ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM PRO ODHALOVÁNÍ A ŘEŠENÍ ŠIKANY

Transkript

1 Základní škola praktická Kmochova 205/10, Bílina příspěvková organizace ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM PRO ODHALOVÁNÍ A ŘEŠENÍ ŠIKANY Motto: "Jak chcete, aby lidé jednali s vámi, tak jednejte vy s nimi." (Bible, Lk 6:31) Neubližuj druhým a nezpůsobuj jim bolest, pokud tě tedy někdo nenapadl a nejde ti o život, nebo pokud nebráníš jiného napadeného. Vždy stůj jen na straně práva a spravedlnosti pouze za to má smysl bojovat. Zpracováno na základě metodického pokynu MŠMT k řešení šikanování ve školách a školských zařízeních č.j.:mšmt / Vypracovala: Mgr.Jaroslava Moczerniuková

2 Obsah 1 Úvod Objasnění pojmu šikana Co je a není šikana Šikana je každé chování, splňující tyto znaky: Základní formy: Jak poznáme, že by se mohlo jednat o šikanu? Pět stupňů šikany... 4 První stupeň... 5 Druhý stupeň... 5 Třetí stupeň... 5 Čtvrtý stupeň... 5 Pátý stupeň Krizový plán Postup třídního učitele, má-li podezření na šikanu Pět hlavních zásad Co tedy udělat v případě Čeho se vyvarovat Opatření v mimořádných případech: Prevence šikany Prevence šikany Spolupráce s rodiči Spolupráce s ostatními institucemi Agresor oběť? (minitest pro rodiče) Centra odborné pomoci Kyberšikana Kyberšikana Trestné činy ve vztahu ke kyberšikaně Řešení kyberšikany Prevence Řešení kyberšikany Doporučení pro oběť Doporučení pro rodiče Doporučené odkazy...17 Leták pro žáky Leták pro zák.zástupce 1

3 1 Úvod Škola je místem, kde problém šikany v poslední době velice často vzniká. Ve škole jsou pro šikanu ideální podmínky. Je tam veliká koncentrace dětí, dostatečný "výběr obětí", ve škole existuje řada prostorů, kam oko pedagoga nedohlédne. A nakonec samotný systém školní praxe poskytuje dost možností vyniknout "silným", stejně tak jako odhalit "slabé". Často i pedagog, většinou nevědomky, poskytne prostor pro zrod šikany. Většina dětí nepřizná, obvykle ze strachu, učitelům ani rodičům, že jsou obětí šikany. Šikana velmi poškozuje duševně, a často i tělesně. Oběti se cítí bezmocné. Záminkou šikany bývá slabost druhého, touha po něčem co mají ostatní, jakákoli odlišnost, dokonce i přednost či talent. Tři čtvrtiny případů šikany se odehrávají ve škole, zbytek na cestě do školy nebo ze školy, případně v okolí domova. Šikanování jedné oběti může trvat dny, týdny, měsíce i déle. 2

4 2 Objasnění pojmu šikana Šikana je jakékoli chování, jehož záměrem je ublížit, ohrozit nebo zastrašovat jiného člověka, případně skupinu lidí. Zahrnuje fyzický útok: například bití nebo poškozování věcí druhého člověka, ale i útok slovní: od nadávek a ponižování po pomluvy. Šikana může být i nepřímá šikanující se třeba chová tak, jako by druhý člověk neexistoval Co je a není šikana Šikana je každé chování, splňující tyto znaky: - je cílené vůči jedinci nebo skupině žáků (=obětí), - jeho záměrem je oběti ohrozit, ponížit či zastrašit, - je obvykle opakované, často dlouhodobé, - existuje jedinec či skupina, jimž přináší prospěch nebo uspokojení (=agresoři), - oběť se mu neumí bránit a dlouhodobě trpí. Šikanou tedy není: - jednorázová rvačka, nevhodný vtip či konflikt (byť s převahou jedné strany), - vyčlenění dítěte z kolektivu, pokud není motivováno snahou ublížit či pobavit se na jeho úkor Základní formy: - fyzická šikana bytí, vydírání, loupež, poškozování věcí, sexuální obtěžování, - psychická šikana nadávky, pomluvy, vyhrožování, zesměšňování. Rozhodující pro posouzení, zda se jedná o šikanu, je subjektivní vnímání agresora a oběti, tedy na jedné straně prospěch a potěšení, na druhé rostoucí utrpení. Intenzita šikany, není-li řešena, se časem stupňuje. Obvykle teprve po určité době dosahuje oněch nebezpečných až kriminálních rozměrů Jak poznáme, že by se mohlo jednat o šikanu? Příklady přímých znaků šikany (=nutno začít neprodleně řešit) - soustavné posměšné poznámky, nadávky, hrubé žerty, hanlivá přezdívka atd. na adresu určitého žáka, pokud to tento žák těžko snáší a trpí tím, - jednostranné vyžadování věcných či peněžních darů, ať už pod pohrůžkou fyzického násilí, nebo hrozbou odpírání kamarádství, 3

