Základní škola a Mateřská škola G. A. Lindnera Rožďalovice Příroda v okolí Rožďalovic
|
|
- Daniel Veselý
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Základní škola a Mateřská škola G. A. Lindnera Rožďalovice Příroda v okolí Rožďalovic Jméno a příjmení: Zlatko Miklánek Třída: 9.A Školní rok: 2010/2011 Garant / konzultant: Jiří Rejsek
2 Prohlašuji, že jsem předkládanou absolventskou práci vypracoval sám pod vedením garanta a za použití zdrojů a literatury v ní uvedených...podpis
3 Obsah: 1. Úvod Přírodní podmínky Rožďalovicka. 3. Fauna a flóra Rožďalovicka 4. Chráněná území oblasti. a) Přírodní památka rybník Kojetín... b) Přírodní památka Chotuc c) Ptačí oblast Roždalďalovické rybníky 5. Památné stromy Závěr...
4 1.Úvod Vybral jsem si téma absolventské práce Příroda v okolí rožďalovice. Mým garantem byl pan učitel Jiří Rejsek. Toto téma jsem si vybral, protože mě zajímá příroda, ve které žiji. I chose the topic of graduate work in the countryside around Rožďalovice. My sponsor was a teacher Mr. Jiri Rejsek. The topic I chose, because I'm interested in nature, in which I live. 2.Přírodní podmínky Rožďalovicka Fytogeograficky Rožďalovicko patří do teplé oblasti Českého Thermophyfika a do okresu Rožďalovická pahorkatina. Tady vytváří podokres Rožďalovická tabule. Je to území o ploše zhruba 30 x 40 km mezi Jizerou a Cidlinou, na jihu navazující na střední Polabí a na severu na Český ráj. V oblasti se dodnes zachovaly poměrně rozsáhlé dubohabrové lesy a četné rybníky. Formování krajiny, tak jak ji známe dnes, začalo již ve druhé polovině 15. stol. po skončení husitských válek. Zdejší kraj po této bouřlivé době značně vylidněný bylo nutné vyvést z ekonomického úpadku, který nastal. Lidé zdejší oblast opouštěli i z důvodů rozsáhlých jarních a podzimních záplav. V létě pak místní toky naopak vysychaly. Úbytek zemědělské půdy v povodí zdejších toků byl značný. Obrovská inundační oblast měla dalekosáhlý vliv na osídlení a ekonomiku oblasti. Bylo nutno zabránit ničivým záplavám a zároveň vytvořit pracovní příležitosti v prosperujícím odvětví. Tímto novým a rozvíjejícím odvětvím se stalo rybníkářství. Zatímco na Chlumecku, Poděbradsku a Pardubicku vznikaly velkoryse řešené vodní nádrže a celé rybniční soustavy, na Rožďalovicku a Dymokursku vznikly podstatně menší celky vodních ploch. Bylo to dáno zejména omezenými zdroji vody v Mrlině a Štítarském potoce. Vybudovány však byly již před koncem 15. stol., před získáním tohoto panství Trčkou z Lípy. Deskový zápis z r vypočítává přes 30 rybníků. Rybníky v této oblasti se tak z velké
5 části zachovaly dodnes. V povodí Cidliny a Mrliny sbíral své první zkušenosti se stavbou rybníků i sám Jakub Krčín z Jelčan dávno předtím, než vytvořil svá proslulá díla v jižních Čechách. Severní část dřívějšíhjo nymburského okresu zahrnovala v době svého největšího rozkvětu okolo 130 rybníků. V průběhu staletí mnohé z nich zanikly. Velké změny v krajině nastaly v druhé polovině 19. stol.. Rozorávání luk a rušení soustavy rybníků způsobovalo při záplavách stále větší hospodářské škody, které vedly k technickému řešení regulace Mrliny v úseku od Rožďalovic. Ale ještě v 19. stol. popisuje mnohá pozorování z rybníků v této oblasti, které dnes již neexistují, významný český ornitolog Dr. Vladislav Šír. Příroda tohoto kraje zůstala relativně uchována i v druhé polovině 20. století. Určitou úlohu hrál i fakt, že rozsáhlé lesní porosty v blízkosti vojenského výcvikového prostoru Mladá měly sloužit jako případné shromaždiště vojenských kolon Varšavského paktu v případě válečného konfliktu. 3.Fauna a flóra Rožďalovicka Vzhledem k poloze sledované oblasti je zde zastoupena především teplomilnější květena. Převažují dubohabrové háje s lučními enklávami. V minulém století byly do lesních ploch vtroušeny menší plochy smrčin, které bohužel významně ochuzují bylinné patro. Z významných rostlinných druhů stojí za povšimnutí lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), aron plamatý (Arum maculatum), nebo lilie zlatohlavá (Lilium martagon). Velmi cenná je i vegetace mokřadních a vlhkých luk s upolínem nejnižší (Trollius altissimus) a kosatcem sibiřským (Iris sibirica). Nejnápadnější a nejohroženější rostlinami jsou zde orchideje, např. vstavač nachový (Orchis purpurea), prstnatec pleťový (Dactylorhiza incarnata) a srstnatec májoví (D. majalis), bradáček vejčitý (Listera ovata), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia) a někteří zástupci rodu kruštík (Epipactis sp.).
6 Kosatec sibiřský Fauna odpovídá silně pozměněné kulturní krajině hercynského původu se západními vlivy. Velmi pestrá je skladba bezobratlých živočichů reprezentovaná měkkýši, denními a nočními motýli nebo brouky, včetně nejnápadnějšího z nich, roháče obecného (Lucanus cervus). Z obratlovců tvoří významné společenství obojživelníci, především zástupci skokanů skokan hnědý (Rana temporaria),štíhlý (R. dalmatina) a skřehotavý (R. ridibunda). Dále pak kuňka ohnivá (Bombina bombina) a rosnička zelená (Hyla arborea), a skokan skřehotavý(rana ridibunda). Z plazů se zde setkáme s ještěrkou obecnou (Lacerta agilis), živorodou (Lacerta vivipara) a vzácně i se zmijí obecnou (Vipera berus), pro kterou je zdejší ostrůvkovitý výskyt jednou z nejníže položených lokalit v ČR. Mimo běžných druhů savců žijících v tomto území stojí za zmínku výskyt několika jedinců losa evropského (Alces alces) v letech minulého století. Bylo zde dokonce doloženo i jeho rozmnožování. Koncem 90. let však losi ze zdejší krajiny opět vymizeli.
