Včelařství. O včelařích s J. Juránkem. Příloha EU dotace. Vyhodnocení čerpání dotací 4/2012

Transkript

1 2) Poslední dvojlisty s texty (nařízení vlády, pokyny pro zpracování požadavku, organizační pokyny, metodický postup) si buďto rovněž vyndejte, anebo si je ponechejte ve výtisku časopisu. Příloha Včelařství I 1 Časopis Českého svazu včelařů určeno členům ČSV Ročník 65 (146) Včelařství 4/2012 O včelařích s J. Juránkem Rozhovor s náměstkem hejtmana Jihomoravského kraje PŘÍLOHA č. 4/2012 Vyhodnocení čerpání dotací poskytovaných prostřednictvím SZIF EURODOTACE Ročník 65 (146) Příloha EU dotace Co byste měli znát Obsah: Nařízení vlády č. 197/2005 Sb. v platném znění 2 Několik vět k získávání dotací na včelařská opatření 8 Nejčastější dotazy k dotacím 8 Organizační pokyny ČSV 10 Vyplňování formulářů a odpovědi na dotazy 12 Přehled termínů pro podání písemných požadavků 53 Metodický postup při čerpání dotace na kompresory a aerosolové vyvíječe 62 Aktuální ceník léčiv Výzkumného ústavu včelařského 62 Změna vyhlášky o ochraně včel s formulářem 63 JAK PRACOVAT S PŘÍLOHOU: 1) Otevřete si ji uprostřed, rozevřete sponky sešívající časopis a vyndávejte jeden dvojlist po druhém. Takto získáte formuláře pro dotace na jednotlivá opatření. Josef Permedla

2 Literatura českého humanizmu o včelách (15. část) Metody stále ještě středověké? V českých rukopisných fondech nacházíme několik opisů starých lékařských knih, knih zčásti koncipovaných ještě ve 14. století. Opisy pak vznikaly během 15. i 16. století a vycházely z dnes již ztraceného původního rukopisu, který spatřil světlo světa kolem roku Neznámý autor sice vycházel ze starších českých, latinských i německých předloh, ale protože nevystudoval Karlovo učení (neznal řadu tehdejších renomovaných odborníků), jednalo se spíše o lékařsky vzdělaného samouka, který šikovně kompiloval rozličné antické i středověké spisy. Původní spis tedy nebyl určen vzdělaným a vyhlášeným medikům, nýbrž měl pomáhat právě šikovným samoukům, ale také různým lékárníkům, léčitelům, farářům i mnichům, jejichž role v léčení prosté i movitější populace byla tehdy zřejmě nezastupitelná. Nejednalo se však jak by se na první pohled mohlo zdát pouze o znalosti léčivých účinků rostlin, lékařských postupů či podob různých nemocí, ale objevovaly se také určité zajímavosti související například řečeno dnešním výrazivem s gynekologickou odborností, odbornými kosmetickými postupy, hádáním z ruky, sestavováním horoskopů a návodů na hubnutí. Opisy původního archetypu patrně sehrály v léčebné praxi 15. a 16. století důležitou roli, protože se jich až do dnešní doby dochovala celá řada. Odrážely se v nich léčebné tradice starověku i středověku, poznatky evropské civilizace i civilizací jiných kontinentů. Včelí produkty samozřejmě v lékařských knihách nemohly chybět. Pomáhaly například lidem, kteří měli hlavu strupivú nebo byli prašiví. Byl jim doporučován recept s následnou aplikací: Tehdy vezmi tu vodu procezenú a zmý jemu hlavu, tehdyť mu všickni zlí vlasi spadnú. Potom maž mu túto mastí: Vezmi strdi a vepřového sádla, každého rovnú měrú, a husieho sádla, a to každého věrduňk, směsiž to v hromadu, mažiš jemu tiem hlavu v týle, a budeť mieti mnoho vlasuov a kadeřavých. Základem očistné vody bylo nehašené vápno, ke kterému se přidávaly další ingredience, dnes v některých případech pro laiky těžko identifikovatelné. Výsledek musel být ovšem velice zajímavý, neboť se mohl z původně nevzhledného jedince vyklubat neodolatelný kudrnáč. To ovšem nebyl jen jediný problém, týkající se pokrývek hlav našich předků, protože staré rukopisy uvádějí také několik návodů ke zbavování se šedivých vlasů. Je tedy zřejmé, že byly i tehdy velice citlivě vnímány projevy stárnutí organismu. V textech se objevují rady, jak čelit padání vlasů a vousů, když olysie kto: Ten najprvé zetři miesto vyplchané velmi dlúho až do krve. A potom vezmi včely zemřelé u plástech medových a ztluc je dobře a zetři miesto, a zrostúť na tom miestě vlasy. Aneb vezmi plást strdi a velmi dobře zetři to miesto oplchalé. A vezmi pak včely umrlé u plástech a spal je na prach a tři tiem často, a zrosúť jiné vlasy. Tedy nejen využití včelích produktů, medu a vosku, ale i těl včelích dělnic. Zajímavé je, že se dnes v potravinovém řetězci organismů včel nevyužívá až na výjimky vůbec, zatímco jsou například v Japonsku velmi oblíbeným biologickým doplňkem stravy. Péče o vlasy nemusela být ovšem jen záležitostí estetickou a zdravotní, ale mohla vycházet z hygienických potřeb. Díky lékařským knihám můžeme ještě dnes doporučit člověku, komuž moli jedie vlasy, vhodný postup, budeme-li, byť jen laicky, studovat stará lékařská doporučení: (...) ješto se molové u vlasiech zarozují, ztluc horčici se strdí u moždieři a maž vlasy tiem. Anebo vezmi tuk vyžatý z máty a zmažiž vlasy. A někteří berú siemě senné aneb otrusky a v lúhu vařie a tiem hlavu myjí. A někteří to siemě spaléc, z něho lúh činie a tiem hlavu myjí, někteří žlučí býkovú maží a je mrtvie. Ale nenie jistějšie věci, nežli vyčistiti hlavu lékařstvím od vlhkostí škodných a pak léku jednohos svrchupsaných požívati. Dnešní čtenář si může vybrat, jakých postupů by využil při odstraňování uvedeného problému svého účesu. Dá se předpokládat, že by lúh či žluč býkovú volili právě ti, kterým se jeví současná cena medu příliš vysokou. A na závěr recept, kterým jistě oslovíme tisíce včelařů i nevčelařů, které hlava bolí; řekli bychom migrénistů, kteří bolest a nelidské utrpení nepředstírají a mezi něž patří i autor tohoto příspěvku: Ten vezmi muškáty a kubeby a cukru, všeho rovně, uvaře jez to na noc a zmý hlavu octem teple, v němžto černobýl a rmen jest vařen. Také vezmi tuku z rúty vytištěného s plnú vaječnú škořepinu a směs s strdí a tiem maž hlavu. Konečně tedy recept, který doporučuje i konzumaci, nejen pouhou vnější aplikaci. Přiznám se, že bolest mé hlavy ustoupila ihned po sepsání těchto řádků. Zřejmě ze strachu, že bych dnes muškáty a kubeby jen velice obtížně sháněl. A ať vás z množství letos vytočených medovicových medů nerozbolí hlava! Mgr. Jiří Novotný (Autor je vysokoškolským pedagogem) Kontakt: info@emmaregina.cz

3 Obsah Aktuálně O včelařích s vice hejtmanem Na přelomu měsíců února a dubna ožívá každý druhý rok brněnské Výstaviště Mezinárodními potravinářskými veletrhy Salima. Bylo tomu tak i letos. Podle některých účastníků i vystavovatelů byl letošní ročník o malinko chudší, což se ovšem na druhé straně vzhledem k letošní evropské hospodářské situaci čekalo. O to potěšitelnější byl i relativně vysoký počet vystavovatelů, kteří prezentovali ve svých expozicích med a další medové výrobky. Samozřejmě mezi nimi nechybělo ani Včelpo, s.r.o, V. Turčín z Dolních Dunajovic s plejádou medových produktů svojí firmy, nabídka chorvatského, německého, maďarského i dalšího medu či výrobci medoviny ze Slovenska. Při této příležitosti jsme položili přítomnému náměstku hejtmana a členu Rady Jihomoravského kraje, Ing. Stanislavu Juránkovi několik otázek: První poslové jara foto: J. Hubáček Značení matek 2012 (žlutá) Obsah: O včelařích s S. Juránkem 109 Akaricidy, antibiotika a syndrom zhroucení včelstev 112 Argentinské ohlédnutí 113 Vyhodnocení čerpání dotací 114 Surveillance varroázy 116 Rentabilita registračního vážení včelstev 118 Znovuobjevená skupina opylujícího hmyzu 120 Volejníkova provozní metoda 122 Náhrada za nástavkový úl? 128 Stránky MMR Putování s Komenským 132 Příloha Evropské dotace CONTENTS: About Beekeepers with Mr. S.Juránek 109 Acaricides, Antibiotics, and CCD 112 Other Impressions from Argentina 113 Surveillance of Varroa 114 Evaluation of the Endowment 116 Cost Effectiveness of the Registrattion Weighing of Bee Colonies 118 Rediscovered Group of the Pollinating Insects 120 Volejnik s Operation Method 122 Substitute of Multi Storey Hive 128 MMR Sides- Migration with J. A. Comenius 132 Annex of the European Grant Jaký máte vztah k medu a včelařům vůbec? Já se mohu přiznat, že bez medu žít nemohu. Patřím mezi ty, kteří využívají plody práce včelařů, ale i jako bývalý lesák jsem se pravidelně setkával s řadou kolegů, kteří mají u hájoven úly a kteří umísťují svoje kočovné vozy ke kraji lesa kvůli lepší pastvě. Za těch devatenáct let, po které jsem pracoval v lese, včely prostě k lesu patřily. A nejenom k lesu, ale i k polím, protože pole, pastviny sady i lesy spolu souvisejí. Samozřejmě chápu, že po roce 1990 si část včelařů našla jinou náplň práce a se včelami to nevypadalo dobře. Nicméně já osobně bych byl velice nerad, aby u nás včelařství zmizelo. Navíc, jak jsem poznal, včelaři jsou lidé pracovití a přinášejí i jiné hodnoty, než jenom to, že u nich máme k dispozici med. Slovo opylování bych chtěl sedmkrát podtrhnout, protože po velkém úhynu včelstev na jihu Moravy, jsme se mohli přesvědčit, jak velkou službu celému regionu poskytují. Proto se také těším na každé jaro, až bude nádherně, stromy a keře rozkvetou a všude kolem budou bzučet včely, protože to v tom roce znamená hojnost úrody. A hojnost úrody je ta největší potěcha pro oči a radost pro každého hospodáře. Zaznamenali jsme určitý trend, že na jedné straně se vesnice vylidňují, ale na druhé straně nám přibývá mladých včelařů, kteří hospodaří s více než padesáti včelstvy. Vysvětlujeme si to absencí pracovních příležitostí, takže se lidé stavějí na vlastní nohy a bojují tak se současnou nepříznivou hospodářskou situací. Máte podobné zkušenosti i u vás ve vašem kraji? Také jsme tento trend s potěšením zaznamenali. Ubylo sice včelařů co do počtu, tak se zvýšil počet velkovčelařů. U mnohých se z koníčku stalo povolání a zdroj obživy nebo přivýdělku. Já jsem samozřejmě rád, protože ať už jde o koníček nebo profesi, my u nás včely potřebujeme. A když to navíc pomůže zaměstnanosti, zvlášť v těch více postižených okresech Jihomoravského kraje, tak je to i služba lidem, kteří díky včelaření neztratí pracovní návyky, zlepší svoji životní situaci a možná časem vytvoří i nějaké to pracovní místo navíc. Jak je to s dotacemi, které slíbil Jihomoravský kraj včelařům? Protože to podle nás spadá do rozvoje Jihomoravského kraje, nachystali jsme dotace i pro včelaře. My si totiž uvědomujeme, že tu máme velké prostory zemědělské půdy, které se hodí nejen na vinice, ale také na ovocné sady. A ovocné sady se bez včel neobejdou. Před několika lety, když docházelo k velkému úhynu včelstev, jsme tady měli velké problémy, které se následně projevily při sklizni. Tehdy jsme poskytovali pomoc jednorázově. Následně jsme se rozhodli, že vytvoříme dotační titul pro rozvoj včelařství a slovo jsme splnili. V loňském roce mne však osobně překvapilo, že ač jsme nachystali položku ve výši 5 milionů korun, včelaři z ní vyčerpali pouze 3,5 milionu. Je tu otázka, zda jsme dokázali včelaře oslovit, protože ten jeden a půl milionu by u nich na drobných investicích skončit mohl. Bohužel neskončil. I v letošním roce tam ta položka zůstává a je možné se o ni na našich webových stránkách Jihomoravského kraje (pozn. red.: www. kr-jihomoravsky.cz) se přihlásit. Já pevně věřím, že v letošním roce už tuto příležitost plně využijí. Osobně si myslím, že včelařům možná chyběla jenom ta odvaha se o dotaci přihlásit. kaa Včelařství odborný a spolkový měsíčník. Ročník 65 (146). Pro své členy vydává Český svaz včelařů, o. s., se sídlem v Praze (IČO: ). Místo vydání: Praha. Odpovědný redaktor: Mgr. Antonín Karoch, Tel.: , redakce@vcelarstvi.cz. Inzerce, jubilea a úmrtí: RNDr. Hana Kůsová, , kusova@vcelarstvi.cz. Expedice a reklamace nedoručení časopisu: Jaroslava Nechybová, , nechybova@vcelarstvi.cz. Redakce, inzerce a expedice: Praha 1, Křemencova 8, telefax: , redakce@vcelarstvi.cz; inzerce@vcelarstvi.cz. Internetové stránky: Neobjednané rukopisy, kresby, fotografie a diapozitivy se nevracejí. Redakce si vyhrazuje právo veškeré příspěvky podle potřeby stylisticky a rozsahově upravovat. Redakční rada: doc. Dr. Václav Šenkýř, CSc. (předseda), Ing. Jaroslav Hrabák, Ph.D. (místopředseda), Ing. Leoš Dvorský, Milan Jokeš, RNDr. Pavel Krieg, CSc., Ing. Zdeněk Kulhánek, Vladislav Synek, RNDr. Václav Švamberk, Ivan Zimerman, Zdeněk Žák. Grafická úprava a předtisková příprava: NVT Repro, Jinočanská 24, Praha 6. Tisk: Česká Unigrafie, U Stavoservisu 1, Praha 10. MK ČR E 126/ISSN duben 2012 l 109