5 - jeden žák vystupuje vůči druhému často v roli sluhy či otroka plní jeho příkazy, vykonává za něj různé práce (mazání tabule, nošení tašky apod.), - opakované rvačky, v nichž se buď objevuje výrazný nepoměr sil (početní převaha nebo fyzické parametry) nebo jedna strana viditelně nemá zájem a snaží se uniknout, - často opakované pošťuchování, strkání, údery, poškozování věcí, které žák neoplácí - na žáka je vyvíjen nátlak k vykonání nemorálních až trestných činů. Příklady nepřímých znaků šikany (jednotlivé mohou mít i jiné příčiny, ale nutno zvýšit pozornost) - potencionálně šikanovaný žák se o přestávce zdržuje stranou od ostatních, nemá žádné kamarády, - přestávky tráví v bezpečné blízkosti učitelů, nebo mimo třídu (bez zjevných důvodů), - vymýšlí si záminky, aby nemusel být ve třídě, - jeho prospěch se náhle nevysvětlitelně zhoršuje, nesoustředí se na učení, - má často poškozené nebo rozházené věci, často se mu záhadně ztrácí věci ve třídě, v šatně, na obědě., - při týmových sportech bývá volen mezi posledními, - má-li promluvit před střídou, je nejistý a ustrašený, - opakovaně se zdráhá mluvit o sobě, nechce vyjádřit své vlastní názory či pocity, - působí smutně, stísněně, - často chybí z nejasných důvodů, jako je ranní nevolnost, bolesti hlavy Pět stupňů šikany Dr. Michal Kolář člení vývoj šikany ve skupině, či ve třídě, do možných pěti stupňů. Než si budeme charakterizovat jednotlivé stupně, připomeňme si ještě některá důležitá fakta. 1. Odmítejte názor, že v té či oné třídě se šikana nemůže objevit, tam kde je kázeň, tam není patologický sadista apod. Opak může být pravdou. Šikana se může objevit v každé třídě, v každé škole. 2. Věřte, že žádné dítě, tedy ani vaše, není před šikanou automaticky ochráněno např. tím, že je fyzicky vyspělé, že je inteligentní a umí si poradit. 3. Nepodceňujte nebezpečí šikany, nebagatelizujte tento problém, netvrďte dítěti, že to bylo vždycky, že ono musí něco vydržet. To je nesprávný a velice škodlivý přístup. 4

