NÁVRH KONCEPCE REVITALIZACE CISTERCIÁCKÉHO KLÁŠTERA VE VYŠŠÍM BRODĚ LENKA ZIKEŠOVÁ DIPLOMNÍ PROJEKT I FA ČVUT I 2013/2014 I ÚSTAV NAVRHOVÁNÍ 1

Transkript

1 NÁVRH KONCEPCE REVITALIZACE CISTERCIÁCKÉHO KLÁŠTERA VE VYŠŠÍM BRODĚ LENKA ZIKEŠOVÁ DIPLOMNÍ PROJEKT I FA ČVUT I 2013/2014 I ÚSTAV NAVRHOVÁNÍ 1 VEDOUCÍ PRÁCE: doc. Ing. arch. Miroslav Cikán I ASISTENT: Mgr. art. Peter Buš

2

3 HOSPODÁŘSKÁ STRUKTURA _Kulturní a historický přínos Na zasedání generálních kapitul se čeští opati seznamovali s vymoženostmi západoevropského zemědělství a pak je zaváděli na svých statcích a pozemcích. Západní kláštery poskytovaly našim klášterům semena rostlin a sazenice nových odrůd, zejména v zelinářství a sadařství (např, třešňové sady ve Vyšším Brodě a Zlaté Koruně). Systematicky zlepšovali výnosnost půdy, nebo ji teprve kultivovali. Vynikající stavitelé a zasloužili se o rozšíření gotiky. Kolonizátoři krajin (což u nás platilo jen částečně), nejlepší odborníci na vodní stavby - zkušenosti z bažinatých a močálovitých končin. Uměli zavodnit, odvodnit, odvětrat, znalosti co se týče nezbytné výše hladiny vody. Kláštery byly ve svých regionech středisky duchovního života, vzdělanosti, kultury a umění. Jejich knihovny patří k nejbohatším v Čechách (s výjimkou premonstrátských).

4

5 _ VYMEZENÍ MÍSTA _krajina mezi řekou a hranicí _krajina Linecké stezky mezi Čechy a Rakouskem _krajina bývalé hospodářské struktury kláštera (kolonizace) _krajina historická s četnými pozůstatky osídlení _krajina poznamenaná nedávnou minulostí (zakázané pásmo) _krajina lesů, luk, rašelinišť, mokřadů, větších i menších skalních útvarů a údolí řeky Vltavy _krajina s osobitým půvabem a celou řadou malebných výhledů _krajina s minimem rušících lidských zásahů

6 FRYMBURK 19km HORNÍ PLANÁ 39km VOLARY 68km 15min_auto ČESKÝ KRUMLOV 28km ČESKÉ BUDĚJOVICE 56km _ ŠIRŠÍ VZTAHY Vyšší Brod se nachází na historicky významném místě. Město se rozkládá okolo již neexistujícího brodu, na jehož místě překračovala Vltavu středověká kupecká stezka. LIPNO NAD VLTAVOU ROŽMBERK Vyšší Brod je rozcestím do Rakouska, k Lipenskému jezeru a do Českých Budějovic. Vyšší Brod, přesněji jeho správní část Studánky, je také nejjižnější obcí v České republice. 30min_peší Po otevření hranic v roce 1989 význam města silně vzrostl, neboť odtud vede přímá silnice na silniční hraniční přechod Studánky/Bad Leonfelden. Tento hraniční přechod má vzhledem k blízkosti přechodu Dolní Dvořiště spíše místní význam. 11km 9km LOUČOVICE 6km hraniční přechod DOLNÍ DVOŘIŠTĚ 13km KOMUNIKACE E55 hraniční přechod GUGLWALD 13km VYŠŠÍ BROD 3,4km STUDÁNKY 6,7km ČR hraniční přechod Zlatá Koruna Schlagl Vyšší Brod Zwettl DE Wilhering A Donau BAD LEONFELDEN 12km LINZ 42km

7 _ LOKACE KLÁŠTERA V KRAJINĚ kú Vyšší Brod kú Hrudkov Oblast byla pokryta neprostupnými lesy. Samotný pozemek v blízkosti jednoho z mála tamních lidských sídel - tržní osady Vyšší Brod. U této osady překračovaly pravidlelně kupecké transporty Vltavu. Klášter byl založen ve svahu na skalisku nad soutokem Vltavy s potokem Menší Vltavice. Terén byl přirozeně chráněn před jarními zátopami a zároveň zajišťoval dostatek vody pro fungování zařízení kláštera. Toto vltavské údolí vklíněné mezi kopce až o výšce 1000m poskytovalo mnichům potřebný klid na rozjímavý život. kú Kapličky kú Mnichovice Obvěnění kláštera zakladateli sestávalo ze značně rozptýlených vsí v jižních Čechách, Rakousku a dokonce až ve Slezsku, z výnosů z několika kostelů a podílů na daních v několika vsích. Značný díl majetkové zajištění však představoval tzv. klášterní les ležící na jih a jihozápad podél hranice s Rakouskem. Jeho převážně horský terén však znemožňoval větší hospodářské využití. zdroj: Nadaci vyšebrodského řádového domu nelze pokládat za příliš bohatou ani výhodnou, protože značná rozptýlenost majetku netvořila příznivý základ pro funkční hospodářství. Bylo tomu tak proto, že klášter byl zakládán v rámci širokého kolonizačního záměru a do jeho oblasti osidlování ještě nedospělo. Okolí kláštera nebylo přeměněno v zemědělskou krajinu. zdroj: území v budoucí správě kláštera podklad seznam restitucí území ve správě kláštera v pol. 19. stol. podklad indikační skica