4 Aktuálně Výzva rozlobeným včelařům Sdružení českých spotřebitelů, zřejmě i v souvislosti s tím, že předseda sdružení v časopise Včelařství občas publikuje, obdrželo v minulých měsících několik dopisů, které se týkaly nekvalitních či falšovaných medů na trhu v ČR. Dopisy se vesměs týkají stížností na výskyt nekvalitních medů zejména v sítích supermarketů. Tvrzení stěžovatelů jsou dokumentována protokoly z analýz provedených zahraniční laboratoří. Stížnosti se týkají přidávání cizorodých látek do medu a tedy jeho falšování. Chtěl bych jménem sdružení poděkovat stěžovatelům za důvěru a ujistit je, že velmi intenzívně věc komunikujeme se Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí a se Státní veterinární správou. Obě instituce na prověření podnětů pracují. Chtěl bych dále vyzvat anonymní stěžovatele, aby naše sdružení kontaktovali. Uchování jejich anonymity jim zaručuji. Přímý kontakt usnadní vzájemnou komunikaci a umožní upřesnění provádění případných dalších odběrů s cílem lépe provázat provedené analýzy k odebraným výrobním šaržím. Máme společný zájem na tom, aby na trhu v ČR byl jen kvalitní med. Projevuje se již medializace výskytu nekvalitního medu, což může být ve výsledku kontraproduktivní. Věřím, že se nám podaří situaci napravit a naše sdružení se na tom chce podílet. Ing. Libor Dupal, předseda Sdružení českých spotřebitelů Kontakty - dupal@regio.cz, tel , Z redakční pošty Cejchování úlů Jsem jedním z těch, kteří byli postiženi krádeží. V mém případě nebyly však odvezeny úly se včelami, ale jen plné medníky se včelami i se střechami. Pachatelé se nezdržovali s vybíráním plástů. Všechna včelstva na včelnici s výjimkou oddělků zůstala vystavena nepřízni počasí. Značení úlů cejchem je dobré řešení, má jen ten nedostatek, že pokud jsou ukradené úly odvezeny dostatečně daleko, může zloděj tvrdit, že úly koupil. Pokud neznáte majitele loga, nic zloději nedokážete. Lepší logo je to, které publikoval př. Kolomý, totiž jeho jméno. Jenže i to má svůj nedostatek v tom, že např. příjmení Novák je příjmením zcela běžným. Navrhuji zřízení centrální evidence cejchů v našem pražském ústředí ČSV, o. s. I cejchované úly však budou měnit majitele, např. prodejem nebo dědictvím. V takových případech je však zpětné dohledání původu úlů snadné. V případě kradených úlů může sice náš přítel tvrdit, že úly i se včelami koupil, ale už si nepamatuje od koho. Pak musí i jemu být jasné, že koupil včelstva kradená. Jakým způsobem se vrací prokazatelně kradené věcí původnímu majiteli, ponechám na právnících. Na druhé straně by krádež měla být hlášena v lepším případě policii, v horším případě výboru ZO, kde je původní majitel členem. Jsme národ vynalézavý a leckdo může přijít na to, že své úly bez dokladu prodá a následně kupce obviní z krádeže. Ferdinand Schenk Jednatel OO Chomutov Seminář pracovníků SVS Ve dnech 22. a 23. února 2012 se konal v Nasavrkách Seminář pracovníků Státní veterinární správy ČR a zdravotních referentů OO ČSV. Programově i obsahově byl velmi bohatý a přínosný pro všechny účastníky, kterých za dva dny přijelo celkem 229. Rozdělení po dnech na dvě skupiny podle krajů bylo nutné, protože současný přednáškový sál svou kapacitou nestačil. Sohledem na varovné informace, zatím však věrohodnými číselnými údaji nepotvrzené, byl pozorně vyslechnut referát Ing. Veselého z VÚVč Dol o varroáze. V minulých létech v tomto ročním období se už mohlo směrodatně vycházet z výsledků vyšetření velkého množství vzorků zimní měli. Letos ne. V laboratoři VÚVč Dol na varroázu bylo vyšetřeno jen zhruba vzorků zimní měli. Z nich 22 % bylo negativních a 17,4 % bylo s pozitivním nálezem v průměru s více než 3 roztoči na včelstvo. (Před rokem bylo 42 % vzorků negativních a pouze 9 % bylo s nálezem v průměru nad 3 roztoče.) Tyto předběžné údaje signalizují zhoršení stavu, ale jsou vypočítány z malého počtu vzorků. Jejich rozhodující množství bylo totiž zasláno do státních veterinárních ústavů. Výsledky pak docházejí přímo ZO ČSV a krajským veterinárním správám, ale jejich celkové vyhodnocení bude možné provést až v průběhu března. A tak se posluchači semináře museli spokojit pouze s konstatováním, že výchozí situace ve varroáze na počátku roku 2011 byla dobrá, ale v průběhu léta, a hlavně na konci podletí, došlo k prudkému zvyšování počtu roztočů ve včelstvech, ale pravděpodobně se značnými územními rozdíly. Kde na základě průběžně získávaných informací z monitoringu správně a včas provedli léčebné zákroky, tam je zřejmě nákazová situace únosná. Kde zvolili pohodlnější vyčkávání nebo jen nahodile léčili jednotlivá stanoviště, tam se zjišťují a možná ještě budou zjišťovat i ztráty včelstev nebo jejich výrazná oslabení. Zvláštní pozornost byla věnována účinnosti u nás používaných léčebných přípravků. Je příznivé, že Varidol 125 mg i MP10 Fum., určené výhradně ke krátkodobé aplikaci, jsou stále plně účinné. Pochopitelně, v praxi v závislosti na přítomném množství zavíčkovaného plodu v době léčení. Účinnost přípravků řady Gabon bývala dlohodobě přes 90 %, v roce 2011 však na sledovaných stanovištích poklesla na 83,8 % u Gabonu PA 1,5 mg a na 85,5 % u Gabonu PF 90 mg. Ještě závažnější je zjištění, že u 24 % včelstev byla zaznamenána účinnost už pod 80 %. Podobnou a často i horší situaci znají chovatelé včel už delší dobu v řadě zemí. Proto bylo konstatováno, že v letošním roce bude třeba u nás více sledovat vývoj nákazy v průběhu roku a vytvořit vědomostní i organizační předpoklady pro doplňování systematické léčby varroázy kyselinou mravenčí nebo např. přípravkem Apiguard tam, kde to bude potřebné podle výsledků prováděného monitoringu. Funkcionáře a všechny včelaře tedy čeká nejen více práce, ale hlavně hodně nároků na organizování účelně prováděných úkonů. 110 l Včelařství

5 a OO ČSV v Nasavrkách Ing. Titěra ve svém vystoupení vysvětlil vliv zátěže včelstev nemocemi. Zdůraznil, že je třeba znát nejen poslední fázi jednotlivých onemocnění, ale zvládat i jejich prevenci a včasnou diagnostiku. Uvedl také některé praktické rady. Například, že je nutné utrácet doprovodné včely před přidáváním matek jako možné přenašeče nosemózy, zejména N. ceranae. Bez povšimnutí není dobré přejít jeho výzvu, aby při zjištění klinických příznaků moru včelího plodu byly plásty se změnami před spálením ukázány alespoň zdravotním referentům ZO a OO ČSV. Vždyť názorná forma vzdělávání je jednou z nejefektivnějších. Během přednášky byly promítnuty snímky zachycující typické patologické změny pro jednotlivé nákazy včel a včelího plodu. Ing Běhal ze SZIF účastníky seznámil s dosavadním průběhem podpor včelařství podle Nařízení vlády č. 197/2005 Sb. v platném znění a s výhledem na další období. Uvedl i některé chyby při podávání žádostí a uplatňování dotací. Posluchače zaujala zmínka o podaném požadavku dotačních prostředků na ošetření včelstev fumigací místo aerosolem. Byl to spekulativní záměr nebo neschopnost členů výboru ZO ČSV rozlišit tyto metody? To se ptali mezi sebou přítomní včelařští funkcionáři. MVDr. Peroutka doplnil vystoupení Ing. Běhala informacemi o dalších podporách včelařství v roce 2012, včetně možností nákupu kompresorů a vyvíječů pro aerosolové léčení, a to pro organizační složky ČSV. MVDr. Jana Horňáčková ze SVS ČR vysvětlila příslušná ustanovení novely veterinárního zákona, která se týkají prodeje, výkupu a zpracování medu. Formou prezentace ukázala výsledky úředního monitoringu cizorodých látek ve vzorcích medů. Byly příznivé, podobně jako v minulých létech. MVDr. Jan Šubert, rovněž ze SVS ČR, probral podrobně současné platné právní normy, které se týkají nákaz včel a včelího plodu. Cílem jeho vystoupení bylo sjednotit názory a hlavně postupy v nařizovaných mimořádných veterinárních opatřeních krajských veterinárních správ po potvrzení výskytu nebezpečných nákaz. Své vystoupení doplnil přehlednou mapou ČR s vyznačenými ohnisky moru včelího plodu, zjištěnými v průběhu roku Mgr. Jarmila Machová přednesla poznatky z vývoje a úprav právních norem, které se týkají chovů včel. Uvedla i podněty, které v rámci legislativního procesu podal ČSV, ať výsledně byly akceptovány nebo ne. Vyjádřila se i k problematice šetření, prokazování a posuzování otrav včelstev, což doplnila o praktické příklady řešení. Přítomné přehledně seznámila i s vyplácenými náhradami za likvidace včelstev a zařízení podle nařízených mimořádných veterinárních opatření v souvislosti se zjištěnými ohnisky moru včelího plodu za období let 2000 až 2011 a dále s návrhem znění nové směrnice ČSV pro prohlížitele včelstev. Zabývala se i některými kauzami, ve kterých v rámci právní pomoci zastupovala členy našeho svazu. Podle vyjádření mnohých přítomných bezprostředně po ukončení semináře, byl pro účastníky přínosný. Vytvořily se tak dobré předpoklady pro pokračování podobných akcí, při nichž kromě vzdělávání na vysoké úrovni se podporují i formy slušné a účelné komunikace mezi chovateli včelstev a správními orgány. MVDr. Jan Krabec, předseda komise RV ČSV pro zdraví včelstev. Aktuálně Než se včely probudí Dokud včely spí, musejí včelaři pomýšlet na to, aby odebrali vzorky odrolků, tzv. měli, odkud se dá laboratorně stanovit, jaký je zdravotní stav tohoto chovaného užitečného hmyzu, a to zejména pokud jde o varroázu. Poslední termín byl do poloviny února, aby včelaři včas zaslali vzorky buď do některého ze státních veterinárních ústavů, nebo do Výzkumného ústavu včelařského v Dole u Libčic. Na začátku loňského roku byl výskyt varroázy docela příznivý, ale vlivem teplého podzimního počasí roku 2011, a tudíž nárůstu populace roztoče Varroa destructor, docházelo v tomto období v některých oblastech ČR k úhynům včelstev. Lze tedy všem včelařům doporučit, aby v následujících měsících včelařské sezony zvýšili pozornost při sledování zdravotního stavu a obzvlášť se zaměřovali na sledování možného zvýšeného výskytu tohoto roztoče na stanovištích svých včelstev. Samozřejmostí by mělo být dodržovat pokyny krajských veterinárních správ pro tlumení varroázy. Zajisté je třeba sledovat i jiné nákazy, jako je například mor včelího plodu aj. I zde je v posledních letech situace víceméně stále stejná. V naší republice naštěstí zatím nebyl zaznamenán výskyt Malého úlového brouka (z angličtiny Small Hive Beetle) - Aethina tumida). Podle zpráv by mohl být tento parazit pro včelaře velice nebezpečný. Larvy zmíněného nenápadného broučka rozežírají plásty, žerou vosk, med, larvy i mrtvé včely, a tím škodí přímo i nepřímo zejména vyvíjejícímu se včelímu plodu. Tento brouček, původem z jižní Afriky, byl zaznamenán v USA, a existují obavy z jeho proniknutí na Starý kontinent. O všech hrozících problémech Státní veterinární správa naše včelaře informuje jak přímo, tak i tím, že se podílí na školeních a odborných seminářích. I díky tomu jsou čeští včelaři na dobré úrovni a český med je důvěryhodný a je oceňován jak v naší republice, tak i v cizině. Josef Duben, tisk. mluvčí SVS ČR duben 2012 l 111

