Krajina maska přírody?
|
|
- Rudolf Bohumír Kovář
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Abstrakty příspěvků konference KRÁSA, KRAJINA, PŘÍRODA VI na téma Krajina maska přírody? Krajina v estetické perspektivě Akademické konferenční centrum Husova 4a, Praha 1 Nálady krajiny Ondřej Dadejík (FF UK Praha, FF JU České Budějovice), Vlastimil Zuska (FF UK Praha) Co míníme ve chvílích, kdy prohlašujeme, ţe krajina je zachmuřená, místo melancholické či louka radostná? Jaký význam mají tyto doslovně nepravdivé výroky (mají-li nějaký) a na jaké kvality jejich prostřednictvím upozorňujeme? Lze zde mluvit o metaforách nebo o popisu expresivních objektů? Pokud ano, co je v těchto případech zdrojem a co výsledkem metaforického procesu, kdo či co je zde původcem a kdo příjemcem expresivního aktu? O roli emocí v rámci proţitku uměleckých děl bylo napsáno mnoho, tvrdí autorka studie Nálady přírody (1995) Jane M. Howarth, zatímco o jejich vztahu k zakoušení přírody velmi málo. Příspěvek se v jejích stopách zaměří na výroky, jimiţ krajině přisuzujeme emoční stavy, a pokusí se potvrdit, revidovat a rozvést moţné odpovědi na zmíněné otázky. Hlavním cílem příspěvku je identifikovat kvality, k nimţ se uvedený typ výroku vztahuje, zváţit, můţeme-li je označit za kvality estetické, a navrhnout, v čem můţe spočívat hodnota této interakce s krajinným prostředím. Mezi vědou a uměním: romantické koncepce krajiny Veronika Faktorová (FF JU České Budějovice) Od sklonku 18. století byla stále intenzivněji zdůrazňována estetická dimenze přírody, jiţ potvrzovalo zejména romantické umění produkující různé varianty krajinných kompozic a přírodních scenerií. Významnou, ne-li rovnocennou roli však sehrály i nově se utvářející přírodovědné disciplíny, které obrátily pozornost k dosud opomíjeným fenoménům (přednostně k nim náleţely geologické formace jako jeskyně, skály či různé typy pohoří). Jejich odborný průzkum vedl primárně k poznání neznámých přírodních zákonitostí a procesů, zároveň odhaloval i jejich význačné estetické kvality. Tyto kvality budou podrobněji analyzovány ve vybraném okruhu soudobých děl vědeckých i uměleckých. Příroda maska krajiny Tereza Hadravová (FF UK Praha) Příspěvek vyjde z názvu konference. Termíny krajina a příroda nesou významy pouze ve vztahu jeden k druhému a jejich spojení skrze metaforu masky dává tomuto vztahu specifické interpretační moţnosti. V první části příspěvku budou prozkoumány některé cesty v nabídnutém interpretačním horizontu a doloţeny příklady z oblasti 1
2 estetického uvaţování o krajině. Konceptuální mapa nabídnutých metafor vztahy zakrývání / odkrývání; pravosti / umělosti; stálosti / dočasnosti tak bude pouţita k představení některých způsobů rozumění vztahu krajiny a přírody. Ne nadarmo však masky představují exponovaný literární topos: ne vţdy je vztah masky a tváře vztahem zakrývání a ne vţdy se pod maskou nachází pravá tvář. V druhé části příspěvku se proto vztah, který metafora nabízí, pokusíme obrátit a budeme uvaţovat o přírodě jako masce krajiny. Od lužního lesa k barokní krajině a dál Pavel Hájek (Knihovna Václava Havla, Praha) Ochrana přírody a krajiny se zabývá celou řadou lokalit, avšak širší veřejnosti jsou známy převáţně jen ty, které jsou atraktivní ať jiţ ve smyslu pozitivním (horská příhraniční pásma, historická města), negativním (výsypky, lomy, doly, panelová sídliště) či značně ambivalentním (bývalé i současné vojenské výcvikové prostory, urbanismus sorely). Existuje však řada míst, jeţ jsou více méně doménou poučených vědců. Důvodem můţe být nesnadnost jejich převypravování širší veřejnosti anebo jejich charakter, který se neslučuje s obecnou představou o krásné přírodní či krajinné scenerii. Významnou roli v tomto procesu hraje čas. To, co dříve bylo vnímáno jako krásné, nezřídka dostává nálepku esteticky úpadkového, přeţitého, stejně jako druh (lhostejno zda rostlinný, či ţivočišný), jejţ bylo ještě včera záhodno vyhubit do posledního jedince, se dnes ukazuje jako zcela klíčový pro udrţení stability toho kterého místa. Ochrana přírody a krajiny ač ve své podstatě směřující ke konzervování určitého stavu je mimořádně dynamická a proměnlivá. Josef Durdík, Otakar Hostinský a environmentální estetika Martin Kaplický (FF JU České Budějovice, FF UK Praha) Východiskem příspěvku je současná environmentální estetika Allena Carlsona. Klíčovou tezí Carlsonových textů je tvrzení, ţe estetické oceňování přírody je deformováno a zbavováno svého vlastního specifického charakteru, pokud při něm uplatňujeme kritéria oceňování uměleckých děl. Za jeden z příkladů tohoto neoprávněného přenesení uměleckých kritérií na oceňování přírody mu slouţí tzv. krajinový model estetického oceňování přírody. Carlson téměř nedává příklady autorů, kteří kritizovaný model zastávají, z jeho textů je však patrné, ţe jeho kritika míří především na formalistické estetické teorie vycházející z Kantova vymezení soudu vkusu. Příspěvek se pokusí ukázat, ţe dávno před zrodem environmentální estetiky můţeme v rámci českého herbartismu, tedy estetického formalismu par excellence, rozpoznat dva naprosto odlišné přístupy ke vztahu přírody a umění. První, zastávaný Josefem Durdíkem, by mohl být plně vystaven Carlsonově kritice, druhý, zastávaný Otakarem Hostinským, naopak velice blízce odpovídá Carlsonově koncepci, předznamenává její argumenty a současně se vyhýbá teoretickým problémům, kterým je vystaven Carlsonův kognitivní model estetického oceňování přírody. Krajinné velkozahradnictví aneb Co v krajině chránit? Stanislav Komárek (PřF UK Praha) Co je v krajinách vlastně tím, co je hodno ochrany? Je dobře udrţovat krajinné skanzeny minulých dob, kdyţ uţ se éra změnila a způsob obhospodařování či 2
