Studie pohybové výkonnosti předškolních dětí

Transkript

1 Studie pohybové výkonnosti předškolních dětí Organizátor statistického sběru dat a vyhodnocení: Happy Time sdružení Garant projektu: Doc. PhDr. Hana Dvořáková, CSc. Autoři zprávy: Doc. PhDr. Hana Dvořáková, CSc., Mgr. Vendula Baboučková, Bc. Josef Justián Partneři projektu

2 Obsah Obsah... 3 Úvodní slovo... 5 Cíl projektu... 7 Metodika zpracování... 7 Mechanika sběru dat... 7 Vyhodnocení dat... 7 Metody měření... 8 Tělesná výška... 8 Tělesná hmotnost... 8 BMI... 8 Běh na 20 metrů... 8 Skok z místa... 8 Statistické vyhodnocení Růst a motorická výkonnost předškolních dětí Výsledky Demografická charakteristika souboru Tělesný vývoj Tělesná výška Tělesná hmotnost BMI Úroveň motorické výkonnosti Výsledky v běhu Skok do dálky z místa Hod pravou rukou Hod levou rukou (tab. č. 10) Srovnání výsledků z let 1977 a Tělesná výška Tělesná hmotnost Úroveň tělesné zdatnosti a motorických dovedností Běh na 20m (tab. č. 14) Skok do dálky z místa (tab. č. 15) Hod pravou rukou (tab. č. 16) Hod levou rukou (tab. č. 17)... 16

3 Celkové hodnocení Závěry Tabulky Tab. č. 1: Rozdělení měřených dětí podle krajů, rok Tab. č. 2: Rozdělení měřených dětí podle krajů a věku, rok Tab. č. 3: Rozdělení měřených dětí podle velikosti obce, rok Tab. č. 4: Výsledky měření výšky /cm/ u předškolních dětí, rok Tab. č. 5: Výsledky měření váhy /kg/ u předškolních dětí, rok Tab. č. 6: Výsledky BMI, rok Tab. č. 7: Výsledky měření běhu na 20 m /s/ u předškolních dětí, rok Tab. č. 8: Výsledky měření skoku z místa /cm/ u předškolních dětí, rok Tab. č. 9: Výsledky měření hodu pravou rukou /cm/ u předškolních dětí, rok Tab. č. 10: Výsledky měření hodu levou rukou /cm/ u předškolních dětí, rok Tab. č. 11: Výsledky měření hodnot BMI u předškolních dětí, rok Tab. č. 12: Výsledky měření výšky /cm/ u předškolních dětí, porovnání let 1977 a Tab. č. 13: Výsledky měření hmotnosti /kg/ u předškolních dětí, porovnání let 1977 a Tab. č. 14: Výsledky měření běhu na 20 m /s/ u předškolních dětí, porovnání let 1977 a Tab. č. 15: Výsledky měření skoku z místa /cm/ u předškolních dětí, porovnání let 1977 a Tab. č. 16: Výsledky měření hodu pravou rukou /cm/ u předškolních dětí, porovnání let 1977 a Tab. č. 17: Výsledky měření hodu levou rukou /cm/ u předškolních dětí, porovnání let 1977 a

4 Úvodní slovo Sport je důležitou součástí zdravého životního stylu. Happy Time sdružení pracuje v oblasti sportu předškolních dětí již od roku 2004, a to především prostřednictvím projektu Sportovní hry mateřských škol. Jedná se o olympiádu pro nejmenší pod záštitou Českého klubu olympioniků. Novinkou letošního ročníku Sportovních her mateřských škol byl statistický výzkum fyzické zdatnosti předškoláků. Podařilo se nám získat cenná data od více než dvou tisíc dětí. Výsledkem je porovnání současné generace dětí s jejich vrstevníky před 30 lety. Jelikož žijeme v době internetu, televize, nezdravé stravy, kolem nás je stres a jiné vlivy moderní doby, bude zajímavé zjistit, jak se toto prostředí odrazilo fyzických schopnostech našich dětí. Poděkování za realizaci projektu patří především Doc. PhDr. Haně Dvořákové, CSc., z PedF Univerzity Karlovy, která celou myšlenku iniciovala a pomohla s realizací a provedla vyhodnocení. Dále děkujeme všem, který projekt podpořili a pomohli se sběrem dat. Nebylo vždy jednoduché přesvědčit o užitečnosti tohoto výzkumu. Jelikož plánujeme výzkum opakovat, věříme, že opět nalezneme jejich podporu. Věříme, že informace získané z tohoto projektu obohatí naše poznání, a budou základem k další práci v různých oborech, především školství a zdravotnictví. Ing. Marek Krátký Předseda sdružení Bc. Josef Justián Generální manažer projektu Happy Time sdružení Poděkování 5

5 Vážené a milé paní učitelky, osobně Vám chci srdečně poděkovat za práci, kterou mnohé z Vás odvedly při měření růstu a základních výkonů předškolních dětí. Já i všichni spolupracovníci ze sdružení Happy Time jsme Vám vděčni za spolupráci. Jen díky Vám bylo možné získat výsledky od 2090 předškolních dětí!! Víme, že jsme se na Vás obrátili pozdě, v době, kdy již máte své činnosti rozplánovány, v době, kdy se blíží konec školního roku, který přináší mnoho tradičních aktivit. Přesto jsme od vás získali takový počet změřených dětí. Jen díky Vám je to velmi úspěšný první krok k pokusu o obnovu pravidelného měření a získávání informací o tom, jak rostou a vyvíjejí se naše děti. Na základě informací o tomto projektu se s námi spojila prof. MUDr. Jana Pařízková, CSc., která byla jednou z řídících osobností tohoto měření a výzkumů předškolních dětí v posledních padesáti letech. Byla velmi nadšena projektem a se svými zkušenostmi přispěje jistě k jeho vyhodnocení i publikaci. Doufám, že jste prožily krásné letní dny. Doufám, že jste si odpočinuly a snad se Vám i trochu po dětech ve školce zastesklo. Přeji Vám klidný a radostný školní rok, plný hezkých zážitků spolu s dětmi. Hana Dvořáková 6

6 Cíl projektu 1. zjistit jaká je úroveň růstu a motorické výkonnosti předškolních dětí v současnosti 2. srovnat růst a motorický vývoj dětí s výsledky celostátního výzkumu v r. 1977, a tím se snažit vypozorovat růstové a vývojové tendence současné populace předškolních dětí. Metodika zpracování Mechanika sběru dat Sběr dat probíhal v mateřských školkách v České republice v období od do Účast v projektu byla dobrovolná a závisela pouze na možnostech mateřských škol a ochotě pedagogů, vykonavateli měření. Data byla následně předána sdružení Happy Time jedním ze tří možných způsobů. 1. Prostřednictvím online aplikace na 2. Vyplněním formuláře a jeho zasláním v digitální podobě na statistika@skolnihry.cz 3. Zasláním vyplněného formuláře v tištěné podobě na poštovní adresu sdružení Happy Time Vyhodnocení dat Data byla zpracována v digitální podobě v aplikace MS Excel, rozdělena podle věku na čtyři věkové kategorie: 1. Mladší než 4 roky (děti narozené v červenci 2006 a později) 2. Kategorie 4 až 5 let (děti narozené mezi červencem 2005 a červnem 2006) 3. Kategorie 5 až 6 let (děti narozené mezi červencem 2004 a červnem 2005) 4. Kategorie 6 a více (děti narozené v červnu 2004 a později, děti narozené v červnu 2002 a starší nebyli ve vyhodnocení zahrnuty) Následně byla každá výše uvedená kategorie vyhodnocena dohromady, dohromady kromě kraje Praha, podle krajů (Jihočeský, Jihomoravský, Moravskoslezský a Ústecký) a samostatně obce s méně než obyvateli. V každé skupině se vyhodnocovali chlapci a dívky dohromady i zvlášť. Vyhodnoceny byly u každé skupiny: hodnota průměru, hodnota směrodatné odchylky a počet měřených osob. Celkem se na základě získaných dat vyhodnocovala výška v centimetrech, váha v kilogramech, čas běhu na 20 metrů v sekundách, délka skoku snožmo z místa v centimetrech, délka 7

