Tato blamáž nikdy nepřestala být pro nĕho bolestivá, jak tomu svĕdčí mnohé příklady v jeho pracích. Vztah s Emmou Pollmerovou byl ohrožen pro její nevĕru; Karel May pravdĕpodobnĕ bydlel u svých rodičů. Jeho literární kariéra vzala šťastnĕjší obrat. První kontakt s katolickým týdenníkem "Deutsche Hausschatz" v Regensburgu. V cestovní povídce Unter Würgern se objevuje po prvé jméno "Old Shatterhand". Koncem listopadu se objevuje ve Stuttgartském nakladatelství Franz Neugebauer jeho knižní přepracování Ferryho románu "Der Waldlaeufer", zároveň s jeho první knihou určenou pro mladé čtenáře Im fernen Western. Další publikace v tomto roce: Ein Dichter, Der Giftheiner, Three carde monte, Unter Würgern, Der Girl-Robber, Der Boer van het Roer a román ve Stuttgartských novinách Scepter und Hammer. Z kapitoly Der tolle Prinz v tomto románu je možno usoudit o vážnem rozporu s Emmou Pollmer, kterou May tam zobrazil jako Emmu Vollmerovou, která zradila svého milence. Dresden-Strießen Straße Nr. 4 Villa Forsthaus Ernstthal, Marktplatz 185 Ernstthal, Marktplatz 185

4 4 von Leden: "May, Dr. Karl " po prvé uveden v "Allgemeinen Deutschen Literaturkalender". 19-tého ùnora: Oznámení zamýšlené svatby Karla Maye a Emmy Pollmerové bylo veřejnĕ vyhlášeno v Hohensteinu. Oznámení bylo na místĕ od 20-tého ùnora do 7-mého března. Kvĕten: Časopis "Deutsche Hausschatz" po prvé oznamuje, že "pisatel" cestovních dobrodružství je totožný s autorem Karlem Mayem vše zažil on sám. 26-tého: Dĕda Emmy, Christian Gotthilf Pollmer, umírá v Hohensteinu po mozkové mrtvičce. 27-mého kvĕtna umírá Mayová starší sestra Augusta Wilhelmina, provdaná Hoppeová, na krevní chorobu. Pro tyto rány osudu a také snad kvůli neshodám koná se ùřední sňatek Karla Maye a Emmy Pollmerové teprve 17-tého srpna. Následuje církevní svatba dne 12-tého září v Hohensteinském kostele Sv. Kryštofa, s přestĕhováním do domu "Am Markt 2". Publikace zasluhující zmínky tohoto roku: Deadly Dust, Der Brodnik, Die Juweleninsel, Der Kiang-lu, Tui Fanua. Ernstthal, Marktplatz 185 Am Markt Leden: V časopise "Hausschatz" se objevuje po prvé v osobním stylu (Já vyprávĕč) Kara Ben Nemsi a jeho sluha Hadschi Halef Omar, v povídce Giölgeda padishanün pozdĕji Durch die Wüste a následující díly. Tento Orientální cyklus je převýšen pouze jeho spisy z pozdních let. Březen: Redakce "Deutsche Hausschatz" píše v čísle 9, jako odpovĕď "čtenáři z Westfalska": "Autor dobrodružných povídek sám navštíl všechny krajiny, které jsou scénami jeho vyprávĕní. Nedávno se vrátil z cest do Ruska, Bulharska, Konstatinople, atd., a to dokonce s bodnou ránou nožem, kterou utrpĕl jako souvenir. Ovšem on nerád cestuje s červeným Bädeker v ruce ve vlakovém kompartmentu, ale vyhledává ménĕ známe stezky veliké díky za Vaše pozdravy!" Listopad: Časopis "Le Monde" začína tisknout francouzský překlad Mayových knih. May pracuje intensivnĕ na jeho Orientálním cyklu pro "Deutsche Hausschatz". Reise-Abenteuer in Kurdistan a Die Todeskaravane ho činí velmi ùspĕšným. Závĕrečné kapitoly Juweleninsel pro Stuttgartské nakladatelství Göltz & Rühling píše bez enthusiasmu; román tak též končí. V pozdním létĕ Karel a Emma tráví čas na cestĕ pro dovolenou v Dresden-Altstadt. V Rengerové restauraci dochází k osudovému setkání se starým známým nakladatelem Heinrichem Münchmeyerem. Z tohoto setkání se vyvine mnoholéty obchodní vztah. Dohoda je stvrzená potřesením rukou. May má napsat napínavý román na pokračování za honorař 35 marek za číslo. Jakmile pokračování dosáhne 20,000 výtisku, May má obdržet navíc dobrou gratifikaci, a dále autorské právo. May začne zpočátku sporadicky s Waldröschen: Vážená paní! Byl bych Vám velice vdĕčný, kdyby jste mohla Vašeho pana manžela, kterého si velice vážím, přimĕt k tomu, aby mi zasílal rukopisy, a to 3 čísla týdnĕ. Teď je ta nejvhodnĕjší doba k vydání této práce. První číslo mám již hotové, avšak nemohu je vydat, když bez dalších rukopisů nemohu vydávat následující čísla. Udĕlal jsem hodnĕ dobrého pro Vašeho manžela. Dal jsem mu již 500 marek jako zálohu, a on je tak nevdĕčný a nechává mnĕ klidnĕ na holičkách a přesto se nazývá mým nejlepší přítelem v jeho dopisech a slibuje mi modré z nebe, ale nedodrží ani slovo z Hohenstein, Am Markt 2 Hohenstein, Am Markt 2