6 Co říká věda Akaricidy, antibiotika a syndrom zhroucení včelstev Snímek dokumentuje stav včelstva postiženého syndromem zhroucení včelstev Američtí včelaři nepřestávají pátrat po příčinách syndromu zhroucení včelstev (anglicky colony collapse disorder, zkráceně CCD). Nejnovější studie poukazuje na možný podíl kombinace nežádoucích vedlejších účinků akaricidů a antibiotik. Syndrom zhroucení včelstev se poprvé masivně projevil v USA v roce Dosavadní výzkum naznačuje, že se na fenoménu zřejmě podílí složitý komplex faktorů. Na vině jsou zcela jistě virové i bakteriální nákazy a napadení včel cizopasnými roztoči. Svou roli mohou sehrát i pesticidy, s nimiž včely přicházejí často do kontaktu. Některé pesticidy působí na včely mimo úl. Jsou jimi ošetřeny například polní kultury, na které včely létají. Jiné pesticidy používají američtí včelaři přímo v úlech v boji s infekcemi a parazity včel. Včelaři používají pesticidy v souladu s předpisy. Koncentrace těchto látek jsou velmi nízké a v drtivé většině případů nebyly považovány za nebezpečné. Výsledky nového výzkumu provedeného americkými entomology Davidem Hawthornem a Galenem Divelym z University of Maryland zveřejněné předním vědeckým časopisem PLoS ONE však naznačují, že i v tomto případě platí staré pořekadlo o cestě do pekla vydlážděné dobrými úmysly. Pesticidy mohou vstupovat do nečekaných interakcí a stejné koncentrace se jeví jako zhoubné i jako neškodné v závislosti na okolnostech, za jakých jsou pesticidy použity. 112 l Včelařství Autor: Keith Deklaplane, Zdroj: PLoS Biology, doi: /journal.pbio g001 Hawthorne a Dively vyšli ze situace v amerických chovech včel, kde představuje akutní hrozbu cizopasný roztoč kleštík zhoubný (Varroa destructor). Proti němu bojují američtí včelaři pomocí akaricidů. K hojně užívaným prostředkům proti kleštíkům patří tau-fluvalinát, kumafos a některé pyretroidy. Pokud jsou včelstva napadená kleštíkem ošetřena ve správných dávkách, nejsou pro ně akaricidy výraznou hrozbu. Další významný problém představuje pro americké včelaře mor včelího plodu vyvolaný bakterií Paenibacillus larvae. V USA jsou pro potlačení tohoto onemocnění používána antibiotika, například oxytetracyklin. Ani léčba antibiotiky sama o sobě včely zjevně nijak neohrožuje. Prokázali to i Hawthorne a Dively v kontrolních experimentech, při kterých vystavili včelstva buď působení běžných koncentrací akaricidů, nebo běžným dávkám oxytetracyklinu. Na včelstva neměly jednotlivé testované látky žádný vliv. Ke dramatické změně však došlo, když vědci testovali kombinovanou léčbu. Včelstva vystavená jak účinku akaricidů, tak i účinku antibiotika masově hynula, přestože se koncentrace jednotlivých látek nelišily od koncentrací použitých v předchozích experimentech. Když byly včely léčené oxytetracyklinem vystaveny účinku tau-fluvalinátu, kumafosu nebo pyretroidů, uhynulo jich více než 80 %. Je zřejmé, že se nežádoucí vedlejší efekty akaricidů a antibiotik skládají či spíše násobí. Hawthorne a Dively nabízejí pro tento překvapivý kombinovaný efekt logické vysvětlení. Klíčem k záhadě je skupina včelích proteinů, jejichž hlavním úkolem je odstraňovat z nitra buněk cizorodé látky. Tyto proteiny patří do skupiny tzv. MDR transportérů. Své označení získaly tyto molekuly, protože se u člověka podílejí na nežádoucím odstraňování léků z nádorových buněk a jsou zodpovědné za tzv. mnohočetnou lékovou rezistenci (multiple drug resistance MDR). Aktivita těchto bílkovin doslova obrní lidské nádorové buňky proti smrtícímu účinku cytostatik a lék je pomocí MDR transportérů odstraněn z buňky dříve, než stačí zaúčinkovat. Ve zdravém organismu plní MDR transportéry ochrannou úlohu. Jejich funkce u včel jsou prozkoumány jen málo. Z pokusů Hawthorna a Divelyho však jasně vyplývá, že MDR transportéry chrání včely proti mnoha cizorodým látkám včetně akaricidů. Včelaři mohou tyto chemikálie používat v úlech jen proto, že MDR transportéry organismus zasažených včel nebezpečných molekul velmi rychle zbaví. MDR transportéry fungují jako jakési buněčné čističky. Bohužel, MDR transportéry jsou citlivé k působení některých látek, k nimž patří i oxytetracyklin. V přítomnosti antibiotika mají včelí MDR transportéry výrazně snížený výkon. To samo o sobě nepředstavuje fatální problém, pokud jsou včely vystaveny jen účinku antibiotika. Pokud jsou však zároveň ošetřeny dalšími látkami, např. akaricidy, dostávají se včely do vážných problémů. MDR transportéry oslabené účinkem antibiotika nezvládají vyčištění organismu od toxických akaricidů. Včely se pak otráví i zdánlivě zcela bezpečnou dávkou tau-fluvalinátu, kumafosu nebo pyretroidů. Hawthorne a Dively si v titulku své studie kladou otázku, zda američtí včelaři nezabíjejí své včely přátelskou službou, tedy léčbou pomocí akaricidů a antibiotik. Výsledky studie jasně dokazují, že antibiotická léčba moru včelího plodu, vyvolaného bakterií Paenibacillus larvae, může včelám i včelařům přinést více škody než užitku. Jaroslav Petr

7 Včelaři na cestách Linka na vytáčení medu Uskladnění souší u profesionálního včelaře Argentinské ohlédnutí P ři příležitosti konání 42. kongresu Apimondie v Buenos Aires jsem měl možnost dva dny v rámci exkurze, konané při příležitosti kongresu, se seznámit s praktickými argentinskými včelařskými provozy. Moje návštěva se uskutečnila na konci září, v období kdy v Argentině začíná jaro. Protože v provincii Buenos Aires, kde jsem se převážně pohyboval, je teplejší klima, než v České republice, kvetly v tu dobu již akáty. Píši to, protože hned při první zastávce ve včelařském středisku ve městě Azul mě překvapila ve vztahu k rozvoji přírody slabá včelstva. Všechna obsedala jen jeden nástavek Langstrothova úlu. Stejný obrázek jsem viděl během několikasetkilometrového cestování, byly-li u silnice rozestavěny úly. Ani u profesionálního včelaře, kterého jsme navštívili u města Saladillo, jsme neviděli nic, co bychom očekávali od včelařské velmoci, kterou Argentina je. Prakticky minimální strojní vybavení, při kočování nakládání úlů ručně na obyčejné plošiny, krmení včelstev cukerným roztokem do kapsových krmítek a uskladnění rezervních souší venku pod plachtou z PVC. Jak vtipně poznamenal účastník exkurze z Litvy, z takto uskladněných plástů musí být těžký med. I když se jednalo o profesionálního včelaře, měl trojí výši rámků. Sám nám je představil a poukázal na značné nevýhody. Odpověď na otázku, proč profesionální včelař nevlastní mechanizaci na vytáčení medu, jsme získali v družstevním podniku ve městě Pigüe. Do tohoto podniku profesionální včelaři družstevníci, vozí medné plásty k vytočení. Plné nástavky se zváží před a po vytočení, z rozdílu se vypočítá množství dodaného medu. V tomto družstevním podniku se med stáčel jen do exportních sudů, vůbec se neplnil do spotřebitelského balení. Celý postup byl v duchu argentinské agrární politiky, maximum zemědělské produkce vyvážet. Je to rozdíl od sousední Brazílie, která, tak jak zdůraznili řečníci na kongresu, se snaží většinu medné produkce především spotřebovat na vnitřním trhu. V samotném družstevním podniku vyvolal tento způsob služby bouřlivou diskusi. Na jedné straně účastníci přiznali ekonomické výhody ve větším využití technologického zařízení a v podstatném snížení nákladů na vytáčení medu u včelaře. Na rozdíl od Austrálie není v Argentině sklizeň medu na včelstvo vysoká. Pohybuje se jen v rozmezí kg za rok. Na druhé straně poukázali na velké nebezpečí šíření nákaz, především moru včelího plodu. Uvědomíme-li si, že je v Argentině jen včelařů, kteří chovají 4,5 milionu včelstev, je velká část včelařů profesionálních, kteří mají umístěna včelstva na mnoha stanovištích vzdálených od sebe i několik set km. Při vracení vytočených plástů z nemocných včelstev se mohou onemocnění velmi rychle šířit z jednoho stanoviště na druhé. Linky na odvíčkování a zpracování medu byly vyrobeny argentinskou firmou Inderco. S touto technologií jsme měli možnost se seznámit nejen ve výrobně, kterou jsme navštívili, ale i ve stánku Apiexpa na kongresu. V Pigüe se mi líbily dva provozy. První patřil malé rodinné firmě, která šila ochranné včelařské pomůcky. Majitelé pocházeli ze včelařské rodiny, takže dobře rozuměli potřebám včelařů. Obleky byly praktické, lehké a hlavně prodyšné. Nejlepší dojem však na mne udělal argentinsko-americký podnik na zpracování vosku. Voští si musejí včelaři vyvářet sami doma. Ovšem každá dodávka vosku od včelaře byla před zpracováním laboratorně kontrolována na přítomnost původce moru včelího plodu. Pozitivní šarže firma včelařům vrací. Jen vosk bez přítomnosti spor Paenibacillus larvae je dále zpracován na výrobu mezistěn sterilizací při 120 C. Na rozdíl od většiny našich výrobců, kteří vyrábějí mezistěny z tekutého (litého) vosku, vyrábí tato firma mezistěny z vosku válcovaného. Takto vyrobené mezistěny nejsou tak křehké a snadno snesou přepravu do USA. Je zajímavé, že firma zároveň vyrábí i mezistěny z umělé hmoty, které také hlavně do USA exportuje. Výroba válcovaných mezistěn Přemísťování včelstev v Argentině Prohlídka včelstev v Argentině MVDr. Miloslav Peroutka, CSc. duben 2012 l 113

8 Ekonomické okénko Vyhodnocení čerpání dotací v rámci národního programu v období let , poskytovaných prostřednictvím SZIF Státní zemědělský intervenční fond (dále jen SZIF) poskytuje chovatelům včel v rámci národního programu od roku 2005 dotace, které jsou financovány z 50 % EU a z 50 % z národních prostředků. Výše celkových finančních prostředků je pro každý rok limitována a nelze ji překročit. Podmínky pro poskytnutí této dotace jsou stanoveny v nařízení vlády č. 197/2005 Sb., o stanovení podmínek poskytnutí dotace na provádění opatření ke zlepšení obecných podmínek pro produkci včelařských produktů a jejich uvádění na trh (dále jen NV). V roce 2011 bylo toto NV v rámci nového národního programu pro období r novelizováno. Chovatelé včel mohou čerpat dotace prostřednictvím pěti základních opatření, z nichž některá zahrnují ještě další podopatření. mil.kč Vývojčerpánídotacípodleopatřenívletech Grafy č. 1 a l Včelařství Přehled celkového čerpání dotací za období r podle opatření (v tis. Kč) Tab. č.1 OPATŘENÍ technická pomoc boj proti varroáze racionalizace koč rozbory medu obnova včelstev celkové čerpání v Kč možnost čerpání v Kč čerpání v % Obecné informace o přidělených finančních prostředcích pro dotace pro roky a jejich čerpání. Na základě analýzy využívání dotací včelaři v předešlém období byl v r předložen nový národní program pro období r Tento program obsahoval na základě iniciativy ČSV řadu významných změn, které vedly k efektivnějšímu využívání dotací. Konkrétní informace o provedených změnách jsou uvedeny v hodnocení jednotlivých opatření. Celkový přehled o dosavadním průběhu čerpání finančních prostředků v jednotlivých letech je uveden v Tab. č.1. a v Grafech č.1. a 2. Z uvedených údajů je zřejmé, že zatímco v prvním tříletém období včelaři prakticky ani v jednom roce nevyčerpali všechny vyčleněné finanční prostředky, ve druhém období byly dotace čerpány již na 100 %. Čerpání dotace v roce 2011 ve výši 98 % alokované částky bylo ovlivněno jednak změnami v možnostech čerpání dotace, které nový národní program pro období r přinesl, ale především významným navýšením finančních prostředků oproti roku V roce 2011 měl SZIF vyčleněno na včelařské dotace o 6,3 mil. Kč (tj. o 11 %) více než v roce Z hlediska čerpání dotace došlo v roce 2011 v porovnání s rokem 2010 k nárůstu o 4,8 mil Kč (tj. o 8,6 %). V letech 2008 až 2010 překročil součet všech oprávněných požadavků na dotaci limitní finanční částky. Proto muselo být u některých opatření provedeno krácení oprávněných požadavků (pochopitelně bylo využito v plné míře možnosti přesunu nevyužitých prostředků z jiných opatření, u kterých nebyly určené finance plně vyčerpány). V r oprávněné požadavky nepřesáhly stanovený finanční limit a proto krácení dotací nebylo provedeno. Pro letošní rok je na dotace určena částka Kč. Přehledy čerpání dotací podle jednotlivých opatření. Technická pomoc Průběh čerpání dotací za období r je sumarizován v Tab.č.2. Od roku 2008 se toto opatření stalo nejvíce využívaným (Graf č.1). V roce 2011 se na toto opatření poskytly dotace ve výši 34,46 mil. Kč a podíl na celkově vyčerpaných dotacích převýšil 56 %. Od loňského roku byly zpřísněny podmínky pro pořádání školení, seznam Vývojvýšestanovenýchdotacíajejichčerpání mil.kč výšestanovenédotace skutečněčerpáno zařízení byl rozšířen a nově byly zavedeny dotace na pořízení úlů pro začínající včelaře. Podopatření školení - (vzdělávací/praktické kurzy, semináře a přednášky). Po prudkém nárůstu v r došlo v dalších letech k určité stagnaci čerpání. Pro budoucnost včelaření v ČR je důležité, že vzrůstá zájem o podporu na pořádání přednášek pro děti a mládež ve včelařských kroužcích. O dotaci si požádalo v loňském roce již 58 kroužků, kterým byla vyplacena dotace 580 tis. Kč. Podopatření pořízení zařízení - využívání tohoto dotačního podopatření doznalo opět nejvyššího nárůstu. Zatímco v r byla poskytnuta dotace pouze 160 včelařům ve výši cca 4 mil. Kč, v roce 2008 to bylo již více jak 14,6 mil. Kč pro 855 včelařů a v loňském roce byla vyplacena dotace včelařům ve výši 24,94 mil. Kč. Podopatření dotace na pořízení nových úlů poskytuje se od r pouze začínajícím včelařům maximálně na 4 úly a to ve výši Kč na 1 nový nástavkový úl předepsaného typu. V minulém roce byla poskytnuta dotace 488 včelařům na úlů ve výši 1,82 mil. Kč. Boj proti varroáze Celkový přehled o čerpání dotací je uveden v Tab.č.3. Po rychlém nárůstu v r došlo v roce 2007 k určité stagnaci. Po významném nárůstu v r (meziročně o 30 %), došlo však v roce 2009 k výraznému poklesu a celkové čerpání se dostalo mírně pod úroveň roku Za hlavní příčinu tohoto poklesu lze považovat přechodný úbytek počtu včelstev (cca o 130 tisíc) způsobený úhynem včelstev v zimním období 2007/2008. V r však došlo k opětovnému navýšení zájmu o nákup léčiv. Na celkovém čerpání dotací se pak toto opatření v r podílelo 18,1%.

