Normy upravující konání státních závěrečných zkoušek

Transkript

1 Normy upravující konání státních závěrečných zkoušek v bakalářských a magisterských studijních programech na Přírodovědecké fakultě JU (vybrané části norem a komentáře, stav v srpnu 2013). ZÁKON Č. 111/1998 SB., O VYSOKÝCH ŠKOLÁCH A O ZMĚNĚ A DOPLNĚNÍ DALŠÍCH ZÁKONŮ (ZÁKON O VYSOKÝCH ŠKOLÁCH), (2) Součástmi studijního programu jsou 44 f) podmínky, které musí student splnit v průběhu studia ve studijním programu a při jeho řádném ukončení podle 45 odst. 3, 46 odst. 3 a 47 odst. 4 včetně obsahu státních zkoušek, 45 Bakalářský studijní program (3) Studium se řádně ukončuje státní závěrečnou zkouškou, jejíž součástí je zpravidla obhajoba bakalářské práce. 46 Magisterský studijní program (3) Studium se řádně ukončuje státní závěrečnou zkouškou, jejíž součástí je obhajoba diplomové práce. V oblasti lékařství a veterinárního lékařství a hygieny se studium řádně ukončuje státní rigorózní zkouškou. (5) Absolventi magisterských studijních programů, kteří získali akademický titul magistr, mohou vykonat v téže oblasti studia státní rigorózní zkoušku, jejíž součástí je obhajoba rigorózní práce. Za úkony spojené s přijetím přihlášky k této zkoušce a s konáním této zkoušky může vysoká škola stanovit poplatek, který činí nejvýše dvojnásobek základu podle 58 odst. 2. Tito absolventi mají právo za úplatu používat zařízení a informační technologie potřebné pro přípravu k této zkoušce v souladu s pravidly určenými vysokou školou. Po jejím vykonání se udělují tyto akademické tituly: c) v oblasti přírodních věd doktor přírodních věd (ve zkratce RNDr. uváděné před jménem), 47b Zveřejňování závěrečných prací (1) Vysoká škola nevýdělečně zveřejňuje disertační, diplomové, bakalářské a rigorózní práce, u kterých proběhla obhajoba, včetně posudků oponentů a záznamu o průběhu a výsledku obhajoby prostřednictvím databáze kvalifikačních prací, kterou spravuje. Způsob zveřejnění stanoví vnitřní předpis vysoké školy. (2) Disertační, diplomové, bakalářské a rigorózní práce odevzdané uchazečem k obhajobě musí být též nejméně pět pracovních dnů před konáním obhajoby zveřejněny k nahlížení 1

2 veřejnosti v místě určeném vnitřním předpisem vysoké školy nebo není-li tak určeno, v místě pracoviště vysoké školy, kde se má konat obhajoba práce. Každý si může ze zveřejněné práce pořizovat na své náklady výpisy, opisy nebo rozmnoženiny. (3) Platí, že odevzdáním práce autor souhlasí se zveřejněním své práce podle tohoto zákona, bez ohledu na výsledek obhajoby. 53 Státní zkoušky (1) Státní zkouška se koná před zkušební komisí; průběh státní zkoušky a vyhlášení výsledku jsou veřejné. (2) Právo zkoušet při státní zkoušce mají pouze profesoři, docenti a odborníci schválení příslušnou vědeckou radou. (3) Ministerstvo může jmenovat další členy zkušební komise z významných odborníků v daném oboru. Ukončení studia 55 (1) Studium se řádně ukončuje absolvováním studia v příslušném studijním programu. Dnem ukončení studia je den, kdy byla vykonána státní zkouška předepsaná na závěr studia nebo její poslední část. (2) Studijní a zkušební řád Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích ze dne 24. listopadu 2011 Článek 23 Absolvování studia (1) Student absolvoval studium ve studijním programu uskutečňovaném fakultou nebo JU a vysokoškolským ústavem, pokud v termínu daném čl. 4 odst. 3 získal ve skladbě předepsané studijním programem studovaného oboru alespoň počet kreditů rovný šedesátinásobku počtu roků standardní doby studia, vypracoval a obhájil diplomovou práci, případně bakalářskou práci, pokud to předepisuje studijní program, a úspěšně vykonal státní závěrečnou zkoušku v daném studijním oboru. (2) Absolventům studia v magisterském a navazujícím magisterském a v bakalářském studijním programu se přiznávají akademické tituly a vydávají se doklady o řádném ukončení studia v souladu s 45 a 46, 47a, 55 a 57 zákona. (3) Článek 27 Ukončení studia pro neplnění požadavků vyplývajících ze studijního programu podle studijního a zkušebního řádu 2

