tvarochodi markéta kubačáková

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "tvarochodi markéta kubačáková"

Transkript

1

2

3 tvarochodi

4

5 tvarochodi markéta kubačáková

6 Děkuji za podnětné komentáře ke knize Jakubu Kovaříkovi, Václavu Magidovi, Tomáši Pospěchovi, Tomáši Uhnákovi, Martinu Zetovi a mamince. Vydalo nakladatelství DOST v Hranicích v roce 2011 ISBN

7 Chtěla bych poděkovat všem obyvatelům Horního Jelení, kteří mně vyprávěli svoje příběhy. Staly se impulsem k napsání této knížky.

8

9 obsah 1) mlaskalka ) kroksunulek a prskavci ) lítalka a šipkoun ) píďalka ) rychlík a plazivec ) kružánka, padavník a ómák ) bezejmenný ) střemhlavník ) vrtulka, pravotočka a levoun ) tikouš a kývník ) plocha ) vláčnice a rovnálek ) polkák a plocha ) mimo plochu

10 1) mlaskalka Mlaskalka se postavila na místo, odkud měla dobrý rozhled, a začala se pomalu natahovat. Zelený průhledný šátek jí povlával před obličejem a na zádech rašila jedna tlama vedle druhé. Všechny naráz přežvykovaly a mlaskaly. Jen co se jedna otevřela, aby spolkla sousto, snažila se jí druhá přiblížit na dosah, aby si kousek vyrvala i pro sebe. Ve spojné části mezi rosolovitým obličejem a skřípavě naklopenou hlavou se vlnilo na tisíce různě velkých otvorů, skrze něž proudila našedlá tekutina. Vyplňovala rozkošně tvarované nadočnicové oblouky a směrem ke konci se měnila do hustého slizu ukapávajícího z nenasytných tlam. Od rozhledu, který hltala alespoň třemi sty padesáti ústy najednou, si Mlaskalka slibovala mnohé. Vyhlížela nejlahodnější sousto Plochy, na němž by se mohla usadit a postupně ho ohlodávat. Chutnalo by trochu po karamelu, ve kterém občas zazní plná příchuť avokáda namočeného v kokosovém mléce. Představovala si, že tím, jak se postupně bude krmit cukrově sladkými sousty, budou i spokojenější a zalepenější její ústní otvory. Nebudou vidět ani slyšet hrozby, jichž nyní byly plné, a proto se bezezvučně otevíraly v domnění, že si to někdo přeloží jako projev výkřiku. Vytušily totiž, že v kraji, co Mlaskalka nyní lačně vyhlížela a představovala si, jak se tam dosouká a začne spokojeně kynout, se objeví také rozpustilí Chomotníkové. Svoje chlupy používali jako koudel a spravovali všechny otvory, co cestou potkali. Když někde našli něco hodně děravého, zůstali tam déle. Právě nyní měli namířeno k cukrovému koutu plochy. Mlaskalčiny tlamy byly rychlejší než její předvídavost, začaly ji sesouvat z vyhlídky směrem dolů. Chomotníkové už vyslali své signály. 10

11 11

12 2) kroksunulek a prskavci Kroksunulek se smutně zahleděl na sestupující Mlaskalku a přál si, aby její ohromná ústa vydávala škrundání a říhání v co nejnižších tóninách. Ukolébávalo ho to, jako když byl malý a přával být si co nejvíc neviditelný. Silné dunění vycházející z Mlaskalčiných žracích otvorů mu znělo jako líbezné popěvky a zkoušel jejich rytmu přizpůsobit svoji přeopatrnou sunoucí se chůzi. Vypadal, že se každou chvíli rozsype jako skelný papír, a šířil kolem sebe vibrující bublinu nejistoty. Byl příliš váhavý a zároveň chartný, rychlý vědomý pohyb ho enormně vyčerpával. Trápil se otázkou, zda má pravou skvrnodíru na krku kovově omšelého pláště nechat napospas nenasytným Prskavcům, kteří by ji vyčištili tím, že by jí snědli, a měl by tak pokoj, nebo zda má předpokládat, že se mu image chudáka s průhlednými záplatami může ještě hodit, ale bude mít o zodpovědnost navíc. Často přičítal nedokonalost svojí konstrukce vnějším vlivům. Kdyby alespoň tušil, jaké plochoklima by pro něj mělo snesitelné podmínky! S každým otřesem svého tvaru se totiž ztenčoval. Nevěděl ani to, jak by měl zrychlit svůj pohyb, jenž ho útrpně brzdil, když už v nějakých momentech nastal okamžik, jenž vyžadoval rychlé rozhodnutí. Představoval si, jaké by to bylo, kdyby přišel najednou Ómák a direktivně by rozparceloval místa a vyjevil úkoly pro všechny. Kroksunulek by váhavě stál na dělicí čáře a Ómák by jej jako neposlušného tvarochoda blahosklonně umístil do správných mezí. Nejprve rázně, a potom namáhavěji a pomaleji by se ostří Ómákovy moci zakousávalo do Kroksunulkova zdánlivě pevného, ale velmi křehkého pláště. Ten by se nervózním škubáním s nabroušeným řezákem roztrhl vedví. 12

13 Každá jeho strana by potom běžela svým správným směrem na ono vytoužené místo, které tak zoufale nemohl pořád najít. Svrnodíra by se oprostila a žila by spokojeně svým životem až do konce roku. Zatímco Kroksunulek ufňukaně, ale s troškou odhodlanosti přemítal o možnosti dalšího našlápnutí, měli Prskavci nad jeho hlavou rušno. Nerozuměli tomu, jak někdo může být tak nevšímavý vůči do očí bijícímu kvantu škodlivých děr a nedostatků na tvarech a v ozvduší. Jejich úkolem bylo udržovat všechny a všechno co nejpůvodnější a nejnovější. Vždycky, když nějaký Prskavec objevil více chyb nebo trhlin vedle sebe, měl dojem, že je musí co nejrychleji a nejtrvaleji odstranit, aby zachránil neposkvrněnost Plochy i jejích obyvatel. Jak na něj těmi úkoly přibývalo tlaku, začal se nafukovat, stával větším a větším sršícím kolem, tedy spíše elipsou, chlupatým balónem. Všechny prohřešky házel do nadzvedávajícího se víru, který ho nadnášel. Jeho soused poté, co si nadouvání kolegy všimnul, do něj škodolibě píchnul tupým, ale nesmlouvavě intenzivním objektem. Zrušil pravidelnost víru nedostatků, jelikož se oblým hrotem dostal až k balónkovému Prskavci. Ten všechno, co do té doby spořádal, vyprsknul. Vypustil se a spadl zpátky na Plochu. Jelikož Prskavci byli nejenom pracovití, ale i nenažraní, zůstávala po jejich letech a odletech pořádná spoušť. Nasilážované věci vytvořily velkou hromadu pochroumaných zplodin, jež potom Kroksunulek musel obtížně překonávat. Prskavec chvilku po dosedu musel uklidňovat své orientační tahy, které mu ukazovaly směr práce, ale jen co je našel, se zase zahloubal do léčby nových cizích chyb. Kroksunulek se najednou rozhodl. Svrnodíra na plášti mě sice tíží a je škaredá, ale je moje. Prskavcům jí nenechám. Věděl, že to nebude jen tak, protože už jim trochu naznačil, jaký budou mít další úkol. A oni se nevzdávají, jsou přeci spasitelé! Proto se Kroksunulek připravoval se k boji. Snažil se pohnout, 13

14 ale nešlo mu to. Vždycky když myšlenka na pohyb předešla pohyb samotný, tak jej ihned zarazila. Prskavci zaútočili. Sunul se tedy s vypětím v kouskovaných sekvencích, ale během přerušení pohybu jej vždy dohonili a začali čistit, tedy nasávat do sebe jeho skvrnodíru na plášti. Kroksunulek kousek utekl, ale oni mu hned zase funěli za zády s dírou. Když vzal tento boj jeden z nich vážněji, tak se nafukoval o mnohokrát rychleji než druzí. Ostatní na chvilku zpomalili, aby ho píchli a on vyprsknul. Nestrpěli totiž, aby sezobal smetanu jenom jeden, museli to být všichni najednou. Když se soustředili na jeho vypuštění, využíval Kroksunulek situace a prchal seč mohl. Držel si úpěnlivě svojí skvrnodíru na krčku a říkal jí ať se nebojí, že ji nenechá odejít. Neboj maličká, budeme pořád spolu... Díra se ale chytila příležitosti a začala se osamostatňovat a bujet. Prskavci už byli docela vyčerpaní, poněvadž tolikrát neúspěšně za sebou jednu chybu ještě neodstraňovali. Kroksunulek se námahou čím dál víc zprůhledňoval. Jejich malátně nevědomý dialog pokračoval až do úmoru. Nakonec ho dostihli, už se ani nebránil. Připravili odsávače, ale najednou zjistili, že na něm žádný neduh není, že utíkáním se sice ztenčil a zeslábl, ale vypadal mnohem ladněji a dokonaleji než předtím. Zastavili své úsilí a znejistěli. Kroksunulek stále chránil kusem pláště místo se skvrnodírou. Když se setkal s Prskavcema, byl zničený představou, že by jim měl dát svoji chybu. Nic se ale nedělo, tak zbystřil. Prohlédl si je pozorněji a s hrůzou objevil, že ona sama odešla k nim. Jejich balóny byly flekatě děravé. Vůbec ho to netěšilo. Proč jsi u mě nezůstala? 14