8 _ GEOMORFOLOGIE TERÉNU Průměrná výška Vltavy ve Vyším Brodě je cca 550m.n.m. Okolní krajina je však podstatně vyšší. Významným geomorfologickým činitelem celé oblasti je řeka Vltava, která na horním toku sleduje hraniční pohoří Šumavy a právě u Vyššího Brodu obrací svůj směr k severu. 923 Medvědí hora 934 Uhlířský vrch 925 Hvězdná 1012 Brod 893 Vyklestilka 887 Martínkovský vrch 846 Kraví hora stávající objekty Hradiště 937 zaniklé objekty _500 _550 _600 _650 _700 _750 _800 _850 _900 _950 _1000

9 _ PAMĚŤ KRAJINY _krajina mezi řekou a hranicí

10 _TYPY SÍDEL Lánové vsi se uplatňují zejména ve výše položených a tvarově članitých terénech. Tento způsob osidlování byl užíván při usazování německy mluvících kolonistů - > hranice s rakouskem, klášter rakouskou filiací. Vsi nemají náves, ale vymezují prostor podél potoka či podél cesty, a záleží pouze na šířce pruhů lánů, vzdálenosti protějších řad a morfologii terénu, zda tento prostor uzavřenost vytvoří. Zde se vykytují oba případy - např.kapličky a Hodoň. Usedlosti bývají pragmaticky umístěny vůci terénu. Vyšší Brod jako trhová osada vytváří semknutý prostor náměstí, pro trhové účely. Hospodářské dvory, které byly nedílnou součástí klášterního hospodaření. Obhospodařované pozemky dvorů nemají lánové dělení. Jsou uspořádány do větších celků, jež dělí polní cesty, aleje a remízky. Kapličky ulicová lánová ves Vyšší Brod ulicová trhová ves Hrudkov klášterní dvůr Dle dělby pozemků lze vystopovat vlastní plochy obhospodařované místními obyvateli a plochy jež náležejí klášteru a jeho přidruženým dvorům. Nejlépe je tento princip čitelný v dělbě lesních pozemků. Hodoň lánová ves

11 _ARTEFAKTY UŽÍVÁNÍ KRAJINY 01_zarostlá v místech ruin bývalých vsí 02_torza kamenných zdí 03_staré ovocné stromy v místech sídel 04_torza mezí a teras 05_staré cesty ve vsích 06_zarůstající staré cesty 07_staré cesty v krajině

12 _ FENOMÉN ŽELEZNÉ OPONY V této oblasti pohraničí byly vesnice likvidovány opravdu důkladně, takže po buldozerech lze obvykle nalézt jen zarostlé kopy kamení, propadlé sklepy a zbytky ovocných stromů. Vsi, které nepostihla železná opona přímo, zanikly díky zakázanému pásmu či nucenému odsunu místních obyvatel. Lipová Hřbítek Dorstadt Kapličky Krásná Pole Hvězda Adámky Frantoly Hodoň Mnichovice Martínkov Byl vybrán jeden příklad zaniklé vsi jako zástupný model pro výše vyjmenované. Pošlák rota

13 KAPLIČKY Historie obce sahá hluboko do středověku ( min ), již před rokem 1306 zde stával kostel, r zasvěcený sv. Janu a Pavlu, silně poničený husity. Na konci 16.stol. fungovala v Kapličkách malá sklárna ( připomínána 1597 ), r.1587 je uváděna farní škola. Obnovu kostela podnikli až členové cisterciáckého řádu z nedalekého Vyššího Brodu - znovuvysvěcení provedl r opat Jiří Wendsuch. Starou svatyni nahradila až roku 1896 neorománská novostavba podle návrhu vyšebrodského stavitele ing. J. Karla. Mohutná trojlodní stavba s vysokou věží se čtyřmi zvony, kterou zakončovala jehlancovitá střecha, měla v interiéru mj. polychromovaný oltář se sochami obou patronů kostela. Roku 1913 byla před kostelem postavena jednoduchá kašna, v torzu zachovaná dodnes. Za první republiky fungovaly v obci dva hostince s ubytováním, byl zde mj. spolek dobrovolných hasičů. Roku 1930 žilo v obci v 30 domech 233 Němců a 2 Češi. Výrazný dominantní kostel byl odstřelen Hlavní zdroj: R.Podhola - Ozvěny šumavských zvonů _1953 _2013

14 _1827 HOSPODÁŘSKÁ KRAJINA podkladem indikační skica _nejmenší procento zalesnění (dobývání lesa) _kolonizace krajiny (obdělánvání polí a luk, byť v nepříznivých podmínkách) _rybníky v krajině a jejich využívání (hamry, mlýny, rybníkářství) _Vyšší Brod a klášter jako dvě samostatné správní jednotky _1953 KRAJINA PRŮMYSLOVÉHO ROZMACHU S RÁZNÝM KONCEM podkladem ortofoto 1953 _počátek expanze zástavby Vyššího Brodu _obraz zachycující největší rozmach zemědělství (významně se neliší od předešlého obrazu) _počátky průmyslu (přečerpávací elektrárna na Vltavě, papírny, dřevozpracující průmysl) _vysídlení Německého obyvatelstva předurčil zánik mnohých místních vsí _vybudování železné opony vedl k demolici mnoha místních vsí _zakázané pásmo - krajina nikoho _2011 TURISTICKÁ KRAJINA podkladem ortofoto 2011 _vodní nádrž Lipno, vyrovnávací nádrž Lipno II _stagnace až úpadek průmyslu _rozmach turismu _expanze zástavby Vyššího Brodu _zaniklé vsi v příhraničí _zánik zemědělských ploch _rozrůstající se lesní pokryv

