25. VÝVOJ ČESKÉ POEZIE PO 1945

Transkript

1 PERIODIZACE : 1. etapa -období let etapa - únor 1948 do poloviny 50. let 3. etapa - druhá polovina 50. let do konce 60. let 4. etapa - od roku 1968 do roku etapa - od počátku 90. let 25. VÝVOJ ČESKÉ POEZIE PO POEZIE reakce na 2. světovou válku - na všechny společenské změny po roce 1945 reaguje poezie nejrychleji - autoři se často nechávají strhnout k vyjádření svých pocitů ještě během posledních bojů - všeobecná nálada se odráží v účtování s německým fašismem - poezii po roce 1945 stále ještě ovlivňují představitelé meziválečné básnické generace - V. Nezval, František Halas, Vladimír Holan, Konstantin Biebl, František Hrubín, S. K. Neumann a další - poezie oslavná - častým námětem je také oslava našich osvoboditelů nebo pražské Květnové povstání: - Holan - Dík Sovětskému svazu, Panychida, Rudoarmějci - Halas - Barikáda - Saifert - Přilba hlíny - poezie vyjadřující obavy o osud lidstva, reflexivní-úvahová, objevuje se současně s poezií oslavnou: - Hrubín - Hirošima - dále např. Halas a Zahradníček - v této době publikuje svá díla i několik básnických skupin, které se začaly formovat již během okupace - mezi nejvýraznější patří : SKUPINA 42 - existovala v letech spojovala literáty, teoretiky umění (Jindřich Chalupecký) a výtvarníky - inspirací jim byla městská civilizace, především velkoměstská periférie - významnými představiteli byli např. básníci Jindřich Chalupecký, Jiřina Hauková, Jiří Kolář, Josef Kainar a Ivan Blatný Jiří Kolář * básník a výtvarník, který se světově proslavil zejména svými kolážemi - od konce 60. let až do roku 1989 patřil mezi zakázané autory - prvotina - sbírka Křestný list - sbírka Sedm kantát - reakce na Květnové povstání - experimentoval s tématy i s jazykem - sbírka Prométheova játra, Josef Kainar * pocházel z Přerova, jeho studium přerušilo uzavření vysokých škol v roce po válce se věnoval převážně literatuře - často používá ironický přístup k člověku i k životu - 1. období- existencionalizmus - první sbírka - Příběhy a menší básně - brzy po válce Nové mýty - 2. období sociálně orientovaná poezie - Český sen - Veliká láska - 3. období opět existencionalizmus - Moje blues - Člověka hořce mám rád - Miss Otis lituje - Lazar a píseň - Kainar je jedním z nejvýraznějších představitelů české existenciálně zabarvené poezie Ivan Blatný * roku 1948 se nevrátil z ze stipendijního pobytu v Londýně - od té doby v emigraci - většinu života však prožil v psychiatrické léčebně - dílo : Paní jitřenka - u nás vyšla jediná kniha - Hledání přítomného času - v samizdatu později ještě Pomocná škola Bixley SKUPINA OHNICE - navazovala na program ortenovské poezie - v čele stál Kamil Bednář - dalšími členy byli např. Ivan Diviš, Josef Hiršal,Bohumila Grogerová

