Horizon evropský program podpory výzkumu a inovací. Radoslav Delina a kolektiv

Transkript

1 Horizon 2020 evropský program podpory výzkumu a inovací Radoslav Delina a kolektiv

2

3 Horizon 2020 evropský program podpory výzkumu a inovací Radoslav Delina a kolektiv 1. vydání, 2014

4 Ing. Jan Březina poslanec Evropského parlamentu člen skupiny ELS člen výboru pro průmysl, výzkum a energetiku delegát pro vztahy se zeměmi jihovýchodní Evropy náhradník ve výboru pro regionální rozvoj a delegace ve výborech proparlamentní spolupráci EU - Arménie, EU - Ázerbájdžán a EU - Gruzie Česká republika Kancelář poslance Evropského parlamentu Jeremenkova 42, CZ Olomouc tel.: fax: brezina@ janbrezina.cz Bruxelles Parlement européen Bât. Altiero Spinelli, 03F361 60, rue Wiertz / Wiertzstraat 60 B-1047 Bruxelles/Brussel Strasbourg Parlement européen Bât. Louise Weiss, T , avenue du Président Robert Schuman CS 91024, F Strasbourg Cedex

5 S mnohem širší účastí a významným posunem směrem k inovacím H2020 pomůže vydláždit cestu k ekonomickému oživení v Evropě a bude dlouhodobým motorem pro vytváření pracovních míst a růstu. Maria Da Graça Carvalho poslankyně Evropského parlamentu Pravidla účasti na programu Horizon 2020 přinesou podstatné zlepšení pro účastníky zkrácení doby přidělení grantu na osm měsíců a snížení administrativní zátěže. Christian Ehler poslanec Evropského parlamentu 5

6 Vážení čtenáři, jako poslanec Evropského parlamentu za Evropskou lidovou stranu (EPP) od roku 2004 do roku 2014 jsem ve výboru ITRE (kompetence pro průmysl, výzkum a energetiku) měl možnost podílet se na formování dvou klíčových programů financování vědy výzkumu a inovací. Jednalo se o 7. Rámcový program pro vědu a výzkum (7. RP) v minulém programovacím období a o program, který se nyní rozbíhá, tj. Horizon 2020 (H2020) pro příštích 7 let. Je nutno zdůraznit, že EPP jako nejsilnější frakce v Evropském parlamentu vždy zdůrazňovala klíčový význam vědy, výzkumu a inovací. Z jejího středu byli i dva zpravodajové pro legislativní návrhy programu H2020. Prvním je Christian Ehler (Zpráva o pravidlech účasti v H2020) a druhým je Maria Da Graça Carvalho (Zpráva pro zvláštní program provádění H2020). Další z nás byli stínovými zpravodaji pro různé části programu H2020. Nad přípravou tohoto programu jsme v příslušném výboru strávili několik let. Má domovská politická frakce vždy zdůrazňovala nutnost rozvoje Evropského výzkumného prostoru (ERA). V České republice i ve všech dalších tzv. nových členských zemích nebyla míra účasti v 7. RP dostatečná. Je to způsobeno celým komplexem příčin, z nichž často udávaným důvodem je složitost struktury těchto programů a administrativní zátěž. Tato publikace má alespoň v základních rysech popsat H2020, jeho strategické souvislosti a implementační systém včetně popisu druhů dokumentů. Chtěl bych tímto způsobem přispět k objasnění základních struktur a pojmů pro naši výzkumnou veřejnost a především pro ty, kteří budou stát před problémem, jak uspět v programu H2020. Možná, že někoho překvapí, že jsem oslovil slovenský autorský kolektiv v čele s doc. Radoslavem Delinou. Měl jsem k tomu dva hlavní důvody. Tím prvním je fakt, že příručku vydávám s přispěním mé politické frakce v Evropském parlamentu, takže jsem z důvodu neutrality neoslovil domácí renomované instituce, např. Technologické centrum Akademie věd, i když v závěrečné části na něj odkazuji. Druhým důvodem je to, že u slovenských kolegů na různých úrovních jsem našel kromě potřebné kvalifikace i nadšení pro věc a ochotu se o znalosti v dané oblasti podělit. Problémy s účastí v evropských programech pro vědu a výzkum mají obě země podobné. Vzhledem k tomu, že lze očekávat úbytek zdrojů pro vědu a výzkum ze strukturálních fondů po roce 2020, mělo by být celospolečenským zájmem zvládnutí orientace v H2020, protože se jedná o globálně největší program financující vědu výzkum a inovace. Byli bychom úspěšnější, kdybychom se naučili spolupracovat a více sdílet informace. Tato příručka je malým pokusem v tomto směru. Jan Březina 6

7 Informace pro čtenáře Příručka Horizon 2020 Evropský program podpory výzkumu a inovací představuje nový program Evropské komise na podporu výzkumu, vývoje a inovací v Evropské unii. V rámci informací, které jsou uvedeny v příručce, jsme postupovali v souladu s oficiálními zdroji Evropské komise aktuálními v době tvorby příručky. Pro lepší orientaci čtenáře jsme v některých částech ponechali původní anglické pojmy, které jsou těžko přeložitelné do češtiny. Naším cílem je, aby neztratily svůj původní význam a aby si čtenář osvojil zejména ty pojmy, s nimiž se může setkat při práci s oficiálními materiály při tvorbě projektových záměrů, případně při studiu dalších oficiálních materiálů EK v anglickém jazyce. Je třeba upozornit na to, že v příručce uvádíme popisy podporovaných oblastí v jednotlivých pilířích, jež jsou aktuální pouze pro pracovní program v prvním období 2014 až 2015, jak je to vysvětleno ve druhé kapitole. V některých případech se mohou oblasti pro následující pracovní programy výrazněji měnit, proto je nutné nové programy pro další roky sledovat a nastudovat. V některých případech uvádíme i příklady výzev pro toto první období, aby výzkumníci, kteří s Horizon 2020 začínají, měli lepší představu o podobě konkrétních výzev. Uváděné rozpočty jsou přepočítané v současných cenách. Při charakteristice projektů a typů aktivit jsou uváděny parametry s hodnotami, jež jsou obvyklé a nejčastější. To však neznamená, že jsou striktně dány a nemohou být ve zvláštních případech odlišné. Např. délka a rozpočty projektů nejsou výslovně v H2020 závazně dány nebo omezeny, ale jsou pouze doporučeny. Musí se totiž odvíjet od typu, náročnosti a rozsáhlosti projektu. Informace pro malé a střední podniky prezentujeme v samostatné kapitole souhrnně, i když se mohou některé dílčí údaje objevit i v jiných částech příručky. Autorům šlo totiž o to, aby tato část příručky poskytovala ucelený soubor poznatků pro specifickou skupinu malých a středních podniků zajímajících se o možnosti zapojení se do inovačních a výzkumných aktivit v H2020. Při popisu možností, které otevírá H2020 pro účast všech aktérů jsme zvolili způsob výkladu vycházející z praktických charakteristik účasti v programu H2020, vedoucí ke konkrétním oblastem zaměření výzkumných aktivit. Proto detailní popis struktury programu H2020 určené k realizaci jeho hlavních cílů uvádíme až v kapitole 2.10 a dalších oddílech. Radoslav Delina 7