5 5 von 15 jeho slibů. Vĕřím že dá na Vás, protože Vás miluje, jak to vždycky říká. Obrácím se proto s plnou důvĕrou na Vás a mám Vás za andĕla spasitele, který mne vysvobodí s mé finančnĕ drahé a velice nebezpečné situace. Moje manželka Vám posílá rovnĕž srdečné pozdravy a prosí zároveň se mnou o Vaší pomoc. Posílám Vám mé srdečné pozdravy, a pozdravuji s uctivosti. Váš zcela oddanný H.G. Münchmeyer Drážďany 20-tého října Zákrok Emmy je ùspĕšný: Waldröschen oder die Rächerjagd rund um die Erde začal počátkem prosince pod pseudonymem "Capitain Ramon Diaz de la Escosura" a stal se zakrátko bestseller. Další práce: Die Both Shatters, Der Krumir, Ein Fürst-Marschall als Bäcker, Robert Surcouf, Christi Blut und Gerechtigkeit, In Damaskus und Baalbeck, Ein Oelbrand. S dávkou jistoty May cestuje začátkem ùnora do Drážďan navštívit Münchmeyera. Emma následuje pozdĕji. Mezi ní a nakladatelovou manželkou se vyvine intimní přátelství. 6-tého dubna: Přítelkynĕ Emmy z mládí, Ida Metzer, drží v jejím Hohensteinském bytĕ spiritistickou seanci; Karel May se ji zùčastnil. 7-mého dubna: Přestĕhování z Hohensteinu do Dresden-Blasewitz. V Blasewitzkém adresáři je May zanesen jako "Literát a redaktor". S velkou pravdĕpodobnosti rediguje "Redacteur" a s Münchmeyrem "Deutsche Wanderer": "Má být na téže ùrovní jako oba mnou založené v roce 1875 zábavné časopisy". Ve "Wanderer" se objevuje od konce září, teď za honorář 50 marek, Die Liebe des Ulanen. May napsal v tomto produktivním roce dále: Stambul, Im "wilden Westen" Nordamerika s, Der Amsenhändler, Pandur und Grenadier. Musel odříct spolupráci s Josefem Kürschnerem (Vydavatel Literárního kalendáře) pro nedostatek času. Pravdĕpodobnĕ začátkem dubna May se svou ženou Emmou se stĕhují do Prinzenstrasse 4. S ukončením románu Waldröschen začal v srpnu další kolportážní román pro Münchmeyera: Der verlorne Sohn oder der Fürst des Elends. Pokračování pro "Deustsche Hausschatz" se zdržuje. Der letzte Ritt, část Orientálního cyklu, je přerušen po půl roku od uprostřed prosince; čtenáří a redakce se zlobí. 15-tý duben: Mayová matka umírá, pravděpodobně na rakovinu. Asi za měsíc pozdĕji Mayův otec je postižen mozkovou mrtvičkou. Dodávání rukopisu je vyloučeno bĕhem tĕchto osudných ran. Die Liebe des Ulanen je po čtyři týdny bez pokračování. Jako nouzové řešení se objeví část verlornen Sohns pod názvem Ulane und Zouave jako fragment v "Deutsche Wanderer". V červnu se Mayovův duševní stav upravil natolik, že mohl psát dále; v létĕ dokonce pokračoval po nĕkolik mĕsíců s jeho Orientálním cyklem. Jeho Ulanen román skončil v říjnu. O Vánocích začíná jeho čtvrtý Münchmeyer román Deutsche Herzen, deutsche Helden. 27-mého ùnora umírá bývalý vĕzeňský katolický katecheta Kochta. Koncem července May dokončil verlorner Sohn. Aby mohl být okamžitĕ publikován následující román, vzniklo asi uprostřed června okolo 50 rukopisných stránek povídky Delila.Témĕř současnĕ zemřel za tajemných okolností dne 13-tého června král Hohenstein, Am Markt 2 Dresden-Blasewitz, Sommerstr. 7 Dresden-Blasewitz, Sommerstr. 7 Prinzenstr. 4 Prinzenstr. 4 Prinzenstr. 4

6 6 von 15 Ludwig II. z Bavorska pro kolportážního nakladatele senzační zpráva. May proto přeruší Delila (fragment se zachoval) a píše román o pohádkovém králi: Der Weg zum Glück. Má to být jeho poslední román pro Münchmeyera. Koncem roku začíná s vyprávĕním pro mládež Der Sohn des Bärenjägers pro Stuttgarterské nakladatelství Spemann. 8-mého ledna: Časopis pro chlapce "Der Gute Kamerad" začal s Mayovým Sohn der Bärenjägers. Mezitím Münchmeyer má problémy s tištĕním jednotlivých sešitů na čas: Můj drahý doktore! Očekával jsem Vás v nedĕli večer s velký nákladem rukopisů, ale marnĕ. To mne rozčílilo a začal jsem mít starosti, protože pro mne to je otázka mé existence. Pokud nedodáte rukopisy v dostatečném počtu a na čas, ztratím s námahou získané abonenty což stojí velké peníze. Vemte si stenographa! Když budete diktovat jednu noc, budete mít rukopisy pro 4 až 5 sešitů na papíře dohromady a mnĕ bude pomoženo. Splnil jsem Vám témĕř každé přání a prosím proto aby Jste teď také splnil mé přání. Prosím přineste mnĕ zítra štĕstí a pak s tĕmi zde to bude okolo 66 sešitů. Zdravím Vás a podepisuji se s úctou H.G. Münchmeyer. Drážďany Nĕkdy začátkem dubna: Přestĕhování do Schnorrstrasse 31. Uprostřed srpna začíná May se psaním Durch das Land der Skipetaren; tato cestovní povídka tvoří závĕr Orient cyklu v "Deutschen Hausschatz". Začátkem ledna končí u Münchermeyera