3 neobhospodařování je jiný? Co vlastně chceme? Uchovat krajinný ráz z doby našich pradědů, krajinu s co nejvyšší biodiverzitou, či s velkými ostrůvky výskytu druhů pokládaných za cenné a původní? Oč je křídlatka sachalinská horší neţ hořec tolitový? Příspěvek k možnostem využití (realistické) krajinomalby v krajinné ekologii Jan Lacina (MENDELU Brno) Jednou z běţných metod hodnocení změn krajiny je srovnání fotografických záběrů téhoţ místa v různých časových horizontech. Obdobně byť v menším rozsahu lze k tomuto účelu pouţít zobrazení krajiny rozmanitými výtvarnými technikami, zejména malbou. Velmi cenná jsou především ta zobrazení, která vznikla před vynálezem fotografie a před podrobným vojenským mapováním. I díla pozdějších mistrů krajinomalby jsou však hodnotným dokumentem určitého vyuţití krajiny, určitého krajinného rázu. Uţ Antonín Chittussi sice řekl, ţe malíř není fotograf, přesto on a četní jeho následovníci dokázali zachytit právě ty podstatné rysy krajiny, jejichţ kvalitu i kvantitu se snaţíme v krajinné ekologii hodnotit. Tak například negativní změny harmonické kulturní krajiny Českomoravské vrchoviny si můţeme ukázat na základě srovnání současného stavu s dřívějšími záběry Františka Richtera, Oldřicha Blaţíčka, Josefa Jambora, Emanuela Ranného aj. Básnická krajina jako svědectví historie Tu Fu v jižní Číně Olga Lomová (FF UK Praha) Příspěvek se bude zabývat básněmi, které skládal čínský básník Tu Fu ( ) na sklonku ţivota během putování v oblasti Tří soutěsek na řece Jang-c. Vidíme zde na jedné straně, jak básník objevuje neobvyklé přírodní útvary a těší se barvami, světly a stíny vody a skal kolem sebe, a na straně druhé, jak přírodní útvary vsazuje do souvislostí známých legend a historických událostí a vytváří z nich krajinu, skrze niţ promlouvá historie. Barokní krajina a estetická senzitivita lidové kultury Pavel Matlas (Státní oblastní archiv Třeboň) Úvod příspěvku bude věnován pochybnostem nad konstruktem fenoménu české barokní krajiny. Skutečně se v baroku i mimo architekturu událo cosi tak revolučního, co trvale poznamenalo krajinný ráz a předurčilo jeho vývoj do dnešní podoby? Byly změny v této době stejně převratné jako v období neolitu a vrcholného středověku, nebo měly spíše charakter strukturální a kvantitativní neţ kvalitativní? Druhá část příspěvku se zaměří na vztah, který si ke krajině vytvářeli její tehdejší obyvatelé. Pozornost se nesoustředí na představitele společenské elity, ale na nejpočetnější část populace, prosté venkovany, kteří ve volné krajině proţívali svůj kaţdodenní ţivot. Co v krajině poutalo jejich pozornost a s jakými významy (estetickými hodnotami) tato místa spojovali? Zanechali tito negramotní lidé o svém vztahu k ţivotnímu prostředí nějaká svědectví? Proč by to dělali? Jak lze tedy obraz krajiny před třemi aţ čtyřmi sty lety a tím spíše vztah tehdejších lidí k ní (re)konstruovat? 3
4 Sdílení informací o estetických hodnotách krajiny jako předpoklad účinné ochrany krajinného rázu v úřední praxi Vladimír Mikeš (Agentura ochrany přírody a krajiny ČR Praha) Zákonná úprava ochrany krajinného rázu v sobě zahrnuje také ochranu estetických hodnot krajiny a nabízí pojmy, se kterými je moţné při hodnocení krajinného rázu pracovat. V úřední praxi je s těmito termíny nakládáno různě, ukazuje se nutnost jednotného výkladu. Ochrana estetických hodnot je přitom často rozhodujícím kritériem přijatelnosti. Při hodnocení vlivu záměrů na krajinný ráz pomáhá přesvědčivý popis stávajících hodnot s co nejširším vyuţitím poznatků a principů urbanistické a krajinářské kompozice včetně historických příkladů uplatnění těchto principů přímo v krajině. Ochrana krajinného rázu je někdy jediným nástrojem vyuţitelným ve snaze o zachování úřední praxí obtíţně uchopitelných, nicméně široce sdílených hodnot, jako je tzv. genius loci, identita, paměť či autenticita krajiny. Určování estetických hodnot krajiny souvisí kromě objektivních krajinářských, případně kompozičních kritérií také s aktuálním vnímáním krajiny jejími obyvateli. Tvořivé i ničivé projevy lidské činnosti v krajině dokazují, ţe vazba obyvatel na konkrétní místo má zásadní vliv na estetické hodnoty krajiny. Test pojmu krajina postavením mimo vnímání člověka a užitím v geologickém čase Radek Mikuláš (Geologický ústav AV ČR) Termín krajina je v přírodních i například právních vědách poměrně dobře definován. Definic je řada, protoţe vycházejí z hledisek většinou úzkých oborů, vesměs se však doplňují. Pohledy těchto oborů (věřím, ţe to platí i o estetice) značně sjednocuje pojetí krajiny jako interpretovaného textu: krajina potřebuje ke své existenci objekty (svět, přírodu) a čtenáře (ţivé organismy). Testem všeobecnosti takto pojaté definice je převedení krajin do geologického času. V něm se nejen mění svět a příroda, ale navíc se vytrácí člověk jako přímý pozorovatel, protoţe se objevil aţ v nejmladší geologické epoše. Výsledek této transpozice je dobře patrný na uměleckých obrazových rekonstrukcích dávného ţivota. Některé z nich jsou komponovány z pohledu (tehdy neexistujícího) čtenáře-člověka, jiné (obsahově cennější) respektují námi předpokládanou interpretaci prostředí jinými ţivočichy (např. krytolebcem). Toto razantní rozšíření pojmu krajina v sobě předjímá i změnu lidského nazírání na krajinu: nejen svět, ale i čtenář se proměňuje. Problematická místa v metodikách k hodnocení krajinného rázu Kateřina Pařízková (FSS MU Brno) Hodnocení krajinného rázu je krok nutný k podchycení jeho ochrany, tak, jak je daná zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Postup hodnocení mají usnadnit speciální metodiky. Provedeme-li reflexi těchto metodik na základě minulých i současných poznatků estetiky a jiných humanitních disciplín, nalezneme značné mnoţství inkonzistencí. Stěţejním pojmům estetiky, jako jsou estetický postoj či estetický proţitek, se nevěnuje ani jedna z metodik k hodnocení krajinného rázu a estetický proţitek je zaměňován za pouhou libost či intuitivní vnímání. Problematické je především pojetí základních pojmů, se kterými autoři metodik pracují například harmonické měřítko, harmonické vztahy v krajině, estetická hodnota a smyslové vnímání a s tím související vizualita. 4
