V tomto vydání našeho magazínu se můžete dočíst o čem by si povídal A.B. Svojsík s naší Blechou, kdyby se mohli potkat, o pracích na naší nové

Transkript

1 číslo 12/2009 Magazín Poutníků z Čechovic V tomto vydání našeho magazínu se můžete dočíst o čem by si povídal A.B. Svojsík s naší Blechou, kdyby se mohli potkat, o pracích na naší nové střediskové chatě, o výpravě do Lipnice, o schůzkách Hvězdiček a Lišáků a dalších našich akcích.

2 Náš oddíl se rozrůstá Blíží se únor, čas každoroční registrace. S tím je spojené placení registračních poplatků, ze kterých je hrazeno pojištění členů, financování ústředí a vyšších organizačních jednotek. Bohužel i letos je cena registrace mírně navýšena. Zvýšená registrace souvisí mimo jiné s tím, že letos by měl v průběhu roku přijít do každé skautské rodiny magazín vydaný ústředím. Co přesně bude jeho obsahem, zatím není známo. Chtěl bych jen zdůraznit fakt, že náš oddíl navýšil základní registraci danou okresem jen o 5Kč. A to nikoliv proto, že bychom to nutně potřebovali, ale spíše aby byla částka zaokrouhlená. Tento způsob jako získávání finančních prostředků totiž nepreferujeme. Naše oddílové příjmy jsou pokryty z výrazné části hlavně financemi získanými za sběr železného šrotu. Vzpomeňte si prosím na jaře, až bude sběr velkoobjemového odpadu a my přistavíme kontejner na železný šrot, že peníze za něj získané tvoří podstatnou část našeho rozpočtu, ze kterého mimo jiné financujeme tisk toho našeho magazínu, nákupy cen za soutěže a bodování pro děti a jiné pomůcky a potřeby pro činnost. Zbývá tedy ještě zmínit onu cenu, která činí 270 Kč za člena. S registrací však kromě méně příjemného finančního hlediska souvisí také jistý příjemný fakt. Vše nasvědčuje tomu, že po několika letech bude moci vykázat meziroční nárůst členské základny. Stabilní místo v našem oddíle totiž získaly družiny světlušek a vlčat. Za což patří dík Plamínkovi a Jambovi, kteří se zmíněnými družinkami pracují. Právě o jejich činnosti budete moci pravidelně číst na stránkách Cesty. -Jirka D.- Hvězdičky na své vánoční schůzce. Strana 2

3 Skautský ples - od nás, pro vás Poslední lednový večer bude ve znamení Skautského plesu. Nebudeme se tajit tím, že jedním z cílů plesu je získání finančního zisku pro potřeby střediska. Jedním dechem však musím zdůraznit, že v první řadě nám jde o připravení kvalitního plesu a každý spokojený a bavící se návštěvník je naší prioritou. Ples pořádáme pro vás rodiče členů, bývalé členy, všechny naše přátele i širokou veřejnost. Budeme rádi, když vás na plese budeme moci uvítat. Loňská účast z řad rodičů členů byla pro nás celkem zklamáním. Dovolím si říct, že jsme pro vás připravili kvalitnější program než loni, který zahrnuje nevšední soutěže, ukázku lasování i předtančení tanečního páru z TK Olymp Olomouc. Těšíme se na vaši návštěvu. strana 3