7 Velmi vzácně se ve zdejší oblasti vyskytne vydra říční (Lutra lutra). Bohužel se doposud nedá říci, že by se zde tento druh natrvalo usadil. Z nepůvodních savců ovlivňujících významně složení biotopů je nutné zmínit výskyt jelena siky (Servus nippon) a psíka mývalovitého (Nyctereutes procyonoides). Největším problémem jsou ale vysoké stavy populace prasete divokého (Sus scrofa), které vzhledem ke své všežravosti výrazně ovlivňuje všechny složky ekosystému. Otakárek fenyklový 4.Chráněná území na Rožďalovicku a) Přírodní památka rybník Kojetín Pro dokreslení toho, jak malý zájem byl v minulosti věnován této oblasti, svědčí fakt, že v celém nově vyhlášeném území se nachází pouze jedno chráněné území. Je jím rybník Kojetín (12 ha), přírodní památka vyhlášená v roce Je příkladem biocentra v zemědělské krajině uprostřed rozsáhlého bezlesého komplexu zemědělských pozemků. Proto jsou zdejší porosty vrbin a rákosin stanovištěm mnoha vzácných druhů rostlin, např. kamyšník přímořský (Bolboschoenus maritimus), pcháč šedý (Cirsium canum), svízel severní (Galium boreale).
8 Z hlediska ornitologického je třeba zmínit pravidelné hnízdění např. moudivláčka lužního (Reiz pendulinus), rákosníka velkého (Acrocephalus arundinaceu), slavík obecný (Luscinia megarhynchos) nebo husy velké (Anser anser). Zároveň je ale nutné dodat, že v minulosti se jednalo o lokalitu daleko zajímavější z důvodu přítomnosti kolonie racka chechtavého (Larus ridibundus), posledního hnízdiště tohoto druhu na okrase Jičín. Poslední zaznamenané hnízdění zde proběhlo v r Počet hnízdících párů byl odhadován na 500. Díky racčí kolonii zde hnízdilo až 20 párů potápek černokrkých (Podiceps nigricolis) a ve větším počtu i další ptačí druhy, např. slípka zelenonohá (Gallinula chloropus), polák velký (Aythya ferina), čírka obecná (Anas crecca) a modrá (Anas querquedula). V posledních letech význam této lokality možná opět vzroste především díky tomu, že o ní již druhým rokem projevuje i v hnízdní době zájem několik nedospělých ex. jeřába popelavého (Grus grus). Pozornost z hlediska ochrany byla věnována i dalším lokalitám v Ptačí oblasti Rožďalovických rybníků. V osmdesátých letech min. století bylo navrženo k vyhlášení několik rezervací, např. Hasina, Bučický rybník, Komárov, Pilský rybník, Jakubský a Holské rybníky, Perna a Bahenské louky. Na těchto lokalitách probíhaly botanické a zoologické průzkumy a byly připraveny plány péče a podklady pro vyhlášení některých území. Zánikem okresních úřadů se však tento proces zastavil a je stále ve fázi návrhů. V současné době má k některým cenným lokalitám mimo plochy rybníků vlastnický nebo nájemní vztah Pozemkový spolek Polabí Polabského ekocentra ČSOP, který na něm hospodaří v souladu se zájmy ochrany přírody.
9 b) Přírodní památka Chotuc Chotuc je protáhlý opukový vrch s rozlohou 34 hekterů, který se vyvyšuje 65 metrů nad okolní krajinou. Nachází se necelý 1 km západně od obce Křinec a jeho nadmořská výška je 253 metrů. Zkoumaná lokalita Chotuc je ze západní, severní a východní strany ohraničena zemědělsky obdělávanými pozemky. Na jižní straně vymezuje hranici místní asfaltová komunikace spojující obce Křinec a Mečíř. Chotuc, jako jedna ze svědeckých hor, plně odpovídá již uvedené vegeteční charakteristice. To znamená, že nejbohatší taxonomické zastoupení se nachází na jižním a jihozápadním svahu. V této nezalesněné části dominují xerotermní travinná společenstva, prezentovaná svazy Festucion valesiacae a Bromion erecti. Na počátku tohoto století byla jihozápadní a větší část jižního svahu osázena třešněmi /Cerasus avium/, které zde přetrvávají dodnes. Jižní prosluněná stráň je nalezištěm mnoha chráněných a vzácných druhů, z nichž nejvýznamnější je bezpochyby výskyt Orchis purpurea. Na Chotuci je vstavač nachový velmi hojný, /v průměru 80 kvetoucích jedinců/, proto je tato lokalita považována za středisko výskytu tohoto druhu ve Středočeském regionu. V literatuře /Šachl 1965/ je často uváděn i výskyt Orchis mascula a Orchis militaris, tyto údaje ovšem nemohu svými nálezy potvrdit. Z dalších
10 vzácných druhů mohu jmenovat Stipa capillata, Thalictrum minus, Trifolium rubens, Vicia pisiformis, Veronica teucrium, Sanguisorba minor, Primula veris, Polygala comosa, Peucedanum cervaria, Peucedanum alsaticum, Filipendula vulgaris, Cirsium acaule, Pyrethrum corymbosum. Zbývající část kopce západní, severní, východní a jihovýchodní svah a dále temeno hory je pokryto dubohabrovým lesem, který je představován svazem Quercion pubescenti - petraeae a svazem Carpinion. Z chráněných druhů nacházejících se v této zalesněné části mohu uvést hojný výskyt Lilium martagon na severním svahu a malý počet jedinců Scilla bifolia na východním svahu v blízkosti hlavní cesty vedoucí ke hřbitovu. Vrch Chotuc je významnou lokalitou Staphylea pinnata v Čechách. Jedná se zde s velkou pravděpodobností o druhotný výskyt, ovšem datování introdukce není zcela jednoznačné. Hendrych /1980/ na základě popisu v Kožíškově Poděbradsku /Kožíšek 1912/ dokládá, že zde byl klokoč vysazen jako ozdobný keř Janem Rudolfem hr. Morzinem v letech Tato informace ale není přesná, protože se zde hovoří obecně o úpravě vrchu Chotuc, o vysázení lesíků, okrasných křovin a stromoví, není tu zmínka o konkrétní druhové skladbě výsadby. K výsadbě klokoče mohlo dojít mnohem dříve, protože Chotuc byla po staletí významným poutním místem a výskyt klokoče zpeřeného v této lokalitě může mít přímou souvislost s výrobou růženců. Bez ohledu na dobu introdukce je Staphylea pinnata na Chotuci ergasiolipofytem, tedy cizím druhem zde pěstovaným, ale po vymizení kultury přetrvávajícím. Populace klokoče vzpeřeného je zde velmi početná a je nejvíce soustředěna na temeno a západní svah kopce. Exempláře jsou plodné, porost zmlazuje a zdá se být "přirozenou" součástí listnatého lesa /Vanková, 1994/. Vrch Chotuc má velice bohatou historii. Chotuc znamená pán, Chotucký vrch - Pánův
11 vrch. Archeologiské nálezy vypovídají o tom, že už v pravěku zde bylo pohřebiště. Kaple Nejsvětější Trojice, která tu stojí do dnešní doby, pochází z roku V 16. století byla Chotuc osázena vinnou révou. c) Ptačí oblast Roždalďalovické rybníky Významné ptačí území Rožďalovické rybníky je tvořeno volnou soustavou rybníků malé až střední velikosti ležících v lesnaté oblasti rozhraní Nymburska a Jičínska. Lesy jsou převáľně tvořeny doubravami. Ornitologický význam: Oblast je významná především pro druhy ptáků hnízdících v rákosinách. Nejvýznamnější z nich je jeřáb popelavý (Grus grus), hnízdící v bažinatých místech s rákosinami, zejména tam, kde jsou poblíž podmáčené louky a rozvolněné listnaté lesy. Téměř na všech rybnících hnízdí moták pochop (Circus aeruginosus), který dává přednost litorálním rákosinám před terestrickými. V minulosti hnízdilo v oblasti až 24 párů, současný stav činí párů. Dále se zde vyskytují např. bukač velký (Botaurus stellaris), chřástal kropenatý (Porzana porzana), bukáček malý (Ixobrychus mininutus) a chřástal malý (Porzana parva). Dále zde hnízdí 1-2 páry orla mořského (Haliaeetus albicilla), v zimě se na rybnících nepravidelně zdrľují aľ čtyři ptáci. Téměř každoročně v území hnízdí luňák hnědý (Milvus migrans) a v posledních dvou letech také luňák červený (Milvus milvus).
