1. Obyvatelstvo a bytový fond

Transkript

1 počet obyvatel ÚZEMNÍ PLÁN OBCE JEDLÍ NÁVRH E. DOKLADOVÁ ČÁST 1. Obyvatelstvo a bytový fond 1.1. Obyvatelstvo Vývoj obyvatelstva v minulosti Počet obyvatel v Jedlí ve sledovaném období posledních cca 130 letech, s výjimkou sčítání v r. 1961, má trvale sestupnou tendenci. Tab Vývoj počtu obyvatel za období let Rok Počet obyvatel Počet domů Graf 1. Srovnání vývoje počtu obyvatel a počtu bytů (v letech ) - Jedlí Počet obyv. Počet domů Rok Graf 2. Dlouhodobý vývoj obyvatelstva obce Jedlí za období let rok 1

2 Prognóza obyvatelstva Podle stávajícího demografického trendu a procentuálního zastoupení jednotlivých skupin obyvatelstva by měl počet obyvatel v Jedlí spíše stagnovat nebo klesat. Jedná se však o pokles obyvatel přirozenou měnou. Aktivní bilance stěhování obyvatelstva může tento vývoj zvrátit ve prospěch celkového přírůstku obyvatelstva. Vzhledem k tomu, že obec Jedlí má v současnosti vyčerpány téměř veškeré možnosti pro výstavbu nových bytových jednotek, a že stávající bytový fond není dostupný (nebo je jen obtížně dostupný) pro nové zájemce, budou stabilizace, případně další nárůst nového obyvatelstva, závislé právě na nové výstavbě bytů v rodinných domech. Proto bude nezbytně nutné navrhnout dostatečný počet územních rezerv pro výstavbu, protože možnost výstavby je jednou z nejlepších možností jak stabilizovat obyvatele v místě a tím zároveň i zamezit pokračujícímu poklesu počtu obyvatel. Demografická prognóza bude záviset na vývoji věkové struktury obyvatelstva a s ní spojené přirozené obměně a na migračních tendencích, tzn. emigraci obyvatel ze sídla do měst nebo imigraci do sídla. Velmi důležitým bude i faktor přirozeného pohybu obyvatelstva, z nichž k nejdůležitějším patří pracovní dojíždění nebo vyjíždění ze sídla, s tím spojené nároky na bydlení a možnosti nabídky občanské vybavenosti Zdůvodnění navrhovaných ploch bytovou výstavbu Navržené územní rezervy zcela jistě nebudou realizovány v bilancovaném období ÚPN (do r. 2020), jedná se tedy o koncepční rozvoj obce v horizontu cca 30 let. Obecně lze konstatovat, že výtěžnost navržených ploch v územních plánech se pohybuje cca okolo 20%. Územní plán tedy naznačuje hranice zastavitelnosti sídla v dlouhodobém horizontu. Z celkové koncepce řešení je patrné, že právě tyto navržené plochy jsou pro bydlení vhodné, a to jednak ve vztahu k okolní zástavbě, jednak proto, že jinde není možnost tyto plochy navrhnout (viz např. limity území apod.). V současnosti není možno určit, v jakém pořadí budou jednotlivé lokality realizovány. Většina lokalit je navržena na tzv. zelené louce, tzn. že tato území nejsou dosud zainvestována a bude teprve nutné provést jak projekční, tak inženýrskou přípravu daných území, která dosud nemohla být provedena, protože tyto plochy nebyly určeny k zastavění. Plochy navrhované k bytové zástavbě budou určeny zejména pro obyvatele z Jedlí, přestože není vyloučen ani zájem o výstavu z okolí Jako optimální cílová velikost Jedlí je uvažováno sídlo s celkový počtem cca 800 obyvatel Urbanistická rezerva Pro případ nepředvídaného rozvoje řešeného území je stanovena urbanistická rezerva ve výši 5 % z navrhovaného počtu obyvatel Z uvedené tabulky vyplývá, že v řešeném území je navržen dostatečný počet bytů i pro pokrytí urbanistické rezervy. Tab Navrhovaný počet obyvatel včetně urbanistické rezervy Rok Navrhovaný počet obyvatel Urbanistická rezerva 5% Počet obyvatel včetně urbanistické rezervy

3 1.2. Bytový fond Současný stav Zástavba v Jedlí je převážně nízkopodlažní, tvořená původními zemědělskými usedlostmi s hospoddářským zázemím, drobnou domkářskou zástavbou, novějšími rodinnými domky izolovanými, případně dvojdomky. Hlavní funkcí je bydlení okrajově doplňované chovem drobného hospodářského zvířectva a využíváním užitkových zahrad a záhumenků. V severní části obce se nachází 7 bytových třípodlažních domů Domovní fond Počet domů celkem z toho trvale obydlené z toho rodinné domy Počet neobydlených domů Z toho obydlené přechodně... 6 Z toho slouží k rekreaci Z toho nezpůsobilý k bydlení Bytový fond Počet bytů celkem Počet neobydlených bytů Počet trvale obydlených bytů Pro účely stanovení navrhovaného počtu obyvatel bylo provedeno srovnání průměrné obložnosti bytového fondu v uplynulých třech dekádách a extrapolací byla stanovena prognózovaná obložnost do r viz následující tabulka Tab Údaje o obložnosti bytového fondu počet obyvatel / byt v letech Rok Počet obyvatel Počet domů (trvale obydlených) Počet bytů (trvale obydlených) Průměrný počet obyv/byt 3,71 3,15 2,94 3,00 Tab Potřeba bytového fondu v letech Rok Výhledový počet obyv Odhad průměrného počtu osob/byt 2,90 2,80 Potřeba bytů v návrhovém období Přirozený úbytek bytového fondu 5 10 Celková potřeba bytového fondu Požadavky na zajištění požadovaného bytového fondu budou v bilancovaném období zajištěny jednak navrženými plošnými rezervami pro individuální bytovou výstavbu rodinných domů, jednak rezervami ve stávajícím bytovém fondu. 3

4 Údaje o plošných rezervách pro výstavbu rodinných domů Tab Navržené plochy bydlení Poř. č. Označení Plocha Lokalita Funkce Počet RD 1 1 B 1 0,858 Pod farmou Br2 5 2 B 2 1,430 U bytovek Br 8 3 B 3 2,925 Severovýchod Br 17 4 B 4 1,836 Jihozápad Br 12 Celkem 7, Nová obytná výstavba je v obci Jedlí směřována částečně do proluk ve stávající zástavbě (lokality B1 a B 4), ale především na její severní okraje (lok. B2 a B3). Navržená zástavba na okrajích obce reaguje na morfologické a prostorové podmínky v území, které již neumožňují další doplňování a zahušťování zástavby obce Další kapacity v rozšiřování a zkvalitňování bytového fondu jsou i nadále v části starší zástavby, která by měla být rekonstruována a modernizována Celková bilance navrhovaného bytového fondu do r Počet domů celkem (2001) Počet bytů celkem (2001) Počet trvale obydlených domů (2001) Počet trvale obydlených bytů (2001) Počet bytů sloužících k rekreaci Předpokládaný úbytek byt. fondu Kapacitní rezerva potenciálních stavenišť Navrhovaný počet bytů v území 3, včetně neobydlených (do r. 2020) úbytek byt. fondu Průměrný počet osob/byt (r. 2020)... 2,80 Maximální kapacita území (do r. 2020) obyv. 1 Navrhované počty domů jsou pouze orientační 2 Plochy bydlení - individuální bydlení v rozvojových lokalitách 3 Včetně neobydlených bytů, po odečtu bytů využívaných k rekreaci (45) a předpokládaného úbytku bytového fondu (cca 15 b.j.) 4