6 První stupeň Jedná se o etapu vzniku počátků šikany. Stačí, aby se ve třídě objevily méně oblíbené děti, obětní beránci", černé ovce", outsideři. Stačí, aby učitel častěji vytýkal žáku některé jeho slabiny, neschopnost, snižoval jeho autoritu, dotýkal se slovně nevhodně jeho osoby. Takové děti se okamžitě dostanou na chvost skupiny a začnou zakoušet první, sice mírné, převážně psychické formy násilí. Jsou to různé legrácky, intriky, pomluvy. Ostatní se s ním nebaví, odstrkují jej, povyšují se nad ním, baví se na jeho účet. Takové dítě začíná přijímat roli utlačovaného, odstrkovaného, nedokáže se účinně bránit. Tento první stupeň je velice těžko pozorovatelný. Učitel by měl mít pro tyto projevy vytříbený cit a měl by umět rozlišit skutečný vtip od zlého úmyslu. Rodiče se většinou o těchto projevech nedozví, mohou však vypozorovat, že se mění chování dítěte. Druhý stupeň Je charakteristický tím, že psychický nátlak přerůstá ve fyzickou agresi, přitvrzuje se manipulace s obětí. Agresor v této etapě vstřebává zážitek jak chutná moc, jaké uspokojení mu přináší to, když bije, týrá, ponižuje. Nereaguje-li v tomto stádiu pozitivní jádro skupiny, třídy, neexistují-li kamarádské vztahy, záporný vztah k násilí, pozitivní morální vlastnosti, pak dochází k prolomení posledních morálních zábran a šikana se rozjíždí ve větším rozsahu. Třetí stupeň Je prakticky rozhodující. Existuje stále možnost vzniku silné pozitivní skupiny, která by oslabila vliv tvořícího se úderného jádra". Pokud tato silná pozitivní skupina nezasáhne, pak tažení tyranů přechází do dalších fází. K agresorům se přidají další jednotlivci. Cílem tohoto úderného jádra" budou stále ti nejslabší, ti nejníže postavení. Čtvrtý stupeň Šikana se rozjíždí v plném rozsahu. Působení agresorů je tak silné, že jejich normy přejímá celá skupina. Klást odpor v této fázi se již nedá. I mírní a ukáznění žáci se začínají chovat krutě, aktivně se zúčastňují týrání spolužáka. I oni prožívají pocit uspokojení z ponížení, bolesti a útrap toho druhého, slabšího. Dělají to proto, aby oni sami se nestali tím týraným. Vliv pedagogů na chování takové skupiny třídy je minimální, případně zprostředkovaný přes vůdce", kinga". Pátý stupeň Zpravidla se na základní škole nestačí vytvořit, je to spíše záležitost věznic, výchovných ústavů, případně středních škol. Jeho charakteristickým znakem je to, že agresoři jsou chápáni a uznáváni jako vůdci", kingové", nadlidi", otrokáři", velkoknížata", ministři" apod. Oběti jsou vnímány jako podlidi", poddaní", nevolníci", otroci". Vůdce tyranů zaujímá vedoucí místo, rozhoduje o všem, co se ve skupině děje. Nejhorší je jestliže je tímto vůdcem žák s výborným prospěchem, ochotně pomáhající pedagogovi, žák mající podporu třídního učitele, protože on přece všechno spolehlivě zařídí". Oběť v tomto stadiu utíká do nemoci, má mnoho absencí, často i neomluvených, vyhýbá se škole a v nejhorším případě končí psychickým zhroucením nebo pokusem o sebevraždu. 5

7 3 Krizový plán 3.1 Postup třídního učitele, má-li podezření na šikanu Netřídní učitel má-li podezření na šikanu, musí vždy informovat třídního učitele! Prvním úkolem třídního učitele je odhadnout zda jde o počáteční stupeň šikany (1.,2.,3.) nebo pokročilý (4.,5.)stupeň šikany. Připusťme, že několik výše uvedených signálů ve vás vzbudí určité podezření, že by mohlo jít o šikanování dítěte. Znovu podotýkáme, že ideální stav nastane, když se vám dítě svěří. Pochvalte ho, povzbuďte, rozptylte jeho obavy o tom, že žaluje. Vyzvedněte naopak jeho sílu a odvahu sdělit tyto závažné skutečnosti. Přesvědčte ho, že mu chcete pomoci a to potom musíte dodržet. Jste jeho jedinou nadějí, nesmíte zklamat. Vyslechněte jej, dejte najevo, že jeho informace berete vážně (i když se vám mohou zdát malicherné či nepodstatné). Odložte veškerou práci, není nic důležitějšího, než jeho situace. Poskytněte dítěti veškerou podporu. Pochopitelně, že odlišíte např. běžnou klukovskou šarvátku od skutečné šikany. Při náhlém výbuchu násilí vůči oběti je samozřejmě nutno postupovat odlišně jednat rázně, okamžitě zajistit ochranu oběti a izolovat agresory (i vzájemně kvůli možnosti si domluvit křivou výpověď), vyslechnout oběť a svědky, ale bez zbytečného utajování, oznámit věc vedení školy. Okamžitá pomoc: Agresor verbální agrese 1. Pošlete pro pomoc, abyste oddělili žáka od třídy. 2. Počkejte, až se zklidní. 3. Rozhovor kde žák udělal chybu, proč vybouchl. 4. Rozhovor co měl žák udělat, aby jednal správně. 5. Sdělte mu, co uděláte proto, aby se situace vyřešila. 6. Rozhovor s třídou. 7. Návrat žáka do třídy. Agresor fyzická agrese 1. Pošlete pro pomoc. 2. Oddělte dítě od ostatních. 3. Nevystavujte se fyzickému nebezpečí, pokud víte, že nejste schopni úspěšně zasáhnout. 4. Pokud se cítíte schopni zasáhnout, děláte to proto: a) aby si žák neublížil b) aby žák neublížil ostatním c) abyste zabránili ničení majetku d) žáka nesmíte napadnout e) musíte použít přiměřenou sílu. 6