9 Ekonomické okénko rubrika Tab.č OPATŘENÍ podopatření technická pomoc Úhrada nákladů na prostředky Z údajů uvedených v tabulce je patrné, že nárůst čerpání vykazoval od r téměř lineární nárůst a v r byla poskytnuta dotace již ve výši cca 11 mil. Kč, což je více jak o 100 % více než v r Od loňského roku již nejsou poskytovány dotace na aerosolové vyvíječe, ale pouze na pořízení prostředků sloužících k prevenci nebo léčení varroázy. Úhrada nákladů spojených s aplikací aerosolu - Počet aplikací tohoto způsobu léčení od r meziročně stoupal. V zimním období r. 2010/2011 bylo aerosolem ošetřeno již takřka 298 tisíc včelstev, což je více než polovina z celkového počtu v ČR. školení zařízení celkové čerpání v tis. Kč podíl na celkem vyčerpaných dotacích v % 14,8 27,6 33,5 44,1 47,0 42,6 56,3 Tab.č OPATŘENÍ podopatření boj proti varroáze prostředky aerosol studie celkové čerpání v tis. Kč podíl na celkem vyčerpaných dotacích v % 37,1 36,3 32,4 25,2 17,9 20,3 18,1 Tab.č.4 3. OPATŘENÍ podopatření racionalizace kočování kočování _ zařízení celkové čerpání v tis. Kč podíl na celkem vyčerpaných dotacích v % 11,3 12,2 13,2 14,3 18,9 20,4 8,1 Tab.č.5 4. OPATŘENÍ rozbory medu celkové čerpání v tis. Kč podíl na celkem vyčerpaných dotacích v % 0,9 1,3 1,7 0,9 0,8 0,9 3,0 Tab.č.6 5. OPATŘENÍ podopatření obnova včelstev chov matek pořízení úlů _ celkové čerpání v tis. Kč podíl na celkem vyčerpaných dotacích v % 36,0 22,6 19,2 15,5 15,3 15,8 14,4 Úhrada nákladů na studie zaměřené na varroatoleranci - Tento dotační titul byl využíván pouze v letech 2006 a 2007 a to jedním subjektem. Vzhledem k tomu, že v praxi se tento dotační titul neukázal jako efektivní a potřebný, byl od r zrušen. Racionalizace kočování U tohoto opatření došlo v minulém roce na základě nového národního programu k nejvýraznějším změnám. Přehled o čerpání je uveden v Tab. č. 4. Z tabulky je zřejmé, že zájem o tuto dotaci každým rokem rostl. V r bylo vyplaceno již 11,5 mil. Kč, což byl oproti r více než osminásobek. V důsledku výše uvedených změn došlo v loňském roce k poklesu čerpání na 4,9 mil. Kč. Provádění kočování - Vzhledem k zjištěnému zneužívání a prakticky nemožné zpětné kontrole skutečného přistavení včelstev na kočovná stanoviště byly dotace na kočování zrušeny. Pořízení zařízení pro kočování - Od r došlo do r u tohoto podopatření k více jak desetinásobnému navýšení vyplacených dotací. Při zpětných kontrolách na místě však bylo zjištěno, že řada drahých zařízení pořízených za včelařské dotace je využívána především k jiné činnosti, než je samotné včelaření. Proto byla provedena určitá redukce i u seznamu zařízení, na které může být dotace poskytnuta. Z dotací byly vyjmuty dopravní prostředky k transportu včelstev v terénu. Rozbory medu Do roku 2007 byla dotace poskytována pouze na fyzikálně chemické rozbory a to ve výši 800 Kč na jeden rozbor. Od r se dotace rozšířila i o rozbor medu na přítomnost spor Paenibacillus larvae a to ve výši 400 Kč na jeden rozbor. Z hlediska čerpání objemu finančních prostředků (viz. Tab.č.1 a č.5), se do r jednalo o nejméně využívané dotační opatření. V loňském roce však došlo k několikanásobnému navýšení. Bylo to způsobeno tím, že bylo zahájeno plošné orientační vyšetření medu na přítomnost spor Paenibacillus larvae. Obnova včelstev I u tohoto opatření docházelo zpočátku každým rokem k navyšování zájmu (Tab. č. 6). Do r byla dotace poskytována pouze na chov matek. Od roku 2008 bylo toto opatření rozšířeno o poskytování dotace na pořízení nových úlů po zimním úhynu včelstev. Na celkovém čerpání se toto opatření v posledních letech podílelo zhruba 5 procenty. Chov matek - Dotace se poskytuje ve výši 200 Kč za každou prodanou včelí matku z uznaného šlechtitelského programu. V letech 2005 až 2009 docházelo k plynulému každoročnímu nárůstu počtu prodaných matek s dotací. Zatímco v r bylo prodáno s dotací matek, v r dosáhl jejich počet již kusů. Pořízení úlů - Včelař má nárok na dotaci pouze v případě prokázání zimního úhynu včelstev, za jehož příčinu stanovila krajská veterinární správa nakažlivé onemocnění. Od loňského roku se poskytuje dotace maximálně na 2 úly a to ve výši Kč na 1 nový nástavkový úl předepsaného typu. V r bylo dotováno pouze pořízení 34 nových úlů. Ing. Michal Barbuš vedoucí oddělení podpor živočišných komodit a propagace SZIF duben 2012 l 115

10 Aktuálně Surveillance varroázy V následujícím příspěvku bych rád volně navázal na předchozí, týkající se léčení varroázy. V minulém příspěvku jsem konstatoval, že nařízená léčení jsou účinná, pokud jsou prováděna ve správný čas a správně. Řada včelařů hodnotí Státní veterinární správu (SVS) stále jako málo aktivní bez zájmu o včely. Jsou včely pro SVS obtížný hmyz? Chtěl bych se s Vámi podělit o to, jak to vidím já, dálkový víkendový včelař, starající se o 30 včelstev umístěných km od svého bydliště. Vloni na jaře jsem se pozastavil nad dokumenty vydanými SVS nesoucími titul Prevence a tlumení varroázy včel a Zásady zvýšení účinnosti stávajícího systému tlumení varroázy při zvýšeném riziku přemnožení roztočů, protože ukládala Okesním organizacím Českého svazu včelařů (OO ČSV) a jiným zájmovým sdružením (JZS) provádět monitoring varroázy a její výsledky hlásit SVS. Obavu jsem měl především ze svých omezených možností, pokud bych se měl vloni a během nadcházející sezony pravidelně podílet na monitoringu nákazy. Po prostudování nařízení a k němu se vztahujících dokumentů jsem zjistil, že Předsednictvo republikového výboru ČSV dokument projednalo Bohužel se toho ze zápisu, zveřejněném na webu, mnoho nedozvíme. Myslím, že toto je jedna z věcí, ve které by nové vedení poměrně jednoduše mohlo sjednat nápravu. Vezměme si konkrétní příklad nařízení SVS ze číslo jednací SVS / 2476 / Bod 4 zápisu zní: Předsednictvo Republikového výboru: 4. PROJEDNALO: Zásady zvýšení účinnosti stávajícího systému tlumení varroázy při zvýšeném výskytu roztoče Varroa destructor (materiál zaslala SVS ČR k připomínkám). Osobně jsem z tohoto vyjádření vydedukoval, že se předsednictvo toutou nesporně zásadní otázkou na svém jednání zabývalo, pravděpodobně zaúkolovalo Komisi pro zdraví včel k přípravě připomínek. Bohužel až do dnešního dne není o naplnění tohoto naprosto zásadního dokumentu ve zveřejněné dokumentaci ani v časopisu včelařství ani zmínka. Dokument sice ve Včelařství publikován byl, ale bez pokynů k naplnění nařízení v rámci ČSV. Co to pro nás řadové včelaře znamená? My přece tvoříme okresní organizace a jiná zájmová sdružení (JZS). Obávám se, že ve svém důsledku mohou následky v nějaké podobě potkat každého z nás. A to Toto normální vloni neposilované včelstvo bylo odléčeno na podzim 2011 správně pouze proto, že vedení svazu a jiných zájmových sdružení nesplnili svoji povinnost, nerealizovali nařízení SVS. ČSV podle publikovaných zápisů z jednání pravděpodobně naplnění nařízení SVS ukončilo jeho prodiskutováním a připomínkováním, o JZS nemám informace žádné. Po jednání Republikového výboru jsem se zprostředkovaně dozvěděl, že Komise pro zdraví včel svazu zvažuje svoji vlastní cestu k naplnění výše uvedeného nařízení. Bohužel opět bez detailů. Můžeme pouze doufat, že loňská diskuze nebude pokračovat a skončí reálným sběrem údajů pro SVS. Ta by konečně po mnoha letech mohla přestat vydávat nařízení k tlumení varroázy pouze na základě pohledu do křišťálové koule a podle výsledků vyšetření vzorků zimní měli, které neukáže vše o nákazové situaci v podletí následujícího roku, kdy se bude rozhodovat o stavu včelstev na zimu. Oslovil jsem jeden vybraný Okresní výbor, kde jsem se od předsedy dozvěděl, že se bude přece odesílat hlášení po první fumigaci. Po vysvětlení jsem zjistil, že se jedná o hlášení účinnosti letního ošetření Gabonem. Okresní výbor, nebo alespoň jeho předseda vůbec nevěděl, že SVS vydala nařízení k sezoně Naopak přešel svižně do protiútoku a zaslal mně nařízení místně příslušného krajského veterináře, ve kterém se uvádí, že vzhledem k dobré nákazové situaci v onom kraji se letní ošetření kyselinou mravenčí nebo Gabonem bude provádět v roce 2011 dobrovolně, cituji: Léčba nižší intenzity varroázy včel v pozdním jaru a v letním období všemi aplikačními formami kyseliny mravenčí, jenž nezanechává žádná rezidua v medu ani ve vosku, je dobrovolná a nepodléhá žádným omezením. Rovněž tak případná léčba přípravky GABON PA-92 proužky a. u. vet. nebo GABON PA 1,5 mg proužky do úlů a. u. vet. je dobrovolná, s tím, že tyto preparáty musejí být aplikovány co nejdříve po posledním odběru medu a nelze je, vzhledem ke skutečnosti, že zanechávají rezidua v medu a vosku, využít pro jarní ošetření včelstev. Jako lékaře mě napadla ihned otázka, proč vlastně musí Gabony předepisovat veterinární lékař, když jejich aplikaci jindy ponechá na libovůli včelařů? Pokud jde o realitu podzimu 2011, mám takový pocit, že včelstva v daném kraji vyhodnocení SVS prostě nečetla, mnoho jich klidně proti předpokladům SVS zesláblo a některá uhynula. To je ovšem jediná chyba jedné krajské SVS, zvláště pokud vezmeme v úvahu, že ředitel SVS České republiky upozornil na možnost přemnožení roztoče v roce Nařídil, aby do nařízení mimořádných veterináních opatření krajských veterinárních správ pro rok 2011 až jaro 2012 byly začleněny Zásady zvýšení účinnosti stávajiciho systému tlumení varroázy. Dále uvedl, že zvýšenou pozornost vyžaduje i kontrola možné rezistence roztočů. Hlavní prohřešky jsou na straně ČSV a JZS. V minulém příspěvku jsem nastínil i řešení vedoucí k naplnění nařízení SVS. Jde o provádění monitoringu intenzity nákazy, vyhodnocení situace, hlášení SVS, zpětnou vazbu včelařům a včasné zahájení léčení tedy Surveillance varroázy. 116 l Včelařství

11 Aktuálně Program Surveillance varroázy Termín surveillance se zjednodušeně používá pro označení sběru všech dostupných informací v našem případu o varroáze, Vzácnost -ze 17 včelstev jediný roztoč na podložce měsíc po poslední kontrole průběžným vyhodnocováním získaných dat a včasné realizaci opatření zabezpečující kontrolu onemocnění. Tato opatření spočívají především ve včasném informování chovatelů včel i SVS o zhoršené situaci a následném provedení léčebných opatření dle rozhodnutí SVS. Výhody tohoto přístupu je možné vysvětlit na příkladu vojenské Surveillance systému Nato, vyvinutého naším odloučeným pracovištěm v Mnichově (DEU). Systém sbírá kontinuálně údaje o příznacích nemocí, se kterými vyhledali ošetřujícího lékaře vojáci a další zaměstnanci během nasazení v misi. Soubor příznaků, odborně symptomů, se liší podle druhu onemocnění a je typický pro dané onemocnění. Pokud byli nasazeni vojáci různých národů, velmi často se stávalo, že počty nemocných byly u jednotlivých národů tak malé, že se na jejich základě nedalo včas zjistit zhoršení situace, která vedla mnohdy i ke vzniku epidemie. Vyhodnocení všech jednotlivých hlášení od zúčastněných národů umožnilo včas odhalit počátek vznikající epidemie a provést včasná opatření a tím předejít mnoha onemocněním. Systém byl testován i v civilním prostředí Francouzské Guajany, kde dokázal odhalit epidemii horečky Dengue o 5 týdnů dříve než místní státní zdravotnictví. Jak připravit systém pro sledování a kontrolu varroázy? Hned úvodem zdůrazňuji potřebu zahájení sběru a vyhodnocování dat před snahou o vytvoření dokonalého systému za pomoci mnohaletých nekonečných diskuzí a následnému spuštění sběru. Pokud bychom pro začátek realizovali sběr dat v souladu s nařízením SVS ze číslo jednací SVS / 2476 / 2011 a k němu stanovili základní parametry sledovaných včelstev, můžeme již v průběhu letošní sezony výrazně přispět ke zlepšení nákazové situace. Pokud bychom např. do sledování zařadili maximálně silná včelstva umístěná na nejteplejších a snůškově nadprůměrných stanovištích daných regionů, tak na základě získaných dat je většina včelařů schopna včas zahájit léčení v případě zjištěného přemnožení roztočů. To vyplývá ze silné provázanosti rozsahu plodování a množení roztoče. Další informace budou samozřejmě vyplývat z analýzy získaných dat a modelů vývoje populace roztočů. K tomu by bylo výhodné zaznamenávat maximální denní teploty v průběhu ledna až června. Úplně jednoduše můžeme modelování vysvětlit tak, že veterinární lékaři jsou schopni podle dynamiky množení roztočů a např. koincidence virových nákaz předpovědět, kdy dojde k hraničnímu pomnožení roztočů. K vytvoření a zpřesnění zmíněných modelů je však potřeba analyzovat co nejvíce reálných dat. Reálná data jsou zatížena chybami, proto není možné se spoléhat na literární údaje nebo čistě matematické modely. Na základě vyhodnocení shromážděných dat by se upravovaly požadavky na sbíraná data. Ke sběru a vyhodnocování stačí pro začátek klidně i tužka a papír nebo jednoduchá excelová tabulka. Začít bychom měli se sběrem v souladu s nařízením SVS nejpozději začátkem června 2012! Jak provádí monitoring v praxi jedna základní organizace v Čechách? Kde kdo mne přesvědčuje, že zorganizovat plošné celoroční sledování spadu samiček Varroa destructor (dále V. d.), je velmi náročné a takřka nemožné. Seznámil jsem se však s předsedou ZO ČSV, která monitoruje spad V. d. již 4 roky a nejen to. Zřídili si jakousi informační službu. V ní působí dva, tři zkušení včelaři, kteří shromažďují a vyhodnocují za celou ZO data, které jim od června do září dodávají místní včelařští důvěrníci. Na varovné signály od včelařských důvěrníků ihned reagují, zpravidla kontrolou přímo na místě a podle situace navrhují léčebná opatření. Velice mne např. překvapilo, že tato organizace již na začátku června loňského roku zachraňovala jednu včelnici. Její včelařští důvěrníci dostali písemné varování s návrhem na opatření ve svých obvodech již v červnu a červenci. Naproti tomu ČSV, o. s. i přes varovné signály z řad včelařů i jeho některých členů PRV, mlčel. Na hrozící nebezpečí v podobě přemnožení kleštíka a vyššího výskytu virů nereagoval a svým členům tak nepřímo způsobil mnohamilionové ztráty na včelstvech. Organizace, o které píši, vybavila své včelařské důvěrníky zasíťovanými podložkami a kyselinou mravenčí. Pořádá kurzy, semináře a přednášky, na kterých své členy vzdělávají především v oblasti boje s kleštíkem i ostatními nemocemi. Při svých zásazích v průběhu roku proti V. d. upřednostňují kyselinu mravenčí. Tímto opatřením její členové zvyšují pravděpodobnost vysoké účinnosti podzimního ošetření. Přesto tento předseda je se svými výsledky spíše nespokojen než spokojen a snaží se členy ZO motivovat k větší pečlivosti. Protože se nejedná o ojedinělou organizaci (jmenoval mi ještě další dvě ZO, které v rámci OO postupují podobně), domnívám se, že to jsou příklady hodné následování. Cožpak nemáme v každé ZO ČSV 2-3 svědomité včelaře, kteří by podobnou signalizační službu pro svojí ZO zabezpečovali? V boji proti V. d. jsme totiž na jedné lodi. Zalajdačení jednoho může znamenat ztráty i druhého včelaře nebo ho ochránění jeho včel stojí více úsilí. Domnívám se pokud nepůjdou příkladem vrcholní funkcionáři svazu, OO a ZO ČSV, je téměř nemožné úspěšně motivovat k činnosti členskou základnu. Manažeři říkají, že vítěz má vždy nějaký plán, avšak poražený samé výmluvy. Výmluv jsme za posledních několik let slyšeli mnoho. Nyní nastal čas vše řádně připravit a hlavně provést. Také toto by mohla být výzva pro nové vedení ČSV, o.s., které bylo zvoleno MUDr. Radek Hubač duben 2012 l 117