5 2. Občanská vybavenost Občanská vybavenost je představováno rozmanitými subjekty, stavbami a účelně upravenými plochami, které jsou určeny pro veřejně prospěšné a nezbytné činnosti sloužící pro zabezpečování základních potřeb obyvatel obce a cizích návštěvníků. Občanská vybavenost (občanské vybavení) je charakteristická velkou prostorovou mnohotvárností a provozní různorodostí. V následujícím textu je uvedena charakteristika stávajícího občanského vybavení Školství a výchova Základní kola ( ročník; v současnosti 24 žáků) se nachází ve střední části Mateřská škola je umístěna ve střední části obce (v současnosti cca 15 dětí) Kultura a osvěta Knihovna v objektu zdravotního střediska Zasedací místnost v objektu obecního úřadu Společenský sál a přísálí v objektu kulturního domu Tělovýchova a sport Sportovní areál na jižním okraji obce v návaznosti na víceúčelový objekt kulturního domu; součástí areálu je travnaté hřiště, tenisové kurty a zázemí; víceúčelový sál slouží zároveň i jako tělocvična Lyžařský vlek jižně od obce na severním svahu Křížové hory V letním období bývá pro koupání využívána víceúčelová požární nádrž, která se nachází jihovýchodně od obce Zdravotní a sociální péče V obci se vedle sportovního hřiště nachází samostatné zdravotní středisko (ordinace praktického lékaře 4 x týdně a 1 x měsíčně dětská poradna). Odborná a specializovaná pracoviště navštěvují občané ve Štítech, Zábřehu a Šumperku. V obci se nenachází žádné funkční zařízení sociální péče. Vedle objektu základní školy je částečně rozestavěný, již částečně chátrající objekt domu sociální péče (penzion pro seniory). Maloobchodní zařízení a služby Smíšené zboží Jednota (ve středu obce) Prodejna smíšeného zboží p. Pospíšil(pod farou) Řeznictví p. Bartoš (naproti obecnímu úřadu) Pohostinství v objektu kulturního domu; bez ubytovací a stravovací kapacity Správa a řízení Obecní úřad je umístěn ve víceúčelovém objektu ve středu obce. Jeho součástí je úřadovna obecního úřadu, zasedací místnost, archív, pošta a hasičská zbrojnice Církevní a ostatní zařízení Kostel sv. Jana Křtitele Hřbitov západně od kostela Ostatní základní občanská vybavenost se nachází ve Štítech a Zábřehu a, vyšší obč. vybavenost v Šumperku. Stávající občanská vybavenost je Jedlí relativně dostačující, ale chybějí zejména některé základní služby, které vyžadují zvýšené saldo dojížďky. Výstavba nové občanské vybavenosti, resp. její opodstatnění v obci, bude závislé na společenské poptávce, finančních možnostech a místních nebo vnějších podnikatelských aktivitách. V návrhu řešení je navrženo rozšíření stávajícího sportovního areálu na jižním okraji obce (lokality Ot1 a Ot2). 5

6 3. Ekonomický potenciál území 3.1. Základní údaje Počet trvale bydlících obyvatel celkem Počet ekonomických (EA) obyvatel (abs.) Počet ekonomických (EA) obyvatel (v %.)... 43,7 Počet EA mužů Počet EA žen Počet vyjíždějících EA obyvatel ze sídla (abs.) Počet vyjíždějících EA obyvatel ze sídla (v %)... 66,9 Téměř tři čtvrtiny ekonomicky aktivních obyvatel vyjížděly v r za prací mimo vlastní sídlo. Vyjížďka se uskutečňovala především do průmyslových závodů v Zábřehu a Šumperku. Část obyvatel byla zaměstnána ve službách. EA obyvatelé, kteří nevyjížděli za prací, byli zaměstnáni zejména ve stávajících výrobních areálech, a také ve službách a místních podnikatelských aktivitách Zemědělská výroba Zemědělská výroba Zemědělský výrobní typ je bramborářsko-ječný. Rostlinná výroba je zaměřena převážně na pěstování obilovin, které se blíží k 50% orné půdy, dále se pěstují pícniny, které zabírají až 30% ploch, z dalších plodin pak řepka, len, který se v současnosti přestal pěstovat a byl nahrazen hořčicí, dále maloplošně brambory, kukuřice na siláž a ojediněle i mák. V katastru obce Jedlí v současnosti hospodaří Zemědělská společnost, a.s. Jedlí. Na severním okraji obce se nachází rozsáhlá plocha zemědělské účelové výstavby, jíž je farma zemědělské výroby výše uvedené společnosti. Živočišná výroba je zaměřena na odchov mladého skotu a na chov dojnic s produkcí mléka Farma Zemědělské společnosti, a.s. Jedlí Zemědělský areál s živočišnou a rostlinnou výrobou v katastru obce Jedlí je situován na svahovitém terénu, severně od zastavěného území obce. Živočišná výroba je zaměřena na odchov mladého skotu a na chov dojnic s produkcí mléka. V současné době jsou na farmě využívány k chovu čtyři stájové objekty, centrální hnojiště se záchytnou močůvkovou jímkou, tři silážní žlaby s jímkou na silážní šťávy, pět objektů ke skladování krmiva a steliva (seno, sláma). Ve všech stájích je stlaný provoz s volným ustájením dobytka. Chlévská mrva vyhrnována na centrální hnojiště, pouze z teletníku výhrn mrvy na vlečku s odvozem mimo areál na polní složiště (hnojiště je využíváno nárazově, v případě potřeby). Zemědělská spol. a.s. Jedlí výhledově uvažuje se zvýšením produkce mléka, t.zn. zvětšení ustájovacích kapacit po rekonstrukci objektů v rámci celkové modernizace farmy. Dle výrobního programu a.s. Jedlí jsou stavy skotu plánovány v celkové kapacitě cca do 1050 kusů, z toho 500 ks dojnic (stávající kapacita zahrnuje celkem 890 ks skotu, z toho 340 ks dojnic). Mimo výše zmíněných čtyř produkčních stájí hodlá akc. spol. zprovoznit další stáj s kapacitou 160 ks dojnic, s volným ustájením. (změnou funkčního využití stávajícího skladu slámy po rekonstrukci). Provoz ve stájích bude částečně stlaný (v porodně stlané lože), s výhrnem chlévské mrvy na centrální hnojiště. Připravovaná rekonstrukce kejdového hospodářství zahrnuje celkovou úpravu dle norem EU. 4 Podle výsledků sčítání obyvatel v roce