15 15

16 16

17 17

18 3) lítalka a šipkoun Lítalka seděla vedle Šipkouna a okouzleně se smála jeho duchaplným postřehům o Ploše. Šipkoun měl úzké brýle, které přesně zapadaly do aerodynamičnosti jeho horního tvaru. Obykle uhlazené chlupy kryjící svrchní část brýlí byly nyní díky zábavné atmosféře rozházeny do jemných chomáčků. Srpovitý výběžek, jenž sloužil k rychlému startu, měl nenápadně obtočený kolem těla. Jen v okamžicích, kdy se při smíchu roztřásl, jej tento srp zaškrtil uprostřed a ukázal několik přebytečných kapek tuku. Lítalka si této drobnosti všimla a nepostřehnutelně se ho snažila přimět k co nejčastějším projevům smíchu, jelikož se jí srpek obtočený kolem šupinaté khaki hmoty nesmírně líbil. Zatímco on tu rozebíral teorii o skládání Plochy, o intuitivní trase tvarochodů a smyslu jejich bytí, ona se kromě občasného vnímání obsahu jeho promluvy nemohla odtrhnout od onoho Šipkounova středu. Šipkoun se tvářil, že vypráví zábavné a briskně chytré historky, aby Lítalku zaujal, ale místo toho se vší silou snažil nemyslet na to, že je příšerně tlustý. Nejspíše ztratil veškerou brilantnost v létání, a proto jen trnul při pomyšlení na to, že by Lítalka nechtěla jenom vysedávat, ale vykonat i rychlejší pohyb, třeba se proletět noční Plochou. Ze všeho nejvíc mu vadilo, že se nemohl smát, protože ten zpropadený srp mu vyřezával trhlinu do těla a ubíral dech. Nemohl říci nějakou ironicko-filosofickou poznámku, aby ho okamžitě nenapadla protimluva, která záškodnicky vycházela z toho srpu. Jeho rozpoložení mu nedovolilo opustit jednu tezi na více než dva kroky ano ne ano ne. Potom už neměl sílu ani na obhajobu toho, co řekl před chvílí. 18

19 Lítalka si všimla, že se Šipkoun nějak zadrhává. Nevěnovala tomu ale pozoronost, jelikož ji ten tenký proužeček sádla, co postupně vytékal ze Šipkounova břicha, úplně očaroval. Mazlavá tekutina vplývala do obrazu všech rozkoší, jež mohou při fyzicky prožívané představě nastat. Šipkouna provázel ještě jeden nešvar, který objevil už předtím než poznal Lítalku. Čím více se chtěl dostat k problému a jádru věci, tím více se mu tělo obalovalo tukem. Kdykoliv začal diskutovat, odcházel z debaty oplácanější a nemotornější. Od setkání s Lítalkou poznal, že by nejraději neříkal nic buď by nechal mluvit ji nebo by oba mlčeli. Ona by se dívala někam do středu jeho břicha a on by obdivoval její vlající kýčovité cáry končetin. Aby tato chvíle nastala, musel nejprve najít strategii, jak ji k sobě přilákat. Potom by už jí nějak vysvětlil, že to myslel trochu jinak. Jelikož si chtěl udržel její pozornost, doloval ze sebe s velkým sebezapřením pseudoduchaplné teorie, které ona, jak se domníval, s nechápavě obdivným pohledem hltala. Ve skutečnosti sledovala tučný ovál a po pár okamžicích přeskočila k jeho brýlím. S postupem času na Šipkounovi bylo znát jisté napětí a únava, chlupy na brýlích srocovaly do válečného šiku. Lítalka si říkala, že s nimi zkusí uzavřít spojenectví a časem společně Šipkounovi vysvětlí, jak je zcela zbytečné, aby se takto potil a trápil sebe i ji. Byla už unavená z toho, jak pořád dělala, že rozumí všemu, co Šipkoun říká. Smála se sice poctivě s ním, ale nejraději by zmáčkla nějaké tlačítko, aby se z něj stalo perpetum mobile. Jenom by se společensky řehotal a jeho objemné tělo by rytmicky romanticky nadskakovalo a srpeček by se nořil do rostoucího tuku. Už by nechtěla ani nikdy vzlétnout. Jen si přála nechat opakovat tu chvíli dokola a dokola. 19

20

21 21

22 4) píďalka Píďalka svým typicky přesunovacím pohybem směřovala podle předem přesně naplánované trasy. Během pondělí si vytyčila klíčové body relevantní pro její cestu. První bod ústil v normy, které měly být naplněny. Ve druhém bodě chtěla mít zdokumentované, že touto fází poctivě prolezla, aby si ostatní neřekli, že se jen tak vytahuje. Tonula v nejistotě, že se dostane do třetího místa, protože bylo možné do něj dojít i odjinud než postupkou z prvního, a tak by jí někdo mohl předběhnout. Na čtvrtou pozici se mohla teoreticky přehoupnout z druhé, pokud by se ovšem nenechala zmást třetí. Od pátého místa dál se realita proměňovala ve sny, jež se stávaly skutečnými (za předpokladu, že jejich horizont vstal růžově vyspinkaný a neměl náladu na palbu kritických připomínek; jeho obvyklá ranní promluva se odehrávala v proudu: tys neudělal a proč takhle přemýšlíš a kam jsi to dal a jak to mám asi vědět ). Pátá pozice byla prostě náročná. Vzdálenosti bývaly měřeny v krocích, převlečených metaforách roztažení a stažení, nádechu a výdechu. Takového nádechu, který obemknul několik hodin jiných dechů. Nádech určoval směr, popouzel k nakročení. Každému tvarochodovi trvalo různě dlouho, než došlápl. Málokdo z nich také věděl, na co došlápne. Ne vždy to bylo očekávané a příjemné. Alespoň nějaký intuitivní azimut v sobě měli zakódovaní všichni, řídili se jím občas i navzdory Ómákovým pravidlům. Kdyby nemohli alespoň trošku samostatně určovat směr a předpokládat ho, stalo by se i z Píďalky, červenohnědého řasnatého tvarochoda, uschlé šedivé nic, jež by pukalo, jak by se stahovalo a roztahovalo. 22

23 Když Píďalka bývala malinká, představovala si, že by chtěla mít nějaký konkrétní tvar blížící se myšlence na dokonalost: aerodynamické průhledné útroby by prosvitovaly skrze nepřehlednou síť cév. Povrch by se za každých povětrnostních okolností třpytil a vysílal blyštivé signály pro okolní tvarochody. Ti by, lákáni jak bludičkami, přistupovali s omámeným pohledem k Píďalce a říkali to, co si jen letmo v duchu pomyslela, že by chtěla slyšet. Postupem času si Píďalka uvědomovala, že ten její tvar by nepotřeboval jenom poddajnost, ale také kontrast vůči ostatním. Teprve pak by její přednosti mohly být dostatečně oceněny. V každodenním běhu věcí se vůbec necítila jistá, zda se její sny někdy mohou naplnit. Pravidelně si ale zapisovala způsoby, jak jich dosáhnout. První dva roky zaznamenávala všechny hezké designy, které uviděla, a zakreslovala je do velmi pomalu tekoucí řeky. Tuto činnost vykonávala systematicky a časem se tyto nejkrásnější výtvory začaly přes sebe překrývat. Po dvou letech poprvé z této pravidelnosti vybočila. Pořádně se podívala na objekt, jenž se odrážel v hladině, a zděsila se hrůzou nad jeho umělostí. Toho by přece nikdo nechtěl, natož aby jej obdivoval! uvědomila si. Následující měsíce nevědouc, co dál, chodila se dívat, jak pramen zmléčňuje obrysy jejího syntetického ideálu, a přála si, už aby byl konečně utopený. Ani příliš nebojoval o život a jednoho dne opravdu zmizel. Píďalka se jakožto červená tečka špatně pohybovala. Její cesty k vodě a zpátky si ale na jejím organismu vynutily určité přizpůsobivé změny. Trochu se roztáhla, stala se jakousi nepravidelnou čárkou, a začala se pohybovat sunutím. V příštích letech se přestala soustředit na sbírání okolních obrazů a chtěla dosáhnout ideálního pohybu, který, jak se domnívala, je prvním a nejdůležitějším základem pro bytí tvarochodů. Urputně, až komicky se převracela ze strany na stranu, zkoušela se nadzdvihnout a opět klesnout, neúnavně se den co den 23

24 věnovala jedné tisícině cílu ideálního přesunu. Po nějaké době se dokázala přeléváním jakž takž nevtíravě smýkat. Alespoň již nebudila pozornost a zařadila se tak mezi průměrně divné tvarochody. Ahoj, všiml jsem si, že tu býváš často, oslovil jí najednou rozmačkaně páchnoucí kořen nějakého tvaru, jenž byl napůl zapuštěný kousek od břehu řeky v zahnívajících starých barvách, zatímco druhá polovina mu vykukovala nad hladinu. Ano, občas sem chodívám. Vlastně docela pravidelně. Ale co vy tu děláte? snažila se Píďalka trochu ostentativně dát najevo odstup a převahu. Pracuju na tajném úkolu. Až ho splním, tak mě budou všichni tvarochodi obdivovat a budu moci vystoupit na Plochu z této barevné stoky. Vám se pohybuje trochu špatně, že? udeřil na Píďalčino slabé místo. Teprve nyní zpozorovala, že to je možná tvarochodkyně, a ne kořen. Vy si myslíte, že má smysl se držet takových hloupě důvěřivých plánů? položila Píďalka tu otázku schválně tak, aby ji vyprovokovala. Rozkládající se tvarochodkyně se opravdu urazila. Vy ubožačko, copak vy mě tady můžete poučovat? Co jste dokázala lepšího než já? Ale uvidíte, za pár let uvidíte! To vás potopím sem, na moje místo. A zaleju tě škodlivým hnojivem, aby ty tvoje hezounké orgánečky zplesnivěly dřív, než se naděješ. To už bylo na Píďalku moc, rozčílila se natolik, že se její červený povrch začal vařit, prskat jako v ohni a následně se odlupovat. Kousky barvy padaly do vody a tam reagovaly na jiné složení tekutiny. Aniž by si to Píďalka uvědomovala, upadané kousky jejího těla pomáhaly rozleptávat již beztak plesnivou nohu její soupeřky. Já, že jsem ubožačka, ty páchnoucí nulo? Mě nebude takovéhle nic urážet! Všem řeknu, že trávíš vodu, kterou se spousta 24

