STUDIJNÍ A ZKUŠEBNÍ ŘÁD PRO STUDENTY DOKTORSKÝCH STUDIJNÍCH PROGRAMŮ

Transkript

1 UNIVERZITA OBRANY Fakulta ekonomiky a managementu Pom 497 Počet listů: 13 STUDIJNÍ A ZKUŠEBNÍ ŘÁD PRO STUDENTY DOKTORSKÝCH STUDIJNÍCH PROGRAMŮ Fakulty ekonomiky a managementu Brno 2007

2 2

3 UNIVERZITA OBRANY Fakulta ekonomiky a managementu Pom 497 STUDIJNÍ A ZKUŠEBNÍ ŘÁD PRO STUDENTY DOKTORSKÝCH STUDIJNÍCH PROGRAMŮ Fakulty ekonomiky a managementu Brno

4 OBSAH Čl. 1 Úvodní ustanovení. 5 Čl. 2 Všeobecná ustanovení. 5 Čl. 3 Doktorský studijní program.. 5 Čl. 4 Oborová rada. 6 Čl. 5 Školící pracoviště. 7 Čl. 6 Školitel... 8 Čl. 7 Učitelé... 9 Čl. 8 Studenti. 9 Čl. 9 Délka studia. 10 Čl. 10 Přijímací řízení. 12 Čl. 11 Průběh studia. 12 Čl. 12 Zkoušky a zápočty. 13 Čl. 13 Kontrola studia. 13 Čl. 14 Přerušení studia Čl. 15 Uznání absolvované části studia 15 Čl. 16 Státní doktorská zkouška 15 Čl. 17 Disertační práce.. 17 Čl. 18 Ukončení studia.. 21 Čl. 19 Studium cizinců.. 23 Čl. 20 Zveřejňování disertačních prací. 23 Čl. 21 Závěrečná ustanovení. 23 Čl. 22 Platnost a účinnost

5 Čl. 1 Úvodní ustanovení Studijní a zkušební řád pro studenty doktorských studijních programů Fakulty ekonomiky a managementu je podle 33 odst. 2 písm. e) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách) ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon ) a Statutu Fakulty ekonomiky a managementu čl. 5 odst. 1 písm. c) vnitřním předpisem Fakulty ekonomiky a managementu (dále jen FEM ). Čl. 2 Všeobecná ustanovení (1) Studijní a zkušební řád pro studenty doktorských studijních programů FEM (dále jen řád ) je určen pro studenty v doktorských studijních programech rozvíjených na FEM podle zákona č. 111/1998 Sb., a podle Statutu FEM (dále jen statut ). (2) Řád je závazný pro FEM, její akademické pracovníky a studenty, jakož i pro jiné osoby, o nichž ustanovení tohoto řádu hovoří. (3) Za organizaci, kontrolu studia a administrativu odpovídá děkan FEM nebo jím pověřený proděkan. (4) Ke zveřejnění informací o doktorských studijních programech (dále jen program ) se využívají zejména: a) webové stránky FEM, b) úřední deska Univerzity obrany (dále jen UO ). Čl. 3 Doktorský studijní program (1) Program je zaměřen na vědecké bádání a samostatnou tvůrčí činnost v oblasti výzkumu a vývoje. Jeho cílem je prohloubení teoretických poznatků ve zvoleném studijním oboru, osvojení metod vědecké práce a předložení původních vědeckých poznatků. (2) Akreditaci k uskutečňování programů uděluje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR (dále jen ministerstvo ) na základě doporučení Akreditační komise vlády ČR a kladného stanoviska Ministerstva obrany ČR (dále jen MO ). (3) Programy se mohou členit na studijní obory (dále jen obory ). Seznam akreditovaných programů a jejich oborů na FEM je uveden v příloze č. 2 statutu. (4) FEM může na základě uzavřených dohod uskutečňovat program ve spolupráci s další fakultou (ústavem) Univerzity obrany nebo jiné vysoké školy nebo s dalšími vědeckými pracovišti. (5) Dosažená úroveň znalostí v daném oboru je prokazována státní doktorskou zkouškou. Schopnost dosahovat původní vědecké poznatky je prokazována zpracováním a obhajobou disertační práce. 5

6 (6) Studium v programu probíhá podle individuálního studijního plánu pod vedením školitele. Individuální studijní plán je rozpracován na jednotlivé semestry na celou dobu stanovené formy studia, která může být prezenční nebo kombinovaná. (7) Prezenční forma studia umožňuje studentovi pravidelnou účast na přednáškách, cvičeních a dalších vzdělávacích aktivitách vedených akademickými pracovníky. Student se při ní věnuje především studiu oboru a zpracování disertační práce. Studentu prezenčního studia může být přiznáno stipendium podle Stipendijního řádu Univerzity obrany. (8) Kombinované studium je forma studia, při němž je studijní program kombinací prezenční a distanční formy studia. V distanční části plní student své studijní úkoly samostatně, s využitím dostupných informačních prostředků. V kombinované formě studia je student zpravidla v pracovním nebo služebním poměru na svém mateřském pracovišti a současně je studentem FEM, ale nemůže mu být přiznáno stipendium. (9) Konkrétní náležitosti jednotlivých forem studia jsou stanoveny příslušnými studijními programy a dále zpřesněny ve studijních plánech. (10) Na webových stránkách FEM se zveřejňuje: a) název programu, b) členění programu na obory, jejich charakteristika a profil absolventa příslušných oborů, c) forma a standardní doba studia. (11) Část studia v programu může student plnit na zahraniční vysoké škole, která realizuje obsahově příbuzný program. Podmínky studia upraví smlouva uzavřená mezi FEM (Univerzitou obrany) a zahraniční institucí. Čl. 4 Oborová rada (1) Oborová rada sleduje, hodnotí a garantuje trvale vysokou úroveň studia v programu. (2) Oborovou radu, která má nejméně sedm členů, jmenuje děkan FEM pro každý program z předních pedagogických a vědeckých pracovníků FEM, UO, jiných vysokých škol a vědeckých pracovišť s přihlédnutím k jejich odbornému zaměření. (3) Návrhy změn ve složení oborové rady předkládá děkanovi FEM její předseda po schválení v oborové radě. Členy oborové rady odvolává děkan FEM. (4) Předsedu oborové rady jmenuje děkan FEM na základě volby v oborové radě a rovněž ho po projednání a schválení v oborové radě odvolává. (5) Na návrh oborové rady může děkan FEM zřídit z jejích členů pro jednotlivé studijní obory programu oborové komise. Předsedy, místopředsedy a členy oborových komisí jmenuje a odvolává děkan FEM na základě návrhu oborové rady. (6) Oborová komise je nejméně pětičlenná, přičemž alespoň tři členové jsou akademičtí pracovníci FEM. 6