7 V rámci areálu farmy jsou umístěny ještě další objekty a to posklizňová linka, sklad osiv, bramborárna (sklad), sklad lnu, sklad hnojiv, sklady strojů a náhradních dílů a dílny. Obslužné komunikace jsou zpevněné, s bezprašnou úpravou. Kolem areálu (ve směru k objektům aktuálním z hlediska hygienické ochrany) je stávající vzrostlá stromová zeleň s ochranou funkcí. Funkční smíšená zeleň je vysazena i v areálu. Návětrná poloha převládající vítr ze severozápadu (24%+calm) a četnější výskyt větru ze severu (13%+calm) od chovu vůči obci. a) Funkční využití objektů farmy 1. Stájové objekty chovu zvířat (sochz): Stájové objekty chovu v současnosti funkční, č.1-4 (vč.druhu, počtu a hmotnosti zvířat): 1. Kravín K96, kapacita po úpravách na volné ustájení dojnic je 120 ks, ø živá hm.500 kg, současné stavy: 110 ks dojnic 2. Kravín K174, kapacita po úpravách na volné ustájení dojnic je 160 s, ø živá hm. 500 kg, současné stavy (plná kapacita): 160 ks 3. Odchovna mladého dobytka (OMD) kapacita 350 ks skotu; současné stavy: cca 197 DJ/500 kg v kategoriích: jalovice od 3 měsíců do 1 roku, 33 ks, ø živá hm. 200 kg jalovice od 1 do 2 let věku, 111 ks, ø živá hm. 400 kg jalovice od 2 let, 47 ks, ø živá hm. 450 kg dojnice (krávy), 53 ks, ø živá hm. 500 kg stavy zahrnuté ve výpočtech OP (275 DJ/500kg, altern.265 DJ nebo 215 DJ) v kategoriích: jalovice od 3 měsíců do 1 roku, 60 ks (altern. 80 ks), ø živá hm. 200 kg jalovice od 1 do 2 let věku, 160 ks, ø živá hm. 400 kg jalovice od 2 let, 70 ks, ø živá hm. 450 kg (altern. 50 ks) dojnice (krávy), 60 ks, ø živá hm. 500 kg (altern. 60 nebo 10 ks) Technologie chovu, stáje č. 1-3: ustájení stelivové, hnojiště (Typ. označení techn.=b) 4. Teletník kapacita 260 ks telat v kategoriích telata na mléčné výživě, 80 ks, hmotnost do 100 kg, (současné stavy 60 ks) telata na rostlinné výživě, 180 ks, ø živá hm. 150 kg, (současné stavy 160 ks) Technologie chovu: ustájení stelivové, odvoz mrvy mimo areál chovu (Typ. označ.=a) 11. Výhledová stáj po rekonstrukci objektu skladu slámy (objekt č.11): dojnice, volné ustájení s kapacitou 160 ks, ø živá hm. 500 kg; Technologie chovu: ustájení stelivové, hnojiště (Typ. označení=b) 2. Pomocné objekty chovu zvířat (pochz): 5 hnojiště 5a močůvková jímka 6 tři silážní jámy 6a záchytná jímka na silážní šťávy 7 kůlna, sklad slámy 8-11 sklady sena, slámy 3. Objekty ostatní v areálu farmy: 12 posklizňová linka 13 halový sklad lnu 14 bramborárna (sklad) 15 sklad hnojiv 16 sklad osiv 7

8 17,18 strojový park 19 oblouková hala (sklady s víceúčelovým využitím) 20 kůlna na stroje 21 kůlna (sklad náhrad. dílů) 22 dílny 23 váha 24 požární nádrž 25 hlavní budova Zeměděl. spol. (kanceláře, vrátnice, soc. zařízení atd.) umístěna mimo areál chovu b) Výpočet ochranného pásma chovu hospodářských zvířat Stávající areál zemědělské živočišné výroby nemá dosud vyhlášeno pásmo hygienické ochrany. Pro účely zpracování územního plánu bylo vypočteno PHO ve 2 variantách: Prostávající kapacity stájových objektů 1-4. Výsledné ochranné pásmo tvoří obalová křivka jednotlivých kružnic opsaných od emisních středů (rop S = 220 m, rop SV = 200 m, rop V = 215 m, rop JV = 260 m, rop J = 210 m, rop JZ = 140 m, rop Z = 160 m, rop SZ = 220 m). Provýhledové kapacity stájových objektů č Výsledné ochranné pásmo tvoří obalová křivka jednotli-vých kružnic opsaných od emisních středů (rop S = 245 m, rop SV = 225 m, rop V = 240 m, rop JV = 300 m, rop J = 240 m, rop JZ = 160 m, rop Z = 185 m, rop SZ = 250 m). Z propočtů i z grafického vyjádření je zřejmé, že pásmo hygienické ochrany současného chovu zvířat nezasahuje stávající ani navrhovanou bytovou zástavbu. V ochranném pásmu nelze povolit provoz a výstavbu staveb vyžadujících hygienickou ochranu (školská a dětská zařízení, obytné budovy a budovy sloužící k zdravotnickým, potravinářským, tělovýchovným a rekreačním účelům). V grafické části územního plánu je vyznačena plocha, ochrany okolí areálu výroby s doporučením vyhlášení ochranného pásma. Další návaznosti, tj. vyhlášení OP územním rozhodnutím a případné řešení majetkoprávních vztahů k ochrannému pásmu, spadá do kompetence příslušného stavebního úřadu Zastoupení jednotlivých kultur a ploch Řešené území se ze čtyř pětin čtvrtin nalézá v bezlesí, s dominantním zastoupením trvalých travních porostů. Zastoupení orné půdy tvoří necelých 30 % celkové výměry katastru. Tab. 9.1: Zastoupení jednotlivých ploch v r Druh půdy Výměra v ha Orná půda 288,0646 Zahrady 16,9256 Vinice 0 Sady 0 Travní p. 390,1752 ZPF celkem 695,1654 Lesy 214,6937 Rybníky a ostatní vody 6,2562 Zastavěné plochy 13,6288 Ostatní plochy 62,8192 Celková výměra 992,5633 8

9 Graf 9.1. Zastoupení jednotlivých ploch v k.ú. Jedlí 21,6% 39,3% 29,0% 6,3% 1,7% 0,6% 1,4% Orná půda Lesní poz. Travní p. Zahraha Vodní pl. Zast.pl. Ostatní pl Lesní hospodářství V katastrálním území obce Jedlí se podle sumárního výpisu za katastrální území - viz výše, nachází cca 215 ha trvalých lesních porostů což představuje více než jednu pětinu (21,6 %) celkové výměry. Lesní porosty se zde vyskytují ve formě navzájem oddělených segmentů: na západním okraji katastru Pálená hora (v jižním směru přechází ve větší lesní celek okolo Cukrové boudy na severu pokračuje ve směru na Oboru a Královu horu. V jižní části se nachází lesní segment Mlýnisko a z jihovýchodu zde zasahují výběžky Zborovce. V území je dále celá řada menších izolovaných lesíků. Všechny lesy jsou zařazené do kategorie hospodářských lesů. Na plochách pozemků určených k plnění funkcí lesa (PUPFL) se nenacházejí žádné objekty individuální rekreace. V k.ú. Jedlí se nachází dvě lesní účelová zařízení: v SV části obce areál Lesy Jedlí s.r.o. a na západním okraji katastru v údolí Březné hájovna. Ochranné pásmo lesních porostů je 50 m od okraje lesa. V souvislosti s návrhem vodní plochy v údolní nivě říčky Březná, viz text dále, je navržena asanace zde ležící hájovny, zábor PUPFL pro účely vybudování vodní nádrže Hoštejn a nové silnice III. třídy, která nahradí stávající rušené úseky silnic III/3681 a III/ Průmyslová výroba, sklady a živnostenské provozovny Současný stav V katastru obce Jedlí se nachází pouze jedno větší zařízení průmyslové výroby, jímž je firma Renostav na západním okraji katastru působící v areálu bývalého MEZu Postřelmov. Je zde zaměstnáno cca 50 pracovníků. Kromě toho se v obci nachází i několik malých živnostenských provozoven - živnostníci působících zejména v oblasti služeb Návrh řešení Dle směrného vodohospodářského plánu (SVP) z r. 1988, který navrhuje výhledově hájené lokality akumulace povrchových vod, je na vodním toku Březná navržena lokalita akumulace povrchových vod Hoštejn s navrženými parametry hladinou stálého nadržení 327,00 m n.m., hladinou zásobního prostoru 400,0 m n.m., celkového ovladatelného prostoru 165,80 mil. m 3. Předpokládaný převažující 9

