Orogenetické pohyby Tektonické poruchy Zemětřesení. IV. přednáška

Transkript

1 Orogenetické pohyby Tektonické poruchy Zemětřesení IV. přednáška

2 1) Orogenetické pohyby = horotvorné procesy vznik pásemných pohoří vlivem deskové tektoniky orogén neplést s vrásněním 4 hlavní orogenetické jednotky: Ø kadomské vrásnění Ø kaledonské vrásnění Ø hercynské (variské) vrásnění Ø alpinské vrásnění

3 Kadomské vrásnění prekambrium/ paleozoikum; na okraji Gondwany; utvářelo krystalinický podklad Evropy Kaledonské vrásnění prvohory (kambrium až devon); srážka tří kontinentů; kalenoidy (Pensylvánie, Kanada, Grónsko vs. Britské ostrovy, Skandinávské pohoří a Špicberky) Hercynské vrásnění devon až karbon; srážka superkontinentů Euroameriky a Gondwany vznik Pangei; pohoří během permu srovnána erozí; variscidy (JZ Irsko, Cornwall, Centralní masiv, Korsika, Vogézy, Česká vysočina )

4 alpinské vrásnění od konce druhohor; pohyb desek bývalé Gondwany (africká, arabská, indická); Alpy, Himaláje; vyzvednutí ČM podél zlomů

5 2) Tektonické poruchy tektonika stavba a deformace geologických těles deformace závisí na: Ø velikosti napětí Ø reologických vlastnostech hornin Ø rychlosti deformace Ø geostatickém tlaku Ø teplotě

6 Křehká vs. plastická deformace Působící síly Ø radiální - kolmo na zemský povrch E Ø tangenciální - tečně k zemskému povrchu D Způsob porušení vrstev Ø bez zlomu Ø se zlomem

7 Deformace Primární Ø u magmatických a sedimentárních těles Sekundární Ø netektonické X tektonické Ø spojité (vrásové struktury) X nespojité (zlomové struktury)

8 Sekundární tektonické deformace spojité způsobeny endogenními silami při pohybu litosférických desek (orogeneze) Vrásové struktury antiklinála synklinála

9 flexura

10 Klasifikace vrás podle sklonu osní roviny a středního ramene

11 Ponořená vrása

12 Synklinála

13 Antiklinála

14 Ležatá vrása

15 Dóm symetrická antiklinála

16 Barranovské skály

17

18 Nespojité struktury vázány na křehký stav hornin (tahové, tlakové, střižné) Pukliny Zlomy

19

20

21

22

23 Poruchy vrstev se zlomem - příkrovy kerný příkrov

24

25 Příkrovová stavba idealizovaný profil

26 3) Zemětřesení Z hlediska seismicity se dělí území na oblasti: seismické (silně otřásané) Japonsko, střední Amerika, jihovýchodní Asie peneseismické (občas otřásané) Český masív aseismické (neotřásané) ruská tabule, kanadský štít

27

28 Podle původu: A. Přírodní exogenní Ø pád meteoritů Ø řítivá cca 3 % ² mělké hypocentrum, lokální charakter endogenní Ø sopečná cca 7 %; hypocentra vázány na přívodní dráhy do hl. 10 km; lokální význam, malá intenzita Ø tektonická nejzhoubnější; smykový pohyb ker podél zlomových spár; pohyby mohou dosáhnout i mnohametrových hodnot; horizontální rozměr ložiska až X00 km

29 B. Technická Ø antropogenní otřesy a vibrace Ø výbuchy Ø průmyslové zdroje energie uvolněná při zemětřesení až 5*10 18 J počet registrovaných otřesů cca 1 mil./ rok silnější zemětřesení 2-3 denní intervaly

30

31

32 Zemětřesné vlny podélné (p) 6 km/s příčné (s) 3 km/s povrchové pomalé, nejničivější

33

34

35 Seismograf

36 Vzorový seismogram Seismogram skutečný zápis

37 Blízké vs. vzdálené zemětřesení

38 Česká regionální seismická síť

39 Seismická aktivita v západních Čechách

40 Intenzita zemětřesení Mikroseismická charakteristika Ø Magnitudo Richterova stupnice - dekadický logaritmus amplitudy zemětřesení vyjádřené v mikrometrech, registrované standardním seismografem v epicentrální vzdálenosti 100 km - nemá horní hranici

41 Magnitudo (Richter) 3 3,9 4 4,9 5 5,9 6 6,9 7 7,9 8 8,9 Uvolněná energie (J) Průběžná roční frekvence Postihnutá oblast (km 2 ) Pociťováno do vzdálenosti (km) Přibližná intenzita MCS (epicentru m) 9,5*1 08 4* * ,8* ,5* * * ,8* ,5* * ,23* ,8*

42 Magnitudo Následky 1, 2 Není cítit, lze pouze měřit přístroji 3 Nejmenší hodnota, kterou člověk rozpozná; bez poškození 4 Slabé zemětřesení 5 Slabé poškození budov blízko epicentra 6 Vážné poškození špatně postavených budov 7 Velké poškození budov 8 Téměř úplné zničení

43 Makroseismická aktivita Ø škodlivý projev zemětřesení na člověka, stavby a přírodu Ø MCS (Mercalli Cancani Sieberg) 12 stupňů Ø MSK64 Ø MM Ø sovětská balová stupnice Ø JMA (Japan Meteorological Agency)

44

45

46

47

48

49

50

51

52

53 Nový Zéland 2010 Christchurch na jižním ostrově Nového zemětřesení o síle 7,1 Richterovy stupnice jedno z nejhorších za posledních 80 let. přes sto následných otřesů o síle až 5,4 stupně Richterovy stupnice Velké materiální škody, 1 mrtvý, 2 těžce zranění, mnoho lehce zraněných Ročně zaznamenáno na NZ až zemětřesení, z toho cca 150 jich zaregistruje člověk. Zemětřesení z července 2009 o síle 7,8 stupně způsobilo, že se jižní cíp země posunul o 30 cm blíže k Austrálii.

54

55

56 San Francisco 1906 magnitudo 7,1 až 9,3 přes životů

57 Nepál 2015 magnitudo 7,9 více jak mrtvých (až 15tis.) laviny pod Mount Everestem stará část Káthmándú historická věž Dharahara

58

59

60 Záběry kamer odhalují sílu zemětřesení v Tibetu

61 L Aquila 2009 magnitudo 6,3 308 mrtvých, 1000 zraněných poškozeno až 15 tis. budov

62 Následky zemětřesení - tsunami

63 Tsunami v jihovýchodní Asii prosinec 2004

64 Tsunami v jihovýchodní Asii prosinec 2004

65 Následky zemětřesení HUASCARÁN km od epicentra - lavina pohřbila více než lidí, vč. 14 Čechoslováků

66 v=vsgb1iwr6o4 v=qon-dcf67ie v=ljl3dw2jeqw