/2011 SBOR CÍRKVE ADVENTISTŮ SEDMÉHO DNE PRAHA VINOHRADY

Transkript

1 /2011 SBOR CÍRKVE ADVENTISTŮ SEDMÉHO DNE PRAHA VINOHRADY Londýnská 30, Praha 2

2 PROGRAM SOBOTNÍ BOHOSLUŽBY Sobotní škola Přestávka 1. října 2011 Společná píseň č. 380 a modlitba Sobotní škola v jedné třídě Apoštol Pavel a raná církev Pöhler R. Sbírka pro misijní projekty CASD Společná píseň č. 159 a modlitba Bohoslužba s kázáním uvádí Klouda Vladimír Varhanní preludium Společná píseň č. 85 Sborová oznámení / Macíková Viera Introit: Ř 4, 7.8 Společná píseň č. 38 Přímluvná modlitba / Šubrtová Eva Píseň pěveckého sboru Čtení z Bible Lk 18, / Kloudová Pavla. Modlitba před kázáním / Kogut David Kázání Pöhler Rolf Ospravedlnění a milost u Lukáše 18 a v listu Galatským Hudební ztišení / Petřvalský Lukáš Společná píseň č. 39 Modlitba / Pöhler Rolf Sbírka pro potřeby sboru Poslání: Ef 2, 4-6 Společná píseň č. 280 Varhanní preludium Odpolední shromáždění s kázáním Modlitební setkání PROSÍME VŠECHNY O VYPNUTÍ MOBILNÍCH TELEFONŮ BĚHEM BOHOSLUŽBY. 2

3 OZNÁMENÍ SBORU VINOHRADY Dnes dopoledne nám kázáním Božího slova poslouží bratr Rolf Pöhler, profesor systematické teologie z Teologické fakulty CASD ve Friedensau. Bratra mezi námi srdečně vítáme a přejeme mu hodně Božího požehnání. Odpolední shromáždění začíná ve 14 hodin. Kázat bude bratr Radomír Jonczy. Zkouška sborového zpěvu proběhne 15 minut po skončení dopolední bohoslužby. Příští sobotu dopoledne nám kázáním Božího slova poslouží náš kazatel Radomír Jonczy. Dnešní sbírka 13. soboty je určena na misii naší církve ve střední a západní Africe a na stavební projekty Slovenského sdružení. Více informací o sbírce najdete ve zpravodaji. V pondělí 3. října v 18 hodin se v učebnách společenského centra sejde ke svému pravidelnému jednání výbor sboru. V neděli 9. října v 10:30 hodin si v modlitebně na Brumlovce řeknou své ano snoubenci Viera Macíková a Pavel Jadlovský. Všichni jste na slavnostní svatební bohoslužbu srdečně zváni. V neděli 16. října v 9,00 bude v přímém přenosu na stanici Český rozhlas 2 odvysílána bohoslužba našeho sboru. Opět se nám tak nabízí jedinečná příležitost ke zvěstování evangelia a reprezentaci našeho společenství na veřejnosti. Předem vám proto děkujeme za to, že si na připravovanou akci budete rezervovat čas a pomůžete nám s její realizací. Ve zpravodaji najdete tabulku sborových aktivit pro čtvrté čtvrtletí Prosíme vás, aby jste si plán pozorně prostudovali a do svých diářů vypsali ty činnosti, které vás zaujmou, zvláště pak ty, na kterých budete přímo participovat. Děkujeme vám. 3