5 Může být krajina půvabná? Jan Staněk (FF a PedF JU České Budějovice) V evropských jazycích se celkem běţně můţeme setkat s výrazem půvabná krajina (graceful landscape, anmutige Landschaft, paysage gracieux...). Otázkou je, zda by s takovým spojením vzhledu krajiny s dotyčnou estetickou kategorií souhlasili teoretikové půvabu. Pokud se podíváme například do Homeových Elements of Criticism, kde najdeme jednu z prvních a podle některých i nejpromyšlenějších teorií půvabu, zjistíme, ţe půvab v přísném slova smyslu je zde přisuzován výhradně člověku a je spojen s pohybem: Home by tedy něco neoţiveného (inanimate) a nehybného půvabným nikdy nenazval. Jiné teorie sice dosah půvabu rozšiřují, ale stále jej spojují pouze s ţivými bytostmi, případně s projevováním duše v umění. Příspěvek se pokusí naznačit odpověď na otázku, která z teorií půvabu a jaké pojetí krajiny nejvíce přejí tomu, abychom mohli mluvit o půvabné krajině i v přísném (nebo alespoň přísnějším) smyslu slova. Vztah krajiny a jejího zobrazení v rámci teorie malebna Karel Stibral (FSS MU Brno) Současné estetiky přírody spojuje odmítání pohledu na přírodu či krajinu jako na obraz krajinomalbu či objekt. K tomuto problému se paradoxně dostalo jiţ několik teoretiků z oblasti tzv. picturesque controversy (Price, Knight, Repton) na přelomu 18. a 19. století, propagující právě pohled na přírodu očima krajinářů. Tehdejší teorie malebna přišla s důrazem na hodnocení vizuálních hodnot krajiny (oproti literárněsymbolickým atp.) po vzoru krajinářů, současně si její protagonisté (jiţ Gilpin) uvědomovali i specifičnost pohledu na krajinu či přírodu jako přírodu. Zejména pro zahradního architekta a teoretika tohoto umění Humphryho Reptona představovaly rozdíly ve vnímání krajiny zobrazené a krajiny (resp. zahrady) reálné zásadní argumenty pro samostatnost zahradního umění. Krajina maska člověka? Monika Sybolová (Národní galerie Praha) Příspěvek bude zaměřen na výtvarné umění konce 19. století a představí změnu vnímání krajiny a prostoru na přelomu století, kdy jednou z moţností krajinomalby bylo spojení s figurální malbou a o krajině se uvaţovalo jako o zrcadle mysli člověka. V tomto úhlu pohledu bude představen a porovnán koncept novoromantické, symbolistní, dekadentní a expresionistické krajinomalby, které reflektují nejen představy, myšlenky a emoce tvůrce, ale i diváka a tehdejší společnosti. Bude ukázán vliv filozofie a krásné literatury na toto hnutí v krajinomalbě se zaměřením na autory, jako byli Paul Gauguin, Edvard Munch, Fernand Khnopff nebo Mařákovi ţáci. Krajinomalba odraz vnímání času a doby Ivana Trpáková (FŢP ČZU), Pavel Trpák Kaţdá krajina má svůj krajinný potenciál, daný přírodními faktory, estetikou a geniem loci. Konečná tvářnost krajiny je formována mírou vyuţití lidskou a zvířecí societou a odráţí stav a vnímání ţivotního prostředí. Její proměna v čase se stává tématem pro některé malíře a grafiky, kterým její osud nebyl lhostejný. Tato reflexe má významnou dokumentární hodnotu záznamu stavu krajiny a jejího vnímání danou společností. 5
6 Jako příklad jsme zvolili výtvarníky, přátele, formované různými krajinami a různým viděním světa. Jihočeský grafik František Peterka je příkladem dokumentární výtvarné zkratky. Malíř Vysočiny Jindřich Hegr podává svědectví o své krajině v minulosti a v současnosti. Vidění krajiny Františka Karla Foltýna, kolínského malíře z Moravského Slovácka, je provázeno symboly a atributy současné společnosti promítajícími se do krajiny. Toto pojetí odrazu těchto atributů ztvárňuje naše hříchy v krajině jako další důvod pro Kristovo ukřiţování. Tyto polohy zobrazení krajiny se tak vlastně stávají novým médiem ekologické interpretace krajinomalby. Co je důležitější v krajině: estetika, nebo biodiverzita? Mojmír Vlašín (Veronica, Brno) Autor zkoumá krajinu ze dvou hledisek. Z pohledu biocentrického světonázoru je zřejmé, ţe ţivot, příroda či biodiverzita je hodnotnou sama o sobě a estetika je mimo hru. Pokud se ale postavíme na pozice antropocentrického světonázoru, je moţné krajinu vnímat jako ţivotní prostor pro člověka, a tedy jako zdroj potravy, biomasy a nerostných surovin, místo pro bydlení nebo pro rekreaci. Pokud o krajině uvaţujeme jako o místě pro přírodu i člověka, je rozpor mezi její krásou a rozmanitostí (resp. biodiverzitou) spíše umělý. V naprosté většině je moţné oba přístupy sladit, neboť pestrost a krása se nevylučují, ba právě naopak. Je také moţné poloţit si otázku, co očekáváme od krajiny, které funkce by měla plnit především. S ohledem na odpověď je pak třeba analyzovat míru významnosti estetiky (krásy) a biodiverzity (přírodní rozmanitosti) pro krajinu. Na dvou případových studiích (Bílé Karpaty a Šumava) autor dokládá rozdíly a shody estetické a biodiverzitní funkce krajiny ve střední Evropě. 6
Výtvarná výchova. 9. ročník. Zobrazování přírodních forem. Giuseppe Arcimboldo
list 1 / 6 Vv časová dotace: 1 hod / týden Výtvarná výchova 9. ročník VV 9 1 01 vybírá, vytváří a pojmenovává co nejširší škálu prvků vizuálně obrazných vyjádření a jejich vztahů; uplatňuje je pro vyjádření
VíceVýtvarná výchova - Kvinta, 1. ročník
Výtvarná výchova - Kvinta, 1. ročník Výtvarný obor Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Kompetence sociální a personální Kompetence občanská Kompetence
VíceZákladní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace
Výtvarná výchova - 6. ročník prvky kresebného vyjádření světlo, stín, polostín textura, měkká modelace a šrafura jejich uspořádání v ploše a prostoru základní kresebné techniky např. kresebné studie, figurální
VíceGYMNÁZIUM OSTRAVA ZÁBŘEH, VOLGOGRADSKÁ 6a. Mgr. Marcela Gajdová. Tematické plány pro školní rok 2016/2017
GYMNÁZIUM OSTRAVA ZÁBŘEH, VOLGOGRADSKÁ 6a Mgr. Marcela Gajdová Tematické plány pro školní rok 2016/2017 Estetická výchova výtvarná výchova (prima B ŠVP) Estetická výchova výtvarná výchova (sekunda - ŠVP)
VíceKateřina Strnadová. Masarykova univerzita Pedagogická fakulta Metodika galerijní pedagogiky (GP3MP_MGP), JS 2013 Mgr. Bc. Alice Stuchlíková, Ph.D.