25 tvarochodů ředí. Až to zjistí, rozsápou tě zaživa. Věděla, že na něco takové by nikdy neměla dost odvahy, a navíc, ani by se k nim neuměla dopravit. A tušila, že i ta druhá ví, že silácky blafuje, a že to bude zase slabina pro další zásek. Pláty červené odpadávaly a její tělo se postupně bortilo. Stejně na tom byl i tvar ve vodě, bolavé pupínky nabíhaly do obřích rozměrů a její stvol, nohu a krk vypalovaly rudé odpadky z Píďalčina těla. Ty sebestředná neschopná potvoro, starej se o své hezounky ve vodě a nech ostatní na pokoji, zaskučela neznámá. Potom se vzmohla už jen na obrovské soptění a vychrchlávala rosolovitě hnědý hlen ze své shnilé nohy. Všechnu zlost ze současného rozhovoru i z předchozích útrap sebrala do proudu, který s vypětím všech sil vyplivla na Píďalku. Vzápětí ji strhla voda z původního místa níže k zátoce. Píďalku v tu ráno začalo poplivané místo nesnesitelně svědit a lochtat. Měla strašnou potřebu se chechtat, svíjela se v křeči smíchu a měla pocit, že se jí celé tělo rozpadne bolestí, kterou jí chrchel způsoboval. Vyluzovala podivné zvuky, tak hlasité, že přilákaly pozornost poblíž pohybujících se tvarochodů. Jakmile uviděli, že se dotyčná směje, šli si zase po svém. Utrpení smíchem trvalo asi dva dny, potom omdlela. Když se probudila, zjistila, že místo, kam dopadl plivanec, sice zůstalo hnědé, ale změnilo konzistenci. Stala se z něho taková postarší harmonika. Při natažení vydávala zvuky, co si potajmu nahrála od Píďalky v minulých dvou dnech v jejím ďábelsky bolestivém smíchu. Toto natažení ale kromě jiného způsobilo Píďalce také pohyb, jenž se jí zdál o mnoho delší, než si kdy dokázala představit. Pak si přistrčila zadní část k přední, harmonika se stlačila a opět vydávala ony hněvivé skřeky. Skržžžvrrt uáááááákrrrrrrrr i ff íš sppppllllllllchtchtřžž úúúpachtl. Píďalka se pohybovala. Rychle. Asi ohluchne. Všichni se po ní otáčeli. Pokud se chtěla v klidu zastavit a vydechnout, nebylo 25

26 jí to dopřáno. Uvnitř těla jí začala znít ozvěna toho, co si ostatní před řekli. I když se ocitla jen na chvilku v něčí blízkosti, harmonika automaticky všechno nahrávala. Její krásné průhledné orgány poslouchání skučely z těch tisíců řečí jak bité holí. Nevěděla najednou, v jakém místě svého původního plánu se nachází. Teď už na tu dvojku i trojku rozhodně dojde, ale mělo to být takhle? 26

27 27

28 5) r ychlík a plazivec Rychlíkovi se chtělo hrozně spát. Ležel rozplácnutý na oblém útvaru, který trochu hřál. Namáhavě dýchal, jelikož se kolem něj utvářela bublina špatně vyvětraného vzduchu. Čím více dýchal, tím více se vzduch vydýchával. Možná, že tam vzduch nebyl vůbec, a to, co vtahoval nosními otvory do svého těla, byly jeho vlastní výpary jenom v jiné konzistenci než upatlaná zpocená kůže obalená roztrhanými pařátky. Přimhouřil oči a v hlavě se mu honily obrazce zasouvající se do sebe a ubíhající dovnitř myšleného prostoru. Jeho šedivě-zelené tělo uzpůsobené k efektivitě dýchání se trochu zkroutilo a seschlo, když se vnitřní tlak oněch představ protlačoval na povrch. Kůže na několika místech popraskávala a vylívala se tam barva, jež byla v myšlenkách už úplně nesnesitelná. Tak přetekla a zůstala mu jako flek na těle. Moc si přál usnout, ale polovina jeho bdělého vědomí se tomu vzpouzela. Praskající oválky a kruhy vystřikovaly už celé barevné gejzíry z jeho kůže, aby se poté skrze Rychlíkovy unavené oči pomalými stroužkami vracely zpět do tělního oběhu. To, co dýchal, bylo těžké a přivádělo ho do mdlob. Myšlenky ho nenechaly spočinout a na chvíli mu umdlení dopřát. Musel dlít v onom malátně krutém polospánku, kdy se mu vracely všechna jeho příkoří a viny. Rozestavěly se na startovní čáru a vypukla soutěž o nejtíživější z nich. Ohnivá nařčení s rudě chlupatými třásněmi se postavily do řady proti skučícím výčitkám. Nabraly fialově zelenkavou barvu, napustily své šupiny jedem a vrhly se do smrtelně zapáchající hry. Jen co se setkaly otrávené části jedněch s elektricky vodivými chlupy druhých, začaly se ozývat dunivé rány, které šířily vibrace po celém Rychlíkově útvaru. Byl zcela ochromen. 28

29 Během nekonečně dlouhé doby, co se v tomto paralyzovaném stavu pokoušel usnout, se k němu postupně blížil jeho dávný přítel Plazivec. Nikdy se neuměli domluvit na společném tempu, ale i přesto mezi nimi panovala jakási zvláštní shoda. Plazivec neměl ponětí, co se děje za horizontem, který se mu sice neustále ukazoval před očima, ale nemohl ho přelézt, rozvalit se na něj a tak ho poznat. Chtěl se k němu dostat co nejrychleji, jenomže zkrátka nemohl. Proto čím byl starší, tím byl frustrovanější. To Rychlík, myslel si Plazivec, tomu vždycky všechno šlo raz dva, ani nestačil mrknout a ocitl se tam, kde chtěl. Plazivec časem přišel na to, že pokud se nesnaží koukat výš, než je jeho šustivě ohraničená dráha, po níž se sune, tak je mu o trochu lépe. Rána nebolí tolik, když si jí nevšímá. V tomto ambivalentním rozpoložení se smýkavým pohybem plazil k velké černé skvrně. Jak se dostával blíž, rozpoznával, že ta skvrna má šedivo-zelené zabarvení, a nakonec zjistil, že je to jeho kamarád Rychlík. Plazivec nemohl pochopit, proč ten odjakživa rozhodnější, rychlejší a plnější elánu, tu jen tak leží a nic nedělá. Došustil se k němu na vzdálenost ocasu, a tu si všiml občasných barevných vodotrysků prýštících z malých ranek, jež se s postupujícím stářím plnily tuhým odporně zapáchajícím hnisem. Rychlíkovy oči se třepotavě komíhaly a čas od času se zaplavily barvou, která do nich dotekla z oněch boláků. Plazivec nechápal, co se děje, byl víc vystrašený než překvapený. Opatrně Rychlíka pošťouchnul a ten se na něj mžouravě obrátil. Ahoj Plazivče, co tu děláš? myslel si Rychlík, že vyslovoval, ale z jeho otvoru pro řeč zaznělo: Co tu zase pohledáváš? Plazivec nevěda co odpovědět, mlčel a zkoušel vymyslet, co by se asi tak mělo říci podle obecných zákonů tvarochodů. Jenomže jejich zákony ošetřovaly jenom krajní situace. A takto banální scénou rozhodně neměly v plánu se zabývat. Začal 29

30 nervózně ťukat do Plochy ploutvičkou, která nebývala vidět, jenom se v situacích nerozhodného stresu olemovaného závidějícím naštváním bez jeho povšimnutí vysunula a v podivných opakujících se rytmech vyťukávala nějaké jemu neznámé sdělení. Je ti dobře? vysoukal ze sebe nakonec. Rychlík se urazil, že ho chce Plazivec ještě v takové dehonestující chvíli zesměšňovat. Já tu takhle barevně a smradlavě prskám v polobdění, jsem na pokraji zoufalství, což musí být vidět, a on se mě provokativně a ušklíbavě zeptá, jak mi je. Tobě bývalo přece vždycky líp, odpověděl uštěpačně Rychlík. To se ale dotkl staré Plazivcovy rány, protože ten si pomyslel, že Rychlík naráží na jeho časté deprese z horizontu. Kdyby sis na mě občas vzpomněl, věděl bys, že jsem se nedávno vrátil z léčebny pro pomalé tvarochody a že mi při propuštění řekli, že se tam každý měsíc budu muset chodit hlásit na kontrolu a zůstat pár dní na rychloléčbu ztrácení obzoru. Plazivec to pronášel s hlasem plným uraženého utrpení a naštvaného nezájmu o Rychlíkovy starosti. Zároveň se v něm ozývalo i trochu prosebného tónu, pár stop toho, že by se chtěl přátelit a raději by trpěl úsměšky, než aby zase byl sám s tím vším Ta samota bývala totiž tak vleklá V Rychlíkově hlavě se nárazy jedu a elektrických šoků stupňovaly. V jeho zhmotňujících se představách se rozvířil takový duhový žiletkový hurikán. Já potřebuji spát, šťastnou cestu, vyklouzlo mu dřív, než se chtěl trochu omluvit, že mu není dobře, a proto se na Plazivce příliš nesoustředí. Chtěl být sám se svým trápením. Rochnit se v něm a nořit se znovu a znovu do gejzírů, které se napouštěly do jeho kůže a vtékaly zpět očima. Ušlápnutý hlásek se mu snažil říct, že by si s Plazivcem docela rád poklábosil, dyť je to vlastně dobrák, ale hurónské řevy jej vzápětí umlčely. 30

31 Dobře, nebudu tedy rušit, řekl uraženě Plazivec a jal se šustivě nešťastnými pohyby přesouvat dál ke svému obzoru. 31

32 32

33 33

34 6) kružánka, padavník a ómák Ómák se jednoho dne vzbudil, když už mu světlo neúprosně bouchalo do jeho zavřených víček. Zatímco rozmrzele vstával, v hlavě se mu rodily nové variace a permutace. Klubaly se z řady jedna za druhou a Ómák za chvíli pocítil, jak se mu všechno uvnitř přeorganizovává. Všechna ústrojí vlevo se pomalu začala přesouvat podle osy doprava. Jejich funkce se díky novému uspořádání měnily. Rozhodl se, že to nemůže nechat jen tak. Získaný dojem nového pořádku se vytvaroval do roztomilé krychličky, která se rozpustila, jen co dorazila do prostoru myšlenek. Podíval se na Plochu. Viděl ji tak akorát velkou vešla se mu na sítnici do jednoho pohledu. Pozoroval také různě velké tvarochody, jak se po ní pohybují a jak se ji snaží zaplnit a vytvořit mezi sebou jakž takž funkční shromáždění. Znal ten výjev podrobně i po paměti, protože to byl částečně jeho nápad pobídnout tvarochody, aby začali osidlovat Plochu. Dělo se to poměrně samovolně, nerad do toho zasahoval. Říkal si, že pokud budou něco potřebovat, tak se sami postarají o to, aby to měli, a bude-li něčeho přebývat, tak postupem času ten nejslabší článek stejně zmizí. Nestaral se ani o to, aby jim poradil něco, co by urychlilo jejich tápání na Ploše, přestože věděl, že některé věci budou trvat pořádně dlouho. Jen ať si spálí ty své otvory a orgány, myslel si. Bude jim to jen ku prospěchu. Dnes po probuzení se ale rozhodl. Zkusím jim to trochu vylepšit, přeci jenom je tam už tak velký chaos, že jim trochu řádu prospěje. Koho bych si tak vybral na zkoušku? Ómák přemítal a namáhavě zaostřoval na dálku. Upoutala ho rotace kolem jednoho místa. Vykonával ji asi nějaký tvarochod, nebylo ho ale vidět. Zkusil tedy přepnout do nočního modu a už to spatřil! 34