4 1. brigáda na střediskové chatě V sobotu ráno jsme měli sraz u kaple. Přišel jsem tam a Jirka už tam čekal. Za chvíli přišla Eva a čekali jsme na Libora, se kterým jsme měli jet. Nasedli jsme k němu do auta a vyrazili jsme. Libor se zastavil ještě v Týnci v obchodě, protože neměl žádnou svačinu. Cestou už jsme se nikde nezastavovali a když jsme dojeli k chatě, ještě tam nikdo nebyl. Čekali jsme tedy v autě a Libor nás naučil hru Čing-čong. Pak přijel Karel Tomeček se svými skauty z Doloplaz. Chata byla zamčená a nikdo nám nedal klíče, tak jsme museli vlézt malým okýnkem, které šlo otevřít. Několik lidí vlezlo dovnitř a otevřeli okna, aby dovnitř šlo světlo a pohodlně se tam vcházelo. Potom jsme urazili zámky ode dveří od vchodu a na půdu. Dali jsme se do vyklízení, spravování, zametání atd. Já a jeden kluk z Doloplaz jsme šli vytahovat vodu ze studny. Měli jsme kýbl na provaze a vytáhli jsme asi 50 kýblů. Kýbl se nám podařilo rozbít, tak jsme šli vytahovat z půdy dřevo, kterého tam byla hromada. Libor čistil okapy a pak šel dělat pořádek na půdu. Libor se toho ujal tak s chutí, že se k té půdě choval jak k vlastní, tak jsme jí začali říkat Liborovo. Holky z Doloplaz vysklívaly rozbitá okna, aby až tam pojedeme podruhé, se mohly zasklít. Karel řezal dřevo a my jsme se nasvačili. Po svačině jsme to dřevo začali skládat pod schody na půdu. To co se vynosilo před chatu, se roztřídilo na železo a ostatní. Železo se nechalo na hromadě u chaty se slovy třeba to někdo odveze. Něco ze zbytku naložil Karel na vozík a papíry a část dřeva se spálili. Už se začalo stmívat, tak jsme to ukončili a jeli jsme domů. -Alex- Strana 4

5 Rádcovská škola Ráno jsme šli s Jacquouillem a Filčem na autobus. Přišli jsme akorát před skautský dům a Jitřenka zavelila, ať uděláme kolečko a zpívali jsme skautskou hymnu. Z Jitřenky jde strach! Pak nás rozdělili do tří skupin. Bylo nás 33 z toho 11 kluků, takže to vyšlo. Nejprve jsme šli k Mikimu, který nás učil azimut a práci s mapou. Každému to šlo, jen Jacquouillovi moc ne. Potom jsme šli ke K2 [ká dvojce] hrát lakros. Potom jsme se učili lasování. To bylo všechno z první rádcovské. Na druhou rádcovskou jsme jeli taky všichni tři. První blok jsme měli opět u Mikiho. Furt tam chodila Jitřenka a něco po něm chtěla. Potom jsme šli ke strážci Litovelského Pomoraví, který nám vyprávěl příhody. Třeba že pán chodil po přírodní rezervaci a říkal, že se ztratil. Ale tam jsou stromy označené, takže poznáte, že jste vevnitř a ten pán dostal pokutu. Nakonec jsme šli k nějakému pánovi, který nám říkal o znacích a totemech. To byl konec druhé rádcovské. -Komed- 2. brigáda na střediskové chatě V sobotu jsme se sešli u klubovny, abychom se vypravili na druhou brigádu na střediskovou chatu. Jeli jsme dvěma auty. Jedno řídil Jirka a druhé paní Dobešová. V Olomouci jsme vyzvedli malého Jirku. Paní Dobešová tam dojela první a my s Jirkou za chvíli po ní. Protože nám Karel z Doloplaz dal jen klíče od půdy, museli jsme se do vlastní chaty vloupat. Když jsme se dostali dovnitř, část z nás začala topit a někteří zametat. Pak přijel Honza Voráč se svým kamarádem. Naším hlavním úkolem bylo zasklít okna. Já a Vlasta jsme šli kopat žumpu. Betonové víko jsme našli a pod ním byla prázdná díra. Žumpa byla na světě. Pak jsme šli s ostatními čistit rámy oken, protože to bylo furt špatně. Dali jsme si svačinu. Honzův kamarád ty okna tmelil. Až je zatmelil, dali jsme je do pantů a bylo hotovo. Já a Vlasta jsme šli žumpu zase zakrýt, aby ji nikdo nenašel. Honza šel řezat dřevo a my jsme mu to nosili k vozíku. Pak jsme museli naložit železo na vozík Jirkovi. Byly tam i staré baterie a ty naložil Honza a Jirka. Honza i s kamarádem odjeli a my jsme čekali, až přijede pan Dočkal. Když přijel, kluci nasedli k němu do auta a holky jely s Jirkou. A to byl konec brigády. -Dudák- strana 5