7 (7) Funkční období oborové rady nebo oborové komise je shodné s dobou platnosti akreditace programu nebo oboru. Členové oborové rady nebo oborové komise mohou vykonávat tyto funkce opakovaně. (8) Pro programy rozvíjené FEM ve spolupráci s dalšími fakultami (ústavy) se ustavuje společná oborová rada. Společnou oborovou radu ustavuje děkan FEM na základě pověření rektora UO. (9) V případě, že byla při uskutečňování studia v programu uzavřena dohoda o spolupráci s jinými fakultami (ústavy) nebo vědeckými pracovišti, mohou mít tato pracoviště zastoupení ve společné oborové radě při dominantním postavení FEM, která je nositelkou programu. (10) Práva a povinnosti oborové rady: a) dbát na kvalitu programu, každý rok hodnotit průběh studia, projednávat náměty k jeho rozvoji a svá stanoviska předkládat děkanovi FEM, b) navrhovat děkanovi FEM složení přijímacích komisí pro studium v programu, jakož i průběh, obsah a kritéria přijímacího řízení, c) navrhovat děkanovi FEM jmenování školitelů a jejich odvolání, přičemž respektuje právo studenta na volbu školitele a tématu disertační práce v souladu s 62 odst. 1 písm. c) a f) zákona, d) průběžně hodnotit práci školitelů, e) posuzovat, zda jsou individuální studijní plány studentů v souladu s obsahem programu, f) vyjadřovat se k žádostem studentů týkajících se studia v programu, g) schvalovat témata disertačních prací, případně jejich změny, h) projednávat výroční hodnocení studentů a navrhovat děkanovi FEM opatření k řešení studijních problémů, i) stanovovat rozsah požadavků ke státní doktorské zkoušce, j) navrhovat děkanovi FEM předsedu, členy komise, oponenta a termín konání státní doktorské zkoušky, k) navrhovat děkanovi FEM předsedu, členy komise, oponenty a termín obhajoby disertační práce, l) sledovat dodržování etických norem, m) navrhovat děkanovi FEM zřízení a personální obsazení oborových komisí. (11) Pokud jsou ustaveny oborové komise, pověří je děkan FEM na návrh oborové rady vykonáváním činností uvedených v odstavci 10, písmenech a) až l) ve vztahu k příslušnému studijnímu oboru. (12) Oborová rada (oborová komise) se při výkonu práv a povinností řídí ustanoveními Jednacího řádu oborových rad FEM. Čl. 5 Školící pracoviště (1) Školící pracoviště určuje děkan FEM z kateder FEM, které splňují následující podmínky: 7

8 a) mají profesory a docenty s několikaletou pedagogickou praxí ve výuce předmětů akreditovaných oborů rozvíjených FEM, b) úspěšně rozvíjí vědeckou a výzkumnou činnost v akreditovaných oborech FEM, c) v publikační činnosti dosahují výsledky, které jsou uznávány domácí a mezinárodní odbornou veřejností, d) mají materiální a technické podmínky pro vědeckou a výzkumnou činnost. (2) Práva a povinnosti školícího pracoviště: a) předkládat náměty k rozvoji programu (oboru) příslušné oborové radě (oborové komisi), b) navrhovat témata disertačních prací v souladu se zaměřením vědecké a výzkumné činnosti pracoviště, c) vyjadřovat se k návrhům oborové rady (oborové komise) na jmenování a odvolání školitelů z řad akademických pracovníků pracoviště a podílet se na jejich hodnocení, d) vyjadřovat se k individuálním studijním plánům přidělených studentů, e) hodnotit jednou za semestr výsledky studia přidělených studentů a cestou Vědecké skupiny FEM informovat jejich přímé nadřízené o dosažených výsledcích, f) projednat na zasedání pracoviště téma disertační práce přiděleného studenta, sledovat průběh a kvalitu jejího zpracování. Čl. 6 Školitel (1) Studium v programu probíhá pod vedením školitele, který vede studenta po celou dobu studia. (2) Školitelem může být profesor, docent, případně významný odborník z praxe a výzkumu. Školitele jmenuje a odvolává děkan FEM na návrh oborové rady (oborové komise) po předchozím projednání s vedoucím školícího pracoviště a s navrhovaným školitelem. (3) Ve výjimečných případech může děkan FEM jmenovat školitelem akademického pracovníka s titulem Ph.D., ( Dr. ), nebo CSc.. (4) Při řešení disertačních prací s interdisciplinární problematikou může děkan FEM jmenovat školitele specialistu, který usměrňuje a vede studenta zejména při řešení specifických odborných úkolů v rámci zpracování disertační práce. (5) Povinnosti školitele: a) vede studenta v průběhu studia v programu, b) vede studenta při sestavení individuálního studijního plánu a koordinuje jeho studijní a vědeckou činnost, c) usměrňuje studenta při volbě tématu a zaměření disertační práce a vede jej při jejím zpracování, d) kontroluje plnění individuálního studijního plánu studentem, e) podílí se na semestrálním hodnocení studenta školícím pracovištěm a každoročně zpracuje výroční hodnocení plnění studijních povinností studentem. (6) Školitel úzce spolupracuje s vedoucím školicího pracoviště a konzultuje s ním individuální studijní plán studenta a jeho plnění. 8