8

9 Autoři jednotlivých kapitol Radoslav Delina kapitola 1 až 5, 7 Daniel Straka kapitola 1 až 5, 7 8 Ivan Filus kapitola 6 Martin Dujčák kapitola 3, 7 Jana Červeňáková kapitola 1, 2, 7 Kamil Katrenič kapitola 2, 4, 5 9

10

11 O hlavních autorech Radoslav Delina je docentem na Ekonomické fakultě Technické univerzity v Košicích. Je zástupcem ČR v EU RTD Evaluation Network pod DG Research and Innovation a také člen pracovní skupiny pro Model Grant Agreement v Horizon Věnuje se hlavně výzkumům v oblasti Digitální společnosti a vlivu informačních a komunikačních technologií (ICT) na různé socioekonomické domény. Participoval na více jako 40 mezinárodních (např RP, Leonardo da Vinci) a národních projektech. Zároveň lokálně koordinoval mezinárodní výzkumné projekty v rámci 6. a 7. rámcového programu a Operačního programu Střední Evropa v oblasti výzkumů řízení elektronického obchodu a informační společnosti. Je národním expertem a korespondentem pro evropské iniciativy Evropské komise ebusiness w@tch, ework, Construst, e-skills For The 21st Century aj. Je členem programových výborů několika světových konferencí (např. IDIMT, IRMA, IBIM, ICTME, EC-Web, collecter IberoAmerica, BledConference a dalších). Působí jako recenzent odborných a vědeckých časopisů, publikací a iniciativ. Působí zároveň jako hodnotitel projektových záměrů v národních i mezinárodních grantových schématech. Habilitoval na Univerzitě Hradec Králové, Fakultě informatiky a managementu v oboru Systémové inženýrství s tématem Budování důvěry na elektronických obchodních platformách. Daniel Straka působil po absolvování Univerzity Komenského v Bratislavě na Ministerstvu školství a mládeže ČR a následně na Úřadu vlády ČR. Zde se zaměřoval na oblast tvorby politik výzkumu a problematiku znalostní společnosti. Následně pracoval v České organizaci pro výzkumné a vývojové aktivity jako analytik a následně jako výkonný ředitel. Zastupoval Slovenskou republiku v několik programových výborech 7. rámcového programu a programu Horizont V současnosti působí jako vedoucí kontaktní kanceláře SR pro výzkum a vývoj v Bruselu. Ivan Filus vystudoval Ekonomickou univerzitu v Bratislavě se zaměřením na technologický management firem. Od roku 1997 působí jako konzultant ve společnosti BIC Bratislava, kde se věnuje podpoře výzkumu, inovací, transferu technologií a podpoře inovačních firem. Podílel se na realizaci více než 50 evropských projektů zaměřených na podporu výzkumu a inovací. Od roku 1998 působí v podpůrných strukturách ČR pro Rámcové programy EU pro výzkum a inovace jako Národní kontaktní bod a člen programového výboru se zaměřením na ICT (RP5), MSP a Mezinárodní spolupráci (FP7). V současnosti působí také jako Národní kontaktní bod pro Inovace v MSP a Přístup k financím pro program Horizon Od roku 2008 působí jako správní koordinátor zastoupení Enterprise Europe Network na Slovensku. Autoři publikace děkují Martinu Dujčákovi, Janě Červeňákové a Kamilu Katreničovi za pomoc při tvorbě této příručky a Marcele Groholové a Antonínovi Lavrinovi za cenné konzultacie. 11

12

13 Obsah Přehled zkratek Priority Evropské unie v oblasti vědy, výzkumu a inovací Strategie Evropa Vlajkové iniciativy Horizon Cíle H Klíčové programové dokumenty H Specifický program (Specific Programme) Strategický program (Strategic Programme) Pracovní program (Work Programme) Základní charakteristika projektů H Změny v H2020 oproti 7. RP Řízení programu Nové typy nástrojů Financování projektů Administrace projektu Porovnání 7. RP a H Struktura programu H Typy aktivit ve výzvách H Výzkumné a inovační projekty (Research and Innovation Actions RIA) Inovační projekty (Innovation Actions IA) Koordinační a podpůrné projekty (Coordination & Support Action CSA) Projekty hraničního výzkumu financované ERC (ERC Frontier Research Grants) Projekty Marie Skłodowska-Curie (Marie Skłodowska-Curie Actions MSCA) Nástroje pro MSP SME Instrument (SMEINST) Rychlé zavedení inovací (Fast track to innovation FTI) Zakázka před komerčním využitím (Pre-commercial Procurement PCP) Veřejné zakázky inovačních řešení (Public procurement of innovative solutions PPI) ERA-NET Cofund Motivační ocenění (Inducement prizes)

14 3 EXCELENTNÍ VĚDA Evropská rada pro výzkum (European Research Council ERC) Budoucí a vznikající technologie (Future and Emerging Technologies FET) Marie Skłodowska-Curie Actions (MSCA) Evropské výzkumné infrastruktury Vedoucí postavení průmyslu Vedoucí postavení v rámci podpůrných a průmyslových technologiích (LEIT) Inovace v malých a středních podnicích a přístup k rizikovému kapitálu Společenské výzvy Zdraví, demografické změny a kvalita života Potravinová bezpečnost, udržitelné zemědělství a lesnictví, mořský a námořní výzkum, výzkum vnitrozemských vod a bioekonomika Bezpečná, čistá a efektivní energie Inteligentní, zelená a integrovaná doprava Aktivity v oblasti klimatu, životní prostředí, efektivita zdrojů a suroviny Evropa v měnícím se světě inkluzivní, inovativní a reflektivní společnost Bezpečné společnosti ochrana svobody a bezpečnosti Evropy a jejích obyvatel Malé a střední podniky v programu H Příležitosti pro SME v programu H Co je malý a střední podnik (SME)? Kde se mohou SME zúčastnit programu H Společné výzkumné a inovační projekty Nástroj pro SME Finanční nástroje Stáže a mobility Fast track to innovation (FSI) Nástroj pro SME Pro koho je určený Nástroj pro SME Metodologie 3 fáze: od myšlenky k uvedení produktu na trh Na co je třeba myslet při projektech Nástroje pro SME Jak připravit a podat návrh Kdo a jak bude návrh hodnotit Koučování a podpora rozvoje inovačního managementu Doporučení pro Nástroj pro SME