15 _5 a 8,6 _JV, J _ 9,7 _JV _4,2 _V _ 11,8 _SV _5,2 a 10,89 _JV _ 9,5 _SV _ STRUKTURA KRAJINY A JEJÍ VÝVOJ _ 5,93 _SV _ 1 _V _ 6,1 _J _7,5 _ J _11,2 _ J _6,8 _ SV _12,3 _ V _3,7 _V _ 9,7 _V _2 _J, JV _4,9 _JV rybníky 2 ha pole 119 ha louky 390 ha lesy 4204 ha _6,9 _SZ _2,6 _S _5,2 _S _8,9 _JV _4,9 _JV _6,9 _JV _1 _V _5,3 _JZ _7,8 _SZ Vyššebrodsko představuje oblast s extenzivním zemědělstvím. Zemědělská činnost je tady ekonomicky málo výhodná a je většinou podmíněna spojením zemědělství s aktivitami v jiných odvětvích. Kombinace zemědělství s agroturistikou. Místo je charakterizováno jako oblast pícninářská, s nízkým podílem zemědělské půdy.

16 lesní školka výsatba palivo V lokalitě převládají lesy hospodářské (především borovice a smrk). Lesy poskytují cennou obnovitelnou surovinu využívanou v dřevozpracujícím průmyslu, ve stavebnictví, papírenství, při výrobě nábytku a mnoha dalších předmětů ze dřeva. údržba těžba rybolov tesař řemeslo řezivo řezbář truhlář

17 _ HOSPODÁŘSKÁ STRUKTURA KRAJINY Přírodní podmínky jsou velice vhodné pro chov skotu, který by se měl vrátit do vyšších poloh. Doporučit lze chov masných plemen a produkci kvalitního mléka. Chov koz a ovcí lze považovat za doplňkovou produkci především k udržování pozemků. Chov koní je v omezeném množství a je předpokládán především pro jejich výpomoc při práci. včelařství ovocné sady řeznictví ovocné aleje chov koní chov skotu sečné louky chov koz a ovcí V příhraniční oblasti, které jsou pro zemědělské obhospodařování nepříznivé, není zemědělská produkce prioritní, je pouze prostředkem údržby krajiny. Zemědělské obhospodařování krajiny je nezbytné. Trvalé travní porosty využívané pastvou a kosením. mléčné produkty

18

19 _ SITUACE Návrh počítá s využíváním zemědělských ploch, které budou dostatečným hospodářským zázemím pro klášter samotný. Tuto strkturu propojí komunikace, tvořící kdysy spojnici mezi obcemi v příhraničí. Cesta nebude pouhou komunikací, ale cestou v krajině s mnohými zastaveními lákajícími k pobytu.