8 3.2 Pět hlavních zásad 1. Omezit použít přiměřené prostředky (držení). 2. Uklidnit zklidnit žáka povzbudivými slovy. 3. Uvolnit postupně, aby znovu nenapadl. 4. Vrátit co nejdříve přivést žáka do třídy, v případě vysoké agresivity volat Policii ČR. 5. Rekapitulovat v soukromí a s časovým odstupem. 3.3 Co tedy udělat v případě a)nepřímých projevů šikany: 1. Konfrontovat svá pozorování s třídním učitelem a s dalšími kolegy. 2. Co nejdříve oznámit své podezření vedení školy, výchovnému poradci, metodikovi prevence a s nimi konzultovat další postupy. Dohodnout další postupy (práce s celou třídou). 3. Budovat trvale a systematicky kamarádské a bezpečné vztahy v celé třídě. b)přímých projevů šikany: 1. Konfrontovat svá pozorování s třídním učitelem a s dalšími kolegy. 2. Co nejdříve oznámit své podezření vedení školy, výchovnému poradci, metodikovi prevence a s nimi konzultovat další postupy. Dohodnout se, zda další vyšetřování povede třídní učitel nebo jiná osoba. 3. Bez přítomnosti agresora vyslechnout více nezaujatých svědků spolužáků. Důležité věci si zapisovat (nahrávat), porovnávat, věnovat pozornost nesrovnalostem v časech a místech. 4. Spojit se s rodiči případné oběti, konzultovat výskyt nepřímých znaků šikany, navrhnout psychoterapeutickou péči v PPP nebo jiného poradenského pracoviště. Požádat je o spolupráci. 5. Teprve nyní vyslechnout oběť citlivě, zcela diskrétně, zaručit bezpečí a důvěrnost informací. Vše zapisovat nebo nahrávat. Pohovor musí provádět osoba, které oběť důvěřuje. 6. Vyslechnout agresory překvapivě, samostatně, znemožnit domluvu výpovědí. Je-li pachatelů více, soustředit se na rozpory ve výpovědích. Vytipovat nejslabší článek, dovést k přiznání či vzájemnému obviňování. 7. Požádat vedení školy o svolání výchovné komise (vedení školy, výchovná poradce, metodik prevence, třídní učitel, případně další učitelé, zákonný zástupce). Ta na základě shromážděných informací posoudí, zda se jedná o šikanu a jaký je stupeň závažnosti, navrhne další postup vůči obětem, agresorům i třídě jako celku. Potrestání agresorů je individuální a závisí na věku, intenzitě šikany a na tom, zda se jednalo o první případ, nebo recidivu. 8. V závažnějších případech podat oznámení na OSPOD a informovat Policii ČR. 9. Individuálně pozvat k jednání rodiče agresorů, seznámit je se situací, sdělit jim navrhovaná opatření (zdůraznit možnost nápravy, např. ambulantní oddělení SVP, psychiatrická ambulance) a pak je požádat o spolupráci. V otázce trestů nepřistupovat na kompromisy. 10. Pozvat rodiče obětí, seznámit je se situací, domluvit se na opatřeních (terapie, 7