román Deutsche Herzen, deutsche Helden. May si nedovoluje oddych píše vyprávĕní pro mladé čtenáře Der Geist der Llano estakada. Uprostřed ledna začíná Hausschatz otiskovat Skipetaren-cestovní povídku. Začátkem února začína Der Geist der Llano v "Guten Kameraden". Dne 6-tého září umíra po dlouhé nemoci Mayův otec. Zmĕna redakce v "Deutsche Hauschatz" časopisu v Regensburgu: Po Mayovi dobře naklonĕném Venanz Müllerovi následuje Heirich Keiter redaktor s vlastní spisovatelskou ambici. "Horký boj je svádĕn mezi našími čtenáři o románech cestovního spisovatele Karla Maye. Zatím co jedna část si stĕžuje redakci v rozhořčených dopisech, že ony romány zabírají příliš moc místa, které může být užito cennĕji, druzí požadují v neménĕ silných výrazech, aby hned v novém ročníku bylo opĕt započato s vyprávĕním od Karla Maye. Redakce je pak nucena, zaujmout zlatou střední cestu, aby uspokojila obĕ strany." 1-ního října: Stĕhování z Drážďan do Kőtzschenbroda do vily Idylle, Schützenstrasse tého října: May se zapíše do seznamu místních obyvatel jako Dr. phil. Karel May, spisovatel. Další publikace v tomto roce: Kong-Kheou, das Ehrenwort stejně jako Der Scout. Prinzenstr. 4 Schnorrstr. 31 Schnorrstr. 31 Kötzschenbroda, Schützenstr. 6 Villa Idylle

7 7 von Pravdĕpodobnĕ časnĕ na jaře Karel a Emma poznali manželský pár Plőhn. Richard Plőhn, majitel továrny na obvazy, se stal Mayovým nejlepším přítelem, a Plőhnová žena Klára v následujících létech Emmina důvĕrná přítelkynĕ bude hrát důležitou roli v životĕ Karla Maye. May napsal v tomto produktivním roce okolo 3770 rukopisných stránek! Publikace: Die Sklavenkarawane, Im Mistake-Cannon, Sklavenrache, Lopez Jordan. 14-tého ledna: Mayová majitelka bytu žalovala ho u místního soudu v Drážďanech kvůli neplacení nájemného. Dlužící obnos za čtvrtletí (200 marek) za drahou vilu Idylle, zůstane nezaplacený přes Mayovo pilné psaní. Služebnou v domácnosti musel také 19-tého března propustit. Asi začátkem dubna: Přestĕhování do Niederlőssnitz, Lőssnitzstrasse 11. Důležité publikace: Christus oder Muhammed, Der Schatz im Silbersee, Der Schatz der Inkas. Koncem října vyjde knižní vydání Der Sohn des Bärenjägers, podle titulní stránky Die Helden des Westens (v knize rovnĕž otištĕn Der Geist des Llano estakado), Stuttgartským nakladatelstvím "Union Deutsche Verlagsanstalt". 8-mého dubna: Stĕhování do Oberlőssnitz, Villa Agnes, Nizzastrasse mého kvĕtna: " manželka Dr. Maye se probudila zvukem v přízemí domu. Vzbudila manžela, který se ihned odebral dolů, kde nalézl ku svému překvapení všechny skřínĕ a zásuvky otevřené a obsah rozsypaný na podlaze. Kromĕ toho zlodĕj položil na postel sekeru. Po lupiči nebylo ani stopy, dostal se dovnitř násilnĕ rozbitím nĕkolika okenních skel " (Kőtzschenbrodär Zeitung ze 30-tého kvĕtna). V pozdním létĕ projednával nakladatel Friedrich Ernst Fehsenfeld z Freiburgu v Breisgau s Mayem knižní vydání povídek z 'Hausschatz'. Historická událost! V milovaném, krásném Lőssnitzgrund sedí dva o samotĕ; vstoupí do přátelského svazku a nikdy se už neodloučí. Jeden posílá mu romány ten druhý je tiskne a konec je velice radostný; oba budou převelice šťastní! [Karel May píše Friedrichu Ernstu Fehsenfeldovi] Listopad: Karel a Emma May vezmou k sobĕ devítiletou neteř Claru ("Lottel") Selbman jako dceru. ůležité publikace v magazinech: Das Vermächtnis des Inka (Kamerad), Der Mahdi (Hausschatz). Kötzschenbroda, Schützenstr. 6 Villa Idylle Niederlößnitz, Lößnitzstr. 11 Niederlößnitz, Lößnitzstr. 11 Oberlößnitz, Nizzastraße 13 Villa Agnes 1892 Nakladatel H. G. Münchmeyer zemřel v Davos (Švýcarsko) na pokročilou plícní chorobu. 10-tého kvĕtna: První svazek Fehsenfeldových vydání Durch Wüste und Harem (v pozdĕjších vydáních Durch die Wüste) je na trhu. Následují Durchs wilde Kurdistan, Von Bagdad nach Stambul, In den Schluchten des Balkan, Durch das Land der Skipetaren, Der Schut. Karel May se stává bohatým mužem. V létĕ Emma se tajnĕ stýká s armádními důstojníky. Mayová Oberlößnitz, Nizzastraße 13 Villa Agnes