2 Kamil Bednář * autor existenciální poezie - nedokončil studia práv a filozofie - Příběhy z přítomnosti Josef Hiršal * původně pracoval jako učitel, později jako redaktor - od prvních sbírek směřoval k experimentální poezii - po roce 1948 se soustředil na tvorbu pro děti, později psal i prózu a překládal - s Bohumilou Grégrovou vydal sbírku Job-boj a sestavili antologii Experimentální poezie - po roce 1969 už jeho knihy nesměly u nás vycházet - změnil to až rok 1989 Trojcestí SKUPINA RUDÉHO PRÁVA - vytvořila se v roce začali tvořit v duchu tzv. syntetického realismu - základní teze formuloval vedoucí kulturní rubriky Rudého práva Jiří Hájek - skupinu dále tvořili např. Ivan Skála konec této skupiny znamenal rok 1948 SKUPINA MLADÉ FRONTY - pro svůj program si vymysleli název dynamoarchismus - šlo hlavně o mladé autory, pro které byl typický revoluční radikalismus, často na úkor umělecké kvality - patřili sem František Listopad, Jaromír Hořec, Eduard Petiška, Václav Renč - díla většiny z těchto autorů u nás nesměla po roce 1948 vycházet Jaromír Hořec * básník a redaktor Mladé fronty - před válkou žil na Podkarpatské Rusi - roku 1980 byl zatčen za podvracení republiky - sbírka Jasina - vliv Podkarp. Rusi - po roce 1969 nesměl doma publikovat František Listopad * básník, prozaik a režisér - v roce 1947 byl poslán jako redaktor do Paříže, odkud se nevrátil a žil v Lisabonu - domů se vrátil až po roce Sláva uřknutí Ladislav Fikar - Samotín SKUPINA SURREALISTŮ až po rozpuštění V. Nezvalem se roku 1938 znovu zformovala - významným organizátorem byl Vratislav Effenberger - k významným členům patřil např. Petr Král SKUPINA RA - vznikla již během 2. svět. Války - měla také surrealistické tendence - Ludvík Kundera a Zdeněk Lorenc Ludvík Kundera * básník, dramatik a překladatel - po uzavření vysokých škol prošel řadou zaměstnání, po válce studia dokončil - pracoval jako redaktor, později se stal spisovatelem z povolání - Klínopisný lampář - Malé radosti - také on nesměl od roku 1970 u nás publikovat KULTURNÍ KÁDR ČESKÉHO SVAZU MLÁDEŽE - Pavel Kohout, Jan Štern MEDITATIVNÍ A SPIRITUÁLNÍ POEZIE - někteří z představitelů bývají označováni jako katoličtí básníci - do této skupiny patří Zdeněk Rotrekl, Jan Zahradníček, Jan Čep, Fr. Halas, Fr. Hrubín, V. Závada - mnozí z nich byli v roce 1952 odsouzeni k dlouholetým žalářům v procesech s tzv. Zelenou internacionálou

3 Jan Zahradníček * byl nejvýznamnějším katolickým básníkem své doby - po studiích se věnoval literární činnosti - na základě vykonstruovaného obvinění byl na 13 let odsouzen do žaláře - po 8 letech byl propuštěn a po své smrti rehabilitován - La saletta - po roce 1948 už publikovat nesměl - další jeho verše byly veřejnosti zpřístupněny až po roce Znamení moci 2. POEZIE většina děl je poplatných době, směrovaných především k oslavě vedoucích politických osobností, výročí, svátků a budovatelského nadšení (Nezval - Stalin, Zpěv míru) - někteří autoři pak volí jakousi únikovou tématiku - rodný kraj, domov, rodina (Kainar - Český sen, Seifert - Maminka) - pro další vývoj české poezie měla určující význam přednáška Ladislava Štolla (pronesená na pracovní konferenci Svazu čsl. spisovatelů) - Třicet let bojů za českou socialistickou poezii - v tomto období píší angažované básně i autoři, kteří později výrazně změnili své názory a omlouvali svoji zapálenost hříchy mládí (Pavel Kohout, Jan Procházka) - pro ilustraci několik názvů básní z této doby - Zemřel nám Stalin, Zemřel nám Gottwald (Jiří Fried), - Slibujeme ti, soudruhu Staline (Ilja Bart), - Stalinův úsměv (Otto Ježek), - Na staveništi nového