35 Průhledná Kružánka byla malé perpetum mobile viditelné pouze v noci. Zatímco sluneční světlo skrze ni procházelo bez jediného zastavení, a stávala se tak pro běžný tvarochodí (i Ómákův) zrak neviditelná, měsíční paprsky obsahovaly trochu zářivky, které se od jejího těla odrážely, a tím ji činily zpozorovatelnou. Nešlo přesně určit její barvu, jelikož záleželo na rychlosti, s jakou se pohybovala. Když to někdy přehnala a točila se kolem své osy jak divoká káča, tak se rozhořela. Tehdy obvykle zasáhl Padavník, jenž se vyznačoval tím, že jeho velikost zdaleka neodpovídala jeho motorice. Jako jeden z mála tvarochodů Kružánku bez obtíží viděl, jelikož jeho tělo obsahovalo pozůstatky zářivky z noci, kdy se narodil a chtěli si na něj posvítit. Lampa se celým neštěstím při pohledu na něj rozbila a zůstaly v něm navždy její kousky. V momentě, kdy se Padavník soustředil na konverzaci s někým druhým, zapomněl myslet na svůj ohromný tvar, což vedlo k tomu, že brzy po začátku hovoru žuchnul na svého partnera, když se k němu nakláněl, aby ho uslyšel. Konzistence Padavníka se skládala ze skupenství plynného, místy přeměněného na kapky. Proto se občas musel vypršet, aby se neroztrhl, jak se plynné molekuly od sebe vzdalovaly. Když se tedy Kružánka roztočila, až z ní sršely jiskry, začala halasně shánět Padavníka. Ten věděl, že jej nevolá z nezaujatého zájmu, nýbrž potřebuje jeho nemotornost. I přesto vždycky přispěchal, co to šlo, žuchnul, zaslzel. Vykonal tak, co Kružánka potřebovala, a proto se s ním následně jeho oblíbená tvarochodkyně s falešně zkrouceným úsměvem rozloučila. Ómák zhruba vytušil mechanismus jejich setkávání, odvodil si jej z opakovaného koloběhu klid, točení, oheň, návštěva, kyselý úsměv, rozloučení. Myslel si také, že to není úplně v pořádku a měl chuť zjednat nápravu, protože dnešního rána mu všechen chaos přišel až fyzicky bolestivý. 35

36 S tvarochody obvykle nemluvil, ani se jim nezjevoval, to mu přišlo příliš dětinské. Pokud opravdu někdy potřeboval zasáhnout (a jak si později uvědomil, taková situace vlastně nikdy nenastala), tak to přímo uskutečnil a tvarochodi si vysvětlení museli najít sami. Ómák sledoval Kružánku, jak si upevnila všechny své řasinky, aby se jí během kroužení nepocuchaly, přisála se jedním neviditelným chapadlem ke svému bodu a začala pomalu dokolečka tančit. Sama sice nebyla ke spatření, ale zanechávala po svém reji hrudkovité stopy, jež se při zafoukání větru rozletěly po okolí. Za příhodných podmínek z nich poté vznikala malá Kružánčata, která se nikdy se svojí maminkou nesetkala. Ani by ji ve dne nenašla, protože stejně jako ona nebyla vidět. A v noci měl každý své práce dost. Kružánka nyní byla ve vzduchu, nestarala se o nic jiného než o svůj pohyb, když tu ucítila, že se nějak posouvá. Ten pocit vyvstal až poté, co zjistila, že její hrudkovité hromádky nevytvářejí soustředné kružnice jako obvykle, ale stává se z nich takový oválek. Proto vlastně musela vnímat, že se hýbe dopředu. Neznatelně, ale precizně. Nevěděla, co si s tím má počít. Přeci nemůže jen tak opustit svoje místo, na němž si už tolik vykroužila! Urputně se soustředila na návrat do původního stavu. Představovala si, že vidí, jak se vrací nazpět. Jestliže dojem, že se posunuje, získala, až když uviděla stopy, musí to přeci jít i obráceně nejdříve si představí stopy a potom se to uskuteční. Zahřívala svoje přemýšlecí ústrojí představou na pohyb zpět, na točení samotné už příliš energie nezbývalo. Zprvu se zaradovala: jde to, vracím se! Následně ale přišla na to, že se nepohybuje pouze ona, ale spolu s ní i další Kružánky a Kružánčata v dohledu. Jelikož začala jako první, chvilku se domnívala, že jde zpět, ale poté, co se připojili ostatní, se tato iluze vytratila. Velmi pomalu ale jistě se tedy vzdalovala od svého dřívějšího centrálního bodu. Všimla si také, že doba, kdy měla hořet, 36

JAOS. povídka na pokračování pro kroužek robotiky (pro děti 8 12 let)

JAOS. povídka na pokračování pro kroužek robotiky (pro děti 8 12 let) JAOS povídka na pokračování pro kroužek robotiky (pro děti 8 12 let) Kapitola I. Jak to začalo a jak to u nás vypadá? Proč zrovna já? Koukej, ať už jsi zpátky v regenerační komoře! řekl nějaký hlas, když

Více

Žába 92 / 93. zahrada.indd 92 12.1.2016 7:26:09

Žába 92 / 93. zahrada.indd 92 12.1.2016 7:26:09 Žába Nenávidím žáby. Všechna zvířata mám rád, vím, že co do vznešenosti jsou si všechny výtvory přírody rovné, jen k žábám prostě cítím nepřekonatelný odpor. Povím vám proč, a to i přesto, že mi stačí

Více

Bertil stál u okna a díval se ven. Začalo se smrákat. Venku byla mlha, zima a ošklivo. Bertil čekal na maminku a na tatínka, až se vrátí domů.

Bertil stál u okna a díval se ven. Začalo se smrákat. Venku byla mlha, zima a ošklivo. Bertil čekal na maminku a na tatínka, až se vrátí domů. Bertil stál u okna a díval se ven. Začalo se smrákat. Venku byla mlha, zima a ošklivo. Bertil čekal na maminku a na tatínka, až se vrátí domů. Čekal tak toužebně, že by nebylo divu, kdyby se objevili ve

Více

Nejdřív mysli, potom běž! říkával strýček Šmajda

Nejdřív mysli, potom běž! říkával strýček Šmajda Nejdřív mysli, potom běž! říkával strýček Šmajda a věděl proč. Levou zadní tlapku měl malou a hubenou, vypadala spíš jako uschlý vrbový lístek než jako pořádná myší noha, a tak si každou cestu musel předem

Více

Klasické pohádky. Medvídek Pú. http://deti.e-papa.cz Page 1/5

Klasické pohádky. Medvídek Pú. http://deti.e-papa.cz Page 1/5 Klasické pohádky Medvídek Pú Page 1/5 Tady jde ze schodů za Kryštůfkem Robinem Michal Medvěd hlavou napřed, bum, bum, bum. Jinak to ani neumí, ale někdy mu připadá, že to přece jen musí jít taky jinak,

Více

Řehořovi bylo jasné, co Markétka zamýšlí, chce odvést matku do bezpečí a jeho pak zahnat ze stěny dolů. Ale jen ať si to zkusí! Řehoř sedí na svém

Řehořovi bylo jasné, co Markétka zamýšlí, chce odvést matku do bezpečí a jeho pak zahnat ze stěny dolů. Ale jen ať si to zkusí! Řehoř sedí na svém f r a n z k a f k a Řehořovi bylo jasné, co Markétka zamýšlí, chce odvést matku do bezpečí a jeho pak zahnat ze stěny dolů. Ale jen ať si to zkusí! Řehoř sedí na svém obraze a nevydá ho. Raději skočí Markétce

Více

Korpus fikčních narativů

Korpus fikčních narativů 1 Korpus fikčních narativů prózy z 20. let Dvojí domov (1926) Vigilie (1928) Zeměžluč oddíl (1931) Letnice (1932) prózy z 30. let Děravý plášť (1934) Hranice stínu (1935) Modrá a zlatá (1938) Tvář pod

Více

Proč si všichni na střední musí připadat jako králové nebo královny?

Proč si všichni na střední musí připadat jako králové nebo královny? Proč si všichni na střední musí připadat jako králové nebo královny? Nikdo si mě za celý týden ani nevšiml. Jsem jen další nová studentka na nové škole. Přestoupila jsem z té minulé z toho důvodu, že se

Více

Binky a kouzelná kniha Binky and the Book of Spells

Binky a kouzelná kniha Binky and the Book of Spells Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována a šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího

Více

www.robotikmechacek.cz

www.robotikmechacek.cz ISBN 978-80-260-3610-4 (epub) ISBN 978-80-260-3611-1 (PDF) ISBN 978-80-260-3612-8 (MobiPocket) www.robotikmechacek.cz Na webu můžete výhodně koupit také elektronickou či tištěnou verzi prvního dílu knihy

Více

Ahoj kamarádi, rok se s rokem sešel a v našem lese je bílo až oči přecházejí. Všechny stromy se oblékly do nadýchaných jiskřivých kabátů, na kterých

Ahoj kamarádi, rok se s rokem sešel a v našem lese je bílo až oči přecházejí. Všechny stromy se oblékly do nadýchaných jiskřivých kabátů, na kterých Ahoj kamarádi, rok se s rokem sešel a v našem lese je bílo až oči přecházejí. Všechny stromy se oblékly do nadýchaných jiskřivých kabátů, na kterých šišky vypadají jako velké hnědé knoflíky. V lese zavládlo

Více

Samuel van Tongel. Nevinnosti I

Samuel van Tongel. Nevinnosti I Samuel van Tongel Nevinnosti I Studený vítr ochlazoval jinak teplý večer při svitu zapadajícího slunce, jehož barva se měnila při každém mraku, který se na překrásném oranžovo-modrém nebi ocitl. Na stromech

Více

Ahoj kamarádi, tak co íkáte na ty dva hlupáky a vykutálence, kte í malému Jakubovi tak moc ublížili? Taky je vám z toho smutno? No aby nebylo!