7 hodu pravou a levou rukou v centimetrech. Přítomnost hodnoty u výšky a váhy umožnila vyhodnotit Body Mass Index (dále jen BMI) podle následujícího vzorce: Výstup je ve zprávě porovnán s odpovídajícími hodnotami z roku 1977 (zdroj: Metodický dopis, tělesný a pohybový vývoj dětí od 4 do 6 let v Čechách, na Moravě a ve Středoslovenském kraji; Český ústřední výbor ČSTV; Pařízková, Berdychová a kol.; Praha 1981). Elektronicky data zpracoval Bc. Josef Justián, garantem projektu a autorem textů je Doc. PhDr. Hana Dvořáková, CSc., spoluautorkou Mgr. Vendula Baboučková. Metody měření Tělesná výška Potřeby: pásová míra, pravoúhlý trojúhelník. Pásová míra byla pevně instalovaná na stěnu. Dítě bylo měřeno bosé, ve spodním prádle. Postavilo se zády ke stěně s mírou. Trojúhelník byl jednou pravoúhlou stranou přiložen ke stěně, druhá strana se dotýkala nejvyššího bodu hlavy dítěte a zároveň na míře ukazovala hodnotu výšky dítěte. Tělesná hmotnost Potřeby: osobní váha. Dítě je váženo ve spodním prádle s přesností na 0,5 kg. BMI BMI je veličinou, která v sobě zohledňuje jak tělesnou výšku, tak hmotnost, používáme ho pro hodnocení stavu výživy a je jedním z nejpoužívanějších ukazatelů obezity. Pro hodnocení BMI se používají referenční údaje české dětské populace, které jsou k dispozici ve formě růstových (percentilových) grafů. Běh na 20 metrů Měřené dítě se postavilo na startovní čáru, kterou před startem nesmělo překročit. Každý měl celkem tři pokusy, přičemž vždy se započítával nejrychlejší čas. Čas se zapisoval v sekundách a setinách sekund (čas 10 sekund a 29 setin byl zaznamenán jako 10,29 sec). Skok z místa Měřené dítě se postavilo na startovní čáru, kterou před startem nesmělo překročit. Každý měl celkem tři pokusy, přičemž vždy se započítával nejdelší skok. Skok byl proveden snožmo, v případě přešlapu nebo pádu po doskoku se pokus opakoval. Měřila se přímá vzdálenost mezi bližší patou skákajícího z místa doskoku a startovní linií. Výsledek skoku se zapisoval v celých centimetrech (výsledek 1m a 25 cm je zaznamenán jako 125 cm). 8

8 Hod kriketovým míčkem pravou a rukou Měřené dítě se postaví na čáru a hází kriketovým míčkem určeným směrem. Každou rukou má tři pokusy, měří se nejdelší pokus pravou rukou a nejdelší pokus levou rukou. Měří se od čáry odhodu, kterou dítě nesmí při odhodu přešlápnout, k bližší straně dopadu míčku. Výsledek se uvádí v centimetrech (výsledek 6 metrů a 34 centimetrů je zaznamenán jako 634 cm). 9

9 Statistické vyhodnocení Růst a motorická výkonnost předškolních dětí V současné době, kdy se stále více rozšiřuje z mnoha důvodů pasivní způsob života, negativně se mění poměr příjmu a výdeje energie a zvyšuje se hrozba obezity u většiny populace, je zjišťování růstu a úrovně motorické výkonnosti u nejmenších dětí důležitou informací s případnou prevenční účinností. Jednou ze základních metod zjišťování zdravotního stavu a tělesného vývoje u dětí je sledování základních somatických charakteristik. Nejcitlivějším dlouhodobým ukazatelem zdraví je právě tělesný růst, sledování hodnot tělesné výšky a hmotnosti nám umožňuje zjistit, zda se dítě vyvíjí přiměřeně ke svému věku. Posouzením vztahu hmotnosti a tělesné výšky zjišťujeme, zda hmotnost odpovídá tělesné výšce, tj. zda se dítě vyvíjí souměrně. Další metodou používanou pro hodnocení tělesných proporcí je hodnocení pomocí BMI. Tělesná výška a hmotnost dítěte je ovlivněna mnoha faktory, mezi které patří dieta, cvičení, nemocnost, emoce, ale též zděděné predispozice tělesných proporcí rodičů. Dalším ukazatelem, který se váže ke zdraví, je tělesná zdatnost související s motorickou výkonností. Bývá obvykle zjišťována pomocí motorických testů. Testování a hodnocení úrovně motorické výkonnosti dětské předškolní populace se u nás věnuje menší pozornost, než by bylo žádoucí. Opomíjení této problematiky by mohlo mít negativní dopad na položení základů k osvojení zdravého životního stylu, pozitivních postojů k pohybové aktivitě a na úroveň celoživotního zdraví, které se zakládá právě v dětství. Na základě znalosti aktuálního stavu tělesné zdatnosti lze nabídnout způsob, jak případné nedostatky odstranit a vytvářet tak podklady pro sestavení adekvátních pohybových programů a zkvalitnění tělovýchovného procesu, a tím redukovat riziko budoucích zdravotních problémů, způsobených hypokinetickým způsobem života. U předškolních dětí je obtížné stanovit validní testovou baterii. Jsou používány testy a testové baterie ke zjišťování úrovně dovedností, méně ke zjištění zdatnosti, protože je velmi obtížné tyto dvě oblasti v terénním testování dětí oddělit. Tento projekt vycházel z rozsáhlých realizovaných měření v roce 1977 (Pařízková, Berdychova a kol., 1981), proto byly zvoleny základní tehdy užité testy. U dětí byly zjišťovány základní údaje tělesného růstu - výška a hmotnost, z nichž byl spočítán BMI jako ukazatel proporcionality jejich růstu. Dále byly děti měřeny ve čtyřech základních motorických testech, které se vztahují k základním dovednostem a mohou být i prostředkem nejjednodušeji hodnocené tělesné zdatnosti. Byly to testy běh na 20 m pro zjištění úrovně běžecké rychlosti, skok do dálky z místa jako test dynamické síly dolních končetin a zároveň určité koordinace, a test hodu kriketovým míčkem pravou a levou rukou, jako projev dynamické síly paží, ale především koordinace a dovednosti házet. Tyto testy jsou jednoduché a je možné je bez speciální instrukce, jen na základě popisu, realizovat s potřebnou objektivitou. Vycházely právě z měření provedeného v roce 1977 Pařízkovou, Berdychovou a kol. (1981) a proto poskytují podklad pro možné srovnání růstu a vývoje předškolních dětí po 33 letech. 10