10 účel lokality akumulace povrchových vod Hoštejn je hydroenergetický, zásobování průmyslu vodou a pro možnost závlah. Severní okraj zátopy zásobního prostoru zasahuje i do části západního okraje katastrálního území obce Jedlí. V řešení územního plánu obce Jedlí je území vymezené vrstevnicí 400 m n. m. navrženo jako vodní plocha. V tomto území se ale v současnosti nachází i výrobní areál firmy Renostav. Vzhledem k tomu, že se jedná o plochu budoucí zátopy, je navržena plošná asanace tohoto areálu s návrhem na vymístění a zrušení výroby. Přestože jsou v současnosti v Jedlí již lokalizována výrobní zařízení, výhledově by zde mělo dojít, zejména v souvislosti s navrženým vymístěním výrobního areálu firmy Renostav, alespoň k částečné náhradě rušených pracovních příležitostí, ať již zřízením a vybudováním nových provozoven nebo využitím stávajících volných ploch a nevyužívaných objektů v areálu zemědělské výroby. Tím by došlo ke snížení salda pohybu ekonomicky aktivního obyvatelstva ze sídla. Potřeba a nárůst počtu pracovních sil v obci budou závislé na celkovém oživování ekonomiky a rozvoji celého zájmového území a regionu. Územní plán nenavrhuje žádné nové plochy pro výrobu. Nezávadné, nerušící a neobtěžující živnostenské provozovny bude možno, v souladu s vyhláškou č. 137/1998 Sb., případně umisťovat přímo do obytné zástavby. 10

11 4. Rekreace a cestovní ruch 1. Formy a druhy rekreace Rekreace plní nezbytnou zdravotně preventivní funkci v životním režimu obyvatelstva. Představuje druh odpočinku nebo činnosti ve volném čase, přispívající k fyzické a psychické obnově organismu. Rekreace je závislá na několika vzájemně spolupůsobících faktorech: rozsahu disponibilního volného času rytmu využití - denní, krátkodobá, dlouhodobá, občasná, sezónní, rekreačním prostředí je preferováno prostředí biologicky vyvážené, zdravotně nezávadné, esteticky přitažlivé a bez podstatných disproporcí mezi přírodními danostmi, hospodářskými (ekonomickými) zájmy a rekreací dostupnosti - dosažitelnost bez nadměrných časových ztrát, která je úměrná disponibilnímu volnému času (zvlášť důležité u krátkodobé rekreace) formě rekreace - volný a vázaný cestovní ruch technické vybavenosti rekreačního prostoru (území), úrovni poskytovaných služeb ad. Z hlediska rytmu využívání rozeznáváme: rekreaci každodenní - je náplní několika hodin volna po skončení zaměstnání nebo školní výuky rekreaci krátkodobou (víkendovou) - je náplní dnů pracovního volna (sobota, neděle, svátky) rekreace dlouhodobá - je náplní dovolené a školních prázdnin 2. Charakteristika řešeného území Řešené území obce Jedlí leží v přírodním parku Březná (vyhlášen Nařízením OkÚ Šumperk č. 14/1997; účinnost od ).Krajinná kompozice je vzhledem ke geomorfologii, zastoupení lesních masivů, četných výrazných liniových prvků zeleně (břehová doprovodná zeleň, aleje podél polních cest, remízky) a skupin náletové zeleně velmi malebná. Jihozápadní část k.ú. Jedlí a niva říčky Nemilky na východním okraji Jedlí jsou dle ÚPN VÚC Jeseníky vymezeny jako navrhovaný (velkoplošný) významný krajinný prvek. Západně od obytné zástavby Jedlí se nachází malá enkláva rekreace (6 rekreačních chat) a východně od Pálené hory se v trati Na kluči dvě samoty užívané k rekreačním účelům. Kromě toho je přímo v obci řada objektů, které jsou využívány jako rekreační chalupy. V areálu firmy Renostav na západním okraji katastru se nachází dnes nevyužívaný objekt, který dříve sloužil jako rekreační středisko. Na jihovýchodním okraji katastru je lokalizován rekreační areál (dnes ve vlastnictví firmy Gurman Lanškroun), který byl v minulosti využíván pro pořádání letních táborů pro děti a mládež. V areálu v současnosti probíhá rekonstrukce. Jeho budoucí využití ale zatím není zcela dořešeno. 3. Možnosti rekreace v řešeném území a) Rekreace dlouhodobá Pro tento druh rekreace jsou v území vytvořeny velmi příhodné podmínky. V řešeném území bylo v r evidováno sice jen 5 objektů individuální rekreace, ale současně zde bylo uváděno 60 neobydlených domů, z nichž bylo 45 užíváno k rekreaci. b) Rekreace krátkodobá - víkendová Krátkodobou rekreaci lze provozovat ve výše uvedených rekreačních objektech (rekreačních chatách a chalupách), nevyčleněných chalupách, případně v objektech, které nejsou trvale obydleny. 11

12 c) Rekreace krátkodobá - každodenní Tato forma rekreace je součástí denního režimu a zabírá přibližně 30 % ročního fondu volného času. Převažující náplní každodenní rekreace by měl být pobyt ve vhodném přírodním prostředí mimo vlastní obydlí, spojený s procházkami, sportem, zahrádkařením a individuálními zálibami. V řešeném území je tato rekreace uspokojována: zahrádkařením na pozemcích u rodinných domků a přilehlých záhumenkách formou vycházek a cyklistických vyjížděk do okolí organizovanou i neorganizovanou činností ve sportovním areálu na jižním okraji obce v letním období formou koupání ve víceúčelové požární nádrži rybařením na vodních plochách v zimním období na lyžařském svahu na severní straně Křížové hory a bruslením na vodních plochách 4. Návrh řešení V řešení územního plánu je prioritně uvažována pouze s intenzifikace stávajících nevyužívaných ploch rekreace. Nejsou navrženy žádné nové plochy pro individuální ani hromadnou rekreaci. V zastavěném území obce lze v souladu s Návrhem regulativů územního rozvoje uvažovat s případnou transformací některých neobydlených domů na rekreační účely 12

