OPENING. Modul 1. Regionální kooperace v oblasti cestovního ruchu Region jižní Čechy Waldviertel (Euregio Silva Nortica)

Transkript

1 Modul 1 Regionální kooperace v oblasti cestovního ruchu Region jižní Čechy Waldviertel (Euregio Silva Nortica) OPENING OPtimized ENlargement TrainING Academy

2 Modul 1: Kooperace v turistice Modul 2: Zdraví žen Modul 3: Integrativní městské plánování Modul 4: Ecodata Vydavatel Město Vídeň, MD-VD Za obsah zodpovídají Jihočeská Silva Nortica JčSN Přeshraniční středisko impulzů GIZ NORD Wallenberger & Linhard Regionalberatung GmbH Koordinace modulu & redakce Europaforum Wien Alexander Wolffhardt, Johannes Lutter Korektura Katerina Krejčova Grafická úprava neuwirthåsteinborn, Cizojazyčná fotosazba Karin Enzinger, Artemiss Tisk druckreif.at, Wien Stadt Wien, 2005 všechna práva vyhrazena Projekt OPENING byl proveden v rámci programu Přeshraniční iniciativy lokálních a regionálních úřadů EU, které sousedí s novými členskými zeměmi za finanční podpory z prostředků Evropské komise. Obsah této zprávy znázorňuje názory partnerů projektu, není oficiálním názorem Evropské unie.

3 Modul 5: Management vzdělávání Modul 6: Územní a dopravní plánování Modul 7: Dlouhoudržitelné využívání energie Předmluva 2 Stanovení cílů a aktivity 3 Územní vymezení projektového modulu 5 Euroregion Silva Nortica 5 Mikroregiony / malé regiony v příhraničí euroregionu 6 Analýza současného stavu spolupráce 7 Analýza stavu přeshraniční infrastruktury 7 Analýza společnosti a institucí v cestovním ruchu 11 Analýza stavu marketingu a mediální spolupráce v cest. ruchu 17 Analýza stavu marketingu a mediální spolupráce v cest. ruchu 18 Syntéza návrhová část 21 Výchozí programové dokumenty 21 Společné cíle, opatření a aktivity 24 Návrhy společných projektů 27 Závěrečné shrnutí 30 Servisní část: Kontakty na partnery modulu 31

4 Modul 1: Kooperace v turistice Modul 2: Zdraví žen Modul 3: Integrativní městské plánování Modul 4: Ecodata Předmluva 1. května 2004 byla Evropská unie rozšířena o deset nových členských států. Tak došlo k doposud nejvýznamějšímu rozšíření, k největším změnám v EU v jejích dějinách. Železná opona, která dělila kontinent se přeměnila ve spojnici, a dnes spojuje, co bylo po desetiletí rozděleno. V centrálním evropském prostoru, v místě kde sousedí Česko, Slovensko, Maďarsko a Rakousko, se začíná vyvíjet nový evropský jádrový region středoevropské region CENTROPE, který sdílí nejen společné kulturní dědictví ale i aktuální pozoruhodnou dynamiku hospodářského vývoje. Rozdílné hospodářské, sociální a regionální změny spojené rozšířením EU byly v posledních letech předmětem podrobných rozborů. Přechodné potíže, které byly očekávány především v příhraničních regionech v tomto bodu se shodovaly všechny studie musejí být podchyceny předvídavou přeshraniční kooperací a společným jednáním. Projekt OPENING, který iniciovalo Město Vídeň a kofinancovala Evropská komise, byl rozhodným cíleným krokem k prohloubení již stávající spolupráce v regionu CENTROPE a obzvláště k iniciaci kooperačních projektů a strukturované výměny zkušeností mezi lokálními a regionálními úřady v původních a nových členských státech. OPENING vsadil na obsahovou různorodost a metodickou flexibilitu. Celkem bylo realizováno sedm tématických projektových modulů do každého modulu byli zapojeni jiní aktéři a různé problematické oblasti, které byly předem definovány cílovými skupinami. V souvislosti s vybranou tématikou byla také zvolena odpovídající metodika. Důležitým faktorem pro úspěch celého projektu byl především otevřený přístup k problematickým oblastem a návrhům pro jejich řešení. Tato příručka shrnuje výsledky projektového modulu Regionální kooperace v oblasti cestovního ruchu Region jižní Čechy Waldviertel (Euregio Silva Nortica). V servisní části na konci brožury jsou uvedeni aktéři, kteří se tématikou tohoto modulu zabývají. Podrobné informace a přehled o dalších, v rámci OPENINGU realizovaných, projektových modulech obdržíte na intenetových stránkách Dr. Peter Pollak Město Vídeň, Ředitelství Magistrátu Právní oddělení, Vedoucí oddělení ústavní služby a záležitostí EU Nositel projektu Dr. Johannes Lutter Europaforum Wien Management projektu

5 Modul 5: Management vzdělávání Modul 6: Územní a dopravní plánování Modul 7: Dlouhoudržitelné využívání energie 3 Stanovení cílů a aktivity Stanovení cílů Také více než desetiletí po pádu železné opony nepředstavují regiony na obou stranách dolnorakousko-české hranice ještě úplný společný hospodářský prostor. Toto platí v neposlední řadě také pro oblast cestovního ruchu, v které budování společných přeshraničních turistických regionů šlo doposud jen rozvláčně kupředu. Zbývající potenciály pro hospodářský růst, tvorba pracovních míst a posílení lidského kapitálu tím zůstávají jen nedostatečně vyčerpány. Nadále z toho může být vyvozeno, že je generovatelný budoucí růst počtu ubytovacích kapacit především také z využití na obou stranách hranice zbývajících zdrojů a šancí. Zvýšením turistického rozvoje lze také očekávat podstatné podněty pro jiné obory regionálního rozvoje, v neposlední řadě pro výstavbu infrastruktury. Před tímto pozadím směřuje OPENING-Modul k tomu, aby byly v oblasti severního Waldviertelu a příhraničních jihočeských obcích vytvořeny přeshraniční aktivity s perspektivou budoucího společného turistického cíle. Nadřazeným cílem je vytvoření co možná nejširšího a detailního realizovatelného programu, který může být realizován v krátkodobém až dlouhodobém horizontu. Tento dokument je jedním ze základních pilířů tohoto programu. Aktivity Pravidelně se setkávající nadnárodní pracovní skupiny tvoří jádro pracovního procesu v rámci projektu. Přitom mají být zpracovány 4 konkrétní základní body pro posílenou přeshraniční regionální turistickou spolupráci. Přeshraniční rozvoj nabídky V cetru tohoto společného turistického regionu stojí společný rozvoj turistických destinací a nabídek, které budou na silných stránkách regionu a jeho přírodním potenciálu. Cestovní ruch a infrastruktura Otázky cestovního ruchu infrastrukturního zpřístupnění turistického regionu se týkají zlepšení dopravního spojení, výstavby sítě cyklistických a pěších stezek, zřízení nových hraničních přechodů jako také všeobecně turistického zázemí služeb. Cestovní ruch a média Tento tématický okruh se týká představení společné destinace popřípadě jejího upevnění v povědomí veřejnosti; také v rámci dalších marketingových opatření. Diskutovalo se především o vytvoření přeshraniční turistické internetové platformy. Cestovní ruch a společnost Právě probíhající popřípadě budoucí, v běžném životě regionu zakotvené aktivity, mohou být využity pro cestovní ruch. K tomu patří mimo jiné místní kultura, aktivity spolků, sportovní události nebo iniciativy v oblasti školství a mládeže.

