Strukturní typy reliéfu a tvary reliéfu

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "Strukturní typy reliéfu a tvary reliéfu"

Leoš Toman
před 7 lety
Počet zobrazení:

1 Strukturní typy reliéfu a tvary reliéfu

2 reliéf f na horizontáln lně uložených horninách reliéf f tabulí reliéf f na ukloněných ných horninách kuesty reliéf f na zvrásn sněných ných horninách pánve klenby vrásov sová pohoří reliéf f na rozlámaných horninách hrást stě prolomy

3 reliéf na horizontáln lně uložených horninách na nezpevněných ných sedimentech (jíly, písky p štěrky) málo členitý zaoblené tvary zpravidla nížinný n typické fluviáln lní tvary (údoln( dolní niva), eolické akumulační tvary na zpevněných ných sedimentech nebo výlevných horninách - reliéf f tabulí strukturní plošiny - vázané na výskyt odolnější ších vrstev

4 strukturní plošina

5 kaňonovit onovitá údolí se stupni na svazích strukturně podmíněné = strukturní terasy ostré hrany údolí stupně = odolné vrstvy

6 reliéf f tabulí - části tabulí,, kde jsou strukturní plošiny vyvinuty ve více v úrovních = stupňovina - okraje strukturních plošin = strukturní stupně

7 stolové hory svědeck decké hory rozčlen leněná tabule reliéf f skalního města - erozně-denuda denudační reliéf, kdy je dominantní vliv exogenních činitelů

9 Velká Hejšovina ( Szczeliniec Wielki) je tvořen oválnou pískovcovou plošinou o rozměrech zhruba 600 x 300 metrů, při čemž delší osa ve směru SZ-JV je také směrem největšího narušení pískovcového masívu hlubokými skalními rozsedlinami a roklinami

10 Skalní město soubor skalních bloků,, věžv ěží,, stěn n a další ších skalních tvarů )erozně-denuda denudačních tvarů) nejvýznamnější skalní města jsou v ČR R vytvořena v kvádrových pískovcp skovcích ch (křídových) jejich vznik je ovlivněn subvertikáln lními puklinami a dále d zvětr tráváním m a odnosem zvětralin

12 Pukliny puklina = každé narušen ení kompaktnosti horniny na jejich vzniku a vývoji se podílej lejí endogenní i exogenní vlivy u pískovcp skovců je důled ležitý vliv zvětr trávání

13 Typy puklin : spára - otevřen ená puklina o šířce od 1 cm do 25 cm komín, průchod - puklina široká cm Pokud nějakou puklinu popisujeme jako komín, neměla by se směrem vzhůru přílip liš rozšiřovat ovat (pak by pro krátk tké pukliny byl vhodnější název průchod) soutěska ska - puklina široká více než 1 m a dlouhá přes 50 m (měla by převlp evládat délka d nad výškou stěn) skalní rozsedlina gravitační - odklon osy bloku (bloků) ) od původní polohy předevp edevším m vlivem gravitace a nestabilního podloží tektonická - rozsedliny s výraznými tahovými rupturami

14 Skalní defilé strmá až svislá skalní stěna jako přirozený p odkryv ve zpevněných ných sedimentech o výrazné délce (desítky aža stovky metrů). výška v řádu metrů až desítek metrů vzniká zaříznut znutím m vodních toků do zpevněných ných sedimentů nebo můžm ůže e být tektonického původu p v případě založen ení na zlomech

15 Skalní brána vzniká perforací méně odolných částí (vrstev) sedimentárn rní tabule na modelaci se podílí fluviáln lní činnost větší skalní bána - skalní most Skalní brána Aloba v poušti Sahara na území státu Čad

16 Skalní most Skalní most je perforace skalní hmoty, jejíž dno se nachází přibližně v úrovni okolního povrchu. Skalní most mám tvar skalního oblouku nebo úzké přepážky překlenující rozsáhlej hlejší perforaci ve skalním m masivu (skalní bránu, tunel, okno) Skalní most nepravá brána

17 Skalní hřib skalní mezoforma Vznik skalních hřibh ibů: selektivním m zvětr tráváním a odnosem horní partie = odolnější hornina

18 skalní pokličky ky pokličky pokličky

19 reliéf na ukloněných ných horninách mírně ukloněné (do 7 ) 7 ) = kuesty strukturní svah čelo kuesty do 7

21 Kuesta Ze španělského termínu pahorek, svah - Nesouměrn rné hřbety sklon vrstev: kuesta 2-7 o tvoří ji mírný svah kuesty,, hrana kuesty, čelo kuesty,, příkrý p svah kuesty, úpatí kuesty. (v Českém m ráji r se vyskytují podél l Lužick ické poruchy). monoklináln lní hřbet 7-40 o kozí hřbety > 40 o

23 reliéf na zvrásn sněných ných horninách spojitá deformace hornin dochází k prohnutí nebo vyklenutí hornin Základní tvary: pánvep klenby vrásy a vrásov sová pohoří Morfostruktura: Přímá bezprostředn ední vazba mezi typem geologické struktury a tvarem antiklinály ly = vyvýšeniny synklinály ly = sníženiny Nepřímá současný reliéf f ovlivňuje sklon vrstev, horninové složen ení

24 Pánve zvrásn sněním tj. sníženiny charakterizované synklináln lním m uložen ením hornin Zpravidla: kruhovitý nebo oválný půdorysp Na okrajích: kuesty 2 typy pánvp nví: synsedimentárn rní strukturní postsedimentárn rní prohyb

25 Klenby velké strukturní jednotky vzniklé vyklenutím m vrstev Typy: 1. s krystalickým jádremj 2. sedimentárn rní 3. exfoliační 4. solné