10 Výsledky Demografická charakteristika souboru Během května a června 2010 byly získány díky učitelkám mateřských škol výsledky ze všech krajů České republiky celkem u 2090 dětí čtyř věkových kategorií od 3 do 7 let. Bylo změřeno celkem 1063 chlapců a 1034 dívek. Zastoupení jednotlivých krajů a věkové rozložení dětí v jednotlivých kategoriích je uvedeno v tab. 1 a 2. Je zřejmé, že získané výsledky z krajů nejsou vyrovnané. Z několika krajů bylo získáno dostatečné množství dětí pro možné samostatné hodnocení těchto krajů (kraje Jihočeský, Jihomoravský, Moravskoslezský, Ústecký a kraj Praha), ostatní doplňují celkový počet dětí, ale počty dětí v těchto skupinách jsou nedostačující k samostatnému hodnocení a mohou být i zkreslující. Z rozdělení získaných údajů podle věku je zřejmé, že počty v kategoriích jsou relativně přiměřeně rozděleny (nejméně je nejmladších dětí do 4 let), a v jednotlivých kategoriích je počet chlapců a dívek velmi vyrovnaný, což je dobrý základ pro prezentaci výsledků ve vztahu k pohlaví dětí. Tab. č. 3 uvádí počty dětí z hlediska velikosti bydliště nebo sídla mateřské školy, kdy místo bydliště a jeho podmínky mohou být důležitým faktorem pro pohybové aktivity dětí, které úroveň růstu a motorického vývoje ovlivňují. I tyto počty lze přijmout jako vhodné pro hledání rozdílů ve výsledcích velkých měst a malých obcí. Tělesný vývoj Tělesná výška Průměrný roční přírůstek výšky dětí je asi 5-6 cm, tedy vývoj spíše lineární. Největší směrodatná odchylka v celkovém průměru je u nejmladších dětí, více než 8 cm. Zvýšený růstový přírůstek je zřetelný mezi dvěma nejstaršími kategoriemi (věkem 5-6 a 6-7 let), což odpovídá růstovému spurtu. V tomto období je průměrný přírůstek 6-7cm. K výraznějšímu spurtu dochází spíše v krajích Čech a Moravy než v Praze nebo v malých obcích, v krajích mimo Prahu je průměrný přírůstek mezi posledními věkovými kategoriemi více než 7 cm, nejvyšší je u dívek v Jihočeském a Moravskoslezském kraji. Z hlediska pohlaví jsou rozdíly ve výšce mezi chlapci a dívkami minimální, dokonce nejmladší dívky jsou o několik setin centimetru vyšší než chlapci, avšak u této skupiny nejmenších dívek byl zjištěn také nejvyšší rozptyl se směrodatnou odchylkou 10,5 cm, což svědčí o poměrně velkých výškových rozdílech tří až čtyřletých dívek. Největší rozdíl (2-3 cm) byl zjištěn ve prospěch dívek v Praze u 3 4 letých a 4-5 letých, u starších jsou již chlapci vyšší. Jinde chlapci mírně převyšují dívky, nejvíce o 2-3 cm ve věku 5-6 let v krajích Jihočeském a Jihomoravském. Moravskoslezský kraj vykazuje v malé skupince nejmenších dívek nadprůměrnou výšku a i v dalším hodnocení se tato malá skupinka mírně vymyká běžným výsledkům. Ve vztahu k místu bydliště - Praha - větší obce a obce pod 2000 obyv. se zdá, že pouze dívky z obcí pod 2000 obyvatel jsou menšího vzrůstu ve všech věkových kategoriích. 11

11 Tělesná hmotnost Průměrná tělesná hmotnost tříletých dětí je 16,5 kg. Intersexuální rozdíly jsou u této věkové skupiny nepatrné, činní maximálně 0,3 kg ve prospěch chlapců. Meziroční průměrný hmotnostní přírůstek je mezi tříletými a čtyřletými 1,6 kg, ale u následujících dvou věkových kategorií činní již 2,4 kg a 2,6 kg. S věkem se také zvětšuje hodnota směrodatné odchylky z průměrné hodnoty 2,67 kg na 4,47 kg. Průměrná tělesná hmotnost je u šestiletých dětí 23,24 kg a rozdíl hmotnosti mezi chlapci a dívkami mírně zvětšuje na 0,6 kg. Pokud se na získané hodnoty podíváme z hlediska místa bydliště, objevují se nadprůměrné hodnoty u dětí v Praze, a to o 1 kg u tříletých a pětiletých chlapců a o 1,4 kg u tříletých dívek. V kraji Moravskoslezském byla naměřena vůbec nejvyšší hodnota 19,7 kg u dívek nejmladší věkové kategorie, tedy 3 kg nad celkovým průměrem. Tříletí chlapci se též pohybují lehce nad celostátním průměrem o 0,9 kg. Tento trend je patrný ještě u čtyřletých chlapců, avšak se vzrůstajícím věkem se pěti- a šesti-letí chlapci i dívky dostávají do lehce podprůměrných hodnot. Nejvyšší hmotnost u šestiletých dětí byla naměřena u chlapců z jihomoravského kraje 24,4 kg, kde byla i nejvyšší hodnota směrodatné odchylky 5,79 kg a u chlapců ústeckého kraje stejné věkové kategorie 24,36 kg. BMI Hodnota BMI by měla mezi 3. a 5. rokem mírně klesat, což koresponduje s obdobím první vytáhlosti. Od šestého roku již hodnota BMI lineárně roste, až do dospělosti. Referenční průměr chlapců, tedy hodnota 50. percentilu, klesá u tříletých chlapců z hodnoty až na do věku 5,5roku, kdy se začíná projevovat růstový spurt a křivka postupně začíná stoupat k hodnotě 15,60 v sedmi letech. 50. percentil dívek činní 15,60, klesá na hodnotu 15,10 a vzrůst začíná o trochu dříve než u chlapců, přibližně v 5 a čtvrt roce na hodnotu 15,50. Spočítané průměrné hodnoty u našeho měření se pohybují v normě, tedy v pásmu mezi 25. a 75. percentilem jak u chlapců, tak i u dívek. Celkově se BMI u 3-4 a 4-5letých chlapců pohybuje mírně pod 50. percentilem a je patrný mírný klesající trend křivky BMI z hodnoty 15,58 na 15,45. Velmi zajímavý je nástup růstového spurtu, kde hodnoty věkových skupin 5-6 a 6-7letých chlapců vyskočí nad 50. percentil k hodnotám 15,80 a 15,97. Podobný trend je pozorován i u dívek. První dvě věkové skupiny se pohybují velmi lehce pod referenčním průměrem, avšak s minimálním poklesem z hodnoty 15,31 na 15,30, což naznačuje zvyšování tělesné hmotnosti v poměru k výšce. Výrazný skok nad referenční průměr také nacházíme u 5-6 a 6-7letých dívek, kdy dosahují hodnot BMI 15,59 a 15,73. Tento trend naznačuje, že děti jsou v poměru k výšce těžší a růstový spurt nastupuje o něco dříve. Úroveň motorické výkonnosti Výsledky v běhu Výkony v běhu na 20 m se s věkem zlepšují s klesající tendencí (tab. č. 7). Stejný průběh je zřejmý u chlapců i u děvčat, přičemž výkony dívek jsou v celkovém průměru v každé věkové kategorii slabší než u chlapců, přibližně o 2 desetiny sekundy. Směrodatné odchylky se pohybují mezi 1 až 2 sekundami, 12