státu (Kontantin Biebl), - Kdybych 7 dcerek měla (Marie Kratochvílová) 3. POEZIE 2. POLOVINY 50. LET A 60. LET ( ) - Stalinova smrt 1953 se stala impulsem k určitému politickému i kulturnímu uvolnění - konec tohoto období znamenal, že Československo dosáhlo takové míry svobody a nezávislosti jako žádná jiná země tzv. socialistického tábora (otevření hranic na Západ ) - vše změnil 21. srpen 1968 a intervence pěti armád Varšavské smlouvy - došlo k násilnému přetržení tohoto procesu a následující dvě léta už jsou pouhým dozníváním ideálů 60. let - rok 1970 a následná normalizace pak přinášejí definitivní konec všem nadějím a návrat do tvrdého totalitního režimu SKUPINA KVĚTEN - šéfredaktorem časopisu Květen, kolem kterého se tito básníci sdružovali byl Jiří Šotola - téma přírody, poezie všedního dne - Miroslav Florian, Miroslav Hokub, Karel Šiktanc, Karel Ptáčník, Jiří Šotola Miroslav Florian - kolísal mezi básnickými a politickými proudy, levicově orientovaný - věnoval se práci v rozhlase a v nakladatelství - Snubní prsten - Otevřený dům - Modré z nebe Karel Šiktanc - po okupaci roku 1968 publikoval jen v zahraničí a v samizdatu - prvotina Tobě živote oslava míru - mezi nejúspěšnější sbírky patří Heinovské noci - tématika vypálení Lidic - Patetická (někde popisováno jako rozsáhlá báseň - poema) - oslava února ze zakázaného období Český orloj, což je dvanáctidílná básnická skladba, oficiálně mohla být vydána až po roce 1989, fiktivní rozhovor mezi otcem a synem o historii - Jak se trhá srdce Jiří Šotola - v roce 1968 se angažoval proti okupaci - proto byl v následujících letech zakázán - později provedl sebekritiku a jeho knihy se opět začaly vydávat - sbírky Svět náš vezdejší - sbírky Venuše z mélu, Co a jak, Podzimníček zaujaly důrazem na prostý život - romány Tovaryšstvo ježíšovo, Kuře na rožni - drama Bitva u kresčaku Miroslav Holub - představitel intelektuální poezie - vystudoval lékařskou fakultu - jako vědec působil v USA a v Německu - reportáž z USA - Anděl na kolečkách (honba za penězi) - autor tzv. poezie všedního dne (stať Náš všední den je pevnina) - sbírky: - Jdi a otevři dveře - Achilles a želva - Takzvané srdce - Denní služba

4 - Slabikář SKUPINA HOST DO DOMU - brněnská skupina kolem stejnojmenného časopisu - členové skupiny byli spjati s Moravou - odezva na J. Wolkera Oldřich Mikulášek - narozen v Přerově - navazuje na Halase - básník tragický, poznamenaný existencionalismem - bojuje proti lhostejnosti a netečnosti - dílo : sbírky Horoucí zpěvy, Divoké kačeny - výzva k plnému a intenzivnímu životu - sbírka Ortely a milosti - oslava bouřlivých prožitků života - protiklad - špatný čin (ortel) a milost - dále sbírka - sbírka Šokovaná růže - reakce na události r To královské - Svlékání hadů - zlomová sbírka vyšla již v exilu v Mnichově Agogh - Žebro Adamovo, Čejčí pláč v 70. l. i u nás v malých nákladech Jan Skácel - za války byl nasazen na práci v Rakousku - od roku 1963 šéfredaktorem Hosta - vedle J. Seiferta nejvýznamnější český básník 2. poloviny 20. století - dal průchod pravicovým antisocialistickým tendencím - po roce 1968 zakázán - sbírka Kolik příležitostí má růže - velmi vyzrálá prvotina (bylo mu 35 let) - dále