12 Včelařská praxe Rentabilita registračq tk RY i æ H Q ty čelstev Každý včelař dnes pociťuje, vedle potěšení ze včelaření jako záliby, i ekonomický tlak na efektivitu svého konání. Na jedné straně rostou ceny vstupů (cukr, benzin, investice, pomůcky a vybavení), na druhé straně je však možnost ovlivnit výši výnosů včelstev využitím nových postupů, daných současnými technickými možnostmi. Zejména noví, ale i starší, včelaři kladou tento ekonomický pohled, včetně snahy o využití nových možností, do popředí stále častěji. Registrační vážení včelstev se v posledních letech prosazuje jako nová a velmi efektivní metoda sledování stavu jednotlivých včelstev i jejich skupin. Principem je přechod od příležitostného vážení úlů, nejčastěji mechanickou úlovou váhou, k vážení prováděnému váhou registrační, tj. automaticky, dlouhodobě, v pravidelných intervalech a se záznamem naměřených hodnot. Získávány přitom nejsou pouze přírůstky nebo úbytky hmotnosti včelstva (či hmotnost celého úlu), ale přímo velikost zásob (včetně včel), což je označováno jako tzv. čistá hmotnost. Formou grafů ze zaznamenaných dat lze pak názorně sledovat přímo skutečný stav zásob ve včelstvu a kdykoli vzájemně porovnávat čisté hmotnosti jednotlivých úlů. K dispozici je obvykle navíc i záznam okolní teploty na stanovišti. Oproti příležitostnému vážení bez automatického záznamu poskytuje registrační vážení nesrovnatelně vyšší informovanost (např. denní či týdenní přínos i s odparem) a přehled o veškerých i nepředvídatelných událostech, projevujících se ve změnách hmotnosti (vyrojení, loupež, úhyn, apod.) včelstva na váze. Co lze od registračního vážení očekávat z pohledu rentability a jaké vlivy může vnést do včelařských postupů a zvyklostí? Přehled možností registračního vážení, částečně již nastíněný v předchozích článcích o registračním vážení ve Včelařství č. 10/ l Včelařství a 4/2011, nyní proto nejdříve doplníme o stručné poznámky k jejich využití při včelařských postupech. Pro včelstvo, osazené na váze, je znám: celoroční stav minimálních zásob pro dobrou vitalitu či havarijní nulu (včelstvo nesmí nikdy strádat) Konektor pro připojení váhy k počítači bezpečná hmotnost zásob při podzimním krmení (stoupá křivka hmotnosti dle dávek krmení, okamžitě se objeví stav vyloupení nebo přínos z lupu) hmotnost zásob vzniklých pozdní snůškou po zakrmení (bývá nebezpečné při melecitóze, nutno překontrolovat nebo dodatečně vytočit) průběh zimování, plynulý průběh úbytku zásob (i vlivem eventuálních mimořádností, jako přítomnost myši nebo jiná narušení, pokud se zjistí, postarat se o nápravu) stav zásob do jara, zejména před první snůškou, kdy je spotřeba nejvyšší (časté úhyny právě v této době je možno ještě zachytit a zabránit jim) průběh snůškových období a úseků proluk lze sledovat bez rozebírání a rušení včelstev (správným stanovením termínů medobraní a menším rušením včelstev lze získat zvýšení výnosu) stav zásob v době snůšky umožňuje nejlépe stanovit dobu odběru medu (kontrolou množství zásob a prostoru v úle lze minimalizovat počty vytáčení) možný objem odběru medu vzhledem k celkovému stavu zásob v úlu (z kontroly množství zásob v úlu lze předem určit kolik je vhodné vytáčet) Díky dvěma nebo více vahám na stanovišti lze provádět: srovnávání strmosti nárůstu i celkový objem zásob více úlů navzájem (pro výběr nejlepších medařek, při odběru materiálu pro vlastní pěstování matek) výběr nejvhodnějších vlastností včelstev pro šlechtitelské účely (stejně jako předchozí, ale zejména při chování matek ze všech hledisek)

13 čím více vah na stanovišti, tím objektivněji lze srovnávat ostatní úly nevážené. Díky více vahám, umístěným na více stanovištích, lze provádět: srovnávání grafů přínosu a aktuálních zásob na celých stanovištích (porovnávat vývoj podmínek a stav zásob jednotlivých stanovišť, dle toho rozložit nejvhodnější pořadí stanovišť a termínů pro medobraní) víceleté srovnávání grafů a přínosů z celých stanovišť pro posouzení kvality lokalit (dlouhodobým srovnáváním lze stanoviště dotvářet výsadbou, eventuelně je kvůli tomu i opustit) Poznatky, které lze z grafů odvodit, vytváří z registrační váhy moderní, velmi účinný prostředek pro citlivé a produktivní vedení včelstva s minimem chybných zásahů. V průběhu našeho čtyřletého ověřování registračního vážení v létech , konkrétní grafy z tohoto ověřování jsou k dispozici na jsme dosáhli velice dobrých medných výnosů a mnohé informace z výše uvedeného soupisu si kladně potvrdili. Tato dílčí ověření však nelze zatím zaměňovat za celkové hodnocení efektivnosti registračního vážení v plné šíři, vzhledem k náročnosti a rozsahu takového úkolu. Proto se pokusíme o vyhodnocení pouze několika momentů, souvisejících s návratností pořízení registrační úlové váhy. Náklady na pořízení registrační úlové váhy: Jak známo, podmínky pro nasazení registrační úlové váhy jsou mezi včelaři velice rozdílné a mohou se měnit či vyvíjet i v čase. Dobré je proto použít váhu, která je koncipována jako modulová stavebnice a lze ji proto postupně doplňovat. Začít lze od nejjednodušší, avšak již plně funkční sestavy, která váží automaticky a uložená data si můžete načíst při docházce k úlům nebo na dálku kabelem. A později, dle potřeby a možností, přiřadit i dálkový přenos, anebo rozšiřovat počty vah na stanovišti Detail úlové váhy pro možnost srovnávání. Tyto vlastnosti má tuzemská registrační úlová váhu EMMA, která je navíc cenově výrazně příznivější než srovnatelné zahraniční výrobky. Jako modelový příklad celkové pořizovací ceny registrační úlové váhy byly zvoleny 2 stupně sestavy váhy EMMA, kdy každá sestava je vybavena pro vážení 1 úlu. Pokud chcete na stanovišti přidat vážení dalšího úlu, náklady se zvýší o 5 tis. Kč na každý takto přidaný úl. Pro zobrazení grafů se předpokládá využití již existujícího, třeba společného, domácího počítače: pro kratší vzdálenosti (docházka, dojezd, nebo kabel do 500m) cca 10 až 11 tis. Kč pro delší vzdálenosti (dálkový přenos dat GSM sítí) cca 15 až 17 tis. Kč Pro srovnání přikládáme ceny i dalších dostupných úlových vah (stav z roku 2011): mechanická úlová váha decimální, do 150 kg, bez záznamu, ruční obsluha cca 5 tis. Kč mechanická úlová váha decimální, do 200 kg, bez záznamu, ruční obsluha cca 7 tis. Kč registrační úlové váhy zahraniční (dálkový přenos dat GSM sítí) cca 35 až 40 tis. Kč Včelařská praxe Přínos a zhodnocení rentability: Zaměříme-li se pouze na jediný, z grafů získávaný, parametr, a to evidenci vln snůškových a bezsnůškových období a maxima zásob při stagnaci snůšky, lze jednoznačně stanovovat nejlepší dobu medobraní. Vyloučením dnů strmého přílivu nektaru do úlů, s využitím snůškové mezery, lze poměrně přesně stanovit vhodné dny vytáčení, aniž musíme úl rozebíráním kontrolovat a tak narušovat pracovní úsilí včel. Je známo, že vyrušením a větším zásahem do včelstva ve snůšce přijdeme i o celodenní přínos. Grafy pomohou vyloučit jakoukoliv nežádoucí manipulaci, která se může za sezonu několikrát opakovat. Z výše uvedeného byl specifikován souhrnný přínos ze zamezené ztráty, a to průměrně 10 kg medu na včelstvo za sezonu. V našich podmínkách byl zjištěn tento souhrnný přínos i podstatně vyšší, ale tyto jedinečné případy nelze přisoudit pouze tomuto posuzovanému vlivu. Na našem stanovišti s 10 úly lze výše zmíněný souhrnný přínos vztáhnout na celé stanoviště, takže 100 kg medu u průměrného malovčelaře reprezentuje v dnešních cenách zhruba hodnotu nové registrační úlové váhy bez dálkového přenosu. Její přímá návratnost, při sledování a využití pouze jediného parametru z poskytovaných možností, je tedy cca 1 rok! Při posuzování návratnosti váhy s dálkovým přenosem je nutno zahrnout i úsporu dopravních nákladů vzniklých z redukce množství kontrol a návštěv stanoviště. I v této situaci je návratnost investice kratší než 2 roky. Při ovlivňování většího počtu včelstev (stanoviště dvaceti úlů apod.) nebo využití registrační úlové váhy u profesionálních včelařů, kdy je třeba zakalkulovat i hodnotu úspory času, se dá očekávat ekonomický efekt mnohem vyšší. Protože je doba návratnosti investice krátká a konstrukčně je registrační úlová váha řešena na dlouhodobé využívání, je zřejmé, že ji lze označit za velmi efektivní včelařské zařízení. Ing. Josef Karásek, Ing. Pavel Karásek info@ulovavaha.cz, tel.: duben 2012 l 119