Kateřina Strnadová Masarykova univerzita Pedagogická fakulta Metodika galerijní pedagogiky (GP3MP_MGP), JS 2013 Mgr. Bc. Alice Stuchlíková, Ph.D. teoretik umění, historik, spisovatel ředitel hamburské
VíceVYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY NOVÉ TVÁŘE NEW FACES. BcA. BARBORA POKORNÁ. Prof. MgA. PETR KVÍČALA. MgA.
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA VÝTVARNÝCH UMĚNÍ ATELIÉR MALÍŘSTVÍ 3 FACULTY OF FINE ARTS STUDIO OF PAINTING 3 NOVÉ TVÁŘE NEW FACES DIPLOMOVÁ PRÁCE MASTER S THESIS AUTOR
Více6.2. II.stupeň. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vyučovací předmět: VÝTVARNÁ VÝCHOVA. Charakteristika vyučovacího předmětu 2.
6.2. II.stupeň Vzdělávací oblast: Umění a kultura 6.2.12. Vyučovací předmět: VÝTVARNÁ VÝCHOVA Charakteristika vyučovacího předmětu 2. stupeň Obsahové vymezení Vzdělávání v této oblasti přináší umělecké
VíceVYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA VÝTVARNÝCH UMĚNÍ FACULTY OF FINE ART LOUČENÍ PARTING
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA VÝTVARNÝCH UMĚNÍ FACULTY OF FINE ART ATELIÉR SOCHŘSTVÍ 2 STUDIO SCULPTURE 2 LOUČENÍ PARTING BAKALÁŘSKÁ PRÁCE BACHELOR S THESIS AUTOR
VíceZákladní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace
Výtvarná výchova - 6. ročník prvky kresebného vyjádření OSV rozvoj schopnosti tvar, objem a prostor poznávání světlo, stín, polostín textura, měkká modelace a šrafura OSV sebepoznání a jejich uspořádání
VíceARCHEOLOGIE PRAVĚKÝCH ČECH. SV. 1-8 Jiráň, Luboš Venclová, Natalie (editoři) Praha: Archeologický ústav AV ČR, Praha, v. v. i.
Podklady k tiskové konferenci dne 20.2. 2009 1 ARCHEOLOGIE PRAVĚKÝCH ČECH. SV. 1-8 Jiráň, Luboš Venclová, Natalie (editoři) Praha: Archeologický ústav AV ČR, Praha, v. v. i. 2007-2008 Dosud nejrozsáhlejší
VíceVýtvarná kultura. Studijní opora předmětu
Studijní opora předmětu Výtvarná kultura Typ předmětu: povinný Doporučený ročník: 1 Rozsah studijního předmětu: 1 semestr Rozsah hodin výuky: 8 hod. / sem. počet hodin pro samostudium: 70 Způsob zakončení:
VíceProudy ve výtvarné pedagogice
Proudy ve výtvarné pedagogice 80. léta 20. století Dochází ke dvěma protichůdným liniím ve výuce výtvarné výchovy: Duchovní a smyslové pedagogika Důraz je kladen na kontakt s matriálem, vlastní tělesnou
VíceNAŠE SPOLEČNÁ PŘÍTOMNOST I
AC TA U N I V ER SI TAT IS C AROLINAE PHILOSOPHICA ET HISTORICA 1/2009 STUDIA SOCIOLOGICA XVI NAŠE SPOLEČNÁ PŘÍTOMNOST I Miloslav Lapka, Jan Vávra, Jiří Šubrt UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE NAKLADATELSTVÍ
VíceVýtvarná výchova. 8. ročník. Výtvarné vyjádření zajímavých přírodních tvarů studijní, případně fantazií dotvořené práce. Barvy výtvarné hry a etudy
list 1 / 5 Vv časová dotace: 1 hod / týden Výtvarná výchova 8. ročník uplatňuje představivost, fantazii a výtvarné myšlení ve vlastním výtvarném projevu experimentuje s různými druhy linie orientuje se
VíceKvalita a udrţitelnost ţivota jako kritérium vizí a strategií
Kvalita a udrţitelnost ţivota jako kritérium vizí a strategií Martin Potůček CESES FSV UK Praha, Česká republika http://martinpotucek.cz, http://ceses.cuni.cz Beseda Společnosti pro trvale udrţitelný ţivot
VíceVýtvarná výchova charakteristika předmětu
charakteristika předmětu Časové, obsahové a organizační vymezení Ročník prima sekunda tercie kvarta kvinta sexta septima oktáva Hodinová dotace 2 2 1 1 2 2 - - V rámci předmětu Výtvarná výchova RVP ZV
VíceTabulace učebního plánu
Tabulace učebního plánu Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět: výtvarná výchova Ročník: Kvinta, I.ročník Tématická oblast Obrazové znakové systémy ilustrace povídky z díla anglicky mluvících autorů interakce
VíceVýstupy Učivo Průřezová témata
5.2.13.2 Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu VZĚLÁVACÍ OBLAST:Umění a kultura PŘEMĚT: Výtvarná výchova ROČNÍK: 6. Organizuje plochu pomocí linie Výstupy Učivo Průřezová témata kresba linie v ploše, technika
VíceZahrady představují jednu z nejvýznamnějších. forem soustavy sídelních i krajinných vegetačních. útvarů. Otázka výtvarných přístupů k jejich řešení je
Funkce a formy zahrad jako inspirativní zdroj zahradní a krajinné tvorby Zahrady představují jednu z nejvýznamnějších forem soustavy sídelních i krajinných vegetačních útvarů. Otázka výtvarných přístupů
VíceVýběr z nových knih 9/2015 ostatní společenskovědní obory
Výběr z nových knih 9/2015 ostatní společenskovědní obory 1. Bezpečný internet : chraňte sebe i svůj počítač / Mojmír Král -- První vydání Praha : Grada Publishing, a.s., 2015 -- 183 stran ISBN 978-80-247-5453-6
Vícestudijní opora k předmětu
doporučený ročník: 1 forma výuky: seminář, cvičení rozsah hodin výuky: 8 hod/semestr počet hodin pro samostudium: 50 způsob zakončení: zápočet vyučující: Mgr. Karel Řepa studijní opora k předmětu Co je
VíceUmělecká kritika. Úvod do uměnovědných studií
Umělecká kritika Úvod do uměnovědných studií Opakování O jaký typ znaku se jedná? 2 Opakování O jaký typ znaku se jedná? m kravské zvony v 2. větě Mahlerovy 7. symfonie červená na semaforu 3 Opakování
VíceZákladní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538
Jazyk a jazyková komunikace Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura má komplexní charakter a pro přehlednost je rozdělen do tří složek: Komunikační
VícePlnění Politiky architektury a stavební kultury ČR MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR. Ing. arch. Josef Morkus, Ph.D.