9 (7) Pokud v průběhu studia v programu nastanou skutečnosti, které brání školiteli v řádném vedení studenta, může z funkce školitele odstoupit. (8) V případě neplnění povinností školitele, nebo nemůže-li školitel svoji činnost vykonávat, může ho děkan FEM odvolat. (9) Evidence školitelů je vedena Vědeckou skupinou FEM. Čl. 7 Učitelé (1) Učiteli v programu jsou profesoři, docenti a významní odborníci z praxe a výzkumu. (2) Ve výjimečných případech může děkan FEM na základě návrhu oborové rady (oborové komise) pověřit výukou v programu akademické pracovníky, kteří jsou nositeli akademického titulu Ph.D., ( Dr. ) nebo CSc., jejichž odborné zaměření je v souladu s daným oborem. (3) Činnost učitelů v programu se započítává do pedagogického úvazku podle rozhodnutí děkana FEM. Čl. 8 Studenti (1) Studenti v programu jsou studenty FEM a členy akademické obce FEM. (2) Základní povinností studentů v programu je studovat v souladu se schváleným individuálním studijním plánem, vykonat státní doktorskou zkoušku, zpracovat a obhájit disertační práci. (3) Student má právo navrhnout svého školitele a téma disertační práce. (4) Student je oprávněn podávat návrhy a stížnosti školiteli, vedoucímu školícího pracoviště, předsedovi oborové rady (oborové komise), proděkanovi FEM a děkanovi FEM, týkající se studia v programu. Student má právo žádat o změnu školitele, tématu disertační práce a školícího pracoviště. (5) Uchazeč se stává studentem dnem zápisu do studia. Vojáci v činné službě jsou ke studiu vysláni rozkazem ve věcech personálních. Zápisem nabývá student práva a povinnosti vyplývající ze zákona a z tohoto řádu. (6) Zápis ke studiu je nutné provést osobně na FEM v termínu stanoveném děkanem FEM. Zápis provádí pověřený pracovník děkanátu, který studentovi ověří výkaz o studiu razítkem s textem Zapsán do 1. ročníku s uvedením data a podpisu. Uchazeč, který nemůže provést zápis ve stanoveném období, může požádat o náhradní termín, a to nejpozději poslední den období pro zápis. Pokud o náhradní termín nepožádá, případně neprovede-li zápis v určeném náhradním termínu, považuje se tato skutečnost za nenastoupení ke studiu. 9

10 (7) Podmínkou pro provedení zápisu podle odst. 6 je předložení rozhodnutí děkana FEM o přijetí ke studiu a průkazu totožnosti uchazeče. (8) Uchazeči, kterému zaniklo právo na zápis ke studiu, sdělí děkan FEM, že bere na vědomí nevyužití tohoto práva ve stanovené době jako výraz vůle uchazeče ke studiu nenastoupit a pokládá jeho studium, po uplynutí posledního dne umožňujícího zápis, za nenastoupené. (9) Studenti mají děkanem FEM určena školící pracoviště, jimiž jsou odborné katedry. (10) Student je povinen řídit se ve studijních záležitostech pokyny svého školitele. U studentů prezenčního studia, vojáků v činné službě, je školitel navíc jejich přímým nadřízeným. V případě, že školitel není pracovníkem školícího pracoviště, je přímým nadřízeným studenta vedoucí školicího pracoviště. (11) Pokud není školitel pracovníkem školícího pracoviště, může student pracovat na pracovišti školitele se souhlasem vedoucího školicího pracoviště. (12) V souladu s požadavkem jednoty vědecké a pedagogické práce může být student prezenčního studia zapojen do pedagogické činnosti. Rozsah a formy této činnosti určí vedoucí školícího pracoviště. Rozsah přímé vyučovací povinnosti nemá přesáhnout padesát hodin za semestr. (13) Po dobu soustředění jsou studenti kombinované formy studia, kteří nejsou příslušníky FEM, ubytováváni péčí ubytovací služby Univerzity obrany a přiměřeně pro ně platí ustanovení, která se týkají studentů prezenční formy studia. (14) Studentům prezenční formy studia se uděluje studijní volno dle zákonného nároku. Studenti, jimž bylo uděleno stipendium, pobírají stipendium i v době studijního volna. Čl. 9 Délka studia (1) Standardní doba studia v prezenční formě studia v programu je nejméně tři a nejvýše čtyři roky. Do standardní doby studia se nezapočítává doba, na kterou bylo studentovi studium přerušeno. Studium probíhá podle individuálního studijního plánu pod vedením školitele. DSP prezenční formy studia umožňuje sestavení individuálního studijního plánu s dobou studia do 3 až 4 let. DSP kombinované formy studia umožňuje sestavení individuálního studijního plánu s dobou studia do 5 let. (2) Forma studia (prezenční, kombinovaná) je vyznačena ve výkazu o studiu. (3) Akademický rok začíná daného roku a končí následujícího roku. Akademický rok se dělí na zimní a letní semestr, z nichž každý trvá šest měsíců. (4) Nesplní-li student po dobu studia stanovené studijní povinnosti, je mu studium ukončeno v souladu 56 odst. b) zákona a ustanovením čl. 18 odst. 2 písm. b), c) a d) řádu. (5) Po uplynutí doby studia může student, z důvodů hodných zvláštního zřetele, vykonat na základě rozhodnutí děkana FEM obhajobu disertační práce. Žádost o obhajobu disertační práce se všemi náležitostmi však musí podat do konce doby studia. 10