6 Modul 1: Kooperace v turistice Modul 2: Zdraví žen Modul 3: Integrativní městské plánování Modul 4: Ecodata Jednání pracovních skupin V průběhu období červen 2004 až února 2005 proběhla řada jednání pracovních skupin v jednotlivých modulech projektu OPENING. Na úvod práce v rámci celého modulu cestovního ruchu i v rámci dalšího modulu energie pro region Waldviertel Jižní Čechy se dne 22. června 2004 uskutečnilo zahajovací setkání pro všechny pracovní skupiny, a to v centru pro volný čas konopné vesnice Reingers. Na tomto prvním jednání byli členové všech pracovních skupin seznámeni s projektem, a byly kroky k dosažení cílů jednotlivých pracovních skupin. Dále probíhala samostatná jednání pracovních skupin dle jejich potřeby, některá jednání byla rovněž dílčí bez účasti všech členů pracovní skupiny za účelem projednání konkrétních dílčích úkolů pracovních skupin, tj. pouze za přítomnosti za konkrétní problematiku zodpovědných organizací. Cestovní ruch a infrastruktura 11. listopadu 2004, České Budějovice (jednání celé pracovní skupiny se zaměřením na přeshraniční koňské stezky a hraniční přechody mezi regiony) 15. prosince 2004, Litschau (jednání celé pracovní skupiny se zaměřením na silniční a železniční propojení regionů) Cestovní ruch a média 10. září 2004, Litschau Cestovní ruch a společnost 3. srpna 2004, Heidenreichstein 2. září 2004, Nová Bystřice 14. října 2004, Litschau 18. listopadu 2004, Heidenreichstein 10. ledna 2005, Nové Hrady 14. února 2005, Heidenreichstein Přeshraniční rozvoj nabídky cestovního ruchu 27. června 2004, Litschau 13. září 2004, Haugschlag 21. října 2004, Zwettl 26. října 2004, Altmanns Slavnost při výlovu rybníka nedaleko obce Altmanns u Heidenreichsteinu (dílčí jednání k produktu Výlovy rybníků Waldviertel jižní Čechy ) 12. listopadu 2004, Třeboň Exkurze na výlov rybníka Svět (dílčí jednání k produktu Výlovy rybníků Waldviertel jižní Čechy )

7 Modul 5: Management vzdělávání Modul 6: Územní a dopravní plánování Modul 7: Dlouhoudržitelné využívání energie 5 Územní vymezení projektového modulu Projektový modul Regionální kooperace v oblasti cestovního ruchu byl řešen na území regionů Jižní Čechy (Jihočeský kraj, Česká republika) a Waldviertel (země Dolní Rakousko). Toto území je totožné s územím Euroregionu Silva Nortica. Euroregion Silva Nortica Všeobecné informace Euroregion Silva Nortica byl založen dne 28. května 2002 v Hospodářském parku Gmünd / České Velenice. Zahrnuje území okresů Jindřichův Hradec, České Budějovice, Písek a Tábor v Jihočeském kraji a region Waldviertel s okresy Zwettl, Krems, Gmünd, Waidhofen an der Thaya a Horn na území Spolkové země Dolní Rakousko. Zakladateli euroregionu jsou Europaplattform Pro Waldviertel na rakouské straně a sdružení Jihočeská Silva Nortica na české straně. Sdružení právnických osob Jihočeská Silva Nortica (JčSN) bylo založeno 16. května 2002 jako dobrovolné sdružení obcí, měst a dalších právnických osob v české části euroregionu. Počet obyvatel členských měst a obcí přesahuje K největším členům patří městy euregionu jsou České Budějovice, Tábor, Písek, Jindřichův Hradec, Milevsko, Třeboň, Dačice atd. Sdružení je programově zaměřeno na přeshraniční spolupráci s obcemi, městy a vyššími celky veřejné správy příhraničního území Dolního Rakouska regionu Waldviertel. Geografické údaje Česká část Euregionu Silva Nortica má rozlohu km 2 a 444,5 tis. obyvatel. Území je součástí Českého masivu, s výrazným zastoupením Českobudějovické a Třeboňské pánve. V oblasti se nachází řada přírodních a kulturních památek. Má převážně zemědělský a rekreační charakter s tradičním rybníkářstvím. V Třeboňské rybniční soustavě je 70 km 2 vodních ploch včetně jednoho z největších evropských rybníků Rožmberka. Rakouská část Euregia Silva Nortica, region Waldviertel, má rozlohu km 2 a 224 tis. obyvatel. Český masiv zde tvoří náhorní plošinu s charakteristickými formami zvětrávání žuly a ruly. V zemědělství a lesním hospodářství převažují střední a malé podniky. Cestovní ruch se orientuje na nabídku pro návštěvníky, vyhledávajícím zdravé aktivity. Největší koncentrace členských měst a obcí Euroregionu Silva Nortica je v těsném česko-rakouském příhraničí, kde se sdružují do malých (mikro-) regionů reprezentovaných impulzními centry. Europaplattform Pro Waldviertel byla založena 22. února 1995 jako nástupce akciové společnosti Pro Waldviertel. K ní patří všichni političtí zástupci všech zákonodárných institucí a 81 členských obcí. Europaplattform Pro Waldviertel a Waldviertel Management jsou pověřeni regionálním rozvojem se silným přeshraničním působením.

