Svatební noviny SOBOTA 2. ŘÍJNA 2010 LUŽE KOŠUMBERK - RVASICE. Program

Transkript

1 Svatební noviny SOBOTA 2. ŘÍJNA 2010 LUŽE KOŠUMBERK - RVASICE Program 9:15 Odchod na hrad (pro ty, co chtějí odejít společně) Ze středu tábořiště vyrazí průvodce, který hrad jistě včas najde. Můžete se k němu přidat. 10:45 Sraz Všichni účastníci obřadu se sejdou na náměstíčku před pivovarem. Cesta pěšky ze Rvasic na místo obřadu vede příjemnou krajinou a je dlouhá asi 4,5 km. Pokud pojedete s kočárkem, použijte raději červenou značku (to je 5 km). Cestu přes Rabouň nemůžeme doporučit pro neterénní kočárky. Žádnou nazdobenou troubící automobilovou kolonu tvořit nebudeme. 11:00 Obřad Z náměstíčka před pivovarem půjdeme v průvodu pěšky do renesančního paláce, ve kterém obřad proběhne. Prosíme, neházejte na nás rýži ani nic jiného. Po obřadu bude vedle paláce přípitek a drobné pohoštění. K dispozici bude i nealkoholická verze sektu. Po přípitku neutečte, následovat bude společné focení. Potom budete mít možnost zúčastnit se společné prohlídky hradu s paní kastelánkou. 15:00 Hostina ve Rvasicích Vzhledem k tomu, že společný přípitek proběhne na hradě, hostina už žádné oficiální zahájení mít nebude, čas začátku je pouze přibližný. 16:30 Krájení svatebního dortu 17:00 První tanec Pokračuje volná zábava, večer posezení v tee-pee 1

2 Na co se mohou vaše mlsné jazýčky těšit? JÍDLO o guláš o boršč o těstovinový salát o nakládaný hermelín o utopenci o zákusky a dortíky o grilovaná krkovice o sýrové mísy o salámové mísy o ovoce o zelenina o chipsy o buráky PITÍ o pivo o nealkoholické pivo o víno o Coca-cola o Kofola o Matoni o Márka o džusy o voda se šťávou o čaj o káva 2. říjen Světový den hospodářských zvířat Mezinárodní den zvonů Svátek andělů strážných Světový den nenásilí Počasí v tento den v pražském Klementinu: o minimum 1,7 C (1957) o denní průměr 12,6 C (od 1961) o maximum 25,8 C (2001) Pranostiky: o Den Marie Orodovnice - první mrazíky. o Fouká-li na den Marie Orodovnice od východu, bude tuhá zima. 2

3 Co se stalo 2. října? 1373 Karel IV. získal od Oty Braniborského Braniborsko, které zůstalo Lucemburkům do roku 1415, kdy je Zikmund prodal Hohenzollernům Husité zvítězili v bitvě u Žatce nad německými křižáky Holandský optik Hans Lippershey si nechal patentovat dalekohled 1836 Návrat lodi HMS Beagle z cesty kolem světa 1944 Kapitulace Varšavského povstání: Zemská armáda se vzdala německým jednotkám. Narodili se: 1452 Richard III., anglický král ( 22. srpna 1485) 1852 Sir William Ramsay, skotský chemik, nositel Nobelovy ceny za chemii za objev vzácných plynů ( 23. července 1916) 1869 Mahátma Gándhí, indický politik ( 30. ledna 1948) 1968 Jana Novotná, česká tenistka Svatební zvyky První svatební rituály Svatby našich předků se velice lišily od našich dnešních představ. Lidé se shlukovali do svazků, které pro ně znamenaly ochranu a přežití spíše než plnohodnotný vztah. Bezpečí pro ně představoval kmen, ke kterému byli velice loajální. Někteří historikové věří, že první sňatky byly vlastně skupinové svatby - manželství s kmenem. Až mnohem později se lidé scházeli do dvojic a zakládali jednotlivé rodiny. Ale ani tak nebylo manželství vždy šťastná událost. Kvůli soupeření mezi kmeny děti a ženy často upadly do zajetí nebo byly ukradeny. A protože mnoho kmenů zakazovalo manželství v rámci kmene, ženy, které byly uloupeny, si musely vzít neznámého člověka, který je zajal. Ženichovi při únosech nevěsty z její rodiny asistovala jeho družina nebo blízcí společníci. Prvními svědky byla tedy víceméně malá armáda, která odrážela útoky rozlobených příbuzných nevěsty, zatímco ten s ní ujížděl pryč. 3