9 osobnostní výcvik, organizační opatření a pod.). 11. Teprve nyní rozebrat situaci ve třídě (vynechat případně citlivé detaily), prodiskutovat, vysvětlit nebezpečnost a důsledky šikany, oznámit potrestání viníků. Třídu nadále pozorně sledovat!!!! 12. Pokud se situace vyřeší pouze odchodem některých žáků, měl by odejít agresor, nikoli oběť! 13. Potrestání viníků výchovná opatření dle ŠKOLNÍHO ŘÁDU školy. 3.4 Čeho se vyvarovat V počáteční fázi vyšetřování zásadně neřešit problém před celou třídou nebo větší skupinnou dětí (obrovská, ale častá chyba děti jako svědci často nerozlišují mezi tím, co prožily, a co znají z doslechu, navíc je oběť zastrašena a agresor má čas se připravit). Zásadně odmítnout konfrontaci oběti a agresorů nebo jejich rodičů (budou se jí dožadovat). Brát v úvahu, že agresoři zdůvodňují své chování přijatelnými nebo dokonce ušlechtilými cíli ( on pořád všechny provokuje ). Nepodlehnout jednostrannému nazírání, snažit se o objektivitu. Cítím-li osobní antipatii k některému z účastníků, nedovolit, aby ovlivnila mé stanovisko 3.5 Opatření v mimořádných případech: a. Doporučit rodičům agresora na dobrovolné umístění dítěte do pobytového oddělení SVP, případně doporučení realizovat dobrovolný diagnostický pobyt žáka v místně příslušném diagnostickém ústavu. b. Podat návrh orgánu sociálně právní ochrany dítěte k zahájení řízení o nařízení předběžného opatření či ústavní výchovy s následným umístěním v diagnostickém ústavu. Škola ohlašuje orgánu sociálně právní ochrany dětí takové skutečnosti, které nasvědčují tomu, že dítě je v ohrožení buď proto, že ho ohrožuje někdo jiný nebo proto, že se ohrožuje svým chováním samo (viz 6, 7 a 10 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů). c. Vyrozumět policejní orgán nebo státního zástupce, došlo-li k závažnějšímu případu šikanování. Z hlediska zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen TZ ), může šikanování žáků naplňovat skutkovou podstatu trestných činů či provinění (dále jen trestných činů ). Proviněním se rozumí trestný čin spáchaný mladistvým - 6 zákona č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů (zákon o soudnictví ve věcech mládeže):vydírání 175 TZ, omezování osobní svobody 171 TZ, zbavení osobní svobody 170 TZ, útisku 177 TZ, těžkého ublížení na zdraví podle 145, ublížení na zdraví 146 TZ, 146a TZ, vraždy 140 TZ, loupeže 173 TZ, krádeže 205 TZ, násilí proti skupině obyvatelů a proti jednotlivci 352 TZ, poškození cizí věci 228 TZ, znásilnění 185 TZ, kuplířství 189 TZ, pohlavního zneužití 187 TZ, apod. + nebezpečné vyhrožování 353 TZ, nebezpečné pronásledování 354 TZ, mučení a jiného nelidského a krutého zacházení 149 TZ. 8

10 Pedagogický pracovník, kterému bude znám případ šikanování a nepřijme v tomto ohledu žádné opatření, se vystavuje riziku trestního postihu pro neoznámení, případně nepřekažení trestného činu ( 367 TZ). V úvahu přicházejí i další trestné činy jako např. nadržování ( 366 TZ) či schvalování trestného činu ( 365 TZ), v krajním případě i podněcování ( 364 TZ). 4 Prevence šikany 4.1 Prevence šikany Každý pedagog, zvláště pak třídní učitel je odpovědný za vytvoření zdravého klimatu třídy. Je povinen zejména: - podporovat rozvíjení pozitivních vztahů mezi dětmi, - vést děti k sebedůvěře, přiměřenému sebevědomí a odpovědnosti, - jednat s dětmi jako s partnery, bez výjimky respektovat jejich práva, zároveň vést k plnění povinností, - co nejvíce omezit nudu při výuce šikana často vzniká jako zdroj zábavy pro agresora, - udržovat ovzduší důvěry mezi dětmi a pedagogy, - v kritických situacích dát jasně najevo, že toto chování je špatné a nelze je tolerovat, - nebýt lhostejný k projevům agresivity, a to i v případě, že nejsem pověřen právě dozorem, - informovat děti, ale i rodiče, na koho se mají obrátit při problémech třídní učitel, školní schránka důvěry, výchovný poradce, vedení školy, metodik prevence, linka důvěry, - snažit se mít přehled o vzájemných vztazích mezi dětmi ve třídě i mino ni. Třídní učitel by měl znát záliby svých žáků, zajímat se o to, jak tráví volný čas, umět si s nimi o tom povídat, mají-li zájem. 4.2 Spolupráce s rodiči Rodiče by si u svých dětí měli všímat nejrůznějších projevů, které by mohly být známkou šikany. Mohou to být např. změny chování a nálady dítěte, bolesti břicha před ranní cestou do školy, poničené pomůcky, stálý nedostatek peněz atd. Když se rodiče dozvědí, co se stalo, musí neodkladně informovat třídního učitele a ředitele školy. A naopak škola bude ihned o vzniklé situaci informovat rodiče. Seznámí je se zjištěnými skutečnostmi a s danými závěry. Spolu s nimi se domluví na dalších opatřeních. 4.3 Spolupráce s ostatními institucemi Při předcházení případům šikany a při jejich řešení je důležitá spolupráce školy s těmito institucemi - OSPOD, PPP(zejména spolupráce s okresním metodikem prevence), SPC, SVP, Policie ČR, které mohou všem zajistit odbornou pomoc 9