8 Modul 1: Kooperace v turistice Modul 2: Zdraví žen Modul 3: Integrativní městské plánování Modul 4: Ecodata Mikroregiony / malé regiony v příhraničí euroregionu V příhraničních oblastech euroregionu se rozkládají 4 dvojice partnerských mikroregionů: Mikroregion Sdružení Růže Kleinregion Weitra Mikroregion Vitorazsko/Třeboňsko Kleinregion Gmünd/Schrems Mikroregion Novobystřicko/Jindřichohradecko Kleinregion NORD Litschau Mikroregion Dačicko Kleinregion Thayaland/Thayatal Cílem spolupráce mikroregionů je: příprava a realizace společných projektů zajištění žádostí do EU fondů pro přeshraniční spolupráci (Phare CBC, INTERREG) iniciace, organizace a koordinace konkrétní přeshraniční spolupráce v oblasti infrastruktury hospodářství, cestovního ruchu, kultury, sportu životním prostředí, zdravotnictví apod. Vymezení partnerských mikroregionů není přesně ohraničeno. Je určeno také existencí spolupracujících přeshraničních impulzních center (Grenzüberschreitendes Impulszentren GIZ). Přeshraniční impluzní centra V rámci projektu zřízení impulzních center (GIZ) v Dolním Rakousku vzniklo v regionu Waldviertel v roce 2001 celkem 5 impulzních center. Jejich založení bylo podpořeno Iniciativou INTERREG IIIA Evropské unie. Podobně v Jihočeském kraji byla v letech zřízena 4 impulzní centra zrcadlová k rakouským GIZům podpořená z programu Phare CBC. V současné době jsou partnerská GIZ v rámci ERSN organizována takto: Impulzní centrum Sdružení Růže (Nové Hrady) GIZ Großschönau Impulzní centrum České Velenice GIZ Gmünd Impulzní centrum Nová Bystřice GIZ NORD Litschau Impulzní centrum Slavonice GIZ Thayaland (Dobersberg) Připravuje se založení pátého impulzního centra v česko-rakouském příhraničí ČR, které by zrcadlově doplnilo počet rakouských GIZů. Jeho poloha je mimo Euroregion Silva Nortica, v kraji Vysočina, v mikroregionu Telčsko: Impulzní centrum Telč GIZ Thayatal (Drosendorf) Úkolem impulzních center je vzájemná úzká přeshraniční spolupráce v organizování a podpoře aktivit a akcí v kultuře, sportu, školství, cestovním ruchu, apod. Po Jejich založení došlo k výraznému zintenzivnění přeshraniční spolupráce mezi obcemi, městy a neziskovými organizacemi v rámci ERSN.

9 Modul 5: Management vzdělávání Modul 6: Územní a dopravní plánování Modul 7: Dlouhoudržitelné využívání energie 7 Analýza současného stavu spolupráce Analýza stavu přeshraniční infrastruktury Silnice Hlavní dopravní osou euroregionu je silnice (I/4)I/24 Praha Veselí n. Luž. Třeboň Halámky státní hranice CZ-A, která na rakouské straně pokračuje jako silnice B2 směrem na Schrems Vitis Horn Vídeň. Stav silnice je pro současný provoz vyhovující, hraniční přechod Halámky/Neunagelberg je dostatečně kapacitní. Aby se provoz mohl v budoucnosti zvýšit, bude nutné provést další výstavbu, např. dobudovat částečně tříproudové vozovky Tato osa příčně přetíná hlavní evropské dopravní směry (ve směru S-J) v uvedeném prostoru, kterými jsou: Praha České Budějovice Linz Brno Břeclav Bratislava Videň a hlavní tepnu do centrálního prostoru Dolního Rakouska (Jihlava - Krems - St. Pölten a dále na jih) Na tuto hlavní dopravní osu jsou napojeny následující vedlejší přeshraniční tehy (v pořadí podle důležitosti): 1. Rakouská silnice B5 Göpfritz Waidhofen a.d. Thaya Heidenreichstein státní hranice A-CZ (hraniční přechod Nová Bystřice-Grametten), která na českém území pokračuje jako silnice II/128 Nová Bystřice Jindřichův Hradec. Zde se napojuje na české silnice I. třídy; I/34 směr Třeboň České Budějovice a I/23 směr Soběslav Jarošov n. Než. Studená Telč Brno. 2. Rakouská silnice Waidhofen a.d. Thaya Dobersberg Waldkirchen státní hranice A-CZ (hraniční přechod Slavonice-Fratres), která na českém území pokračuje jako silnice II/406 ve směru Slavonice Dačice Telč Jihlava. 3. Rakouská silnice Zwettl Kirchberg Gmünd státní hranice A-CZ s napojením na silnici II/156 České Velenice Nové Hrady České Budějovice. 4. Rakouská silnice Zwettl Weitra Pyrhabruck státní hranice A-CZ, která na českém území pokračuje jako silnice II/156 Nové Hrady Trhové Sviny České Budějovice. Z pohledu rakouské strany mají pod bodem 3 a 4 uvedené směry malou prioritu, neboť je preferováno napojení silnice B37 ze směru Krems Rastenfeld a silnice B38 Rastenfeld Zwettl na silnici B36 do Vitisu (neboť je určeno napojení na hlavní silnici B2 směrem na západ k hraničnímu přechodu Nagelberg směr Třeboň České Budějovice a směrem na východ na silnici B4 Vídeň). Tyto směry vykazují větší či menší nedostatky na obou stranách hranice (úzké vozovky, nevhodné průjezdy městy a obcemi, omezené otevírací doby hraničních přechodů, oblasti Natura 2000). Pro objemnou nákladní i osobní dopravu (autobusy) jsou tyto většinou nevhodné, což platí zejména pro směry č. 3 a 4. Železnice Regionem procházejí tratě zařazené do evropského železničního systému. Jsou to tratě Českých drah č. 190, 199 Plzeň hl.n. Strakonice České Budějovice České Velenice st. hranice a č. 220, 226 uzel Praha Tábor Veselí nad Lužnicí České Velenice st. hranice, které na rakouské straně pokračují tratí ÖBB č. 804 Gmünd Eggenburg Tulln Vídeň. Rakouské tratě jsou elektrizovány, na české straně je nutné elektrizaci dokončit v návaznosti na budování IV. železničního koridoru Praha České Budějovice Linz. Přínosem je také zavedení přímého rychlíkového spojení České Budějovice Vídeň od prosince Ostatní železniční tratě mají spíše regionální význam nebo procházejí euroregionem jen okrajově. Přesto lze předpokládat, že výrazně vzroste význam trati ČD č. 227 Kostelec u Jihlavy Telč Slavonice po jejím propojení s tratí ÖBB Waldkirchen Waidhofen