8 8 von 15 neteř Lottel to vše vypráví svému strýci. Dojde k manželské rozepři. Další spolužití Emmy s Mayovou neteři je nemožné. V srpnu Lottu vezme domů její matka, Mayová sestra Karolina. Od září začne "Hausschatz" s druhý dílem Mahdi. Jako "Union-Buchausgabe" se objeví v říjnu Kong-Kheou, das Ehrenwort s titulem Der blau-rote Methusalem. Karel a Emma cetujou do Schwarzwald. Při té příležitosti navštívi nakladatele Fehsenfelda a jeho paní; spolu cestujou do Švýcar do Bőnigen na Brienzer See. Dne 17-tého září píše May svému nakladateli Fehsenfekdovi: Vaše zloba je oprávnĕna, přesto ale nejsem tak zcela na vinĕ, jak si myslíte. Hlavní důvod, že nemohu nic dokončit, je má nervosita, oproti minulé mnohem vĕtší teď než dříve, na kterou má žena nebere nejmenší ohled, a pak více rodinná záležitost, o které nemohu psát. Má žena se stala od poslední nešťastné cesty zcela jinou osobou Já jsem v důsledku domácích hádek teď pořád tak ubitý, že se často dívám na stĕnu nad mým psacím stolem, kde visí nabitý revolver. Jeden potřebuje přece klid, tak jako tak! 26-tého listopadu May píše Fehsenfeldovi, že kvůli očnímu neduhu byl "dvakráte krátce v Lipsku". Knižní vydání u Fehsenfelda: Winnetou der Rote Gentleman (tři díly, postscript: "der Rote Gentleman" byl pozdĕji vynechán), Orangen und Datteln. Důležité publikace v časopisech: Der Oelprinz, Die Felsenburg (pozdĕji Satan und Ischariot I.). Rovnĕž jedno další knižní vydání v Union: Die Sklavenkarawane. Březen: May trpí influenzou se zánĕtem žeberních chrupavek. Rovnĕž má obavy o svůj zrak. Začátkem kvĕtna cestuje s Emmou si odpočinout do Hartz. Jeho zdravotní stav není dobrý, musí zamĕstnat písaře (May v dopise Fehsenfeldovi 9-tého kvĕtna). Pravdĕpodobnĕ v létĕ May se popisuje jako "Old Shatterhand" v Old Surehand I.: Narodil jsem se jako nemocné, slabé dítĕ, které ještĕ ve vĕku šesti let se plazilo po zemi, aniž mohlo stát nebo bĕhat Byl jsem třikráte slepý [Str. 411 a následující]. To je ovšem básnický přehnané, ale za tím se skrývá Mayová úzkost z nového oslepnutí. Od září vychází v "Deutschen Hausschatz" Krüger Bei (pozdĕji Satan und Ischariot II.); tam se také čtenář dozví okolo Vánoc o Winnetouovĕ návštĕvĕ v Drážďanech u zpĕvackého kroužku! Asi 440 rukopisných stránek obsahující kapitolu In der Heimath bylo redaktorem Heinrichem Keiterem vyškrknuto. Říjen: V domĕ vdovy po naskladateli Münchmeyerovi požaduje May dlouho mu dlužící vyrovnání jeho pĕti Münchmeyrových románů. Pozdĕji obdrží svázané díly jeho odbĕrových románů. Originální rukopisy Münchmeyerových novel již dlouho neexistují, byly zničeny jako nepotřebné. 27-mého listopadu: Pulina Münchmeyerová prosí o napsání nového románu, pokud možno Delila (1886) má být pokračována. May odmítá. Fehsenfeldovy knižní vydání: Am Stillen Ocean, Am Rio de la Plata, In den Cordilleren, Old Surehand I. Další knižní vydání: Die Rose von Kairwan (Wehberg, Osnabrück), Der Schatz im Silbersee (Union). Oberlößnitz, Nizzastraße 13 Villa Agnes Oberlößnitz, Nizzastraße 13 Villa Agnes

9 9 von V tomto roce navštíví Karla Maye jeho bývalý spolužák Ferdinand Pfefferkorn se svojí manželkou, nyní žijící v Lawrence, USA. Pfefferkorní jsou zcela oddaní spiritismu. V Mayovém domĕ se rovnĕž drží séance, při kterých s nejvĕtší pravdĕpodobnosti je přítomen zpřátelený pár manželů Plőhn. 23-tího prosince: Koupil jsem novou vilu! [za 37,300 marek] Včera přestĕhování a nové zařízení. Ve dne v noci psát rukopisy! [May Carlu Felberovi] 30-tého prosince: Oficiální kupní smlouva pro vilu Shatterhand v Radebeulu, Kirchstrasse 5 (dnes Karl-May-Strasse 5), je podepsána. Knižní vydání: Old Surehand II. (Fehsenfeld), Das Vermächtnis des Inka (Union). Oberlößnitz, Nizzastraße 13 Villa Agnes 1896 Březen-duben: Karel May obdrží od Drážďanského puškáře Maxe Fuchse objednané Silberbüchse a Bärentőter. Chce tímto dokumentovat pravost svých cest, a zároveň vnitřnĕ zapomenout svou smutnou minulost. May umí použít publicity jako moderní showstar. Velikonoce: Amatér fotograf Alois Schiesser, který přicestoval z Linze, vzal 101 kostýmových fotografii s Karlem Mayem jako "Old Shatterhand" a "Kara Ben Nemsi". Legenda "Old Shatterhand" dosahuje vrcholu; je založeno mnoho Karel May klubů. V létĕ, pravdĕpodobnĕ v červenci, Heirich Keiter navštĕvuje úspĕšného spisovatele. Osobnĕ se omlouvá za vyškrknutí kapitoly Heimath v Krüger Bei. May prohlásí, že už nebude psát pro "Deutschen Hausschatz". Koncem září se objeví v "Hausschatz" Mayovo Freuden und Leiden eines Vielgelesenen. Noc, často dvĕ, tři noci za sebou, bez toho abych mohl potom spát bĕhem dne, bývá obvykle má pracovní doba, protože přichází dennĕ tolik návštĕv, aby osobnĕ poznali jejich Old Shatterhanda resp. Kara Ben Nemsi