Ahoj kamarádi, tak co íkáte na ty dva hlupáky a vykutálence, kte í malému Jakubovi tak moc ublížili? Taky je vám z toho smutno? No aby nebylo! Ahoj kamarádi, tak co říkáte na ty dva hlupáky a vykutálence, kteří malému Jakubovi tak moc ublížili? Taky je vám z toho smutno? No aby nebylo! Vždyť je to ostuda, když se lidi k sobě chovají tak surově

Více

Legenda o třech stromech

Legenda o třech stromech Legenda o třech stromech Legenda o třech stromech je v tomto setkání s malými metodickými úpravami zpracována v rámci jednoho setkání pro skupinu mládeže a dospělých včetně seniorů. Ve středu zájmu není

Více

Sam si o tom chtěl promluvit. Meredith nechtěla. Sam

Sam si o tom chtěl promluvit. Meredith nechtěla. Sam FAJN TROCHU OČISTNÉ ANO Sam si o tom chtěl promluvit. Meredith nechtěla. Sam se chtěl zamyslet nad možnými důsledky. Ve světle její reakce považoval za nutné to probrat detailněji. Nekaz to kouzlo, požádala

Více

Byla to láska. Kytička milostné poezie. Obsah: Když jsem byla hodně malá. Pomalu vrůstám do tebe. Kdybych to dovedl. Byla to láska.

Byla to láska. Kytička milostné poezie. Obsah: Když jsem byla hodně malá. Pomalu vrůstám do tebe. Kdybych to dovedl. Byla to láska. Byla to láska Kytička milostné poezie Obsah: Když jsem byla hodně malá Pomalu vrůstám do tebe Kdybych to dovedl Byla to láska Magdaléna Štěpán Křivánek GRANO SALIS NETWORK 2004 www.granosalis.cz Když jsem

Více

MŮJ STRACH. Nejstrašnější bída je samota a pocit, že mě nikdo nepotřebuje. - Matka Tereza

MŮJ STRACH. Nejstrašnější bída je samota a pocit, že mě nikdo nepotřebuje. - Matka Tereza MŮJ STRACH Nejstrašnější bída je samota a pocit, že mě nikdo nepotřebuje. - Matka Tereza Byla jsem hrozně vyděšená, hlavně z toho, že lidé, které jsem zázrakem potkala, mě jednoduše opustí. Proč by někdo

Více

Můj strach. Nejstrašnější bída je samota a pocit, že mě nikdo nepotřebuje.

Můj strach. Nejstrašnější bída je samota a pocit, že mě nikdo nepotřebuje. Můj strach Nejstrašnější bída je samota a pocit, že mě nikdo nepotřebuje. - Matka Tereza Byla jsem hrozně vyděšená, hlavně z toho, že lidé, které jsem zázrakem potkala, mě jednoduše opustí. Proč by někdo

Více

14 16 KH-57-03-297 -CS-C

14 16 KH-57-03-297 -CS-C 14 16 KH-57-03-297-CS-C Vy krásné vlaštovky! Evropská komise Tuto publikaci zpracovalo Generální ředitelství pro životní prostředí. Vychází ve všech úředních jazycích Evropské unie. Publikace je také k

Více

na jeho límci. Mnohokrát jsem vynesla

na jeho límci. Mnohokrát jsem vynesla Jednoho dne na jeho límci. tento malý hmyz ven, měl učitel narozeniny. Ti lidé se zase předem domluvili: Co kdybychom vyhlásili soutěž o nejlepší oblečení jako dárek na učitelovy narozeniny? Musely ho

Více

Podívejte se na Měsíc, vypadá jako písmenko D, zavolal Lukáš.

Podívejte se na Měsíc, vypadá jako písmenko D, zavolal Lukáš. Měsíc Do kluků jídlo doslova padalo. Jednak měli hlad jako vlci, ale také se už nemohli dočkat, až začnou pozorovat. Sotva dojedli poslední sousto, poprosili tatínka, aby jim dalekohled vynesl na zahradu.

Více

Deník mých kachních let. Září. 10. září

Deník mých kachních let. Září. 10. září Deník mých kachních let Září 10. září Kdybych začínala psát o deset dní dříve, bylo by zrovna 1. září. Den, na který jsem se těšila po několik let pravidelně, protože začínala škola. V novém a voňavém

Více

A jakmile stanula nad bílou kaluží, jasné světlo rázem zhaslo. Dívka se souhlasně podívala na svůj stín. Dobrá práce, řekla mu.

A jakmile stanula nad bílou kaluží, jasné světlo rázem zhaslo. Dívka se souhlasně podívala na svůj stín. Dobrá práce, řekla mu. Kapitola 2. ARIA Venku bylo zataženo. Žádná modrá obloha, ani slunce, ani stín. Proto bylo tak zvláštní, když se uprostřed parkoviště před nemocnicí jeden stín objevil. Nejdřív to byla jen taková skvrna,

Více

A Vike šel domů a vysadil dveře hlavního vchodu. Pak ohnul dvě pružné, pevné mladé břízky, které stá-

A Vike šel domů a vysadil dveře hlavního vchodu. Pak ohnul dvě pružné, pevné mladé břízky, které stá- Soutěž Následujícího dne v šest hodin ráno se Halvar a Vike posilnili několika miskami ovesné polévky, kterou matka Ylva uměla tak výborně vařit, a vydali se k hromadám kamení. Mezi oběma hromadami byl

Více

Copyright Eric Kahn Gale, 2011, 2013 Translation Květa Kaláčková, 2013 Nakladatelství JOTA, s. r. o., 2013 ISBN 978-80-7462-381-3

Copyright Eric Kahn Gale, 2011, 2013 Translation Květa Kaláčková, 2013 Nakladatelství JOTA, s. r. o., 2013 ISBN 978-80-7462-381-3 Copyright Eric Kahn Gale, 2011, 2013 Translation Květa Kaláčková, 2013 Nakladatelství JOTA, s. r. o., 2013 ISBN 978-80-7462-381-3 Jak dělat potíže, aniž by ses do nich sám namočil, jak řídit školu a být

Více

S dráčkem do pravěku

S dráčkem do pravěku S dráčkem do pravěku také v tištěné verzi Objednat můžete na www.fragment.cz Napsal Michal Vaněček Ilustroval Ondřej Zahradníček S dráčkem do pravěku e-kniha Copyright Fragment, 2015 Všechna práva vyhrazena.

Více

[PENÍZE - MANAŽEŘI] 28. října 2007

[PENÍZE - MANAŽEŘI] 28. října 2007 Úvod Zdravím vás všechny a vítám vás. Jsem moc rád, že jste dnes dorazili. Dnes začneme spolu mluvit o penězích. Vím, že je to velice kontroverzní téma. Ne jenom z pohledu lidí mimo církev. Nedávno zveřejnili

Více

ČTVRTÁ ITERACE. Nevyhnutelně se začnou vynořovat základní nestability. IAN MALCOLM

ČTVRTÁ ITERACE. Nevyhnutelně se začnou vynořovat základní nestability. IAN MALCOLM ČTVRTÁ ITERACE Nevyhnutelně se začnou vynořovat základní nestability. IAN MALCOLM HLAVNÍ CESTA Do střechy elektromobilu bubnoval déšť. Tim cítil, jak ho brýle pro noční vidění nepříjemně tlačí do čela.

Více

Kapitola IV. Mezizemí

Kapitola IV. Mezizemí Kapitola IV. Mezizemí Kapitola IV. * Mezizemí * Brána 95 Známý neznámý Poslední zpráva k vám prý nedorazila celá. Začnu tedy znovu od místa, kdy jsem přišel na to, jak použít klíč k bráně. Vložil jsem

Více

Wendy čekala před domovními dveřmi své učitelky

Wendy čekala před domovními dveřmi své učitelky 2. Lekce klavíru Wendy čekala před domovními dveřmi své učitelky klavíru, svírala noty a snažila se potlačit napjaté chvění, které před lekcemi cítívala. Windy! Pojď dál, pojď dál! Drobná, elegantně oblečená

Více

Potrestat nebo nepotrestat

Potrestat nebo nepotrestat 3 Potrestat nebo nepotrestat Náš třetí seminář ještě nezačal. Lidé byli pořád seskupeni do malých hloučků a hluboce zabraní do konverzace. Zaslechla jsem útržky vět. Za to, co řekla, má měsíc domácího

Více

... ne, pane doktore, byla bych velmi nerada, kdybyste si mé povídání špatně vysvětloval,

... ne, pane doktore, byla bych velmi nerada, kdybyste si mé povídání špatně vysvětloval, ... ne, pane doktore, byla bych velmi nerada, kdybyste si mé povídání špatně vysvětloval, my jsme byly s maminkou vlastně šťastné, měly jsme, a teď já ovšem také mám, ty všední denní problémy, kdo je nemá,

Více

KARAMELOVÉ PRAŽSKÉ DOBRODRUŽSTVÍ

KARAMELOVÉ PRAŽSKÉ DOBRODRUŽSTVÍ KARAMELOVÉ PRAŽSKÉ DOBRODRUŽSTVÍ Hurá na Prahu a její věže! Jednoho letního dne se plyšový medvěd Karamel vydal na cestu z Londýna do Prahy. V učebnici vlastivědy četl, že tam mají přesně sto věží. Moc

Více

Bůh to zařídí? Miroslav Krejčí ilustrace Miroslav krejčí starší. Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Bůh to zařídí? Miroslav Krejčí ilustrace Miroslav krejčí starší. Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Bůh to zařídí? Miroslav Krejčí ilustrace Miroslav krejčí starší Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w.

Více

Pohádkové povídání. - pro děti i dospělé -

Pohádkové povídání. - pro děti i dospělé - Pohádkové povídání - pro děti i dospělé - Knížka Pohádkové povídání vznikla v roce 2009 v rámci výzkumné práce: Problematika znakového jazyka a možnost jeho využití v pohádkách pro sluchově postižené děti

Více

něco přišlo. Začali tedy spolu hovořit o všem možném, co je napadlo, nikoliv ale o moři, o ostrově a o muminím

něco přišlo. Začali tedy spolu hovořit o všem možném, co je napadlo, nikoliv ale o moři, o ostrově a o muminím Tak se mi zdá, řekla, tak se mi zdá, že nadešel čas, abychom podnikli nějaký opravdu pěkný výlet. S jídelním košem. A šla rovnou zpátky k majáku, aby se dala do balení. Když maminka sbalila všechno potřebné

Více

Titul: TV_1303_Duchovné praktikovanie a úprimnosť pomáhajú planéte_iii Zdravím, Mistryně! (Ahoj.) Ano?