3 (1) Děkan nebo rektor na návrh ředitele vysokoškolského ústavu rozhodne o ukončení studia pro neplnění požadavků vyplývajících ze studijního programu, jestliže student: h) nesplnil ve stanoveném termínu podmínky pro konání státní závěrečné zkoušky; i) nesložil státní závěrečnou zkoušku ani v opravném termínu nebo v časovém limitu podle čl. 30 odst. 3; Článek 30 Státní závěrečná zkouška, obhajoby bakalářských a diplomových prací (1) Řádné ukončení studia v bakalářském, magisterském studiním programu a navazujícím magisterském studijním programu upravují 45 až 46 zákona. Podmínky pro konání státních zkoušek upravuje 53 zákona. (2) Student může konat státní závěrečnou zkoušku, pokud získal ve skladbě předmětů předepsané studijním programem alespoň počet kreditů rovný šedesátinásobku počtu roků standardní doby studia a vypracoval a v určeném termínu odevzdal diplomovou práci, případně bakalářskou práci, jestliže byla předepsána. (3) Student, který v daném akademickém roce splnil všechny podmínky pro konání státní závěrečné zkoušky, musí tuto složit nejpozději v následujícím akademickém roce. V případech zvlášť zřetele hodných může děkan, nebo ředitel vysokoškolského ústavu na žádost studenta termín složení státní závěrečné zkoušky prodloužit. Nesplnění této podmínky je důvodem k ukončení studia pro neplnění požadavků vyplývajících ze studijního programu podle 56 odst.1 písm. b) zákona. (4) Státní závěrečná zkouška a její části se klasifikují známkami: výborně, velmi dobře, dobře a nevyhověl(a). (5) Státní závěrečná zkouška je klasifikována známkou výborně, jestliže aritmetický průměr známek z jednotlivých částí je nižší než 1,5 a zároveň žádná ze známek nebyla horší než velmi dobře. Státní závěrečná zkouška je klasifikována známkou velmi dobře, jestliže aritmetický průměr známek z jednotlivých částí je nižší než 2,5 a zároveň nejvýše dvě z jejích částí byly klasifikovány známkou dobře a žádná z částí nebyla klasifikována známkou nevyhověl(a). Státní závěrečná zkouška je klasifikována známkou dobře, jestliže aritmetický průměr známek z jednotlivých částí je vyšší nebo rovný 2,5 a zároveň žádná z částí nebyla klasifikována známkou nevyhověl(a). Je-li některá část státní závěrečné zkoušky hodnocena známkou nevyhověl(a), je celkový výsledek státní závěrečné zkoušky klasifikován známkou nevyhověl(a). (6) Státní závěrečnou zkoušku, popřípadě její části, lze v případě neúspěchu jednou opakovat při splnění podmínek uvedených v odstavci 3. Komentář 1: Nejbližší termín pro opakování neúspěšně vykonané státní závěrečné zkoušky není explicitně určen. Je třeba dodržet ustanovení odstavce 3 tohoto článku, tedy opakovanou zkoušku vykonat nejpozději v akademickém roce následujícím po akademickém roce, ve kterém student splnil podmínky pro konání státní závěrečné zkoušky. Opatření děkana Přírodovědecké fakulty JU č. D 48, článek 2, odst. ukládá studentovi povinnost přihlásit se písemně v předem určeném termínu ke státní závěrečné zkoušce. To 3