15 6.3 Další podpůrné nástroje pro SME v programu H Aktivity oblasti Inovace v SME Další evropské programy a iniciativy pro SME Eurostars Rámcový program EU na podporu konkurenceschopnosti firem a SME (COSME) Enterprise Europe Network Výzkumná partnerství Synergie a Šíření excelentnosti a rozšiřování účasti Synergie mezi Evropskými strukturálními fondy a H Šíření excelentnosti a rozšiřování účasti Teaming Twinning ERA Chairs Ostatní aktivity Slovník pojmů a zkratek k projektu H Důležité informace a kontaktní osoby pro H2020 v ČR

16 16

17 Seznam použitých zkratek 5G pokročilé síťové infrastruktury pro budoucnost 7. RP, FP7 7. Rámcový program pro vědu a výzkum ARTEMIS společný podnik pro provádění společné technologické iniciativy pro vestavěné počítačové systémy AZ asociovaná země Evropské unie BBI bioprůmysl CEF nástroj pro propojení Evropy CIP Rámcový program na podporu konkurenceschopnosti a inovací CliK EU Propojení znalostí z oblasti klimatu pro Evropu COFUND mezinárodní program na financování vědecko-výzkumných pobytů a doktorandských studijních programů CORDIS Informační služba Evropské unie pro výzkum a vývoj COSME Rámcový program EU na podporu konkurenceschopnosti firem a malých a středních podniků COST European Cooperation in Science and Technology CS2 Čisté nebe 2 CSA koordinační a podpůrná akce ČZ členská země Evropské unie DG generální ředitelství Evropské komise EASME Výkonná agentura pro malé a střední podniky ECSEL Elektronické komponenty a systémy EDA Evropská obranná agentura EEN Evropská síť podniků EGVI Ekologické automobily EIB Evropská investiční banka EID European Industrial Doctorates EIF Evropský investiční fond EIP Evropské inovační partnerství EIT Evropský institut pro inovace a technologie EJD European Joint Doctorates EK Evropská komise EMSA Evropská agentura pro námořní bezpečnost ENIAC Společný podnik pro nanoelektroniku EP Evropský parlament ETP Evropská technologická platforma ERA Evropský výzkumný prostor ERA-NET Evropská výzkumná síť 17

18 ERC ERCEA ERIC ES ESF, ESIF ESFRI ETN EU Evropská výzkumná rada Agentura implementující programy Evropské výzkumné rady Konsorcium pro evropskou výzkumnou infrastrukturu Evropské společenství Evropské strukturální a investiční fondy Evropské strategické fórum pro výzkumné infrastkruktury European Training Networks Evropská unie EU2020 Evropa 2020 EUROPOL Evropský policejní úřad FCH2 Palivové články a vodík 2 FeB2 FET FETOPEN FETPROACT FoF2 FP6 Energeticky efektivní budovy budoucí a vznikající technologie část programu týkající se budoucích a vznikajících technologií část programu týkající se budoucích a vznikajících technologií Továrny budoucnosti 6. Rámcový program pro vědu a výzkum FRONTEX Evropská agentura pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie FTI rychlá cesta k inovacím FTO svoboda provozovat (freedom to operate) GÉANT pan-european data network for the research and education community GPC Skupina pro společné plánování GSS globální systémy vědy H2020 Horizont 2020 HBP Human Brain Project HPC vysoce výkonné počítačové služby I3S systém pro analýzy a aktuální informace o stavu a implementace prvků Unie inovací IA Inovační akce ICT informační a komunikační technologie IF Individual fellowships IKT informační a komunikační technologie IMI2 Inovativní léčiva 2 IPR práva k duševnímu vlastnictví IPS integrované projekty IRC Centra pro přenos inovací IT informační technologie ITN inovativní školící sítě 18

19 JPI JPND JRC JTI KBBE KET KIC LEAR LEIT MPS MSCA P2P PCP PDV PIC PPI PPP R&D REA RIA RIS3 RISE RSFF RSI SBIR SET PLAN SME SMEINST SRA STREPs TRL ZIS Iniciativa společného plánování EU Joint Programme Neurodegenerative Disease Research Společné výzkumné centrum Společná technologická iniciativa knowledge-based bio-economy Key Enabling Technologies Znalostní a inovační centra osoba pověřena organizací ke spravování údajů o organizaci v účastnickém portálu programu H2020 (Legal Entitity Appointed Representative) vedoucí postavení v základních a průmyslových technologiích malé a střední podniky Akce Marie Curie-Skłodowské veřejno-veřejné partnerství předkomerční zadávání veřejných zakázek práva duševního vlastnictví identifikační kód účastníka veřejné zadávání inovativních řešení partnerství veřejného a soukromého sektoru, veřejno-soukromé partnerství výzkum a vývoj Výkonná agentura pro výzkum Výzkumné a inovační akce Strategie inteligentní specializace Výměna výzkumných a inovačních pracovníků Finanční nástroj na sdílení rizika Risk Sharing Instruments Program inovačního výzkumu pro malé podniky v USA Evropský strategický plán pro energetické technologie malé a střední podniky nástroje pro malé a střední podniky strategický plán výzkumu malé a střední kooperační projekty v 7.RP Technologická úroveň připravenosti znalostní a inovační společenství 19

