Manuál pro integrované územní investice: ITI

Transkript

1 Manuál pro integrované územní investice: ITI Zpracováno v rámci projektu Horizontální podpora nositelů integrovaných nástrojů ITI a IPRÚ pro realizaci integrovaných strategií v programovém období Realizátor: Svaz měst a obcí ČR Číslo projektu: CZ.1.08/3.2.00/ Zpracovatelé: L. Hanušová, T. Sýkora, D. Koppitz MEPCO, s. r. o. Ve spolupráci se Svazem měst a obcí ČR a zástupci nositelů integrovaných nástrojů Kompletace: Lucie Hanušová, MEPCO, s. r. o. FINÁLNÍ VERZE SRPEN

2 OBSAH 1. Účel manuálu ITI ITI Obsah integrované strategie ÚVODNÍ INFORMACE POPIS VYMEZENÉHO ÚZEMÍ A ZDŮVODNĚNÍ JEHO VÝBĚRU Popis území Zdůvodnění výběru ANALYTICKÁ ČÁST Socio-ekonomická analýza SWOT analýza Analýza stakeholderů Analýza problémů a potřeb STRATEGICKÁ ČÁST Vize a stanovení cílů ITI Vize Strategický cíl Prioritní oblasti, specifické cíle Horizontální témata Rovné příležitosti Udržitelný rozvoj Popis opatření Popis očekávaných výsledků a výstupů včetně relevantních indikátorů Popis souladu se souvisejícími strategickými dokumenty IMPLEMENTAČNÍ ČÁST Popis způsobu řízení ITI Popis realizace partnerství Popis způsobu předvýběru projektových záměrů Monitorování a hodnocení plnění strategie PŘÍLOHY Harmonogram přípravné fáze klíčových projektů Časový harmonogram a provázanost jednotlivých aktivit Finanční plán

3 Analýza rizik Seznam zkratek Přílohy manuálu Příloha č. 1 - Vzor projektové fiše Příloha č. 2 Návrh jednacího řádu Řídicího výboru Příloha č. 3 Návrh jednacího řádu Pracovní skupiny Příloha č. 4 Organizační uspořádání nositele ITI Příloha č. 5 Návrh partnerské smlouvy

4 1. Účel manuálu ITI Nastavení regionální politiky ČR a politiky hospodářské, sociální a územní soudržnosti pro programové období klade důraz na územní dimenzi s cílem věcně a zejména územně koncentrovat finanční prostředky u realizovaných intervencí do oblastí s největšími problémy či nejsilnějším rozvojovým potenciálem. Jedním z prostředků pro uplatnění územní dimenze jsou integrované přístupy. 1 Využití integrovaných přístupů je podmíněno zpracováním kvalitních strategických dokumentů pro rozvoj daného území, které musí vycházet z již existujících místních koncepčních dokumentů, musí být v souladu se strategickými dokumenty na úrovni krajů, ČR a EU a musí se opírat o relevantní datové analýzy. Na základě usnesení vlády ČR č. 867 ze dne 28. listopadu 2012 zpracovalo Ministerstvo pro místní rozvoj (dále jen "MMR") Metodický pokyn pro využití integrovaných nástrojů v programovém období (dále jen "MPIN"). Tento pokyn definuje typy integrovaných nástrojů pro realizaci integrovaných strategií rozvoje území (ITI, IPRÚ a CLLD) a zároveň obsahuje závazné postupy pro přípravu, hodnocení, schvalování, realizaci, monitorování a vyhodnocování integrovaných strategií rozvoje území. Zajistit snadnou porovnatelnost jednotlivých ITI a tím zjednodušit jejich hodnocení řídicími orgány. Sladit úroveň požadavků řídících orgánů operačních programů na obsah a rozsah informací dokumentu ITI. MMR a řídicí orgány OP Konkretizovat obecnější pravidla stanovená nadřazenými dokumenty (zejména MPIN). Přispět k jednotnému výkladu pravidel. Nastavit postupy pro monitoring naplňování ITI a řízení změn spojených s realizací ITI. (bude primárně v MPIN). Poskytnout podrobný návod pro přípravu a tvorbu ITI. Doporučit postupy pro vnitřní schvalování ITI. nositelé ITI a partneři Navrhnout postupy pro řízení procesů při realizaci ITI. Ujasnit role a zodpovědnosti jednotlivých aktérů zapojených do jednotlivých fází ITI. 1 Základním východiskem pro uplatnění integrovaných přístupů k teritoriálnímu rozvoji v ČR je Strategie regionálního rozvoje ČR (SRR) a dále Národní dokument k územní dimenze (předpoklad schválení vládou v červnu 2014). 4

5 Manuál ITI jako kuchařka pro nositele ITI navazuje na výše zmíněný MPIN. Jeho cílem je pomoci nositelům ITI při přípravě, tvorbě a implementaci integrované strategie. Jeho účelem je proto doplnit a konkretizovat informace obsažené v MPIN. Manuál je však pro nositele ITI pouze doporučující. Odchylky od Manuálu jsou tedy přípustné a v případě místních specifických podmínek i účelné. 2. ITI Integrovaná územní investice 2 (dále jen "ITI") představuje realizaci integrované strategie rozvoje metropolitní oblasti, která zahrnuje klíčové investice řešící problémy daného území s využitím financování z více než jedné prioritní osy jednoho nebo více programů Evropských strukturálních a investičních fondů (dále jen "ESIF"). Počet ITI je v ČR vymezen počtem metropolitních oblastí definovaných ve Strategii regionálního rozvoje ČR a rozšířen usnesením vlády z r Zahrnuje tyto aglomerace: pražská-středočeská brněnská ostravská plzeňská hradecko-pardubická ústecko-chomutovská olomoucká Metropolitní oblasti jsou identifikovány jako ty, které mají nejsilnější růstový potenciál a mají výraznou měrou přispět ke zvyšování konkurenceschopnosti celé ČR. Jejich rozvoj je tedy vhodné podpořit prostřednictvím intervencí do oblastí, které by měly být katalyzátorem dalšího růstu, a proto se v rámci ITI předpokládá převážně realizaci větších, investičně náročnějších projektů s potenciálně významným dopadem pro řešená území, projektů, které by bez přispění ESIF byly jen stěží realizovatelné. Každá z metropolitních oblastí může předložit ke schválení a realizaci pouze jednu integrovanou strategii. Financování strategií bude řešeno s podporou operačních programů ESIF. Integrované strategie budou moci čerpat z Integrovaného regionálního operačního programu (EFRR), OP Doprava (FS, EFRR), OP Životní prostředí (FS, EFRR), OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (EFRR), OP Výzkum, vývoj a vzdělávání (EFRR, ESF), OP Zaměstnanost (ESF) a OP Praha pól růstu (EFRR). Řízení strategií bude pravděpodobně podpořeno z OP Technická pomoc. V rámci integrovaných přístupů je klíčové uplatnit princip partnerství, tedy zapojení všech relevantních aktérů do strategického plánování a řízení. Na základě principu partnerství se v souladu se zpracovanou strategií integrují jednotlivé projekty 3 tak, aby realizací ITI jako celku došlo k výraznějšímu kvalitativnímu posunu v rozvoji dané oblasti. Třetí úrovní integrovanosti je potom zapojení širšího spektra finančních zdrojů nutných k realizaci stanovených opatření (zejména financování z více operačních programů, případně kofinancování z vlastních zdrojů příjemců). 2 Vychází z MPIN. Podrobnější informace tamtéž. 3 Projekty realizované v rámci ITI (naplňující integrovanou strategii) jsou nazývány jako integrované projekty. 5