sbírky Co zbylo z anděla - další sbírky Smuténka a Metličky - soubory fejetonů: 11. bílý kůň, 13. černý kůň GENERACE OSAMĚLÝCH BĚŽCŮ Václav Hrabě - básník a hudebník (jazz) - zemřel nešťastně na otravu plynem - jeho sbírky vyšly v knižní podobě až posmrtně - Stop time - Blues v modré a bílé - měl odpor k útlaku a manipulaci, toužil žít naplno, inspirace básníky - beatniky - většina veršů je bez interpunkce - souborné vydání všech jeho známých básní vyšlo až roku 1991 pod názvem Blues pro bláznivou holku (také báseň Variace na renesanční téma) Ladislav Novák - další představitel experimentální poezie - sbírky Závratě, Textamenty Josef Hanzlík - přední básník nastupující generace 60. let - sbírka Lampa Miroslav Topinka - jazykově experimentující básník - sbírka Krysí hnízdo - celý náklad byl zničen 4. OFICIÁLNÍ POEZIE 70. A 80. LET - poezie 70. a 80. let je podřízena programům stranických a spisovatelských sjezdů - v pravém slova smyslu nemluvíme o generacích autorů, ale o skupinách nebo programech - celkově se píše poezie podprůměrná, šedá a uniformovaná - to má za následek postupné snižování čtenářské náročnosti a vkusu - nejlepší básníci se ocitají na okraji zájmu vydavatelství (Seifert - Všechny krásy světa, Skácel - Dávné proso, Mikulášek - Žebro Adamovo) - další autoři (Skála, Florian, Taufer ) si budují své postavení jako funkcionáři a umělecké nedostatky nahrazují svojí politickou pevností - během 70. let vstupují do poezie i mladší básníci s datem narození zpravidla ve 2. polovině 40. let - poměrně snadno se smířili s danou situací a přistoupili na daná pravidla hry - vedoucími osobnostmi této generace se stali Karel Sýs a Jiří Žáček GENERACE SKÁLOVSKO - FLORIANOVSKÁ - ideově spojena se socialismem - podřízeni programům sjezdů KSČ - často podnikali cesty do zahraničí - SSSR, Anglie, Francie - Ivan SKÁLA - Jiří TAUFER Miroslav Florian - studoval knihovnictví - vojenskou službu vykonával na Moravě, což ovlivnilo jeho tvorbu - hlásil se k tvorbě Wolkera, Hory, Tomana - sbírky :Snubní prsten, Otevřený dům, Modré z nebe

5 GENERACE SÝSOVSKO - ŽÁČKOVSKÁ Karel Sýs - básník a funkcionář - redaktor Tvorby a Kmene - překládal Apollinaira, Preverta, Eluarda - sbírky : Nadechni se a leť (báseň Paříž - obdiv k Paříži) - Kniha přísloví Petr Skarlant - původně chemik - doplnil si maturitu a pracoval jako knihovník - dílo : pětidílná poema Paříž! Paříž! - opěvuje krásu města a hodnotí svůj dosavadní život - sbírka Mimoúrovňové křižovatky - vztah moderního člověka a soudobé civilizace Jiří Žáček - básník hravý, vtipný, melodický - vystudoval ČVUT, pracoval jako úředník - recese, paradox (protiklad), nonsens (nesmysl), parodie (výsměch) - sbírky :Domácí přítel, Okurková sezóna, Ptákoviny - pro děti : Aprílová škola, Slabikář, Kdo si se mnou bude hrát? GENERACE OSAMĚLÝCH BĚŽCŮ Jaromír Nohavica - autor písní a textů - jeho tvorba je spojena s Ostravou a okolním regionem - jeden z nejvýznamnějších představitelů tzv. písničkářů - je autorem řady textů a písní, které mezi lidmi doslova zlidověly 5. SAMIZDATOVÁ A EXILOVÁ POEZIE 70. A 80. LET - autoři, kteří byli od 70. let zakázáni, měli vlastně tři možnosti - psát do šuplíku, publikovat