20 MĚSTO VYŠŠÍ BROD

21 _ortofotomapa zdroj: _Charakteristika sídla zdroj: Historie Vyšší Brod, nejjižnější město České republiky, vznikl počátkem 13. století jako tržiště na jedné z nejstarších soumarských stezek, která vedla Vyšebrodským průsmykem od Dunaje do Čech již v dobách římanů. První písemná zmínka je v darovací listině z 1. června 1259, kterou pan Vok z Rožmberka, zakladatel kláštera, dává tomuto klášteru rozsáhlé území s tehdy jediným osídleným - tržištěm Vyšší Brod. Roku 1528 přidává Jan III. z Rožmberka výsadu městských práv a právo pečeti s vlastním erbem. V průběhu staletí byl Vyšší Brod pro částečnou odlehlost uchráněn válečných výprav, často byl však postihován požáry. Ty zejména v 19. století změnily charakter zástavby. Zásadní změny přinesl revoluční rok Zhroucením vrchnostenské a tvorbou nové politické správy se stává Vyšší Brod sídlem okresního hejtmanství, po roce 1868 sídlem okresního soudu. Rozhodnutím císaře Františka Josefa I. je Vyšší Brod od roku 1870 městem. Roku dochází k prolomení náměstí novou příčnou komunikací od dolního Dvořiště a tak se rozšiřuje zástavba ke klášternímu návrší. Po záboru pohraničních území roku 1938 se Vyšší Brod stává součástí Hitlerovy třetí říše. Po II. světové válce a nuceném vystěhování německých občanů dochází k výměně obyvatelstva. Vyšší Brod už není okresním hejtmanstvím, zrušen je i okresní soud. V 50. letech ztrácí i statut města, který je opět navrácen až rozhodnutím Parlamentu ČR Hodnoty Nejvýznamnější památkou je cisterciácký klášter založený Vokem z Rožmberka roku Mniši zde po staletí žili podle řehole sv. Benedikta, kterou lze charakterizovat slovy: Modli se a pracuj. Svou prací přetvářejí celý kraj, sami vystavěli klášter s gotickým chrámem Nanebevzetí Panny Marie. Klášterní knihovna čítající 70 tisíc svazků je třetí největší knihovnou v republice. Mezi památkami vyniká zvláště Vyšebrodská madona a Závišův kříž. Klášter přestál husitské bouře i 30-ti letou válku. Poprvé byli řeholníci vyhnáni nacisty v roce 1941 a po roce 1950 byl klášter zrušen tehdejším režimem. Dnes zde opět žije komunita mnichů, kteří se snaží o obnovu řeholního života i klášterního komplexu. V areálu kláštera je také možno navštívit poštovní muzeum. Vyšší Brod je pro rekreaci velice atraktivní místo. Pro turisty je při praveno mnoho tras s přírodními nebo historickými zajímavostmi. (např.čertova stěna, křížová cesta, kamenná mohyla...). Naučná stezka podél Hamerského potoka k vodopádům vás zasvětí do historie starých řemesel. Ani cyklisté nepřijdou zkrátka. K vzdálenějším neméně zajímavým cílům jsou připraveny cyklotrasy. Městem prochází Šumavská magistrála a nově otevřenými přechody si můžete tzv.odskočit i naprojížďku po krásném rakouském příhraničí. Svou polohou uprostřed lesů, blízkostí řeky Vltavy a nedaleké přehrady Lipno nabízí Vyšší Brod i mnoho dalších sportovních i rekreačních aktivit, a to nejen v létě. Zástavba okolo náměstí, městská památková zóna s řadou krásných fasád barokních, klasicistních a empírových, děkanský kostel sv. Bartoloměje, kaple sv. Josefa (původně sv. Alžběty), klášter, kostel Nanebevzetí Panny Marie, poutní místo Maria Rast, národní přírodní rezervace Čertova stěna, krásná krajina, klid, celá řada malebných výhledů - to vše má svůj osobitý půvab. Je třeba si tuto individualitu a charakter bydlení uvědomit, a jim přizpůsobit veškerou stavební a podnikatelskou činnost. Obec ze své individuality může získat, ale pouze za podmínky, že bude toto genium loci obcí dále podporováno. Malebnost zdejší krajiny s minimem rušících lidských zásahů a rušících staveb to je to, co neustále přivádí návštěvníky, kteří velmi oceňují kvality města i rekreační potenciál zdejší okolní krajiny. Prostor leží na hlavním dopravním tahu, který tvoří hraniční přejezd s Rakouskou republikou a Českým Krumlovem ( přes Rožmberk). Tento hraniční přechod má vzhledem k blízkosti přechodu Dolní Dvořiště spíše doplňkový význam. V souvislosti s budováním rychlostní komunikace z D.Dvořiště na České Budějovice patrně poklesne význam i pro obyvatele Č. Krumlova. Do budoucna lze předpokládat zvýšený zájem obyvatel měst trvale bydlet v klidnějším obytném prostředí, kde je zajištěna kvalitní infrastruktura, základní občanská vybavenost a kde je dobré dopravní spojení. Vyšší Brod je však (pro tato větší města - Č.Budějovice a Č.Krumlov) již poněkud stranou optimální dojížďkové vzdálenosti. Vzhledem k blízkosti hranic s Rakouskou republikou je však možný zájem o bydlení osob, kteří budou dojíždět za prací do Rakouska.

22 autobusová stanice Vyšší Brod - klášter vlaková stanice autobusová stanice Vyšší Brod - klášter autobusová stanice Vyšší Brod - náměstí autobusová stanice Vyšší Brod - škola MĚSTO / KLÁŠTER / VODA DOPRAVNÍ VZTAHY Počet obyvatel a domů od roku 1869 zdroj: 45% služby 32% zemědělství 23% výroba Ekonomicky aktivních obyvatel je cca 50,7% Zhruba pětina ekonomicky aktivních obyvatel za zaměstnáním dojíždí do okolí a do Českého Krumlova, Dolního Dvořiště a Rakouska. Předpokládá se nárůst obyvatel pracujících v místních službách a drobných soukromých provozovnách, prioritu by měly mít služby podporující rekreační funkci a cestovní ruch. Je vhodné podporovat vznik drobných, ekologicky čistých provozů, které nebudou narušovat životní a přírodní prostředí. Snižování vyjížďky za prací a nabídka pracovních příležitostí v místě přispěje k žádoucí stabilizaci obyvatelstva.

23 Městská památková zóna zahrnuje celou řadu krásných fasád barokní, klasicistní a empírové architektury. Nejvýznamnější dominantou je děkanský kostel sv. Bartoloměje. Fara č.p. 42 je památkově chráněna. Bývalý objekt radnice z r vprostřed náměstí je již romanticky přestavěn. Kaple sv. Josefa (původně sv. Alžběty) se špitálem a starobincem z r sloužila i jako sýpka, r byla nově vysvěcena.