26 klenby s krystalickým jádremj jádro - staré vyvřel elé horniny radiáln lní konsekventní vodní toky pomalý zdvih: antecedentní průlomov lomové údolí př. Váh v Malé Fatře (Vrútky - Strečno no) combe (vrcholové sníženiny) typická klenba: Black Hills - vyklenutí fundamentu + sedimentárn rního pokryvu L = 200 km, š = 100 km relativní výška: m max. absolutní: : 2207 m n. m. zdvih: 3H

27 sedimentárn rní klenby větší rozměry ry plošší stupňovit ovité ve středu: bezodtokové nížiny př.: Kaspická nížina Kara-Bogaz Bogaz-Gol - vrchol klenby

28 exfoliační klenby po obnažen ení krystalického jádraj deskvamace exfoliace - odlehčen ením odlučov ování slupek podél l puklin rovnoběž ěžných s povrchem mikro (mm - cm) makro (metry aža desítky metrů) podle relativní výšky klenby: RUWARY (nízk zké do 30 m) oblíky BORNHARDTY (vysoké)

29 Borový vrch, Boží hora (Žulovsk( ulovská pahorkatina) Yosemitský NP (slupky 1,8-3 m) Jižní Amerika - Rio de Janeiro (tzv. homole cukru) specifické: : arkózov zové pískovce - Ayers Rocks - četné mikrotvary zvětr trávání: tafone skalní mísy skalní výklenky - pro vznik: vhodné střídav davě vlhké teplé podnebí (úpatí provhlčen ené chemické zvětr trávání (kaolinizace, lateritizace) intenzivní srážky odnos zvyšov ování relativní výšky

30 solné klenby solné jádro (solné horniny: halit, anhydrit) vznik: intruze solných pňů v tektonicky oslabených vrstvách vztlakové síly - podmínění hustotou tvary: vrcholy kleneb- rozšiřuj ují se hřibovitý tvar na povrchu: kamenný klobouk (keprok( keprok) př.. Kaspická nížina v místech, m kde sůl s l vytéká solné ledovce př.. oblast Perského zálivu z (200 kleneb)

31 Irán před více v než půl l miliardou let - rozsáhl hlá bezodtoková sníženina suché a teplé klima usazování mocných poloh solí (stovky metrů) po další desítky milionů let - na solné uloženiny se usazovala souvrství vápenců,, pískovcp skovců,, ale také vulkanické horniny sůl l v podloží se postupně dostala mnoho kilometrů pod zemský povrch plasticita + nízkn zká hustota sůl l začala ala zvolna vystupovat k povrchu ve formě obřích podzemních solných sloupů pňů solné klenby Kruhovitý půdorys p (průměru ru aža 17km) a výška i několika set metrů

32 Nejdelší solné jeskyně: 1. místo: Jeskyně 3N m 2. místo: Malham Cave m Mt. Sedom, Israel

33 Vrásy a vrásov sová pohoří Vrásy - klasifikace podle sklonu osní roviny: přímé šikmé 45 překocené ponořené 10 0 ležaté

34 Kljhgfds

35 vrásov sová pohoří jednoduchá antiklináln lní hřbety, synklináln lní údolí mřížovitá říční síť zpětn tná eroze inverze reliéfu složit itá (vrásno-zlomová) příkrovy - předpolí jádrová pohoří (masívy) + obalové série bradla

36 Schéma vývoje Západních Karpat v terciéru 1 okraj Českého masivu 2 dnešní okraj přesunutých Západních Karpat 3 vnější okraj flyšových příkrovů 4 mořské pánve

37 Vápencové bradlo Tektonické rozlámání - poslední opakované tektonické pohyby - ještě v pleistocénu - rozlámání bradla podél starých zlomů - ovlivnění vzniku a vývoje krasových jevů a pohyb podzemních vod

38 Typy pohoří hřbetová hřebenová řetězová žebrová roštov tová

39 Na rozlámaných horninách nespojité deformace - porušen ení celistvosti pukliny a zlomy zlomy - geomorfologický význam - podél nich - posuny částí ZK - tzv. kry důsledky pro georeliéf: zdvihy a poklesy, přesmyky, p posuny kerný reliéf drcené zóny - snadněji podléhaj hají odnosu do vzájemn jemného kontaktu se dostávaj vají různě odolné horniny selektivní odnos

40 základní plocha: zlomový svah obvykle vyhlazená plocha (tzv. tektonické zrcadlo) facety! svah na zlomové čáře složený zlomový svah (část zlomový svah, část svah na zlomové čáře)

41 zlomový svah zlomový svah původní úroveň povrchu

42 svah na zlomové čáře I. odnos II. zarovnávání III. IV. resekventní obsekventní

43 Základní tvary hrásť - automorfní - vzniká přesmyky (dislokační plochy pod středn ední krou) - xenomorfní - vznikla poklesy okolních ker prolom příkopová propadlina podél l hlubinných zlomů: rifty (délka více v než 100 km) rift Mrtvého moře e (š( = 5-20 km) rift Rudého moře e (š( = km) Bajkalský Východoafrický

45 Rychlost pohybů horizontáln lních (v riftech) Island mm/rok Východoafrický rift (v Etiopii).12 mm/rok vertikáln lních - např.. podle výšky datovaných teras nad mořskou hladinou nebo podle výšky zdvižen ení korálových útesů Barbados 0,4 mm/rok Nová Guinea.. 3 mm/rok Karpaty.do 1,5 mm/rok poklesy: moravské úvaly.. do 5,3 mm/rok

Podobné dokumenty

Strukturní typy reliéfu a tvary reliéfu

Strukturní typy reliéfu a tvary reliéfu reliéf na horizontálně uložených horninách reliéf tabulí reliéf na ukloněných horninách kuesty reliéf na zvrásněných horninách pánve klenby vrásová pohoří reliéf