10 Modul 1: Kooperace v turistice Modul 2: Zdraví žen Modul 3: Integrativní městské plánování Modul 4: Ecodata Schwarzenau, ke kterému dojde výstavbou nové trati v úseku Slavonice Fratres. Spíše turistický význam mají úzkokolejné trati Jindřichův Hradec Nová Bystřice (č. 229) a Jindřichův Hradec Obrataň (č. 228), které jsou z Nové Bystřice sezónní autobusovou dopravou provázány na obdobné rakouské tratě Litschau Gmünd, Heidenreichstein Altnagelberg a Gmünd Gr. Gerungs. Hraniční přechody Na území euroregionu se nachází 5 silničních hraničních přechodů, z nichž evropský význam má přechod Halámky-Neunagelberg na silnici B2. Ostatní přechody mají spíše regionální význam (v pořadí dle důležitosti): Nová Bystřice Grametten, České Velenice Gmünd, Slavonice Fratres, Nové Hrady Pyrhabruck. Turistický význam mají i 2 hraniční přechody Chlum u Třeboně Schlag a České Velenice Gmünd (lávka pro pěší), které mají statut turistických hraničních přechodů s omezeným provozem. V poslední době rostou snahy euroregionu, Jihočeského kraje i měst a obcí na obou stranách hranice po otevření nových turistických hraničních přechodů, které by vytvořily předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu, propojení cyklotras, budování přeshraničních naučných, pěších a koňských stezek apod. Jedná se o tyto hraniční přechody: Šafov Langau Hluboká (Dešná) Schaditz Košťálkov (Staré Město p. Land.) Klein Taxen Romava (Romavský-Wald) Reingers Smrčná Haugschlag Rapšach (Spáleniště) Brand Śejby Harbach Dalších 12 hraničních přechodů se připravuje k otevření na hranici Jihočeského kraje a země Horní Rakousko od Pohoří na Šumavě až k Hochfichtu. Lze očekávat, že po uzavření mezivládní smlouvy ČR- Rakousko budou všechny přechody v roce 2005 otevřeny. Stravovací a ubytovací zařízení Na území euroregionu se nachází celá řada kvalitních stravovacích a ubytovacích zařízení. Tato zařízení na rakouské straně vykazují vyšší kvalitu služeb, vybavení a přístupu personálu než na české straně. Je to dáno dlouholetou tradicí rodinných podniků, která se na české straně teprve obnovuje. Tabulka uvádí přehled kvalitních ubytovacích a stravovacích podniků1 na území euroregionu v rámci Jihočeského kraje a jejich umístění: Místo Nová Bystřice Staré Město p.land. Slavonice Jindřichův Hradec Třeboň Veselí nad Lužnicí Tábor Písek Hluboká n.vlt. Název podniku Lesní hotel Peršlák Hotel Landštejnský dvůr Hotel Arkáda Hotel Concertino, Hotel Frankův dvůr Hotel Zlatá hvězda, Hotel Bohemia & Regent Hotel Lucia, Hotel Trilobit Hotel Kapital, Hotel Palcát, Hotel Lázně, Hotel Relax Hotel Amerika, Hotel Zvíkov Hotel Štekl, Hotel Bakalář Kvalitních rakouských zařízení je podstatně větší počet, proto jsou v tabulce uvedena hlavně zařízení z turistického regionu Erlebnisregion Litschau- Heidenreichstein v severním Waldviertelu. 1 Ke špičkovým ubytovacím zařízením patří také lázeňské hotely uvedené dále. 1 Informace podle propagačních tiskovin Ganz Oben in Österreich a Waldviertel Das Land für Leib und Seele

11 Modul 5: Management vzdělávání Modul 6: Územní a dopravní plánování Modul 7: Dlouhoudržitelné využívání energie 9 Místo Název podniku Poznámka Eggern Genießergasthof zur 45 lůžek Kutscherklause Haugschlag Golfresort Haugschlag 74 lůžek Heidenreichstein Gasthof Nöbauer, Gasthof Großmann, Pension Weisgrab 35 lůžek Litschau Hotel-Restaurant Sonnenhof 32 lůžek Litschau Rogner Hoteldorf Königsleitn 614 lůžek (hotel + chatky) Waidhofen/Thaya Thayatal Hotel 80 lůžek Gmünd Hotel Goldener Stern 47 lůžek Langschlag Waldviertler-Hof 120 lůžek Raabs/Thaya Hotel Thaya, Hotel-Restaurant Liebnitzmühle lůžek Lázeňství, zdravotní turistika Tradice lázeňství ve městě Třeboň staví od v 80. letech 19. století na léčivých účincích rašeliny a slatiny. Využívá se pro léčení poruch pohybového aparátu, revmatických chorob, poúrazových a pooperačních stavů a celkovou rekondici těla. Oblíbené jsou rekondiční a relaxační pobyty, které příznivě ovlivňuje kvalita okolního přírodního prostředí, příznivé klima, aktivní pohyb návštěvníků a pobyt v přírodě. Třeboňské lázně nabízejí pobyt a léčbu ve dvou lázeňských domech v majetku města v Bertiných lázních a Lázních Aurora. K léčbě je využíván o slatinných koupelí a zábalů, vodoléčebných procedur, masáží, fyzioterapie, elektroterapie, parafinových zábalů, plynových injekcí, akupunktury apod. Léčebná kapacita obou lázní je cca pacientů, ubytovací kapacita 630 lůžek je doplněna ubytováním v soukromých penzionech a hotelích. Celkem třeboňské lázně ročně ošetřují 16,5 tis. pacientů, úroveň poskytovaných zdravotnických, ubytovacích i stravovacích služeb je srovnatelná s podobnými zařízeními v Evropě. význam má rovněž jejich poloha v čistém prostředí Novohradských hor. K nejvýznamnějším patří tato zařízení: Moorheilbad Harbach 540 lůžek Moorbad Großpertholz 99 lůžek Herz-Kreislauf-Zentrum Groß Gerungs 180 lůžek Hotel Leonardo v Hoheneichu 155 lůžek Gesundheitspension Klosterberg v Langschlagu 57 lůžek Lázně Moorheilbad Harbach leží v bezprostředním příhraničí s Jiho-českým krajem, cca 11 km od hraničního přechodu Nové Hrady Pyhrabruck. Zaměřují se na tyto léčebné postupy a programy: léčebná rašelina léčebné, rehabilitační centrum, centrum látkové výměny a životního stylu ortopedická rehabilitace, rehabilitace po zranění a ortopedických operacích Společně s lázněmi Moorheilbad Harbach kooperuje několik dalších renomovaných lázeňských podniků pod názvem "Waldviertler Xundheitswelt". Jedním z nich je Centrum pro srdce a krevní oběh v Groß Gerungs Herz-Kreislauf-Zentrum Groß Gerungs. Lázně Moorbad Großpertholz leží v příhraničí s Jihočeským krajem 12 km jižně od Weitry. Díky výskytu léčivé rašeliny jsou nejstarším lázeňským místem ve Waldviertelu. Léčí a nabízí: revma, potíže pohybového aparátu chronické záněty pánevních orgánů terapie v přírodních rašelinných lázních 37 C léčebné masáže a elektrogalvanická terapie V blízkém příhraničí Waldviertelu se nachází několik lázeňských a ubytovacích zařízení zaměřených na zdravotní procedury, relaxační, rehabilitační a rekondiční pobyty a wellness. Většinou se jedná o samostatné hotely a lázeňské domy, jejichž kapacita se pohybuje od 50 do 200 hostů. Léčebný

12 Modul 1: Kooperace v turistice Modul 2: Zdraví žen Modul 3: Integrativní městské plánování Modul 4: Ecodata Hotel Leonardo v Hoheneichu u města Gmünd je luxusním podnikem s moderním kosmetickým oddělením, oddělením terapie, bazénem a saunou. Nabízí: zdravotní týdenní pobyty, soukromé kúry, wellness pobyty pro muže a ženy, rekreační pobyty, dietní pobyty, masáže apod. Zdravotní pension Klosterberg v Langschlagu se specializuje na léčebnou postní dovolenou v kombinaci s pěší turistikou. Stresem podmíněné poruchy jsou zde úspěšně léčeny terapií, dietními programy a duchovní očistou, podobnou pobytům wellness. Při porovnání nabídky zdravotních pobytů ve Waldviertelu s nabídkou lázeňských domů v Třeboni lze najít podobné léčitelské postupy založené na bahenních koupelích, rehabilitačních pobytech, wellness pobytech apod. Tato nabídka se může vhodně doplňovat, z hlediska konkurenceschopnosti nabízejí třeboňské lázně za stejné služby podstatně příznivější cenové podmínky (5 7x nižší ceny).