4 vylučuje možnost konat opravnou zkoušku v témže zkouškovém období, kdy student vykonal neúspěšný předchozí pokus o složení zkoušky. Přihlásit se tedy může buď za půl roku nebo nejpozději za rok. (7) Stanovení obsahu, formy a podmínek konání státní závěrečné zkoušky, její organizační zabezpečení včetně zadávání a hodnocení diplomových a případně bakalářských prací upravuje vnitřní norma fakulty, nebo vysokoškolského ústavu. Komentář 2: Platí, že i po neúspěšné obhajobě závěrečné kvalifikační práce lze pokračovat ve státní závěrečné zkoušce, případně jejích částech. Státní závěrečná zkouška ovšem není úspěšně složena až do předložení a úspěšného obhájení vyhovující diplomové nebo bakalářské práce. Článek 31 Celkové hodnocení studia v bakalářském, magisterském a navazujícím magisterském studijním programu (1) Celkové hodnocení studia vyjadřuje stupeň studentovy úspěšnosti v průběhu celého studia ve studijním programu, který uskutečňuje fakulta nebo JU a vysokoškolský ústav, a klasifikuje se stupnicí: absolvoval(a) s vyznamenáním, absolvoval(a), neabsolvoval(a). (2) Student absolvoval studium s vyznamenáním, jestliže dosáhl vážený studijní průměr za dobu celého studia nejvýše 1,50 a státní závěrečnou zkoušku vykonal s celkovým prospěchem výborně. (3) Student je hodnocen stupněm neabsolvoval(a), pokud v termínu stanoveném v čl. 4 odst. 3 nebo čl. 30 odst. 3 nesložil státní závěrečnou zkoušku. Opatření děkana č. D 48 o organizaci studia na Přírodovědecké fakultě JU v bakalářských a magisterských studijních oborech ze dne Článek 2. Státní zkoušky, bakalářská práce a diplomová práce, obhajoba bakalářské a diplomové práce. (1) Státní závěrečná zkouška v bakalářském stupni studia se skládá z obhajoby bakalářské práce a ze zkoušky z předmětů (předmětových okruhů) bakalářské zkoušky; státní závěrečná zkouška v magisterském stupni studia se skládá z obhajoby diplomové práce a ze zkoušky z jednotlivých předmětů (předmětových okruhů) nebo z jedné zkoušky uspořádané do předmětových pater pro státní magisterskou zkoušku. 4

5 (2) Ke státním bakalářským a magisterským zkouškám a k obhajobám bakalářských a diplomových prací se studenti přihlašují písemně. Na studijní oddělení v termínech uvedených v akademickém kalendáři pro daný akademický rok odevzdají vyplněnou přihlášku k obhajobě bak./dipl. práce a k SZZ a odevzdají výtisky práce. Formální úpravu práce a počty odevzdávaných výtisků se řídí opatřením proděkanky pro studium P1 o předkládání bakalářských a diplomových prací na PřF JU. Před odevzdáním jsou studenti povinni nahrát elektronickou verzi do databáze STAG. Na přihlášce ke zkoušce z předmětů SZZ student vyplní (pokud je to u oboru jeho studia relevantní), zda bude zkoušku z předmětů SZZ skládat ústně či písemně. Rozhodnutí o možnosti písemné formy zkoušky z předmětových okruhů SZZ je v pravomoci vedoucího katedry/ústavu, která/ý obor zajišťuje, vedoucí katedry/ústavu o možnosti písemného složení zkoušky z předmětových okruhů SZZ uvědomí písemně studijní oddělení nejpozději 1 týden před termínem podávání přihlášek. Přihlášku ke zkoušce z předmětů státní zkoušky může student zrušit formou žádosti o umožnění odstoupení od zkoušky nejpozději čtyři týdny před termínem konání státních závěrečných zkoušek pozdější odstoupení je posuzováno jako neúspěšný pokus o vykonání SZZ. (3) Státní bakalářské zkoušky biologických oborů, tj. Biologie, Biomedicínská laboratorní technika, Péče o životní prostředí a Biologie pro vzdělávání (dvouoborové) organizačně zajišťuje studijní proděkanka, státní bakalářské zkoušky v ostatních oborech zajišťuje katedra nebo ústav PřF, která/ý příslušný obor