12 což především u těch nejstarších dětí znamená výrazný rozptyl výkonů, u chlapců se pohybuje od 4,2 do 7,0 sekundy, u dívek od 4,35 do 7,35 sekundy. Dívky dosahují o něco lepších výsledků než chlapci avšak s minimálním rozdílem pouze v nejmladší kategorii v Praze, v Moravskoslezském a Ústeckém kraji, a v Jihomoravském kraji jsou mírně lepší dívky 4-5 leté a 6-7 leté. Rozdíly jsou minimální, kromě Moravskoslezského kraje, kde ovšem bylo změřeno pouze 9 chlapců a 13 dívek této kategorie, takže tyto výsledky nemají dostatečnou výpovědní hodnotu. Z hlediska místa bydliště výsledky nejsou výrazněji rozdílné, pouze nejmenší děti 3-4 leté z malých obcí pod 2000 obyvatel dosahují nejhorších - tedy nejpomalejších výsledků v rychlém běhu. Jejich časy vystupují nad 9 sekund u chlapců i u dívek a zároveň je zde i vysoká směrodatná odchylka (chlapci 2,34, dívky 2,56), tedy i široký rozptyl výkonů i při nízkém počtu dětí (18 chlapců, 16 dívek). Je zřejmé, že u nejmenších dětí je pravděpodobně schopnost porozumět úkolu a reagovat na signál rozhodující. Tyto děti mohou mít i nižší věkový průměr v rámci jednoho roku a v tomto věku rozdíl několika měsíců může být pro tento výkon rychlost reakce velmi zásadní. V dalších věkových kategoriích tento rozdíl nepokračuj a místo bydliště se zdá být bez vlivu na výkony dětí v běhu na 20 m. Skok do dálky z místa Skok do dálky z místa vypovídá a dynamické síle dolních končetin a zároveň i o obratnostní schopnosti koordinovat celé tělo ke skoku - zapojit paže a trup k odrazu. Výkony ve vztahu k věku stoupají s mírně klesající tendencí (tab. č. 8). U průměrných výkonů je směrodatná odchylka nejvyšší u nejstarších dětí - především u chlapců, kde dosahuje až 70 % výkonu, tedy rozptyl výkonů je mezi asi cm! Rozdíly výkonů ve skoku mezi chlapci a dívkami nejsou výrazné, chlapci mají mírně lepší výsledky než dívky, kromě nejmladší kategorie díky Moravskoslezskému, Ústeckému kraji a Praze. V Moravskoslezském kraji je posun výkonů z hlediska věku nejmenší a kolísavý, opět to svědčí o tom, že soubor dětí není vyvážený. Z hlediska bydliště nejnižších výkonů dosahují chlapci i dívky z malých obcí a to ve všech věkových kategoriích, což je překvapující vzhledem k očekávání, že v malých obcích jsou lepší podmínky pro spontánní pohyb. Naopak se zdá, že mírně lepší výkonnost dětí z měst je podmíněna podporou pohybu v kroužcích a sportech. Hod pravou rukou Výkony v hodu se vzrůstajícím věkem rostou a to mezi první a poslední kategorií (tedy v rozmezí 4 let) dvojnásobně u chlapců i u dívek (tab. č. 9). Všechny výkony se vyznačují širokým rozptylem, tedy výkony dětí se ve všech věkových kategoriích velmi různí, což asi záleží především na podněcování k házení a na příležitostech házet a to bez vztahu k místu bydliště (široký rozptyl je i u dětí z malých obcí). Chlapci jsou ve všech věkových kategoriích lepší než dívky a to obvykle o více než 1 m. Opět vybočuje nejmladší kategorie dívek Moravskoslezského kraje s lepšími výsledky dívek než chlapců, ostatní kategorie odpovídají. Výraznější zlepšování je zřejmé u chlapců Jihomoravského kraje. Z hlediska velikosti bydliště mají v kategorii nejmladších dětí v malých obcích opět nejhorší výkony, které však s věkem výrazněji rostou a nejstarší chlapci z malých obcí dosahují naopak nejlepšího průměru ve výkonech v hodu míčkem pravou rukou. 13

13 Hod levou rukou (tab. č. 10) Výkony v hodu míčkem levou rukou rostou opět ve vztahu k věku a ve srovnání s výkony pravou rukou jsou v průměru horší, u mladších věkových kategorií je rozdíl nižší (kolem 0,5 m) u starších je vyšší (přibližně 1 m). Podílí se na tom pravděpodobně postupná lateralizace a tím větší preference jedné ruky i při cvičení. Chlapci dosahují vždy lepších výsledků než dívky, kromě nejmladších dívek z malých obcí a skupinky dívek Moravskoslezského kraje, které se celkově vymykají průměru. Nejlepších výkonů dosahují nejstarší chlapci a dívky Jihočeského kraje. Z hlediska místa bydliště nejsou výrazné trendy, sice nejmladší chlapci venkova dosahují nejslabších výkonů, ale v dalších kategoriích jsou jejich výkony srovnatelné. Srovnání výsledků z let 1977 a 2010 Ve výzkumu v roce 1977 byly měřeny děti až od 4 let, proto nejsou výsledky ke srovnání se současnou nejmladší věkovou kategorií. V ostatních kategoriích jsou data uvedena, ve stejných věkových kategoriích, a ve stejném rozdělení podle místa bydliště. Je však nutné uvést, že počty dětí změřených v roce 1977 jsou celkově dvojnásobné a rozložení v krajích není tak rozdílné, jak je tomu v současném měření. Měření z roku 2010 bylo na dobrovolné bázi a na základě výzvy k připojení se k tomuto měření. Projekt vznikl až na jaře a proto nebyl dostatek času na předání informací a získání většího počtu spolupracovnic z řad učitelek. Přesto jsme získali údaje od více než 2 tisíc dětí, což považujeme za těchto podmínek za úspěch a věříme v opakování při ještě vyšší účasti. Tělesná výška Z porovnání průměrných celkových výsledků z roku 1977 a 2010 (tabulka č. 12) je patrný nárůst tělesné výšky u všech věkových kategorií bez rozdílu bydliště jak u chlapců, tak u dívek v průměru o 2 cm, u čtyřletých dívek tento rozdíl je dokonce 3cm. Můžeme tedy stále sledovat pokračující tzv. sekulární trend, který je obecně vysvětlován jako dlouhodobé pozitivní změny, které se projevují rychlejším růstem, uspíšeným dospíváním dětí a vyšší tělesnou výškou. Výsledky z roku 2010 ukazují vyšší hodnoty směrodatných odchylek opět ve všech věkových kategoriích bez rozdílu pohlaví či místa bydliště. Tělesná hmotnost S nárůstem tělesné výšky u dnešních dětí je logický i nárůst tělesné hmotnosti, který je z našich výsledků patrný. Děti všech věkových skupin jsou průměrně o 0,5 kg těžší než v roce 1977 a u poslední věkové skupiny 6-7mi letých tento rozdíl činní 1,2 kg. Jsou zde patrné intersexuální rozdíly, kdy chlapci jsou těžší, a tento rozdíl se s věkem zvyšuje z rozdílu 0,4kg u tříletých na 0,6kg. Výrazný rozdíl mezi lety 1977 a 2010 ukazuje nárůst hodnot směrodatných odchylek s věkem. V roce 1977 se jejich hodnota u tříletých dětí pohybuje kolem 2,2 kg a u kategorie 6-7 let narůstá do hodnot 2,7 kg. 14