Plnění Politiky architektury a stavební kultury ČR MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR Ing. arch. Josef Morkus, Ph.D. Základní informace Hlavním cílem je přispět ke zvýšení kvality prostředí vytvářeného
VíceVĚTRNÉ ELEKTRÁRNY A CHARAKTER, RÁZ A IDENTITA KULTURNÍ KRAJINY
VĚTRNÉ ELEKTRÁRNY A CHARAKTER, RÁZ A IDENTITA KULTURNÍ KRAJINY Workshop Větrné elektrárny a životní prostředí 10.3.2009 Jindřichův Hradec doc.ing.arch Ivan Vorel, CSc katedra urbanismu a územního plánování
VíceMALÉ REALIZACE V OBCÍCH A KRAJINĚ S ARCHITEKTEM
MALÉ REALIZACE V OBCÍCH A KRAJINĚ S ARCHITEKTEM (POROZUMĚNÍ PRÁCI ARCHITEKTA) AUTOR: ING.ARCH. VENDULA MARKEVIČOVÁ SPOLUPRÁCE: ING. EVA WAGNEROVÁ, ING.ARCH. JIŘÍ MARKEVIČ, BC. JANA ZUNTYCHOVÁ DEFINICE
VíceReálné gymnázium a základní škola města Prostějova Školní vzdělávací program pro ZV Ruku v ruce
7 UMĚNÍ A KULTURA UČEBNÍ OSNOVY 7. 3 Výtvarné činnosti Časová dotace 7. ročník 1 hodina 8. ročník 1 hodina 9. ročník 1 hodina Celková časová dotace je 3 hodiny. Charakteristika: Žáci si tento předmět vybírají
Více4.6 Vzdělávací oblast Umění a kultura 4.6.2 Výtvarná výchova
4.6 Vzdělávací oblast Umění a kultura 4.6.2 Výtvarná výchova 1. 2. 3. 4. Hodinová dotace Výtvarná výchova 2 2 2 2 Realizuje obsah vzdělávacího oboru Výtvarná výchova RVP ZV. Výuka probíhá ve dvouhodinových
VíceFotografování přírody
Fotografování přírody stručná metodika Fotografování přírody je nesmírně rozmanitá disciplína. Může zahrnovat vše od fotografií krajiny, přes zachycení zvířat či rostlin až po drobné detaily. Na následujících
VíceCZ.1.07/1.5.00/34.0527
Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice
VíceVÝTVARNÁ VÝCHOVA 1. - 3. ROČNÍK Žák: pozná různé druhy tvarů, porovnává vlastnosti, které zakládají, jejich podobnost či odlišnost, jejich vztahy, pozná různorodé přírodní a umělé materiály, seznamuje
VíceUMĚNÍ A KULTURA. VÝTVARNÁ VÝCHOVA 2.stupeň ZŠ
348 Vzdělávací oblast: Vyučovací předmět: UMĚNÍ A KULTURA VÝTVARNÁ VÝCHOVA 2.stupeň ZŠ CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU Obsahové, časové a organizační vymezení Ročník 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 Dotace 1 1 1 2 2 2 1 1
VíceVýtvarná výchova - Sexta, 2. ročník
Výtvarná výchova - Sexta, 2. ročník Výtvarný obor Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence komunikativní Kompetence k řešení problémů Kompetence sociální a personální Kompetence občanská Kompetence k
VíceMěnící se společnost?
Měnící se společnost? Jan Vávra, Miloslav Lapka (edd.) filozofická fakulta univerzity karlovy, 2012 varia v KATALOGIZACE V KNIZE NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR Měnící se společnost? / Jan Vávra, Miloslav Lapka (edd.).
VíceV.7.2 Výtvarná výchova
1/6 V.7.2 Výtvarná výchova V.7.2.II 2. stupeň V.7.2.I. 1 Charakteristika předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Výtvarná výchova přispívá k dosažení emoční, kulturní a vizuální gramotnosti žáků.
Vícegrafickým záznamem vokálně-instrumentálních
Vyučovací předmět: Hudební výchova Ročník : kvinta, 1. Ročník Téma: Školní výstup- žák: Učivo: ( PT, TO, INT, PRO) Vokální činnosti - Uplatňuje zásady hlasové hygieny v běžném životě - Využívá svého individuálního
VíceVyužití DV jako intervenční metody v DD Marie Pavlovská
Využití DV jako intervenční metody v DD Marie Pavlovská Intervenční dimenze dramatické výchovy Dramatická výchova/ve speciální pedagogice dramika je pedagogickou disciplínou, která - využívá metody dramatického
Více17. Výtvarná výchova
17. 202 Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Vyučovací předmět: Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět výtvarná výchova patří do vzdělávací oblasti. Je zařazen do všech čtyř ročníků nižšího
VíceIgor Zhoř , Brno , Brno
Igor Zhoř 9.3.1925, Brno 22.11.1997, Brno Studia 1945-49 přírodovědecká a pedagogická fakulta Masarykovy univerzity, Brno, 1950 doktorát 1964-68 externí aspirantura na filozofické fakultě brněnské univerzity,
VíceVYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA VÝTVARNÝCH UMĚNÍ FACULTY OF FINE ART ŢIVOT LIFE
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA VÝTVARNÝCH UMĚNÍ FACULTY OF FINE ART ATELIÉR KRESBY A GRAFIKY STUDIO OF DRAWING AND PRINTMAKING ŢIVOT LIFE BAKALÁŘSKÁ PRÁCE BACHELOR
VíceSkutečnost světa Práce v informačním poli jako umění
Skutečnost světa Práce v informačním poli jako umění In-formace pojem informace, z lat. dávat tvar KDO pozoruje, kdo je to POZOROVATEL vědomá mysl, duše, (ztotoţnění se s já) DÁVAT TVAR = vytvořit asociaci,
VíceŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou
ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT určený pro praktickou školu jednoletou CHARAKTERISTIKA OBORU Charakteristika oboru vzdělání Praktická škola jednoletá umožňuje střední vzdělávání žákům se středně
VícePředmět: V Ý T V A R N Á V Ý C H O V A
13-ŠVP-Výtvarná výchova-p,s,t,k strana 1 (celkem 6) 1. 9. 2014 Předmět: V Ý T V A R N Á V Ý C H O V A Charakteristika předmětu: Cílem předmětu je postupně seznamovat žáky s výrazovými výtvarnými, technikami
VíceVýtvarná výchova. Barevný svět kolem nás, barvy které známe
1 Výtvarná výchova Výtvarná výchova Učivo Barevný svět kolem nás, barvy které známe Barvy základní, podvojné a jejich uplatnění při VOV, možnost použití redukované né škály Barvy lazurní/husté; odstíny,
VíceVzdělávací oblast: Umění a kultura Vyučovací předmět: Výtvarná výchova Ročník: 6.