Effendi. (Karl-May-Museum) V "Guten Kameraden" je otištĕn v září Mayův poslední román pro mládež Der schwarze Mustang. Knižní vydání u Fehsenfelda: Der Mahdi (3 volumes), Old Surehand III, Satan und Ischariot I - III tého ledna: "Pan Keiter, který se zdrží jakékoliv literární úpravy ve Vaších rukopisech, začíná v čísle 8 'Hausschatz' s Vaším novým a tak dychtivĕ očekávaným cestovním románem 'Im Reiche des silbernen Lőwen' Doufáme, že nás potĕšíte brzy s pokračováním tohoto nanejvýš zajímavého rukopisu." [Friedrich Pustet junior Karlu Mayovi]. Asi na jaře kompohuje Karel May k modlidbĕ umírajícího Winnetua partituru Ave Maria. Od kvĕtna do července cestují Karel a Emma přes Nĕmecko a Rakousko. Navštívili místa mezi jinými: Lipsko, Hamburg, Deidesheim (tam navštívili rodinu přítele, obchodníka s vínem, Seylera), Stuttgart, Bodensee, Innsbruck, Achensee, Mnichov, Regensburg, Čechy. Pobyt v Mnichovĕ se stal vrcholem této promoční túry: Prvního dne přes 900 návštĕv, druhý den přes 600, třetí den opĕt 800. K večeru jsem se dostal pryč ven bočními dveřmi a utekl. Pak tam stáli před hotelem gymnasisté, chtiví autogramů, že tramvaj nemohla projet a museli být rozehnání vodní stříkačkou. A to je pravda! [Dopis Fensenfeldovi ze 27-mého července]. Knižní vydání: Auf fremden Pfaden, Weihnacht (Fehsenfeld), Der

10 10 von 15 Oelprinz (Union) Její císařská výsost velkovévodkynĕ Maria Theresa přijala Karla Maye. 6-tého kvĕtna: V Gartow (Dolní Sasko) byl May zadržen dvĕma policisty; nesmĕl opustit hotelový pokoj. Byl považován za podvodníka, protože dává za nejmenší služby veliké zpropitné. Nakonec přijde z Radebeulu zpráva: "Karel May trvalým bydlištĕm zde, často rád podporuje dobročinnost". Dne 30-tého srpna umírá Heinrich Keiter; jeho nástupcem jako redaktor "Deutschen Hausschatz" se stane Dr. Otto Denk. Tento rok také nastane devítileté odloučení od tohoto časopisu; tvoří se katolická oposice proti Mayovi. Knižní vydání u Fehsenfelda: Im Reiche des silbernen Lőwen I-II. Dále se objevuje Ernste Klänge, sešit s obĕma Mayovýma partituremi Ave Maria a Vergiss mich nicht! Bĕhem mĕsíců leden až březen May dokončí svůj román Am Jenseits; nachází se na nejlepší cestĕ k filozofické literatuře. Četl Jste korektury 25-tého svazku? Pak by Jste si mohl všimnout, že Karel May teď přichází se svými vlastními úmysly. Jedná se o velmi promyšlené, jedinečné hnutí z nábožensko-etického-sociálního pole Spisy doposud byly napsané s jediným úmyslem, abych získal co nejvĕtší počet čtenářů jako pracovní pole. [May Fehsenfeldovi 13-tého března]. Dne 16-tého března Paulina Münchmeyerová prodává nakladatelství Adalbertu Fischerovi, který má především zájem o Mayovy populární romány. 26-tého března: Začíná cesrta do Orientu. Důležité zastávky: Genua (4-tého dubna rozloučení s Emmou a manželským párem Plőhn ze zdravotních důvodů), Port Said (9-tý duben), Kahíra (30-tý duben tam May přijme do služby nĕco pozdĕji arabského sluhu Sejd Hassan), Beirut (26-tého června), Haifa (18-tý červenec), Jerusalem (30-tý červenec), Jaffa (21-vý srpen až 2-hého září), Aden/jižní Arabie (15-tého září). Moc mne mĕli rádi na lodi [Gera], i když teď jsem pravý opak od bývalého Karla. Ten byl s velkou ceremonii mnou utopen v Rudém moři, s uhlím z lodĕ, které ho vzalo na dno [Dopis Plőhnovi 16-tého září]. 10-tého listopadu: Přistání v Pandang na Sumatře. May trpí emocionálnĕ, odmítá potravu a mĕl se prý chovat divnĕ je možné, že trpĕl dysenterii. Bližšího není nic známo. V takové stavu mĕl být asi týden. 22-tého listopadu: May posílá z Padangu depeši do Radebeulu; žáda Emmu, aby přišla s Plőhnovými do Port Said. 11-tého prosince: May musí kvůli nemoci a podezření z moru do karantény. 18-tého prosince je mu dovoleno opustit Port Said. Jeho přítel Richard Plőhn, který trpí Brightovou (ledvinovou) nemoci, se nachází mezitím vážnĕ chorý s Klarou a Emmou v Arenzano (20 km západnĕ od Genua). May se dozví kde jsou a cestuje tam. V Nĕmecku mezitím začaly prudké tiskové útoky proti Mayovi: Obzvláštĕ Dr. Fedor Mamroth (Frankfurter Zeitung) a Hermann Cardauns (Kőlnische Volkszeitung) kritisovali Mayovou sebereklamu a s ní spojenou Old Shatterhand legendu. Tato výmĕna názorů, která zpočátku začala zcela vĕcnĕ, se stala v následujících létech polemická, dokonce zlomyslná; pronásledování začalo. Knižní vydání: Am Jenseits [Fehsenfeld], Der schwarze Mustang [Union].