14 Co říká věda Znovuobjevená skupina opylujícího hmyzu Trubičky zalepené rostlinným materiálem signalizují hnízda včel Včely samotářky (anglicky solitary bees, německy Solitäre Bienen) jsou druhově nesmírně bohatá skupina, která se způsobem života začleňuje do obdivuhodné harmonie přírody. Všichni známe včelu medonosnou (Apis mellifera), která žije v trvalých společenstvech - včelstvech. Víme o existenci jejich příbuzných v Asii (včele východní, indické - Apis cerana, včele zlaté Apis dorsata, včele květné - Apis florea aj.). V tropickém a subtropickém pásmu žijí včely bezžihadlové ( kolem 25 rodů, např. Melipona, Plebeia, Trigona - kolem 500 druhů). Vmírném pásmu se můžeme setkat se čmeláky, které opět většina z nás zná. Nyní na jaře uvidíme velké samičky, které přezimovaly zahrabány každá sama v půdě. Po probuzení letí na nejbližší zdroj nektaru, živí se a vyhřívají na slunci. Po několika dnech potřebných k obnově sil začnou hledat místo vhodné ke stavbě hnízda. Musí obsahovat dostatek jemného teplodržného materiálu, který poskytují nejčastěji opuštěné brlohy hlodavců. Samička sama vychová první pokolení dělnic, které se pak spoluúčastní na dalším rozvoji rodiny. Zimu přežijí oplozené samičky další generace ve stavu diapauzy. Všechny právě vzpomenuté formy včel mají dělnice, patří tedy ke včelám společenským. Včely samotářky pravé dělnice nemají. Existují pouze jako samičky nebo samečkové. Samičky se po spáření věnují stavbě hnízda, zatímco samečkové pátrají v okolí po jiných samičkách a mezitím se živí na květech. V přírodě se objevují od časného jara až do léta. Aktivita některých druhů je spojena s rozkvětem určitých rostlin, na kterých nejraději sbírají potravu.; jiné druhy nejsou vybíravé a opylují široký okruh rostlin. Mezi samotářskými včelami najdeme dvě velké skupiny, které se liší způsobem sběru pylu. Samičky druhů nohosběrných mají chloupky přizpůsobené k transportu pylu na zadních holeních, podobně jak to známe u včely medonosné nebo čmeláků. Sem patří např. drvodělky (Xylocopa), hedvábnice (Coletes), chluponožky (Dasypoda), trubčice (Meliturga), pelonosky (Anthophora), pískorypky (Andrena), ploskočelky (Halictus), stepnice (Eucera), šedosrstky (Rhophitoides), Druhá skupina sdružuje formy, které mají tělesné ochlupení přizpůsobené k shromažďování pylu do kartáčků na břišní straně zadečku. Tak je tomu např. u čalounic (Megachile), dřevobytek (Heriades) valchářek (Anthidium), zednic (Osmia). Různé druhy samotářek žijí velmi rozmanitým způsobem. Mnohé si vyhrabávají hnízdní chodbičky v půdě na místech dobře ozářených sluncem, např. kyjorožky (Meliturga), pískorypky (Andrena), ploskočelky (Halictus), šedosrstky (Rhophitoides), jiné se zavrtávají do hliněných stěn a byly velmi hojné v dobách, kdy existovaly stavby z tzv. kotovic (pelonosky - Anthophora). Další lepí velmi pevné konstrukce hnízd v podobě shluků buněk na skalnatý podklad (zednice Osmia), jiné provrtávají trouchnivějící dřevo a buňky staví v něm (drvodělky Xylocopa). Velká skupina druhů využívá k hnízdění dutiny hotové. V přírodě obsazují jednak tunýlky po larvách dřevokazného hmyzu nebo např. stébla rákosu (dosud se používá jako krytina stodol v Maďarsku). Mnohé využívají dutiny po vodících drátech ve střešních taškách nebo jakoukoli vhodnou štěrbinu mezi okny, konstrukcích staveb apod. Druh Osmia bicolor hnízdí v prázdných ulitách plžů. Samotářky se navzájem velmi liší velikostí i zbarvením. Nejmenší dosahují sotva několik mm a největší se mohou rovnat matkám čmeláků (Xylocopa violacea). Existují formy téměř lysé, ale i huňaté. Zbarvením připomínají buď včely, jiné zase drobné čmeláky (Osmia cornuta, Anthophora plumipes), další se podobají vosám (Anthidium). Na jaře samotářky poznáme od čmeláků podle obecně menších rozměrů. Jedinou výjimkou ve velikosti je drvodělka. Jinak bývají čmeláčí matky větší než včely samotářky. Užitečné čalounice Zatímco některé samotářky zůstávají v přírodě nepovšimnuty, existují druhy, které lidé záměrně využívají k opylovacím účelům. Od 60. let minulého století vyžívají v USA z Evropy zavlečenou drobnou včelu čalounici mateřídouškovou (Megachile rotundata) k opylování semenářských porostů vojtěšky. Vědci si povšimli, že proti včele medonosné dovede mnohem produktivněji otevírat květy vojtěšky a podstatně zvyšovat výnosy semen. Protože včelka ochotně obsazovala hotové dutiny v umělých hnízdištích, vyvinuli Američané a nedlouho po nich Kanaďané průmyslový postup, jak ji množit a hromadně využívat k opylování. Do dnešní doby závisí produkce osiva vojtěšky v Severní Americe prakticky na činnosti této včely. Čalounice jsme zkoušeli v 70. a 80. letech také u nás. Prostřednictvím Výzkumného ústavu pícninářského v Troubsku jsme provedli poloprovozní pokusy v JZD Hustopeče s populací čalounic dovezenou z Kanady. Ukázalo se, že včely velmi efektivně vojtěšku opylovaly, výnosy slibně rostly. Včela však je teplomilná a během našeho léta nezajistila potřebný přírůstek potomstva, takže by bylo třeba vozit stále novou chovnou populaci. Proto jsme vyvinuli postup, umožňující naší včele šedosrstce tolicové (Rhophitoides canus) rozmnožit se v oblastech, kde se vyrábělo osivo vojtěšky. Postup se podařil a během několika let byl tento druh hromadně využíván na ha semenářských porostů 120 l Včelařství

15 Co říká věda na jižní Moravě. Souběžně s početností včel na porostech rostly i výnosy, které na špičkových porostech dosáhly až 1 t z hektaru. O využívání čalounic i šedosrstek existuje filmový záznam, který natočilo Audiovizuální centrum Mendelovy univerzity v Brně, které případným zájemcům určitě poskytne digitalizovanou kopii. Se změnou ekonomických podmínek po roce 1989 klesaly stavy hovězího dobytka a tím i zájem o osivo vojtěšky, které se prakticky přestalo produkovat. Dnes o těchto možnostech ví jen několik specialistů v oboru. V současné době opět zájem o samotářky roste. Jde to v reakci na pokles včelstev včely medonosné, ale i odraz zvýšení kladného soucítění části obyvatelstva s přírodou. Lidé si uvědomují její hodnotu v rozmanitosti druhů, kterými disponuje. Např. v USA dnes chovají několik druhů zednic k opylování jabloní v oblastech s nedostatkem včel medonosných. Podobné výzkumy provádějí v Polsku nebo na Ukrajině. V Evropě prostřednictvím internetu přicházejí informace o možnostech podpořit některé druhy pomocí umělých hnízdišť, která se jednoduše zavěsí do zahrady. Na druhé straně však mnozí výrobci ve snaze podchytit trh, dodávají produkty, které danému účelu mohou posloužit jen částečně nebo vůbec. Cílem tohoto článku je i upozornit na podmínky, které by mělo umělé hnízdiště splňovat, aby svým obyvatelům dobře sloužilo. Podpořme výstavbu hnízd Princip spočívá v nabídce válcovitých dutinek rozmanitého průměru hmyzím obyvatelům zahrady a okolí. V hotových dutinách se nám usadí především samotářky břichosběrné, nejčastěji některé čalounice nebo zednice. Dutiny musejí být na zadním konci pevně uzavřené. Způsob využití dutiny je u všech druhů v zásadě stejný. Počínajíc od báze staví samička první buňku. Vytvoří dno a nanosí směs pylu a nektaru, pak položí vajíčko a buňku uzavře přepážkou. Víčko spodní buňky bývá současně bází buňky následující. Samička staví každý den jednu buňku. Čalounice mateřídoušková s kartáčky na sběr pylu na spodní straně zadečku Od dna klade nejprve vajíčka oplozená a blíže k východu vajíčka neoplozená (z nichž se pak vylíhnou samečkové, kteří vyletují dříve). Před vchodem pak ponechá určitý bezpečnostní prostor a vchod uzavře pevným víčkem nebo zátkou. Pak si najde novou dutinu a pokračuje. Za život postaví přibližně 20 buněk, žije tedy asi měsíc. Často se však stane obětí nepřátel, takže hyne mnohem dříve. Zednice zvolený tunel rozdělují na buňky poměrně jednoduchými přepážkami ze směsi zeminy slepené slinami. Ve škvíře mezi trámy dovedou postavit ze zeminy i stěny buněk. Odtud název zednice. Potrava pro larvy zednic bývá poměrně suchá, sypká. Čalounice zvolenou dutinu postupně vystýlají (podle stejného schématu) úkrojky z rostlinného materiálu nosí dovnitř zelené nebo barevné kousky listů nebo korunních plátků. Toto chování má zřejmě za cíl udržet v buňkách vyšší vlhkost, protože směs pro larvy obsahuje více nektaru, bývá řídce kašovitá. Larvy se živí dodanou potravou a po dokončení vývoje si upředou kokon, v němž přezimují. Zednice zimují jako dospělec, čalounice jako předkukly. Průměr dutiny má vliv na to, který druh ji obsadí. Nejemnější o průmětu kolem 3-4 mm jsou vhodné pro dřevobytky (Heriades). Průměr 5 6 mm si zvolí menší druhy čalounic (Megachile rotundata, M. centuncularis a j.) a menší druhy zednic. Tunely o světlosti 7 8 mm vyhovují větším druhům zednic O. cornuta a O. rufa, případně větším druhům čalounic M. willoughbiella). Délka dutin může kolísat od 10 do 20 cm. Nejvhodnější je kolem cm, což poskytuje dostatečný prostor pro ucelenou dávku potomstva. Pokud včely nemají vhodný průměr, produkují v užších tunelech více samců. Podle zátky můžeme typovat na obyvatele rostlinný materiál i kašovitý, ale slepený prozrazuje čalounice a jiné rody. Hliněné zátky svědčí o zednicích, avšak mohou se v nich nacházet i larvy a kukly samotářských vos (ty nosí dovnitř místo pylu buď pavouky, nebo housenky.) Během doby aktivity s hnízdišti nemanipulujeme, abychom larvám umožnili zdárně dokončit vývoj. Vhodná hnízdiště Včely obsadí jakoukoli dutinu vzadu uzavřenou. Můžeme je tedy navrtat do masivního bloku dřeva nebo využít pálenou hlínu (cihly s dírkami). Tento typ však má nevýhodu, že nemůžeme hnízda prohlížet a případně zbavovat parazitů. Poměrně jednoduchým zdrojem jsou stébla rákosu nebo loňské lodyhy dnes nově se vyskytující křídlatky sachalinské. Z té můžeme vytvořit pestrou nabídku rozmanitých průměrů. Je důležité, aby vzadu zůstalo kolénko a řez stébla byl hladký. Jinak je včely neobsadí. (K ničemu je tedy nasekaná sláma, která se nyní najde v některých ekologických obchodech.) Komplexy stébel spojíme do svazků. Trvalá hnízdiště mohou být výhodně sestavena z destiček, které mají po obou stranách řadu polokruhovitých žlábků. Po přiložení k sobě vytvoří malý paneláček potřebných dutinek. (Pamatovat na kryt zezadu). Na hnízdiště se hodí rozmanitý materiál, musí však resorbovat vodu, jinak hnízda čalounic zplesniví. Pro drvodělky je vhodný kus trouchnivého, ale dosud kompaktního dřeva, do kterého vyhloubíme počátky chodbiček o světlosti asi 12 mm. Pro pelonosky můžeme bednu vyplnit jílovitou zeminou do výšky 150 mm nebo těsně naskládat cihly připomínající kotovice. Po vyschnutí materiálu ji postavíme do svislé polohy a opět provedeme několik počátečních otvorů o průměru 8 mm do hloubky asi 40 mm. Proti hmyzožravým ptákům, kteří si rádi pochutnávají na včelách i na jejich larvách, je vhodné hnízdiště chránit. Dá se použít např. kovové pletivo pro králíkárny o největší světlosti ok. Hnízdiště se pletivem kolem dokola obalí s ochranným prostorem kolem 5-7 cm, aby se ptáci nedostali nejen před hnízda, ale ani na ostatní části domku, kde se včely mohou vyhřívat. Včely otvory v pletivech běžně proletí. Pokud bychom použili jiný materiál, např. plastové sítě na ochranu jahod, musí být vhodnou pomocnou konstrukcí zajištěna nepohyblivost ok za větru. Hnízdiště rozmístíme po zahradě do polostínu, aby byla chráněna před přímým úpalem slunce. Důležitá je ochrana proti dešti a prudkému větru. Rané druhy samotářek se mohou objevovat již od začátku dubna, proto s přípravou hnízdišť neotálejme. Mnoho druhů samotářek si staví hnízda v zemi na prosluněném místě (polní cesta). Hnízdo se prozradí svislou chodbičkou, od které v hloubce odstupují jednotlivé buňky. Můžeme-li, ponecháme na zahradě i kousek této plochy. Pravidelně ji kosíme, aby sluneční svit měl přístup na půdu. Objeví-li se otvůrky s vyhrabanou zeminou, ze kterých ovšem nelezou mravenci, máme naději, že jde o včely samotářky. Vladimír Ptáček, ZV Troubsko, s.r.o. ptacek@upt.cz, duben 2012 l 121

16 Včelařská praxe Volejníkova provozní metoda Snahou každého včelaře, který již nějaké zkušenosti se včelstvy má, je zvolit takovou úlovou soustavu, která by umožnila při jejich rozšiřování pracovat s celými nástavky a vyhnout se tak nepříjemné práci s jednotlivými plásty. Je to nepříjemné jak pro včely, tak i pro včelaře, je to zdlouhavé a tedy i drahé. Před tímto rozhodnutím jsem stál také. To bylo již v sedmdesátých letech minulého století. V této době jsem již včelařil v Savvinových úlech, Moravských univerzálech, rámkové míry 39 x 24. Další nabídka úlových sestav byla celá řada, počínaje různými lesany standardy různých velikostí a rámkových měr. Včelaři jsou lidé tvořiví, někdy až na škodu samotné věci. Tyto stávající sestavy žádnou modernu nepředstavovaly, to bylo každému, kdo se o včelařinu skutečně zajímal jasné. V krátkosti uvedu autory a propagátory jednotlivých úlových soustav, označené jako moderní nástavkové a používané dodnes. První byl asi Brenner. Takové to první nástavkové nebo nízkonástavkové probuzení odstartoval v České Skalici pan Brenner. Všem včelařům je známa jeho kniha Zákonitosti života včelstva a především Nástavkový úl z hlediska života včelstva a jeho zákonitostí. Byl to vážený a uznávaný včelařský odborník. Mne oslovila jeho známá poučka, že včelí hnízdo je sedm plástů plodu a dva plásty krycí. Představil nástavkový úl 30 x 30 cm na 9 rámků. Používal i výšku rámku 15 cm. Tato rámková míra se nepovedla, ale byl to počin. Bez prvního kroku nezačne totiž žádná cesta. Asi největším propagátorem nástavkového včelaření byl Jindřich Boháč ze Semil. Bohužel, předčasně zesnul, a proto si myslím, že je na něj dobré vzpomenout. Jeho poslední doporučení byla neizolovaná sestava Langstroth. Ani brněnští včelaři nezůstali nic dlužni své včelařské pověsti. Doc. Vladimír Ptáček představil svůj úl Optimal, také neizolovaný, s jedenácti rámky 42 x 17 cm. Poté se konala schůze nízkonávkářů, na které byl zvolen jejich předsedou. Ing. Vladimíra Řeháčka, učitele ve včelařské škole v Nasavrkách, netřeba představovat. Jeho publikační činnost je včelařské veřejnosti známá. S příchodem do našeho kraje s oblibou doporučoval úl Dadant. V posledním desetiletí s přítelem a žákem Ing. Pavlem Cimalou představili včelařské veřejnosti vylepšený stávající úl a nazvali jej Eurodadant, rámkové míry 39 x 30, uteplený, nástavky 39 x 15 cm. Taková je současná úlová nabídka v ČR. uteplený je pracnější na výrobu. Včelstva však v něm při konkrétní technologii ošetřování zaznamenávají rychlejší jarní rozvoj. To je důležité především tehdy, když jsme odkázáni pouze na ranou snůšku. Je zde dobré použít poučku známého chovatele Quido Sklenara: Raná snůška nikdy nezklame, ale žádné včelstvo není dostatečně silné, aby snůšku využilo. Obdélník nebo čtverec? Obdélník, jak uvádí Ing. Leoš Dvorský ve svých přednáškách, připomíná více přirozené včelí hnízdo, je podobné dutině stromu, což včely milují. Ze všech světových soustav se užívá nejvíce sestava Langstroth na 10 rámků. Jedním slovem však dodává, že včely otázku úlových soustav a rámkových měr za nás dávno vyřešily a my si tím jen komplikujeme život. Po dlouhých letech včelaření bych řekl, že je to jedno. Kdybych měl začít znovu, asi bych se rozhodl pro 10 rámků. Ostatně to byla moje odpověď MUDr. Radku Hubačovi, když se mě zeptal před pár lety. Pokud jde o čtvercový půdorys úlu, nechci dělat soudce ani znalce, ale vím, že je zde něco nepřirozeného, vyžadující jinou obslužnost a včelařskou zkušenost na zvládnutí včelstev. Přijde mi, že v přírodě je vše spíše šišaté než kulaté. Proto i moje úly jsou na 9 rámků a jsou izolované. Jejich důležitou částí je stropní nástavek. Je to vlastně nástavek izolovaný granulovaným polystyrenem. Uprostřed je otvor, do kterého se vejde jednolitrová láhev pro podněcování vodou na jaře. Uteplený strop včelstva je velmi důležitý. Právě zde začíná na jaře první plodování. Plodové hnízdo se postupně rozšiřuje směrem k česnu a jeho původně kulový tvar se protahuje na tvar jitrnice. Dolů ho tlačí medné a také pylové zásoby, které se ve včelstvech rychle vytvářejí. Koncem května až začátkem června včely omezují matku v kladení, ta se s plodem nachází co nejblíže česna. V podletí se plod zase posouvá nahoru a dřívější pylové zásoby dobře poslouží k výživě dlouhověkých včel potřebných k přezimování včelstva. Jaké rámky používám? Nesmíme zapomenout i na to, co do úlu dáváme, tedy na rámky. Sám užívám tzv. Hoffmannovy rámky. Postranní loučka činí 8 mm, vrchní loučka 8 x 20 mm, spodní 8 x 12 mm, která je vystředěná k jedné straně, což je to nejdůležitější. Tady je začátek úspěchu, protože mezistěnu přiložíme ze strany až na spodní hranu loučky a včely ji zpravidla vystaví celou, v díle nejsou žádná hluchá místa. Můj včelařský rok Zásadní podmínkou úspěchu je včelstvo zazimovat na pěti nástavcích, aby netrpělo Izolovaný nebo neizolovaný úl? Včelaři často zbytečně řeší dilema, zda uteplené nebo neuteplené úly. Zda soustavu obdélníkového tvaru na 9-10 rámků nebo čtverec na 11 rámků. Výjimku zde tvoří Eurodadant, který je na 14 rámků a trochu připomíná ležan. V tom, který systém je nejvhodnější, je každá rada drahá. Je to především věc názoru a možností. Vše má svá pro a proti. Neizolovaný úl má pro včelaře, kutily, tyto přednosti: je jednodušší na výrobu, také je celkově lehčí a lacinější. Naproti tomu úl Josef Volejník se svým originálním zvedacím zařízením 122 l Včelařství