13 5. Doprava Z hlediska silničních dopravních vztahů je obec Jedlí napojena na hlavní silniční síť, tvořenou severně od obce vedenou silnici I/43 Brno - Svitavy - Králíky, prostřednictvím silnice II/368 Rovensko - Štíty - Letovice. Hromadná přeprava osob je zajišťována pravidelnými autobusovými linkami Connex Morava a.s. Ostrava. Železniční spojení je umožněno přes železniční stanici Bohutín ležící cca 10 km od Jedlí na železniční trati č. 290 Krnov Jeseník Šumperk - Olomouc. Doprava dálniční, letecká ani vodní zde zájmy nemají. 1. Silniční doprava Katastrálním územím Jedlí procházejí tyto silnice, které jsou zařazeny o ostatní silniční sítě: II/ Rovensko Štíty Moravská Třebová Letovice III Růžové Údolí Drozdov Jedlí III/ Jedlí Crhov Cokytle III/ Štíty Jedlí a) Silnice II/368 vede východní hranicí katastru v podélném sklonu do 3 %. Trasa zde vede zalesněným údolím řeky Nemilky. Zde také ze silnice odbočuje západním směrem silnice III/3681. Živičná vozovka je šířky 6 až 7 m. Její trasa je stabilizovaná. b) Silnice III/ Přichází na katastr obce z jihu od Drozdova. Trasa silnice klesá dvěmi točkami do údolí potoka a v přímé stoupá ve sklonu do 6 %. Před obcí se pravým obloukem stáčí k severovýchodu a klesá ve sklonu do 6 % až na křižovatku se silnicí III/3681. Živičná vozovka je šířky 6 7 m. Její trasa je stabilizovaná. c) Silnice III/3681 Tvoří dopravní páteř obce. Její trasa stoupá ve směru od křižovatky se silnicí II/368 západním směrem ve sklonu do 7 % až k autobusové zastávce u obecního úřadu. Odtud trasa klesá ve sklonu do 6 % až k západnímu okraji zástavby. Dále silnice pokračuje v klesání do 5 % až do údolí řeky Březná, proti jejímuž toku trasa pokračuje ve stoupání do 3 %. Směrové vedení je tvořeno mnoha směrovými oblouky o dostatečném poloměru. Vozovka má šířku 6 m, v obci pak 6-7 m. Kryt vozovky je živičný. V souvislosti s navrženou vodní plochou v údolí řeky Březná se vybuduje nový úsek silnice v délce cca 2,5 km. Nový úsek začne západně od křižovatky se silnicí III/ U obchodu odbočí na sever a povede v rovinaté části v trase dnešní místní komunikace až do prostoru vodní plochy pod zemědělskou farmou. Odtud bude stoupat dvěma protilehlými směrovými oblouky až k jihozápadnímu rohu zemědělského areálu. Trasa dále využije části dnešní polní cesty. Buď přímo v její trase nebo podél ní. Tento úsek bude v podélném sklonu do 5 %. Závěrečný úsek, procházející lesem až do údolí Březné na původní trasu silnice III/3681, bude mít sklon do 10 % nebo bude doplněn o několik směrových toček se sklonem do 8%. Vozovka bude šířky 7,0 m, kryt živičný. d) Silnice III/3684 Její trasa začíná na silnici III/3681 v jihozápadním okraji katastru mimo zástavbu. Živičná vozovka má šířku 6 m.její trasa je stabilizovaná. 13

14 e) Silniční ochranná pásma jsou stanovena pro území mimo zastavěnou část města v souladu se zněním Silničního zákona č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích ( 30 Silniční ochranná pásma) a prováděcí vyhlášky č. 104/1997 Sb., z nichž vyplývá vzdálenost hranice pásma od osy vozovky nebo od osy přilehlého jízdního pásu: silnice II. a III. třídy m Místní komunikace II. třídy m f) Dopravní zátěž Podkladem pro určení dopravní zátěže jsou výsledky "Celostátního sčítání dopravy na silniční síti v roce 2000", které prováděla brněnská pobočka Ředitelstvím silnic České republiky. Sčítání bylo provedeno pouze na silnici II/368 (na sčítacím stanovišti ), která je vedena mimo zástavbu. Pro sledovaný rok 2015 se použily přepočtové koeficienty T = 1,29, O = 1,68 a M = 0,39. Tab. 11.1: Roční průměrná denní intenzita za 24 hod (RPDI) v roce 2015 Silnice Stanoviště rok T O M S n d N a II/ Tab. 11.2: Použité symboly k tabulce č T těžká motorová vozidla a přívěsy S součet všech motorových vozidel a přívěsů za 24 hodin O osobní a dodávkové automobily n d průměrná denní hodinová intenzita (06-22 hod.) M jednostopá motorová vozidla n n průměrná noční hodinová intenzita (22-06 hod.) g) Kategorie a funkční zařazení Navržené silnice se budou upravovat v extravilánu v souladu s ČSN Projektování silnici a dálnic a v intravilánu dle ČSN Projektování místních komunikací v následujících kategoriích a funkčních třídách: Silnice III. třídy..s 7,5/60, 50 B2 sběrná 2. Místní komunikace Navazují na průjezdnou silnici a tvoří tak společné základní komunikační kostru obce. Jedná se o propojovací ulici mezi kostelem a sportovním areálem (živice, 5 m), s navazujícím úsekem vedoucím kolem školy, cesta podél zemědělské farmy a úsek vedoucí směrem k bytovkám (živice 5-6 m) a řada kratších úseků živičných vozovek šířky kolem 3 m. Všechny místní komuikace byly zařazeny do funkční třídy C2 obslužná. V souvislostí s navrženou novou trasou silnice III/3681 přejdou některé úseky místních komunikací po stavebních úpravách do silniční sítě. V rámci nové zástavby se vybudují odpovídající komunikace šířky do 5,0 m. 3. Meziměstská autobusová hromadná doprava Bude i nadále zajišťována pravidelnými autobusovými linkami Conner Morava a.s. Ostrava. Předpokládá se, že řešeným územím budou projíždět se zastavením následující autobusové linky Zábřeh Štíty... 12/13 spojů Šumperk Zábřeh Jedlí - Cotkytle... 2/2 spoje Zábřeh Jedlí Cotkytle Štíty... 5/5 spojů 14