14 U dnešních nejmladších dětí se hodnota směrodatné odchylky zvyšuje z 2,8 kg na 4,5 kg u nejstarší kategorie. Úroveň tělesné zdatnosti a motorických dovedností Běh na 20m (tab. č. 14) Ve srovnání průměrů dosahují chlapci i dívky z obou měření velmi podobných výsledků, přičemž současné děti jsou o několik setin rychlejší, kromě nejstarší věkové kategorie, kde naopak byli rychlejší chlapci i dívky v roce 1977, s rozdílem u chlapců 1 desetina sekundy a u dívek 1,5 sekundy. Zdá se, rozptyl výkonů podle směrodatné odchylky je u současných dětí nižší - tedy výkony jsou kompaktnější. Děti z Prahy jsou vždy mírně lepší v současnosti oproti roku 1977, kromě nejstarších chlapců (věk 6-7 let), naopak nejstarší dívky mají výrazněji lepší výkony v současnosti než je rozdíl v jiných kategoriích, a to až o 4 desetiny sekundy (1977 čas 6,2, v roce 2010 čas 5,78), a to při nízké hodnotě směrodatné odchylky (0,67 oproti 2,7 v roce 2010). Ve vztahu k místu bydliště došlo k výraznější změně: Z hlediska místa bydliště byly v běhu na 20 m v roce 1977 vždy lepší děti z venkova, ale byl shledán významný rozdíl ve výkonech ve prospěch chlapců i dívek venkova pouze u střední věkové kategorie (na hladině 0,05), tedy tyto rozdíly byly převážně nevýznamné. V současné době byly tyto rozdíly poněkud setřeny a děti z venkova dosahují oproti roku 1977 naopak horších výsledků především u chlapců až o 2-3 desetiny sekundy, děvčata jsou ve dvou věkových kategoriích (nejmladší a nejstarší) mírně lepší v roce 2010, u prostřední kategorie naopak. Skok do dálky z místa (tab. č. 15) Celkové průměrné výsledky jsou u dětí z roku 1977 lepší a to i u chlapců i u dívek, ale výkony současných dětí jsou méně rozdílné, mají mnohem nižší směrodatnou odchylku oproti měření roku V roce 1977 byly výkony ve skoku dětí ve vztahu k místu bydliště jen velmi málo rozdílné, chlapci dívky z malých obcí a z Prahy dosahovali téměř stejných výkonů a nebyl shledán žádný významný rozdíl. V současnosti se však výkony dětí z hlediska místa bydliště výrazněji vzájemně odlišují a skupiny dětí z Prahy nyní dosahují lepších výsledků a to u dětí 5-6 letých a 6-7 letých nejméně o 10 cm. Pouze nejmenší děti z Prahy mají slabší výkony než v roce Naopak ostatní kraje kromě Prahy vykazují v současnosti horší výsledky a to ve všech věkových kategoriích u chlapců i dívek, stejně tak děti z malé obce do 2000 obyvatel mají horší výsledky v současnosti, než měly děti s tímto místem bydliště v roce Zdá se, že se způsob života na venkově posunul od spontánních aktivit k pasivnějšímu způsobu života a vlastně největší posun ve výkonech byl zaznamenán v Praze. Tomu pravděpodobně napomáhá nabídka hřišť, nabídka řízených aktivit v mateřské škole i mimo ní a třeba i záměrnější péče rodičů. Přírodní podmínky venkova zdá se ztratily v současné době na působnosti. Hod pravou rukou (tab. č. 16) V hodu jsou průměrné výkony současných dětí výrazně horší než byly u dětí v roce 1977, a to celkem i u chlapců a u dívek ve všech věkových kategoriích. Stejné výsledky nacházíme v Praze i ve všech 15

15 krajích ČR, a to většinou v rozdílech o 1-2 m horší výsledky současných dětí. V roce 1977 výkony dětí z venkova lepší než dětí pražských (kromě skupiny nejmladších dívek), avšak nebyla zjištěna významnost rozdílů. Převaha venkovských dětí v hodu pravou rukou opět nepřetrvala do současnosti a děti z venkova mají podobné výsledky jako děti z velkoměsta a výrazně horší výsledky než měly děti v roce Hod levou rukou (tab. č. 17) V hodu levou rukou jsou opět výsledky dětí z roku 1977 lepší ve všech věkových kategoriích v celkovém průměru i u chlapců a u dívek i z ve všech oblastech bydliště. V roce 1977 byly výsledky dětí z malých obcí lepší než výsledky dětí z měst. Tento trend je zachován ve vztahu Praha - malé obce i v roce 2010, ale výkony současných dětí jsou oproti výkonům dětí z roku 1977 výrazně nižší. Celkové hodnocení Z hlediska růstu byl potvrzen sekulární trend se zvyšováním tělesné výšky i hmotnosti. Zjištěný BMI také ukazuje časnější nástup růstového spurtu - tedy dřívější nástup rychlejšího nárůstu výšky i hmotnosti ve vztahu k normě (2001). S věkem tedy, u naší skupiny dětí od 4 let, dosahují děti v průměrných hodnotách BMI mírně nad průměr, tedy mají mírnou tendenci k nadváze. V běhu byly současné děti mírně lepší nebo velmi podobné výsledky s výsledky historickými. Děti z venkova však dosáhly horších výsledků než z měst, a tím také horších výsledků oproti Skok do dálky vykazuje mírně se zhoršující trend v průběhu let, avšak objevily se výraznější rozdíly z hlediska bydliště, a to opačné proti původním výsledkům: nyní dosahují lepších výsledků děti z Prahy oproti ostatním městům a obcím i oproti výsledkům z r Úroveň naopak ztrácí děti z malých obcí. V hodu pravou i levou rukou je zřetelný trend zhoršení v průběhu času ve všech kategoriích u chlapců i u dívek. Pouze v hodu pravou rukou byly děti z venkova lepší oproti ostatním místům bydliště, ale oproti měření v r jsou výsledky výrazně horší. Z těchto výsledků by bylo možné usuzovat na vliv podmínek i podpory dospělých, především rodičů. Běh nevykazuje výraznější změny, avšak skok a především hod se oproti historickým výsledkům zhoršily. Snad by bylo možné tento trend přisoudit určité obtížnosti dané dovednosti a vlivu možností provádět i náročnější pohybové dovednosti, než je běh. Tedy se zdá, že v tomto smyslu se možnosti dětí zhoršily, náročnější dovednosti jim nejsou nabízeny, případně je děti odmítají. Vzhledem k tomu, že byly neočekávaně zjištěny pozitivní tendence ve výkonech u dětí z Prahy, kromě hodu. Bylo by možné je interpretovat jako pozitivní vliv nabídky řízených aktivit, nabídky hřišť, a pravděpodobně i vzdělání rodičů, případně uvědomění si nevhodných podmínek pro tělesný vývoj ve městě. Naopak nečekaně byly zjištěny horší výsledky u dětí z venkova z obcí pod 2000 obyvatel. Pravděpodobně lze opět uvažovat o vlivu podmínek, kdy rodiče i s dětmi dojíždějí do mateřské školy a zaměstnání, tím se snižuje možnost spontánního pohybu dětí, zároveň je však méně dostupná nabídka řízených aktivit. Pravděpodobně také pohyb dětí není vnímán jako zásadní a důležitý. 16

16 Závěry Na základě měření somatického vývoje a motorické výkonnosti u 2090 dětí ve věku od 3 do 7 let bylo zjištěno, že: 1. Pokračuje růstová akcelerace, tedy generační nárůst výšky a hmotnosti. 2. Objevuje se dřívější nástup růstového spurtu a mírná tendence k růstu BMI - tedy k zvýšení hmotnosti v poměru k výšce. 3. Motorická výkonnost s věkem roste, chlapci vykazují vždy mírně lepší výsledky než dívky, výrazněji u hodu. 4. Srovnání dětí z různých míst bydliště ukazuje spíše pozitivní tendence úrovně výkonnosti u dětí z velkoměsta a negativní tendence, tedy zhoršení, u dětí z obcí pod 2000 obyvatel. Pravděpodobně to ovlivňuje vědomí rodičů a nabídka řízených aktivit i podmínek pro spontánní pohybové aktivity s rodiči. 5. V historickém srovnání je motorická výkonnost spíše stagnující nebo dokonce horší, a to výrazněji v disciplínách náročnějších na koordinaci (hod). 17

17 18

18 1. Tabulky Tab. č. 1: Rozdělení měřených dětí podle krajů, rok 2010 jč jm kv lib ms pce pha plz sč úst vys Celkem chlapci dívky Tab. č. 2: Rozdělení měřených dětí podle krajů a věku, rok 2010 jč jm kv lib ms pce pha plz sč úst vys dohromady mladší než 4 chlapci dívky <4,5) chlapci dívky <5,6) chlapci dívky <6,7> chlapci dívky Tab. č. 3: Rozdělení měřených dětí podle velikosti obce, rok 2010 chlapci dívky obce do obyvatel obyvatel nad