17 Včelařská praxe Oddělky podle J. Volejníka mezistěny plodové rámky medové a pylové rámky sestavení rámku nového oddělku stresem z nedostatku prostoru během celého roku. Zmínil jsem, že matka v kladení dá přednost velkému plástu, což je známo. Složením těchto nízkých plástů dostavěných až ke spodním loučkám získáme prakticky ucelenou plástovou plochu, která je přerušená jen včelí mezerou mezi jednotlivými nástavky, kterou včely prostavějí, spojí a nechají si jen průlezy. Začátkem měsíce dubna tuto mezeru mezi třetím a čtvrtým nástavkem a čtvrtým a pátým nástavkem zhruba mezi čtyřmi až pěti plásty prostavějí trubčinou. V tuto dobu (začátkem dubna) je již zakladena. V tomto případě nemůže být řeč o malém rámku, ale včelstvu je k dispozici ucelená plocha přes pět nástavků. V tom tkví celý úspěch. Nesmíte také, a není ani důvod, cokoli ve včelstvu hledat a včely rušit. Dávný sen každého nízkonástavkového včelaře je pracovat s celými nástavky bez přemístění jednotlivých plástů nebo celých nástavků. Vyzkoušel jsem mnohé, a že to včelstvům vyhovuje, jsem si již ověřil. Bylo nutno hledat jen jednoduchost v použití. K tomu mne předurčovalo to mé stavbařské povolání. Jednoduchý způsob ošetřování byl ten poslední článek, který mi chyběl. Řešení jsem našel. Nyní k mé praxi. Po prvním jarním proletu začíná první práce. Mám výhodu, že převážnou část včelstev mám v kočovných vozech, nejsem tedy omezen počasím. Včely vyzimovaly v pěti nástavcích. Nyní přijde na řadu můj zvedák, který byl již představen našim včelařům mým článkem ve Včelařství číslo 10/2008 a 2/2009 (Nejsem upocený ani udýchaný). Tímto zvedákem nadzvednu vrchní tři nástavky včetně víka. Některé včelstvo zasahuje až do čtvrtého nástavku, ale to nevadí, ani se nerozruší. Odeberu první rozšíření (deset až čtrnáct dnů) druhé rozšíření jeden nástavek tak, že ze dvou spodních sestavím jeden s lepšími soušemi, přiřadím jen stavební rámek a vyčistím dno a spustím zpět. To znamená, že na krátkou dobu než začnou včely přinášet pyl, a již se také objevují nějaké kvítky blížícího se jara, stáhnu včely na 4 nástavky a začnu podávat vodu. Voda je život, vodu včely potřebují. Na jaře zbytečně prochladne mnoho včel u napajedel, kam je nutí žízeň i při špatném počasí. Jako první dávku podávám roztok vody s medem nebo cukrem, abych přilákal včely k odběru, a dále podávám čistou vodu. Pro další rozšíření mám již připravený nástavek z minulé sezony, vystavěné a vytočené plásty, ve kterých je takřka 50 % kvalitního medu, nezasaženého žádnou chemií. Přidám jeden stavební rámek a zařadím nástavek jako pátý nad celou soustavu. Je jen zapotřebí tyto vytočené plásty na podzim ochránit před všudypřítomnými mravenci, aby nám zbytky medu nezkonzumovali. Samozřejmě podávání vody pokračuje. Tímto úkonem jsem vlastně ukončil úpravu. Skládá se ze stávajícího plodiště (spodní 4 nástavky), krmné komory, která tvoří tento poslední pátý nástavek a tvoří pomyslnou mateří mřížku. V tomto nástavku je pravidelně stavební rámek ihned postaven a zakladen a s ním z každé strany po jedné straně po jednom plástu. Ostatní plásty jsou zaneseny sladinou a bývají zavíčkovány. Bývá to pravidlem, odlišnosti samozřejmě mohou být. Pocit stísněnosti moje včely nemají a mají možnost rozšiřovat se jak dolů, tak nahoru. Včely milují komín. Druhé rozšíření přichází při rozkvětu třešní. Zde užívám takzvané zebrování = šest souší a tři mezistěny. Třetí rozšíření je v květu jabloní. Tady se opakuje jako předešlé rozšíření. Přidám čtyři mezistěny a to je všechno. Je třeba si povšimnout, jak rychle přichází postupné rozšiřování. Včelám jsme nedali příležitost zahálet a pomýšlet na množení rojením. Tady platí poučka docenta Vladimíra Ptáčka včely umějí počítat a včelaři ne. (pozn. myšleno tak, že včely vylíhlé z jednoho plástu plodu po vylíhnutí obsednou 3 plásty a většina včelařů v rozporu s tímto pravidlem rozšiřuje pozdě!). Pochopitelně můžeme přidat ještě osmý nástavek. A také při každém vytáčení přidávat mezistěny dle potřeby. Netřeba zdůrazňovat, že včely velice rády v těchto medných nástavcích stavějí. Těmito úkony končí veškerá péče a zásahy do včelstva na celou sezonu. Ovšem má to ještě jiné blahodárné důsledky, protože již nejméně dvacet let nevyměňuji matky ve včelstvech. O tom se zmíním zvlášť. Naši včelaři drží včelstva v malém úlovém prostoru a různé učebnice praví: rozšiřuj a přidávej, až když se včely podvěšují, ale to již nebývá odpoledne, ale večer, tedy příliš pozdě. Vyčleňují se včely, které se nezúčastňují žádné úlové práce a jen se vykrmují na budoucí osamostatnění (roj). Zde je třeba se řídit poučkou, která říká, že osm plástů plodu rovná se dvacet čtyři obsednutých plástů včelami. Tím končí poslední úkon ve včelstvu před vytáčením. Vytáčení je též důležité. To je také umění. Ideální vytáčení by bylo med jen tak, jak se říká, ulizovat. Probírat zavíčkované plásty. Je to jednoduché a v tomto systému pro včely nerušivé. V horní části úlu s medem pracují víceméně mladušky a možná, kdyby uměly mluvit, tak by nám děkovaly. Volný prostor stimuluje včely k vyššímu výkonu. Ale to si mohou dovolit včelaři s menším počtem včelstev. Ještě úprava a příprava na zazimování Vše je zase jednoduché a zůstává ve stejném složení. Po vytočení posledních nástavků obsedá včelstvo opět 5 nástavků ve kterých přezimuje. Po odebrání šestého nástavku odeberu z pátého nástavku stavební rámek, tak jak je, i s plodem trubců a zaměním za plást se zásobami medu. Medem nešetřím, vzal jsem jej ze šestého nástavku. Produkčním včelstvům ponechám dostatek zásob v plodišti a medné komoře. Dokrmím oddělky. Cukrem pouze dokrmuji, pokud je potřeba. V roce 2011 jsem zkrmil průměrně 7 kg cukru na včelstvo. Množství zásob posuzuji pouze nadzvednutím úlu za zadní stranu dna. Je třeba několik včelstev i prohlédnout, protože se mně také stalo v roce 2010, že zásob měly jakoby dostatek, ale vzhledem k obrovskému množství pylu zásoby na jaře chyběly. Jak měním matky Zmínil jsem, že matky neměním již nejméně dvacet let. Je to rouhání nebo také zbytečná práce? Žák ve včelařské škole by duben 2012 l 123

18 Včelařská praxe to měl za pět. Píše se o tom, mluví se o tom, učí se to ve škole, měnit matky každé dva roky. Je to nutné nebo ne? Veřejně to nikdo nevysloví. Proč? Nebyl by in. Přijdu-li na návštěvu k příteli včelaři, s pýchou mi ukazuje, tady jsem matku neměnil pět let a stále jsou jedničky. Jak je to možné? Nejsem výzkumník, který určuje, že některé včelstvo to dokáže. Vím také, říká včelař, tady byla matka dvouletá a než jsem ji zlikvidoval, klepala se mně ruka. Kdo určuje bytí nebytí této matky? Včelař! Kdo by to měl hodnotit? Včely! Ale jak mohou. Ať si každý včelař spočítá, kolik drastických zásahů ve včelstvu vykonal. Jsou tací včelaři, kteří každý týden musejí provést kontrolu. Taková věčně rušená včelstva nejsou sama schopna samohodnocení. Silné včelstvo vycítí zavčas nedostatek mateřského feromonu, který určuje kvalitu matky, starost o zachování rodu a včas matku vymění. Vždyť je to otrokyně. Tady je třeba podtrhnout povinnost včelaře postarat se o genetiku chovu a doplňovat novými oddělky. Může se stát, že některému včelstvu se tato výměna nepovede. Jak jsme se dozvěděli z knihy Fenomenální včely autor uvádí, jak pečlivý doprovod včely nové matce věnují. Tady musí zasáhnout včelař. Mám to v paměti. V posledním roce jich bylo pět. Vzorek dvě stě včelstev. Naskýtá se otázka, jak je to možné. V čem to je? Potřebují nás včely nebo ne? Má včelař posloužit, jen když se včelám něco nepovede, jak jsem již uvedl? Ať odborníci odpovědí. Chválím chovatele, prodejce matek, mají lví podíl na čistém chovu kraňky. Četl jsem, že kraňku máme lepší než v rodném Slovinsku. Ještě k výměně matek kdy v sezoně matky měnit a jak. Velmi složitá otázka. S oblibou říkám, když koně táhnou, tak se Rozšiřování včelstev podle J. Volejníka včelstvo připraveno k zazimování odebrání prvního nástavku po prvním proletu. Připravený nástavek k přidání mezistěnypostavené a vytočené z minulého roku Jeden z kočovných vozů autora příspěvku nepřepřahá. Ale kdy ty naše koně netáhnou? V produkční snůškové době to vyměnit nejde. Zbývá podletí. Včely se připravují na zazimování, veškerá péče včel je věnována matce. Různých zaručených způsobů je tolik, včetně spojení s oddělkem, to nebudu hodnotit. Nepoužívám. Neumím si představit vyměnit sto matek, vychovat, kontrolo vat a znát jejich kvalitu po jejich přidání, stačí uvést počty doporučených způsobů. První rozšíření, začátek květu třešní zebrování Druhé rozšíření, v květu jabloní Bez oddělků to nejde Jak tvořím oddělky? Tvořím oddělky z oddělků. Každým rokem mi zbývá po vyzimování průměrně deset oddělků, které byly zazimovány ve třech nástavcích. První rozšíření provedu, když začínají nosit sladinu, vystrojím soušemi a stavebním rámkem a podsunu stávající tři nástavky. Dál již postupuji jako u normálního včelstva. Když dosáhnu sedmi nástavků, již tato včelstva nevytáčím. Připravím si tři dna a tři nástavky. Včelstvo označím č. 1 a připravené dno s nástavky označím také č. 1. Přenesu do každého po třech plodových plástech, doplním mednými a pylovými zásobami a přidám přiměřené množství včel. Dále pokračuji obdobně. Tyto utvořené oddělky převezu na jiné stanoviště a zabráním vracení včel. Já již po delší dobu matky nechovám. Mám přítele Arnošta Klukase, který také včelaří pro radost a ještě je o jednu radost bohatší, chová totiž matky svým originálním, přirozeným způsobem. (Jistě v brzké době napíše Tak chovám matky já v Břehách u Přelouče. ) Stačí příteli říci, potřebuji tolik a tolik čtrnáctidenních matečníků, které rozdělím do vytvořených oddělků, zároveň přidám matečník i do včelstva ze kterého jsem oddělky tvořil. Čtvrtý den kontroluji, jsou-li matečníky vyběhlé nebo nedal-li jsem tam matku při tvoření oddělku. Další rozšíření oddělku provádím tak za deset dnů. Vždy nástavky přidávám jen nahoru. Tím, že tyto oddělky tvoříme brzy v době blahobytu, starost o ně je minimální. To také platí pro včelstvo, ze kterého jsem oddělky tvořil. Celkem tak vytvořím cca 40 oddělků, které použiji v případě, že se něco v produkčních včelstvech nepovede. Zásah provedu jednoduše. Žádné včelstvo nenapravuji, jen jej prostě nahradím novým oddělkem. Každý si může vyhodnotit čas, který jsem k ošetření včelstva potřeboval. Jsou to minuty. Takto ošetřuji ve svých 82 letech 220 včelstev v nízkonástavkových úlech. Josef Volejník, praktický včelař 124 l Včelařství