6 Předpokladem pro realizaci ITI je kvalitně zpracovaná integrovaná strategie, tedy dokument, který na základě analýzy pojmenuje problémy a potřeby dané metropolitní oblasti, navrhuje cílové stavy a definuje řešení problémů a příležitostí prostřednictvím konkrétních opatření a aktivit v souladu s cíli a investičními prioritami EU (s ohledem na obsah navržených prioritních os programů ESIF). Z hlediska procesu vzniku dokumentu a jeho struktury se výrazně neliší od jiných strategických plánovacích dokumentů, specifika jsou popsaná v dalších kapitolách manuálu. 3. Obsah integrované strategie Obsah a struktura integrované strategie odpovídá tradičnímu pojetí tvorby strategických dokumentů. Jeho doporučené členění reflektuje požadavky MPIN a je uvedeno v následujícím schématu: Popis území a zdůvodnění jeho výběru Analytická část Stručná socio - ekonomická analýza SWOT analýza Analýza problémů a potřeb Strategická část Stanovení vize, strategických a specifických cílů a opatření (opatření se skládá z jednoho nebo více typových projektů) Vazba na horizontální témata Vazba na strategické dokumenty Implementační část Popis řízení včetně řídicí a realizační struktury a komunikace nositele IN Popis realizace partnerské spolupráce Popis způsobu předvýběru projektových záměrů Monitorování a hodnocení plnění strategie Přílohy Harmonogram přípravné fáze klíčových projektů Harmonogram realizace Finanční plán SEA hodnocení Mapa území Analýza rizik Doklad o schválení integrovaných strategií zastupitelstvy dotčených statutárních měst 6

7 V následujících kapitolách manuálu ITI je popsán doporučený obsah jednotlivých částí dokumentu integrované strategie ÚVODNÍ INFORMACE V úvodní části dokumentu ITI by měly být uvedeny především tyto informace: základní informace o nositeli ITI, základní informace o subjektech zapojených do ITI, vymezení území, kde bude ITI realizována. Nositelem ITI je nebo jsou instituce veřejné správy (nejčastěji největší město dané metropolitní oblasti) nebo její jiná právní forma z nich vycházející. V případě "polycentrických" metropolitních oblastí mohou města postupovat následujícími způsoby 5 : 1. Vytvořit dobrovolné svazky obcí (DSO) jako samostatné subjekty, které budou plnit funkci nositele ITI (v ostatních případech budou města vystupovat samostatně), nebo 2. ošetřit vztahy uzavřením smlouvy o právech a povinnostech při přípravě a realizaci integrované strategie, nebo 3. přenést odpovědnost nositele na jedno z jádrových měst. Při zvažování vhodnosti jednotlivých variant je třeba zejména zohlednit, zda je vytvořeno adekvátní institucionální zázemí, jaká je variabilita organizačního uspořádání a rozhodovacího mechanismu, zda lze udržet kontrolní/rozhodovací pozici zúčastněných měst a jaké jsou související administrativní náklady. (Podrobnější informace v příloze č. 4) Nositel ITI je vnímán jako zpracovatel a předkladatel strategie a vedoucí partner, který koordinuje partnerství v území POPIS VYMEZENÉHO ÚZEMÍ A ZDŮVODNĚNÍ JEHO VÝBĚRU Popis území Dotčeným územím se myslí území dopadu jednotlivých projektů realizovaných v rámci integrované strategie. Projekty nemusí být realizovány pouze na území nositele, ale i v jeho zázemí, které je součástí dotčeného území. 4 Ačkoli MPIN nevyžaduje zpracování analýzy stakeholderů, Manuál analýzu klíčových subjektů doporučuje a v následujícím textu uvádí možný způsob jejího zpracování. Stejně tak MPIN nevyžaduje zpracování kapitoly popisující dosažení výstupů a výsledků v podobě indikátorů. Tato informace se dle MPIN vyžaduje jen ve finančních tabulkách uvedených v příloze integrované strategie. Přesto Manuál pro vlastní účely (manažerské řízení) tuto kapitolu doporučuje a v následujícím textu uvádí. Proto jsou kapitoly a nepovinné a v případě, že budou zpracovány, slouží spíš pro vlastní účely nositele a nemusí být součástí schvalovaného dokumentu. 5 Dle MPIN. 7

8 Nositel zvolí území primárně dle témat, která budou prostřednictvím ITI řešena. Pro vymezení území, které bude předmětem ITI, je možné vycházet ze Zásad územního rozvoje a je vhodné využít zejména následující charakteristiky: (a) jednotná charakteristika trhu práce (dojížďka za prací), příp. koncentrace rozvojových ploch (brownfields, průmyslové zóny); (b) vedení dopravní infrastruktury, dopravní tahy; (c) společná městská hromadná doprava/individuální doprava; (d) společné využívání mateřských a základních škol, příp. infrastruktury a služeb volného času; (e) spádovost základní zdravotnické infrastruktury a služeb; (f) společně nabízené a využívané sociální služby; (g) další podle místních podmínek (např. odpadové hospodářství, cestovní ruch apod.), spádovost kultury a obchodů (aneb kam lidé jezdí za zábavou, na nákupy). V mnoha případech jádrové město zajišťuje obslužnost městskou hromadnou dopravou také pro okolní obce. Často probíhá (formalizovaná i neformalizovaná) spolupráce měst a obcí v oblasti mateřského a základního školství či zajištění sociálních služeb (domovy pro seniory apod.). Jako účelná může být vyhodnocena zejména spolupráce v oblasti trhu práce a podpory podnikání. Trh práce a ekonomická výkonnost regionu bývají významnou charakteristikou predikující další vlastnosti regionu, zejména dojížďkovost, ale také sociální, demografické a ekonomické charakteristiky území. Přesto však místní situace i v těchto oblastech může výrazně ovlivňovat demografickou, sociální, ekonomickou či jinou situaci v území a tudíž může být dobrým vodítkem pro definování přirozeného území bez ohledu na jeho administrativní vymezení. Základní charakteristikou území, které bude zvoleno, by měla být přirozená spolupráce města / měst (nositele) a okolních měst / obcí (partnerů) ve většině výše uvedených oblastí. Nemusí se vždy jednat o institucionalizovanou spolupráci, ale o přirozené využívání výše uvedených služeb a infrastruktury v území občany z dotčených měst a obcí. Nositel tedy zohlední již existující vysunutí vybraných funkcí jádrového města za jeho administrativní hranice. Při rozhodování o stanovení území je vhodné zohlednit denní dojížďku. V případě, že ITI bude řešit více témat (což je jedním ze smyslů integrovaného přístupu), bude území zvoleno jako sjednocení množin. Pokud tedy nositel zaměří své ITI např. na 4 klíčové tematické priority, přičemž konkrétních okolních obcí se týkají jen některé z nich, bude území zvoleno tak, aby pokrývalo všechny dotčené priority. 8