v samizdatu (10-20 kopií), nebo vydávat svoji tvorbu v exilu - jakémukoliv publikování se vyhýbal např. Vladimír Pistorius - samizdat byl hodně provizorním řešením, ale i zde vyšla řada zásadních sbírek - např. Jaroslav Seifert - Deštník z Piccadilly, Morový sloup, Jan Skácel - Chyba broskví, Oldřich MikulášeK - Agogh, Karel Šiktanc - Český orloj - v exilových nakladatelstvích se poezie často nevydávala - jediným vydavatelstvím zaměřeným na poezii bylo mnichovské nakladatelství POEZIE MIMO DOMOV - domácí samizdatové edice PŮLNOC Karel Kryl * písničkář a básník - od roku 1969 pracoval v Mnichově pro rozhlasovou stanici Svobodná Evropa - po revoluci r se chtěl vrátit domů, ale byl velmi rozčarován novou situací, zvláště pak rozpadem Československa - odešel zpět do Mnichova, kde náhle zemřel - podstatně větší vliv měla na obyvatelstvo jeho deska písniček Bratříčku, zavírej vrátka - reakce na příchod vojsk Varšavské smlouvy do Československa - další jeho díla už vyšla za hranicemi - Kníška Karla Kryla, Sedm básniček na zrcadlo, Slovíčka, Amoresky a také hudební desky Rakovina, Maškary, Karavana mraků - píseň Pasážová revolta Jaroslav Hutka * písničkář a básník - věnoval se psaní textů, které sám zpíval - je spoluzakladatelem skupiny Šafrán - po r mu bylo zakázáno zpívat, tak odešel do Nizozemí - dnes žije opět v Praze - verše Klíč pluhu a sbírku fejetonů Požár v bazaru - píseň Litvínov - mezi jeho nejznámější písně patří Havlíčku, Havle, kterou napsal v roce 1977, kdy byl poprvé uvězněn - za tento text byl zatčen, vyšetřovatelé po něm chtěli přiznání, že je o Václavu Havlovi, ale Hutka se bránil a neustále tvrdil, že je o Karlu Havlíčku Borovském - vyšetřovatelé zuřili, ale po dvou dnech ho museli propustit Ivan Wernisch * básník, překladatel a redaktor Literárních novin - Kam letí nebe - současné Frc, Včerejší den

6 Petr Kabeš * básník - až do zákazu v roce 1969 řídil literární měsíčník Sešity - po podpisu Charty 77 pracoval jako noční hlídač - v Praze stihl vydat reflexní lyriku Mrtvá sezóna - další jeho básně vyšly v Londýně - sbírky ze začátku 70. let byly šířeny v Edici petlice Daniel Strož * básník a vydavatel - od roku 1968 žije v Mnichově - roku 1977 tam založil nakladatelství Poezie mimo domov - uspořádal Almanach české zahraniční poezie - vydává kulturní čtvrtletník Obrys Ivan Diviš * významný český básník - za války byl vězněn nacisty - studia na filozofické fakultě nedokončil - byl vyloučen - potom pracoval jako dělník - od roku 1969 žije v Mnichově - další sbírky Uzlové písmo, Rozpleť si vlasy, Odchod z Čech - jeho vrcholné dílo - soubor jeho prací připravených pro Rádio Svobodná Evropa vyšel pod názvem Slovem do prostoru J. H. Krchovský (1960) - patří k nejmladším autorům -vlastním jménem Jiří Hašek - záměrně si ve svých básních nasazuje masku cynického a ironického básníka - své básně soustředil do výboru Noci, po nichž nepřichází ráno - v době normalizace nahrazovala zakázanou tištěnou literaturu zčásti tvorba písničkářů představitelé folkové hudby vytvořili spolek Šafrán, k němuž náleželi například Jaroslav Hutka, Vladimír Merta, Vlasta Třešňák a další (vynikající byla i tvorba Jarka Nohavici a Karla Plíhala)