24 _Občanská vybavenost zdroj: textová příloha ÚP města Vyšší Brod Městský úřad, Sparkasse Múhlviertel West - SMW banka, Česká pojišťovna a.s., Česká spořitelna, Kooperativa, ČRP Česká pošta pokrývá Vyšší Brod, Studánky, Drkolnou, Hrudkov, Lachovice, Dolní Jílovice a Kyselov. Stavební úřad má působnost i pro Rožmberk, Lipno, Přední Výtoň, Loučovice a Malšín. Policie ČR cizinecká, obvodní oddělení, pohraniční, městská (pokrývá území V.Brodu, Lipna n.vlt., Frymburka, Přední Výtoně, Rožmberka a Horního Dvořiště), Celní úřad Studánky Základní škola ročník (630 žáků včetně tělocvičny a mimoškolní výchovy), samostatná školní jídelna, - pokrývá potřeby celého zájmového území. Základní umělecká škola, mateřská škola (90 dětí), kulturní zařízení, (220 míst, - kino, místní knihovna cca 150 m2 u.p.), informační středisko, cisterciácký klášter, poštovní muzeum, požární zbrojnice,, ČS PHM benzina, celní úřad ve Studánkách, Duty free shop 2x, Taxi Tomášek, cestovní kancelář Administrativa : Lesy ČR, Lesní správa, Lokomotivní Depo ČD, Povodí Vltavy, Čerpací stanice pohonných hmot JET, Benzina a.s. 11 restaurací, 3 hotely, 7 penzionů, cestovní kancelář, informační středisko, ubytovna Lesy, tábořiště Pod hrází - autocamp, učební středisko Herbertov ČVUT Strojní (45 míst, posluchárny ) Obvodní zdravotní středisko pokrývá potřeby celého zájmového území - 2x praktický lékař, stomatolog 3x týdně (1x město, 1x Studánky), gynekolog 1x týdně, Privátní stomatologická praxe, Tradiční čínská medicína, geriatrická sestra. (Lékařská služba první pomoci je v Loučovicích). Nemocnice Hrudkov Léčebna tuberkulózy a respiračních nemocí (cca244 lůžek), Dům s pečovatelskou službou (27 lidí), Chinamed spol. s r. o., Lékárna U lípy, Veterinární ošetřovna Hřbitov, smuteční obřadní síň pro 25 lidí, Farnost Vyšší Brod - kostel sv.bartoloměje - do farnosti patří Dolní Drkolná, Herbertov, Hrudkov, Lachovice, Loučovice, Studánky, Těchoraz. Kostel Nanebevzetí Panny Marie v klášteře Obchodní středisko (130 m2 p.p. potraviny, 120 m2 sortiment odívání a obuvi), prodejny širokého sortimentu, tržnice, občerstvení Cestovní kancelář BETA, Právní poradna JUDr. Dvořák, Půjčovna lodí 3x, Taxi 5x,Realitní kancelář Kvapil, REDI v.o.s. - reklamní agentura Mezi společenské a kulturní aktivity je nutno jmenovat stavění máje, poutě, akce pro děti ( dětský den, Mikuláš, lampionový a maškarní bál) pořádání zájezdů a jiné akce. Mezi organizované organizace patří Myslivecké sdružení, Zahrádkář, chovatel, Hasiči, Český rybářský svaz, Český svaz ochránců přírody, Divadelní soubor Hrudkováček, Hasičská zbrojnice, Historické sdružení. Dojížďka za vyšší občanskou vybaveností (nemocnice, střední školy, vysoké školy, speciální služby) je především do okresního města Č.Krumlova a do krajského města Č.Budějovic. Zhruba pětina ekonomicky aktivních obyvatel za zaměstnáním dojíždí do okolí a do Českého Krumlova. Místním větším zdrojem pracovních příležitostí jsou Dřevařské závody Vyšší Brod a.s., Lesy Vyšší Brod a.s., a LA-PRO-METAL s.r.o. Těchoraz. SPORT,REKREACE A CESTOVNÍ RUCH Malebná členitá okolní krajina, cenné urbanistické prostory a objekty, neopakovatelná zákoutí a výhledy, klid a dosud kvalitní životní prostředí jsou hlavními faktory, které do okolní krajiny lákají v letním období stále více návštěvníků. Cyklotrasy, běžkařské trasy, pěší turistika, vodní turistika a turistika na koních je v katastru obce velmi žádoucí. Jsou zde nově navržené cyklistické trasy. Turistické cesty jsou vedeny pokud možno v souběhu s pásy trvalé krajinné zeleně. Je zde velmi mnoho usedlostí, které jsou vhodné pro letní ubytování a penziony. V okolí města je řada rekreačně obytných objektů. Ve Vyšším Brodě je sportovní areál u školy. Hřiště na fotbal je vybaveno šatnou (včetně sprch, záchodů), kabinami. Je navrženo jeho rozšíření o víceúčelová hřiště - pro tenis a volejbal- směrem na jižní stranu. Fotbalové hřiště je nedaleko Těchorazi. Sportklub má oddíl nohejbalu, aerobiku, lyžařský, hokejový,teak wondo, horolezecký cvičná stěna je u mlýna. Vodácký oddíl, volejbalový, jezdecký klub Nova, motokrosové dnes spíše cyklokrosové hřiště pro bicros. Volejbalová hřiště jsou u jezu u mlýna. FK Dynamo má oddíl fotbalový. Sportovní hala je u školy, skautský oddíl zde má rovněž tréninky. Rekondiční středisko - massage, solárium a nehtové studio, Jsou zde 3 půjčovny lodí návrh dvou nových lokalit vodáckých tábořišť. Lyžařský vlek je na severním svahu v jz části města provozovatelem je Sportklub Vyšší Brod. Je zde sjezdovka pro lyžaře i U rampa pro snowbordisty návrh rozšíření. Kynologické cvičiště Asociace technických sportů a činností ČR. Myslivecký svaz. Jižně od města bude zrušena brokovnicová střelnice a střelba kulovnicí. OBČANSKÁ VYBAVENOST Podnikatelský areál je na východní straně města - na Těchorazi. Podnikání především firmy s dřevařská výrobou a SÚS je na opačné západní straně města.