11 4.4 Agresor oběť? (minitest pro rodiče) Agresor a) dítě (ano - ne) je zlomyslné je impulsivní, nepřiměřeně podrážděné často je náladové bývá nevraživé, sprosté časté jsou u něho projevy zuřivosti, vzteku vyžaduje obdiv, chce být středem pozornosti má velikášské tendence doma i ve škole má časté kázeňské problémy je závistivé těžko se přizpůsobuje nerado přijímá společenské normy je hrubé, surové má sklony bezdůvodně ničit věci je u něj narušen vztah k autoritě dává často najevo svou sílu, fyzickou i psychickou převahu mezi dětmi se bezohledně prosazuje rád zdůrazňuje své přednosti touží být mocné rádo ovládá druhé, často poroučí rádo veřejně ponižuje druhé je kruté ke zvířatům je kruté k jiným dětem často vyvolává rvačky má sklony okrádat mladší a slabší vyhledává činnosti spojené s rizikem zapojuje se do skupin, kde vládne násilí a jsou častější sklony k trestné činnosti dělá rádo věci, které druhým vadí rádo vyhledává v televizi a filmu násilí toto násilí prožívá se zaujetím má pocit uspokojení v situaci, kdy vidí utrpení druhého těžko vyjadřuje své city těžko se vžívá do pocitů druhých na kritiku reaguje nepřiměřeně má sklony násilně řešit konflikty fyzicky napadá druhé, i když nejde o sebeobranu omezuje druhé v jejich projevech a jednání využívá druhých pro své cíle b) rodina (ano - ne) 10

12 projevuje se ve vaší rodině agresivita, brutalita je vůči dítěti uplatňován náročný přístup (vojenský dril, bez potřebné míry lásky) prosazují dospělí členové rodiny svoji moc autoritativně projevují se v rodině sadistické tendence je dítě v rodině často fyzicky napadáno některým členem rodiny (otcem, matkou, sourozenci, nevlastním otcem apod.) dochází ve vaší rodině k fyzickému násilí (např. mezi rodiči) dítě je v rodině ponižováno je některým členem rodiny nenáviděno pro jeho zdravotní postižení, tělesný handicap apod. používáte často tělesné tresty používáte často nadávky ponižujete a zesměšňujete dítě zacházíte krutě s dítětem dochází často ke konfliktům mezi otcem a dítětem, které končí fyzickým potrestáním otec omezuje autonomii dítěte otec je k dítěti odměřený, bez potřebné dávky citu a lásky matka často používá fyzické tresty dává v rodině někdo najevo zklamání z narození dítěte Pokud jste byli k sobě, k dítěti i situaci v rodině spravedliví, pak jste si vytvořili určitý obrázek toho, zda se vaše dítě může či nemůže stát agresorem. Pokud v odpovědích převažuje ANO, pak byste neměli otálet a pokusit se změnit vše, co se změnit dá. Jistě vám i v tomto případě mohou pomoci odborníci ve Středisku výchovné péče čiv Pedagogicko-psychologické poradně. Na závěr této části jedna rada. Dokážete-li zastavit agresi v dětském věku, máte naději, že snížíte nebo zastavíte riziko kriminalizace v dospělosti. Bude-li tomu naopak, dítě zjistí, že krutost se vyplácí, je-li nepotrestána a jeho brutalita a agresivita poroste. Oběť - týrané dítě (ano - ne) dítě dává najevo své přednosti výrazně, často i nevhodně viditelně zvýrazňuje svůj vřelý vztah k některému učiteli odlišuje se výrazně od třídy svou inteligencí (kladně i záporně) výrazně se odlišuje svými projevy snaží se vetřít do přízně silnějších obléká se jinak než ostatní je výrazně obézní je tělesně slabé, má malou fyzickou sílu je tělesně neobratné má tělesný handicap nebo vzhledovou vadu těžko snáší fyzický střet 11