12 Oblast je také významným tahovým stanovištěm zejména vodních ptáků (až ex.) a dravců (luňáci, motáci, ostříž lesní, orel mořský, orlovec říční). Pro protahující husy, hlavně husy polní (Anser fabalis), lokalita nabízí až do zámrazu jak vhodné prostředí pro odpočinek, tak potravu na okolních polích. Orel mořský
13 Kritériové druhy: Moták pochop Jeřáb popelavý Podstatný význam pro populace zde hnízdících vzácných ptačích druhů je zachování některých stávajících druhů prostředí. Tato krajina vznikající po staletí za větší či menší asistence člověka zde na mnoha místech vytvořila již bez jeho přičinění mnohé cenné lokality. Nejedná se pouze o vodní plochy a okolní rákosiny, rozsáhlé lesní porosty. Vytvořily se zde lužní společenstva podél vodotečí vytvářející spletitou síť ve
14 volné krajině i okolních lesích. Mnohé nádrže se v průběhu času postupným zazemňováním přeměnily v mokřiny, jiné mokřiny vznikly v důsledku upuštění od nákladné péče o tyto vodoteče. 5. Památné stromy Buk lesní (Fagus sylvatica), k. ú. Rožďalovice, p. č. 265, revír Rožďalovice, na okraji lesa Kálek při levé straně silnice Rožďalovice - Tuchom, vyhl.1986 obvod: 344 cm výška: 30 m stáří: 200 let Dub zimní (Quercus petraea), k. ú. Rožďalovice, p. č. 616/1, lesní oddělení 354 g 14, revír Rožďalovice, okraj lesa Židák, při zeleně značené cestě z Rožďalovic na Bučici, vyhl.1986 obvod: 383 cm výška: 30 m stáří: 250 let Jírovec maďál (Aesculus hippocastanum), k. ú. Rožďalovice, p. č. 343, skupina dvou stromů u sv. Isidora na křižovatce silnic Rožďalovice - Doubravany - Košík, 0,5 km od Rožďalovic, vyhl obvod: 402, 250 cm výška: m stáří: cca 250 let Jírovec maďál (Aesculus hippocastanum), k. ú. Rožďalovice, p. č. 953/2, skupina dvou stromů proti vchodu do zámku v Rožďalovicích vedle sochy sv. Václava, vyhl obvod: 295, 300 cm výška: 14, 15 m stáří: 270 let Dub letní (Quercus robur), k. ú. Rožďalovice, p. č. 6/8, dříve v dolní části bývalého zámeckého parku u Domova důchodců dnes v soukromé zahradě rodinného domu, vyhl obvod: 400 cm výška: 20 m stáří: let
15 Jinan dvojlaločný (Gingo biloba), k. ú. Rožďalovice, p. č. 6/3, v bývalém parku u Domova důchodců, v horní části zahrady u budovy, vyhl obvod: 224 cm výška: 18 m stáří: cca 150 let Lípa malolistá (Tilia cordata), k. ú. Rožďalovice, p. č. 490, skupina dvou stromů "Za Bažantnicí", na křižovatce polních cest Rožďalovice - Bučice - Podolí - Hasina, vyhl obvod: 360, 300 cm výška: 18, 13 m stáří: let Lípa malolistá (Tilia cordata), k. ú. Rožďalovice, p. č. 10, u zdi před hlavním vchodem do římsko - katolického kostela, vysázena v roce 1792 poté, co rožďalovické panství zakoupili Lobkovicové (údaje z kroniky Města Rožďalovic), vyhl obvod: 374 cm výška: 25 m stáří: cca 250 let Jírovec maďál (Aesculus hippocastanum), k. ú. Žitovlice, p. č.793, skupina tří stromů na j. okraji lesa "Hájek" u polní cesty Žitovlice - Rožďalovice, vyhl obvod: 320, 272, 244 cm výška: 25 m stáří: cca 170 let Lípa malolistá (Tilia cordata), k. ú. Doubravany, p. č. 1633, na křižovatce silnic Doubravany - Košík - Rožďalovice, severní okraj Doubravan, kóta 217, vyhl obvod: 295 cm výška: 16 m stáří: 200 let Dá se předpokládat, že mýcení lesů ve větším rozsahu u nás prakticky skončilo právě před šestisty lety, asi ve 14. století. Od té doby se jejich rozsah jen málo změnil. I co se týče počtu druhů dřevin, mnoho se nezměnilo, podstatně se ovšem změnily počty v jednotlivých druzích. Nejpočetnější zůstává dub, habr, lípa. Ubylo topolů, osik, méně je i břízy. Proto je i málo křemenáčů. Hub ubývá ovšem i proto, že o sezóně bývá v našich lesích více aut než hub. Vzácný je řešetlák a břek ( Sorbus torminalis), druh jeřábu s listy podobnými javoru a hnědými plody. Zachoval se jen v několika jedincích u Tuchomi a dva vzrostlé exempláře jsou na Židáku. Snad nám je nezkácejí. O záchranu Židáku bojujeme totiž již několik let. Porost je starý 120 let a má být pokácen. Jsou tu nádherné modříny, borovice a duby. Pro rožďalovické rodáky by znamenalo jeho pokácení asi tolik, jako trvale vypustit Bučický rybník. Ten se dá rychle
16 znovu naplnit, ale obnova podobného lesa by trvala tři generace, pokud by vůbec byla možná. Teprve listopadové události roku 1989 přinesly větší naději, že se podaří Židák zachránit. Úplnou jistotu stále ale nemáme. 6. závěr Díky mé ročníkové práci jsem se dozvěděl nové informace o tématu, které mě zajímá. Dozvěděl jsem se takové zajímavosti o kterých jsem nevěděl. Chtěl bych poděkovat panu učiteli Jiřímu Rejskovi za to, že mě donutil dělat na této práci. Through my coursework, I learned new information about a topic that interests me. I learned this interesting not know.i wanted to which I would like to thank Mr. Jiri Rejsek for teachers that forced me to do this work. Informace jsem získával z:
17
Rožďalovické rybníky. Významné ptačí území roku 2005 ptačí oblast soustavy Natura 2000
Rožďalovické rybníky Významné ptačí území roku 2005 ptačí oblast soustavy Natura 2000 hranice významného ptačího území vodní plochy a toky lesní porosty otevřené plochy (pole, louky, apod.) zastavěné plochy
VíceZákladní škola a Mateřská škola. G. A. Lindnera Rožďalovice. Bučický rybník. Třída: 9.A. Školní rok: 2012/2013
Základní škola a Mateřská škola G. A. Lindnera Rožďalovice Bučický rybník Jméno a příjmení: Martin Holec Třída: 9.A Školní rok: 2012/2013 Garant / konzultant: Mgr. Jana Červenková Datum odevzdání: 31.05.2013
Více18. Přírodní rezervace Rybníky
18. Přírodní rezervace Rybníky Nedaleko od silnice Kozlovice Tichá, asi v polovině vzdálenosti mezi okraji těchto obcí, byl kdysi rybníček, který již zanikl. Na jeho místě vznikla přirozenou sukcesí mokřadní