20 20

21 Priority Evropské unie v oblasti vědy, výzkumu a inovací 1 Priority Evropské unie v oblasti vědy, výzkumu a inovací Výzkum, vývoj a inovace patří dlouhodobě mezi priority Evropské unie (EU) i Evropské komise (EK) a jsou součástí evropské strategie pro inteligentní, udržitelný a inkluzivní růst Evropa Přenos nových a inovativních produktů a služeb do tržního prostředí přispívá k inteligentnímu růstu, rozvoji počtu pracovních míst a řešení celospolečenských výzev a problémů. Podporou produktivity práce, konkurenceschopnosti průmyslu a rozvoje ekologických a efektivních zdrojů současně přispívá k trvale udržitelnému růstu ekonomiky a společnosti jako celku. Po 7. Rámcovém programu pro výzkum technologický vývoj a demonstrace (FP7, dále 7. RP) z předcházejícího programového období byl spuštěn další program pro podporu vědy a výzkumu pod názvem Horizon 2020 (dále jen H2020). Je to nový grantový program EU v oblasti výzkumu, vývoje a inovací s celkovým rozpočtem cca 78 miliard eur, který bude probíhat v letech Jde v pořadí o osmý výzkumný rámcový program a zároveň o jeden z největších světových výzkumných grantových projektů financovaných z veřejných zdrojů. Cílem programu H2020 je implementovat Inovační unii, jednu z evropských vlajkových iniciativ strategie Evropa 2020 (Europe 2020, EU2020) za účelem zabezpečení konkurenceschopnosti na globální úrovni. 1.1 Strategie Evropa 2020 Strategie Evropa 2020 (dále jen EU2020) představuje dlouho očekávaný plán, kterým chce EU čelit velkým celospolečenským výzvám. Hospodářská krize v minulém období odhalila největší slabiny ekonomiky sužované problémy, jako jsou globalizace, nedostatek zdrojů a stárnutí obyvatelstva. Podle EK tyto problémy lze překonat, pokud se Evropa dokáže transformovat na ekologičtější a inovativnější trh podporující sociální blahobyt. EU stanovila pět klíčových oblastí, jejichž cíle chce splnit do konce tohoto desetiletí. Jde o oblasti zaměstnanosti, vzdělávání, výzkumu a inovací, sociální inkluze, ochrany klimatu a snižování chudoby. Pokrok dosažený při uskutečňování těchto cílů se bude posuzovat na základě pěti hlavních cílů stanovených na úrovni EU, které budou muset členské státy transformovat na národní (vnitrostátní) cíle. Ty budou vycházet z následujících předpokladů: Hlavní cíle do roku Zaměstnanost Věda a výzkum Emise Vzdělání Snižování chudoby míra zaměstnanosti obyvatelstva ve věku let by měla dosáhnout 75 % úroveň investic do výzkumu a vývoje by měla dosáhnout 3 % HDP EU o 20 % skleníkových plynů méně s limitem 30 % při vyhovujících podmínkách; využívání 20 % obnovitelných zdrojů energie a 20 % zvýšení energetické efektivnosti podíl obyvatelstva s předčasně ukončenou školní docházkou pod 10 %, minimálně 40 % mladých lidí by mělo mít vysokoškolské vzdělání redukce počtu lidí ohrožených chudobou o 20 milionů

22 Horizon 2020 evropský program podpory výzkumu a inovací Strategie vychází z podpory klíčových oblastí: nízkouhlíkového hospodářství, investic do vývoje nových inteligentních produktů a služeb, využití potenciálu digitální ekonomiky a modernizace vzdělávání a odborné přípravy. Ve strategii 2 se navrhuje, aby se vlády členských zemí dohodly na svých vlastních předsevzetích zohledňujících jejich místní podmínky, která přispějí k dosažení cílových parametrů EU jako celku. Pokrok v této oblasti bude EK sledovat a upozorňovat na neadekvátní kroky. 1.2 Vlajkové iniciativy Strategie EU obsahuje 7 vlajkových iniciativ, které by EU měla přijmout s cílem podpořit růst a zaměstnanost. Mezi ně patří programy pro zlepšení podmínek a přístupu k financování výzkumu a inovací, rychlejší zavádění vysokorychlostního internetu a zvyšování podílu využívání energie z obnovitelných zdrojů. Evropa v roce 2020 bude závislá na splnění závazků na obou úrovních, tedy na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni jednotlivých zemí. Na úrovni EU byla učiněna klíčová rozhodnutí k vybudování jednotného trhu v oblasi služeb, energetiky a digitálních produktů a k potřebě investovat do přeshraničních vazeb. Na vnitrostátní úrovni musí být odstraněny překážky bránící hospodářské soutěži a tvorbě pracovních míst. Strategie EU2020 se spoléhá na nové administrativní struktury. Jejich jádrem je tzv. evropský semestr, roční cyklus koordinace hospodářské politiky, který zahrnuje politická usnesení na úrovni EU ze strany Evropské komise a Evropské rady, reformní závazky členských států a doporučení pro jednotlivé země, speciálně připravená EK a schválená na nejvyšší úrovni národních lídrů v Evropské radě. Tato doporučení budou předána jednotlivým zemím s přihlédnutím k jejich vnitřní politice a rozpočtu. Těchto sedm vlajkových iniciativ představuje závazek pro EU a její členské státy v identifikovaných klíčových oblastech. Pro dosažení cílů strategie EU 2020 je bezprostřední prioritou definování strategií k překonání krize, snaha o reformu finančního systému pro zajištění rozpočtové konsolidace jako předpokladu dlouhodobého růstu a posílení koordinace v rámci hospodářské a měnové unie. 4 Implementace těchto iniciativ je společnou prioritou a bude vyžadovat kroky na všech úrovních: organizací na úrovni EU, členských států, místních i regionálních orgánů. 7 vlajkových iniciativ inteligentní růst Udržitelný růst Inkluzivní růst Digitální program pro Evropu Unie inovací Mládež v pohybu Evropa efektivně využívající zdroje Integrovaná průmyslová politika pro éru globalizace Program pro nové zručnosti a nová pracovní místa Evropská platforma pro boj proti chudobě 7 vlajkových iniciativ strategie Evropa

23 Priority Evropské unie v oblasti vědy, výzkumu a inovací Inteligentní růst 1. Digitální agenda pro Evropu: Digitální program pro Evropu 6 předpokládá využívání udržitelných hospodářských a sociálních výhod, které přináší jednotný digitální trh prostřednictvím ultrarychlého internetu a interoperabilních aplikací v různých oblastech (podnikání, obchod, sociální služby, energie atd.). Zaměřuje se především na vytvoření jednotného digitálního trhu, větší interoperabilitu a podporu standardů, posílení důvěry a bezpečnosti on-line, podporu přístupu k rychlostnímu a vysokorychlostnímu internetu pro všechny, investice do výzkumu a inovací, kultury, znalostí a digitální integrace, jakož i vytvoření a využívání digitálních inteligentních technologií ve společnosti. 2. Unie inovací Tato iniciativa, kterou EK předložila v rámci strategie EU2020, má zlepšit podmínky pro inovace ve všech fázích výzkumu a vývoje, včetně podpory sbližování vědy s trhem s cílem podpořit komercionalizaci výsledků. To by mělo také mít pozitivní dopad na zaměstnanost, zelený růst a společenský rozvoj v EU v horizontu roku Zaměřuje se hlavně na rozvoj znalostí a dovedností, podporu inovativních podniků a kreativity, maximální přínos výsledků pro region a společnost a rozvoj inovativního partnerství. 3. Mládež v pohybu Jde o zvyšování kvality a mezinárodní atraktivity evropského vysokoškolského systému vzdělávání prostřednictvím podpory a propagace mezinárodní mobility studentů a mladých profesionálů. Například nabídky volných pracovních míst ve všech členských zemích by měly být lehce dostupné v celé Evropě a v návaznosti na to by se měl zdokonalit systém uznávání odborné kvalifikace a zkušeností. Udržitelný růst 4. Evropa efektivně využívající zdroje Hlavní iniciativa v rámci strategie EU2020 zaměřená na efektivní využívání zdrojů podporuje přechod na energeticky efektivní, nízkouhlíkové hospodářství zajišťující udržitelný růst. Naše ekonomika a kvalita našeho života závisí na dostupnosti přírodních zdrojů. Zvýšení efektivity využívání zdrojů v Evropě povede k vytvoření důležitých obchodních příležitostí, zvýšení produktivity, snížení nákladů a posíleni konkurenceschopnosti. Evropa by měla dodržet plnění cílů pro rok 2020, pokud jde o výrobu energie, energetickou účinnost a spotřebu. To by do roku 2020 mělo jen na dovozu ropy a zemního plynu vést k úsporám ve výši 60 miliard eur. 5. Integrovaná průmyslová politika pro éru globalizace Integrovaná průmyslová politika 7 staví do středu zájmu konkurenceschopnost a udržitelnost průmyslu v EU. To vyžaduje, aby byla průmyslová politika chápána ve svém širším smyslu, zaměřila se na strategie, které mají přímý dopad na náklady, cenu a inovativní konkurenceschopnost průmyslu a jednotlivých odvětví, ale také zvážila, jaké účinky budou mít na náklady, cenu a inovativní konkurenceschopnost ostatní politické iniciativy. Nová politika průmyslových inovací podpoří vývoj a obchodní využívání takového zboží a služeb, které prostředníctvím klíčových technologií zvýší jejich konkurenceschopnost a přinesou co největší užitek z globalizace. To v sobě zahrnuje nejenom politiku jednotného trhu a obchodu, ale také jednotu v oblasti dopravy, energetiky, životního prostředí nebo sociální politiky a ochrany spotřebitelů