15 V řešeném území jsou tyto autobusové zastávky: Jedlí rozc. H.Studénky... přístřešek, zastávkový pruh Jedlí Na rovince... přístřešek, zastávkový pruh Jedlí U Rýznarů... přístřešek, zastávkový pruh Jedlí U kříže... přístřešek, zastávkový pruh Jedlí Závod... přístřešek, zastávkový pruh Docházková vzdálenost 500 m pokrývá podstatnou část zástavby. Pokud se vybuduje nová vodní plocha, bude linka do obce Cotkytle vedena po nové silnici přes Štíty. Zastávky U kříže a Závod budou zrušeny nebo se v prostoru zastávky u kříže vytvoří točna pro autobusy. 4. Pěší provoz Základní pěší provoz se odehrává na neúplném oboustranném chodníku vedoucím podél silnice III/3681. Na tento chodník navazují krátké úseky chodníků podél některých místních komunikací a směrem ke sportovnímu areálu. Kromě toho se v obci používají vozovky místních a účelových komunikací. Přes obec je vedena značená zelená turistická trasa propojující Město Štíty se Zábřehem. Podél páteřní silnice se dobuduje alespoň jednostranný chodník. 5. Cyklistická doprava Západním okrajem katastru v údolí řeky Březná prochází po silnici III. třídy dálková cykloturistická trasa č. 52 vedoucí do Králíků a dále do Hanušovic. Na katastru obce nejsou samostatné cyklistické stezky. Cyklisté využívají především silnice III.třídy, místní a účelové komunikace. Jejich trasy jsou stabilizované s tím, že v případě realizace nové vodní plochy v údolí Březné, bude trasa vedoucí údolím řeky vedena podle terénních možností podél břehu vodní nádrže. 6. Doprava v klidu se dělí na dva základní druhy - odstavování a parkování osobních vozidel. a) Odstavování je umístění vozidla mimo jízdní pruhy komunikace v místě bydliště. Součástí odstavování je garážování (umístění vozidla v krytých objektech). V obci se garážuje na soukromých pozemcích v rámci rodinných a bytových domů nebo na parkovištích u bytových domů. b) Parkování je umístění vozidla mimo jízdní pruhy komunikace u objektů občanské vybavenosti, zaměstnání nebo bydlení. Parkování je v obci umožněno před sportovním areálem (25 stání), zemědělskou farmou (10), před obchodem (6). Dále se parkuje v areálu zemědělské farmy, rekreačního střediska a v areálu firmy Renostav. Kromě toho se parkuje na některých místních komunikacích, kde to místní podmínky umožňují. Kapacita parkoviště před sportovním areálem je v současnosti zcela dostačující i pro zajištování parkování v souvislosti se sezónním provozem lyžařského vleku. V případě, že by výhledově tato kapacita nebyla dostačující, je možno další parkovací plochy realizovat (v souladu s Návrhem regulativů územního rozvoje) v rámci navržených ploch občanské vybavenosti Ot1 a Ot2. V rámci nové výstavby se vybuduje dostatečný počet stání v souladu s ČSN pro stupeň automobilizace 1 : Účelová doprava Účelovou dopravu lze v řešeném území rozdělit na tři základní skupiny lesní a polní cesty, cesty uvnitř areálů firem. 15

16 Lesní a polní cesty - jedná se o systém zpevněných (3 m) a především nezpevněných cest šířky 1,5 až 2,5 m. Hlavní zpevněné cesty vedou severním směrem k silnici do Štítů nebo k zemědělské farmě v Horních Studénkách. V souvislosti s případnou realizací nové trasy silnice III/3681 se musí upravit doprovodná zemědělská komunikace tak, aby zemědělské komunikace nemusely používat k přejezdům silnici Cesty v areálech - zpevněné cesty uvnitř areálu zemědělské farmy nebo firmy Renostav. Stávající účelové komunikace zůstávají stabilizovány. Je navržena pouze jedna nová zpevněná účelová komunikace, která bude zajišťovat obsluhu navržené ČOV1 v západní části katastru. 8. Hluk ze silniční dopravy Podkladem pro výpočet hluku ze silniční dopravy jsou použity "Metodické pokyny", zpracované VÚVA Praha - urbanistické pracoviště Brno,v roce Nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina hluku v prostoru L Aeq je stanovena podle Nařízení vlády ČR č.502/2000 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Stanoví se jako součet základní hladiny hluku L AZ = 50 db(a) a korekcí přihlížejících k místním podmínkám a denní době. Pro Jedlí jsou stanoveny podél silnice III/ a III/3681 tyto limitní hranice hluku: * denní doba (06-22 hod) db(a) * noční doba (22-06 hod) db(a) Přestože na průtahu obce chybí sčítání silniční dopravy, lze na základě průzkumu v terénu a odborného odhadu říci, že hlukové hladiny podél této silnice nebudou ani ve sledovaném roce 2015 překračovat limitní hodnoty. 16

17 6. Vodní hospodářství 6.1. Zásobování vodou Současný stav Zásobování pitnou vodou obce Jedlí je prováděno z veřejné vodovodní sítě, do které je pitná voda dodávána ze skupinového vodovodu Zábřeh. Zdrojem pitné vody je prameniště Olšany vrt HV 212 ( Krobotova studna ), který je v majetku VHZ, a.s. Šumperk. Obec Jedlí je zásobována pitnou vodou společně s obcemi Rovensko a Svébohov. Z VDJ Svébohov 2 x 150 m 3 (470,20/466,20) je pitná voda dopravována přívodním řadem DN 150 do čerpací stanice Jedlí, která je situována v jihovýchodním okraji katastrálního území obce Jedlí, ve výšce cca 418 m n.m.). Výtlačným řadem DN 150 je pitná voda dopravována do VDJ Jedlí 250 m 3, který je situován ve výšce cca 532 m n.m. (výška max. hladiny ve VDJ Jedlí 567 m n.m., uváděná v dokumentaci Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Olomouckého kraje vypracovaný firmou VODING Hranice, spol. s r.o. není z hlediska nadmořské výšky osazení VDJ v terénu reálná). Rozvodná vodovodní síť v obci je v majetku i ve správě obce Jedlí. Dodavatelem pitné vody a provozovatelem zařízení pro dopravu vody do VDJ Jedlí (přiváděcí vodovodní řady vč. čerpací stanice Jedlí) je Šumperská provozní vodohospodářská společnost, a.s. Zastavěné území obce Jedlí se rozprostírá ve výškách m n. m. Rozvodná vodovodní síť v obci Jedlí, která byla vybudována DN 100 z trub litinových a D 90 z trub polyetylénových v 80. letech minulého století, pokrývá celé současně zastavěné území obce. Na rozvodné vodovodní síti se vlivem nekvalitního provedení a vyšším provozním tlakům v části rozvodné vodovodní sítě vyskytuje větší množství poruch. Zásobování pitnou vodou rozvodnou vodovodní sítí probíhá v jednom tlakovém pásmu. Pod vrstevnicí 470 m n.m. jsou však tlakové poměry nevyhovující, max. hydrostatický tlak ve vodovodní síti v nejnižších místech obce dosahuje hodnot do 0,92 MPa. Některé nemovitosti mají na vnitřních instalacích osazen redukční ventil. Vodovodní síť slouží i k požárním účelům. V katastrálním území obce Jedlí se nenachází ochranná pásma vodních zdrojů. Rozhodnutím OkÚ Šumperk ref. ŽP ze dne pod č.j.: Voda 1605/R-54/1999,2000-Di-231/2 bylo zrušeno vodárenské využití vodní nádrže Nemilka a zrušena stanovená ochranná pásma nádrže. Obec nemá zpracovanou žádnou projektovou dokumentaci, která by řešila případné rozšíření vodovodní sítě. Areál Zemědělské a.s. Jedlí je zásobován pitnou vodou jednak z vlastních zdrojů studní živočišná výroba a jednak z veřejné vodovodní sítě potravinářská výroba (mléčnice a vývařovna). Areál firmy RENOSTAV Postřelmov, který je situován v západním okraji katastrálního území obce je zásobován vodou z vlastního zdroje studny. Areál GURMÁN Lanškroun, který je situován v jihovýchodním okraji katastrálního území obce je zásobován vodou z přívodního řadu do čerpací stanice Výpočet potřeby pitné vody Výpočet potřeby pitné vody je proveden dle Směrnice č.9/1973. Stávající počet obyvatel - k r. 2001: 712 obyv., navrhovaný počet obyvatel k r včetně urbanistické rezervy: 761 obyv., navrhovaný počet obyvatel k r vč. urbanistické rezervy: 774 obyv. Maximální kapacita území do r. 2020: 800 obyvatel. 17