11 11 von Do 14-tého března Karl a Emma May stejnĕ jako Richard a Klara Plőhn jsou v Arenzano; pak cestujou mimo jiné do Pisa, Říma, Neapol, Port Said, Kairo, Gizeh, Jaffa, Jerusalem, Hebron, Jericho, Tiberias, Nazareth, Haifa, Lebanon, Baalbek, Damašek a Cyprus. V Istambulu May má trpĕt znovu emotionelními výbuchy. Klára Plőhn se obávala, že musí být zaveden do blázince! Mayová pozdĕjší žena s určitosti mĕla smysl pro barvitý popis událostí a mohla zde nĕco přehánĕt. Závĕr cest byl: Korinth, Bologna, Athen, Korfu, Benátky a Bozen. Münchmeyrův následník Adalbert Fischer nerespektuje Mayová autorská práva a dává na trh nové vydání Die Liebe des Ulanen. Ostatní čtyři Muenchmeyerové romány mají následovat krátce potom, částečnĕ v přepracování spisovatele Paula Staberow. 17-tého června: May se srdcelomnĕ loučí se svým sluhou Sejd Hassanem. 31-vého července: Návrat do Radebeulu po 15 mĕsících nepřítomnosti. May se stal novou osobnosti Old Shatterhandová legenda je mrtvá. Jenom láska k lidstvu a usmíření mezi národy jsou od teď jeho velké ideály; také v soukromém životĕ se omezuje: svůdnost Emmy jej už nemůže upoutat. Všechny moje dosavadní práce jsou pouze úvodem, pouze přípravou. Co vlastnĕ sleduji, kromĕ mne neví žádný človĕk Teprve teď začínám můj pravý úkol [Mayův dopis jeho nakladateli Fehsenfeldovi z 10-tého září]. K Vánocům se objeví Mayův sborník básní Himmelsgedanken. 14-tého února: Mayův přítel Richard Plőhn umírá na ledvinovou chotobu. Jeho žena Klára je zdrcená; je teď trvalým hostem ve "Villa Shatterhand". Pro Josepha Kürschnera May píše pacifistický román Et in terra pax. Tím May podráží imperialistické tendence ono Hurá-vlastenectví sborníku "China", ve kterém se jeho text objeví. Koncem září cestuje May s Emmou a Klárou do Švýcar k Vierwaldstätter See. Na podzim napíše jako odpovĕď k polemickým tiskovým útokům anonymní brožury "Karl May als Erzieher" a "Die Wahrheit über Karl May". 10-tého prosince: May žaluje Adalberta Fischera pro přetisky jeho Münchmeyerových románů bez autorová svolení Začátkem roku drží redaktor Hermann Cardauns z Kolína nĕkolik proti-mayových přednášek, ve kterých označí Mayovy Muenchmeyrové romány jako "hluboce amorální". 10-tého března: Karel May žaluje, proti přání své ženy Emmy, její intimní přítelkyní Paulinu Münchmeyerovou. Dne 16-tého března povĕřuje právníka Rudolfa Bernsteina, požadovat od obžalované Pauliny Münchmeyerové následující: Stanovení počtu exemplářů Mayových prací, které byly vytištĕné a distribuované firmou Münchmeyer ku dni 16-tého března 1899 Výpočet čistého zisku, a dále: Zaplatit gratifikaci, jestliže více než 20,000 exemplářů bylo vytištĕno. V létĕ cestují Karel May, Emma a Klára přes Berlin, Hamburg, Lipsko a Mnichov do Bozen a konečnĕ do Mendel. V hotelu Penegal končí dne 21-ního srpna manželství Karla Maye s

12 12 von 15 prohlášením Emmy: "Vem si toho chlapa, já ho už více nechci!" Bližší okolnosti, které vedly ku konečnému rozvodu, nejsou dosud uspokojivĕ prozkoumány. Může se předpokládat, že chování Emmy se stalo tĕžce snesitelné bĕhem jejích roků menopausy; rovnĕž známky zvĕtšující se duševní poruchy nejsou vyloučeny (Emma zemřela 13-tého prosince 1917 v psychiatrickém ústavu). Byla také náchylná k záchvatům zuřivostí, namířené proti Karlu Mayovi, které činily přetrvání manželství nemožné. Bezpochyby Klára Plőhn vĕdomĕ zvolila příhodnou dobu. Nakonec však v Karlovi a Kláře se našli dva lidé, kteří se k sobĕ lépe hodili. 29-tého srpna: Emma podepíše rozvodové dokumenty. 10-tého září: May předloží žádost o rozvod v Radebeulu. Fehsenfeldové knižní vydání: Im Reiche des silbernen Löwen III tého ledna: Mayovo manželství je zrušeno. 4-tého března: Rozvod se stal zákonnĕ platný. 30t-tého března: Svatba Karla Maye a Kláry Plőhn na úřadĕ. Den pozdĕji následuje církevní svatba v Luteránském kostele v Radebeulu. 25-tého kvĕtna: U nakladatele Adalberta Fischera se objeví Mayové Erzgebirgische Dorfgeschichten. 3-tího listopadu: Emma obdrží od Maye roční příjem 3,000 marek; musí však bydlet alespoň 100 km od Drážďan stĕhuje se do Weimar. Začátkem listopadu se podaří právnímu zástupci Müenchmeyera Dr. Gerlachovi, předložení Mayového trestního rejstříku u soudního přelíčení. Následek se projeví 8-mého listopadu. May tĕžce onemocní: má vysokou horečku a srdeční slabost. Fehsenfeldovo knižní vydání: Im Reiche des silbernen Löwen IV. 8-mého března: Karel a Klára navštíví v Meissen malíře Sascha Schneider. Má vytvořit pro celé Fehsenfeldovo knižní vydání jiné titulní malby, obzvláštĕ zdůraznit umĕleckou a pacifistickou cenu tĕchto prácí zřetelný odklon od tak zvaných "spisů pro mládež". Uprostřed září se objeví Et in terra pax rozšířená v Fehsenfeldovém knižním vydání pod názvem Und Friede auf Erden! 26-tého září: Paulina Münchmeyerová dostává soudní vyrozumĕní předložit vyučtování, jakmile Karel May doručí přísežné prohlášení. Vánoce: Z pomsty za odmitnutou penĕžní půjčku, kterou vyžadoval bezohledný tiskový bandita Rudolf Lebius od Maye, křičí z výkladních skříní Drážďanských knihkupectví velké plakáty, na kterých je vidĕt zdaleka ve velkých červených písmenách nápis "Předešlé vĕzeňské tresty Karla Maye!". Na jaře se objevuje jako soukromý výtisk Mayvá verse procesního řízení Ein Schundverlag. Tam popisuje jeho dobu ztrávenou u Heinricha Münchmeyera. V roce 1909 následuje rovnĕž jako privátní tisk Ein Schundverlag und seine Helfershelfer. 3-tího října se projednává u Drážďanského zemského soudu Mayová stížnost proti Lebiusovi. Taktickou chybou Mayová advokáta Klotze veřejné čtení o předcházejících trestech Maye je soudcem dovoleno. Téhož mĕsíce May je přítomen v Drážďanech na přednášce nositelky Nobelovy ceny míru, Berthy von Suttner; následuje přátelství mezi obĕma. 5-tého února: May vyhraje Münchmeyerův proces v druhé instanci. 30-tého června: Rudolf Lebius nazve Maye vrozeným zločincem.