24 Horizon 2020 evropský program podpory výzkumu a inovací Inkluzivní růst 6. Program pro nové dovednosti a nová pracovní místa Program pro nové dovednosti a nová pracovní místa vytváří podmínky pro modernizaci trhů práce s cílem zvýšit zaměstnanost a zajistit udržitelnost sociálních systémů pro období, kdy začnou generace silných populačních ročníků odcházet do důchodu. To je možné dosáhnout tím, že podpoříme reformy ke zvýšení přizpůsobivosti a bezpečnosti na trhu práce. Jde zejména o poskytnutí kvalifikace, která bude odpovídat současným a budoucím potřebám zaměstnavatelů, zlepšení kvality pracovních míst a zabezpečení lepších pracovních podmínek, jakož i podmínek v oblasti vytváření pracovních míst. EK současně zdůrazňuje potřebu předvídání a vyrovnávání nabídky a poptávky pro tvorbu nových pracovních míst a získávání nových dovedností Evropska platforma pro boj proti chudobě a sociálnímu vyčleňování Hlavním cílem této evropské platformy je snížení počtu osob trpících chudobou nebo sociálním vyloučením o 20 milionů tak, aby se mohly aktivně zapojit do života společnosti. 9 Základ platformy tvoří opatření v pěti oblastech. Jde o opatření napříč celou společností a politickým spektrem, která se týkají například trhu práce, minimální mzdy, zdravotní péče, vzdělávání, bydlení a financí; jde o lepší využívání finančních prostředků EU s cílem podpořit sociální začlenění osob, o podporu spolehlivých důkazů o pozitivech i negativech při inovaci v sociální oblasti dříve, než dojde k jejich realizaci; dále jde o oblast partnerské spolupráce s občanskou společností, o efektivnější podporu provádění změn v oblasti sociální politiky (účast osob žijících v chudobě je nyní považována za katalyzátor pro strategie integrace); poslední okruh tvoří otevřené metody koordinace s cílem zlepšení spolupráce v oblasti sociální ochrany a sociálního začleňování Unie inovací Budoucnost Evropy je propojená s její silou inovovat. Znalosti Dobré myšlenky na trh Regionální a sociální výhody Inovační partnerství Mezinárodní spolupráce Unie inovací je jednou ze sedmi stěžejních iniciativ strategie EU2020, jež má zabránit úniku inovačního potencionálu. 11 Evropa vydává každý rok na výzkum a vývoj o 0,8 % HDP méně než USA a o 1,5 % méně než Japonsko. Tisíce nejlepších výzkumníků a inovátorů se přesunují do zemí, kde jsou podmínky pro výzkum lepší. I když je trh EU největší na světě, zůstává roztříštěný a nedostatečně vstřícný vůči inovacím, zatímco ostatní země jako Čína či Jižní Korea se v tomto směru velmi rychle přibližují. Proto jsou stěžejním a zároveň kritickým cílem této iniciativy investice do budoucnosti, a to zejména zvýšením výdajů na výzkum a vývoj; ty mají do roku 2020 dosáhnout 3 % HDP. To by mělo vést k vytvoření 3,7 milionů pracovních míst a zvýšení ročního HDP přibližně o 795 miliard eur v roce Unie inovací proto chce vytvořit vstřícnější prostředí pro inovace, výzkum a vývoj v Evropě. Pro podporu výzkumu a jeho využitelnosti je potřebné posílit každý článek v inovačním řetězci, a to od základního výzkumu až po uvedení jeho výsledků na trh

25 Priority Evropské unie v oblasti vědy, výzkumu a inovací Mezi základní akční oblasti patří: Posílení evropské znalostní báze (základny) vzhledem k tomu, že výzkum a vzdělání jsou klíčovým faktorem při vytváření inovací. Komise chce také podpořit spolupráci akademického sektoru s průmyslem, vyvinout nové studijní plány, které by měly zaplnit mezery na trhu inovačních schopností. EU a členské státy se musí také spojit při vytváření prioritních evropských výzkumných infrastruktur i v oblasti mezinárodní vědeckotechnické spolupráce. Podpora komercionalizace dobrých nápadů a inovativních podniků, které musí mít lepší přístup na trh a k financování prostřednictvím vhodných nástrojů a zdrojů financování. Musí se usnadnit činnost podniků na vnitřním trhu, a to zejména zavedením jednotného patentového systému EU a systému urovnávání případných sporů, ale také zlepšením interoperability inovativních produktů a systémů. Podpora kreativity společnými výzkumnými iniciativami, přenosem technologií mezi členskými státy, právem na ochranu duševního vlastnictví a volným přístupem k výsledkům veřejného výzkumu. Maximalizace výhod pro regiony a společnost prostřednictvím snížení regionálních disparit v oblasti využívání tvorby inovací. Záměrem Unie inovací je zahrnout do inovací každého občana EU hlavně v oblasti sociálních inovací. Zavádění inovačního partnerství, v němž Unie inovací prosazuje nový přístup založený na partnerství zúčastněných stran veřejného a soukromého sektoru na regionální, národní a evropské úrovni a které se podílí na celém řetězci výzkumu a inovací. Toto partnerství pomůže Evropě rychleji využít její inovační potenciál a tím vytvořit v budoucnosti náskok na trzích. 12 Posílení a zefektivnění vnější spolupráce Evropy s jejími mezinárodními partnery. Cílem je otevřít přístup do programů výzkumu a vývoje a zajistit srovnatelné podmínky v zahraničí. To také znamená, že EU a její členské státy by měly zajistit vědeckou spolupráci se zeměmi třetího světa na základě rozvoje společných přístupů a zájmů a k jejich ochraně. I 3 S systém pro analýzy a aktuální informace o stavu a implementaci prvků Unie inovací Pro zabezpečení plné informovanosti o stavu Unie inovací a jejích aktivitách zavedla EK platformu s názvem Inteligentní informační systém Unie inovací. Poskytuje jednoduchý přístup k aktuálním a komplexně porovnatelným informacím o povaze a realizaci všech 34 závazků Unie inovací, které byly prezentovány EK v říjnu Pro zabezpečení financování vědeckovýzkumných a inovačních aktivit spojených s Unií inovací byl vytvořen finanční nástroj H2020, který bude charakterizován dále. Systém poskytuje podrobnejší spravodajské informace týkající se každého závazku. To umožňuje další zkoumání klíčových otázek, kterými se zabývá, a poskytuje také další podpůrné údaje a analýzy