9 Příklad území ITI se 4 tématy Nositel (město) témata 1, 2, 3, 4 ITI témata 1, 4 Obec 1 témata: 1, 2, 3, 4 Obec 2 témata 1, 3 Obec 3 téma 2 Území bude vyznačeno v mapě. Nejmenší jednotkou, která může spadat do vymezeného území pro ITI, je obec, přičemž území by mělo být celistvé (dopady bývají také plošné). Rozšíření zóny o další obec je možné jen v opodstatněných případech v přímé souvislosti s komplexností řešeného opatření v souladu s MPIN (podstatná změna) Zdůvodnění výběru V dokumentu ITI nositel zvolené území popíše pomocí dostupných geografických a socioekonomických ukazatelů. Budou uvedeny vazby a vztahy v těch oblastech (tématech), jimiž je území definováno tak, aby z popisu bylo zřejmé, že jde o funkční spádovou oblast, nikoli účelově uměle definovaný prostor. Těžištěm zóny je území nebo část území nositele, na nějž jsou ostatní lokality přirozeně navázány. Je vhodné se při popisu zóny opřít o kvantitativní ukazatele a disponibilní statistická data. Zdůvodnění výběru území by také mělo reflektovat cíle a priority nadřazených strategických dokumentů a zohledňovat možnost zapojení prostředků ESIF do financování jeho rozvoje ANALYTICKÁ ČÁST Socio-ekonomická analýza Účelem analýzy sociálně ekonomické situace je co nejaktuálnější popis stavu jednotlivých oblastí rozvoje území, zachycení hlavních tendencí jejich vývoje, postihnutí vzájemných vazeb, jejich podmíněnosti a identifikace kvantitativních i kvalitativních předností či nedostatků. Analýza vyústí do zhodnocení podmínek a předpokladů dalšího rozvoje jednotlivých socioekonomických faktorů a území jako celku. Analýza musí vytvořit logický rámec pro zdůvodnění výběru strategie, cílů, priorit a jejich aktivit. 9

10 Zaměří se na celé definované území. Vzhledem k dostupnosti relevantních dat se pravděpodobně bude opírat většinou o sídlo nositele, tj. jádrové město. Analýza by měla být relativně stručná, neměla by operovat s daty, která jsou obecně platná a dostatečně nevystihují místní specifika. Naopak by analýzou měly být identifikovány výrazné charakteristiky území, které jej odlišují od průměrných regionálních či národních hodnot a jednoznačně poukazují klíčové problémy daného urbánního prostoru. Analýza ekonomické a sociální situace: - popisuje území pomocí základních geografických údajů (poloha, rozloha, počet obyvatel atd.) a zhodnocení jeho pozice v rámci ČR a regionu; - analyzuje dostupné demografické údaje, jako jsou např. struktura osídlení, demografická struktura (např. přirozená měna, základní věková a vzdělanostní struktura, migrační struktura) a její střednědobé trendy; - analyzuje tendence současného ekonomického vývoje města a regionu, zahrnuje hlavní ukazatele dynamiky v klíčových oblastech národního hospodářství s důrazem na stav trhu práce, zdůvodňuje příčiny tendencí jeho vývoje, charakterizuje hlavní pozitivní a negativní rysy vývoje; - hodnotí dostupnost a stav občanské vybavenosti související s podporou sociální integrace, kvality života a rozvoje lidských zdrojů zdravotnictví, školství, sociální péče; - analyzuje stav životního prostředí v území ve vztahu k povrchovým a podzemním vodám, ovzduší, ochraně přírody a krajiny, nakládání s odpady, starými ekologickými zátěžemi, hlukem atd.; - zhodnotí oblasti bydlení, veřejných prostranství a infrastruktury pro kulturu, volný čas a cestovní ruch; - analyzuje dopravní dostupnost, stav dopravní a technické infrastruktury, obslužnost, městskou hromadnou dopravu i nemotorovou dopravu; - hodnotí veřejnou správu území s důrazem na informační společnost. Ve všech výše zmíněných oblastech by se analýza měla pokusit odhalit místní disparity, popsat je, příp. identifikovat možnosti jejich odstranění. Zároveň by měly být prostřednictvím analýzy určeny oblasti, které mají potenciál stát se prostředkem dalšího růstu SWOT analýza Na analýzu ekonomické a sociální situace navazuje souhrnná SWOT analýza, která na základě předchozích poznatků identifikuje silné a slabé stránky, hrozby a příležitosti rozvoje území. Cílem SWOT analýzy je vytvořit východisko pro formulování cílů a strategie ITI, z nichž vyplynou možnosti řešení vybraného území, a to s ohledem na způsobilost jejich financování z ESIF. 6 6 V této fázi je možné zpracovat také analýzu rizik v jednotlivých tématech. 10

11 VNĚJŠÍ FAKTORY VNITŘNÍ PROSTŘEDÍ ÚZEMÍ Silné stránky (Strengths) Slabé stránky (Weaknesses) Příležitosti (Opportunities) Hrozby (Threats) Analýza stakeholderů Ve struktuře, kterou stanoví MPIN, není vyžadována analýza stakeholderů. Přesto je vhodné se v rámci zpracování integrované strategie zabývat také subjekty, které na vymezené území působí. Je považována za vhodný nástroj pro nositele IPRÚ, aby lépe poznal prostředí dotčeného území ITI a dokázal lépe identifikovat potřeby a cílové skupiny, stejně jako vhodné partnery v území. Tato kapitola nemusí být součástí schvalovaného dokumentu Pokud bude analýza stakeholderů prováděna, musí jí předcházet identifikace subjektů, které mohou být potenciálně aktivně přispět k rozvoji území (a tedy naplnění cílů ITI) nebo mohou být jeho realizací významně ovlivněny. Je nutné identifikovat: Všechna města a obce v daném území; Další územní jednotky (kraje, Euroregiony, MAS apod.); Státní a další veřejné instituce (ČSÚ, Úřad práce, správa povodí apod.); Skupiny subjektů prostřednictvím zastřešujících organizací (např. hospodářská komora, asociace neziskových organizací, profesní svazy apod.) Významné podniky; Vlastníky a správce důležité infrastruktury (dopravní, energetická, environmentální, telekomunikační, vodohospodářská apod.); Školská a vzdělávací zařízení - školy, školící poradny, akademická obec (MŠ, ZŠ, SŠ, VŠ, vědeckotechnologické parky); Výzkumné instituce; Nadace a nadační fondy; Organizace zřízené či založené městem či krajem; Nevládní neziskové organizace; Církve; Z identifikovaných subjektů budou na základě analýzy vybrány všechny ty, které jsou relevantní pro řešené území a se vztahem k řešeným tématům. Za účelem tohoto výběru může být zpracována tzv. matice vlivu a zájmu ve vztahu k přípravě a naplňování integrované strategie. Klíčoví stakeholdeři jsou především ti, kteří patří do skupiny s vysokou úrovní vlivu i zájmu. 11