4 Loučení se svobodou Stejně jako ostatní svatební tradice, i tato prošla testem času. Úplně první "loučení se svobodou" pochází z 5. století ze Sparty, kde vojáci slavili a připíjeli ženichovi v předvečer jeho svatby. Oslavy loučení se svobodou měly za účel uvolnit nervozitu a napětí ženicha před jeho velkým dnem. Družičky Tradice družiček pochází z dob, kdy se svatby začaly plánovat. Několik dnů před svatbou nejstarší družička neboli dvorní dáma navštěvovala nevěstu. Měla dohlédnout na upletení svatebního věnce a pomoci nevěstě s oblékáním. Ostatní družičky zajišťovaly zdobení svatební tabule. Už v minulosti nosily družičky šaty podobné šatům nevěsty, zatímco společníci ženicha byli oblečení podobně jako ženich. Tato tradice měla zabránit zlým duchům, kteří by chtěli ublížit novomanželům. Stejné oblečení by je zmátlo, nevěděli by, kdo je ženich a kdo nevěsta. Svatební kytice Předtím než se začaly vázat svatební kytice z květin, používaly ženy aromatické kytice z česneku, bylinek a obilí na odehnání zlých duchů. Postupem doby byly nahrazeny květinami symbolizujícími plodnost a věčnou lásku. Házení kytice přes hlavu nevěsty je tradice oblíbená zejména v anglosaských zemích. Říká se, že pokud ji chytne neprovdaná slečna, do roka se vdá. Svatební šaty V 18. století nosily chudé nevěsty jednoduché šaty. Svému budoucímu manželovi nevěsta tak dávala najevo, že si do manželství nic nepřináší, a že ho ani nezatíží žádným dluhem. Bílé svatební šaty se nosí až od poloviny 19. století. Do té doby si nevěsta vždy oblékla své nejlepší šaty, které mohly být i v různých barvách. Bílé svatební šaty se nosí od roku 1840, kdy měla svatbu královna Viktorie. Nevěstin závoj Závoje původně nosily svobodné ženy jako symbol skromnosti. Při dávných svatbách muži smlouvali koupi nevěsty s jejím otcem. Při svatebním obřadu měla nevěsta závoj jako symbol pokory a poslušnosti. Nevěstu mohl ženich spatřit až po obřadu. Někdy v 16. století přišla do módy čelenka s jemným závojem. Krajkové závoje přišly do módy po svatbě královny Viktorie v roce Prsteny Tradice snubního prstenu patří k nejstarším ze všech svatebních tradic a rituálů. Skoro každá civilizace včetně Egypťanů používala prsten jako symbol manželské smlouvy. Pro Egypťany kroužek představoval věčnost a první prstýnky byly spletené z trávy, sena, kůže, kostí a slonoviny. Po vynalezení kovu se začaly vyrábět prstýnky kovové. Také vůbec nezáleží na tom, na jakém prstu se člověk rozhodne prsten nosit, manželské pouto se považuje za uzavřené po vyřčení svatebního slibu. 4

5 Nejčastěji se prsten nosí na prsteníčku levé ruky. Tento zvyk pochází od Egypťanů, kteří věřili, že žíla na levé ruce je přímo spojena se srdcem. Dnešní praktičtější vysvětlení říká, že levá ruka se používá méně a tudíž je menší pravděpodobnost, že se prsten poškodí, protože většina lidí jsou praváci. Navzdory dlouhé tradici se snubní prsteny nosí i na jiných prstech. V alžbětínské Anglii se nosily velké bohatě zdobené prsteny na palcích. V 18. století je římští katolíci nosili na pravé ruce. Diamant na snubním prstenu se poprvé objevil ve středověké Itálii a díky své tvrdosti se stal znamením trvalé lásky. Snubní prsten by se neměl kupovat v pátek. Přináší to smůlu. Svatební dort Svatební dorty tvoří část svatebního rituálu už od středověku. V Římě byly prvními svatebními dorty bochníky pšeničného chleba. Během obřadu se chléb rozlomil nad hlavou nevěsty jako požehnání dlouhého života a mnoha dětí. Hosté často drobečky snědli, aby měli štěstí. Ve středověké Anglii přinesli svatební hosté malé dortíky nebo koláče na obřad jako dárek pro novomanžele. Koláče se pokládali jeden na druhý a co možná nejvýše, aby bylo znemožněno novomanželům se políbit nad všemi koláči. Pokud se dokázali políbit, bylo to znamení života v hojnosti. Odsud patrový dort jak ho známe dnes. Dort pro ženicha V minulosti byl dort pro ženicha nazýván svatebním dortem a to, čemu dnes říkáme svatební dort, byl vlastně dort nevěsty. Postupem času se terminologie obrátila, ale pověry týkající se ženichova dortu přetrvávají. Podle staré legendy, pokud svobodná žena spí s kusem ženichova dortu pod polštářem, bude se jí zdát o muži, za kterého se provdá. První dorty pro ženicha byly určeny svatebním hostům, aby si je vzali domů jako památku na svatbu. Z tohoto důvodu se většinou pekly z tmavého biskupského chlebíčku, protože dlouho vydržel. Pět věcí pro nevěstu Každá nevěsta by měla v den obřadu mít: něco starého a něco nového, něco půjčeného, něco modrého a stříbrnou minci do střevíčku levého. Rčení přinášející štěstí pochází původně z viktoriánské Anglie. Stará věc jí připomíná, že nechává svůj dosavadní život za sebou, nebo se také říká, že stará věc třeba rodinná památka, má pokračovat v tradici, nová symbolizuje nový začátek, přináší optimismus a radost vnášenou do nového života. Štěstí jí přinese něco půjčeného od blízké osoby, která ji bude doprovázet na svatbu. Půjčená věc může být například šperk, nebo obyčejný kapesníček. Modrá představuje nevěstinu čistotu a mince blahobyt. Modrý bývá většinou podvazek a jeho modrá barva je znakem věrnosti. Často se také říká, že by nevěsta měla mít ještě něco darovaného. Zkouška ženicha Na prahu nevěstina domu měl ženich někdy přichystaný špalek se sekerou a láhev vína. Chopil-li se sekery, bylo to dobré znamení: bude z něj dobrý 5