26 Horizon 2020 evropský program podpory výzkumu a inovací 2 Horizon 2020 Horizon 2020 je největším výzkumným a inovačním programem na světě. Jeho rozpočet (přibližně 78,6 mld. eur na období ) je nejvyšší v historii rámcových programů EU. Předpokládá se, že tyto prostředky přitáhnou další investice ze soukromého sektoru. Tento program by měl zajistit přelomové objevy, vědeckou výjimečnost a světové prvenství v přenosu významných nápadů a myšlenek z vědeckých laboratoří na trh. Vzhledem k dopadům na ekonomický růst a vytváření pracovních míst má H2020 politickou podporu evropských lídrů a členů europského parlamentu, kteří deklarovali význam tohoto nástroje jako investice do naší budoucnosti. H2020 je finančním nástrojem implementujícím Unii inovací pro zabezpečení globální konkurenceschopnosti EU. Má odstranit inovační bariéry a zjednodušit spolupráci veřejného a soukromého sektoru při tvorbě inovací a podpořit zájem o investice do oblasti vědy a výzkumu. Z jeho rozpočtu je možné financovat inovativní myšlenky formou projektů, na kterých budou kooperovat vědecké instituce, komerční firmy, neziskové organizace a ostatní zájmové skupiny za účelem dosažení co nejkvalitnějších výsledků výzkumu a co nejrychlejšího a nejefektivnějšího přenosu těchto výsledků do běžného života. H2020 je otevřený pro každého a snižuje svou jednoduchostí administrativní náročnost známou z jiných programů tak, aby se zúčastněné strany mohly více zaměřit na to, co je skutečně podstatné! , ,8 50 Bilion eur , , , , , , st FP 2st FP 3st FP 4st FP 5st FP 6st FP 7st FP 8st FP Vývoj rozpočtů rámcových programů pro výzkum v EU 26

27 2.1 Cíle H2020 Horizon 2020 H2020 je finančním nástrojem, který poskytuje podporu evropským výzkumným a inovačním projektům v období Oproti předchozímu období je jeho součástí i Evropský inovační a technologický institut (EIT). 14 H2020 je zároveň základním nástrojem pro realizaci Evropského výzkumného prostoru (ERA). Program si stanovil tři hlavní cíle: formovat excelentní vědu, která posílí postavení EU na světové vědecké scéně, vytvořit z Evropy přitažlivější místo pro investice do výzkumu a inovací, otevírat výzkumné oblasti v hlavních otázkách, které se týkají evropské společnosti. H2020 by měl zároveň přispívat k dosažení globálních cílů EU, a to v oblasti: posílení konkurenceschopnosti, podpory hospodářského růstu EU, zvyšování zaměstnanosti. formování excelentní vědy v EU podpora hospodářského růstu EU otevírání výzkumných oblastí evropské společnosti zvyšování zaměstnanosti posílení konkurenceschopnosti Evropa = místo pro investice do výzkumu a inovací H2020 by tedy měl přispět k budování znalostní a inovační ekonomiky v celé EU a otevřít cesty, jak získat adekvátní finanční prostředky pro výzkum, vývoj a inovace. Rámcový program EU pro výzkum a inovace bude doplněn o další opatření na dokončení a další rozvoj Evropského výzkumného prostoru. Cílem těchto opatření je odstranění překážek na cestě k vytvoření skutečného jednotného trhu pro znalosti, výzkum a inovace Regulation of the european Parliament and of the Council establishing Horizon 2020 the Framework Programme for research and Innovation ( )

28 Horizon 2020 evropský program podpory výzkumu a inovací 2.2 Klíčové programové dokumenty H2020 Evropské priority ve výzkumu, vývoji a inovaci jsou neustále nastavovány v klíčových dokumentech, které vytyčují tematické oblasti a typy projektů, jež budou financované v rámci H2020. Jde o Specifický, Strategický a Pracovní programový dokument Specifický program (Specific Programme) Specifický program je součástí legislativního balíčku, kterým byl založen H2020, a definuje jeho provádění. Tento dokument popisuje programy v rámci tří pilířů, jejich aktivity a cíle. Je implementován prostřednictvím dvouletých pracovních programů Strategický program (Strategic Programme) Strategický program je novinkou realizovanou v H2020. Doplňuje specifický program s ohledem na priority některých oblastí a sestavuje se pro tříleté období. Strategický program zajišťuje kontinuitu dvouletých pracovních programů. V rámci H2020 se očekává vydání tří strategických programů na období let , a Pracovní program (Work Programme) Pracovní program představuje dokument přijatý Evropskou komisí za účelem realizace specifického programu H V tomto programovém období kladla EK důraz na integrovanou a soudržnou implementaci. V tomto programu informuje EK veřejnost o vypsání výzev na konkrétní témata výzkumu a uvádí jejich anotace. Oproti 7. RP zvolila EK soudržnější a jednotnější přístup a namísto pracovního programu pro každou tematickou oblast existuje jen jeden program pro všechny oblasti. Obecně obsahuje 18 sekcí, které prezentují možnosti financování v různých oblastech programu. Každá oblast je samostatná, s vlastními cíli, souvisejícími výzvami (calls) a prioritními tématy pro každou výzvu. K těmto samostatným oblastem jsou v přílohách popsány další relevantní kritéria, jako např. seznam způsobilých zemí, pravidla způsobilosti, typy aktivit/projektů, formy a úroveň financování, pravidla pro motivační ocenění, popisy požadovaných úrovni technologické připravenosti (TRL), popis evaluačních kritérií a jiné. Součástí pracovního programu jsou všechny oblasti kromě Evropské výzkumné rady (ERC) a Euratomu, které mají vlastní pracovní programy. Oproti 7. RP jsou výzvy v H2020 nastaveny mnohem multidisciplinárněji. Program tak sice obsahuje méně výzev a témat, ale ty jsou zaměřeny obecněji a šiřeji. V řadě případů jsou pro jednu řešenou problematiku vhodné různé typy aktivit/projektů (např. výzkumné a inovační aktivity spolu s koordinačními a podpůrnými typy aktivit). V rámci pracovního programu se prolínají v různých částech právě multidisciplinární otázky, čímž je realizován integrovanější přístup k řešení výzkumných a vývojových problémů. Pracovní program popisuje také klíčové faktory pro naplnění jeho cílů. Tyto klíčové faktory je nutno zohlednit při přípravě projektového návrhu, aby splňoval účel pracovního programu. Pro úspěšné zaměření projektového návrhu je nutné si pracovní program prostudovat a zaměřit se nejen na jeho hlavní části, ale i na úvodní dokument pracovního programu, kde jsou vysvětleny oblasti zaměření, klíčové faktory, multidisciplinární zaměření, synergie a pod