Víced) Návrh kategorie ochrany zvláště chráněného území: Přírodní památka
Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území - přírodní památky Retenční nádrž Slatina a jejího ochranného pásma dle 4 odst.1) vyhlášky č. 64/2011 Sb. 1/ Údaje o zvláště chráněném území: a) Název: Retenční
VícePetr Machacek - zamecky rybnik.qxd :45 Page 3 Příroda Příroda 3
Příroda 3 Petr Macháček Zámecký rybník Příroda Zámecký rybník v Lednici je součástí národní přírodní rezervace Lednické rybníky. Známá je kolonie volavek a kvakošů, která je trvale obsazena již od roku
VíceZákladní škola a Mateřská škola G. A. Lindnera Rožďalovice. Chráněné rostliny Rožďalovicka
Základní škola a Mateřská škola G. A. Lindnera Rožďalovice Chráněné rostliny Rožďalovicka Jméno a příjmení: Romana Zvěřinová Třída: 9. A Školní rok: 2011/2012 Garant/konzultant: Jiří Rejsek Datum odevzdání:
VícePojďte s námi do přírody
Pojďte s námi do přírody závěrečná zpráva projektu Vojtěch Kodet prosinec 2011 Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině Úvoz 23, 586 01 Jihlava, IČ 75107988 www.cso.cz/vysocina.html Pojďte s
VíceOdbor životního prostředí a zemědělství oddělení ochrany přírody a krajiny
Odbor životního prostředí a zemědělství oddělení ochrany přírody a krajiny Dle rozdělovníku Datum Oprávněná úřední osoba Číslo jednací Spisová značka 16.1. 2013 Petr Pavelčík KUZL 3408/2013 KUSP 3408/2013
VíceZákladní škola a Mateřská škola G. A. Lindnera Rožďalovice
Základní škola a Mateřská škola G. A. Lindnera Rožďalovice Řeka Mrlina Jméno a příjmení: Přemysl Čech Třída: 9. A Školní rok: 2012/2013 Garant / konzultant: Jiří Rejsek Datum odevzdání: 31. května 2013
VíceROŽĎALOVICE Malý průvodce
Základní škola a Mateřská škola G.A.Lindnera Rožďalovice ROŽĎALOVICE Malý průvodce Jméno a příjmení: Ondřej Nečas Třída: 9. Školní rok: 2009/2010 Garant / konzultant: Mgr. Jaroslava Sedláčková Datum odevzdání:
Více4. Přírodní památka Kamenná u Staříče
4. Přírodní památka Kamenná u Staříče Na území dávno opuštěných vápencových lomů v prostoru mezi obcí Staříč a dolem Staříč III, na severovýchodním svahu vrchu Kamenná (385 m n. m.) se vyvinula travnatá
VíceObsah: 1 Hydromorfologická analýza. 2 Biologická rešerše
Obsah: 1 Hydromorfologická analýza 2 Biologická rešerše - Zpracována pro každé povodí (celkem 16 zpráv) - Skládá se z: - Analýza Nálezové databáze ochrany přírody, včetně 5 zákona č. 114/1992 Sb. (2010
VíceNávrh na vyhlášení zvláště chráněného území
Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území ve smyslu ustanovení 40 odst. 1 a 41 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů a 4 vyhlášky č. 64/2011 Sb., o
VíceNATURA 2000 - PTAČÍ OBLASTI
NATURA 2000 - PTAČÍ OBLASTI oblast Doupovských a Krušných hor Vít Tejrovský Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky CHKO Labské pískovce pracoviště Klášterec nad Ohří Chomutovská 120 CZ 431
VícePražský "divočinový" speciál! Přírodní park Modřanská rokle-cholupice
Pražský "divočinový" speciál! Přírodní park Modřanská rokle-cholupice Potěšte se výhledem na malebnou scenárii Prahy z keltského oppidia Závist na naučné Keltské stezce anebo se vydejte objevovat krásu
VíceČÍSLO JEDNACÍ OPRÁVNĚNÁ ÚŘEDNÍ OSOBA/LINKA/ LIBEREC KULK 97952/2018. Mgr. Waldhauserová/ OŽPZ 1217/2018 OZOP
Krajský úřad Libereckého kraje odbor životního prostředí a zemědělství ARR - Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o. Dr. Milady Horákové 185/66 460 07 LIBEREC Obec Stružnice Stružnice 188 470 02 ČESKÁ
VíceZlepšení druhové skladby v lesích obce Boršice u Blatnice
Zlepšení druhové skladby v lesích obce Boršice u Blatnice k.ú. Boršice u Blatnice Vypracoval: Obsah: Ing. Petr Kvapil Textová část Položkový rozpočet s krycím listem Výkaz výměr Zákres do map Fotodokumentace
VíceRožďalovické rybníky
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR Souhrn doporučených opatření pro Ptačí oblast Rožďalovické rybníky duben 2011 1. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKAČNÍ A POPISNÉ ÚDAJE O PTAČÍ OBLASTI Ptačí oblast (PO) Rožďalovické
VíceJaké jsou aleje Jihomoravského kraje výsledky 1. etapy mapování
Arnika Centrum pro podporu občanů, Dělnická 13, 170 00 Praha 7, tel./fax: 222 781 471, arnika@arnika.org, www.arnika.org Jaké jsou aleje Jihomoravského kraje výsledky 1. etapy mapování Okres Brno venkov
VíceHLAVNÍ MĚSTO PRAHA MAGISTRÁT HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY ODBOR OCHRANY PROSTŘEDÍ
HLAVNÍ MĚSTO PRAHA MAGISTRÁT HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY ODBOR OCHRANY PROSTŘEDÍ Věc: I. Návrh na vyhlášení přírodní památky Petřín a ochranného pásma II. Seznámení s plánem péče I. Magistrát hlavního města Prahy,
VíceOznámení o návrhu na vyhlášení přírodní památky Zlaté jezero a jejího ochranného pásma
KRAJSKÝ ÚŘAD OLOMOUCKÉHO KRAJE Odbor životního prostředí a zemědělství Oddělení ochrany přírody Jeremenkova 40a 779 11 Olomouc Vyřizuje: Mgr. Eva Stodolová tel.: +420 585 508 425 fax: +420 585 508 424
VícePražský "divočinový" speciál! Největší lužní les v Čechách
Pražský "divočinový" speciál! Největší lužní les v Čechách Fotografie Karolína Gelatičová Nedaleko Prahy u obce Velký Osek se na pravém břehu Labe rozkládá Národní přírodní rezervace Libický luh. Se svými
Vícefoto: ing. Libor Dostál
Název školy: Základní škola a Mateřská škola Prysk,okres Česká Lípa, příspěvková organizace Autor: Eva Vavřinová Názevmateriálu: VY_32_INOVACE_15 _ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA_Chránění ptáci Číslo projektu:
VíceOrnitologicky významné mokřady Vysočiny I.
Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině 5. května 15, 586 01 Jihlava, IČO 75107988 www.cso.cz/vysocina.html Ornitologicky významné mokřady Vysočiny I. Ing. Vojtěch Kodet, Ivan Kunstmüller,
VíceRevitalizace vzrostlých stromů v městyse Štoky a jeho místních částech a jejích místních částech PŘÍLOHY
Revitalizace vzrostlých stromů v městyse Štoky a jeho místních částech a jejích místních částech PŘÍLOHY PŘÍLOHA 2.A Inventarizace dřevin a návrh pěstebních opatření v městyse Štoky TEXTOVÁ ČÁST Inv. číslo
VíceD.3 Dendrologický průzkum
ČESKÁ LÍPA OKRUŽNÍ KŘIŽOVATKA ROHÁČE Z DUBÉ - ČESKOKAMENICKÁ D. Dendrologický průzkum OBSAH:. Průvodní zpráva. Situace : 500 Vypracoval: Hl. inž. projektu: Ing. Szénási Ing. Čamrová Průvodní zpráva AKCE:
VícePřed dvěma tisíci lety zabíraly lesy většinu Evropy, Ameriky a Asie, ale značnáčást z nich byla vykácena. Dnes lesy pokrývají asi jednu třetinu
Před dvěma tisíci lety zabíraly lesy většinu Evropy, Ameriky a Asie, ale značnáčást z nich byla vykácena. Dnes lesy pokrývají asi jednu třetinu zemského povrchu. Hlavní příčinou odlesňování je po staletí
VíceObojživelníci u Rančířovského Okrouhlíku
občanské sdružení Mokřady - ochrana a management Šeříková 345/8, 588 12 Dobronín, IČO 22763198 www.mokrady.wbs.cz Obojživelníci u Rančířovského Okrouhlíku Zpráva z akce pro veřejnost Jaromír Maštera červenec
VíceÚzemní systém ekologické stability (ÚSES)
Ochrana přírody v Čelákovicích I ve zdánlivě jednotvárné České křídové tabuli, kam spadáme, se místy ještě zachovala říční krajina s dnes již mrtvými rameny (tj. postupně zazemňovanými úseky řeky oddělenými
VícePístovské mokřady 2009
Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině 5. května 15, 586 01 Jihlava, IČO 75107988 www.cso.cz/vysocina.html Pístovské mokřady 2009 Zpráva o činnosti na pronajatých pozemcích p.č. 485/1 a 485/3
VíceTECHNICKÁ ZPRÁVA - D.1. HG partner s.r.o. DOKUMENATCE OBJEKTŮ Část: Park Úvaly - Vinice DUR. Paré č.:
Investor: Město Úvaly, Pražská 276, 280 82 Úvaly Odpovědný projektant: Ing. Jaroslav Vrzák Datum: 04/2015 Vypracoval: Ing. Kamil Borecký Změna: - Akce: Název části: HG partner s.r.o. Smetanova 200, 250
VíceA.14 - Přehled všech maloplošných ZCHÚ ve vazbě na vody
A.14 - Přehled všech maloplošných ZCHÚ ve vazbě na vody Číslo Název 118 NPR Hrabanovská černava Zbytek polabské černavy s typickými společenstvy 1933 Horní a střední Labe 132 PR Chropotínský háj Zbytek
VícePřílohy. Seznam příloh
Přílohy Seznam příloh Obr. 1: Košťálova studánka odtok, Thomsonův přepad (Jaitnerová, červenec 2015) Obr. 2: Machle odtok, Thomsonův přepad (Jaitnerová, září 2015) Obr. 3: Staviště odtok (Jaitnerová, září
VíceRožďalovické rybníky. Vymezení území
Rožďalovické rybníky Vymezení území Exkurze probíhá v oblasti Roţďalovických rybníků, která se nachází v okolí městečka Roţďalovice (zeměpisná poloha: 50 18 N, 15 10 E) v okrese Nymburk. Popisované území
VíceNAŘÍZENÍ JIHOČESKÉHO KRAJE
NAŘÍZENÍ JIHOČESKÉHO KRAJE č. 25/2013 ze dne 14. 11. 2013, o vyhlášení Přírodní rezervace Újezdec a jejího ochranného pásma a stanovení jejích bližších ochranných podmínek Rada Jihočeského kraje stanoví
VíceDub u Kvítkovického rybníka
LIST 1 Dub u Kvítkovického rybníka Strom roste na S okraji vzdušné strany hráze Kvítkovického rybníka, 1100 m SSV od středu obce Kvítkovice Kvítkovice u Lipí Kvítkovice Mapa 32-22-06 480 cm 32 m 250 let
VíceNávrh na vyhlášení zvláště chráněného území
Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území ve smyslu ustanovení 40 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění a 4 vyhlášky č. 64/2011 Sb. Přírodní památka Trotina 1. Název
VícePP Pískovna na cvičišti
PP Pískovna na cvičišti Inventarizační průzkum obratlovců Rosnička zelená 17.4.2007 Zpracoval: Petr Hesoun Bednáreček 58, 378 42 Nová Včelnice; e-mail: krystof.mek@tiscali.cz Listopad 2007 1. Metodika
VícePamátné stromy pověřeného úřadu Sokolov
Památné stromy pověřeného úřadu Sokolov Zpracovala: Bc. Linda Tomeszová, referent odboru životního prostředí V Sokolově, 2012 (poslední aktualizace: 23.2.2015) Bernovský klen Druh dřeviny: javor klen (Acer
VíceDRUHOTNÉ (SEKUNDÁRNÍ BIOTOPY)
DRUHOTNÉ (SEKUNDÁRNÍ BIOTOPY) Celá škála ekosystémů: - dálniční, silniční a železniční náspy, protipovodňové hráze - úseky pod vedením vysokého napětí - vytěžené lomy a pískovny, včetně těch určených k
Více1. Základní identifikační a popisné údaje
1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Evidenční kód ZCHÚ, kategorie, název a kategorie IUCN Evidenční kód ZCHÚ: 397 Kategorie: PP Název: Slavkovský chlumek Kategorie IUCN: IV. 1.2 Platný právní
VíceŠkody působené bobrem evropským na lesních porostech Biberschäden im Waldbewuchs
Škody působené bobrem evropským na lesních porostech Biberschäden im Waldbewuchs Ing. Jan Dovrtěl Ing. Miroslav Svoboda Lesy České republiky, s.p. Lesní závod Židlochovice Lesní závod Židlochovice organizační
VíceCITES - Convention on International Trade in Endangered Species of Wild Fauna and Flora
CITES - Convention on International Trade in Endangered Species of Wild Fauna and Flora Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin Upravuje pravidla