19 Tab. č. 4: Výsledky měření výšky /cm/ u předškolních dětí, rok 2010 Věk Celkově Praha Všechny kraje kromě Prahy obce s méně než 2000 obyv. Jihočeský Jihomoravský Moravskoslezský Ústecký mladší než 4 roky chlapci dívky chlapci dívky chlapci dívky chlapci dívky chlapci dívky chlapci dívky chlapci dívky chlapci dívky a 103,39 103,43 103,35 102,73 104,75 103,50 103,23 102,89 100,56 103,95 102,44 103,08 100,63 105,75 114,46 102,78 102,04 s 6,27 5,26 7,12 4,31 8,83 5,33 6,94 4,28 5,63 5,62 6,35 3,82 4,39 7,10 7,73 5,40 4,70 n a 108,47 108,79 108,12 107,29 110,48 108,95 107,34 107,65 105,90 108,43 107,22 106,81 106,22 111,95 106,57 109,30 109,09 s 5,75 5,60 5,89 4,91 6,37 5,64 8,51 4,86 4,41 4,37 4,74 4,47 5,04 6,98 5,71 6,34 6,46 n a 114,22 114,92 113,50 116,98 114,26 114,56 113,36 115,14 113,54 114,76 113,20 115,07 112,36 110,70 109,00 115,13 113,83 s 5,90 5,85 5,86 5,50 5,76 5,84 5,87 5,47 6,49 5,39 5,47 4,90 6,33 7,81 6,81 5,97 5,27 n a 120,78 121,12 120,43 121,00 121,12 121,14 120,30 120,69 119,88 120,62 119,81 119,65 118,83 115,69 118,83 122,10 120,32 s 6,07 6,30 5,81 5,03 5,94 6,53 5,77 6,28 6,88 6,15 5,98 6,22 5,17 8,26 6,44 6,16 4,86 n Tab. č. 5: Výsledky měření váhy /kg/ u předškolních dětí, rok 2010 Věk Celkově Praha Všechny kraje kromě Prahy obce s méně než 2000 obyv. Jihočeský Jihomoravský Moravskoslezský Ústecký mladší než 4 roky chlapci dívky chlapci dívky chlapci dívky chlapci dívky chlapci dívky chlapci dívky chlapci dívky chlapci dívky a 16,56 16,70 16,42 17,71 17,87 16,61 16,30 16,34 16,15 16,70 15,78 17,08 16,16 17,63 19,69 16,09 16,03 s 2,67 2,46 2,85 3,28 3,41 2,34 2,76 2,55 3,13 2,27 2,37 2,23 3,20 2,83 3,02 2,10 2,39 n a 18,12 18,31 17,92 17,90 19,39 18,35 17,73 18,43 18,25 17,76 17,47 18,37 18,35 20,65 17,83 18,14 17,69 s 2,76 2,86 2,64 2,04 3,03 2,93 2,52 2,69 2,58 1,96 2,57 2,40 2,09 4,60 2,53 3,03 2,45 n a 20,55 20,93 20,14 21,99 20,02 20,75 20,16 21,06 20,65 20,62 19,93 20,71 20,22 19,96 19,52 21,01 19,95 s 3,74 3,96 3,46 3,86 2,36 3,95 3,62 3,51 3,36 3,63 3,76 3,83 3,70 3,86 2,95 4,48 3,41 n a 23,24 23,52 22,94 23,39 22,81 23,55 22,97 23,54 22,79 22,59 22,39 24,42 23,13 21,10 20,15 24,36 22,87 s 4,47 4,37 4,55 3,69 4,73 4,50 4,51 5,34 5,02 3,20 4,29 5,79 4,12 3,61 3,53 4,46 4,14 n

20 Tab. č. 6: Výsledky BMI, rok 2010 Věk Celkově Praha Všechny kraje kromě Prahy obce s méně než 2000 obyv. Jihočeský Jihomoravský Moravskoslezský Ústecký rok n chlapci a 15,58 16,67 15,48 15,40 15,41 16,02 15,66 15,24 s 1,69 2,14 1,60 1,86 1,20 1,31 0,75 1,75 mladší než 4 dívky dohromady chlapci dívky dohromady chlapci dívky dohromady chlapci dívky dohromady n a 15,31 16,16 15,24 15,84 15,06 15,83 14,95 15,35 s 1,59 0,83 1,62 1,94 1,77 2,16 0,92 1,58 n a 15,45 16,43 15,36 15,61 15,19 15,94 15,22 15,29 s 1,65 1,67 1,62 1,91 1,58 1,70 0,92 1,68 n a 15,43 15,55 15,42 15,88 15,09 16,13 16,34 15,14 s 1,69 1,51 1,71 2,00 1,24 2,22 2,46 1,67 n a 15,30 15,85 15,22 16,23 15,05 16,26 15,65 14,91 s 1,78 1,73 1,77 1,65 1,42 1,48 1,30 1,91 n a 15,36 15,71 15,32 16,03 15,07 16,19 16,05 15,02 s 1,74 1,64 1,74 1,87 1,33 1,91 2,07 1,80 n a 15,80 16,00 15,76 15,83 15,62 15,56 16,22 15,79 s 2,40 2,13 2,44 1,94 2,26 2,06 2,01 2,89 n a 15,59 15,33 15,64 15,98 15,47 15,95 16,46 15,34 s 2,02 1,43 2,11 1,92 2,13 2,12 2,27 1,92 n a 15,69 15,66 15,70 15,90 15,55 15,75 16,33 15,57 s 2,23 1,84 2,29 1,93 2,21 2,10 2,13 2,47 n a 15,97 15,91 15,98 16,01 15,53 16,86 15,70 16,32 s 2,25 1,77 2,34 2,33 1,98 2,49 1,71 2,64 n a 15,73 15,43 15,79 15,73 15,52 16,35 15,09 15,76 s 2,32 2,15 2,35 2,50 2,18 2,60 1,56 2,44 n a 15,85 15,68 15,75 15,87 15,53 16,60 15,52 15,75 s 2,29 1,98 2,25 2,42 2,08 2,56 1,69 2,40 n a = průměr s = směrodatná odchylka n = počet měřených 21

21 Tab. č. 7: Výsledky měření běhu na 20 m /s/ u předškolních dětí, rok 2010 Věk Celkově Praha Všechny kraje kromě Prahy obce s méně než 2000 obyv. Jihočeský Jihomoravský Moravskoslezský Ústecký mladší než 4 roky chlapci dívky chlapci dívky chlapci dívky chlapci dívky chlapci dívky chlapci dívky chlapci dívky chlapci dívky a 7,84 7,75 7,93 7,58 7,53 7,77 7,97 9,07 9,02 7,45 8,18 7,72 7,32 7,56 5,89 7,58 8,17 s 1,90 1,80 1,98 0,98 25,69 1,86 2,02 2,34 2,56 2,03 1,83 2,44 0,74 2,07 0,73 1,17 1,94 n a 6,70 6,55 6,85 6,59 6,75 6,55 6,87 6,56 6,64 6,73 7,16 6,23 6,17 5,82 6,50 6,51 6,83 s 1,30 1,29 1,29 1,14 0,88 1,31 1,34 1,14 1,11 1,44 1,55 0,99 0,59 1,45 1,09 1,19 1,29 n a 5,93 5,82 6,05 5,79 6,10 5,82 6,04 5,89 6,00 5,75 5,77 5,61 5,82 5,74 6,35 5,90 6,15 s 0,98 0,94 1,00 0,81 1,16 0,96 0,97 0,88 0,84 0,99 0,72 0,80 0,68 0,70 1,16 1,04 1,08 n a 5,73 5,60 5,85 5,71 5,78 5,58 5,86 5,56 5,63 5,41 5,90 5,61 5,52 5,66 5,66 5,41 5,69 s 1,47 1,43 1,50 0,71 0,67 1,54 1,61 0,78 0,68 1,56 1,88 0,88 0,68 0,99 0,73 1,00 0,85 n Tab. č. 8: Výsledky měření skoku z místa /cm/ u předškolních dětí, rok 2010 Věk Celkově Praha Všechny kraje kromě Prahy obce s méně než 2000 obyv. Jihočeský Jihomoravský Moravskoslezský Ústecký mladší než 4 roky chlapci dívky chlapci dívky chlapci dívky chlapci dívky chlapci dívky chlapci dívky chlapci dívky chlapci dívky a 61,16 60,53 61,77 65,18 71,10 60,09 61,00 54,50 53,69 67,46 59,48 56,42 55,00 65,50 79,62 59,08 60,31 s 23,49 22,27 24,62 15,90 25,69 22,73 24,36 23,00 23,94 23,71 23,01 25,67 24,67 24,54 19,01 19,08 23,89 n a 78,06 80,34 75,66 81,33 81,52 80,24 74,86 78,26 77,54 81,57 77,79 76,24 80,22 89,70 73,13 77,72 73,21 s 22,81 22,96 22,39 20,17 21,87 23,23 22,34 21,25 24,23 21,14 22,07 22,46 27,18 28,39 22,93 23,49 21,16 n a 95,98 96,94 94,96 104,98 103,52 95,54 93,34 88,64 89,86 104,37 102,69 100,03 95,46 73,33 73,36 95,66 93,10 s 24,50 24,53 24,43 24,22 18,90 24,32 25,02 31,45 19,83 22,39 31,98 25,44 15,20 23,42 19,56 22,63 21,08 n a 108,80 112,75 104,74 118,02 116,20 111,64 102,48 101,84 93,93 120,33 107,23 106,35 96,77 86,35 87,08 113,59 101,48 s 24,49 24,45 23,86 21,65 23,08 24,86 23,36 24,41 21,13 26,45 28,68 15,32 15,94 26,57 22,55 20,48 20,83 n a = průměr s = směrodatná odchylka n = počet měřených 22