29 Horizon 2020 Soudržnost různých částí pracovního programu je zabezpečená také jednotnou formou výzev (anotací). Ty obsahují 4 části: Specifická výzva (Specific challenge), Zaměření (Scope), Očekávaný dopad (Expected impact), Typ aktivit (Type of actions). V rámci nich je definován problém a současný stav poznání, zaměření předkládaného projektu a výsledky, kterých by měl projekt dosáhnout. Rozdělení pracovního programu, jeho popisy i jednotlivé samostatné pracovní programy pro každou oblast je možné stáhnout a prostudovat z oficiální stránky účastnického portálu (Participant portal) na adrese: Vedle ostatních změn je však základní změnou oproti 7. RP periodicita pracovních programů. Zatímco v předchozím období se pracovní programy zveřejňovaly každý rok, v H2020 jsou vyhlašovány dvouleté pracovní programy. To má vědcům umožnit lépe se na výzvy připravit. Pracovní program tak obsahuje výzvy na oba roky, přičemž některá témata jsou totožná pro oba roky a do některých je možné se zapojit jen v jednom z uvedených let. 29

30 Horizon 2020 evropský program podpory výzkumu a inovací Příprava pracovních programů probíhá ve spolupráci s členskými státy prostřednictvím programových výborů a s ostatními odpovídajícími stakeholdery. EK zároveň identifikovala a jmenovala pro každou tematickou oblast tzv. poradní skupinu expertů (Advisory Group). 17 Jejím cílem je poskytovat rady při přípravě pracovních programů Strategický program Pracovní program 1 (+předběžná informace pro 2016) Strategický program Pracovní program 2 (+předběžná informace pro 2018) Strategický program Pracovní program 3 (+předběžná informace pro 2020) Pracovní program Základní charakteristika projektů H2020 Projekty programu H2020 se budou většinou přímo týkat konkrétní technologie, výrobku, procesu nebo služby. Program zahrnuje výzvy na předkládání projektů, které musí splňovat stanovené vědecké a inovační cíle v technologických nebo specifických aplikačních oblastech, pro které jsou určeny. Tyto výzvy jsou snadno přístupné v jednotném portálu s názvem Participant Portal. 18 Budou realizovány a podpořeny projekty zaměřené na spolupráci (Coordination Support Action CSA), které nemají ryze vědecký charakter, ale spíše podporují danou oblast zakládáním platforem pro spolupráci a propagovaní výsledků výzkumu, vědeckých a odborných diskusí v rámci zájmových komunit, stejně jako mobilitu vědeckých pracovníků a inovátorů z komerční praxe. Všechny projekty musí obsahovat reálný stupeň inovace, který nabízí přidanou hodnotu na evropské úrovni. Hlavními aktéry budou malé a střední podniky, velké firmy, průmyslová sdružení, univerzity a výzkumné skupiny, výzkumná centra, technologická centra, veřejná správa, ekonomické zájmové skupiny a také jednotlivci. Hodnocení projektů H2020 pro účely přidělení financování je propracované a splňuje známky nejvyšší objektivity, kvality, konzistentosti a nezávislosti. Pokud není v pracovním programu uvedeno jinak, obecně budou hodnocena tři kritéria. 19 Každé z nich je hodnoceno maximálně 5 body s uvedením komentářů hodnotitelů. Každé kritérium musí dosáhnout při hodnocení min. 3 body (celkově za projekt min. 10 bodů), aby byl projekt zvážen pro případné financování. Obecně je projektový návrh hodnocen nejméně 3 experty (v mnoha případech 5 nebo více), s výjimkou prvního kola hodnocení dvoustupňových programů a v případě nízkorozpočtových Horizon 2020 Grants Manual Section on: proposal submission and evaluation 30

31 Horizon 2020 grantů, kde jsou využíváni dva odborníci. Hodnocení projektů budou zaměřena na následující kritéria: excelence: ambicióznost cílů, posun za současný stav poznání, nové přístupy, koncepce, multidisciplinarita; dopad: definován v pracovním programu v rámci příslušného tématu; inovační kapacita a integrace nových poznatků; konkurenceschopnost a růst na globálním trhu, účinnost navrhovaných opatření při propagaci a využívání výsledků; kvalita a efektivnost realizace projektu: rozdělení úkolů a zdrojů; kompetence a zkušenosti konsorcia a jednotlivých účastníků; řízení projektu a rizik (s výjimkou ERC, kde se zvažuje pouze výjimečnost u inovačních akcí a kde je vyšší váha na kritérium dopadu, a to 1,5x). Projekty předchozích rámcových programů i H2020 jsou na rozdíl od projektů strukturálních fondů hodnoceny během trvání a na konci projektu evropskými odborníky v oblasti zaměření projektu a nikoliv úředníky kontrolujícími finanční výkazy! Projekty jsou do jisté míry flexibilní při dosahování výsledků a průběžná hodnocení mají často i poradní charakter, to znamená, že evaluátoři nechtějí projekt zničit, ale naopak podpořit jeho úspěšný průběh. Pro vytvoření konsorcia za účelem podání projektu v H2020 existují následující minimální podmínky, 20 které jsou definované v pravidlech pro participaci: (a) minimálně tři právnické subjekty; (b) každý z těchto tří subjektů musí pocházet z členského státu EU nebo asociované země; (c) z těchto tří subjektů dva nesmí být založené ve stejné členské zemi EU nebo asociované zemi; (d) všechny tři subjekty musí být na sobě nezávislé (majetkově nepropojené), tzn. ani jeden není pod přímou nebo nepřímou kontrolou druhé organizace nebo pod stejnou přímou nebo nepřímou kontrolou jako druhá organizace. Pod kontrolou se chápe: vlastnictví více než 50 % emitovaného kapitálu nebo většinového hlasovacího práva akcionářů či společníků v daném subjektu; pokud jeden subjekt má rozhodovací pravomoc v druhém subjektu. 21 Standardní trvání jednoho projektu bude 2 5 roků. Příspěvek EK na jeden projekt se obvykle pohybuje mezi 1 10 mil. eur. Počet partnerů v konsorciu na jeden projekt bývá mezi 3 20, obvykle jde o kombinaci vědeckých a komerčních, příp. neziskových organizací. Projekty v rámci H2020 budou zpravidla poskytovat přímé nevratné finanční prostředky, které se budou pohybovat do 100 % přímých nákladů na projekt (s výjimkou inovačních projektů s max. 70% financováním pro komerční organizace) s dodatečnými nepřímými náklady do výše 25 %. 20 S výjimkou ERC, SME instrument, co-fund, CSA, mobilitní projekty (MSCA). 21 Výjimka: Venture capital, veřejná investiční společnost, institucionární investor, subjekty řízené nebo vlastněné stejnou veřejnou organizací. 31