12 vysoký ZÁJEM nízký nízký VLIV vysoký Provedená identifikace bude následně sloužit pro analýzu potřeb. Porovnání zjištěných problémů a potřeb zájmového území představuje východisko pro následné stanovení cílů a opatření. Identifikované subjekty budou v následujících fázích osloveny k zapojení do pracovních skupin, které budou upřesňovat definice cílů strategie a na jejíž půdě budou vznikat konkrétní projektové záměry. V případě, že analýzou některý subjekt nebyl identifikován a ten následně projeví oprávněný zájem se přípravy a realizace ITI účastnit, může být do pracovní skupiny přizván Analýza problémů a potřeb Cílem analýzy potřeb je identifikace problémů, které musí ITI řešit. Obsahem této kapitoly bude posouzení trendů spojených s problémovými, resp. rozvojovými oblastmi hospodářského a sociálního vývoje území v relevantním časovém období a jejich střednědobý výhled. Závěry analýzy ekonomické a sociální situace (s využitím SWOT analýzy) budou obsahovat rozhodující okruhy problémů a návazně aktivity významné pro další rozvoj území, které budou zdrojem pro stanovení potenciálních oblastí intervencí. Na základě předchozích analýz, ale i dosavadních debat v území bude navržen seznam problémových nebo rozvojových témat spolu s okruhem jejich aktivit, jež je možné financovat prostřednictvím ITI. Seznam bude východiskem pro formulaci cílů a strategie ITI. Poznatky z provedených analýz mají sloužit k odůvodnění potřebnosti finanční podpory z ESIF. V této kapitole je vhodné vytvořit přehledný strom problémů. Strom problémů je analýza, která pracuje s ústředním problémem, k němuž váže příčiny a důsledky. Pokud jsou známé příčiny problému, lze na ně působit. Cílem analýzy je identifikovat a jasně pojmenovat problémy existující v území, pro které je strategie ITI zpracovávána. Součástí celého procesu je hierarchizace všech identifikovaných problémů ve smyslu příčina důsledek. Platí totiž, že řešit by se měly příčiny problému, nikoli jejich důsledky. K vytvoření stromu problémů je možno využít následující kroky: vytvoření seznamu klíčových problémů, kterými se území pro ITI vyznačuje; posouzení kauzálních vztahů mezi jednotlivými identifikovanými problémy; seřazení problémů dle jejich kauzality; 12

13 kvantitativní vyhodnocení problémů; grafické znázornění hierarchie a kauzality mezi problémy; kontrola, zda některý z problémů nechybí nebo zda naopak nedochází k jejich dublování; kontrola logiky příčina problém následek; vytvoření clusterů sdružujících problémy do jasně identifikovaných problémových okruhů/oblastí. Příklad stromu problémů: Nízká konkurenceschopnost související s negativními lokalizačními faktory a nízkou kvalitou lidských zdrojů Problémová oblast Infrastruktura Problémová oblast Lidské zdroje Špatná dopravní dostupnost Nekvalitní technická infrastruktura Negativní demografické saldo Vysoká nezaměstnanost Zhoršené životní prostředí Problémová oblast Věda, výzkum, inovace Nepříznivá vzdělanostní strukturu Nízká kapacitu VŠ Nedostatečná spolupráce VŠ a podniků Nízký inovační potenciál Pozn. Pro jednotlivé problémy identifikované ve schématu je možno určit další příčiny, proč k danému problému došlo. Nástroje pro odstranění těchto dílčích příčin budou obsahem jednotlivých aktivit ITI STRATEGICKÁ ČÁST Vize a stanovení cílů ITI Na základě výstupů z analytické části dokumentu (SWOT analýza, analýza potřeb) je nutné definovat základní strategické vymezení ITI, tj. stanovení vize, strategického cíle, prioritních oblastí a specifických cílů ITI. 13

14 VIZE strategický cíl prioritní oblast 1 prioritní oblast 2 prioritní oblast 3 specifické cíle PO 1 specifické cíle PO 2 specifické cíle PO 3 Při přípravě strategie je vhodné pracovat v souladu s pravidly základní teorie změny, která je definována pomocí 3 základních otázek: (a) Co chceme a můžeme změnit? Její podstata spočívá v definování konkrétních problémů, které chceme a jsme schopni intervencemi změnit. (b) Jak toho chceme dosáhnout? Již v rámci tvoření strategie je nezbytné nastavit mechanismus konkrétního plnění strategie prostřednictvím definování jasných opatření a aktivit. (c) Jak ověříme, že jsme byli úspěšní? - Musí existovat systém hodnocení dosažených výstupů a výsledků Vize Na základě výstupů analytické části dokumentu bude stanovena vize ITI vztahující se ke strategii jako celku. Vize bude formulována jako jednoduchý výrok, jenž vyjádří žádoucí budoucí stav, kterého má být naplněním strategie dosaženo. Bude vycházet také ze současných silných stránek předmětného území (a přirozeně směřovat k posílení konkurenceschopnosti). K naplnění vize by mělo dojít ve střednědobém až dlouhodobém časovém rámci (tj. vize nemusí být naplněna bezprostředně po ukončení realizace ITI) Strategický cíl Na definovanou vizi strategie ITI navazuje strategický cíl, konkretizovaný, faktický a srozumitelný popis kýženého stavu, jehož prostřednictvím bude naplněna stanovená vize Prioritní oblasti, specifické cíle Celková vize a strategický cíl strategie budou rozpracovány do jednotlivých prioritních oblastí. Strategický cíl ITI je rozdělen do specifických cílů (aneb čeho chceme dosáhnout ) jednotlivých prioritních oblastí, jejichž prostřednictvím bude strategický cíl naplněn. Každý specifický cíl se vztahuje ke konkrétní prioritní oblasti a k jejich naplnění dojde nejpozději v momentě ukončení realizace strategie. 14