VV6 Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vyučovací předmět: Výtvarná výchova Ročník: 6. vybírá, vytváří a pojmenovává co nejširší škálu prvků vizuálně obrazných vyjádření a jejich vztahů; uplatňuje je pro
VíceOndřej Přibyl Dizertační práce Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze Dizertační práce Praha 2012 Ondřej Přibyl
Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze Dizertační práce Praha 2012 Ondřej Přibyl Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze Dizertační práce Jedinečnost a reprodukce fotografického fi obrazu Ondřej Přibyl
VíceVýtvarná výchova 6. ročník
Výtvarná výchova 6. ročník Období Ročníkový výstup Učivo Kompetence Mezipředmětové vztahy,průř.témata Pomůcky, literatura září-červen Vybírá, vytváří a pojmenovává co nejširší škálu prvků vizuálně obrazných
VíceTVOŘIVÁ LITERÁRNÍ VÝCHOVA A TVOŘIVÝ SLOH. Doc. PhDr. Ondřej Hník, Ph.D., katedra české literatury PedF UK
TVOŘIVÁ LITERÁRNÍ VÝCHOVA A TVOŘIVÝ SLOH Doc. PhDr. Ondřej Hník, Ph.D., katedra české literatury PedF UK HLAVNÍ MYŠLENKY TÉTO PŘEDNÁŠKY Dítě má základy oborů v sobě. Je třeba je jen vynést na světlo a
VíceSEMINÁRNÍ PRÁCE VÝCHOVA
SEMINÁRNÍ PRÁCE (ÚVOD DO MODERNÍ PEDAGOGIKY) VÝCHOVA LENKA FIALOVÁ VÝŽIVAČLOVĚKA 2004/2005 4.ROČNÍK OBSAH 1. Základní pojmy 2. Výchova 3. Funkce výchovy 4. Činitelé výchovy POUŽITÁ LITERATURA 1. J. Průcha,
VícePORADENSKÁ ŠKOLA W. GLASSERA: REALITY THERAPY
PORADENSKÁ ŠKOLA W. GLASSERA: REALITY THERAPY PRO PORADENSKOU PRAXI NENÍ NIC PRAKTIČTĚJŠÍHO NEŢ DOBRÁ TEORIE Proto odborná výuka poradců má obsahovat především teoretické principy, na jejichţ základě lze
VíceNÁRODNÍ PARKY ČESKÉ REPUBLIKY
NÁRODNÍ PARKY ČESKÉ REPUBLIKY Přírodovědný pohled Národní parky představují nejvýznamnější přírodní fenomény ČR, které nebyly formovány bezprostředně činností člověka (na rozdíl od např. Třeboňské rybniční
VíceRECENZE RODINNÝCH DOMŮ V ARCHITEKTONICKÝCH ČASOPISECH ZÁKLADNÍ OTÁZKY autor: Ing. arch. Petr Pištěk,
RECENZE RODINNÝCH DOMŮ V ARCHITEKTONICKÝCH ČASOPISECH ZÁKLADNÍ OTÁZKY autor: Ing. arch. Petr Pištěk, pistepet@fa.cvut.cz obor: Architektura, teorie a tvorba školitel: prof. Ing. arch. Ján Stempel Proč
VíceVzdělávací obor - Výtvarná výchova - obsah
Vzdělávací obor - Výtvarná výchova - obsah 6. ročník 1. ROZVÍJENÍ Kompetence k učení SMYSLOVÉ Kompetence k řešení problémů CITLIVOSTI Kompetence komunikativní Kompetence sociální a personální Žák vybírá,
VíceTabulace učebního plánu
Tabulace učebního plánu Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět: výtvarná výchova Ročník: Kvinta, I.ročník Tématická oblast Obrazové znakové systémy ilustrace povídky z díla anglicky mluvících autorů interakce
VíceCharakteristika vyučovacího předmětu výtvarná výchova
Charakteristika vyučovacího předmětu výtvarná výchova Obsahové vymezení Výtvarný obor navazuje na výtvarnou výchovu základní školy a vychází ze vzdělávacího obsahu Výtvarného oboru v RVP G. Časové vymezení
VíceSOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA ve vztahu k dalším disciplínám. doc. Michal Kaplánek
SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA ve vztahu k dalším disciplínám doc. Michal Kaplánek Místo sociální pedagogiky v kontextu vědy i praxe Terminologický problém (teorie praxe) Používání stejného pojmu pro vědu i praxi,
VíceLOKALIZAČNÍ FAKTORY (ČÁST PRVNÍ) Ing. Kateřina Šugárová
LOKALIZAČNÍ FAKTORY (ČÁST PRVNÍ) Ing. Kateřina Šugárová Lokalizační faktory rozhodují o konkrétní lokalizaci, o funkčním vyuţití konkrétní oblasti cestovním ruchem z hlediska přírodních moţností nebo z
VícePříloha č. 9 VÝTVARNÁ VÝCHOVA
Žák při vlastních tvůrčích činnostech pojmenovává prvky vizuálně obrazného vyjádření (světlostní poměry, barevné kontrasty, proporční ) Žák využívá a kombinuje prvky vizuálně obrazného vyjádření ve vztahu
VíceStudent/ka: MgA. Nikola Čulík Školitel/ka: Mgr. Lenka Sýkorová, Ph.D.
Doktorský studijní program Výtvarná umění, obor Vizuální komunikace FUD UJEP - seznam studentů a školitelů - rámcová témata disertačních prací - stručné anotace disertačních prací - studijní plány Studijní
VícePřemýšlení o městě Doc. Ing. arch. Jan Mužík, CSc., architekt města Litoměřice
Přemýšlení o městě Doc. Ing. arch. Jan Mužík, CSc., architekt města Litoměřice Charakter sídla je dán vztahem zástavby a okolní krajiny, jeho prostorovým členěním, hierarchií, kompozicí a kvalitou veřejných
VíceValidita jako integrace výzkumného poznání PSY401 Metodologie psychologie
Validita jako integrace výzkumného poznání PSY401 Metodologie psychologie Prof.PhDr. Ivo Čermák, CSc. Jan Širůček, PhD. Obsah přednášky 1. Teoretická východiska-obecně o validitě 2. Funkce validity v kvalitativním
Víceprůmyslové dědictví mezi sny, možnostmi a realitou Benjamin Fragner Výzkumné centrum průmyslového dědictví FA ČVUT v Praze
průmyslové dědictví mezi sny, možnostmi a realitou Benjamin Fragner Výzkumné centrum průmyslového dědictví FA ČVUT v Praze průmyslové dědictví mezi sny, možnostmi a realitou Příspěvky konference v mnohém
VíceNÁVRH ZMĚNY č.7 ÚZEMNÍHO PLÁNU ZBRASLAVICE
1 NÁVRH ZMĚNY č.7 ÚZEMNÍHO PLÁNU ZBRASLAVICE Pořizovatel Městský úřad Kutná Hora odbor regionálního rozvoje a územního plánování DATUM: duben 2016 2 ZÁZNAM O ÚČINNOSTI Územně plánovací dokumentace Změna
VíceUmění a věda VY_32_ INOVACE _06_111
STŘEDNÍ ŠKOLA STAVEBNÍ A TECHNICKÁ Ústí nad Labem, Čelakovského 5, příspěvková organizace Páteřní škola Ústeckého kraje Umění a věda VY_32_ INOVACE _06_111 Projekt MŠMT Název projektu školy Registrační
VíceVyučovací hodiny mohou probíhat v kmenové třídě, kreslírně i v plenéru.