11 Čl. 10 Přijímací řízení (1) Podmínkou přijetí ke studiu v programu je řádné ukončení studia ve stejném nebo příbuzném magisterském studijním programu a splnění podmínek přijímacího řízení. (2) Obecné podmínky a termín přijímacího řízení stanoví děkan FEM. Průběh, obsah a kritéria přijímacího řízení se stanovují na základě návrhu oborových rad. (3) Přijímací řízení vypisuje děkan FEM a podmínky zveřejňuje v dostatečném, nejméně však čtyřměsíčním předstihu, na www stránkách a na Úřední desce Univerzity obrany. Obsah a podmínky přijímacího řízení jsou rovněž zveřejněny ve Věstníku MO. Stejným způsobem se zveřejní nejvyšší počet studentů přijímaných ke studiu. (4) Ke studiu v programu se uchazeči hlásí na základě přihlášky ke studiu, doplněné životopisem, dokladem o řádném ukončení magisterského studijního programu a případně návrhem tématu disertační práce. Lhůta k podávání přihlášek se vyhlašuje dle 49, odst. 5 zákona, s nejméně čtyřměsíčním předstihem. (5) K provedení přijímacího řízení pro příslušné obory programu jmenuje děkan FEM na návrh oborové rady (oborových komisí) tří až pětičlenné přijímací komise, které mohou rozhodovat za přítomnosti nejméně tří členů. Jejich usnesení je platné při souhlasu většiny členů komise. (6) Uchazeči, kteří splňují podmínky přijímacího řízení, jsou písemně pozváni k přijímacím zkouškám nejméně čtrnáct dnů před jejich konáním. (7) Při přijímacích zkouškách jsou uchazeči povinni prokázat potřebné odborné a jazykové schopnosti ke studiu příslušného oboru. (8) Přijímací komise zhodnotí výsledky přijímacích zkoušek na neveřejném zasedání. Výsledky zkoušky se hodnotí slovy uspěl(a) nebo neuspěl(a). U studentů hodnocených uspěl(a) stanoví komise pořadí. (9) O přijetí ke studiu rozhodne děkan FEM na základě pořadí a doporučení přijímací komise. (10) O rozhodnutí děkana musí být uchazeči informováni písemně do třiceti dnů od absolvování přijímacích zkoušek pro přijetí ke studiu. Rozhodnutí musí obsahovat zdůvodnění a poučení o možnosti podat žádost o jeho přezkoumání a musí být uchazečům doručeno do vlastních rukou. Uchazeči mohou požádat o přezkoumání rozhodnutí orgán, který rozhodnutí vydal, do třiceti dnů ode dne jeho doručení. Je-li jím děkan FEM, může sám žádosti vyhovět a rozhodnutí změnit, jinak ji předá k rozhodnutí rektorovi UO. Rektor UO změní rozhodnutí, které bylo vydáno v rozporu se zákonem, vnitřním předpisem školy nebo stanovenými podmínkami přijímacího řízení. Jinak žádost zamítne a původní rozhodnutí potvrdí. Sdělením rozhodnutí o přijetí ke studiu vzniká uchazeči právo na zápis do studia. 11

12 (11) Do patnácti dnů po ukončení přijímacího řízení zveřejní děkan FEM zprávu o jeho průběhu. Pokud jsou součástí přijímacího řízení i písemné přijímací zkoušky, uvede ve zprávě základní statistické charakteristiky všech jejich částí. (12) V případě, že uchazeči nelze písemné rozhodnutí o výsledku přijímacího řízení ke studiu doručit, lze doručení nahradit zveřejněním rozhodnutí na Úřední desce Univerzity obrany. (13) Uchazeči o prezenční formu studia v programu, kteří nejsou vojáky v činné službě a nemají trvalý zdroj příjmů, se mohou při přijímacím řízení ucházet o přiznání sociálního stipendia. Žádost o sociální stipendium se předkládá současně se žádostí o studium. Stipendium je přiznáváno uchazečům podle Stipendijního řádu pro studenty Univerzity obrany, v závislosti na výši přidělených finančních prostředků. (14) O přijímacím řízení a jeho výsledcích u jednotlivých uchazečů se pořizuje zápis, který se ukládá na FEM. Čl. 11 Průběh studia (1) Průběh studia každého studenta FEM je zaznamenáván v osobním svazku studenta vedeném u FEM, který se archivuje ve Vojenském správním archivu v Olomouci po pěti letech od ukončení studia. (2) Studium v programu probíhá podle individuálního studijního plánu, který sestavuje student pod vedením školitele a schvaluje oborová rada (oborová komise). Hlavním podkladem pro sestavení individuálního studijního plánu jsou studijní požadavky programu. (3) Individuální studijní plán musí vytvářet podmínky pro systematickou tvůrčí vědeckou činnost směřující ke zpracování disertační práce. Součástí individuálního studijního plánu jsou v předepsaném rozsahu zejména: a) termíny zkoušek (zápočtů) z obligatorních a fakultativních předmětů, včetně zkoušek z cizích jazyků, b) přednesení výsledků práce alespoň jedenkrát ročně na uznávaném odborném fóru nebo vědecké konferenci, c) studijní pobyty a stáže, d) vypracování písemné práce ke státní doktorské zkoušce, e) vykonání státní doktorské zkoušky, f) zpracování disertační práce a termín její obhajoby. (4) Individuální studijní plán se zhotovuje na předepsaném formuláři ve dvou výtiscích a předkládá se cestou vedoucího školícího pracoviště k projednání na oborové radě (oborové komisi) a ke schválení děkanovi FEM nejpozději do tří měsíců od zahájení studia. (5) Originál individuálního studijního plánu je uložen na děkanátu FEM v osobním svazku studenta. Druhý výtisk má k dispozici student. 12