25 URBANISTICKÁ STRUKTURA Město má společensko kulturní centrum na náměstí, a podél třídy Míru, která doznala velkého rozvoje počátkem 20. století jako reprezentativní ulice města. V těchto lokalitách je soustředěna podstatná část občanské vybavenosti. Ulice 5. května se stáčí podél Vltavy, a je lemována dosud poměrně zachovalou starou zástavbou, původně chudšího charakteru zbytek původní přístupové cesty od východu. Hodnota tohoto území je z hlediska urbanistického rovněž velmi cenná. Plochy nízkopodlažní obytné výstavby jsou převážně v západní části města. Jejich charakter a vedení ulic jsou přizpůsobeny strmému terénu o čemž svědčí i místní názvy ulic Poschoďová, Na vyhlídce, Na stráni. Nízkopodlažní obytná výstavba je rovněž jihozápadně od Martínkovské ulice a v jižní části sídla v okolí Lidické a Studánecké ulice, menší lokalita je na Těchorazi. Vyšší obytná zástavba je okolo ulice Pohraniční stráže, 2 obytné domy jsou rovněž na náměstí. Město je nástupním místem pro vodní turistiku na řece Vltavě, rovněž kulturní památky předurčují vybavenost pro cestovní ruch a turistiku. zdroj: textová příloha ÚP města Vyšší Brod ; mestovyssibrod.cz/uzemni-plan-vyssi-brod

26

27 AREÁL KLÁŠTERA Klášter ve Vyšším Brodě patří k nejlépe dochovaným řeholním areálům v naší zemi. Vzhledem k tomu, že neprošel tak významnými barokními přestavbami jako jiná cisterciácká opatství, zachovává se dodnes převážně středověký charakter, umocněný novogotickými úpravami 19. století.

28 _letecký pohled a fotodokumentace

29 _Život v klášteře _kláštery v krajině _ekonomický model _architektura Jádro kláštera tvořila mnišská komunita. Mniši skládají obvyklé tři sliby - čistoty, chudoby a poslušnosti a slib věrnosti místu. Jejich život je rozdělený mezi motlitbu, rozjímání a práci zasvěcenou Bohu. Mnišká práce, na rozdíl od povinností konvršů, nespočívala pouze ve fyzické činnosti, ale mniši se zabývali také přepisováním a výzdobou knih, psaním textů. Mniši spolu s laickými bratry pracovali na polích, pečovali o dobytek a podíleli se na provozu řemeslnických dílen. Mniši neměli samotatné cely, ale spali ve společném dormitáři. Jídlo dostávali mniši v létě dvakrát denně, v poledne a večer, v zimě pouze jednou, v poledne. Předpisy týkající se výživy byly přísné a povolovaly jen skromné porce jednoduché stravy (obiloviny, zelenina, mléčné produkty, z mas jen rybí a jako nápoje buď voda nebo víno). Život cisterciáků byl velice tvrdý, plný motlitby a práce. Dnes se pro kandidaturu žádá věk alespoň 17 let, dobré zdraví a zralost v duchovním životě. Kandidát žije v klášteře, účastní se všech povinností, ale nemá žádné pravomoci v rozhodování. O tom zda smí novic skládat sliby, rozhoduje konvent. Dnes sídlí generální opat řádu v Itálii. IDEÁLY ŘÁDU obnova prapůvadní benediktinské observace návrat k prostému životu v odloučenosti, věnovanému manuální práci a rozjímání jednoduchost a prostota prostupující vnitřní i vnější život mnichů být chudými s chudým Kristem (Kristovo lidství) Nové kláštery mohly být zakládány buď z popudu fundátora (panovník, šlechtic, církevní osoba) nebo samotného kláštera. Pro vznik nového kláštera bylo vybíráno tradičně místo v údolí a v odlehlé krajině daleko od světských záležitostí, bez narušení meditace mnichů. Obecně lze říci, že cisterciácké kláštery měly společný způsob zasazení areálu kláštera do krajiny. Kláštery byly zakládány v údolí, poblíž vodního toku, který hrál v životě kláštera i jeho ekonomice nezatupitelnou roli. Vodní zdroj zajišťoval dostatečné množstv í vody pro vodní kanály (povrchové i podzemní), které cisterciáci budovali, aby získali hnací sílu (pila, mlýn, hamr aj.) i vodu do kašen a klášterní jídelny. Pitná voda byla přiváděna často zvlášť a zásobovala kuchyni. Ne nadarmo jsou cisterciáci proslulí jako skvělí stavitelé vodních systémů. V případě, že přirozený vodní zdroj nepostačoval, budovali mniši umělé vodní toky, kterými přiváděli potřebnou vodu někdy i z velikých vzdáleností. Způsobem zakládání klášterů se cisterciáci