13 Modul 5: Management vzdělávání Modul 6: Územní a dopravní plánování Modul 7: Dlouhoudržitelné využívání energie 11 Analýza stavu nabídky cestovního ruchu Cyklistické, pěší, koňské a lyžařské stezky Síť cyklotras v českém příhraničí je poměrně hustá, nacházejí se zde cyklotrasy dálkové i místní. Největší význam má cyklotrasa Greenways Praha Vídeň, která do regionu přichází jako č. 32 severně od Jindřichova Hradce, dále pak vede podél rakouské hranice do Nové Bystřice a Slavonic, odkud pokračuje jako č. 48 dále na jižní Moravu. Zde překračuje hranice do Rakouska, a pokračuje do Vídně. Počet dalších cyklotras je kolem 20 o celkové délce přes 400 km. Na rakouské straně nejsou cyklotrasy značeny po silnicích, jsou zde vybudovány speciální cyklostezky. Hlavní z nich jsou dunajské cyklostezky (Donau Radweg), u kterých ovšem neexistuje napojení na cyklotrasu Greenways přes oblast Waldviertelu (Greenways vedou podél hranice a do Rakouska přecházejí na jižní Moravě). Významný je projekt cyklostezky Kampa-Dyje-Morava (Kamp-Thaya-March) podpořený z programu INTERREG. Stezka je realizována v terénu i v mapách, v rámci projektu je naplánováno i propojení na českou stranu přes stávající i nové turistické hraniční přechody. Hrady, zámky a další památkové objekty Region nabízí celou řadu historických památek mimořádného významu. Na české straně jsou to státní hrady a zámky zanechané zde především rodem Rožmberků. Patří k nim zámek Hluboká, zámek Třeboň, hrad a zámek Jindřichův Hradec, hrad a zámek Český Krumlov. K dalším významným památkám patří vodní zámek Červená Lhota, hrad a zámek Nové Hrady (Buquoyové), zámek Dačice, zřícenina hradu Landštejn atd. Z následující tabulky je patrná vysoká návštěvnost centrální a západní části Jihočeského kraje (osa Hluboká Český Krumlov), zatímco návštěvnost východní části kraje i z důvodu horší dopravní dostupnosti stagnuje. Na rakouské straně jsou poměrně hustě značeny stezky pro horská kola (mountainbike), které jsou vedeny i v těsné blízkosti hranic. Na české straně jsou vyznačeny tyto stezky v okolí Nových Hradů, existuje i propojení do sousedního malého regionu Weitra. Pěší stezky jsou na obou stranách hranice značeny na kvalitní úrovni, nabízí se jejich častější propojení přes připravované turistické hraniční přechody. Na počátku svého vývoje je značení a propojení sítě koňských a lyžařských stezek. Na obou stranách hranice jsou tyto stezky značeny (koňské v Rakousku, lyžařské v ČR), je nutné se zasadit o jejich dokončení na území druhého státu a následné propojení přes připravované turistické hraniční přechody. To závisí v případě koňských stezek i na překonání veterinárních překážek při pohybu koní přes hranice.

14 Modul 1: Kooperace v turistice Modul 2: Zdraví žen Modul 3: Integrativní městské plánování Modul 4: Ecodata Objekt státní památkové péče Návštěvnost Návštěvnost Návštěvnost Návštěvnost Návštěvnost Zámek Červená Lhota Hrad a zámek Český Krumlov Zámek Dačice Hrobka Domanín Zámek Hluboká Hrad a zámek Jindřichův Hradec Zámek Kratochvíle Hrad Landśtejn Hrad Nové Hrady Hrad a zámek Rožmberk Zámek Třeboň Klášter Zlatá Koruna Hrad Zvíkov Celkem Významnými církevními památkami v Jihočeském kraji jsou kláštery Nové Hrady, Vyšší Brod a Milevsko, kostely (poutní místa) Dobrá Voda (Nové Hrady), Klášter (Nová Bystřice) a Montserrat (Cizkrajov). Zajímavými památkami jsou také tvrze Žumberk a Cuknštejn, muzeum Buškův Hamr apod. Po trasách památek jsou mnohde vedeny naučné stezky příkladem je Graselova stezka u Slavonic. Na rakouské straně jsou významnými památkovými objekty hrady Hardegg, Karlstein, Raabs a vodní hrad Heidenreichstein, zámky Dobersberg, Drosendorf, Gmünd, Litschau, Ottenstein, Rosenau, Schrems, Weitra a Greillenstein, kláštery Eisgarn, Geras, Pernegg a Zwettl. Rovněž významná jsou stará historická města, na rakouské straně Drosendorf, Zwettl a Weitra, na české straně Slavonice, Třeboň, České Budějovice, Tábor, Jindřichův Hradec, Telč ad. dle dotazníkových šetření až 60% turistů přijíždí do jižních Čech za klidem, přírodou a krajinou. Na rakouské straně jsou státem chráněny menší přírodní parky orientované na řeku Dyji a typické přírodní úkazy bludné žulové balvany. Rozlohou největší je Národní park Thayatal Podyjí, menší pak přírodní parky Dobersberg-Thayatal, Heidenreichsteiner Moor, Blockheide Gmünd, Hochmoor Schrems, Nordwald bei Bad Großpertholz ad. Obdobou těchto tajemných míst na české straně jsou bludné balvany v okolí Kunžaku, z nichž nejznámější je Vysoký kámen. Přírodní památky chráněná území, tajemná místa, evropské rozvodí Na území euroregionu se rozkládají velkoplošná chráněná území, z nich největší je Chráněná krajinná oblast (CHKO) Třeboňsko (700 km 2 ), Přírodní park Česká Kanada, Přírodní park Novohradské hory, státní přírodní rezervace (SPR) Stará řeka, Žofínský prales, Červené blato a mnoho dalších. Vysoce zachovalá příroda a krajina jižních Čech láká turisty k návštěvě,