Charakteristika předmětu 2. stupně Výtvarná výchova (VV) Výtvarná výchova je zařazena do vzdělávací oblasti Umění a kultura. Je samostatným předmětem s časovou dotací 2 hodiny týdně v 6. a 7. ročníku,
VíceUMĚNÍ A KULTURA Charakteristika vzdělávací oblasti
UMĚNÍ A KULTURA Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací oblast Umění a kultura umožňuje žákům jiné než pouze racionální poznávání světa a odráží nezastupitelnou součást lidské existence umění a kulturu.
VíceNové vedení Domu umění města Brna
Nové vedení Domu umění města Brna Tisková konference 19 03 (2013) v 11 h Dům umění města Brna Malinovského nám. 2 Od 1. března 2013 vede Dům umění města Brna jeho dlouhodobá spolupracovnice, kurátorka
VíceJedna z moţností výuky udrţitelnosti na VŠ. Kateřina Marková
Jedna z moţností výuky udrţitelnosti na VŠ Kateřina Marková katerina.markova@ujep.cz Fakulta ţivotního prostředí UJEP - Ústí nad Labem http:// fzp.ujep.cz Environmental humanities Humanitní environmentalistika
VíceZákladní škola Fr. Kupky, ul. Fr. Kupky 350, Dobruška 5.7 UMĚNÍ A KULTURA VÝTVARNÁ VÝCHOVA - Výtvarná výchova 6.
RVP ZV Obsah RVP ZV Kód RVP ZV Očekávané výstupy ŠVP Školní očekávané výstupy ŠVP Učivo VV-9-1-01 vybírá, vytváří a pojmenovává co nejširší škálu prvků vizuálně obrazných vyjádření a jejich vztahů; uplatňuje
VíceVýtvarná výchova 6. ročník
Výtvarná výchova 6. ročník Období Ročníkový výstup Učivo Kompetence Mezipředmětové vztahy,průř.témata Pomůcky, literatura Vybírá, vytváří a pojmenovává co nejširší škálu prvků vizuálně obrazných vyjádření
VíceEstetický soud. Úvod do uměnovědných studií
Estetický soud Úvod do uměnovědných studií Krása jako objektivní vlastnost Platón (427 347 př. Kr.) idea dobra a krásy mimesis Aristoteles (384 322 př. Kr.) Pozitivní mimesis Uvolnění citů, Katarze (očista
VíceVýtvarná výchova Ročník TÉMA
Výtvarná výchova Ročník TÉMA 1. 2. Výtvarná výchova Vlastní tvorba Metodika emocionalní Vlastní tvorba Metodika popíše vhodné společenské chování v dané situaci; dokáže projevit kladné vztahy k umění,
VíceI ÚVOD DO PEDAGOGIKY...
Obsah 5 OBSAH PŘEDMLUVA............................................ 7 I ÚVOD DO PEDAGOGIKY.............................. 9 II PEDAGOGIKA VOLNÉHO ČASU....................... 25 III PŘEDŠKOLNÍ PEDAGOGIKA..........................
VíceCo Vás čeká aneb přehled témat přednášek... Pavel Doulík, Úvod do pedagogiky 1
Co Vás čeká aneb přehled témat přednášek... Pavel Doulík, Úvod do pedagogiky 1 1. Pedagogika jako věda dělení, vývoj a současné postavení 2. Výchova, vychovatel a vychovávaný - základní činitelé výchovného
VíceKonference 10. výročí přijetí Evropské úmluvy o krajině
Konference 10. výročí přijetí Evropské úmluvy o krajině 1 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Karmelitská 7, 118 12 Praha 1 tel.: +420 234 812 163 msmt@msmt.cz www.msmt.cz Cíle vzdělávání a) Vzhledem
VíceÚvod do audiovizuální komunikace. Jana Dannhoferová Ústav informa3ky PEF MZLU v Brně Audiovizuální komunikace (AVK)
Úvod do audiovizuální komunikace Jana Dannhoferová Ústav informa3ky PEF MZLU v Brně Audiovizuální komunikace (AVK) Co nás dnes čeká? Představení předmětu Organizace přednášek a cvičení Ukončení předmětu
VíceMgr. Petr Čadek, Mgr. Karel Šulc, Bc. Lukáš Javůrek, Hana Solarová
Mgr. Petr Čadek, Mgr. Karel Šulc, Bc. Lukáš Javůrek, Hana Solarová KOGNITIVNÍ LINGVISTIKA Jazyk a jeho užívání jsou jednou z kognitivních aktivit lidské mysli. Kognitivní lingvisté předpokládají, že jazyk
VíceTV POŘAD SRDCE REGIONU
TV POŘAD LIBERECKÝ KRAJ KARLOVARSKÝ KRAJ ÚSTECKÝ KRAJ KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ PLZEŇSKÝ KRAJ STŘEDOČESKÝ KRAJ PARDUBICKÝ KRAJ OLOMOUCKÝ KRAJ MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ KRAJ VYSOČINA JIHOČESKÝ KRAJ ZLÍNSKÝ KRAJ JIHOMORAVSKÝ
VíceMETAFYZIKA A PAVOUK V KOUTĚ. Metafyzika
METAFYZIKA A PAVOUK V KOUTĚ Metafyzika 2 Průvodce tématem metafyzika - 1. část 2.1 ÚVOD - METAFYZIKA 2.2 PRVNÍ KROK NĚKOLIK TEORETICKÝCH INFORMACÍ 2.3 DRUHÝ KROK TEXT Z OBLASTI METAFYZIKY 2.4 TŘETÍ KROK
VíceZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA Fakulta filozofická. KATEDRA ARCHEOLOGIE Doc. PhDr. Martin Gojda, CSc.
ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA Fakulta filozofická KATEDRA ARCHEOLOGIE Doc. PhDr. Martin Gojda, CSc. 15. 16. KRAJINA STŘEDOVĚKU a NOVOVĚKU Pole a obecní pastviny Rybník u zaniklé středověké vesnice Změna hustoty
VíceRADOST. Akce. DŮM UMĚNÍ Jurečkova 9 Ostrava. Programy se konají po pá 8 18 h. galerie kavárna knihovna facebook.com/gvuostrava gvuo.