6 Lipnice Sraz byl u klubovny v 5:00 hodin. První tam byl Jacquouille a pak jsem tam přišel já. Počkali jsme na Jirku a Evu. Je smutné, že nás nejelo víc. Za chvíli nám přijel autobus a jeli jsme na nádraží. Tam jsme si šli najít keš, kterou dělal Jirka. Nic v ní nebylo, tak jsme se jen zapsali a šli jsme na nástupiště čekat na vlak. Nastoupili jsme do vlaku. Po cestě jsme pospávali. Jeli jsme asi hodinu a půl. Vystoupili jsme v Kolíně a čekali jsme na vlak do Světlé nad Sázavou. Tam jsme jeli asi půl hodiny. Ve Světlé jsme vystoupili. Měli tam zrovna pouť. Šli jsme ulicemi a všude samé stánky. Na náměstí byli komedianti s kolotoči. Pak jsme přešli po mostě a v řece bylo hozené křeslo od počítače a kšiltovka. Pak jsme šli do zámeckého parku hledat první keš. Našel ji Jirka ve stromě. Eva si v ní něco vyměnila. V parku byly pěkné rybníky. O kousek dál byl Ďáblův most a pod ním byla velká propast. U něj byla další keš. Tu jsem našel já. Byly v ní různé hračky. Někdo si zase něco vyměnil. Potom jsme šli do Lipnice vzdálené asi 7km. Po cestě jsme narazili na památník, který upozorňoval na to, že těmi místy procházel A.B. Svojsík se svými skauty na první tábor a s ním i Jiří Wolker. Pak jsme šli dál. V lese jsme se zastavili na svačinu. Blízko Lipnice byl náš další cíl. Památník odposlechu Ústa pravdy. U nich jsme se párkrát vyfotili a sáhli si do nich. Říká se, že kdo lže už z nich ruku nevytáhne. Nakonec ji všichni vytáhli. Pak jsme šli k Bretschneiderovu uchu. Tam jsme našli další keš. Uprostřed bylo jezírko, tak jsme museli dávat pozor, abychom neuklouzli. Pak jsme šli na nějaký kopec, kde byly skály pro keš. V lese u stromu jsme našli sprchu. Na kopci ve skalách, když jsme hledali keš, tak přišel další hledač se svojí holkou. Tak jsme se všichni zapsali a šli jsme do Lipnice. Ale zjistili jsme, že opodál jsou ještě Zlaté oči. Jak jsme k nim došli, tak jsme si dali sváču. Když jsme ji snědli tak jsme šli zpět do Lipnice podívat se na hřbitov na hrob Jaroslava Haška. Na hrobě bylo spoustu druhů piv. Za hřbitovem byla keš věnovaná právě Haškovi. Byla v křoví, ale nakonec jsme ji našli. Ta keš se mi hrozně líbila. Byl to v zemi zakopaný soudek od piva a v něm věci. Pak jsme jeli z Lipnice do Havlíčkova Brodu na vlak. Ve vlaku jsme si hráli a dívali se z okna. Na nádraží v Olomouci jsme se vrátili ve 21:52 a já čekal na mámu. Jirka, Jacquouille a Eva jeli autobusem do Čechovic. -Jirka- Strana 6