Titul: TV_1303_Duchovné praktikovanie a úprimnosť pomáhajú planéte_iii Zdravím, Mistryně! (Ahoj.) Ano? Zdravím, Mistryně! (Ahoj.) Ano? Dělám to teď dobře. Velice ráda Vás vidím! Já také, drahá, já také. Jste tak hezká! A toto je moje tchýně. Och, ano? Celá rodina je tady, dobrá! Dobrá, zpět k vaší poezii.

Více

Myši vzhůru nohama. podle Roalda Dahla

Myši vzhůru nohama. podle Roalda Dahla podle Roalda Dahla B yl jednou jeden starý pán, kterému bylo 87 let a jmenoval se Labon. Celý svůj život to byl klidný a mírumilovný člověk. Byl velmi chudý, ale velmi šťastný. Když Labon zjistil, že má

Více

poznejbibli biblické příběhy pro děti

poznejbibli biblické příběhy pro děti Vyplň následující údaje Věk: Datum narození: Jméno: Adresa: Vedoucí skupiny: 1. Příběh: Slepec vidí poznejbibli biblické příběhy pro děti Přečti si: Lukáš 18,35-43 Klíčový verš: Lukáš 18,43 Požádej někoho,

Více

1. kapitola (Petra) No, já sama nevím, jak se ta zastávka jmenuje vím jen, že to kousek od Řešovské.

1. kapitola (Petra) No, já sama nevím, jak se ta zastávka jmenuje vím jen, že to kousek od Řešovské. 1. kapitola (Petra) Stojím na chodbě budovy FSV UK a snažím se zorientovat v plánku. Nervózně si přitom pohrávám s propiskou. Náhle za sebou uslyším povědomý hlas: Honzo, kolikrát jsem ti říkal, že nechci,

Více

Radomír Hanzelka AGENTURA OSIRIS KNIHA DRUHÁ

Radomír Hanzelka AGENTURA OSIRIS KNIHA DRUHÁ Radomír Hanzelka AGENTURA OSIRIS KNIHA DRUHÁ 1 Copyright Radomír Hanzelka, 2013 www.radomirhanzelka.cz Všechna práva vyhrazena Vytiskla a vydala: Nová Forma s.r.o. www.novaforma.cz Vydání první ISBN 2

Více

duly. Mohutná loď se naklonila na stranu, jako by jí zmítala bouře. Z paluby se ozývaly hlasité povely a pobíhaly po ní temné postavy, rozčileně

duly. Mohutná loď se naklonila na stranu, jako by jí zmítala bouře. Z paluby se ozývaly hlasité povely a pobíhaly po ní temné postavy, rozčileně DUCH? Z temného moře se vynořila plachetnice se třemi stěžni. Plachty měla svěšené a trup hluboko ponořený, jako by byla naložená těžkým nákladem. Na středním a nejvyšším stěžni vlála malá černá vlajka.

Více

Můj pohled pozorování

Můj pohled pozorování Můj pohled pozorování Přemysl Vřeský Veselí nad Moravou 2013 Ájurvédská Instituce Dhanvantri, Praha ÚVOD Jmenuji se Přemysl Vřeský a ukončil jsem druhý ročník studia Ajurvédské instituce Dhanvantri obor

Více

United Nations High Commissioner for Refugees Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky

United Nations High Commissioner for Refugees Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky United Nations High Commissioner for Refugees Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky Poprvé publikováno jako Karlinchen od Annegert Fuchshuber (Annette Betz Verlag, Wien/München, 1995). Copyright 1995

Více

2. Kapitola - Útěk. Kurtis:,,Mě se neptej..." Já:,,A jak ale mohl vzít roha?"

2. Kapitola - Útěk. Kurtis:,,Mě se neptej... Já:,,A jak ale mohl vzít roha? 2. Kapitola - Útěk,,Pink..probuď se!!" Já:,,Ehh...coo?? Nazdar Kurte.." Kurt:,,Pink, máme problém..pamatuješ na toho včerejšího návštěvníka?" Já:,,Na toho se nedá zapomenout...*zíív*" Kurt:,,Výborně..je

Více

Zuzana Pospíšilová ilustroval Drahomír Trsťan

Zuzana Pospíšilová ilustroval Drahomír Trsťan Zuzana Pospíšilová ilustroval Drahomír Trsťan Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována ani šířena v papírové,

Více

Jak se v parku narodil dráček

Jak se v parku narodil dráček Jak se v parku narodil dráček Klárka a Matýsek jsou dobří kamarádi. Nejradši chodí ven do parku. Hrají si s dalšími kamarády na schovku SCHOVKA POD DEKOU, na honěnou HONIČKA SE ZÁCHRANOU nebo si jen tak

Více

Bylo nás tam osm. Všechny si je pamatuju. Prý sourozence. Ale to. jsem tenkrát vůbec ještě netušil. Tma tam byla. Jenže nevěděli

Bylo nás tam osm. Všechny si je pamatuju. Prý sourozence. Ale to. jsem tenkrát vůbec ještě netušil. Tma tam byla. Jenže nevěděli Bylo nás tam osm. Všechny si je pamatuju. Prý sourozence. Ale to jsem tenkrát vůbec ještě netušil. Tma tam byla. Jenže nevěděli jsme, že existuje světlo, takže nám temno vůbec nevadilo. Plava- li jsme

Více

Zvedám mobil a ve sluchátku se ozve jeho hlas. Je tichý a velice pomalý.

Zvedám mobil a ve sluchátku se ozve jeho hlas. Je tichý a velice pomalý. Dnes ráno se mi vstává líp. Hlava mě nebolí a dokonce se mi už ani nemotá. Jsem desátý den po otřesu mozku a stále špatně spím. V nákupním centru nás s dcerou napadl cizí vyšinutý chlap a poranil mi krční

Více

Pavel Gaudore BAJKY PODLE EZOPA

Pavel Gaudore BAJKY PODLE EZOPA Pavel Gaudore BAJKY PODLE EZOPA Ilustrace Hedvika Vilgusová Aventinum, Praha 1996 OBSAH Kohout a perla... 3 Myš, žába a luňák... 4 Orel, hlemýžď a vrána... 5 Lev a myš... 6 Pes a kus masa... 7 Moucha a

Více

Neměl by vůbec nic. že jsme našli partnera

Neměl by vůbec nic. že jsme našli partnera Když mladý muž Neměl by vůbec nic. stejného smýšlení. slyšel ropuchu mluvit tak odvážně a logicky, beznadějně se zamiloval. Od té doby se pokaždé, cestou ze školy u ní zastavil na kus řeči. Jednoho dne,

Více

Trpaslíci se vraceli domů po celodenní dřině v diamantových dolech.

Trpaslíci se vraceli domů po celodenní dřině v diamantových dolech. 1 SNĚHURKA A SEDM TRPASLÍKŮ Ach, to léto! Trpaslíci se vraceli domů po celodenní dřině v diamantových dolech. Každý nesl v jedné ruce krumpáč a v druhé kyblík. Jak tak pochodovali lesem, hřálo je do zad

Více

Základní škola Velké Pavlovice, okres Břeclav, příspěvková organizace

Základní škola Velké Pavlovice, okres Břeclav, příspěvková organizace Základní škola Velké Pavlovice, okres Břeclav, příspěvková organizace Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Název : Malý princ, Antoine de Sain - Exupéry Autor: Mgr. Jitka Řádková Ročník: 3. ročník

Více

Glen Sanderfur. Jak filozofie nejznámìjšího amerického mystika Edgara Cayceho autorovi pomohla vyrovnat se s tragickou událostí.

Glen Sanderfur. Jak filozofie nejznámìjšího amerického mystika Edgara Cayceho autorovi pomohla vyrovnat se s tragickou událostí. Glen Sanderfur Jak filozofie nejznámìjšího amerického mystika Edgara Cayceho autorovi pomohla vyrovnat se s tragickou událostí Eko konzult Co se mi stalo 3 Smrtelné zranìní Glenna Sanderfursta pøivedlo

Více

SEDM ZLATÝCH OBLÁČKŮ

SEDM ZLATÝCH OBLÁČKŮ SEDM ZLATÝCH OBLÁČKŮ VOJTĚCH FILIP VĚNOVÁNO BOHU 3 4 Copyright Autor: Vojtěch Filip Fotografie na obálce s laskavým svolením Petra Pospíšila, Hoher Bogen 2009 Vydal: Martin Koláček E-knihy jedou 2014 ISBN:

Více

Figuriny. "Ha-ha-ha! " začala se řehotat Katarina,když ožila. "Hi-hi-hi!" odpovědi se jí dostalo od Anabely.

Figuriny. Ha-ha-ha!  začala se řehotat Katarina,když ožila. Hi-hi-hi! odpovědi se jí dostalo od Anabely. Figuriny "Ha-ha-ha!" bylo první, co figuríny řekly, když v buticích, výkladech obchodů a v skladištích velkoobchodů začaly ožívat. Každá jedna figurína se začala smát. Jakoby chtěla popřít tu nepřirozenou

Více

Trik. Pak ses probudil a vzpomněl si, kde jsi.

Trik. Pak ses probudil a vzpomněl si, kde jsi. Část první Trik Trik Ty dvě děti, chlapci, seděly těsně vedle sebe, zmáčknuté k sobě velkými opěrkami starého křesla. Ty jsi byl ten vpravo. Teplo druhého chlapce bylo tak blízké, přesouval pohled od

Více

Ahoj kamarádi, pokud mě ještě neznáte, jmenuji se Foxík. A hrozně rád bych byl vaším kamarádem. Mohli bychom si spolu povídat o tom, co jsme zažili a

Ahoj kamarádi, pokud mě ještě neznáte, jmenuji se Foxík. A hrozně rád bych byl vaším kamarádem. Mohli bychom si spolu povídat o tom, co jsme zažili a Ahoj kamarádi, pokud mě ještě neznáte, jmenuji se Foxík. A hrozně rád bych byl vaším kamarádem. Mohli bychom si spolu povídat o tom, co jsme zažili a čemu jsme se naučili. Máma s tátou mi říkali, že se

Více

Pod Kingstonem. Mobil hlasitě zapípal.