VíceMETODICKÉ LISTY. výstup projektu Vzdělávací středisko pro další vzdělávání pedagogických pracovníků v Chebu
METODICKÉ LISTY výstup projektu Vzdělávací středisko pro další vzdělávání pedagogických pracovníků v Chebu reg. č. projektu: CZ. 1. 07/1. 3. 11/02. 0007 Sada metodických listů: KABINET PŘÍRODOPISU Název
Více1 Chráněná krajinná oblast Poodří K zajištění ochrany přírody a krajiny části území nivy řeky Odry se vyhlašuje Chráněná krajinná
Strana 546 Sbírka zákonů č. 51 / 2017 51 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 15. února 2017 o Chráněné krajinné oblasti Poodří Vláda nařizuje podle 25 odst. 3 zákona č. 114/ /1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny: 1
VícePetr Macháček Nejvýraznější změny výskytu ptáků na Lednických rybnících v posledních letech
Petr Macháček Nejvýraznější změny výskytu ptáků na Lednických rybnících v posledních letech V roce 2009 vydalo Regionální muzeum v Mikulově publikaci Ptáci Lednických rybníků, v níž byl zpracován výskyt
VíceSešit pro laboratorní práci z biologie
Sešit pro laboratorní práci z biologie téma: Les autor: Mgr. Alena Hyánková vytvořeno při realizaci projektu: Inovace školního vzdělávacího programu biologie a chemie registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/01.0002
VíceDRUH HNÍZDĚNÍ TAH/ZIMOVÁNÍ Poznámky LABUŤ VELKÁ X HUSA VELKÁ X HUSA BĚLOČELÁ X HUSA POLNÍ X HUSICE LIŠČÍ X HUSICE NILSKÁ X KACHNA DIVOKÁ
DRUH HNÍZDĚNÍ TAH/ZIMOVÁNÍ Poznámky LABUŤ VELKÁ HUSA VELKÁ HUSA BĚLOČELÁ HUSA POLNÍ HUSICE LIŠČÍ HUSICE NILSKÁ KACHNA DIVOKÁ KOPŘIVKA OBECNÁ OSTRALKA ŠTÍHLÁ LŽIČÁK PESTRÝ HVÍZDÁK EURASIJSKÝ ČÍRKA OBECNÁ
VícePodpora populace užovky stromové
KVK09_hadi_ZZ_D771_w.doc str. 1 Název projektu: Závěrečná zpráva o projektu Grantový program Karlovarského kraje Podpora populace užovky stromové Evidenční číslo smlouvy: D 771/2009 program: Záchranné
VícePetr Macháček Lednické rybníky v letech 2007 až 2016
4 let CHKO Pálava Petr Macháček Lednické rybníky v letech 27 až 216 Národní přírodní rezervace (NPR) Lednické rybníky je jednou z našich nejvýznamnějších ornitologických lokalit. O tom svědčí i zařazení
VíceStrana 185 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001. Částka 8 Rozesláno dne 5. srpna 2014 O B S A H
Strana 185 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Ročník 2014 VĚSTNÍK p r á v n í c h p ř e d p i s ů K r á l o v é h r a d e c k é h o k r a j e Částka 8 Rozesláno dne 5. srpna 2014
VíceInformační panel na Pístovských mokřadech
Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině 5. května 15, 586 01 Jihlava, IČO 75107988 www.cso.cz/vysocina.html Informační panel na Pístovských mokřadech Foto: J. Maštera Jaromír Maštera září 2010
VícePlány péče o území ve správě pozemkových spolků. Na pramenech
Plány péče o území ve správě pozemkových spolků Pozemkový spolek pro přírodu a památky Podblanicka Na pramenech 1. Základní údaje 1.1. Název území Na pramenech je převzatý pomístní název. 1.2. Lokalizace
VíceObnova biotopů na Pístovských mokřadech
Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině Úvoz 23, 586 01 Jihlava, IČO 75107988 www.cso.cz/vysocina.html Obnova biotopů na Pístovských mokřadech Závěrečná zpráva projektu Foto: A. Mašterová Jan
Více3. Přírodní památka Kamenec
3. Přírodní památka Kamenec Na rozhraní katastrů Panské Nové Dvory a Dobrá u Frýdku-Místku severně od silnice z Frýdku-Místku do Dobré se nalézá přírodní památka Kamenec. Velmi cenný mokřadní biotop s
VícePřírodní společenstva v České republice: LES. Martin Chlumský Dis. 3. ročník BI-TV PdF UK Praha Ing. Helena Jedličková Ph.D.
Přírodní společenstva v České republice: LES Martin Chlumský Dis. 3. ročník BI-TV PdF UK Praha Ing. Helena Jedličková Ph.D. PdF MU Brno Martin Chlumský 2 Cíle hodiny Společenstvo lesa Student / ŢÁK ZŠ:
VíceRostlinné populace, rostlinná společenstva
Rostlinné populace, rostlinná společenstva Populace - soubor jedinců jednoho druhu, vyskytující se na určitém stanovišti a jsou stejného genetického původu ZNAKY POPULACE roste produkuje biomasu hustota
VíceKONCEPCE OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY JIHOČESKÉHO KRAJE. Analytická část
KONCEPCE OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY JIHOČESKÉHO KRAJE Analytická část Zpracovatelé ATEM s.r.o. EIA SERVIS s.r.o. Hvožďanská 2053/3 U Malše 20 148 00 Praha 4 370 01 České Budějovice Únor 2007 Koncepce ochrany
VíceText: Jan Moravec. Co cestou uvidíme? Především velice pestrou ukázku vesměs teplomilných přírodních společenstev. V S O U L A D U S P Ř Í R O D O U
Text: Jan Moravec Chlum je v naší republice poměrně běžné jméno, znamená totiž zalesněné návrší. Tak i naučných stezek s tímto názvem najdeme několik. Ta asi nejznámější vede dějištěm Bitvy u Hradce Králové,
VícePředmět: Regionální turistické služby. Ročník: IV. Téma: Regiony ČR. Vypracoval: Mgr. Jaromír Šebek Materiál: VY_32_INOVACE_135 Datum: 5.4.
Anotace: Valticko lednický areál a Pálava jako turistický region specifika, kulturní památky, využitelnost z hlediska turistického ruchu Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Horky nad Jizerou
VíceZávěrečná zpráva o projektu Projekt byl realizován za laskavé finanční i morální podpory Karlovarského kraje.