13 13 von 15 1-ního září: Mayové drama Babel und Bibel. Arabische Fantasia in zwei Akten se objeví u Fehsenfelda v nákladu 1,200 exemplářů. 9-tého ledna: May vyhraje Münchmeyerův proces u říšského soudu v Lipsku ve třetí instanci. O výši náhrady škody má teprve být rozhodnuto. Mayův advokát Rudolf Netcke odhadl cenu náhrady za neoprávnĕné vytištĕní Waldrőschen na 250,000 marek! 11-tého února May předložil následující přísežné prohlášení: 1907 Přísahám ve jménu všemocného a vševĕdoucího Boha: 1. Když jsem se náhodnĕ setkal v roce 1882 s nyní zesnulým Heirichem Gottholdem Münchmeyerem v restauraci v Drážďanech, slíbil jsem napsat pro nĕho román, jmenovitĕ WALDRŐSCHEN za následujících podmínek: Román se má objevit pod jiným jménem a má být vytištĕn a distribuován pouze do 20,000 exemplářů. Za každé číslo jsem mĕl obdržet 35 marek, a kromĕ toho, když bude dosažen tento počet exemplářů, mĕl jsem obdržet dobrou odmĕnu. Mám podržet autorská práva na tento román, mezi jiným právo zařadit román do mých sebraných spisů. 2. Tyto podmínky byly pozdĕji přeneseny na romány DEUTSCHE HERZEN UND HELDEN, DER VERLORENE SOHN a DER WEG ZUM GLŰCK, avšak s podmínkou, že za každé číslo ze shora jmenovaných románů remunerace bude ne 35, avšak 50 marek. 3. Pokud se týče románu DIE LIEBE DES ULANEN, dohodli jsme se s Münchmeyerem, že mu povolím otisknout tento román pouze v 1884 edici Deustscher Wanderer. 4. Totéž bylo dohodnuto s Münchmeyerem ohlednĕ šesti povídek AUS DER MAPPE EINES VIELGEREISTEN (INN-NU-WHO a OLD FIREHAND), EIN STŰCKLEIN VOM ALTEN DESSAUER, DIE FASTNACHTSNARREN, UNTER WERBERN, DER GITANO a DIE POLIN [WANDA], přenechány k otištĕní pouze jedenkráte v jednom ročním vydání jeho časopisu. 5. Nedohodnul jsem se s Münchmeyerem pokud se týče bodů 1 až 4 mých prací, že po pouze jednom zaplacení by mĕl mít na nĕ neomezené publikační právo. V tom mnĕ pomáhej Bůh. 7-mého dubna: Münchmeyerův nástupce Adalbert Fischer umírá. 15-tého dubna 1907 Münchmeyerův advokát Dr. Gerlach ohlásí soudu Maye a jeho spolupracovníky pro křivou přísahu. Toto obvinĕní se ukázalo neudržitelné. 8-mého října: Dĕdici nakladatele Fischera prohlásí ve vyrovnání, že v nakladatelství firmy H.G. Münchmeyera vyšlé romány spisovatele Karla Maye bĕhem času podlehly zmĕnám z třetí ruky vsuvkami do takové míry, že v jejich současných verzích nemohou být považovány za napsané Karlem Mayem. Ze smutnĕ známých pĕti Münchmeyerových románů jméno Karla Maye je odstranĕno a mohou být tištĕny anonymnĕ. Münchmeyerův následovník učinil takové zmĕny, že mezi starým a novým vydáním se objevil rozdíl nĕkolika stovek stránek. To je nĕco strašného! Kdyby nĕjaký človĕk se odvážil malířův obraz rozřezat a přemalovat, anebo sekat a odlupovat ze sochařem vytvořených dĕl, a nabídnout pak takové zmrzačeniny na prodej jako originály, celý tiskový sbor by se postavil za postižené umĕlce a postavil falsifikátora do takového svĕtla, že by nemohl ukázat svou tvář znovu na veřejnosti. [Karl May: Ein

14 14 von 15 Schundverlag, str. 852 násl.] 13-tého září: Setkání s redaktorem "Hausschatz" časopisu Otto Denkem. Po devítileté přestávce May je připraven opĕt psát pro "Deutschen Hausschatz". Začíná okamžitĕ s Der 'Mir von Dschinnistan. S tím jako už se závĕrečným dílem Silbernen Lőwen se přenáší na pole filosofické literatury. Avšak u čtenářů Hausschatz, kteří očekávali napínavé čtení ve staré stylu, tento román nachází málo pochopení. Koncem roku May píše Frau Pollmer, eine psychologische Studie, ve které se marnĕ snaží osvobodit od své první manželky. Tento text zůstává po dobu Mayová života neotištĕný. V říjnu se objeví v Regensburgském časopise "Efeuranken" cestovní povídka Schamah mého března: Ve své poslední vůli May založil dobročinnou nadaci. Od 23-tího března do 23-tího dubna se objevuje v "Grazer Volksblatt" povídka Abdahn Effendi. Athropolog a sexuální badatel F. S. Krauss navštívil Maye a nazval ho "požehnáním pro lidstvo". V tomto roce Karel May se svou Klárou podnikne první a jedinou cestu do Spojených Statů Amerických. Cestovní zastávky: Bremen (5-tého září), New York (16-tého září), Albany (22-23 září), Buffalo (konec září), Niagara-Falls (počátek října), Lawrence/Massachusetts u školního přítele Pfefferkorna (říjen). Boston a New York (listopad). Po 4-tém listopadu jsou Mayovi asi zase v Radebeulu. Začátkem prosince se nachází na krátkou dobu v Londýnĕ vého července: Mayová Merhameh se objevuje v "Eichsfelder Marienkalender". Září: Dr. Adolf Droop otiskl studii: "Karl May. Eine Analyse seiner Reise-Erzählungen". 