15 Popis prioritních oblastí a jejich vzájemných vztahů je vhodné rozpracovat formou stromu cílů, přičemž je doporučeno postupovat shora dolů. Prioritní oblasti a specifické cíle by měly respektovat dříve definovaný strom problémů. Každý cíl musí být: přesně popsaný, měřitelný, časově vymezený. Správně identifikované a formulované specifické cíle a prioritní oblasti usnadní identifikaci vhodných opatření nutných k naplnění cílů, umožní měřit úspěšnost naplňování strategie a usnadní kontrolu, zda navržené cíle řeší všechny identifikované problémy v dané oblasti. Při koncipování struktury prioritních oblastí a specifických cílů je nutné brát v potaz zejména: důvody pro zařazení cíle (na jaké identifikované problémy reaguje, jak přispěje k jejich odstranění nebo zmírnění), míru přispění k naplnění cíle vyšší úrovně, vazby na ostatní cíle, předpoklady a rizika naplnění daného cíle. V návaznosti na zpracovaný strom problémů ke každému z definovaných problémů území je třeba formulovat příslušný cíl, čímž vznikne strom cílů. Dosahováním cílů na nižší úrovni bude možno přispívat k dosahování cílů na úrovni vyšší. Zároveň je zřejmé, že některé z definovaných problémů nelze řešit na úrovni vymezeného území vlastními silami místních subjektů. Tyto problémy potom představují externí faktory, jejichž dopad na realizaci ITI by měl být vyhodnocen v rámci analýzy rizik. 15

16 Příklad stromu cílů: Zvýšení konkurenceschopnosti prostřednictvím eliminace negativních lokalizačních faktorů a zvýšení kvality lidských zdrojů Prioritní oblast Infrastruktura Prioritní oblast Lidské zdroje Zlepšit dopravní dostupnost Zkvalitnit technickou infrastrukturu Snížit negativní demografické saldo Snížit nezaměstnanost Zlepšit životní prostředí Prioritní oblast Věda, výzkum, inovace Zlepšit vzdělanostní strukturu Zvýšit kapacitu VŠ Zlepšit spolupráci VŠ a podniků Zvýšit inovační potenciál Horizontální témata Horizontální témata definovaná Evropskou komisí průřezově zasahují do všech oblastí socioekonomického rozvoje a je nutné chápat je jako jeden z cílů ITI. Při zpracování strategie ITI budou horizontální témata zohledněna a respektována. Jedná se o problematiku: rovných příležitostí, udržitelného rozvoje Rovné příležitosti Princip rovných příležitostí znamená potírání diskriminace na základě pohlaví, rasy, etnického původu, náboženského vyznání, zdravotního postižení, věku či sexuální orientace. Téma rovných příležitostí se vztahuje i na další znevýhodněné skupiny jako jsou migranti, dlouhodobě nezaměstnaní, osoby s nízkou kvalifikací, osoby z obtížně dopravně dostupných oblastí, drogově závislí, propuštění vězni, absolventi škol; souhrnně skupiny ohrožené sociální exkluzí. Dílčí aktivity ITI v žádném případě nesmí vytvářet žádné omezení rovných příležitostí a případné diskriminace obyvatel. Strategie ITI by naopak měla zohlednit podporu rovných příležitostí vytvářením vhodných podmínek zejména pro prevenci sociálně patologických jevů a jakékoliv formy diskriminace. Dále by měla vytvářet příznivé podmínky pro začleňování ohrožených skupin obyvatelstva zpět do společnosti a pro kvalitní spolupráci obyvatelstva se subjekty měst a obcí dané aglomerace. K výstupům 16

17 ITI by měli mít přístup všichni obyvatelé bez rozdílu a jeho realizace by neměla negativně ovlivnit žádnou složku obyvatelstva. Žádný z projektů realizovaných v rámci ITI nebude mít negativní dopad na rovné příležitosti Udržitelný rozvoj Udržitelný rozvoj je takový ekonomický růst, který uvádí v soulad hospodářský a společenský pokrok s plnohodnotným zachováním životního prostředí. Vychází se z toho, že strukturální fondy Evropské unie jsou určeny zejména na podporu a rozvoj ekonomické a sociální oblasti za předpokladu, že jejich implementace přispěje ke zlepšení životního prostředí. Záměrem realizace ITI bude přispět ke zlepšení stavu životního prostředí. Udržitelný rozvoj bude jednou z hlavních priorit předkládaného ITI. Projekty realizované v rámci ITI by měly vést k odstranění územních rozdílů v daném ITI a celkovému harmonickému rozvoji. Žádný z projektů realizovaných v rámci ITI nesmí mít negativní dopad na udržitelný rozvoj Popis opatření Po stanovení prioritních oblastí a specifických cílů následuje jejich rozpracování do konkrétních opatření vycházejících z nižší úrovně stromu problémů. Opatření se pak realizují prostřednictvím integrovaných projektů. V rámci ITI mohou být realizována opatření/projekty jak v přímé kompetenci nositele ITI a ostatních obcí, tak také v kompetenci jiných subjektů, a to za předpokladu, že předmětné intervence by měly mít pozitivní dopad nejen na místo realizace, ale také na širší část území vymezeného pro využití ITI. Při tvorbě opatření je možné doporučit následující postup: sestavení seznamu všech možných opatření, které mohou přispět k naplnění daného cíle; revize seznamu opatření (vyškrtnout ta, která nejsou realizovatelná, nebudou mít žádoucí dopad, jsou nehospodárná, nejsou nezbytná); popis opatření, identifikace možných přínosů a nákladů; opatření musí být vytvořena ke všem identifikovaným cílům nejnižší úrovně; opatření mohou být variantní, nebo cíl může být dosažen prostřednictvím sady opatření; výsledná sada opatření by měla být realistická, přijatelná, realizovatelná, a naplňující stanovené cíle; popis opatření ve větší míře detailu, (procesy, techniky, nástroje), identifikace jejich dopadů (indikátory), předběžný odhad nákladů daného opatření. Každému opatření by měla být věnována jedna podkapitola obsahující zejména následující informace: dílčí cíl/prioritní oblast ITI, kterou opatření naplňuje; zdroje financování (v případě financování z ESIF se uvede konkrétní operační program, prioritní osa, příp. oblast podpory); zdůvodnění opatření a popis, jak přispěje k naplnění cíle; 17