13 (6) Minimální počet zapsaných studentů v programu pro realizaci organizované výuky předmětů je dán rozhodnutím děkana FEM. Při nižším počtu studentů zapsaných pro daný předmět se výuka uskutečňuje formou individuálního řízeného studia. (7) Část doby studia v programu může probíhat i na jiném, zpravidla vysokoškolském pracovišti, v České republice nebo v zahraničí. Čl. 12 Zkoušky a zápočty (1) Zkouškami se v průběhu studia prověřují znalosti a schopnosti studentů v předmětech programu stanovených individuálním studijním plánem. (2) Zkoušky mohou být: a) písemné, b) ústní, c) kombinované. (3) Zkoušky konají studenti před komisí tvořenou nejméně dvěma učiteli oprávněnými vyučovat v programu. (4) Při zkouškách jsou studenti hodnoceni podle čtyřstupňové klasifikace. Hodnocení se zapisuje do výkazu o studiu a do individuálního studijního plánu studenta. (5) Zkoušku lze opakovat nejvýše jedenkrát. Podmínky pro opakování zkoušky stanoví zkoušející. (6) Zápočtem se potvrzuje, že student splnil požadavky plánu studia předmětu programu podle individuálního studijního plánu, úspěšně absolvoval předepsaná cvičení a odevzdal stanovené samostatné práce v předepsané kvalitě. (7) Zápočet uděluje učitel garantující příslušný předmět podle akreditované dokumentace DSP. Udělení zápočtu hodnotí učitel klasifikačním stupněm započteno. Udělení zápočtu se zapisuje do výkazu o studiu a do individuálního studijního plánu studenta. Čl. 13 Kontrola studia (1) Školitel provádí kontrolu práce studenta v průběhu akademického roku a průběžně ovlivňuje jeho studijní úsilí. (2) Školitel každoročně, nejpozději do konce srpna, zpracuje výroční hodnocení plnění studijních povinností studentem a předloží ho cestou Vědecké skupiny FEM k projednání příslušné oborové radě (oborové komisi). (3) Tajemník oborové rady (oborové komise) zabezpečí založení zpracovaného hodnocení do osobního svazku studenta. (4) Student získá právo na zápis do následujícího akademického roku, pokud splnil všechny požadavky, které mu byly na daný akademický rok stanoveny v jeho individuálním studijním plánu. 13

14 (5) Zápisem do následujícího akademického roku se u studentů prezenční formy studia rozumí zápis do druhého a třetího ročníku studia, u studentů kombinované formy studia pak zápis do druhého, třetího a čtvrtého ročníku. Zápis se koná v termínech stanovených děkanem FEM zpravidla do patnácti kalendářních dnů po zahájení akademického roku a provádí ho pověřený pracovník děkanátu. Student při zápisu předkládá ke kontrole individuální studijní plán a výkaz o studiu, který je studentovi při splnění všech studijních povinností ověřen pověřeným pracovníkem děkanátu razítkem s textem Splnil podmínky studia 1. (2., 3.) ročníku a razítkem s textem Zapsán do 2. (3., 4.) ročníku s uvedením data a podpisu. (6) Ve výjimečných případech může děkan rozhodnout o podmíněném zápisu. Čl. 14 Přerušení studia (1) Přerušení studia se obvykle povoluje: a) z vážných rodinných důvodů, b) pro dlouhodobé onemocnění studenta, c) z důvodu účasti v zahraniční misi, d) při dočasném studiu, stipendiu a praxi v zahraničí, e) z důvodu těhotenství, mateřské a rodičovské dovolené. (2) V jiných případech, než výše uvedených, rozhoduje individuálně děkan FEM na základě předložené písemné žádosti studenta. (3) Ze závažných důvodů může děkan FEM na doporučení školitele a při souhlasném stanovisku oborové rady (oborové komise) povolit studentovi podle 54 zákona i opakované přerušení studia. Minimální doba jednoho přerušení studia je jeden semestr a maximální doba jednoho přerušení studia je jeden rok. Celková doba přerušení studia nesmí přesáhnout dva roky. (4) Přerušení studia v prezenční formě studia u studentů vojáků v činné službě je možné pouze za předpokladu, že bude současně rozhodnuto o jejich služebním zařazení v době přerušení studia nebo o přerušení služebního poměru podle 11 odst. 3 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů. (5) Přerušení studia je realizováno na základě písemné žádosti studenta adresované děkanovi FEM. Dnem přerušení studia přestává být osoba studentem FEM. Uplynutím doby, na kterou bylo studium přerušeno, vzniká osobě právo na opětovný zápis do studia. (6) Opětovný zápis do studia je realizován na základě písemné žádosti, která musí být doručena děkanovi FEM nejpozději do konce měsíce předcházejícího datu, kdy končí doba přerušení studia. V případě, že tak nebude učiněno, je studium v programu ukončeno podle čl. 18, odst. 2 písm. a) řádu. (7) Jestliže osobě doposud neuplynula doba stanovená pro přerušení studia a důvody přerušení pominuly, může děkan FEM na její žádost a po doporučení školitelem povolit dřívější opětovný zápis do studia, u vojáků v činné službě při dodržení podmínek čl. 14 odst. 4 řádu. 14