4 4

5 Sedmdesátkrát sedmkrát Kázání ze soboty 24.září 2011 Radomír Jonczy (Mt 18,21-22) Tehdy přistoupil Petr k Ježíšovi a řekl mu: Pane, kolikrát mám odpustit svému bratru, když proti mně zhřeší? Snad až sedmkrát? Ježíš mu odpověděl: Pravím ti, ne sedmkrát, ale až sedmdesátkrát sedmkrát. I. Odpouštění není snadné Život, který žijeme, s sebou přináší řadu nesnadných a složitých problémů, jímž jsme nuceni čelit a nějakým způsobem se s nimi vypořádávat. Asi mi dáte za pravdu, když řeknu, že jedním nejnesnadnějších je problém odpuštění. Leccos se v životě dá zvládnout. Při zapojení rozumu, vůle a vytrvalosti dokážeme my lidé zvládat únavu, hlad a chudobu, utrpení, vyrovnat se dokážeme dokonce i se smrtí našich blízkých, srovnat se dokážeme i s vyhlídkou smrti vlastní. S odpuštěním někomu, kdo nám ublížil, zvláště pak, jde-li o bratra pokrevního či duchovního, však mívá většina z nás vážný problém. Přitom je odpuštění fenomén, který je pro život osobní i společenský přímo nepostradatelný. Neschopnost odpouštět narušuje totiž naši vnitřní rovnováhu i veškeré formy lidského soužití vztahy sourozenecké, přátelské, manželské, firemní i církevní. Stojí za úvahu, že dnešnímu základnímu textu v Matoušově evangeliu předchází zmínka o církvi, která vzniká všude tam, kde se v Ježíšově jménu sejdou byť jen dva nebo tři jeho následovníci. Tam, kde jsou pospolu dva nebo tři lidé, visí ve vzduchu dva nebo tři problémy. Neochota, či neschopnost odpouštět církev doslova likviduje. Tam, kde se věřící nedokážou domluvit a vzájemně si odpustit, vzniká dusná, nedýchatelná atmosféra, napětí, které pohřbívá lásku, porozumění, radost, pokoj a tím i jakoukoli možnost společného naplňování Kristova odkazu pro tento svět. II. Petrovo mylné pojetí odpuštění Toho, že je odpuštění pro život nepostradatelné, si byl bezesporu vědom i Ježíšův učedník apoštol Petr. Stojí za úvahu, že svého mistra nekontaktoval otázkou, zda má bližnímu odpustit. Řešil jiný problém: Mistře, je mi jasné, že mám svému bratru odpustit, že odpuštění je nutné, ale řekni, kolikrát to musím udělat? Odpouštění přece musí mít svou mez! Asi jste stačili postřehnout, že tady aktivní Petr přichází s návrhem odpuštění opakovaného celkem sedmkrát. Pídili jste se už někdy po tom, proč vymyslel zrovna tuto hranici? Dá se předpokládat, že se zájmem už dříve vyslechl jedno z Ježíšových kázání na dané téma. To kázání zaznamenal ve svém evangeliu Lukáš: Když tvůj bratr proti tobě zhřeší, pokárej ho, a bude li toho litovat, odpusť mu. A jestliže proti tobě zhřeší sedmkrát za den a sedmkrát za den k tobě přijde s prosbou: Je mi to líto, odpustíš mu! (Lk 17,4) Jako správný fundamentalista si Petr tento Ježíšův výrok vyložil doslovně: Mistře, dobrá tedy. Říkáš-li sedmkrát, tak sedmkrát, ale víc už ani ťuk, platí? Unikla mu však jedna důležitá věc. Ježíš hovořil o tom, že máme být svým bratřím ochotni a schopni odpouštět až sedmkrát za den. Myslím, že takto vyhrocený požadavek je jasným dokladem toho, že Ježíš ve svém kázání nechtěl stanovit maximální počet jednotek odpuštění, ale skutečnost, že by odpuštění nemělo mít žádné hranice. Dokladem toho je i samotné číslo sedm. Pro židy vždy byla a dodnes zůstává sedmička číslem plnosti. Máme-li podle Ježíše odpouštět sedmkrát, máme odpouštět úplně a pořád. Aby tuto skutečnost potvrdil, vyhnal Ježíš při rozhovoru s Petrem své dřívější tvrzení do krajnosti konstatováním: Pravím ti, ne sedmkrát, ale sedmdesátkrát sedmkrát. Nevím, jak byl Petr jako rybář silný v matematice. Zda se dopočítal, či nikoli. Muselo mu však v tu chvíli být jasné, že odpuštění musí být bezbřehé. Musíš být, milý Petře, ochoten a schopen odpustit vždy, každému a za všech okolností. Musíš prostě přestat počítat. 5