Pod Kingstonem. Mobil hlasitě zapípal. Pod Kingstonem Mobil hlasitě zapípal. Jsou lidé, které zapípání mobilu dokáže vážně vyvést z míry. Mohou pak začít splašeně pobíhat, křičet, ohrožovat všechno a všechny ve svém dosahu. Jiní zase začnou

Více

Sdružení řidičů představí v rozhovoru další řidičku, neboli něžné stvoření za volantem.

Sdružení řidičů představí v rozhovoru další řidičku, neboli něžné stvoření za volantem. Sdružení řidičů představí v rozhovoru další řidičku, neboli něžné stvoření za volantem. Romana Kodešová je jméno slečny z východních Čech. Vzhledem k tvému věku mám na jazyku dotaz, zdali byla tato práce

Více

Malá knížka o Amálce

Malá knížka o Amálce Malá knížka o Amálce Ahoj, jmenuji se Amalthea, ale říkají mi Amálka. Jsem bájná koza, první pěstounka, která se starala o malého Dia, když se o něj nemohla postarat jeho vlastní maminka. Proto podle mne

Více

Od chvíle, kdy se na ně podívala naposledy, neuplynuly ještě ani dvě minuty. Měla pocit, jako by se ocitla v nějaké časové pasti.

Od chvíle, kdy se na ně podívala naposledy, neuplynuly ještě ani dvě minuty. Měla pocit, jako by se ocitla v nějaké časové pasti. Kapitola 1 Už to máš? zeptala se Olivia Abbottová mámy. Olivii se konečně podařilo přimět tátu, aby si dal pauzu od svého pravidelného úterního maratonu tai-či tím, že mu zatřepala pompony přímo před obličejem,

Více

Ahoj kluci a holky, jestliže jste se pustili do tení tohoto p hu, tak vás asi zajímá, jak pokra ovala ta neš astná cesta Tomáše a Jirky.

Ahoj kluci a holky, jestliže jste se pustili do tení tohoto p hu, tak vás asi zajímá, jak pokra ovala ta neš astná cesta Tomáše a Jirky. Ahoj kluci a holky, jestliže jste se pustili do čtení tohoto příběhu, tak vás asi zajímá, jak pokračovala ta nešťastná cesta Tomáše a Jirky. No, řekl bych vám: Ani se neptejte, ale protože jsem vám to

Více

Přijeli jsme na tábor asi v 17 hodin a Upírovo strejda s Upírem a Žralokem už tam byli a sekali trávu sekačkou, co byla Upírovo strejdy, protože tu

Přijeli jsme na tábor asi v 17 hodin a Upírovo strejda s Upírem a Žralokem už tam byli a sekali trávu sekačkou, co byla Upírovo strejdy, protože tu Přijeli jsme na tábor asi v 17 hodin a Upírovo strejda s Upírem a Žralokem už tam byli a sekali trávu sekačkou, co byla Upírovo strejdy, protože tu sekačku, co měl vždycky Jarda půjčenou přes Peprníka

Více

Někteří lidé ho charakterizují jako věčného kluka. Souhlasíš s nimi? A co z toho pro tebe vyplývalo? Teda kromě toho užívání

Někteří lidé ho charakterizují jako věčného kluka. Souhlasíš s nimi? A co z toho pro tebe vyplývalo? Teda kromě toho užívání Ale já jsem se chtěla o Jirkovi Hrzánovi dozvědět něco bližšího. Tak jsem o něm začala psát sama. No, sama jak se to vezme. Pročetla jsem dostupné materiály, ale především jsem na něj nechala vzpomínat

Více

Recenze klientů Lůžkového oddělení následné péče

Recenze klientů Lůžkového oddělení následné péče Recenze klientů Lůžkového oddělení následné péče r. 2015 - Zdravotnický personál dělá vše pro to, aby pacient opět dostal chuť do života podle stávajících možností. - Dodržování doby návštěv. Ve 14 hod.

Více

to byla jsem starší. Člověk stárne každým dnem, ale to hle bylo jiné, horší, definovatelné. Bylo mi osmnáct. A tolik Edwardovi nikdy nebude.

to byla jsem starší. Člověk stárne každým dnem, ale to hle bylo jiné, horší, definovatelné. Bylo mi osmnáct. A tolik Edwardovi nikdy nebude. 1. OSLAVA Byla jsem na devadesát devět procent přesvědčená, že je to jenom sen. Důvodů, proč jsem si byla tak jistá, bylo víc. Zaprvé jsem stála v zářivém kuželu slunečního světla v takovém tom oslepujícím

Více

být a se v na ten že s on z který mít do o k

být a se v na ten že s on z který mít do o k být a se 1. 2. 3. v na ten 4. 5. 6. že s on 7. 8. 9. z který mít 10. 11. 12. do o k 13. 14. 15. ale i já 16. 17. 18. moci svůj jako 19. 20. 21. za pro tak 22. 23. 24. co po rok 25. 26. 27. oni tento když

Více

Co byste o této dívce řekli?

Co byste o této dívce řekli? Co byste o této dívce řekli? Jaké má vlastnosti? Co dělá? Jaká je to žákyně? Z jaké pochází rodiny? Upřesníte ještě něco v charakteristice této dívky? Doplníte teď něco na charakteristice dívky? Kdo by

Více

JMENUJI SE: To je otisk mé ruky: Baví mě: S čím si rád/a hraju: Namaluj/napiš na každý prst osobu, která ti pomáhá.

JMENUJI SE: To je otisk mé ruky: Baví mě: S čím si rád/a hraju: Namaluj/napiš na každý prst osobu, která ti pomáhá. To jsem JÁ 1I JMENUJI SE: Baví mě: To je otisk mé ruky: S čím si rád/a hraju: Namaluj/napiš na každý prst osobu, která ti pomáhá. 2I Jmenuji se......... a je mi... let. Žiju společně s: Bydlím v: Nejvíc

Více

Tohle byla jedna z mnoha etap jejího života, která měla brzy skončit. Alespoň tak jsem to vnímala a bála se toho, že to skončí příliš brzy.

Tohle byla jedna z mnoha etap jejího života, která měla brzy skončit. Alespoň tak jsem to vnímala a bála se toho, že to skončí příliš brzy. Tohle byla jedna z mnoha etap jejího života, která měla brzy skončit. Alespoň tak jsem to vnímala a bála se toho, že to skončí příliš brzy. Nedokázala jsem si představit život bez ní a to i přesto, že

Více

MOJE TĚLO. Anna Pfeifferová. Ilustrace: Ulla Bartlová

MOJE TĚLO. Anna Pfeifferová. Ilustrace: Ulla Bartlová MOJE TĚLO Anna Pfeifferová Ilustrace: Ulla Bartlová Vem si tužku na panáčka, nakresli ho, je to hračka: Tečky, čárka, dole proužek, kolem toho ještě kroužek. Po stranách mu přidej ouška, ať ví dobře, co

Více

Bizarní příběh nikoliv od Bratří Grimmů: O Assadovi, Bílém a Černém muži a rozzuřených vosách

Bizarní příběh nikoliv od Bratří Grimmů: O Assadovi, Bílém a Černém muži a rozzuřených vosách AE News Alternativní zpravodajství a komentáře na aktuální témata z našeho (ro)zvráceného světa http://aeronet.cz/news Bizarní příběh nikoliv od Bratří Grimmů: O Assadovi, Bílém a Černém muži a rozzuřených

Více

Scénář ukázkového testu Přetištěno z knihy Nenuťte uživatele přemýšlet! 2010 Steve Krug

Scénář ukázkového testu Přetištěno z knihy Nenuťte uživatele přemýšlet! 2010 Steve Krug Scénář ukázkového testu Přetištěno z knihy Nenuťte uživatele přemýšlet! 2010 Steve Krug Ve webovém prohlížeči by měla být načtení nějaká neutrální stránka, například Google. Dobrý den. Jmenuji se a budu

Více

Ale jak to, že nás má tolik stát život s Pánem který dává spasení zdarma, který za nás - jak víme - cele zaplatil svým životem?

Ale jak to, že nás má tolik stát život s Pánem který dává spasení zdarma, který za nás - jak víme - cele zaplatil svým životem? Mt 13, 44-46 Podobenství o Království. Zvláštní obrazy, které PJ používal aby lidi přivedl k podstatě věci. Tentokrát o pokladu a perle které člověka stojí všechno co má. Chceme-li porozumět Ježíšovu sdělení,

Více

ČERVEN Pátek Pro mě jsou letní prázdniny v podstatě tři měsíce výčitek svědomí.

ČERVEN Pátek Pro mě jsou letní prázdniny v podstatě tři měsíce výčitek svědomí. ČERVEN Pátek Pro mě jsou letní prázdniny v podstatě tři měsíce výčitek svědomí. Jenom proto, že je hezky, každý čeká, že budete venku a skotačitˮ nebo tak něco. A když venku netrávíte každou vteřinu, hned

Více

Obránci mlýna (Eckart zur Nieden, překlad: Pavel Mareš) 16. Plán

Obránci mlýna (Eckart zur Nieden, překlad: Pavel Mareš) 16. Plán Obránci mlýna (Eckart zur Nieden, překlad: Pavel Mareš) 16. Plán U dědy Kalouska byla opět velká brigáda. Byla sobota, takže se mohl zúčastnit i Tomášův velký bratr. Skutečně projevil ochotu zasadit skleněné

Více

Jan Vodňanský: Velký dračí propadák aneb Král v kukani. Copyright Jan Vodňanský, 1997, 2015 Copyright VOLVOX GLOBATOR, 1997 ISBN 978-80-7511-179-1

Jan Vodňanský: Velký dračí propadák aneb Král v kukani. Copyright Jan Vodňanský, 1997, 2015 Copyright VOLVOX GLOBATOR, 1997 ISBN 978-80-7511-179-1 Jan Vodňanský: Velký dračí propadák aneb Král v kukani Copyright Jan Vodňanský, 1997, 2015 Copyright VOLVOX GLOBATOR, 1997 ISBN 978-80-7511-179-1 Ilustrace Ladislava Pechová Odpovědná redaktorka Magdalena

Více

Už kráčí anděl kolem domečku, v každé ruce zlatou svíčičku, také však nese velkou knihu, a teď už spíme v Ježíšově jménu.