7 strana 7

8 Střípky ze schůzek Hvězdiček Úvodem bych chtěla zmínit, že jsem byla velice příjemně překvapena, když na historicky 1. schůzku Hvězdiček přišlo hned sedm skvělých děvčat. Z počátku jsme si jen hrály seznamovací i jiné hry, ale později jsme se i něco nového naučily. Zhruba po měsíci schůzkování se k naší družině přidala i Natálka a s jejím příchodem má Čechovický oddíl osm nových světlušek. V Listopadu se konala výprava do Olomouce. Šlo o Setkání skautských sběratelů v budově právnické fakulty na Envelopě. Na takové akci pochopitelně naše světlušky chybět nemohly. Každá z nás si koupila jeden pohled a všechny jsme šly za Ladislavem Ruskem Šamanem (autorem pohlednic), abychom ho poprosily o podpis. Nejmenším se podepsal i s věnováním. V Prosinci jsme psaly Ježíškovi, učily se pokřik Hvězdiček, pravidelně zapalovaly svíčky na adventním věnci a připravovaly se na Vánoční besídku. Besídka se konala Po příchodu do klubovny jsme pod stromeček naskládaly dárečky. Každá z nás měla za úkol vyrobit osm jakýchkoliv dárečků, které nám v průběhu večera rozdala. Jelikož malí kluci měli také besídku, vzaly jsme trochu cukroví a šly jim popřát k Vánocům a Novému roku vše nejlepší. Pochopitelně jsme si nezapomněly s děvčaty připomenout Vánoční zvyky jako je krájení jablek, pouštění ořechových lodiček po vodě, vylévání vosku atd. Kolem klubovny jsme si zahrály několik her a šlo se domů. Bára - Plamínek Jamboree na internetu a v éteru Letos jsme se již potřetí zúčastnili celosvětového Jamboree on the internet a premiérově také Jamboree on the air. Na internetu jsme navazovali kontakty se skauty z celého světa a dozvěděli jsme se mnoho zajímavých informací. S některými skauty jsme si vyměnily adresy a výsledkem byl dopis s několika nášivkami, který nám přišel po několika týdnech až z daleké Austrálie. Rádiové vlny nám příliš nepřály i z důvodů nepříliš vhodného umístění našeho stanoviště, ale i tak jsme za pomoci našeho kamaráda radioamatéra navázali šest spojení. Mrzuté je jen to, že na smluvené sobotní dopoledne, které jsme věnovali rádiovému vysílání, dorazili jen dva kluci. Při JOTI si každoročně procvičíme angličtinu a navíc si popovídáme s kamarády skauty z různých konců světa. Strana 8 -Jirka D.-

9 Interview: Antonín Benjamin Svojsík Jak neuvěřitelné! Tento měsíc jsem se dozvěděla další zajímavosti z historie skautingu a to přímo od českého zakladatele Antonína Benjamina Svojsíka! Dobrý den pane Svojsíku, mohl by jste mi povědět něco o sobě? Například, kde jste vyrůstal a podobně? Ahoj, ale jistě, rád. Narodil jsem se v roce 1876 a vyrůstal jsem v malém domku společně s mými třemi bratry. Od mládí mě bavily sportovní aktivity a chtěl jsem být profesorem tělocviku, což se mi za pár let splnilo. Jak jste se vlastně dostal ke skautingu? O prázdninách, někdy v roce 1910 jsem jel poznávat Anglii, odkud jsem se celý nadšený vrátil s již půlkou přeložené knihy Scouting for boys od Roberta Powella. Jelikož jsem si ale uvědomil, že přenést anglický scouting do českých poměrů je nemožné, knihu jsem nakonec nevydal. Český skauting ale vznikl... Ano, po prázdninách jsem sestavil první skautský oddíl a roku 1912 jsme již tábořili nedaleko Lipnice. Tábor měl 13 účastníků. Mezi nimi byl například Jiří Wolker. Pokud by si někdo chtěl přečíst o takovém táboře, sepsal jsem pár věcí do knihy Den v táboře Junáků. Junák je tedy totéž co skaut? Dobrá otázka, spolek Junák jsem založil já a jde tedy o český název pro skaut. V tomto roce vypukla 1. světová válka, nebál jste se, že ohrozí vývoj skautingu? Po pravdě bál, to asi každý, ale i tak jsem roku 1915 začal tajně vydávat skautský časopis Junák. Máte můj velký obdiv pane Svojsíku, ale jak to bylo se skautingem v česku dál? No... doba fašismu mohla za rozpuštění Junáka, ale po pěti letech, někdy kolem roku 1945 se skauti dali dohromady a Junák byl obnoven. strana 9