KVK08_prstnatec_D660_ZZ_w.doc str. 1 Závěrečná zpráva o projektu Projekt byl realizován za laskavé finanční i morální podpory Karlovarského kraje. Název projektu: Mapování prstnatce májového Evidenční
Vícesubjekt datum č.j. ID Český svaz ochránců přírody 31.12.2008 neuvedeno LA_25_136
subjekt datum č.j. ID Český svaz ochránců přírody 31.12.2008 neuvedeno LA_25_136 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36
VícePřírodověda 3. Úvodní menu Spustit program, Tisk pracovních listů, Konec Výuka
Přírodověda 3 Úvodní menu Spustit program, Tisk pracovních listů, Konec Výuka Spustit celou výuku celkem 352 stran (výukových obrazovek) - spustí od začátku výuku všech 14 kapitol Rozmanitost života 26
VíceHOSTĚTÍN HISTORIE. Motiv ochrany: Výskyt kriticky ohrožené mochny drobnokvěté (Potentilla micracantha).
HOSTĚTÍN Území obce leží v SV části okresu Uherské Hradiště a celé náleží do CHKO Bílé Karpaty. Rozkládá se kolem potoka Kolelače 5 km severovýchodně od Bojkovic. Obec má 240 obyvatel. Výjimečná je především
VíceZdroj: Ústav pro hospodářské úpravy lesa. v tom jehličnaté celkem listnaté celkem holina
4.2. Lesnictví Lesnictví představuje jeden ze základních pilířů primárního sektoru. Využívá tradičních přírodních zdrojů, od některých dalších sektorů prvovýroby se však vyznačuje dlouhotrvajícím hospodařením.
VícePříloha XII - popis segmentů aktuálního stavu vegetace
Příloha XII - popis segmentů aktuálního stavu vegetace číslo kód ses plocha [a] název popis stg 1 11 1 79,50 orná půda základní velmi mírný Z svah; plodiny: pícniny, úzkořádkové obilniny, kukuřice, brambory;
VíceČÍSLO JEDNACÍ OPRÁVNĚNÁ ÚŘEDNÍ OSOBA/LINKA/ LIBEREC KULK 14305/2017. Mgr. Waldhauserová/ OŽPZ 194/2017 OZOP
Krajský úřad Libereckého kraje odbor životního prostředí a zemědělství ARR - Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o. Dr. Milady Horákové 185/66 460 07 LIBEREC Obec Horní Libchava Horní Libchava 60
VíceUdržitelnost projektu CZ.14.07/2.1.00/13.0007 Historická zeleň regionu střední Čechy. záznam: Ing. Miroslav Ezechel
Udržitelnost projektu CZ.14.07/2.1.00/13.0007 Historická zeleň regionu střední Čechy Exkurze Vinoř, Satalice, Dolní Počernice 29.3. 2014 zaměření: zámecké parky, obory, historická krajina, voda v krajině
VíceLesy v Ceské Republice
Les kolem nás Lesy v Ceské Republice -Největší zastoupení mezi stromy na počet jedinců mají jehličnaté stromy, v přirozeném přírůstku mají větší zastoupení listnaté stromy. Druhové sloţení lesů v ČR: 1)Smrk
VíceBřezinka. Starý porost s bukem na škrapech. P. Jelínek a M. Čech. Mendelova univerzita v Brně. Přírodní rezevace
Přírodní rezevace Březinka Starý porost s bukem na škrapech P. Jelínek a M. Čech Mendelova univerzita v Brně Březinka Mapový server seznam.cz OBSAH Co území chrání...3 Liána..10 Stromy.....4 Mrtvé dřevo...
VíceNÁZEV ŠKOLY: Základní škola a Mateřská škola Jakubčovice nad Odrou okres Nový Jičín, příspěvková organizace
NÁZEV ŠKOLY: Základní škola a Mateřská škola Jakubčovice nad Odrou okres Nový Jičín, příspěvková organizace AUTOR: Mgr. Šrámková Lenka NÁZEV: VY_32_INOVACE_2.3.13.4._PŘ TÉMA: společenstva lesů ČÍSLO PROJEKTU:
VíceHnízdní lokality Bukače velkého (Botaurus stellaris) a Bukáčka malého (Ixobrychus minutus) na Vysočině
Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině 5. května 15, 586 01 Jihlava, IČO 75107988 www.cso.cz/vysocina.html Hnízdní lokality Bukače velkého (Botaurus stellaris) a Bukáčka malého (Ixobrychus
VíceBotanický průzkum nivy v zámeckém parku Maříž. Průběžná zpráva
Botanický průzkum nivy v zámeckém parku Maříž Objednavatel: Město Slavonice Horní náměstí 525 278 81 Slavonice Zpracovatel: Mgr. Ivana Paukertová Poradenská a konzultační činnost v oblasti životního prostředí
VíceVytvoření prvků ÚSES v k.ú. Boršice u Blatnice"
Vytvoření prvků ÚSES v k.ú. Boršice u Blatnice" Boršice u Blatnice Zpracoval: Ing. Petr Kvapil Obsah: Textová část Položkový rozpočet, včetně krycího listu Výkaz výměr Mapové přílohy Fotodokumentace Výpis
VíceMALOPLOŠNÁ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ Přírodní památka Jílovské tisy Na pravém břehu Jílovského potoka nedaleko obce Jílové, v těžko přístupných, strmých skalnatých a suťovitých svazích vrchu Výrovna, je v lesních
VíceBIOD0805_prstnatec_ZZ_w.doc str. 1
BIOD0805_prstnatec_ZZ_w.doc str. 1 OCHRANA BIODIVERZITY Závěrečná zpráva o projektu Název projektu: Mapování prstnatce májového číslo projektu: 03010308 Národní program ČSOP 1. Údaje o organizaci organizace:
VíceKrajský úřad Středočeského kraje
Krajský úřad Středočeského kraje : h/,;:", ' C!~Z4-{/L 1~b7, '_,_.".,'.~.~L~d' _ Praha: 30.11.2012 Číslo jednací: l7l354/20l2/kusk Spisová značka: SZ_171354/201 2/KUSK/l Vyřizuje: Maxa. 406 Značka: OŽP/Maxa
VíceOdbor životního prostředí a zemědělství oddělení ochrany přírody a krajiny
Odbor životního prostředí a zemědělství oddělení ochrany přírody a krajiny Dle rozdělovníku Datum Oprávněná úřední osoba jednací Spisová značka 17. ledna 2013 Ing. Kateřina Novotná KUZL 3615 /2013 KUSP
VíceNávrh Výsadba stromořadí v obci Podolí
Návrh Výsadba stromořadí v obci Podolí průvodní a technická zpráva Vypracovala: Ing. Sylva Holánová 15.5.2015 Cíl navrženého opatření Jednostranné stromořadí je navrženo severovýchodně od obce podél polní
VíceRevitalizace Černého potoka a jeho přítoků v PR Černá louka
Revitalizace Černého potoka a jeho přítoků v PR Černá louka Zelená síť Krušné hory- Udržitelné využívání a péče o kulturní krajinu v Krušných horách Boží dar 2.- 3.5.2011 Realizace v rámci programu Operační
Více2/ 7 LEGENDA MAPA LAND USE MAPA ŠIRŠÍCH. Mendelova univeita v Brně Zahradnická fakulta Solitérní strom v krajině. 4/ / Hana Sýkorová S-JTSK
LEGENDA alej hranice lada lesí porost louka Park mez orná půda pastvina remízek silnice těžební prostor trvale travní porost - louka urbanizovaná plocha vodní tok vodní plocha Mendelova univeita v Brně
VícePrezentace projektu na vybraném biocentru.