Už kráčí anděl kolem domečku, v každé ruce zlatou svíčičku, také však nese velkou knihu, a teď už spíme v Ježíšově jménu. Kajsa Nebojsa Přála bych vám vidět domek, v kterém bydlela Kaj sa Ne bojsa. Byl tak maličký a tak milý, že by člověk skoro uvěřil, že je to domeček z pohádky, kde žijí trpaslíci a skřítkové. Stál v úzké

Více

Fantastický Svět Pana Kaňky

Fantastický Svět Pana Kaňky Fantastický Svět Pana Kaňky Adam Nehůdka je chlapec, jenž velmi rád četl knížky. Doma a ve škole se mu nikdy nic nedařilo, a tak byl poslán do Akademie pana Kaňky. Chodili tam chlapci, jejichž jména začínala

Více

Metodika poradenství. Vypracovali: Jiří Šupa Edita Kremláčková

Metodika poradenství. Vypracovali: Jiří Šupa Edita Kremláčková Metodika poradenství Vypracovali: Jiří Šupa Edita Kremláčková Úvod V následujícím textu je popsán způsob vedení rozhovoru s klientem, jehož cílem je pomoci klientovi prozkoumat jeho situaci, která ho přivedla

Více

U Opery, v přístavu, tajemný zvuk didžeridu a první setkání s aboridžinskou holčičkou

U Opery, v přístavu, tajemný zvuk didžeridu a první setkání s aboridžinskou holčičkou 40 U Opery, v přístavu, tajemný zvuk didžeridu a první setkání s aboridžinskou holčičkou Budova Opery se vypínala na malém výběžku obklopeném mořem. Stavbě dominovaly bílé oválné trojúhelníky. Takže z

Více

Erik vypjal hru, upravil si baseballovou čepici a vyrazil dlouhými kroky otevřenou branou dovnitř.

Erik vypjal hru, upravil si baseballovou čepici a vyrazil dlouhými kroky otevřenou branou dovnitř. DŮM ČÍSLO 12076 Tys byl odjakživa hrozný paličák, Dominiku! řekla Tina Erikovi. Nesmysl, jste nějak moc moudrá, paní profesorko Patti! opáčil hbitě Erik. Cha, ona není Patti, ale Erik, zvolala pravá Patti

Více

To znamená, že jste tlustý ožrala. Odpověděla mi. Ale teď vážně. Pokračovala. Musíte zhubnout, nebo vám začnu předepisovat prášky.

To znamená, že jste tlustý ožrala. Odpověděla mi. Ale teď vážně. Pokračovala. Musíte zhubnout, nebo vám začnu předepisovat prášky. Neviditelnost Tomáš Dušek Byl jsem na kontrole. Našli mi v krvi zbytkový alkohol a špatný cholesterol. Ptal jsem se své doktorky, co to znamená. To znamená, že jste tlustý ožrala. Odpověděla mi. Ale teď

Více

Příběhy se šťastným koncem Zapomenuté jehňátko

Příběhy se šťastným koncem Zapomenuté jehňátko Příběhy se šťastným koncem Zapomenuté jehňátko také v tištěné verzi Objednat můžete na www.fragment.cz Příběhy se šťastným koncem Zapomenuté jehňátko e- kniha Copyright Fragment, 2014 Všechna práva vyhrazena.

Více

Ve znamení Kříže. Výpisky z poutního deníku

Ve znamení Kříže. Výpisky z poutního deníku Ve znamení Kříže Výpisky z poutního deníku Tuto pouť jsem pojal jako křížovou cestu (každý den bude jedno zastavení) a chci jí obětovat za to, aby se lidé v naší farnosti otevřeli působení Ducha svatého.

Více

1. KAPITOLA. Pýcha předchází pád

1. KAPITOLA. Pýcha předchází pád 1. KAPITOLA Pýcha předchází pád Babi, co je to? Babička vzhlédla od práce. Pro všechno na světě, holčičko, kde jsi to našla? Na půdě, odpověděla jsem. Co je to, babičko? Babička se pousmála a odpověděla:

Více

poznejbibli b12 biblické příběhy pro děti

poznejbibli b12 biblické příběhy pro děti Vyplň následující údaje Věk: Datum narození: Jméno: Adresa: e-mail: Vedoucí skupiny: 1. Příběh Josef a anděl poznejbibli biblické příběhy pro děti Přečti si: Matouš 1,18-25 Na Josefa a Marii čekala spousta

Více

Audiopomůcka č. 3 Japonské pohádky Výukový materiál

Audiopomůcka č. 3 Japonské pohádky Výukový materiál Audiopomůcka č. 3 Japonské pohádky Výukový materiál Autor: Mgr. Petra Grygová Partnerské zařízení: Dětský domov, Základní škola a Střední škola, Žatec Poznámka: kopírovat dle počtu žáků Výukový materiál

Více

Příprava na vyučování Českého jazyka a literatury s cíli v oblastech OSV a čtenářství Název učební Noc s Andersenem jednotky Stručná anotace učební

Příprava na vyučování Českého jazyka a literatury s cíli v oblastech OSV a čtenářství Název učební Noc s Andersenem jednotky Stručná anotace učební Noc s Andersenem Příprava na vyučování Českého jazyka a literatury s cíli v oblastech OSV a čtenářství Název učební jednotky (téma) Noc s Andersenem Stručná anotace učební jednotky Noc s Andersenem se

Více

Mám ji pozvat? Ta Katčina oslava byla jednou z nejhezčích, na kterých jsem kdy byl. Zábava tam jela plným proudem. Dokonce jsem už pocítil, že mě lidi konečně přijali a už jsem nebyl ten novej. Po tanci

Více

Hrnečku, vař! Karel Jaromír Erben

Hrnečku, vař! Karel Jaromír Erben Pro začátek Poklady a drahokamy patří, jak dobře každý ví, do truhlice, pokladnice či bankovního trezoru. Tam se uchovávají a odtud si je můžeme půjčit, prohlížet si je a těšit se s nimi. K takovým velkým

Více

nohama. Husté vířící bahno ho strhlo, stačil jen vykřiknout a už ujížděl po svahu dolů a odíral si záda o kořeny stromů. Elena se nevěřícně dívala,

nohama. Husté vířící bahno ho strhlo, stačil jen vykřiknout a už ujížděl po svahu dolů a odíral si záda o kořeny stromů. Elena se nevěřícně dívala, KAPITOLA 2 STRÎENI Tom se rychle obrátil. Z kopce se na ně valil příval bahna. Vypadalo to, jako když země taje. Bouřlivák, celý zablácený, se s vyděšeným zafrkáním namáhavě postavil na nohy. Šedivák tahal

Více

Ahoj kamarádi, tak jsme se kone do kali. Jaro k nám do lesa vtrhlo jako medv

Ahoj kamarádi, tak jsme se kone do kali. Jaro k nám do lesa vtrhlo jako medv Ahoj kamarádi, tak jsme se konečně dočkali. Jaro k nám do lesa vtrhlo jako medvěd do telefonní budky. Najednou ho je všude plno. Ve vzduchu, ve stromech i v trávě, no a o vodě už ani nemluvím. Vody s sebou

Více

Motto: SPECIÁLNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA U Červeného kostela 110, TEPLICE. Učíme se pro život

Motto: SPECIÁLNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA U Červeného kostela 110, TEPLICE. Učíme se pro život SPECIÁLNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA U Červeného kostela 110, TEPLICE Leden 2012 Motto: Učíme se pro život Obsah : Beseda s policií.........1 Sportovní dopoledne..........2 INFO ze ZŠ a MŠ v nemocnici..3-4

Více

"Marcela," představila se nejistě a téměř kajícně.

Marcela, představila se nejistě a téměř kajícně. "Marcela," představila se nejistě a téměř kajícně. "Ivan Toman," zareagoval stereotypně jako po každém zazvonění telefonu, a teprve poté si uvědomil, kdo volá. "To jsi ty, Marcelo?" nechtěl věřit tomu,

Více

odrý Poťouch nevěděl, kde mají domy uši. Usoudil, že nejspíš někde na chodbě, protože tam se hlasy a kroky rozléhají nejvíc. Stůj zdráv!

odrý Poťouch nevěděl, kde mají domy uši. Usoudil, že nejspíš někde na chodbě, protože tam se hlasy a kroky rozléhají nejvíc. Stůj zdráv! odrý Poťouch nevěděl, kde mají domy uši. Usoudil, že nejspíš někde na chodbě, protože tam se hlasy a kroky rozléhají nejvíc. Stůj zdráv! pozdravil na chodbě dům číslo 14 a hned spustil: Stojíš pěkně, ale

Více

Dokonale jsem si všechno připravil, včetně příchodu do třídy. Musel jsem zvolit správný krok. Sebejistý a cílevědomý. Když jsem si o víkendu

Dokonale jsem si všechno připravil, včetně příchodu do třídy. Musel jsem zvolit správný krok. Sebejistý a cílevědomý. Když jsem si o víkendu 3 Dokonale jsem si všechno připravil, včetně příchodu do třídy. Musel jsem zvolit správný krok. Sebejistý a cílevědomý. Když jsem si o víkendu nacvičoval větu: Mám rakovinu mozku, došel jsem k názoru,

Více

Emilovy skopičiny. 1. kapitola Emilovy narozeniny. 2. kapitola Emilova 250. skopičina. 3. kapitola Jak Emil dostal od Alfreda dřevěného vojáčka

Emilovy skopičiny. 1. kapitola Emilovy narozeniny. 2. kapitola Emilova 250. skopičina. 3. kapitola Jak Emil dostal od Alfreda dřevěného vojáčka Emilovy skopičiny 1. kapitola Emilovy narozeniny Byl jednou jeden kluk, jmenoval se Emil a jeho rodina byla táta, máma, jeho malá sestra Ida a čeledín Alfred. Emilovi bylo 5 let, zítra měl mít narozeniny.

Více

Přednáška prvňáčkům 1.B o čištění zoubků. Veselé zoubky. přednáška společnosti drogerie DM

Přednáška prvňáčkům 1.B o čištění zoubků. Veselé zoubky. přednáška společnosti drogerie DM Přednáška prvňáčkům 1.B o čištění zoubků Veselé zoubky přednáška společnosti drogerie DM Davídek z 1.B se nám svěřil, jak se mu líbila přednáška o čištění zoubků. Ptala jsem se ho, jestli se mu akce líbila.

Více