18 časový plán realizace; subjekty zapojené do uskutečnění opatření. Tato kapitola bude obsahovat také popis typových projektů vztažených k jednotlivým opatřením. Vzhledem k tomu, že v dokumentu nebude uveden seznam konkrétních projektů (to ve fázi přípravy ani není možné), je vhodné, aby byl popis dostatečně konkrétní (na úrovni typových projektů) Popis očekávaných výsledků a výstupů včetně rele vantních indikátorů MPIN nepředpokládá zpracování kapitoly věnující se popisu očekávaných výsledků a výstupů vyjádřených v podobě indikátorů. Přesto Manuál doporučuje tuto kapitolu pro vlastní účely zpracovat (nemusí být součástí samotné integrované strategie, ale je vhodná pro její manažerské řízení). Důvodem je především tlak na dosažení cílů a jejich pozdějšího doložení. Uvedení indikátorů vyžaduje MPIN jen jako součást finančních tabulek, které se uvádějí v přílohách integrované strategie. Tato kapitola nemusí být součástí schvalovaného dokumentu. Pokud se nositel rozhodne pro zpracování popisu indikátorů pro měření výsledků a výstupů ITI, doporučuje se následující postup: Na úrovni opatření budou stanoveny indikátory, které kvantifikují předpokládané výstupy a výsledky, dále předpokládaná finanční alokace a časový harmonogram realizace. Indikátory a finanční alokace budou dále přiřazeny k operačním programům, ze kterých budou konkrétní aktivity strategie financovány, a to až do úrovně investičních priorit/specifických cílů daného operačního programu. K definovaným opatřením budou následně přiřazeny relevantní kvantifikované ukazatele, které budou agregovány do úrovně specifických cílů. Při definování a výběru těchto ukazatelů (indikátorů) budou zohledněny následující atributy: jednoznačná definice indikátoru, přímý vztah k definované prioritě, kvantifikovaná jednotka, vymezení výchozí a cílové hodnoty, snadná dostupnost indikátorů, měřitelnost, určení zdroje, stanovení periody pro hodnocení indikátorů, indikátorové soustavy operačních programů. Indikátory budou zvoleny z Národního číselníku indikátorů a musí respektovat přiřazení příslušných indikátorů k jednotlivým specifickým cílům příslušných operačních programů, z nichž budou opatření financována. Povinné indikátory mohou být doplněny souborem vlastních indikátorů nositele ITI reagujícím na specifickou situaci v území (indikátory z tohoto nepovinného souboru slouží k vlastnímu hodnocení průběhu implementace ITI ze strany nositele a nejsou součástí monitorování a evaluace ITI ze strany nadřízených subjektů v rámci implementačního schématu ITI). 18

19 Tabulka indikátorů Specifický cíl ITI Opatření ITI SC 1.1 O O SC 2.1 O O Indikátor Kód NČI Název Výchozí hodnota Cílová hodnota Operační program Popis souladu se souvisejícími strategickými dokumenty Strategie ITI nesmí být v rozporu se strategickými dokumenty, které mají vztah k řešenému území a tématu. Pokud se rozpor objeví, je nutné jej řešit s gestory oblasti. V této kapitole nositel popíše vztah ITI k stávajícím strategickým dokumentům 8 : města: - strategický rozvojový plán - případně příslušný sektorový rozvojový plán kraje: - program rozvoje kraje (klíčový strategický dokument) - Zásady územního rozvoje (příslušného kraje) - případně příslušný sektorový rozvojový plán ČR: - Strategie regionálního rozvoje ČR Strategický rámec udržitelného rozvoje České republiky - Priority financování České republiky uvedené v Dohodě o partnerství pro programové období příslušný sektorový rozvojový dokument Nositel představí návaznost ve formě odkazu na příslušnou kapitolu/prioritu daného dokumentu. Je vhodné vazby uvést v přehledné tabulce. Návaznost ITI na strategické dokumenty Úroveň dokumentu Strategický dokument Kapitola/Priorita Vazba na Problémovou oblast ITI 7 Musí být ověřeno, že příslušný indikátor je navázán na vybraný operační program. 8 Pokud integrovaná strategie počítá s využitím financování z OP VVV či OP PIK, musí být v souladu se Strategií inteligentní specializace ČR a jejími regionálními anexy, s Místními plány vzdělávání, resp. Místními akčními plány, definujícími potřeby MŠ a ZŠ ve funkčních územích, a Místními plány vzdělávání pro střední školství, resp. Regionálními akčními plány v území krajů. Zároveň musí být integrovaná strategie v souladu se strategiemi relevantních vysokých škol. 19

20 3.5. IMPLEMENTAČNÍ ČÁST Popis způsobu řízení ITI Nositel popíše způsob řízení ITI (včetně organizačního schématu řídicí a realizační struktury) a komunikace nositele ITI a navrhne příslušné administrativní kapacity. Fáze řízení strategie rozhodnutí o zpracování integrované strategie zpracování integrované strategie projednání a schválení integrované strategie realizace integrované strategie 1. Rozhodnutí o zpracování integrované strategie V případě monocentrické aglomerace rozhodne město (=nositel) o zahájení příprav tvorby ITI. V případě polycentrických aglomerací rozhodnou všechna statutární města v území a společně následně ustaví nositele ITI. Nositel ITI vybere manažera pro koordinaci a administraci strategie 9. Jeho výběr bude potvrzen jmenováním orgány nositele, případně orgány nositele odsouhlasí uzavření smlouvy s externím subjektem (pokud nebude manažer přímým zaměstnancem nositele ITI). Manažer zodpovídá za celkovou koordinaci ITI. Dle velikosti řešeného území může být funkce manažera ITI doplněna dalšími pracovníky pro zajištění odpovídající administrativní kapacity (buď pracovníci nositelů, nebo externí zaměstnanci). 2. Zpracování integrované strategie Nositel ITI vytipuje na základě dosavadních debat i zpracovaných koncepčních a strategických dokumentů možné problémové/rozvojové oblasti. Nositel ITI vymezí území pro účely ITI. Nositel ITI zahájí přípravu analytické části dokumentu. Na základě analýzy stakeholderů identifikuje potenciální partnery. 9 Manažer ITI a jeho tým mohou být zaměstnanci nositele nebo externími spolupracovníky. 20