13 není schopno se ubránit před případným napadením má obavy z měření sil vyhýbá se tvrdším sportům (hokej, kopaná apod.) podceňuje své schopnosti, výkony je nešikovné nedokáže se vzepřít ústrkům nedokáže přijmout běžné škádlení či postrkování je viditelně bojácný je plaché je výrazně citlivé mezi vrstevníky se projevuje nevýrazně těžko se prosazuje těžko navazuje kontakt s vrstevníky nemá kamarády, je osamělé má nízké sebevědomí je zamlklé, neprůbojné nesnáší posměch často pociťuje zahanbení není schopné vzbudit sympatie dětí i dospělých nedokáže poskytnout citovou odezvu je příliš sebekritické snadno propadne panice a malomyslnosti se svými pocity se těžko svěřuje i svým rodičům Převažuje u vašeho dítěte ANO nebo NE? V případě, že převažuje ANO, je nutné vyhledat pomoc, protože sami situaci asi těžko zvládnete. Nečekejte a začněte, dokud je čas. Šikana se v prvních stádiích většinou těžko pozná, ale stopy, které zanechá na dítěti, bývají hluboké a často i trvalé. Změnit zjištěný stav v případě převažujících ANO je nutné v zájmu vašeho dítěte. Obraťte se proto na Pedagogicko-psychologickou poradnu, pomohou vám i pracovníci Střediska výchovné péče. 12

14 4.5 Centra odborné pomoci Dětské krizové centrum Internet poradna Společenství proti šikaně Linka bezpečí Linka důvěry RIAPS Adresář linek důvěry v celé ČR Národní centrum bezpečnějšího internetu Kontaktní centrum nezák.a nevhodný obsah internetu Poradna-E-Bezpečí por.linka na prev. rizik.chování na internetu Poradna webu Minimalizace šikany linka@mcssp.cz Krizová telefonní linka k šikaně

15 5 Kyberšikana 5.1 Kyberšikana Šikanování je jakékoliv chování, jehož záměrem je ublížit, ohrozit nebo zastrašovat žáka, případně skupinu žáků. Zahrnuje jak fyzické útoky tak i útoky slovní. Pokud je realizován prostřednictvím elektronické komunikace, jedná se o tzv. kyberšikanu. Kyberšikana je jednou z forem psychické šikany. Je to zneužití ICT (informačních a komunikačních technologií), zejména pak mobilních telefonů a internetu, k takovým činnostem, které mají někoho záměrně ohrozit, ublížit mu. Podobně jako u šikany tváří v tvář se jedná o úmyslné chování, kdy je oběť napadána útočníkem nebo útočníky. Povaha a provedení útoků pak určuje její závažnost. Co není kyberšikana: a)oprávněná kritika na internetu bez zlého úmyslu, bez nadávek a ponižování. Termínem kyberšikana neoznačujeme rovněž vzájemné internetové psychické násilí a ani věcný konflikt (i opakovaný) mezi rovnocennými partnery. b) Od kyberšikany je potřeba odlišovat příbuzné fenomény, které jsou často s kyberšikanou provázány nebo se s ní částečně překrývají, nicméně samy o sobě označují jiný typ násilného chování. Patří mezi ně například happy slapping, sexting, hoax, spam, cyberstalking, flaming, phising. 5.2 Trestné činy ve vztahu ke kyberšikaně Kyberšikana obdobně jako školní šikana sice není sama o sobě trestným činem ani přestupkem, ale její projevy mohou naplňovat skutkovou podstatu např. těchto trestných činů: nebezpečné pronásledování (stalking, 354 TZ) např. dlouhodobě opakované pokusy kontaktovat všemi dostupnými prostředky oběť, která proto pociťuje důvodné obavy o život nebo zdraví své či svých blízkých; účast na sebevraždě ( 144 TZ) např. zaslání SMS oběti s úmyslem vyvolat u ní rozhodnutí k sebevraždě; porušení tajemství dopravovaných zpráv ( 182 TZ) např. odposlech odesílaného u; porušení tajemství listin a jiných dokumentů uchovávaných v soukromí ( 183 TZ), např. zveřejnění fotografií z telefonu oběti; pomluva ( 184 TZ) např. vytvoření webových stránek zesměšňujících oběť. 14