15 (8) V případě ukončení obhajoby disertační práce s hodnocením neobhájil(a) může děkan FEM na základě žádosti studenta, doporučení jeho školitele a oborové rady (oborové komise) přerušit studentovi studium do termínu opakované obhajoby. Doba takto přerušeného studia se nezapočítává do celkové doby přerušení podle čl. 13 odst. 3 řádu. Čl. 15 Uznání absolvování částí studia (1) Děkan FEM může studentovi na jeho žádost uznat pro jeho studium předměty absolvované: a) v předchozím studiu v programu na FEM nebo VVŠ PV ve Vyškově, b) v předchozím studiu v programu ve stejném nebo příbuzném oboru na některé vysoké škole v ČR nebo v zahraničí, c) v předchozím nebo souběžném studiu v rámci celoživotního vzdělávání ( 60 odst. 2 zákona). Předchozím studiem se rozumí studium, které bylo ukončeno podle 56 písmeno a) až d) zákona. (2) Žádost podle odst. 1, kromě předmětů absolvovaných podle písmena a), jejichž dokumentace je dostupná na FEM, doloží student úředním potvrzením o úspěšném absolvování každého předmětu včetně klasifikace a počtu případných neúspěšných ukončení předmětu a úředně potvrzenou osnovou každého předmětu. (3) Uznání předmětu může být podmíněno složením rozdílové zkoušky. Zkoušející určí děkan FEM. Původní hodnocení předmětu je nahrazeno hodnocením úspěšné rozdílové zkoušky. (4) Předmět absolvovaný v předchozím studiu lze uznat, pokud od termínu jeho úspěšného absolvování neuplynulo více než pět let. Současně s předmětem je uznána i jeho klasifikace, včetně evidence neúspěšných pokusů o ukončení předmětu. Čl. 16 Státní doktorská zkouška (1) Při státní doktorské zkoušce má student prokázat hluboké odborné a teoretické znalosti ve zvoleném studijním oboru programu, včetně znalostí základních metod vědecké práce, způsobilost osvojovat si nové poznatky a tvůrčím způsobem je využívat. Současně obhajuje písemnou práci. (2) K provedení státní doktorské zkoušky podává student žádost děkanovi FEM. Podmínkou pro její podání je splnění všech povinností podle čl. 11 odst. 3 písm. a) tohoto řádu. V prezenční formě studia musí student podat žádost tak, aby státní doktorskou zkoušku provedl nejpozději do konce čtvrtého semestru, v kombinované formě studia nejpozději do konce šestého semestru. (3) K žádosti student přiloží: a) strukturovaný životopis, 15

16 b) dosavadní průběh odborné praxe, c) seznam publikovaných a k uveřejnění přijatých prací, d) hodnocení školitele, e) čtyři výtisky písemné práce. (4) Písemná práce se předkládá v rozsahu asi dvaceti stran formátu A4 a musí obsahovat zhodnocení poznatků v dané oblasti, formulaci východisek, cílů, metod a předpokládané osnovy řešení disertační práce. Student je povinen pro potřebu komise zajistit další potřebný počet výtisků písemné práce. (5) Pro hodnocení písemné práce určí děkan FEM na návrh oborové rady (oborové komise) jednoho oponenta. Oponentem nemůže být jmenován školitel, přímý nadřízený nebo podřízený studenta. (6) Úkoly související se zabezpečením státní doktorské zkoušky: a) Tajemník komise pro vykonání státní doktorské zkoušky, který není členem komise a nemá hlasovací právo, zabezpečí zaslání písemné práce uchazeče spolu s oznámením o termínu konání státní doktorské zkoušky určenému oponentovi. b) Oponent je povinen vypracovat a odevzdat předsedovi komise oponentský posudek nejpozději do 14 dnů po obdržení písemné práce nebo nejpozději do 7 dnů oznámit, že posudek vypracovat nemůže. Nebyl-li posudek v uvedené lhůtě odevzdán nebo oznámí-li oponent, že posudek nemůže vypracovat, ustanoví děkan FEM na návrh oborové rady (oborové komise) nového oponenta. c) Oponentský posudek musí obsahovat objektivní zhodnocení písemné práce a stanovisko oponenta zejména k(e): - splnění požadavků uvedených v čl. 16 odst. 4, - naplnění stanoveného cíle písemné práce, - gramatické, grafické a estetické úrovni písemné práce, - publikační činnosti studenta vztahující se k tématu disertační práce. d) V závěru posudku oponent uvede, zda student prokázal předpoklady k samostatné činnosti ve výzkumné oblasti, posoudí jazykovou a formální úroveň písemné práce a uvede, zda doporučuje předložit písemnou práci ke státní doktorské zkoušce. e) Předseda nebo tajemník komise pro státní doktorskou zkoušku po obdržení oponentského posudku seznámí nejméně týden před zkouškou studenta a jeho školitele s hodnocením oponenta. f) V případě negativního hodnocení písemné práce oponentem rozhodne komise o zastavení řízení, předseda komise o tomto rozhodnutí informuje děkana FEM a všechny zainteresované subjekty. Po přepracování písemné práce má student právo podat novou žádost k provedení státní doktorské zkoušky, nejdříve však za dva měsíce, s respektováním doby studia a případných přerušení studia. (7) Státní doktorská zkouška se koná před komisí, kterou jmenuje děkan FEM na návrh oborové rady (oborové komise). Jejími členy jsou profesoři a docenti FEM, jakož i profesoři a docenti Univerzity obrany, jiných vysokých škol nebo vědeckých pracovišť a významní odborníci z praxe, kteří působí v daném oboru. Komise musí být nejméně sedmičlenná a předsedou komise musí být profesor nebo docent. Nejméně jeden člen komise 16