výrazně lišili od benediktinů, kteří své domy stavěli na kopcích. Cisterciáci chtěli vtiskovat pečeť Boží do krajiny nejen modlitbou, ale i vlastní prací, proto se věnovali kultivaci půdy a zemědělství. Nejčastěji bývají spojováni s mýcením lesů a osidlováním dosud neobývaných území. Krajinu podle potřeby zavodňují nebo odvodňují, přivádí vodu kanály a akvadukty i na velkou vzdálenost. Pro zajištění fungování kláštera potřebovali půdu a vodní toky, které by obhospodařili. Dodnes můžeme v mnoha evropských zemích vidět stopy jejich práce, ať již je řeč o jimi založených vesnicích, hospodářských dvorech, polích, rybnících či systémech cest. Heslo Modli se a pracuj! se stalo ústředním bodem, ze kterého se odvíjela celá ekonomická teorie. Fyzická práce všech členů řádu se stala základem, na němž byl vystavěn cisterciácký ekonomický model. Vše co řád vlastní a požívá, mělo být dílo řeholníků, mnichů a konvršů. Každé klášterní panství mělo být soběstačné. Kláštery směly nabývat pouze půdu. V praxi existovali hospodářské dvory - grangie. Ta obhospodařovala část klášterní půdy, která jí byla svěřena. Grangie měly produkovat obilí a další rostlinné výrobky (zeleninu, ovoce, víno), loužily též k chovu dobytka a bývaly při nich řemeslné provozy. Zdroj pracovní síly představovali podle ekonomické teorie cisterciáci sami. Vzhledem k tomu, že počet mnichů bych vzhledem k potřebě nedostačující, podíleli se na práci též konvrši. Zejména konvrši, jichž bývalo v klášterch poměrně více než mnichů, působily na grangiích. Ekonomický model v praxi nebyl zcela reálný. Nejvíce se to projevilo ve 13. století, kdy výkonný ekonomický model byl narušen tím, že se začal projevovat nedostatek konvršů. Kláštery byly donucely pronajímat půdu a přijímat dávky poddaných. To nakonec posvětila i generální kapitula, která formálně odstranila překážky v hospodářském podnikání. Cisterciácké kláštery začaly bohatnout a přibližovat se profánnímu světu. Cisterciácká architektura se stala nezaměnitelných fenoménem ve středověkém umění. Jednotnost cisterciácké architektury nemohla být absolutní. Regionálmí tradice, změny ve společnosti, světští fundátoři a finanční situacek láštera byly příčinou, proč se především klášterní kostely lišily. Důsledněji než půdorys kostelů byla zachovávána základní dispozice klášterů. Za ohradní zdí se kolem ústřední svatyně seskupovaly konventní budovy a nejnutnější hospodářská zařízení. Klášter vnitřní se skládá především z prelatury, domu noviců a nemocnice (infirmarium). Klášter vnější se skládá z kostela laiků, příbytku konvršů, domu pro hosty, špitál (hospicium), hospodářských stavení, apod. klášterní kostel Cisterciácký chrám měl být především soukromým oratoriem mnichů, s vyloučením veřejnosti, nebyly k nim pořádány poutě ani procesí (výjimka svátek sv. Bernarda 20.8.). Kostel pro laiky byl stavěn mimo klauzuru u vstupní brány. Konventní kostel je na půdorysu latinského kříže, uzavžený do sebe - propojen byl pouze s ambitem. Chór měl být tak prostorný, aby pojal co nejvíce oltářů a mnišský sbor. Vytvářejí věnec kaplí kolem presbytáře (vznik chrámu katedrálního typu). Jasná a přehledná výstavba chrámového prostoru prosvětleného přirozeným světelm. Chrámová okna nebyla zdobena vytrajemi, zákaz veškeré nárhery, která by měla odvádět pozornost mnichů od vnitřního prožití motlitby. Prostor pro mnichy a konvrše oddělen. Typické (s výjimkami) je velké kruhové okno se složitou kružbou nad portálem v západní chrámové zdi. Kostel neměl věž, povoleny byly jen malé zvoničky (sanktusníky) pro zvony. Matka Boží, Panna Marie - všechny řádové kotely jsou jí zasvěceny, mniši se nazývají bratry Panny Marie odmítání světského života, naprostá oddanost církvi pokora, poslušnost, obětavost, důslednost, vytrvalost motlitba, rozjímání a práce Ostroh, na kterém klášter Zlatá Koruna stojí je obtékán ze tří stran řekou Vltavou a ze svahů hory Kleť svedli cisterciáci potok, který nazvali Jordánek. Sýpka grangie Ter Doest kláštera Les Dunes a Belgii Klášterní kostel Clairvaux

