Ostrava, pátek 27. ledna Vážené kolegyně a kolegové,

Transkript

1 Ostrava, pátek 27. ledna 2017 Vážené kolegyně a kolegové, dovolujeme si Vás pozvat na již tradiční 22. ročník semináře pro učitele geografie základních a středních škol pod názvem Na slovíčko s objevitelem pramenů Amazonky. Náplní semináře budou přednášky našich odborníků, i v letošním roce Vám tedy nabízíme možnost vzdělání, rozšíření obzorů, ale také společenské setkání geografů z celého kraje. Vzhledem ke změnám ve financování již nemůže katedra celou akci zaštítit, proto jsme nuceni vybírat účastnický poplatek ve výši 100 Kč. Věříme, že Vás to neodradí, a že se sejdeme znovu v hojném počtu. Za kolektiv katedry Prof. RNDr. Vladimír Baar, CSc. Vedoucí katedry sociální geografie a regionálního rozvoje

2 Datum: pátek 27. ledna 2017 Místo konání: Ostrava, Chittussiho 10, atrium a učebna M427 Poplatek: 100 Kč hrazen na místě ČASOVÝ HARMONOGRAM: Prezence účastníků - atrium Česko nebo čéérrr? Prof. Vladimír Baar (učebna M427) Občerstvení v atriu Nebezpečná jezera Kyrgyzstánu. Prof. Bohumír Janský (přednáška a následná diskuse i o objevování pramenů Amazonky, M427) Občerstvení v atriu Světové migrační trendy a jejich vliv na současnou migraci v Česku. RNDr. Eva Janská, Ph.D. Během občerstvení i po programu volná diskuse se všemi přednášejícími. Po celou dobu semináře nabízí Nakladatelství ČGS a TAKTIK svou tvorbu k nahlédnutí i ke koupi. Každý účastník si může vybrat jako dárek jednu z nabízených publikací nakladatelství TAKTIK. Zájemci, prosíme, vyplňte přihlášku a zašlete ji do 23. ledna 2017 na geografie@osu.cz. Garant akce: prof. RNDr. V. Baar, CSc.

3 Prof. RNDr. Bohumír Janský, CSc. Univerzita Karlova Katedra fyzické geografie a geoekologie Dopady změny klimatu ve světových velehorách: Nebezpečná jezera Kyrgyzstánu Vlivem globálního oteplování klimatu dochází ve většině světových velehor k intenzivnímu tání a ústupu ledovců. Tento proces je patrný i v horských oblastech centrálního Ťan-šanu. Tavné vody ledovců ovlivňují změny hydrologického režimu vodních toků a způsobují přeplňování pánví vysokohorských jezer. Hráze mnohých jezer jsou velmi nestabilní a často dochází k jejich protržení. Pro stanovení stupně ohrožení jezer je zapotřebí analyzovat jejich genesi (způsob vzniku), charakterizovat morfologii jezerní pánve a poznat zvláštnosti jejich hydrologického režimu. Hráze mnohých jezer jsou velmi nestabilní a vlivem rozmanitých přírodních procesů dochází k jejich destrukci. Průval (protržení) jezera je pak doprovázen katastrofálními přírodními procesy povodněmi, kamennými a bahenními proudy (sely), které ohrožují obyvatelstvo v níže ležících údolích včetně hlavního města Biškeku. V přednášce prof. Janský představí výsledky monitoringu nebezpečných jezer, zážitky z terénních prací i řadu zajímavostí z překrásné kyrgyzské přírody.

4 RNDr. Eva Janská, Ph.D. Univerzita Karlova Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Světové migrační trendy a jejich vliv na současnou migraci v Česku Za posledních 20 let pozorujeme změny migračních trendů ve světě. Jedná se o jejich globalizaci, politizaci, diferenciaci, feminizaci, transnacionalizaci a akceleraci. Počet světových migrantů vzrostl ze 170 mil v r na téměř čtvrt miliardy a tvoří 3 % celkové populace země. Zatímco u mezinárodních migrantů pozorujeme pozvolný nárůst, u uprchlíků je tomu jinak. Zde došlo k více než šestinásobnému nárůstu oproti 10 mil. osob v r Tento výrazný a prudký nárůst je odrazem celé řady válečných konfliktů (Afghánistán, Sýrie, Ukrajina, Irák apod.), které přerostly z regionálních na celosvětové. Hlavní tíhu tohoto trendu nese Evropa, zejména Německo. I přesto, že počet žadatelů o azyl je v Česku oproti jiným sousedním zemím (Rakousko, Německo) nízký, setkáváme se s celou řadou problémů od společenských (např. projevy xenofobie, neznalost reálné situace ve společnosti) po politické (např. odlišný pohled čelných představitelů státu na migraci), které je nezbytné řešit.

5 Prof. Vladimír Baar Ostravská univerzita Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Česko nebo Čéér Většina občanů našeho státu je dlouhodobě schizofrenní přestože lidé spontánně označují země sousední i vzdálené jejich krátkým geografickým jménem (Slovensko, Polsko apod.), vlastní stát neustále nazývají dlouhým politickým jménem (Česká republika) nebo akronymem ČR. A tak se i ve školách republikuje nebo čéeruje a většině lidí to nepřijde divné. Jednoslovné Česko se sice spontánně prosazuje stále silněji (např. propagační heslo Česko země příběhů ) a totéž platí o cizojazyčných ekvivalentech v zahraničí (Czechia, Tschechien, Chequia atd.). Ale stále existuje mnoho lidí, kteří geografické jméno odmítají používat a překvapivě je mezi nimi i hodně geografů. Argumentují většinou tím, že se jim Česko nelíbí, že v tom jménu není obsažena Morava, že je to výmysl zlovolných politiků a podobně. A úplně alergičtí jsou na anglický tvar Czechia. Cílem přednášky je vysvětlit příčiny těchto postojů, potřebu geografického jména pro propagaci země, jeho nadčasový význam, jakož i přiblížit používání cizojazyčných ekvivalentů pro Česko ve světě.