10 Po nějaké době se vystřídal fašismus za komunismus,jaký to mělo vliv na skautování? Komunistům se skatung také příliš nelíbil a proto byl ještě 2x zrušen. Kdy to bylo? První zákaz komunisty byl v roce 1948 a druhý roku V roce 1996 byl chlapecký kmen přijat do WOSM a dívčí do WAGGGS že ano? Můžete našim čtenářům alespoň stručně říct, co je to vlastně WOSM a WAGGGS? WOSM, nebo-li World Organization of the Scout Movement znamená v překladu Světová organizace skautského hnutí a WAGGGS-World Association of Girl Guides and Girl Scouts znamená Světová asociace dívčích vedoucí a divčích skautek. Děkuji vám za vyčerpávající rozhovor a již vás nadále nebudu obtěžovat. Ty jsi mě ale vůbec neobtěžovala, já jsem rád, že má někdo o skauting, hlavně o jeho historii takový zájem. Měj se dobře a hlavně, držte se všichni heslem Skautem jednou, skautem navždy! -Blecha- Vlčata budou mít první výročí Výprava k pramenu Odry v únoru 2008 odstartovala činnost nově vytvořené družiny vlčat našeho oddílu Poutníci Čechovice. Začalo se scházet 5 hochů (Aram, Radim, Vojta, Tomáš a Damian). Schůzky byly především v klubovně a při dobrém počasí jsme chodili do okolí Čechovic. Učili jsme se poznávat stromy a keře, učili jsme se různé uzly, luštit hlavolamy a šifry, soutěžili jsme v různých sportovních disciplínách. Podnikli jsme také několik výprav do okolí na kolech, kdy jsme se dozvěděli něco z historie okolních památníků. V květnu jsme byli na akci Obnova Staré Vody, kde byli i skauti z Kanady, Holandska a Polska. Všech 5 vlčat se v červenci zúčastnilo letního tábora u přehrady Slezská Harta. Odzkoušeli si noční hlídky, otužování v přehradě, jízdu na lodích i mezinárodní fotbal se skautkami z Polska. Naučili se i několik polských slovíček a hlavně vydržet celých 10 dní bez rodičů. Na podzim se k družině přidal Jirka, David a Honzík. Naučili jsme se náš oddílový a družinový pokřik. Byli jsme na setkání skautských sběratelů v Olomouci. V posledních týdnech jsme se učili chodit a následně běhat na lyžích. A vyplatilo se to! V soutěži družstev hochů jsme na Memoriálu Vládi Tylšara vyhráli! -Jambo- Strana 10