vlastní TVORBA RADOST komunikace ZÁŽITEK Akce inspirace poznání Orientace kontakt s uměleckým dílem Informace DŮM UMĚNÍ Jurečkova 9 Ostrava Programy se konají po pá 8 18 h galerie kavárna knihovna DŮM
VíceABSOLVENTSKÉ ZKOUŠKY SLUŽBY MUZEÍ A GALERIÍ OKRUHY OTÁZEK
ABSOLVENTSKÉ ZKOUŠKY SLUŽBY MUZEÍ A GALERIÍ OKRUHY OTÁZEK 1. Základní vývojové etapy dějin muzeí (muzejnictví) v Evropě a jejich charakteristika Etika konzervátorské, restaurátorské a preparátorské práce
VíceJacques Le Goff Středověký člověk a jeho vnímání světa
Středověká estetika Jacques Le Goff Středověký člověk a jeho vnímání světa středověký člověk obklopen propracovaným ideologickým a kulturním systémem pro středověkého člověka je viditelný svět jenom stopou
VíceII 16 Vzdělávací oblast: Umění a kultura Předmět: Výtvarná výchova (VV)
II 16 Vzdělávací oblast: Umění a kultura Předmět: Výtvarná výchova (VV) Charakteristika předmětu: Obsahové vymezení předmětu: Předmět Výtvarná výchova rozvíjí tvůrčí činnosti tvorbu, vnímání a interpretaci
VícePrůvodce tématem estetika -1.část
Lukáš Ondra ODKUD SE BERE KRÁSA? 6. Estetika Průvodce tématem estetika -1.část 6.1 ÚVOD: CO JE TO ESTETIKA? 6.2 PLATÓNOVO POJETÍ KRÁSY 6.3 NIETZSCHOVO POJETÍ ŽIVOTA JAKO UMĚLECKÉHO DÍLA 6.4 PŘIROZENÁ KRÁSA
VíceMoţnosti financování přírodních zahrad
Moţnosti financování přírodních zahrad Zuzana Krpálková Operační program Ţivotní prostředí OP Ţivotní prostředí Prioritní osa 6 Zlepšení stavu přírody a krajiny Oblast podpory 6.5 Podpora regenerace urbanizované
VíceZÁKLADNÍ STUDIUM VÝTVARNÉHO OBORU
ZÁKLADNÍ STUDIUM VÝTVARNÉHO OBORU Vzdělávání na I. stupni základního studia je sedmileté a je určeno žákům, kteří dosáhli věku 7 let. Tato věková hranice platí bez ohledu na skutečnost, zdali žák navštěvoval
VíceVysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice
POJMY URBANISMUS A ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ, VÝVOJ ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl
VíceFyzikální veličiny. - Obecně - Fyzikální veličiny - Zápis fyzikální veličiny - Rozměr fyzikální veličiny. Obecně
Fyzikální veličiny - Obecně - Fyzikální veličiny - Zápis fyzikální veličiny - Rozměr fyzikální veličiny Obecně Fyzika zkoumá objektivní realitu - hmotu - z určité stránky. Zabývá se její látkovou formou
VíceVýtvarná výchova. Počet vyučovacích hodin za týden
1 Počet vyučovacích hodin za týden Celkem 1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník 5. ročník 6. ročník 7. ročník 8. ročník 9. ročník 1 1 1 2 2 1 1 2 2 13 Povinný Povinný Povinný Povinný Povinný Povinný
VícePrůmysl 4.0 revoluceprobíhá
Průmysl 4.0 revoluceprobíhá IX. Hospodářská diskuze k tématu roku ČNOPK Mandarin Oriental hotel 16. listopadu 2015 Průmyslová revoluce Fenoménem dneška je propojování internetu, věcí, služeb a lidí a obrovský
VíceZákladní škola Fr. Kupky, ul. Fr. Kupky 350, Dobruška 5.7 UMĚNÍ A KULTURA VÝTVARNÁ VÝCHOVA - Výtvarná výchova 8.
5.7 UMĚNÍ A KULTURA 5.7.2 VÝTVARNÁ VÝCHOVA Výtvarná výchova 8. ročník RVP ZV Obsah RVP ZV Kód RVP ZV Očekávané výstupy ŠVP Školní očekávané výstupy ŠVP Učivo VÝTVARNÁ VÝCHOVA VV9101 VV9102 vybírá, vytváří
VíceVolitelné dějiny umění
školní vzdělávací program ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM DR. J. PEKAŘE V MLADÉ BOLESLAVI PLACE HERE ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM DR. J. PEKAŘE V MLADÉ BOLESLAVI Název školy Adresa Palackého 211, Mladá Boleslav
VíceVýchovné a vzdělávací strategie uplatňované vyučujícími v předmětu Seminář z výtvarné výchovy
Název ŠVP Motivační název Datum 15.6.2009 Název RVP Verze 01 Dosažené vzdělání Střední vzdělání s maturitní zkouškou Platnost od 1.9.2009 Forma vzdělávání Koordinátor Délka studia v letech: denní forma
VíceZákladní škola Fr. Kupky, ul. Fr. Kupky 350, Dobruška 5.7 UMĚNÍ A KULTURA VÝTVARNÁ VÝCHOVA - Výtvarná výchova 9.
5.7 UMĚNÍ A KULTURA 5.7.2 VÝTVARNÁ VÝCHOVA Výtvarná výchova 9. ročník RVP ZV Obsah RVP ZV Kód RVP ZV Očekávané výstupy ŠVP Školní očekávané výstupy ŠVP Učivo VÝTVARNÁ VÝCHOVA VV9101 VV9102 vybírá, vytváří
VíceOSLAVY 125. VÝROČÍ AKADEMIE VĚD HISTORIE AKADEMIE VĚD NÁZEV AVČR V SOUVISLOSTI S OSLAVAMI
OSLAVY 125. VÝROČÍ AKADEMIE VĚD V roce 2015 Akademie věd slaví 125. výročí svého založení. Při této příležitosti připravuje pro odbornou i laickou veřejnost mnoho kulturních a vzdělávacích doprovodných
VíceKonstruktivistické principy v online vzdělávání
Konstruktivistické principy v online vzdělávání Erika Mechlová Ostravská univerzita ESF Čeladná, 4.11.2005 Teorie poznání Teorie poznání, noetika - část filozofie Jak dospíváme k vědění toho, co víme Co
Více1. POŽADAVKY NA ZÁKLADNÍ KONCEPCI ROZVOJE ÚZEMÍ OBCE, VYJÁDŘENÉ ZEJMÉNA V CÍLECH ZLEPŠOVÁNÍ DOSAVADNÍHO STAVU, VČETNĚ ROZVOJE OBCE A OCHRANY HODNOT
1. POŽADAVKY NA ZÁKLADNÍ KONCEPCI ROZVOJE ÚZEMÍ OBCE, VYJÁDŘENÉ ZEJMÉNA V CÍLECH ZLEPŠOVÁNÍ DOSAVADNÍHO STAVU, VČETNĚ ROZVOJE OBCE A OCHRANY HODNOT JEJÍHO ÚZEMÍ, V POŽADAVCÍCH NA ZMĚNU CHARAKTERU OBCE,
VíceSlohové útvary se zřetelem ke komunikační situaci
Slohové útvary se zřetelem ke komunikační situaci ZÁKLADNÍ ÚROVEŇ OBTÍŽNOSTI Soupis slohových útvarů pro zadání písemné práce vypravování úvahový text popis (popis prostý, popis odborný, subjektivně zabarvený
Více