6 III. Příčiny zamítnutí Petrova pojetí odpuštění a) Počítání je projevem neodpuštění Jestliže člověk počítá, kolikrát už vlastně odpustil, projevuje tím, že vlastně ještě neodpustil vůbec. Odpustil-li člověk doopravdy, vymazal daný problém a s ním i všechnu hořkost, pocit křivdy, nenávisti i zármutku z hlavy a nepociťuje už nadále potřebu počítat. b) Počítání je projevem nemilosrdenství Jestliže člověk stanovuje pro odpuštění určitou mez, projevuje tím nedostatek milosrdenství. Tak a už toho bylo tak akorát dost, bratříčku. Svou povinnost vůči tobě jsem už splnil. Hladina přetekla. Máš prostě smůlu. Já tě varoval. IV. Odpouštět neznamená tolerovat zlo Taky se vám požadavek bezbřehosti v odpuštění jeví poněkud absurdní? Neotvírá podobné pojetí stavidlo nespravedlnosti a bezpráví? Nepodporují zlo ti, kteří do nekonečna odpouštějí, i když jej sami nepáchají? Máme doopravdy donekonečna odpouštět těm, kteří o to v podstatě ani nestojí? Už jsme zde přece zmínili, že Ježíš v kázání na téma odpuštění jasně řekl, že máme odpouštět těm, kteří za námi přijdou s prosbou: Je mi líto., tedy těm, kteří své provinění vůči nám identifikovali a projevili nad ním lítost tím, že se nám za něj byli schopni omluvit. Ježíš přece také dokázal pořádně bouchnout do stolu. Vzpomínáte, kolikrát z jeho úst zaznělo nesmlouvavé: Běda vám, zákoníci a farizeové, pokrytci! Nebyl to žádný ušlápnutý chudinka. Zlu se dokázal postavit tak rázně, že jej za to nakonec zabili. Na kříži však stejně nakonec volá: Otče, odpusť jim, protože nevědí, co činí. Odpouštět hříšníkům neznamená nekonečně dlouho tolerovat zlo, které páchají. Ježíšův příklad ukazuje, že proti hříchu bojovat mohu a mám. Nemusím však přitom sám sebe likvidovat hořkostí a nenávistí vůči hříšníkům. Pocit křivdy, hořkosti a nespravedlnosti lidskou duši trápí a likviduje. Zlí lidé, kteří opakovaně hřeší proti svým bližním, nepociťují potřebu se za nic omlouvat. Je tomu tak proto, že si svou hříšnost už vůbec neuvědomují. Tím je také dáno, že se ve svém nitru vzniklými konflikty vůbec netrápí. Proč by se tedy měli trápit lidé dobří? V. Schopnost odpouštět je Boží dar Řekli jsme úvodem, že odpouštět není snadné. Možná bych upřesnil, že schopnost odpouštět je mimo lidské síly a možnosti. Schopnost odpouštět je dar, o který je možné jedině prosit. Proto Ježíš ve své vzorové modlitbě formuluje prosbu: A odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům. Dovolte mi prosím v této souvislosti menší parafrázi: Odpusť nám naše viny a dej nám tím sílu odpouštět našim viníkům, protože komu je hodně odpuštěno, dokáže hodně odpouštět. Přišli jsme dnes k Večeři Páně. Kéž nám s odpuštěním našich vin Bůh daruje i sílu odpouštět, protože odpouštění je božské. Amen. 6

7 7

8 8

9 9

10 10.

11 Milé sestry a bratři, posíláme vám týden s HOPETV Č. 39 s programem vysílání HOPETV připravuje přímé přenosy ze semináře JONA DYBDAHLA: HLAD PO BOHU. Přenosy budou probíhat od pátku Večer do nedělního poledne Program přednášek a přenosů k vytištění přikládám. Požehnanou sobotu, HOPETV 11

12 Byl založen Fond naléhavé pomoc. Ti, kteří by rádi přispěli na tento účel, mohou zasílat prostředky, které se rozhodli věnovat, na sborový účet číslo: /0800, variabilní symbol SBOR VINOHRADY - KONTAKTY: PRVNÍ STARŠÍ SBORU B. Špinar ml STARŠÍ SBORU pro mládež V. Klouda STARŠÍ SBORU pro křesťanský domov J. Fuksa STARŠÍ SBORU pro seniory M. Fuková KAZATEL SBORU VINOHRADY R. Jonczy INFORMACE O ZPRAVODAJI: Prosíme všechny, kteří mohou nebo chtějí čímkoliv do zpravodaje přispět, aby tak učinili. Zasílací adresa pro uveřejnění příspěvků: vinohradsky.zpravodaj@ .cz Uzávěrka zpravodaje: STŘEDA Žádosti o zasílání zpravodaje elektronickou poštou zasílejte na uvedenou ovou adresu. vinohradsky.zpravodaj@ .cz 12