Prezentace projektu na vybraném biocentru. Vracet krajině její původní charakter? Navracet lesu jeho původní funkci? Podporovat domácí druhy dřevin? Na takové a řadu souvisejících otázek lze dát bezpochyby
VícePříloha F - Fotodokumentace
Obr. 1: Dílčí plocha C1 z plochy byl odstraněn prakticky veškerý keřový porost Obr. 2: Dílčí plocha C1 plocha po totálním odstranění keřových porostů Obr. 3: Dílčí plocha C1 Obr. 4: Dílčí plocha C2 na
VíceKrkonoše. Smrk. Jeseníky
Krkonoše Nejvyšší pohoří v České republice najdeme na severu Čech při hranici s Polskem. Pokrývá je smrkový les. K nejnápadnějším vrcholům patří Kozí hřbety, Luční hora, Studniční hora a samozřejmě Sněžka.
VíceLESY. MČ Praha Kunratice HL. M. PRAHY. Lesy hl. m. Prahy
LESY HL. M. PRAHY MČ Praha Kunratice LESY HL. M. PRAHY Příspěvková organizace hlavního města Prahy Zřizovací listinu schvaluje Zastupitelstvo hlavního města Prahy Hlavní činnost pro MHMP cca 88 % Hospodářská
VíceCo prozradí žáby zpěvem?
Co prozradí žáby zpěvem? ( Obojživelníci Vysočiny a jejich biotopy ) Jaromír Maštera Autoři většiny fotografií: Jaromír Maštera a Jan Dvořák Co prozradí žáby svým zpěvem? 1) Je jaro! zima definitivně skončila
VíceEKOSYSTÉM LES. Anotace: Materiál je určen k výuce přírodovědy ve 4. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními znaky a organismy ekosystému lesa.
EKOSYSTÉM LES Anotace: Materiál je určen k výuce přírodovědy ve 4. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními znaky a organismy ekosystému lesa. Ekosystém lesa produkují velké množství kyslíku jsou zásobárnou
VíceRozmístění památných stromů a alejí s památnými stromy. Zdroj: Drusop AOPK ČR.
Památné stromy správního obvodu Čelákovic Čelákovice jako pověřený obecní úřad zajišťují na svém správním území (zahrnujícím Čelákovice, Lázně Toušeň, Mochov, Nehvizdy, Svémyslice, Vyšehořovice a Zeleneč)
VíceTabulková část OG ÚSES okresu Jeseník - biocentra. OK 2 Rychlebské hory Račí údolí (NC) NK 85 NK 86. RC 488 Hraničky RK 824
Odůvodnění ÚP: Tabulková část OG ÚSES okresu Jeseník - biocentra Výběr BC pro katastrální území obce (včetně BC navazujících na obec, propojených biokoridory s BC v obci apod.) a s úpravami BC navrženými
VícePříloha Odůvodnění ÚP Supíkovice 1
Příloha Odůvodnění ÚP : Tabulková část okresního generelu (OG) ÚSES okresu Jeseník biocentra, výběr pro k. ú. obce, doplněná v rámci ÚP 1) LBC v obci : Pořadové číslo: 168 Označení ve výchozím generelu:
VíceNAŘÍZENÍ JIHOČESKÉHO KRAJE
NAŘÍZENÍ JIHOČESKÉHO KRAJE č. 28/2013 ze dne 14. 11. 2013, o vyhlášení Přírodní rezervace Vrbenské rybníky a jejího ochranného pásma a stanovení jejích bližších ochranných podmínek Rada Jihočeského kraje
VícePOUTNÍ MÍSTO PANNY MARIE VE SKÁLE
Městys Spálov Městys Spálov leží v oblasti přírodního parku Oderské vrchy na hranici krajů Moravskoslezského a Olomouckého. Z Ostravy i Olomouce se k nám dostanete pohodlně za necelou hodinku a rázem se
VíceVyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond (dle příl. č.3 k vyhlášce 13/1994 Sb. o ochraně půdního fondu)
Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond (dle příl. č.3 k vyhlášce 13/1994 Sb. o ochraně půdního fondu) (Zemědělská příloha) OBSAH: 1. Údaje o pozemcích dotčené
Více6. Přírodní památka Profil Morávky
6. Přírodní památka Profil Morávky Řeka Morávka se v úseku od Kamence ve Skalici až po Staré Město zahlubuje do terénu až na skalní podloží. Řeka zde vytváří kaňonovité údolí, skalní prahy a peřeje i hluboké
VíceH O L Á S E C K Á J E Z E R A
Přírodní památka H O L Á S E C K Á J E Z E R A Botanický průzkum Autor: Ing. Jindřich Šmiták Česká 32 602 00 Brno Datum zpracování: duben-červenec 2012 1. Stručná charakteristika Přírodní památka Holásecká
VíceNávrh na vyhlášení evropsky významné lokality - přírodní památky MATYÁŠ
Návrh na vyhlášení evropsky významné lokality - přírodní památky MATYÁŠ Název zvláště chráněného území Přírodní památka Matyáš Předmět ochrany a jeho popis Předmětem ochrany podle zřizovacího předpisu
VíceNELESNÍ EKOSYSTÉMY MOKŘADNÍ
NELESNÍ EKOSYSTÉMY MOKŘADNÍ Prameniště - vývěry podzemní vody; velmi maloplošné ekosystémy - prameništní mechorosty, často porosty řas - nízké ostřice, suchopýry, přesličky aj. - složení vegetace je výrazně
Více1. Celkový pohled na lesní část, olšina s porostem ostřice třeslicovité.
7. Přírodní rezervace Novodvorský močál Na jihovýchodním okraji Panských Nových Dvorů tam, kde začíná lesní komplex bývalého vojenského lesa a kde byl kdysi rybník, vzniklo samovolnou sukcesí (vývojem)
VíceProjekt SGS Využití nástrojů GIS k vyhodnocení agrárních valů v Českém středohoří
Projekt SGS Využití nástrojů GIS k vyhodnocení agrárních valů v Českém středohoří RNDr. Iva Machová, Ph.D., Mgr. Ing. Petr Novák, Bc. Markéta Kučerová Druhová skladba dřevin ve stromovém patře agrárních
VíceBiomonitoring a záchranné transfery
Biomonitoring a záchranné transfery Biomonitoring slouží k poznání určité lokality. Na rozdíl od jednorázového biologického průzkumu monitoruje změny, např. ve velikosti populací sledovaných, vzácných
Více