18 a) Potřeba pitné vody pro obyvatelstvo 1. Potřeba vody pro bytový fond Specifická potřeba pitné vody - byty s koupelnou, s lokálním ohřevem TUV l/obyv/den, je snížena dle čl. IV, odstavec 4 o 40 % (byty v RD, samostatné měření odběru vody pro každý byt ) na 138 l/obyv/den. Q d byt. fondu = 800 obyv x 138 l/obyv/den = 110,40 m 3 /den q d byt. fondu = 1,28 l/s 2. Potřeba vody pro občanskou a technickou vybavenost Specifická potřeba pitné vody (obec do 1000 obyv.) l/obyv/den Q d vybav = 800 obyv x 20 l/obyv/den = 16,00 m 3 /den q d vybav = 0,19 l/s 3. Potřeba pitné vody pro obyvatelstvo obce Jedlí Q d obyv = Q d byt. fondu + Q d vybav = 110,40 m 3 /den + 16,00 m 3 /den = 126,40 m 3 /den q d obyv = 1,46 l/s Q m obyv = Q d obyv x k d = 126,40 m 3 /den x 1,50 = 189,60 m 3 /den q m obyv = 2,19 l/s q h obyv = q m obyv x k h = 2,19 l/s x 1,80 = 3,94 l/s Tab Potřeba pitné vody pro obyvatelstvo obce Jedlí Q d m 3 /den q d l/s Q m m 3 /den q m l/s q m l/s Obyvatelstvo 126,40 1,46 189,60 2,19 3, Návrh řešení Územní plán navrhuje v souladu s dokumentací Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Olomouckého kraje zachování současného systému zásobování pitnou vodou obce Jedlí z veřejné vodovodní sítě, do které je pitná voda dodávána ze skupinového vodovodu Zábřeh. Zdrojem pitné vody je prameniště Olšany vrt HV 212 ( Krobotova studna ), který je v majetku VHZ, a.s. Šumperk. Obec Jedlí je zásobována pitnou vodou společně s obcemi Rovensko a Svébohov. Z VDJ Svébohov 2 x 150 m 3 (470,20/466,20) je pitná voda dopravována přívodním řadem DN 150 do čerpací stanice Jedlí, která je situována v jihovýchodním okraji katastrálního území obce Jedlí, ve výšce cca 418 m n.m.). Vzhledem k nevyhovujícímu technickému stavu stávající čerpací stanice Jedlí je navrhována její rekonstrukce.výtlačným řadem DN 150 je pomocí čerpací stanice Jedlí pitná voda dopravována do VDJ Jedlí 250 m 3, který je situován ve výšce cca 532 m n.m. (výška max. hladiny ve VDJ Jedlí 567 m n.m., uváděná v dokumentaci Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Olomouckého kraje vypracovaný firmou VODING Hranice, spol. s r.o. není z hlediska nadmořské výšky osazení VDJ v terénu reálná). Zastavěné území obce Jedlí současná zástavba i navrhované lokality zástavby - se rozprostírá ve výškách m n. m. Vzhledem k výškovým poměrům v obci Jedlí je navrženo zásobování pitnou vodou rozvodnou vodovodní sítí ve dvou tlakových pásmech. Hranici tlakových pásem tvoří vrstevnice 470,0 m n.m. Pod vrstevnicí 470,0 m n.m. jsou v současné době tlakové poměry nevyhovující, max. hydrostatický tlak ve vodovodní síti v nejnižších místech obce dosahuje hodnot do 0,92 MPa. Na rozvodné vodovodní síti se vlivem nekvalitního provedení a vyšším provozním tlakům v části rozvodné vodovodní sítě vyskytuje větší množství poruch. Z těchto důvodů budou na stávající rozvodné vodovodní síti vybudovány dvě redukční šachty s osazeným redukčním ventilem ke snížení tlaku. Ve východní části obce bude ve výšce 472,0 m n.m. vybudována redukční šachta, kterou bude snižován tlak ve vodovodní síti o 0,30 MPa. V území tlakového pásmo I.a, které zahrnuje území východní části obce pod vrstevnicí 470 m m.n. bude max. hydrostatický tlak u nejníže položené 18

19 zástavby (440 m n.m.) dosahovat hodnot do 0,62 MPa, což splňuje požadavky ČSN čl V západní části obce bude ve výšce 475,0 m n.m. vybudována redukční šachta, kterou bude snižován tlak ve vodovodní síti o 0,25 MPa. V území tlakového pásma I.b, které zahrnuje území západní části obce pod vrstevnicí 470 m m.n. bude max. hydrostatický tlak u nejníže položené zástavby (450 m n.m.) dosahovat hodnot do 0,57 MPa, což splňuje požadavky ČSN čl Území obce Jedlí, které se nachází nad vrstevnicí 470,0 m n.m. bude zásobováno pitnou vodou z vodovodních řadů II. tlakového pásma. Tlakové poměry ve vodovodní síti II. tlakového pásma budou vyhovující, max. hydrostatický tlak bude dosahovat hodnot do 0,62 MPa. Navrhované lokality zástavby B1 B3 a část navrhované lokality zástavby B4 budou zásobovány pitnou vodou ze stávající rozvodné vodovodní sítě II. tlakového pásma, navrhovaná lokalita zástavby Ot2 bude zásobována pitnou vodou z navrhované rozvodné vodovodní sítě II. tlakového pásma. Část navrhované lokality zástavby B4 bude zásobována pitnou vodou ze stávající rozvodné vodovodní sítě I.b tlakového pásma. Vodovodní síť bude i nadále sloužit i k požárním účelům. Areál Zemědělské a.s. Jedlí bude i nadále zásobován pitnou vodou jednak z vlastních zdrojů studní živočišná výroba a jednak z veřejné vodovodní sítě potravinářská výroba (mléčnice a vývařovna). Areál firmy RENOSTAV Postřelmov, který je situován v západním okraji katastrálního území obce bude i nadále zásobován pitnou vodou z vlastního zdroje studny. Areál GURMÁN Lanškroun, který je situován v jihovýchodním okraji katastrálního území obce bude i nadále zásobován vodou z přívodního řadu do čerpací stanice Odkanalizování Současný stav V obci Jedlí není v současné době vybudován systém veřejné kanalizace. Odpadní vody z jednotlivých nemovitostí jsou předčišťovány v septicích, biologických septicích, resp. shromažďovány v jímkách na vyvážení. V zastavěném území obce jsou jen krátké úseky dešťové kanalizace, které vznikly zatrubněním odvodňovacích příkopů při rozšiřování komunikací, jejichž recipientem jsou vodní toky Jedlí potok a bezejmenný pravostranný přítok Nemilky. Současně zastavěné území obce Jedlí není ohrožováno extravilánovými vodami. Obec má vypracovanou projektovou dokumentaci Kanalizace a ČOV Jedlí zadání stavby VodaM 12/1996, která navrhuje odkanalizování obce oddílným kanalizačním systémem. Splaškové odpadní vody z jednotlivých nemovitostí budou odváděny navrhovanými stokami splaškové kanalizace, které budou zaústěny do navrhované ČOV, situované západně zastavěného území obce, v povodí vodního toku Březná. Recipientem navrhované ČOV bude vodní tok Jedlí potok. Splaškové odpadní vody z východní části zastavěného území obce, které je spádováno do povodí vodního toku Nemilka, budou do navrhované splaškové kanalizace západní části zastavěného území obce (spádované do povodí vodního toku Březná) dopravovány pomocí čerpacích stanic splaškových odpadních vod ČS1 a ČS2 s výtlačnými řady V1 a V2. Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Olomouckého kraje vypracovaný firmou VODING Hranice, spol. s r.o. navrhuje odkanalizování obce Jedlí oddílným kanalizačním systémem s čerpací stanicí, kterou budou přečerpávány splaškové odpadní vody z povodí vodního toku Nemilka. ČOV bude vybudována západně zastavěného území obce v povodí vodního toku Březná. 19