17 musí být profesor. Nejméně dva členové komise musí být mimo FEM. Školitel studenta a oponent písemné práce mohou být členy komise. (8) O složení komise, termínu a místu konání státní doktorské zkoušky rozhodne děkan FEM svým rozkazem do dvou měsíců po podání žádosti studentem. Termín a místo konání státní doktorské zkoušky se zveřejní na Úřední desce Univerzity obrany. Písemné oznámení o termínu a místě konání státní doktorské zkoušky odešle FEM uchazeči nejméně čtrnáct dnů předem. (9) Komise pro státní doktorskou zkoušku je způsobilá se usnášet, pokud jsou přítomny minimálně dvě třetiny členů komise, včetně předsedy a nejméně jeden z přítomných členů není z FEM. (10) Státní doktorská zkouška je veřejná. Jsou-li předmětem přezkušování utajované informace, mohou být přítomny pouze osoby, které jsou držiteli platného osvědčení 1 odpovídajícího nebo vyššího stupně. (11) Požadavky pro státní doktorskou zkoušku navrhuje školitel a příslušný vedoucí školícího pracoviště. Po projednání oborovou radou (oborovou komisí) a schválení děkanem FEM musí být oznámeny studentovi nejméně měsíc před provedením zkoušky. (12) O výsledku státní doktorské zkoušky rozhoduje komise na neveřejném zasedání tajným hlasováním. Členové komise hodnotí výsledek zkoušky slovy: prospěl(a) nebo neprospěl(a). Pro přijetí platného usnesení je potřebná většina hlasů při minimálně dvoutřetinové účasti členů komise. Výsledek hlasování vyhlásí studentovi předseda komise veřejně ihned po rozhodnutí. (13) Neuspěje-li student při státní doktorské zkoušce, může ji opakovat pouze jednou a to v termínu, který na návrh oborové rady (oborové komise) stanoví děkan FEM ve svém rozkazu tak, aby proběhla nejpozději do konce následujícího semestru. (14) Pokud se student nedostaví bez omluvy ke státní doktorské zkoušce a pokud děkan FEM neuzná jeho případnou dodatečnou omluvu, je hodnocen neprospěl(a). (15) O průběhu a výsledku státní doktorské zkoušky provádí tajemník komise zápis, který se ukládá do osobního svazku studenta. (16) Písemná práce zpracovaná studentem ke státní doktorské zkoušce se ukládá do osobního svazku studenta. Čl. 17 Disertační práce (1) Disertační práce představuje řešení aktuálního vědeckého problému, při kterém student prokazuje schopnost samostatně vědecky pracovat. Disertační práce musí obsahovat původní a uveřejněné výsledky nebo výsledky přijaté k uveřejnění. 1 Zákon č. 412/2005 Sb. o ochraně utajovaných informacích a bezpečnostní způsobilosti 17

18 (2) Téma disertační práce si vybírá student z nabídky témat školícího pracoviště. Student má rovněž právo navrhnout téma disertační práce, které však musí být v souladu s vědeckým zaměřením školícího pracoviště nebo výzkumným záměrem FEM. (3) Téma disertační práce musí být projednáno na zasedání školícího pracoviště a schváleno oborovou radou (oborovou komisí) a děkanem FEM do konce prvního semestru studia. Stanovené téma se studentovi zaznamenává do jeho individuálního studijního plánu s uvedením data schválení děkanem FEM. (4) Změnu tématu disertační práce povoluje v opodstatněných případech, na základě písemné žádosti studenta, doporučení školitele, školícího pracoviště a oborové rady (oborové komise) děkan FEM. (5) Disertační práce musí obsahovat zejména: a) analýzu současného stavu řešené problematiky, b) cíl disertační práce, c) použité vědecké metody řešení problematiky, d) výsledky řešení aktuální problematiky s jasným vymezením nových vědeckých poznatků, které jsou přínosem studenta, e) konkrétní závěry pro využití výsledků disertační práce v praxi a pro rozvoj vědního oboru, f) seznam literatury, která byla použita při zpracování disertační práce. (6) Rozsah disertační práce, v níž by mělo být vyřešeno zvolené téma a v plném rozsahu splněn vytyčený cíl, by neměl převýšit sto až sto dvacet stran formátu A4 (kromě příloh). Disertační práce musí být předložena v kvalitní grafické úpravě. Text disertační práce musí být po gramatické a slohové stránce na dobré úrovni. (7) Disertační práce musí být vytištěna s využitím výpočetní techniky, rozmnožena a svázána. Předkládá se ve čtyřech vyhotoveních. Na obálce a titulní straně musí být uveden název instituce, v níž student práci vypracoval, téma disertační práce, jméno studenta a jeho školitele, jakož i rok dokončení disertační práce. (8) Disertační práce se předkládá v českém jazyce. Cizinci mohou disertační práci předložit v jazyce, který byl stanoven v souladu s čl. 19 odst. 4 řádu. (9) Je-li obsah disertační práce součástí širší problematiky, na níž se podílí další řešitelé, musí být autorem disertační práce výhradně student. Současně připojí student prohlášení spoluřešitelů, konkretizující jeho podíl na autorství disertační práce. (10) Podmínkou k podání žádosti o obhajobu disertační práce děkanovi FEM je úspěšné vykonání státní doktorské zkoušky. (11) K žádosti student připojí ve formě příloh: a) strukturovaný životopis, b) dosavadní průběh odborné praxe, c) seznam publikovaných a k uveřejnění přijatých prací, d) hodnocení školitele, e) stanovisko školícího pracoviště, 18