11 CITO Vojenský hřbitov Olomouc Na sobotu byla domluvená uklízecí akce na Olomouckém vojenském hřbitově. Tuto akci zorganizovala skupina lidí kteří hrají Geocaching. Tato hra se hraje po celém světě a náš oddíl patří mezi hráče. Ráno jsme měli sraz před Jirkovým domem. Přišel jsem já, Alex a Dudák. Chvíli jsme čekali než se Jirka nachystá a vyjede s autem, ale nakonec jsme se dočkali a mohlo se vyjet. Cesta byla celkem dlouhá. Jak jsme dojeli, tak už tam bylo dost lidí a někteří už i pracovali. Nejdřív jsme nevěděli, co máme dělat, ale pak nám Jirka dal hrábě a museli jsme začít hrabat listí kolem plotu a odhazovat větší klacky, aby se tam mohla sekat tráva. Mezi tím přišel i Petr s Petrem. Asi po hodině a půl nás to přestalo bavit a tak jsme udělali obrovskou hromadu listí, ze které jsme si udělali takové "hnízdo" na úkryt před Jirkou. On nás sice po chvíli našel, ale pár minutek mu to trvalo. Jak nás našel, museli jsme zase jít hrabat listí a jelikož kousek od nás stál pán co pálil zdejší odpad, tak jsme dost smrděli kouřem. Jak jsme to listí pohrabali, přijela nějaká televize dělat reportáž o naší práci. Najedli jsme se, našli jsme nějakou tu keš na hřbitově a jeli jsme k Hradisku v Olomouci najít další keš. U tohoto typu keše jsme museli najít určité informace a získat odpovědi na pár otázek, abychom zjistili souřadnice keše. Po dlouhém hledání jsme ji našli a mohlo se jet domů. Už jsme se všichni těšili domů po namáhavé práci. -Filč- Setkání skautských sběratelů Tahle akce byla trochu zmatená, protože jsme byli rozdělení na pomyslné 3. týmy. 1. ten co přijel autem, 2. ten co přijel autobusem a 3. ten co přijel pozdě. Já jsem patřil do toho třetího týmu takže když jsem přijel tak už bylo vše v plném proudu, naši kluci (Alex,Dudák,Ťapan, Filč a Komed) měli na starosti šatnu. Uvnitř hned u dveří byl Týnec se vstupenkami a lístky na tombolu v jednom. Naproti nim byli prodavači z Brodku, opodál jsme byli my s klasickým zbožím (Pohlednice, samolepky, nějaká ta literatura...). Ve vedlejší místnosti se promítaly různé dokumenty o skautingu a jiné. Za rohem měl svojí výstavu Šaman a Týnec mu pomáhal z prodejem obrazů a knih. V další místnosti se měnili skautské věci a v té samé místnosti byla později i tombola. Kolem dvanácté už byla místnost plná skautů a ti co měli hlad a neměli svačinu se postupně rozprchli na oběd. Po obědě byla tombola, takže se všichni, co měli los, sešli v místnosti určené pro tombolu a bedlivě poslouchali. Po tombole jsme se ještě chvíli starali o tržbu, s tím, že se ostatní už pomalu balili. Setkáni skautských sběratelů se pomalu blížilo ke konci a my jsme pomáhali prodavačům z Brodku s odnášením věcí do auta, potom jsme uklidili místnosti a jelo se domů. Když nepočítám ty počáteční zmatky, tak se nakonec tahle akce, po všech stránkách povedla. -Trysko- strana 11

12 Letní tábor našeho oddílu se uskuteční v termínu Skautské časopisy - výhled Náčelnictvo Junáka na svém zasedání potvrdilo posledním Valným sněmem doporučenou variantu budoucího vydávání skautských časopisů, formou tzv. spolkového časopisu. Spolkový časopis znamená, že každý člen Junáka má právo na svůj časopis dle věkové kategorie, do které spadá. Cíle časopisů, jejich rozsah, periodicita, velikost a mnoho dalších parametrů, včetně finančních, jsou zpracovány v projektu, který VRJ předkládá Náčelnictvu Junáka k projednání. Od září 2009 by měl Junák zahájit vydávání skautských časopisů novým modelem, ve kterém bude mít na časopis nárok každý registrovaný skaut starší 7 let. Časopisů bude i nadále vydáváno několik druhů tak, aby byl cílovým skupinám vždy doručován obsah vhodný především pro ně. Bude vydáván časopis pro vlčata a světlušky (od 7 do 10 let), pro skauty a skautky (do 15 let), pro rovery (do 24 let), pro starší 16 let (Skautský svět) a pro činovníky (tj. vedoucí oddílů, středisek, okresů a krajů a jejich zástupce a výchovné zpravodaje). Roveři a činovníci budou kromě svého časopisu dostávat ještě časopis pro starší 16 let, tj. Skautský svět (oba časopisy dostanou sešité v jednom). Pro skauty a skautky a jejich rádce bude nadále vydáván internetový časopis Papírové časopisy budou vycházet 5 ročně, pouze časopis pro vlčata a světlušky 10 ročně. O všechny další podrobnostech týkajících se časopisů se budete dovídat průběžně. Strana 12 CESTA - zpravodaj 2. oddílu Poutníci Čechovice číslo 12/2009 ročník V., datum vydání příspěvky do Cesty: dvorakjiri@centrum.cz Neprošlo jazykovou úpravou, vydáno pro vnitřní potřebu.