15 Modul 5: Management vzdělávání Modul 6: Územní a dopravní plánování Modul 7: Dlouhoudržitelné využívání energie 13 Turisticky zajímavá jsou rovněž místa, u kterých člověk zdokonalil přírodu vlastními silami. Jedná se především o rybníky (Třeboňská rybniční soustava Rožmberk, Svět ad.), umělé vodní toky (Nová řeka, Zlatá stoka) a umělé vodní nádrže (Orlík, Landštejn, Hněvkovice, pískovny u Suchdola n.luž. ad.). Podobně přirozeně působí umělé přírodní parky Tereziino údolí u Nových Hradů či Anderswelt u Heidenreichsteinu, Bärenwald u Arbesbachu, Schmetterlingsparadies (Ráj motýlů) u Langschlagu ad. Významným fenoménem, který ještě čeká na svoje objevení, je evropské rozvodí, které regionem prochází od severu k jihu a stáčí se pak na západ podél státní hranice přes Novohradské hory směrem na Šumavu. Golf, nabídka dalších sportů Region Waldviertel se vyznačuje více než desetiletou tradicí golfového sportu, který se zde od roku 1995 prezentuje pod značkou Golferlebnis Waldviertel. V současné době je do ní zapojeno 7 golfových klubů (Lengenfeld, Ottenstein, Weitra, Waidhofen, Herrensee, Golfresort Haugschlag a St. Oswald) a 14 partnerských hotelů. Nejvýznamnějším centrem je Golfresort Haugschlag přímo na hranici s Jihočeským krajem. Na české straně jsou významnými golfovými kluby Nová Bystřice (přes navrhovaný hraniční přechod Smrčná-Haugschlag je možné propojení se hřišti v Haugschlagu), Hluboká, Bechyně, Mnich, Alenina Lhota ad. O turistickém významu gofu svědčí fakt, že hráči odehráli v roce 2003 přes 46 tis. hracích dnů a partnerské hotely vykázaly téměř 55 tis. přenocování hostů. V Čechách jsou velmi oblíbené vodácké sjezdy řeky Lužnice a Nežárky, které zde tečou pomalými meandrami v třeboňských nížinách, mezi rybníky a plážemi pískoven, až po hluboká říční údolí pod Táborem a Bechyní. Obdobné, i když méně rozšířené, je v Rakousku splouvání řek Kampu a Dyje. Příjemné prostředí hledají turisté rovněž na březích a plážích rybníků a umělých vodních nádrží. Na Třeboňsku jsou nejvíce vyhledávané rybníky Hejtman (Chlum u Třeboně s kapacitou lůžek a míst pro stany a obytné přívěsy), Staňkovský, Svět a Opatovický, celková ubytovací kapacita kempů, veřejných tábořišť a chatových osad v regionu je 7,3 tisíc míst. Na hladinách těchto vodních nádrží jsou provozovány vodní sporty, jako veslování, windsurfing, plachtění, plavání, skoky do vody, apod. Blízko státních hranic v Rakousku se nacházejí dva areály zimních sportů Harmanschlag a Karlstift-Bad Großpertholz-Reichenau. Jsou v nich upravovány řady sjezdovek a běžeckých tratí (v Karlstiftu 15 km klasických tratí, 5 km bruslařských tratí a 3 km uměle osvětlené trati), sněhové podmínky jsou dobré až do jara. V Čechách se nalézají udržované běžecké stopy v oblasti České Kanady mezi Novou Bystřicí, St. Městem pod Landštejnem a Slavonicemi.

16 Modul 1: Kooperace v turistice Modul 2: Zdraví žen Modul 3: Integrativní městské plánování Modul 4: Ecodata Úzkokolejná železnice Významnou technickou památkou (viz obrázek) charakteristickou pro příhraniční území euroregionu jsou úzkokolejné železnice. Na české straně jsou od přelomu 19. a 20. století v provozu trati Jindřichův Hradec Obrataň (46 km) a Jindřichův Hradec Nová Bystřice (33 km). Na rakouské straně vznikla v téže době síť úzkokolejek dlouhá 81 km (tratě Gmünd Groß Gerungs a Gmünd Litschau s odbočkou Altnagelberg Heidenreichstein). Propojení Litschau Nová Bystřice v délce 14 km se v minulosti nepodařilo zrealizovat a v současné době je zajišťováno autobusy. Úzkokolejky ročně přepraví přes 250 tis. turistů a jsou významným přínosem pro cestovní ruch v regionu. Kulturní aktivity (výstavy, koncerty, festivaly) V řadě měst a obcí regionu se konají v průběhu letní sezóny městské slavnosti. Největší co do návštěvnosti jsou ve městech České Budějovice, Tábor, Písek, Jindřichův Hradec. V Třeboni je každoročně pořádán festival folkové hudby Okolo Třeboně, v J. Hradci Folková růže, dále festival dechových hudeb Kubešova Soběslav aj. Řada menších akcí se koná v dalších městech a památkových objektech (Landštejn, Červená Lhota apod.). Koncerty vážné a komorní hudby se pořádají většinou v rámci cyklu Jihočeské hudební léto v řadě měst Jihočeského kraje. Největší výstavy se pořádají na Výstavišti v Českých Budějovicích Země živitelka, HOBBY, Gastro a jiné. Návštěvnost těchto akcí je vysoká a významně přispívá k výnosům z cestovního ruchu. Na rakouské straně mají největší význam akce: BIOEM v Großschönau, Miniveletrh (Mini Mense) v Heidenreichsteinu, Stavební veletrh (Baugewerbe Messe) v Litschau. Většími akcemi jsou: Železný muž Waldviertelu (Waldviertler Eisenmann transregionální závod v triatlonu) v Litschau, Eurojack (Mistrovství Evropy v dřevorubeckém sportu) v Heidenreichsteinu, EU Golf-Challenge (přeshraniční turnaj v golfu v Golfresortu Haugschlag a Golfresortu Monachus v Nové Bystřici), Litschauský bramborák (Litschauer Erdäpfelpuffer), Konopné slavnosti (Hanfzeit) v Reingers, Středověká slavnost v souvislosti s oslavou 800 let města Heidenreichsteinu, Barokní koňský festival v Heidenreichsteinu. Kulturní akce: Litschauské kulturní léto, Divadelní léto a Letní akademie v Heidenreichsteinu, Waldviertelské dvorní divadlo v Pürbachu. Tyto akce přitahují velké množství návštěvníků a zvyšují tak příjmy z cestovního ruchu.