19 f) uzavřený výkaz o studiu, g) výtisky tezí disertační práce (v souladu s odst. 23), h) čtyři výtisky disertační práce a její elektronickou verzi, i) adresy pracovníků a organizací, které mohou mít zájem o zkoumanou problematiku. (12) Disertační práce musí být obhájena do konce doby studia stanoveného individuálním studijním plánem. Do této doby se nezapočítává celková délka případného přerušení studia. Ve výjimečných případech může děkan rozhodnout o možnosti, že student do konce doby studia pouze odevzdá žádost o obhajobu disertační práce se všemi stanovenými přílohami podle čl. 17 odst. 11 řádu. (13) Komise pro obhajobu disertační práce je nejméně sedmičlenná a předsedou komise musí být profesor nebo docent. Komise sestává z předsedy, tří oponentů a dalších členů. Komisi jmenuje pro každou obhajobu děkan FEM na návrh příslušné oborové rady (oborové komise). Nejméně dva členové komise musí být profesoři, z toho jeden z oboru, v němž se koná obhajoba. Nejméně dva členové komise, z toho jeden oponent, musí být z pracoviště mimo Univerzitu obrany. Školitel je přítomen obhajobě, nesmí však být členem komise. O složení komise, oponentů a termínu konání obhajoby disertační práce rozhodne děkan FEM do dvou měsíců po podání žádosti studentem. Složení komise se zveřejňuje měsíc před konáním obhajoby disertační práce v rozkaze děkana FEM. Termín a místo konání obhajoby disertační práce se rovněž zveřejní na Úřední desce Univerzity obrany. (14) Děkan FEM jmenuje na návrh oborové rady (oborové komise) nejméně tři oponenty z odborníků v daném oboru. Alespoň jeden z oponentů musí být profesorem. Oponentem nemůže být ustanoven školitel, přímý nadřízený nebo podřízený studenta a ani pracovník, který byl členem řešitelského týmu v případě, že disertační práce je částí širšího vědecko-výzkumného úkolu. Z oponentů může být pouze jeden z řad akademických pracovníků FEM. (15) Tajemník komise pro obhajobu disertační práce zabezpečí cestou Vědecké skupiny FEM zaslání disertační práce a jejích tezí spolu s oznámením o jmenování stanoveným oponentům. (16) Oponent je povinen vypracovat a odevzdat předsedovi komise oponentský posudek nejpozději do jednoho měsíce po obdržení disertační práce nebo nejpozději do 14 dnů oznámit, že posudek vypracovat nemůže. Nebyl-li posudek v uvedené lhůtě odevzdán nebo oznámí-li oponent, že posudek nemůže vypracovat, ustanoví děkan FEM na návrh oborové rady (oborové komise) nového oponenta. (17) Oponentský posudek musí obsahovat objektivní zhodnocení kladů a nedostatků disertační práce a stanovisko oponenta zejména k(e): a) aktuálnosti tématu, b) gramatické, grafické a estetické úrovni písemné práce, c) naplnění stanoveného cíle práce, d) zvoleným metodám řešení, e) výsledkům disertační práce, f) vlastnímu přínosu studenta pro teorii vědního oboru a praxi, 19

20 g) publikační činnosti studenta vztahující se k tématu disertační práce. V závěru oponent uvede, zda student prokázal způsobilost k samostatné činnosti ve výzkumné oblasti, posoudí jazykovou a formální úroveň disertační práce a uvede, zda doporučuje předložit disertační práci k obhajobě a udělit titul doktor. (18) Oponent je povinen hodnotit disertační práci podle stavu rozvoje vědy a oboru k době předložení žádosti studenta o obhajobu disertační práce. (19) Každý oponent je povinen vypracovat samostatný posudek. Je nepřípustné, aby oponent nahradil posudek prohlášením, že se připojuje k posudku jiného oponenta. (20) Předseda nebo tajemník komise pro obhajobu disertační práce po obdržení oponentských posudků seznámí nejméně dva týdny před obhajobou studenta a jeho školitele s hodnocením oponentů. (21) V případě negativního hodnocení disertační práce většinou oponentů rozhodne komise o zastavení řízení, předseda komise o tomto rozhodnutí informuje děkana FEM a všechny zainteresované subjekty. Po přepracování disertační práce má student právo podat novou žádost o obhajobu disertační práce, nejdříve však za šest měsíců. Ve výjimečných případech může děkan rozhodnout o možnosti, že student do konce doby studia pouze odevzdá tuto žádost se všemi stanovenými přílohami podle čl. 17 odst. 11 řádu. (22) Student vypracuje teze disertační práce, v nichž stručně uvede současný stav řešené problematiky, cíl disertační práce, vědecké metody, které použil při řešení dané problematiky, seznam vlastních publikačních aktivit vztahujících se k tématu disertační práce, hlavní výsledky a přínosy disertační práce a resumé v anglickém a dalším světovém jazyce. Teze se doporučuje vypracovat v rozsahu asi dvaceti stran formátu A4. Titulní strana tezí musí obsahovat: a) název školy a fakulty, na níž se obhajoba disertační práce koná, b) téma disertační práce, c) program a obor, v němž se disertační práce obhajuje, d) jméno autora disertační práce, e) jméno školitele, f) rok konání obhajoby disertační práce. (23) Vědecká skupina FEM zabezpečí zaslání písemného oznámení o termínu a místě konání obhajoby disertační práce: a) studentovi, který obhajuje disertační práci, b) členům komise pro obhajobu disertační práce, c) oponentům disertační práce, d) pracovníkům a organizacím, které mohou mít zájem o zkoumanou problematiku (viz. odst. 11 písm. i). Současně s oznámením obdrží subjekty uvedené pod písm. b) a d) teze disertační práce. Potřebný počet výtisků tezí disertační práce zajistí student a rozešle je cestou pověřeného pracovníka Vědecké skupiny FEM. 20