22-tého listopadu: Rudolf Lebius píše přítelkyni Emmy, operní zpĕvačce Selma von Scheidt, že "považuje Karla Maye za rozeného zločince". 17-tého prosince: Karel May žaluje Lebiuse kvůli tomuto dopisu u soudu Schőffen v Berlin-Charlottenburg pro urážku. 8-mého prosince: May drží přednášku v Augsburgu Sitara, das Land der Menscheitsseele. Knižní vydání u Fehsenfelda: Ardistan und Dschinnistan I a II tý leden: Karel May začíná soudní jednání proti Rudolfu Lebiusovi pro nejhorší druh pomluvy v jeho článku "Hinter den Kulissen" v týdenníku "Der Bund" z 19-tého prosince Lebius tvrdí, že May žil po léta v lese jako náčelník lupičů, dopustil se denních vloupání, přepadával trhovkynĕ, zneužil pohlavnĕ svou devítiletou neteř a uškrtil dĕdečka své první ženy Emmy! Pro časté onemocnĕní Maye, které s pravdĕpodobnosti spolu s cílenými útoky na jeho charakter zhoršily jeho zdravotní stav a nakonec přispĕly k jeho smrti, se May nemohl dostavit k hlavnímu soudnímu přelíčení. Podle soudních znalců by Lebius mĕl být potrestán vĕzením. Dne 12-tého dubna Lebius byl shledán zprvu nevinným pokud se týká pomluvy (stížnost ze 17-tého prosince 1909) v dopise Selmĕ von Scheidt; May se odvolal. 2-tého kvĕtna: Nezapírám, že jsem přišel do konfliktu se zákonem před 40-ti anebo 50-ti léty a byl proto potrestán; co jsem ale spáchal tehda v hluboké duševní depresi a pohnutém

15 15 von stavu mysli, bylo by dnes, ve více osvícené dobĕ, slyšeno nikoliv soudcem, nýbrž lékařem. Moji odpůrcí s tím přicházejí a přidávají k tomu lstivé lži. Je pĕt soudních procesů v jednání, ze kterých pravda vyjde najevo [Karel May v dopise Petru Rosenggerovi}. V srpnu je hostem po nĕkolik dnů ve Villa "Shatterhand" Dr. E. A. Schmid. Po smrti Maye, jako ředitel nakladatelství Karla Maye (Karl-May-Verlag), široce propagoval Mayový názory. Fehsenfeldovy knižní vydání: Winnetou IV, Mein Leben und Streben. Témĕř zároveň s Mayovou biografii, uveřejnil Rudolf Lebius "Die Zeugen Karl und Klara May" - pamflet nejhoršího druhu! V důsledku oboustranných námitek byly Mayová biografie i Lebiusův pamflet po krátké dobĕ zakázány. 8-mého kvĕtna: "Znovu tĕžce nemocen, píšu Vám dnes jenom velice krátce. Přecenil jsem svoje síly, zánĕt plic a fysické vypĕtí svĕdeckého jednání mne zcela zdolaly Musím do lázní; odjíždím už ve čtvrtek." [Karel May právníkoví Hauboldovi] 11-tého kvĕtna: Odjezd do Jáchymova. Lékař Dr. Gottlieb ordinuje koupele. Od poloviny června do konce července Karel a Klára jsou na zotavovací dovolené v Jižním Tyrolsku. Na Mendel se však jeho zdravotní stav znovu zhoršil. 18-tého prosince: V odvolacím řízení (Stížnost ze 17-tého prosince 1909) byl Rudolf Lebius pro urážku odsouzen k penĕžní pokutĕ 100 marek. 25-tého února: May oslavuje sedmdesáté narozeniny. Začátkem března May navštíví naposled Hohenstein-Ernstthal. Vyhledá tam svou sestru Wilhelminu Schőne; jeho vnučka Ilse dostane od nĕho pro začátek školy velký koš sladkostí. 22-tého března: Karel May drží přednášku ve Vídni na pozvání "Akademischen Verbandes für Literatur und Musik", před 2000 posluchačí; jeho řeč je o míru Empor ins Reich der Edelmenschen. Mezi přítomnými se nachází Bertha von Suttner. 30-tého března: Karel May umírá kolem osmé hodiny večer v jeho vile "Shatterhand". Jeho dech ustal v důsledku plicního onemocnĕní. Jeho velké srdce přestalo bít. Mayův pohřeb následoval 3-tího dubna na Radebeulský hřbitov. Přeložil Dr. William E. Thomas, Arbeits- u. Forschungsgemeinschaft Beobachter an der Elbe Karl May - Roky Karel May Život a dílo Karl-May-Stiftung