21 Nositel ITI na základě provedené analýzy ustaví Výbor pro přípravu strategie složený minimálně ze zástupců nositele. Výbor schválí svůj jednací řád (předsedou Výboru bude zástupce nositele ITI; v této základní podobě je složení výboru na zvážení nositele ITI). Manažer připraví první hrubý harmonogram činnosti související s přípravou ITI (jako podklad pro jednání Výboru pro přípravu strategie). Po provedených analýzách je možné návrh vymezeného území zpřesnit. Po zpracování návrhu problémových/rozvojových oblastí a návrhu analytické části Výbor vezme problémové/rozvojové oblasti a analýzu na vědomí a doporučí nositeli návrh na vymezení území pro realizaci ITI, vč. prioritních témat ITI (rozvojových oblastí). Příslušné orgány nositele schválí vymezené území a prioritní témata pro řešení v rámci ITI na základě doporučení Výboru. Nositel doplní manažera o tým tematických koordinátorů, kteří budou zodpovídat za koordinaci subjektů v území souvisejících s daným tématem, zejména při nastavování strategické a intervenční části ITI. Po odsouhlasení vymezeného území zahájí nositel ITI dialog s obcemi, jejichž katastrálních území budou významně zasažena dopady integrované strategie nebo v nich dojde přímo k realizaci projektových záměrů. Ve vymezeném území ITI nositel prostřednictvím tematických koordinátorů na základě analýzy stakeholderů identifikuje a osloví hlavní zainteresované subjekty, reálně nebo potenciálně ovlivňující svým postavením či vlivem rozvoj území řešeného prostřednictvím ITI. Nositel může informaci uveřejnit jiným vhodným způsobem a vyzvat další potenciální partnery k zapojení. Pro jednotlivé prioritní oblasti budou z řad partnerů a nositele ustaveny tematické pracovní skupiny. Každá pracovní skupina si zvolí ze svého středu svého předsedu, který je zástupcem ve Výboru pro přípravu strategie. Komunikaci mezi pracovní skupinou a manažerem zajišťuje koordinátor (odborník na dané téma). Pracovní skupiny jsou poradním orgánem pro řešení obsahové náplně ITI, konzultují s nositelem priority, cíle, opatření a indikátory včetně odborných stanovisek pro příslušnou část ITI v dané tematické oblasti. Nositel ITI sestaví z výstupů předchozích etap tvorby ITI (mapové podklady, analýzy, SWOT, atd.) a z materiálů od jednotlivých Pracovních skupin koncept strategie. Zpracovaný koncept strategie je schválen Výborem pro přípravu strategie a doporučen k projednání s veřejností a ostatními subjekty. Zároveň je předložen k posouzení vlivů na životní prostředí (dále jen "SEA"). 3. Projednání a schválení integrované strategie Pracovní verze dokumentu ITI (koncept) musí být vhodným způsobem projednána s partnery v území (obce, kraje, příp. další relevantní stakeholdeři jako např. univerzity, hospodářské komory) a následně s orgány města. V případě, že bude v integrované strategii řešena problematika sociálně vyloučených lokalit, koncept musí být projednán s Agenturou pro sociální začleňování. Koncept ITI je představen členům Regionální stálé konference, jejíž je zástupce ITI rovněž členem. Poté je koncept zveřejněn a projednán s veřejností (např. publikace na oficiálních webových stránkách zainteresovaných samospráv, partnerů, informace na úředních deskách atp.). Koncept ITI je zveřejněn k připomínkám na stránkách Pracovní skupiny pro udržitelný rozvoj. 21

22 Po vypořádání a zapracování připomínek je koncept dokumentu ITI projednán Výborem pro přípravu strategie a doporučen ke schválení statutárnímu orgánu nositele ITI. Schválením dokumentu ITI statutárním orgánem končí činnost Výboru pro přípravu strategie. Ve většině případů se členové Výboru pro přípravu strategie stávají členy Řídícího výboru. Koncept ITI schválený v orgánech nositele je nositelem ITI vložen do systému MS2014+ a hodnocen ve třech kolech (z hlediska formálních náležitostí, přijatelnosti a souladu s cíli, zaměřením a podmínkami OP). V souladu s MPIN následně může být nositel ŘO vyzván k prezentaci své Strategie a k případnému upřesnění konceptu ITI. Vzhledem k časovým omezením stanoveným MPIN nebude prostor upravený koncept projednat v ŘV a orgánech nositele. V tomto případě je oprávněn provedené úpravy konceptu schválit předseda ŘV (případně jím pověřená osoba). Na základě následného projednání NSK uzavírá ministr pro místní rozvoj s nositelem ITI Memorandum o realizaci integrované strategie. Součástí Memoranda jsou Prohlášení o akceptaci integrované strategie všech dotčených Řídicích orgánů. 4. Realizace integrované strategie Nositel ITI prostřednictvím níže uvedených orgánů bude v rámci realizace ITI provádět koordinaci aktivit v souladu s harmonogramem ITI, monitorovat naplňování a přijímat opatření k jejímu plnění (vč. její aktualizace). Nositel ITI je odpovědný za jeho přípravu, za naplňování principu partnerství a koordinaci aktivit místních aktérů v daném území, výběr vhodných projektů pro plnění cílů ITI, monitoring a reporting průběhu plnění ITI, realizaci strategie jako celku a plnění jejích schválených cílových hodnot (které vznikají agregací hodnot realizovaných projektů). Nositel zodpovídá také za publicitu ITI jako celku. Manažer ITI (případně jeho tým) je odpovědný nositeli ITI za každodenní řízení a koordinaci realizace strategie, za komunikaci s žadateli/příjemci, Řídicími orgány programů i s veřejností a spolupráci s Řídicím výborem ITI. Manažer předkládá Řídicímu výboru k posouzení projekty navržené jednotlivými potenciálními žadateli k zařazení do ITI. Vykonává činnosti spojené s administrací ITI a projektů vybraných k realizaci v informačním systému MMR MS Manažer sleduje průběh realizace projektů na základě informací a podkladů, které realizátoři integrovaných projektů předávají manažerovi na základě uzavřené smlouvy o partnerství. Manažer také monitoruje průběh realizace ITI jako celku a v pravidelných intervalech předává informace Řídícímu výboru. Pracovní skupiny, které byly vytvořené ve fázi přípravy ITI, se ve fázi realizace mohou rozdělit s ohledem na počet a zaměření dílčích cílů naplňujících jednotlivá prioritní témata. Každá pracovní skupina bude mít tematického koordinátora zodpovědného za koordinaci subjektů souvisejících s daným tématem/dílčím cílem/opatřením. V čele každé pracovní skupiny stojí její předseda, který je zástupcem v Řídicím výboru. Tematický koordinátor je odpovědný manažerovi ITI za slaďování spolupráce subjektů v území souvisejících s daným tématem. Koordinátor se podílí na vytváření partnerství mezi subjekty v rámci jednotlivých témat řešených ITI a může s potenciálními žadateli konzultovat rozsah a obsahové zaměření projektového záměru tak, aby byl v co největším souladu s integrovanou strategií. Koordinátor průběžně předává informace manažerovi ITI. 22

23 Realizátor konkrétního projektu je odpovědný za řádné plnění jeho schváleného projektu (podle podmínek daných konkrétním programem a cíli ITI), za spolupráci s nositelem ITI, včasné předávání informací a podkladů manažerovi daného ITI (na základě podmínek smlouvy o partnerství), dále za podporu nositele strategie při zpracování hodnotících zpráv a za udržitelnost jím realizovaného projektu a plnění Podmínek Rozhodnutí o poskytnutí dotace. Řídící výbor ITI je odpovědný vůči nositeli ITI za řádný průběh realizace strategie a vydává doporučení orgánům samospráv a statutárním orgánům zapojených partnerů. Doporučuje zařazení integrovaného projektu do ITI a podepsání smlouvy mezi nositelem iti a realizátorem integrovaného projektu (Pokud jsou členové ŘV zároveň nositeli projektu předkládaného k zařazení do integrované strategie, musí se v tomto případě zdržet hlasování.). Předsedou je zástupce nositele ITI, kterého pravomocně deleguje nositel ITI. Průběh jednání se řídí jednacím řádem. Jednání se účastní manažer ITI, ovšem bez hlasovacího práva. Zasedání výboru se koná minimálně 2x ročně na základě podnětu předsedy výboru. Alespoň jeden člen výboru musí být zapojen do Regionální stálé konference, aby byla zajištěna vzájemná komunikace mezi oběma platformami a předcházelo se územním či věcným překryvům intervencí. Organizační schéma: Nositel ITI Manažer ITI Řídicí výbor ITI Koordinátor PS 1 Pracovní skupina 1 předseda PS 1 Koordinátor PS 2 Pracovní skupina 2 předseda PS 2 Koordinátor PS 3 Pracovní skupina 3 předseda PS Popis realizace partnerství Zapojení partnerů do organizačních struktur při tvorbě a při realizaci ITI je popsáno v předchozí kapitole. Partneři budou zapojeni do přípravy a realizace ITI prostřednictvím Řídicího výboru a pracovních skupin. Z jednání těchto platforem budou pořizovány prezenční listiny a zápisy. Návrhy jednacích řádů Řídicího výboru a pracovních skupin jsou přílohou tohoto Manuálu (viz přílohy 2 a 3). 23