20 Hydrotechnické výpočty a) Dešťové odpadní vody Q =. S. q s kde - odtokový součinitel pro různé kategorie zastavění = 0,15-0,40 pro zastavěné plochy dle spádu S - plocha v ha q s - intenzita směrodatného 15 min. deště s periodicitou n = 1 q s = 110 l/s/ha b) Splaškové odpadní vody Množství splaškových odpadních vod koresponduje s potřebou pitné vody, uvedenou v kapitole Zásobování vodou. 1. Průměrný denní přítok městských splaškových odpadních vod Q 24,m = 126,40 m 3 /den = 1,46 l/s = 5,27 m 3 /hod 2. Průměrný bezdeštný denní přítok Q 24 = Q 24,m + Q B = 126,40 m 3 /den + 126,40 m 3 /den x 0,05 = = 132,72 m 3 /den = 1,54 l/s = 5,53 m 3 /hod 3. Maximální bezdeštný denní přítok Q d = Q 24,m x k d + Q B = = 126,40 m 3 /den x 1,50 + 6,32 m 3 /den = 195,92 m 3 /den = 2,27 l/s = 8,16 m 3 /hod 4. Znečistění splaškových odpadních vod počet EO = 800 obyv Q 24 = 132,72 m 3 /den 800 EO x 60 g BSK 5 /obyv/den = 48,00 kg BSK 5 /den 800 EO x 55 g NL/obyv/den = 44,00 kg NL/den 800 EO x 120 g CHSK cr /obyv/den = 96,00 kg CHSK cr /den 5. Koncentrace znečistění splaškových odpadních vod 362 mg BSK 5 /l 332 mg NL/l 723 mg CHSK cr /l Návrh řešení Územní plán navrhuje v souladu s dokumentací Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Olomouckého kraje (VODING Hranice, spol. s r.o.) a v souladu s projektovou dokumentací Kanalizace a ČOV Jedlí zadání stavby (VodaM; 12/1996) odkanalizování obce Jedlí oddílným kanalizačním systémem. Středem zastavěného území obce prochází rozvodnice povodí vodních toků Nemilka a Březná,, která dělí zastavěné území na západní část, spádovanou do povodí vodního toku Březná a na východní 20

21 část, spádovanou do povodí vodního toku Nemilka. Splaškové odpadní vody z jednotlivých nemovitostí budou odváděny navrhovanými stokami splaškové kanalizace DN 300, DN 250. Vzhledem k tomu, že bylo zrušeno vodárenské využití vodní nádrže u obce Nemile, jejímž hlavním zdrojem je vodní tok Nemilka a zrušena stanovená ochranná pásma nádrže, je navrženo zaústění navrhovaných stok splaškové kanalizace východní části zastavěného území obce do ČOV 2 pro 300 EO, situované východně zastavěného území obce, na pravém břehu bezejmenného pravostranného přítoku vodního toku Nemilka, který bude recipientem ČOV2. ČOV situovaná západně zastavěného území obce, na levém břehu vodního toku Březná je navržena jako ČOV1 pro 500 EO. Dešťové vody ze střech jednotlivých nemovitostí budou v maximální možné míře akumulovány a využívány k zalévání zeleně a zahrad, aby došlo k maximálnímu zadržení vody v krajině. Územní plán dále navrhuje doplnění stok dešťové kanalizace, které budou zaústěny do stávající stok dešťové kanalizace, případně do vodních toků, protékajících zastavěným územím obce. Areál firmy Renostav Postřelmov, situovaný na západním okraji katastru, bude řešit zneškodňování odpadních vod samostatně - vlastní ČOV, případně jímkou na vyvážení. Areál firmy Gurmán Lanškroun, situovaný na JV okraji katastru bude řešit zneškodňování odpadních vod rovněž samostatně, tj. vlastní ČOV, případně jímkou na vyvážení Vodní toky a plochy Katastrálním územím obce Jedlí ve směru sever jih prochází rozvodnice povodí vodního toku Nemilka a vodního toku Březná, které jsou levostrannými přítoky Moravské Sázavy. Hlavním recipientem východní části katastrálního území obce Jedlí je vodní tok Nemilka významný vodní tok č. 645, který je ve správě Povodí Moravy, s.p., Brno, závod Horní Morava Olomouc, provoz Šumperk. Tento vodní tok, který pramení v obci Horní Studénky, je zdrojem akumulační nádrže u obce Nemile, která do roku 1994 sloužila k vodárenským účelům. Vodárenské odběry byly od zrušeny, jelikož kvalita dodávané vody dlouhodobě neodpovídala požadavkům tehdy platné ČSN Pitná voda. Rozhodnutím OkÚ Šumperk ref. ŽP ze dne pod č.j.: Voda 1605/R-54/1999,2000-Di-231/2 bylo zrušeno vodárenské využití vodní nádrže Nemilka a zrušena stanovená ochranná pásma nádrže. Vodní tok Nemilka protéká východním okrajem katastrálního území obce Jedlí, mimo zastavěné území obce. Vzhledem k tomu, že v obci není vybudována soustavná kanalizace s čistěním splaškových odpadních vod v ČOV a část splaškových odpadních vod vyprodukovaná ve východní části obce je vypouštěna bez předchozího čistění do bezejmenného pravostranného přítoku vodního toku Nemilka, dochází ke znečistění jeho průtoku. Po vybudování splaškové kanalizace se zneškodňováním odpadních vod v ČOV, dojde k odstranění hygienických a estetických závad ve vodním toku, způsobovaných zaústěním nečištěním odpadních vod. Vodní tok Nemilka nemá vyhlášeno záplavové území. Správce vodního toku Nemilka má vypracovánu projektovou dokumentaci Metodika revitalizace říčního systému Nemilky - Povodí Moravy a.s. Brno Realizací těchto zásad bude dosaženo zlepšení vodohospodářských poměrů povodí vodního toku Nemilka: a) Obnova původních koryt vodních toků, vybudování nových, přírodně blízkých koryt vodních toků - změna vinutí trasy, odstranění zatrubnění toků, odstranění nevhodných úprav koryt (betonové prvky a pod.), vybudování a obnova prvků snižujících rychlost odtoku a zvyšujících morfologickou pestrost koryta. b) Vybudování prvků zvyšujících morfologickou pestrost koryt hlavních melioračních zařízení (HMZ) při zachování jejich funkce, doplnění a obnova vegetačních prvků kolem hlavních melioračních zařízení při zachování jejich funkce, technické úpravy vlastních odvodňovacích soustav za účelem zadržení vody v území při zachování jejich funkce a zásad tvorby ekologicky stabilní krajiny. 21