6 hospodář. Ale rozhodli-li se pro láhev vína, nevěstilo to nic dobrého: bude z něj opilec. Zkouška nevěsty Při prvním vkročení do ženichova domu měla nevěsta připravenu v místnosti metlu, kterou musela hbitě zamést a postavit ji opět na místo. Dávala tím najevo, že chce být dobrou hospodyní. Únos nevěsty Symbolizuje dívčino odloučení od rodičů a přechod k novému životnímu společenství. V pokročilé hodině, kdy se už hostina schyluje ke konci unesou přátelé novomanželů nevěstu. Pokud ji ženich nenajde, musí zaplatit výkupné. Prosíme naše svatební hosty, aby nepátrali po knedlíčkové polévce, nehledali mince v nevěstiných střevíčcích a nezkoumali svršky a podsvršky nevěsty, zda by se nenašlo něco modrého. Dort raději snězte, než byste ho dávali pod polštář. Nevěstu neunášejte, od rodičů je odloučená už dost dlouho a na nové společenství je už zvyklá. Vdavekchtivé dámy musíme zklamat, neboť žádné házení kytice nebude. Raději se věnujte našemu kvízu a zkuste vypátrat správné odpovědi. :-) Kvíz Znáte nás dobře? Odpovědi zaznamenejte na lístečky připravené ve společenské místnosti. Vyhrává ten, kdo bude mít nejvíce správných odpovědí (v případě, že bude více osob s nejvyšším počtem správných odpovědí, bude z nich výherce vylosován). Každý smí odevzdat pouze jeden lísteček. 1. Na které z těchto řek pluli nevěsta se ženichem na jedné lodi? a) Dunajec b) Mohelka c) Blanice 2. Čím ženich nevěstu doma neustále rozčiluje? a) Ze špinavého kola v předsíni mu opadává bahno na zem. b) Nechává boty přede dveřmi před botníkem. c) Nechává nádobí u počítače. 6

7 3. Čím doma rozčiluje nevěsta ženicha? a) Sleduje Ordinaci v růžové zahradě. b) Mívá u počítače drobečky od čokolády. c) Vaří k večeři pohanku. 4. Čím lovil ženich nevěstu na prvním společném výletě? a) stříbrným klistrem b) tyčinkou Deli c) olejem na řetěz 5. Nevěsta věčně nemá a od ženicha si půjčuje: a) kapesník b) nůž c) lžíci 6. Co si ženich kvůli nevěstě pořídil? a) sjezdové lyže b) taneční boty c) cyklistické brašny 7. Co ženich nevěstu naučil jíst? a) jáhly b) zakysanou smetanu c) tatarský biftek 8. Co se ženich kvůli nevěstě musel naučit? a) kormidlovat i napravo b) tlačit na kole c) obracet palačinky ve vzduchu 9. Kterého závodu se ženich s nevěstou společně nezúčastnili? a) Napříč Prahou přes tři jezy b) Závod tří vrchů c) Rybákův slídil 10. Který předmět ve společné domácnosti nevěsty a ženicha chybí? a) dataprojektor b) příklepová vrtačka c) televize 7

8 Instrukce: o V kuchyňce bude od pátku do neděle k dispozici čaj, káva a cukr. o Skleničky, které dostanete, si označte lihovkami, můžete si je i odvézt domů. o Pokud v tee-pee hoří oheň, je třeba zavírat dveře. o Pokud si budete chtít zahrát lakros, nejvhodnější chvíle by mohla být v neděli kolem jedenácté. 8