30 _filiační systém zdroj: Čechy jsou plné kostelů _organizace a struktura řádu Cisterciácký řád byl po stránce formální velmi inovativní a vytvořil pevnou vnitřní strukturu. Základem nového uspořádání byl filiační systém se dvěma instituty - generální kapitulou (zákonodárný) a pravidelnými vizitacemi (kontrolní). Filiační systém uplatňoval mezi kláštery rodinné vazby. Základem byla filiace, kdy se založením nového kláštera rozdělil zakladatelský konvent. Původní klášter se tak stává matkou a zakládaný klášter jeho dcerou. Opat zaklídajícího kláštera získal postavení nadřízeného dceřiného kláštera a vykonával mimojiné jeho vizitace. Díky četným papežským privilegiím, která umožnila cisterciákům vymanit se z vlivu příslušných biskupství, představoval řád samostatné těleso, jehož správa spočívala výhradně v jeho rukou. Složitější byl vztah cisterciáků vůci světské hierarchii. Museli respektovat zvyky zemí, do nichž přicházeli. Závislost klášterů na jejich zakladatelích je známá i z českého prostředí. Nejvýznamnější postavení v rámci cisterciáckého řádu patřilo zakladatelskému domu v Citeaux, od nějž odvozovaly původ ostatní kláštery. Vedle Citeaux byly nadřízené jeho první čtyři dcery La Ferté, Pontigny, Clairvaux a Morimond označované jako protoopatství. Z těchto klášterů vychází pět linií řádu, jež jsou zobra- zovány v řádovém rodokmenu. Postavení opatství v rámci řádové hierarchie se řídilo umístěním v soustavě rodokmenu, nikoliv podle data připojení k řádu. Největšího úspěchu dosáhla linie kláštera Clairvaux, dále následovala morimondská větev, teprve potom je Citeaux, poté Pontigny a nakonec La Ferté. Morimond těžil především ze své polohy na východě Francie, díky níž se stal výchozím bodem pro osazování klášterů na území Svaté říše římské a oblastí ve střední Evropě. Morimondská linie se do střední Evropy dostala prostřednictvím německých klášterů Kamp, Ebrach, rakouského řádového domu Heiligenkreuz a porýnského Altenberg. České kláštery patřily bez výjimky k morimondské větvi. Cisterciácký řád se dostal se dostal do Čech prostřednictvím německých a později rakouských klášterů. nejvyšší postavení v rámci řádového rodokmenu zaujímal Pomuk, jenž byl vnučkou Morimondu. České země tedy neměly žádný přímý kontakt s protoopatstvími. V Českých zemích zakládaly své potomky Bavorské a Francouzské kláštery, později se jako mateřské domy zejména domácí filiace. Výjimkou jsou dva jihočeské kláštery, které založily rakouské řádové domy. Cisterciácký řád byl prvním řeholním řádem v právním smyslu vůbec (jakožto institucionalizovaná organizace) a ostatní řády vznikly s využitím některých jeho prvků později (z těch dodnes existujících nejprve premonstráti a kartuziáni a později dominikáni a františkáni). Zakládající ústava Řádu byla vytvořena pravidelným shromážděním opatů a nazvána Carta Caritatis (Listina lásky). Cisterciácký řád se vyznačuje pevnou a velice funkční organizační strukturou. Důsledně zachovává přesnou genealogii mateřských a dceřiných klášterů - rodokmen cisterciáckých klášterů. Genealogická terminologie (dcery, vnučky, provnučky) se vztahuje vždy k původnímu klášteru v Citeaux. Opat kláštera v Citeaux byl zároveň hlavním opatem celého řádu. Prvoklášter v Citeaux (lat. Cistercium), byl mateřským domem dalších čtyřech hlavních řádových klášterů: La Ferté, Pontigny, Clairvaux a Morimond. generální kapituly Konaly se v Citeaux za přítonosti opatů všech klášterů vždy (den Povýšení sv. Kříže) a trvaly 7-10dní. Vydávala směrnice týkající se řeholního života, trestala hřešivé opaty, schvalovala zřízení nových klášterů apod. Systém vizitací zajišťoval dohled nad zachováváním řehole a dodržováním nařízení generálních kapitul. Vizitace prováděl vždy opat mateřského kláštera. Postavení mnichů v klášteře Kláštery mají status opatství nebo převorství, malé domy pak probošství. Všechna opatství a převorství jsou zcela samostatná. V zásadě existovaly tři typy: obyčejná, střední a přísná. Nové kláštery byly zpravidla osazovány jedním opatem a dvanácti mnichy (Kristus a jeho učedníci). Opat stál v čele mnichů a byl zodpovědný za dodržování všech pravidel řádu. Jeho rozhodnutí se museli všichni členové konventu zcela podřídit. Až do 20. století byli opati voleni doživotně. Opat bydlel ve vlastním domě - prelatuře a ostatní žili v klausuře v konventu. Opati mateřských klášterů měli na starosti i kntrolu klášterů dceřiných. Převor - druhý hodnostář, stojí v čele konventu a zastupuje opata. Řídil všechny motlitby stejně jeko světské záležitosti kláštera. Hospodář (cellarius) a komorník odpovídali za ekonomický chod kláštera. Novicmistr (magister novitiorum) pečoval o vzdělání noviců, Konressor o zpovědi a kantor měl na starosti chrámový zpěv. Mniši se dělí na kněze (chórové bratry) a konvrše (laické bratry), ti byli od chóravé služby osvobozeni a působili hlavně na grangiích. Grangie byla zemědělská osada, kde pracovali konvrši. Chodili do svého kláštera o nedělích a o svátcích. Grangie bývaly od sebe vzdáleny asi 12 km - jeden den pochodu. Ve 13. století se z grangií stávají napodobeniny mateřského klástera (kaple, dormitář, reflektář, kapitulní síň, ohřívárna, pokoj pro hosty apod.) Ve 14. století nastává úpadek počtu konvršů - venkované si hledají obživu ve městech. Choroví bratři také pracují na polích, ve stájích, v řemeslnických dílnách, ale vždy poblíž kláštera nebo v jeho areálu, aby mohli plnit chórové povinnosti. Mniši se věnují zemedělství, lesnictví, stavebnictví, vodohospodářství, ale i zpracovávání rud. LITERATURA: BUBEN, Milan. Encyklopedie řádů, kongregací a řeholních společností katolické církve v českých zemích: II. díl, II. svazek: Mnišské řády. 1. vydání. Praha: Nakl. Libri, , s ISBN X. VLČEK, Pavel. Encyklopedie českých klášterů. 1. vyd. Praha: Libri, 1997, 778 s. ISBN KAINDL, Dominik. Dějiny kláštera Vyšší Brod v Čechách. 1. vyd. Libice nad Cidlinou: Gloriet ve spolupráci s Cirsterciáckým opatstvím Vyšší Brod, 2008, 204 s., [12] s. obr. příl. ISBN Ora et labora! (Modli se a pracuj) heslo sv. Benedikta KUTHAN, Jiří. Počátky a rozmach gotické architektury v Čechách: k problematice cisterciácké stavební tvorby. Vyd. 1. Praha: Academia, 1983, 375 s. HLINOMAZ, Milan. Cisterciátské opatství Vyšší Brod. Libice nad Cidlinou: Gloriet, ISBN X. Komunita cisterciáků