22 Tab. č. 9: Výsledky měření hodu pravou rukou /cm/ u předškolních dětí, rok 2010 Věk Celkově Praha Všechny kraje kromě Prahy obce s méně než 2000 obyv. Jihočeský Jihomoravský Moravskoslezský Ústecký mladší než 4 roky chlapci dívky chlapci dívky chlapci dívky chlapci dívky chlapci dívky chlapci dívky chlapci dívky chlapci dívky a 331,23 369,40 294,22 349,09 319,20 371,35 292,14 291,41 312,63 372,57 253,30 364,17 373,63 329,13 438,15 379,12 286,92 s 170,14 187,83 141,52 119,73 155,86 192,98 140,05 127,25 149,70 275,31 131,95 156,34 111,08 193,76 110,35 159,45 136,91 n a 407,04 473,88 357,15 473,17 360,31 452,23 356,72 473,47 411,12 414,89 335,45 478,14 378,78 535,00 323,53 454,77 355,90 s 162,58 366,75 127,39 197,45 122,68 175,18 128,01 157,94 126,45 141,69 116,31 158,75 138,67 221,72 126,42 186,83 124,04 n a 527,68 579,87 472,59 646,20 518,58 568,69 464,11 668,38 491,68 515,08 465,41 694,03 491,71 405,67 336,27 586,34 463,23 s 217,19 244,30 167,50 301,33 190,66 231,45 161,44 200,56 148,76 151,69 172,98 191,73 146,25 167,23 146,25 267,67 153,03 n a 678,13 745,71 608,47 722,97 604,71 750,38 609,21 924,30 659,79 610,01 556,86 849,78 659,96 609,74 548,77 759,58 557,75 s 296,73 333,70 233,40 349,86 245,87 330,09 230,86 316,42 248,00 265,19 203,89 328,05 249,25 286,40 333,93 311,72 159,89 n Tab. č. 10: Výsledky měření hodu levou rukou /cm/ u předškolních dětí, rok 2010 Věk Celkově Praha Všechny kraje kromě Prahy obce s méně než 2000 obyv. Jihočeský Jihomoravský Moravskoslezský Ústecký mladší než 4 roky chlapci dívky chlapci dívky chlapci dívky chlapci dívky chlapci dívky chlapci dívky chlapci dívky chlapci dívky a 285,46 296,39 274,79 266,36 256,80 299,23 276,29 220,11 246,63 454,43 290,00 270,83 271,38 264,75 339,23 235,67 258,74 s 163,25 199,27 116,89 71,77 163,49 207,10 112,01 102,77 76,27 333,54 127,99 129,24 86,11 157,30 125,73 89,94 90,04 n a 360,23 391,94 326,69 337,21 294,34 397,60 331,10 383,53 362,38 472,79 375,38 424,19 338,33 369,50 301,00 335,45 295,00 s 143,68 155,21 121,68 126,09 95,97 156,83 124,12 161,62 120,64 168,58 118,44 166,28 140,19 155,70 110,91 121,62 118,18 n a 450,56 488,84 410,16 482,73 412,31 489,87 409,77 483,60 411,51 605,47 481,20 504,59 440,79 373,00 279,77 413,75 380,59 s 186,52 205,14 154,65 203,06 140,32 205,47 157,14 146,05 126,04 222,73 149,82 128,39 111,99 194,44 152,87 170,86 148,32 n a 567,58 624,81 508,60 534,52 451,14 643,34 519,90 583,14 502,65 854,89 621,78 581,00 514,46 462,52 391,38 540,49 458,22 s 255,86 293,67 192,84 213,15 182,75 304,31 192,76 214,64 151,14 390,01 261,53 260,31 163,94 179,04 147,92 217,45 142,33 n a = průměr s = směrodatná odchylka n = počet měřených 23

23 Tab. č. 11: Výsledky měření hodnot BMI u předškolních dětí, rok 2010 Věk Celkově Praha Všechny kraje kromě Prahy obce s méně než 2000 obyv. Jihočeský Jihomoravský Moravskoslezský Ústecký mladší než 4 roky chlapci dívky chlapci dívky chlapci dívky chlapci dívky chlapci dívky chlapci dívky chlapci dívky chlapci dívky a 15,45 15,58 15,31 16,67 16,16 15,48 15,24 15,40 15,84 15,41 15,06 16,02 15,83 15,66 14,95 15,24 15,35 s 1,65 1,69 1,59 2,14 0,83 1,60 1,62 1,86 1,94 1,20 1,77 1,31 2,16 0,75 0,92 1,75 1,58 n a 15,36 15,43 15,30 15,55 15,85 15,42 15,22 15,88 16,23 15,09 15,05 16,13 16,26 16,34 15,65 15,14 14,91 s 1,74 1,69 1,78 1,51 1,73 1,71 1,77 2,00 1,65 1,24 1,42 2,22 1,48 2,46 1,30 1,67 1,91 n a 15,69 15,80 15,59 16,00 15,33 15,76 15,64 15,83 15,98 15,62 15,47 15,56 15,95 16,22 16,46 15,79 15,34 s 2,23 2,40 2,02 2,13 1,43 2,44 2,11 1,94 1,92 2,26 2,13 2,06 2,12 2,01 2,27 2,89 1,92 n a 15,85 15,97 15,73 15,91 15,43 15,98 15,79 16,01 15,73 15,53 15,52 16,86 16,35 15,70 15,09 16,32 15,76 s 2,29 2,25 2,32 1,77 2,15 2,34 2,35 2,33 2,50 1,98 2,18 2,49 2,60 1,71 1,56 2,64 2,44 n Tab. č. 12: Výsledky měření výšky /cm/ u předškolních dětí, porovnání let 1977 a 2010 Věk Celkově Praha Všechny kraje kromě Prahy obce s méně než 2000 obyvateli mladší než 4 roky chlapci dívky chlapci dívky chlapci dívky chlapci dívky chlapci dívky chlapci dívky chlapci dívky chlapci dívky a ,39 103,43 103, ,73 104, ,50 103, ,89 100,56 s ,27 5,26 7, ,31 8, ,33 6, ,28 5,63 n a 106,04 106,50 105,60 108,47 108,79 108,12 107,19 105,80 107,29 110,48 106,43 105,58 108,95 107,34 106,10 104,60 107,65 105,90 s - 4,90 5,00 5,75 5,60 5,89 5,42 4,46 4,91 6,37 4,94 5,01 5,64 8,51 5,00 4,80 4,86 4,41 n a 113,40 113,50 113,30 114,22 114,92 113,50 114,66 113,90 116,98 114,26 113,41 113,26 114,56 113,36 113,50 113,30 115,14 113,54 s - 4,90 4,60 5,90 5,85 5,86 5,14 4,20 5,50 5,76 4,84 4,07 5,84 5,87 4,80 4,90 5,47 6,49 n a 118,65 119,00 118,30 120,78 121,12 120,43 119,64 118,30 121,00 121,12 118,92 118,34 121,14 120,30 118,40 118,00 120,69 119,88 s - 4,60 4,90 6,07 6,30 5,81 4,00 4,90 5,03 5,94 4,77 4,92 6,53 5,77 5,10 4,90 6,28 6,88 n a = průměr s = směrodatná odchylka n = počet měřených 24