garantuje a zajišťuje. Seznam předmětů státní bakalářské zkoušky a okruhů pro státní magisterskou zkoušku je uveden v Seznamu přednášek pro daný akademický rok. Obhajoby bakalářských prací zajišťuje příslušná katedra/ústav PřF. (5) Bakalářskou práci posuzuje oponent jmenovaný vedoucím katedry/ústavu PřF. Pokud dojde k závažnému rozporu mezi školitelem a oponentem v hodnocení bakalářské práce, jmenuje vedoucí katedry/ústavu PřF druhého oponenta. Při obhajobě se pak přihlíží k oběma oponentským hodnocením bakalářské práce. Obhajobu práce posuzuje komise jmenovaná děkanem na návrh vedoucího katedry/ústavu PřF, na níž/na němž byla práce vypracována; u profesních oborů navrhuje komisi vedoucí katedry/ústavu PřF, která/ý obor garantuje. Oponent je členem komise, školitel je členem komise bez hlasovacího práva. Známka z obhajoby se stanoví jako aritmetický průměr známek od jednotlivých členů komise a to tak, že práce je klasifikována známkou výborně, je-li aritmetický průměr nižší než 1,50, známkou velmi dobře, je-li aritmetický průměr roven nebo vyšší než 1,50 a nižší než 2,50, známkou dobře, je-li aritmetický průměr roven nebo vyšší než 2,50 a nižší než 3,50 a zároveň pokud většina členů komise hlasovala pro přijetí práce (tj. nehodnotila známkou nevyhověl), a známkou nevyhověl, pokud aritmetický průměr je roven nebo vyšší než 3,50 nebo pokud proti přijetí práce hlasovala alespoň polovina členů komise. Členy komise jsou všichni členové jmenovaní pro obhajobu děkanem na návrh vedoucího katedry/ústavu PřF, a to včetně oponenta/oponentů a školitele. Nedostaví-li se oponent na obhajobu, známka, kterou v posudku navrhl, se do výsledné známky z obhajoby nezapočítává. Školitel je členem komise bez hlasovacího práva. (7) Diplomovou práci posuzují dva oponenti jmenovaní vedoucím katedry/ústavu PřF. Obhajobu práce posuzuje komise jmenovaná děkanem na návrh vedoucího katedry/ústavu PřF. Členství v komisi je posuzováno stejně jako u obhajoby bakalářské práce - viz odst. 4. Známka z obhajoby se stanoví stejně jako u bakalářské práce viz odst. 4. Státní magisterské zkoušky a obhajoby diplomových prací zajišťuje příslušná katedra/ústav PřF. 5

6 (8) Posudek oponenta / posudky oponentů musí mít student k dispozici nejpozději tři dny před obhajobou; v opačném případě má právo od obhajoby odstoupit. Vedoucí katedry/ústavu PřF je v tomto případě povinen zorganizovat náhradní termín obhajoby ještě v daném semestru. (10) Je-li bakalářská, resp. diplomová práce klasifikována známkou nevyhověl, lze obhajobu práce jedenkrát opakovat po doplnění / přepracování bakalářské, resp. diplomové práce. Je-li zkouška z předmětů bakalářské zkoušky klasifikována v některém předmětu známkou nevyhověl, lze tuto zkoušku jedenkrát opakovat. V takovém případě se opakuje: a) v případě bakalářské státní zkoušky pouze zkouška z předmětu (předmětového okruhu), který byl klasifikován známkou nevyhověl; b) v případě magisterské státní zkoušky tvořené jednotlivými předměty (předmětovými okruhy), pouze zkouška z předmětu (předmětového okruhu), který byl klasifikován známkou nevyhověl; c) v případě magisterské státní zkoušky tvořené jedním celkem uspořádaným do jednotlivých pater celá zkouška z daného celku. Komentář 3: Ze souběhu současného platného znění SZŘ JU, článku 30 a výše citovaných odstavců článku 2 Opatření děkana PřF č. D 48 tedy vyplývá, že po neúspěšné obhajobě závěrečné kvalifikační práce lze ve státní zkoušce pokračovat a vykonat zkoušky ze všech předmětů, resp. předmětových okruhů státní závěrečné zkoušky. Pokud jsou všechny