24 Pro ošetření práv a odpovědností v rámci realizace strategie Nositel ITI uzavírá s předkladateli projektových záměrů smlouvu o partnerství. Návrh partnerské smlouvy je přílohou č. 5 tohoto Manuálu Popis způsobu předvýběru projektových záměrů Akceptace integrované strategie Národní stálou konferencí a její zveřejnění Vyhlášení výzvy řídicího orgánu operačního programu na předkládání projektů zařazených do ITI Potvrzení nositele ITI o souladu předkládaného projektu nebo uceleného souboru projektů s cíli ITI (přispění k naplnění výsledkového indikátoru) Předložení projektu / souboru projektů do výzvy řídicího orgánu operačního programu a standardní hodnocení Po schválení strategie je dokument zveřejněn a medializován tak, aby se s ním potenciální žadatelé konkrétních projektů mohli důkladně seznámit. Zároveň s tím by měla být na úřední desce zveřejněna časově omezená výzva, že potenciální žadatelé se mohou obrátit na nositele ITI, pokud chtějí realizovat projekt, který má potenciál významnou měrou naplnit cíle některé z tematických oblastí strategie. Klíčoví potenciální nositelé stěžejních projektů budou vytipováni už ve fázi přípravy strategie z řad partnerů. Z tohoto důvodu je potřeba klást důraz na precizní analýzu stakeholderů, která identifikuje členy pracovních skupin (budoucí žadatele). V případě, že se na základě výzvy přihlásí další relevantní potenciální žadatel, který nebyl na základě provedené analýzy identifikován, bude zařazen do pracovní skupiny, kde bude svůj projektový záměr koordinovat s nositelem ITI a ostatními partnery. Tematický koordinátor koordinuje tyto partnery (potenciální žadatele) tak, aby byli schopni společně vytvořit soubor projektů 10, prostřednictvím kterého budou naplněny hodnoty výsledkových indikátorů a budou v souladu s harmonogramem a alokovanou výší finančních prostředků pro dané opatření strategie. Za tímto účelem je vhodné vytvořit tematické pracovní skupiny (ideálně na úrovni specifických cílů) složené z odborníků na dané téma. Pracovní skupina by měla konsensem dojít ke zpracování projektové fiše naplňující příslušné opatření v celém svém rozsahu. Obsahem projektové fiše by měl být konkrétní seznam integrovaných 11 projektů, s určením jejich realizátorů (v případě většího počtu), celkového finančního objemu, časového určení jednotlivých kroků a celkového závazku souboru k naplnění cílových hodnot indikátorů. Budoucí realizátor dílčího (integrovaného) projektu musí být 10 Ve výjimečných případech může být opatření řešeno jedním významným komplexním projektem. 11 Dle pokynu NOK MMR oficiální označení projektů v ITI / IPRÚ 24

25 členem pracovní skupiny, resp. musí s uvedením svého projektu do fiše souhlasit. Každá pracovní skupina musí mít svého odborného koordinátora (ideálně z řad projektového týmu manažera ITI), který její činnost usměrňuje v souladu s vytvořenou integrovanou strategií a s pokyny manažera ITI. Manažer ITI a jeho tým pomáhá koordinovat přípravu těchto projektových záměrů / souborů projektových záměrů tak, aby mohly být v rámci jednoho opatření předloženy řídicím orgánům příslušných operačních programů v souladu s harmonogramem nastaveným v projektové fiši. Žadatelé integrovaných projektů či souboru projektů předloží manažerovi ITI projektovou fiši (viz příloha č. 1 tohoto Manuálu), na základě které manažer spolu s tematickým koordinátorem vyhodnotí integrovanost projektů, připravenost k realizaci a schopnost naplnit cíle, hodnoty indikátorů a zároveň soulad s harmonogramem a výší alokovaných finančních prostředků pro dané opatření (viz návrh kritérií přijatelnosti níže). Návrh kritérií přijatelnosti: Kritéria přijatelnosti Zdroj informací ANO/NE 1. Projekt / soubor projektů je v souladu s tematickým zaměřením ITI, strategickým cílem a některým z jeho specifických cílů a je zařazen do jednoho opatření. 2. Fiše obsahuje podrobný popis pozitivního dopadu projektu / souboru projektů na vymezené území. 3. Projekt/ souboru projektů je v souladu s harmonogramem příslušného opatření ITI. 4. Projekt/soubor projektů naplňuje min. 100 % hodnoty indikátorů příslušného opatření ITI a nepřevyšuje výši finanční alokace na dané opatření. 5. Fiše obsahuje podrobný popis rizika projektu/souboru projektů a opatření na jejich předcházení. fiše (popis projektu, cíle, indikátory, dopady) fiše (popis projektu, cíle, indikátory, dopady) fiše (harmonogram) fiše (indikátory, celkové náklady) fiše (rizika projektu) 6. Předkladatelé jsou oprávněnými žadateli v daném OP. fiše (údaje o předkladateli) 7. Předkladatelé prokazatelně dlouhodobě připravovali projektový záměr v koordinaci s nositelem ITI a ostatními partnery. prezenční listiny a zápisy z jednání PS; memorandum (či jiný doklad) o spolupráci s ostatními partnery 8. Předkladatelé jsou bezúhonní. fiše (čestné prohlášení) Manažer ITI předloží řídicímu výboru (spolu se svým hodnocením) soubor projektů ke schválení (zařazení do ITI). V případě kladného rozhodnutí Řídicího výboru uzavřeno nositel ITI s realizátory jednotlivých projektů smlouvu o partnerství. Realizátoři pak budou předkládat jednotlivé projekty z tohoto souboru a s tímto potvrzením řídicímu orgánu příslušného operačního programu. Přirozeně může dojít k tomu, že soubor projektů bude vázán na různé zdroje (různé SC v rámci jednoho OP, nebo dokonce různé OP), což podporuje princip integrace jak na straně nositele strategie a realizátorů projektů, tak na straně ŘO. Integrované projekty uvedené ve fiši jsou pak realizovatelné pouze za 25