16 5.3 Prevence a řešení kyberšikany Prevence A. Školní řád stanoví pravidla používání informačních a komunikačních technologií, internetu a mobilních telefonů (během vyučování, o přestávkách, v prostoru školy). ŠŘ III.Provozní a vnitřní režim školy k) Během vyučovací hodiny mají žáci vypnuté mobilní telefony a není dovoleno je během hodiny používat. Používání mobilního telefonu při vyučovací hodině je považováno za projev nezdvořilého a neslušného chování a za svévolné narušování vyučovací hodiny. V době přestávek budou žáci mobilní telefony používat s tím, že pokud používají mobilní telefon k poslechu hudby, musí používat sluchátka, aby svým poslechem nerušili ostatní žáky a zaměstnance školy. Při hraní her v telefonu musí žáci mít vypnutý zvuk. Žáci mají zakázáno nahrávat a fotit na mobilní telefony zaměstnance školy a své spolužáky bez jejich výslovného souhlasu a umísťovat tyto nahrávky a fotografie na veřejné sociální sítě. Porušení tohoto zákazu by mohlo být kvalifikováno jako porušování zákona na ochranu osobních údajů a Listiny základních lidských práv a svobod. B. V rámci prevence budou organizovány besedy, přednášky s odborníky, kde se žáci seznámí s pojmem kyberšikana a s jejími důsledky. C. Začlenění témata do výuky D. Další vzdělávání pedagogů v rámci kyberšikany Řešení kyberšikany Kyberšikanou se budeme zabývat vždy, když se o ní dozvíme. Základním úkolem musí být zmapování konkrétního případu, které nám pomůže se rozhodnout pro správný postup řešení. Poslouží k tomu zodpovězení tří otázek: Týká se kyberšikana žáka mé školy? Jak jsem se informaci dozvěděl? Děje se kyberšikana během vyučování? Co dělat? 1. O každém podezření o výskytu daného jevu musí být vždy informován ředitel školy. 2. Okamžitě informovat ZZ oběti i útočníka. 3. Doporučit oběti, aby okamžitě ukončila komunikaci s útočníkem. 4. Požádat útočníka, aby se svého jednání zdržel, upozornit ho na protiprávní jednání, oznámit mu váš postup (PČR). 15

17 5. Znesnadnit útočníkovi jeho chování zamezit přístup ( změna ové adresy, telefonního čísla, vymazání profilu apod.). 6. Nezapomenout na oznamovací povinnost školy vůči orgánům OSPOD (pokud je pachatel odhalen). 7. Oznámit ( škola či zákonní zástupci) kyberšikanu na Policii ČR, popř. podat trestní oznámení na neznámého pachatele. 8. V případě nejasností, pochybností se obrátit o pomoc na: a) okresní či krajské metodiky prevence, b) odborníky z oblasti psychologie, c) městskou policii, Policii ČR, zejm. na odborníky na mládež, d) orgány sociálně právní ochrany dětí, e) Linka bezpečí , - online asistenční služba pro děti a dospívající, - poskytuje dětem a dospívajícím první pomoc formou psychologické a sociální asistence při práci s internetem f) g) h) Doporučení pro oběť 1. Neodpovídat ukončit komunikaci 2. Blokovat útočníka zamezit útočníkovi k přístupu k účtu, k tel.číslu + kontaktování poskytovatele služby 3. Ukládat důkazy (screenshoty) SMS zprávy, ové zprávy, zprávy z chatu, uložit www stránky apd. 4. Mluvit o tom, co se děje svěřit se blízké osobě 5.5. Doporučení pro rodiče 1. Zajistěte, aby dítě vědělo, že všechna pravidla chování při kontaktu s ostatními lidmi jsou stejná jako v reálném životě 2. Ujistěte se, že vaše škola má vhodný vzdělávací program o bezpečnosti na internetu. 3. Učte své děti vhodnému chování na internetu. Seznamte je s pravidly používání internetu či mobilního telefonu. 4. Buďte vzorem vhodného užívání moderních technologií. 16

18 5. Sledujte aktivity svých dětí, když jsou online. Zajímejte se o to, k čemu vaše dítě mobilní telefon či internet používá. 6. Používejte filtrační a blokační software. 7. Všímejte si varovných znaků toho, že se děje něco neobvyklého. Jak se dítě při elektronické komunikaci chová, včetně reakcí dítěte na vaši přítomnost. 8. Použijte Smlouvu o používání internetu viz Kyberšikana 9. Kultivujte a udržujte se svými dětmi otevřenou a upřímnou linii komunikace. Dejte dítěti najevo, že za vámi může přijít s problémem Doporučené odkazy E-Bezpeci ( Poradna E-Bezpeci ( informace na téma kyberšikana, ochrana osobních údajů informacemi o bezpečném používání internetu, prevenci a řešení kyberšikany; výukové materiály informace o kyberšikaně a jejich projevech, tipy pro rodiče projekt zaměřený na prevenci rizikového chování na Internetu (kyberšikana, kybergrooming, kyberstalking, sociální sítě, sociální inženýrstvi, sexting atd.) poradenská linka zaměřená na prevenci rizikového chování na Internetu projekt E-Nebezpeci pro učitele, prezentace pro učitele 17