tyto zkoušky úspěšně vykonány, platí, že student státní závěrečnou zkoušku nesložil až do odevzdání a úspěšného obhájení závěrečné kvalifikační práce. Po jejím obhájení již (úspěšně složené) zkoušky z předmětů státní záverečné zkoušky neopakuje. Naopak v případě úspěšné obhajoby závěrečné kvalifikační práce a při klasifikaci alespoň jednoho předmětu, resp. předmětového okruhu státní závěrečné zkoušky stupněm nevyhověl je výsledné celkové hodnocení státní závěrečné zkoušky nevyhověl a student opakuje za půl roku nebo za rok v případě bakalářské státní zkoušky nebo magisterské státní zkoušky sxložené z jednotlivých samostatných předmětů (předmětových okruhů) pouze zkoušku z předmětu, ve kterém byl klasifikován stupněm nevyhověl, v případě magisterské státní zkouškyy uspořádané do pater jednoho celku závěrečnou zkoušku ze všech pater státní závěrečné zkoušky, ale neobhajuje znovu již úspěšně obhájenou závěrečnou kvalifikační práci. Z ustanovení článku 30, odst. 2 SZŘ JU vyplývá povinnost odevzdat v předem určeném termínu závěrečnou kvalifikační práci. Proto nelze z prvého odstavce tohoto komentáře vyvozovat možnost vykonat zkoušky ze všech předmětů, resp. předmětových okruhů státní závěrečné zkoušky, aniž by student odevzdal (stihl v termínu odevzdat) závěrečnou kvalifikační práci. Komentář 4, přehled konání studenta ve věci státní závěrečné zkoušky : Student, který úspěšně absolvoval všechny povinné předměty a současně získal potřebný počet kreditů, se v termínu stanoveném akademickým kalendářem musí písemně přihlásit ke státní závěrečné zkoušce a odevzdat závěrečnou kvalifikační práci. Státní závěrečnou zkoušku včetně případného opravného pokusu musí složit nejpozději v akademickém roce následujícím po roce, kdy splnil podmínky uvedené v prvé části předchozí věty. Součástí písemné přihlášky je volba předmětů, resp. předmětových okruhů státní závěrečné zkoušky. 6

7 Student, který ve stanoveném termínu odevzdal závěrečnou kvalifikační práci a při obhajobě tuto práci neobhájil (případně sám na základě oponentských posudků práci vzal zpět), může konat státní závěrečnou zkoušku. Pokud zkoušku ze všech předmětů, resp. předmětových okruhů státní závěrečné zkoušky úspěšně složí, tento výsledek platí. Nicméně celou státní závěrečnou zkoušku nesložil. Závěrečnou kvalifikační práci musí opravit nebo zcela přepracovat a může ji obhajovat nejdříve v příštím období státních závěrečných zkoušek a nejpozději v průběhu následujícího akademického roku. Po jejím úspěšném obhájení je teprve státní závěrečná zkouška úspěšně dokončena a vykonána. Student, který úspěšně obhájil svoji závěrečnou kvalifikační práci a byl z jednoho nebo více předmětů, resp. předmětových okruhů státní závěrečné zkoušky klasifikován známkou nevyhověl(a), musí nejdříve v příštím období státních závěrečných zkoušek a nejpozději v průběhu následujícího akademického roku vykonat znovu státní závěrečnou zkoušku, případně její část (předmět, předmětový okruh, ve kterém při prvém pokusu neuspěl). Úspěšně obhájenou závěrečnou kvalifikační práci již znovu neobhajuje. Komentář 5 : Výše citované normy (zákon, studijní a zkušební řád a opatření děkana) neřeší explicitně tyto záležitosti:: 1) dobu a způsob vykonání a způsob započtení závěrečné zkoušky z angličtiny do souboru splněných náležitostí k přihlášení studenta ke státní závěrečné zkoušce způsob provedení závěrečné zkoušky z angličtiny viz Opatření proděkanů č. P 20 z ) vzájemnou časovou následnost obhajoby závěrečné kvalifikační práce a konání státní závěrečné zkoušky není stanovena. 7