17 Modul 5: Management vzdělávání Modul 6: Územní a dopravní plánování Modul 7: Dlouhoudržitelné využívání energie 15 Výlovy rybníků Na obou stranách hranice se většinou na podzim konají výlovy rybníků. V Čechách mají dlouholetou tradici výlovy velkých rybníků v třeboňské a českobudějovické pánvi k největším patří Rožmberk, Bezdrev, Horusický, Dvořiště, Staňkovský, Dehtář ad. Jejich návštěvnost je však dlouhodobě na nízké úrovni, je nutné zahájit jejich propagaci na bázi tradičního produktu cestovního ruchu a zvýšit zájem návštěvníků. Tuto propagaci by bylo vhodné spojit se sportovním rybářstvím, myslivostí, hippoturistikou apod. Jihočeská centrála cestovního ruchu zahájila v roce 2004 kampaň za obrodu výlovů jihočeských rybníků, získala s tímto produktem ocenění na odborné výstavě cestovního ruchu GO a Regiontour v Brně. Na rakouské straně jsou každoročně pořádány tzv. Abfischfeste, což jsou slavnostní výlovy rybníka s kulturním programem, občerstvením apod. Návštěvnost těchto slavností je denně i několik tisíc lidí slavnost je pořádána v den státního svátku. Podobný záměr na rok 2005 má i město Třeboň (dosud pořádalo Krčínovy slavnosti) a a.s. Rybářství Třeboň, které chtějí uspořádat regionální Rybářské slavnosti. Další místní produkty pivo, konopí, keramika, sklo, textil Euroregion Silva Nortica se vyznačuje dalšími tradičními výrobami a technickými produkty, které jsou hodny veřejné prezentace. Patří sem zejména výroba piva (regionální pivovary Schrems, Zwettl, Weitra, Třeboň, České Budějovice, Protivín) s největším pivovarem Budějovický Budvar, výroba skla v Chlumu u Třeboně, výroba keramiky v Maříži a Děbolíně, výroba textilu (Otavan Třeboň, Alma Nová Bystřice) atd. Známá je konopná vesnice Reingers, papírna v Mörzingeru, perleťárna v Marchartu, rakouské palírny ovoce v údolí řeky Dyje, provaznické muzeum v Deštné, knoflíkárna v Žirovnici a další. K propagaci těchto tradičních výrob a produktů je nutné zakládat technické a tématické stezky pivní, vinařské, textilní, sklářské apod. V Rakousku již delší dobu funguje Stezka palíren ovoce v údolí řeky Dyje, v Čechách jsou zakládány pivní stezky, které propojují významné výrobce piva. Stezky společné historie vysídlení a hraničního opevnění V pohnutých letech kolem 2. světové války nastala řada historických skutečností, které neblahým způsobem ještě dnes ovlivňují společné soužití obou národů. Před zahájením války bylo v česko-rakouském příhraničí čsl. armádou vybudováno hraniční opevnění, tj. betonové pevnůstky, které měly zabránit vpádu nacistických armád do vnitrozemí. K naplnění tohoto záměru nikdy nedošlo, ale pevnůstky v pohraničí zůstaly jako věčné památníky odhodlání českého národa ubránit se přesile. Propaguje je naučná stezka Borovany po stopách čs. opevnění z r a skanzenem železné opony a muzeum čs. opevnění v Klášteru u Nové Bystřice. Podobně po skončení války byli z pohraničí vysídleni tzv. sudetští Němci a mnohé vesnice byly srovnány se zemí. Jednou z těchto vesnic je i obec Návary v katastru St. Města p. Land., která měla před válkou přes tisíc obyvatel a nyní zde nežije nikdo. Rakouská strana chce zřídit z obce Reingers naučnou stezku vysídlení, která by vedla přes navrhovaný turistický přechod Romava (Romavský les) Reingers do oblasti Rajchéřova, Návar a Veclova, která je dosud téměř zcela opuštěná.

18 Modul 1: Kooperace v turistice Modul 2: Zdraví žen Modul 3: Integrativní městské plánování Modul 4: Ecodata Podpora těchto významných historických událostí populární formou muzeí a naučných stezek je jednou z možností, jak uchránit cenné historické materiály i pro příští pokolení. Poptávka po službách cestovního ruchu Jihočeský kraj patří mezi nejvyhledávanější oblasti cestovního ruchu v České republice. Z údajů o návštěvnosti vyplývá, že v roce 2000 navštívilo kraj více než jeden milion turistů, kteří zde alespoň jednou přenocovali. Každý třetí ubytovaný host přitom pocházel ze zahraničí (zahraniční návštěvníci tak tvořili , což je 32% z celkového počtu ubyto-vaných). Na celkovém počtu evidovaných návštěvníků CR se tak v roce kraj podílel zhruba jednou desetinou, což bylo po Praze nejvíce ze všech krajů České republiky. Toto výsadní postavení kraj na počátku nového tisíciletí ztratil, neboť v souladu s celkovým poklesem návštěvnosti ČR došlo k výraznému poklesu návštěvnosti jižních Čech, která zařazuje kraj na současné 5. místo v ČR. Graf uvádí vývoj počtu turistů v ubytovacích zařízeních v letech Je z něho patrné, že cestovní ruch opět nastoupil růstový trend. V průběhu hlavní letní sezóny lze odhadovat celkovou denní návštěvnost kraje v rozmezí tis. osob, za předpokladu 90% vytíženosti ubytovacích kapacit (lůžek i míst v kempech a tábořištích) a při započtení zhruba 30% jednodenní návštěvnosti nenárokující ubytování. K tomuto počtu je však třeba připočítat i návštěvnost v objektech tzv. druhého bydlení, tedy v chatách a chalupách, kterých je v jižních Čechách zhruba 37 tisíc. Graf vedle ukazuje rozložení návštěvnosti Jihočeského kraje do ročních období, ze kterého vyplývá, že jasně převažuje letní sezóna. Cestovní ruch v Rakousku se v historickém kontextu se začal rozvíjet již v 19. století, kdy vznikaly spolky ke zkrášlování obcí. Ve 20. stol. lze v souvislosti s růstem mobility v 60. letech pozorovat částečný úbytek domácích hostů, který je v dalších desetiletích kompenzován přírůstkem zahraničních hostů. Od 80. let prakticky nedochází ke změnám, v ubytování převažuje podíl jednodenních výletů na úkor delších dovolených. V regionu Waldviertel se počet přenocování stabilizoval kolem 1 mil. ročně, v roce 2002 klesl na 930 tisíc. V pořadí návštěvníků vede Rakousko, následuje Německo, Švýcarsko, Nizozemsko a Česká republika. Návštěvnost je tedy přibližně srovnatelná s Jihočeským krajem, ovšem na poloviční rozloze 5 okresů (5 tis. km 2 ) oproti 7 okresům Jihočeského kraje (10 tis. km 2 ). Počet turistů ubytovaných v Jihočeském Kraji Rozložení návštěvnosti do ročních období zima 19% jaro 14% domaci zahranični celkom podzim 8% léto 59%