19 Náš rozhovor Další rozměr medu Už se po několik let stalo tradicí, že se v dubnu sejdou na pražském výstavišti Incheba na výstavě Víno a delikatesy vinaři, výrobci destilátů a likérů a od loňského ročníku 2011 i výrobci a prodejci gastronomických lahůdek. Mezi záplavou nejrůznějších adjustací vinných moků a destilátů jsme s potěšením také objevili i osamělého zástupce výrobců včelích produktů, výrobků z medu a producenta medoviny, Ing. Dr. Karla Bojdu a jeho firmu Jankar Profi, s. r. o., kterému jsme položili několik otázek: Jak jste na to přišli, že jste se rozhodli vyrábět medovinku, medové sirupy apod.? Můj otec byl profesně chemik, ale také včelař a myslivec. U mě se jeho geny asi také projevily, takže jsem šel v jeho stopách. Vystudoval jsem chemii a toxikologii potravin. Na vysoké škole jsem působil poměrně dlouho - téměř třináct let. Začal jsem také chovat včely. Včelaříme na krásném místě v Čeladné v srdci Beskyd. Jako hobby jsem začal vyrábět medovinu a využívat kombinaci poznání včel a jejich medu se znalostmi, které jsem načerpal v průběhu vysoké školy. Začal jsem se vědecky zabývat řízenou fermentací medu, což je relativně obtížná disciplína, protože med je silně antiseptický a kvasit se mu moc nechce. Někdy u toho bývají velké komplikace. No a výsledky tohoto snažení mi naše okolí začalo po čase chválit víc a více, takže jsme začali medovinu dělat profesionálně. V naší zemi probíhá výroba medoviny převážně v amatérských podmínkách, kde nemají moderní a bohužel dosti nákladná zařízení, které k tomu bývá potřeba. Medoviny jsou tady plné zákalů, octa, myšiny, černých barviv, cukru, aditiv, dochucovadel, kyselin, rafinovaného lihu, HMF, konzervantů apod., řada lidí tento nápoj považuje za pouťové pití. Viděl jsem v tomto segmentu možnost, že by se dala výroba medoviny i sirupů uvést na daleko větší kvalitativní úroveň. Myslím, že jsme se v naší firmě tohoto úkolu dokázali zhostit s jistou odbornou erudicí. Provedli jsme poměrně rozsáhlý výzkum fermentace medu a vymysleli si na to technologii a postupy, které jsou pravidelně certifikovány dle náročných mezinárodních norem IFS (International Food Standard) a začali vyrábět. No a to, co nyní prodáváme, je nejen výsledek té vědy, ale také trochu umění i řemeslo. A úspěchy se také dostavily. Medovinka získala cenu Trendy za přírodní charakter produktu, dále máme Zlatou Salimu, což je jedno z nejprestižnějších potravinářských ocenění, udělovaných v ČR, a nejnověji statut Regionální potravina MS kraje. Vidím ve vaší expozici medy s ostružinami, medy s angreštem či s dalším ovocem nebo ořechy.. Hrajeme si s medem i v jiných rovinách, než je výroba medových vín. Nechtěli jsme se stát jen poskytovateli a přeplňovači klasické medové suroviny, ale pokusit se dát medu další přidanou hodnotu a vytvořit něco hodně zdravého a hodně dobrého. Například připravujeme medy s různými druhy ovoce. Naší inspirací byl fakt, že máme rádi k snídani jak med, tak i marmeládu a vždy jsme se museli pro jedno rozhodnout. Chtěli jsme udělat něco jako jakousi dvojkombinaci, a to se nám, myslím, povedlo. V marmeládách a jamech, které si lze běžně koupit v různých sítích hypermarketů a prodejen je běžně kolem 70 % klasického rafinovaného cukru a zbytek tvoří konkrétní druh ovoce často ještě řezaný jablečným pyré, dále zahušťovací aditiva, želatina, barviva i umělá sladidla. Vše je pak pořádně zavařeno a ovoce tím pádem denaturováno vysokými teplotami, aby se zničila spousta hnilobných baktérií a plísní, neboť na marmelády se zpravidla používá ovoce potlučené a nahniličené - prostě horší kvality. My používáme vysoce kvalitní ovoce a jako přírodní sladidlo med. Cukr, fruktózu atp. jsme zcela vyloučili, stejně tak zahušťovadla, pektiny či želatiny. Díky dobře vyselektovaným druhům medů a jejich antiseptickým schopnostem není nutné nic zavařovat a nic nezplesniví ani jinak se nezkazí a ovoce zůstane v tepelně nedevastovaném stavu. Výsledkem je fakt, že tímto propagujeme především med, protože v této kombinaci připadá zákazníkům jiný, zajímavější a zdravější. Co vás vedlo k tomu, že jste začali vyrábět sirupy? Vedl nás k tomu současný stav nabídky léčivých sirupů v našich lékárnách, ale také snaha nabídnout něco kvalitního k prodeji včelařům na vylepšení jejich produktové nabídky zákazníkům. Kromě výroby totiž také provozujeme lékárnu a máme tím pádem dobrý přehled o sortimentu, který se vyskytuje na trhu. Trendem je snaha výrobců nabízet stále lacinější sirupy, což v praxi vede ke stále většímu šetření na surovinách. V současné době není výjimkou, že se prodávají řídké, neúčinné a zpravidla jednou bylinkou navoněné cukrové vody, ve kterých je účinných a kvalitních látek pomálu. Proto jsme začali vyvíjet a posléze produkovat extra silné sirupy s polykomponentním bylinným složením s poctivou porcí českého medu, které prodáváme do lékáren, ale i dobrým tuzemským včelařům. Naše sirupy neobsahují jen jednu bylinku jako je tomu jinde, například mateřídoušku nebo jitrocel, ale máme v nich sedm až devět bylinných komponent zacílených na řešení konkrétních problémů jako je např. kašel, nachlazení, průdušky atd. Zhruba polovinu obsahu v našich sirupech tvoří med, zbytek jsou byliny a na sirupovou konzistenci dohušťujeme směs cukrem. V České republice jsou naše sirupy zajímavé tím, že neobsahují žádné konzervační látky, což je zcela neobvyklé. Obdobné výrobky jsou totiž plné tvrdé benzoátové chemie, sorbanů aj. konzervantů. Využíváme sofistikovanou technologii, ale také nemalé antiseptické vlastnosti medu. Mimochodem, často v našich sirupech najdete lipový med, který je účinný při nachlazení, odhleňování, kašli a jiných problémech. Myslím si, že naše sirupy se nemusí žádný včelař ani lékárník stydět nabízet svým zákazníkům, protože i tady platí naše heslo, že kvalita je obyčejná slušnost. Na výstavě Víno a delikatesy 2011 kralovalo především víno. Necítil jste se tu jako jediný, který nabízel medovinu a medové výrobky, trochu osaměle? Trochu ano, ale nedivím se, tato výstava je finančně náročná a vinaři dostávají na podobné prezentace peněžní dotace. Asi proto jsem tu také jaksi samotný. V tomto ohledu se mi zdá, že je k nám, výrobcům medoviny a medových produktů, náš svaz trochu macešský. Pořád totiž platí fakt, že se nedá medu tolik sníst kolik ho lze vypít. kaa duben 2012 l 125

20 Jak začít včelařit (část 4.) Duben měsíc jarního rozvoje V zájmu intenzivního ošetřování včelstev, musíme stále sledovat jarní rozvoj. Bez tohoto nemůžeme poznat, co jednotlivá včelstva potřebují a zejména jaké zásahy musíme provést. Nelze se rovněž spoléhat na fakt, že minulý rok jsme žádný zásah nemuseli provádět. Každý rok je u včel jiný. Jarní rozvoj je odlišný v jednotlivých bioklimatických oblastech, v různých nadmořských výškách, a také na samotných stanovištích. Z tohoto důvodu nelze bez prohlídky přesně určit, co máme dělat u včel v březnu, dubnu a podobně. Různé publikace, včetně této série článků ve Včelařství, uvádějí, jaké zásahy a co je nutné ve včelstvu udělat či jakým způsobem, ale konkrétně kdy, musí včelař rozhodnout sám podle neustálého sledování včelstev a přírody. I když včely už plodují v měsíci dubnu, včelaři poznávají, že včelstva rapidně slábnou. Je to dáno tím, že tzv. dlouhověké včely, které přezimovaly, postupně hynou. Síla včelstva na jaře je závislá na síle a zdravotním stavu zimujícího včelstva. Silná včelstva můžeme získat pouze velkým prostorem a kvalitní matkou v předchozí sezoně. Slabá včelstva je lépe na jaře spojovat. Na jaře často nalezne včelař některá včelstva uhynulá. Za zbytečný úhyn si mnohdy včelaři mohou sami, zejména tím, že včely zbytečně na jaře ruší např. nevhodným dokrmováním. Často to ale dnes bývá také onemocnění, zejména nosemóza. I silné zamoření roztočem Varroa destructor v minulé sezoně má neblahý dopad na počet vyzimovaných jedinců včel, i když po jarním vyšetření s e z dá p očet roz točů p řijatelný. Úprava plodiště v nástavkových úlech K většímu počtu chovaných včelstev v nástavkových úlech došlo u nás poprvé v osmdesátých letech minulého století na Statním statku v Tachově. Byly to úly s názvem tachovský univerzál na studenou stavbu, každý nástavek na 9 rámků o rozměru 39 x 24 cm. I v současné době se tento rozměr rámků nejvíce používá, ale nástavky už mají 11 rámků, takže tvoří čtverec, kde můžeme určit, zda budeme preferovat studenou či teplou stavbu. Ke konci měsíce dubna už by mohl být v úlu dostatek mladých včel. U nástavkového včelaření, kde máme fólii na stropě úlu, to poznáme pohledem. V nástavcích zpravidla včely obsedají nejdřív horní nástavek. Pokud začínají stavět první a poslední mezistěnu, kterou jsme tam vložili při jarní kontrole, je to pro nás důkaz, že v úlu je dostatek plodu a mladých včel. Vrchní nástavek pak odložíme stranou a podíváme se do spodního. Pokud je ve spodním nástavku alespoň do 1/3 plástů nový plod, nástavky mezi sebou vyměníme. POZOR! Pokud tento zákrok uděláme předčasně, může včelám při pozdějším rozvoji uškodit. 126 l Včelařství Pohled do úlu před spojováním včelstev Otočením nástavků dojde k rozdělení plodového tělesa. Bude se líhnout velký počet mladých včel a matka se bude snažit zaklást mezeru v plodu mezi otočeným horním a spodním nástavkem. Další zákrok budeme provádět až při rozkvětu třešní tzv. ptáčnic nebo řepky. Opět budeme přidávat celý nástavek, ve kterém budou mezistěny a stavební rámek někde uprostřed. Jako první a poslední plást vložíme do nástavku už vystavěné dílo. Tento nový nástavek vložíme mezi první a druhý a tím opět rozdělíme plodové těleso. Silné včelstvo za několik dnů dokáže postavit vložené mezistěny a matka je zaklade. Další zákrok koncem dubna a minimálně v první polovině května u tohoto včelstva nebude nutný. Stejné zákroky lze ještě provádět v úlech u rámkové míry 37 x 30. U větších rozměrů rámků tento způsob už není vhodný. V těchto úlech se už nástavky neotáčejí. Úlový prostor se zvětšuje pouze přidáním dalšího nástavku. Vzniká tam problém s obměnou díla, a hlavně váhou nástavku plného medu. Samotnou kapitolu ošetřování včel na jaře a v průběhu roku tvoří tzv. nízkonástavkové úly s výškou rámků 17 cm. Včely zimují zpravidla ve třech nástavcích. Když je plod ve druhém a třetím nástavku, můžeme provést zákrok tak, že vyměníme první nástavek od česna za třetí. Druhý zůstane i nadále druhý. Další nový nástavek vystrojíme po okrajích soušemi, zbytek mezistěnami se stavebním rámkem a položíme na včelstvo na místo třetího. Původně první nástavek, který byl celou zimu u česna, položíme na včelstvo jako čtvrtý. Pokud existuje v průběhu jarního rozvoje ve včelstvu dobrý stavební pud, můžeme mu přidat další nástavek s mezistěnami, případně tyto mezistěny do něj vkládat. Počítáme s tím, že tento nástavek můžeme vytáčet. Při troše opatrnosti lze zde postavené panenské dílo vytáčet v medometu. Mírné poškození včely snadno dokážou opravit. Osobní poznámka autora článku: Znám několik včelařů, kteří od klasického způsobu včelaření přešli neúspěšně na nástavkový způsob. Nástavkový způsob je velice progresivní, ale je nutné změnit celý, za mnoho let zažitý, konzervativní způsob ošetřování včelstev. Doporučují prostudovat alespoň minimum tohoto způsobu včelaření, který naleznete v učebnici Včelařství Vladimír Veselý a kolektiv rok vydání 2003 od stránky 136 až 152. Zdlouhavým způsobem upravujeme plodiště ve starých nemoderních úlech. Měli bychom převěšovat plásty se zavíčkovaným plodem. Namísto těchto převěšených plástů vkládáme mezistěny. Naprosto nevhodné úly pro dnešní chov včel jsou úly přístupné ze zadu. Pokud se máme dostat na první plást od česna, musíme z úlu vybrat veškeré plásty. Tyto úly se používaly zejména v kočovných vozech. Přestože se do nich montovaly různé vysouvací lišty, ne vždy byla manipulace jednoduchá. Navíc tyto úly měly omezený prostor a medný výtěžek byl mnohem nižší než u dnešních moderních úlů. Začínajícím včelařům doporučuji se této zastaralé praxe vyvarovat. Obměna díla Nejlepší prevence zamezení onemocnění včel zejména nosemózou, zvápenatěním, nebo zkameněním včelího plodu je maximální obměna díla. Včela má kromě jiné tzv. voskové žlázy. Ty jsou pouze u dělnic na zadečku na 3. až 6. sternitu. Zdravé včelstvo dokáže v průběhu sezony vyprodukovat kolem 1 kg vosku. Mnozí včelaři omezují stavbu nového díla tím, že včelám nechávají v průběhu sezony možnost postavit maximálně pět mezistěn s obavou, že by to mohlo mít negativní vliv na výnos medu. Tyto obavy jsou naprosto