24 Tab. č. 13: Výsledky měření hmotnosti /kg/ u předškolních dětí, porovnání let 1977 a 2010 Věk Celkově Praha Všechny kraje kromě Prahy obce s méně než 2000 obyvateli mladší než 4 roky chlapci dívky chlapci dívky chlapci dívky chlapci dívky chlapci dívky chlapci dívky chlapci dívky chlapci dívky a ,56 16,70 16, ,71 17, ,61 16, ,34 16,15 s ,67 2,46 2, ,28 3, ,34 2, ,55 3,13 n a 17,76 17,93 17,60 18,12 18,31 17,92 17,89 17,48 17,90 19,39 17,94 17,65 18,35 17,73 18,00 17,40 18,43 18,25 s - 2,15 2,20 2,76 2,86 2,64 2,19 2,37 2,04 3,03 2,15 2,16 2,93 2,52 2,00 1,90 2,69 2,58 n a 20,11 20,20 20,02 20,55 20,93 20,14 20,37 19,77 21,99 20,02 20,18 20,05 20,75 20,16 20,30 20,30 21,06 20,65 s - 2,60 2,34 3,74 3,96 3,46 2,59 2,45 3,86 2,36 2,60 2,33 3,95 3,62 2,60 2,40 3,51 3,36 n a 22,06 22,29 21,83 23,24 23,52 22,94 22,36 21,82 23,39 22,81 22,28 21,28 23,55 22,97 22,30 21,60 23,54 22,79 s - 2,68 2,68 4,47 4,37 4,55 2,43 2,80 3,69 4,73 2,71 2,67 4,50 4,51 2,80 2,70 5,34 5,02 n Tab. č. 14: Výsledky měření běhu na 20 m /s/ u předškolních dětí, porovnání let 1977 a 2010 Věk Celkově Praha Všechny kraje kromě Prahy obce s méně než 2000 obyvateli mladší než 4 roky chlapci dívky chlapci dívky chlapci dívky chlapci dívky chlapci dívky chlapci dívky chlapci dívky chlapci dívky a ,84 7,75 7, ,58 7, ,77 7, ,07 9,02 s ,90 1,80 1, ,98 25, ,86 2, ,34 2,56 n a 6,75 6,60 6,90 6,70 6,55 6,85 6,60 6,80 6,59 6,75 6,66 6,94 6,55 6,87 6,40 6,80 6,56 6,64 s - 1,60 1,70 1,30 1,29 1,29 1,60 1,40 1,14 0,88 1,63 1,76 1,31 1,34 1,30 1,70 1,14 1,11 n a 6,05 5,90 6,20 5,93 5,82 6,05 6,10 6,40 5,79 6,10 5,86 6,16 5,82 6,04 5,50 5,80 5,89 6,00 s - 1,45 1,60 0,98 0,94 1,00 1,40 1,50 0,81 1,16 1,45 1,63 0,96 0,97 0,90 1,10 0,88 0,84 n a 5,60 5,50 5,70 5,73 5,60 5,85 5,50 6,20 5,71 5,78 5,53 5,65 5,58 5,86 5,30 5,70 5,56 5,63 s - 1,40 2,30 1,47 1,43 1,50 1,30 2,70 0,71 0,67 1,46 1,31 1,54 1,61 1,10 2,30 0,78 0,68 n a = průměr s = směrodatná odchylka n = počet měřených 25

25 Tab. č. 15: Výsledky měření skoku z místa /cm/ u předškolních dětí, porovnání let 1977 a 2010 Věk Celkově Praha Všechny kraje kromě Prahy obce s méně než 2000 obyvateli mladší než 4 roky chlapci dívky chlapci dívky chlapci dívky chlapci dívky chlapci dívky chlapci dívky chlapci dívky chlapci dívky a ,16 60,53 61, ,18 71, ,09 61, ,50 53,69 s ,49 22,27 24, ,90 25, ,73 24, ,00 23,94 n a 85,57 90,50 80,90 78,06 80,34 75,66 85,50 79,60 81,33 81,52 91,04 81,15 80,24 74,86 80,90 79,30 78,26 77,54 s - 81,00 53,40 22,81 22,96 22,39 21,70 20,40 20,17 21,87 85,19 56,41 23,23 22,34 47,70 48,20 21,25 24,23 n a 100,20 102,80 97,50 95,98 96,94 94,96 94,60 90,90 104,98 103,52 103,91 98,32 95,54 93,34 98,80 93,90 88,64 89,86 s - 57,30 55,70 24,50 24,53 24,43 19,70 18,20 24,22 18,90 60,47 58,58 24,32 25,02 19,30 18,70 31,45 19,83 n a 114,35 119,60 109,20 108,80 112,75 104,74 108,50 105,80 118,02 116,20 121,05 109,65 111,64 102,48 107,80 98,90 101,84 93,93 s - 74,90 65,70 24,49 24,45 23,86 26,70 20,90 21,65 23,08 78,88 69,33 24,86 23,36 20,80 19,90 24,41 21,13 n Tab. č. 16: Výsledky měření hodu pravou rukou /cm/ u předškolních dětí, porovnání let 1977 a 2010 Věk Celkově Praha Všechny kraje kromě Prahy obce s méně než 2000 obyvateli mladší než 4 roky chlapci dívky chlapci dívky chlapci dívky chlapci dívky chlapci dívky chlapci dívky chlapci dívky chlapci dívky a ,23 369,40 294, ,09 319, ,35 292, ,41 312,63 s ,14 187,83 141, ,73 155, ,98 140, ,25 149,70 n a 514,82 595,60 438,30 407,04 473,88 357,15 536,20 441,00 473,17 360,31 602,42 437,86 452,23 356,72 616,00 428,00 473,47 411,12 s - 248,40 154,70 162,58 366,75 127,39 199,90 116,30 197,45 122,68 252,48 159,26 175,18 128,01 236,00 149,00 157,94 126,45 n a 826,30 592,60 711,98 527,68 579,87 472,59 765,30 581,40 646,20 518,58 834,63 594,02 568,69 464,11 832,00 640,00 668,38 491,68 s 347,30 189,80-217,19 244,30 167,50 248,40 181,30 301,33 190,66 357,96 190,75 231,45 161,44 353,00 196,00 200,56 148,76 n a 889, ,90 713,90 678,13 745,71 608,47 919,90 669,90 722,97 604, ,33 719,50 750,38 609, ,00 701,00 924,30 659,79 s - 395,90 223,00 296,73 333,70 233,40 285,70 190,10 349,86 245,87 403,81 226,20 330,09 230,86 372,00 229,00 316,42 248,00 n a = průměr s = směrodatná odchylka n = počet měřených 26