19 Modul 5: Management vzdělávání Modul 6: Územní a dopravní plánování Modul 7: Dlouhoudržitelné využívání energie 17 Analýza společnosti a institucí v cestovním ruchu Současný stav institucí v Jihočeském kraji Jihočeský kraj má více než 630 tis. obyvatel, což představuje hustotu 62,7 obyvatele na km 2, tedy nejméně ze všech krajů České republiky. V 5 velkých městech (České Budějovice, Tábor, Písek, Strakonice a Jindřichův Hradec) žije více než třetina Jihočechů. Naproti tomu nejmenší obce do 200 obyvatel představují zhruba 40% z celkového počtu obcí, ale žije v nich pouze 4,5% celkového počtu obyvatel kraje. Celkem je v kraji 623 samosprávných obcí s cca místními částmi. Dále zde působí na 40 sdružení obcí a měst, tzv. mikroregionů, které realizují společné rozvojové strategie, cíle a projekty v oblasti infrastruktury, ochrany životního prostředí, podnikání a zemědělství, bydlení, společenského, kulturního a sportovního života, cestovního ruchu apod. Vedle těchto samosprávných struktur působí dále v Jihočeském kraji tyto řídící a koordinační struktury cestovního ruchu: Odbor cestovního ruchu a kultury Krajského úřadu Jihočeského kraje Jihočeská centrála cestovního ruchu Jihočeská hospodářská komora Regionální agrární komora Svaz měst a obcí Jihočeského kraje Euroregion Silva Nortica Euroregion Šumava Jejich úloha se v krátkém porevolučním období snah o koordinaci aktivit cestovního ruchu vyvíjela následovně: Odbor cestovního ruchu a kultury Krajského úřadu vznikl v roce Od počátku své existence postupně přebíral funkci bývalých okresních úřadů, které zanikly na konci roku 2002, tj. především v oblasti marketingu a propagace Jihočeského kraje, koordinace účasti na veletrzích a výstavách cestovního ruchu doma i v zahraničí apod. Jihočeská centrála cestovního ruchu (JCCR) postupně přebírá na základě konzensu všech zainteresovaných stran dominantní úlohu v cestovním ruchu na krajské úrovni. V roce 2003 byla obnovena jako organizace cestovního ruchu, která bude zodpovědná za koordinaci, management a marketing na úrovni celého kraje. Postupně došlo k dohodě mezi Krajským úřadem, Jihočeskou hospodářskou komorou (JHK) a Svazem měst a obcí Jihočeského kraje (SMOJK) o vstupu těchto subjektů do JCCR a založení struktury, která by se stala důležitou platformou pro partnerskou spolupráci v managementu cestovního ruchu v kraji. Jihočeská hospodářská komora má ve své struktuře dvě sekce zabývající se cestovním ruchem sdružení pohostinné Jižní Čechy pohostinné a Služby v cestovním ruchu. Jižní Čechy pohostinné jsou sdružením provozovatelů restauračních a hotelových zařízení, které bylo samostatně založeno v roce 1996 ve městě České Budějovice a do JHK vstoupilo v roce Sekce služby v cestovním ruchu byla založena v rámci JHK v roce 2002 a sdružuje všechny členy JHK podnikající v cestovním ruchu. Touto nově vytvořenou strukturou JHK se podařilo zapojit podnikatele jako rovnocenné partnery do rozhodovacího a řídícího procesu v cestovním ruchu i ostatních odvětvích. Regionální agrární komora (RAK) se postupně zapojuje do nově se tvořícího systému managementu cestovního ruchu z úrovně venkovské turistiky. Předpokládá se její podíl na organizaci produktů hippoturistiky, ubytování na statku ad., které zajišťují diferenciaci příjmů zemědělců. Svaz měst a obcí Jihočeského kraje se programově zabývá cestovním ruchem z důvodu zájmu měst a obcí na jeho intenzivním rozvoji. Svaz se proto stal v roce 2001 zadavatelem Strategie rozvoje cestovního ruchu v Jihočeském kraji, která definovala základní priority, cíle a opatření nutná pro plánovitý rozvoj cestovního ruchu v kraji. Na základě této strategie vyhlásil Krajský úřad grantový program na podporu rozvoje cestovního ruchu, které v roce 2003 podpořil několik desítek investičních i neinvestičních projektů ziskových i neziskových žadatelů. Dalším významným příspěvkem SMOJK v oblasti cestovního ruchu je realizace projektu Management cestovního ruchu v Jihočeském kraji, který inicioval

20 Modul 1: Kooperace v turistice Modul 2: Zdraví žen Modul 3: Integrativní městské plánování Modul 4: Ecodata transformaci Jihočeské centrály cestovního ruchu na celokrajskou organizaci specializovanou na management cestovního ruchu. Projekt zajistil personální obsazení a materiální vybavení centrály a nastartoval její koordinační činnost v roce Organizace cestovního ruchu ve Waldviertelu Organizace cestovního ruchu v Dolním Rakousku jsou založeny na spolupráci podnikatelů a cca 200 obcí a měst s vybudovanou turistickou infrastrukturou. Tyto subjekty vytvářejí kolem 30 zájmových Sdružení cestovního ruchu, které se spojují v 7 větších regionech. Tři z těchto regionů se profilují jako turistické destinace, patří mezi ně s 260 tis. obyvateli, 10 tis. lůžky a typickými produkty i region Walviertel. Na úrovni rakouského spolkového státu je vybudovaná jednotná marketingová strategie Österreich Werbung (ÖW Reklama pro Rakousko), která se promítá do zemské organizace cestovního ruchu NÖW. Pro prosazování státní politiky cestovního ruchu v regionu Waldviertel byla v roce 1999 ustavena Destinace Waldviertel s.r.o. Destination Waldviertel s.r.o. je třetinově vlastněna zemí Dolní Rakousko, pěti turistickými svazy a podnikateli v cestovním ruchu. Rozhodujícími grémii jsou Valná hromada, dozorčí rada a rada pro marketing. Její úlohu v cestovním ruchu lze charakterizovat takto: Operační plán: realizace destinačního managementu, realizace masterplanu Strategie: vývoj značek, značková politika, budování systémů hlavních témat, odbytová a prodejní síť, rozvoj nabídky, žádné informační středisko Destinace Waldviertel s.r.o., Waldviertel Tourismus, je oficiální strategií CR, propagace, PR, odbytové místo ve Waldviertelu Pověření operativním propojováním & komunikací Programové napojení na NÖW, zemi Dolní Rakousko & ÖW Organizace má sídlo ve Zwettlu, spolupracuje se 7 externími pracovníky a dalšími v rámci lokálních turistických informačních center. Analýza stavu marketingu a mediální spolupráce v cest. ruchu V oblasti médií a informovanosti o cestovním ruchu nedošlo za posledních 10 let k žádnému výraznému posunu. Na obou stranách hranice dostávají obyvatelé pouze sporadické informace o životě lidí, politické situaci, událostech, akcích a aktivitách na druhé straně hranice. Přicházející zprávy jsou spíše negativně laděné, které těžko mohou pomoci k vytvoření vzájemného pozitivního pohledu. I když se situace v poslední době zlepšuje, přesto stále informovanost na obou stranách hranice nevyhovuje z pohledu kvantity a objektivity. Oblast cestovního ruchu jako oblast, kde je negativní zprávu možno vyrobit často velmi obtížně, je z velké části pomíjena. Výsledkem je vzájemná neinformovanost jak o turistické nabídce, která by jistě posílila přeshraniční malý cestovní ruch na krátké vzdálenosti, tak oblast podnikatelská. Zde máme na mysli především mapování podnikatelských aktivit, vzájemná možná propojení firem, společné vytváření a propojení nabídek v cestovním ruchu (dále jen CR), mapování možností pro podnikání na obou stranách hranice apod. Faktem je, že v této oblasti zaostávají sami organizátoři CR na obou stranách hranic, protože jednoduše neví, co se kde za hranicí děje. To vše je důsledkem překážek, mezi které patří zejména jazyková bariéra, nedostatek informací, neochota a strach ze vzájemné konkurence. Přitom oba regiony jsou v rámci svých států spíše handicapované, postižené svou geografickou polohou v těsné blízkosti bývalé železné opony. Oba regiony hledají optimální systémy pro podporu cestovního ruchu a obecně regionálního rozvoje. Přesto jen pomalu dochází k vzájemnému vyjasňování pozic, možností a kompetencí a navazování kontaktů. Chybí informace o neziskové sféře, občanských aktivitách. Přesto je jasné, že zejména na základě osobních zájmů, kontaktů a angažovanosti dochází ke vzniku neformálních vztahů a aktivit, které se odbývají a žijí bez většího povědomí a zájmu veřejnosti i médií tyto ostrůvky pozitivní spolupráce pak působí často jako katalyzátory pro oživení oficiálních