32 Horizon 2020 evropský program podpory výzkumu a inovací 2.4 Změny v H2020 oproti 7. RP Nejdůležitější změnou v H2020 oproti 7. Rámcovému programu pro vědu a výzkum (FP7, 7. RP) je integrace priorit a aktivit v oblasti vědy a výzkumu a inovací do jednoho programu. Tato integrace přináší podstatnou změnu v porovnání s 7. RP. Zatímco podpora vědy a výzkumu byla v letech 2007 až 2013 rozdělena na základní rámcový program (7. RP), Program pro konkurenceschopnost, inovace a produktivitu (CIP) a Evropský institut pro inovace a technologie (EIT), H2020 bude pokrývat celý výzkumný a inovační cyklus od základního výzkumu až po inovace a uvedení výsledků na trh. Neméně důležitá však bude provázanost a synergie s jinými politikami EU a konzistentnost v rámci H2020 oproti 7. RP. Finanční rámec bude navržen tak, aby ulehčoval účast v jednotlivých programech EU. Bude tak existovat možnost kombinovat víceré grantové programy EU Rámcový program pro vědu a výzkum 7. RP (50,5 mld. ) Program pro inovace CIP (3,6 mld. ) Horizon 2020 (78,6 mld. ) Evropský institut pro inovace a technologie EIT (309 mil. ) Jiné finanční programy EU: COSME, strukturální fondy, Erasmus Změny v programech EU pro vědu, výzkum a inovace (Zdroj: EK) 32

33 Horizon 2020 H2020 je primárně zaměřený na efektivní využitelnost a splnění hlavních potřeb a cílů EU vyjádřených ve strategii EU2020. Na rozdíl od 7. RP, ve kterém byly priority ve vědě a výzkumu rozděleny na 9 hlavních tematických oblastí (informační a komunikační technologie, nanotechnologie, pokročilé materiály a výrobní procesy, biotechnologie, životní prostředí a jiné), H2020 je členěn do 3 pilířů, přičemž každý z nich reflektuje jiné priority a cíle EU. Každý z těchto 3 pilířů (Excelentní věda, Vedoucí postavení průmyslu, Společenské výzvy) se dále dělí na podskupiny, které se soustředí na konkrétní priority strategie EU2020 a její vlajkové iniciativy Inovace v Unii. Prioritní potřeby vědy, výzkumu a inovací jsou v H2020 odvozeny od společenských výzev a technologické využitelnosti místo samotných technologií. Podpora by tak měla směřovat více k naplnění potřeb a řešení problémů než k vývoji technologie jako takové. Zároveň H2020 zavádí zjednodušení v modelu a formách financování, administrativních a kontrolních procesech jakož i pravidlech participace, což by mělo vést ke zvýšení účasti relevantních subjektů. H2020 v porovnání s 7. RP bude zároveň klást větší pozornost podpoře inovací a uvedení výsledků na trh. V praxi to bude znamenat např. zavedení nových úvěrových nástrojů a zvýšení podpory inovací u malých a středních podniků a lepší přístup k rizikovému kapitálu. Zároveň se podporuje multidisciplinarita. Různé způsoby financování výzkumných a inovačních aktivit budou přitom spojeny do jednoho flexibilního rámce. Z něho bude moci být financována každá etapa inovačního procesu od základního výzkumu až po uvedení produktu/služby na trh. Pracovní programy k výzvám budou míť strategičtější a dlouhodobější charakter. 2.5 Řízení programu Řízení bude do velké míry externalizované. Politická rozhodnutí stejně jako finanční nástroje zůstanou v rukou EK. Ve větší míře bude do řízení zapojena výkonná agentura (Research Executive Agency REA). Kromě REA bude program řídit tak jako dosud generální ředitelství pro výzkum a inovace (DG Research and Innovation) a pro komunikace, sítě, obsah a technologie (DG CON- NECT). ERC je řízeno stejně jako v 7. RP prostřednictvím nezávislé vědecké rady a implementované externí ERC Executive Agency (ERCEA). Nástroje zaměřené na malé a střední podniky jsou implementovány přes EASME. 2.6 Nové typy nástrojů Další podstatnou změnou, kterou přináší H2020, je změna typu nástrojů, jejichž prostřednictvím dochází k financování výzkumu a inovací. Změna je vyvolaná částečně potřebou zaměření na nové technologie a částečně snahou zjednodušit administrativní náročnost programu. V H2020 budou pokračovat hlavní kooperační projekty (tzv. Collaborative Actions ) v oblasti výzkumu a vědy, avšak zaniknou dosavadní rozdíly mezi velkými (tzv. integrované projekty IPs) a malými a středními kooperačními projekty (tzv. STREPs). Nové bude dělení na RIA (Research and Innovation Actions), zaměřené více na výzkum, a na IA (Innovation Actions), zaměřené víc na podnikatelské subjekty. V rámci kooperačních projektů bude zaveden nový mechanizmus veřejných zakázek (Public Procurement), a to ve dvou formách: a) Public Procurement of Innovative Solutions (PPI) zadávání veřejných zakázek inovativních řešení za účelem uvedení nových produktů na trh; b) Pre-Commercial Procurement (PCP) předkomerční zadávání zakázek v oblastech, kde dosud na trhu neexistuje komerční řešení daného problému. 33