Manuál pro integrované nástroje: integrované plány rozvoje území

Transkript

1 Manuál pro integrované nástroje: integrované plány rozvoje území Zpracováno v rámci projektu Horizontální podpora nositelů integrovaných nástrojů ITI a IPRÚ pro realizaci integrovaných strategií v programovém období Číslo projektu: CZ.1.08/3.2.00/ Verze Zpracovatelé: T. Sýkora, L. Hanušová, D. Koppitz MEPCO, s. r. o. Ve spolupráci se Svazem měst a obcí ČR a zástupci nositelů integrovaných nástrojů Kompletace: Tomáš Sýkora, MEPCO, s. r. o

2 Obsah 1. ÚČEL MANUÁLU IPRÚ INTEGROVANÉ PLÁNY ROZVOJE ÚZEMÍ OBSAH INTEGROVANÉ STRATEGIE ÚVODNÍ INFORMACE POPIS VYMEZENÉHO ÚZEMÍ A ZDŮVODNĚNÍ JEHO VÝBĚRU Popis území Zdůvodnění výběru území ANALYTICKÁ ČÁST Socio-ekonomická analýza SWOT analýza Analýza problémů a potřeb Analýza stakeholderů STRATEGICKÁ ČÁST Vize a stanovení cílů IPRÚ Horizontální témata Popis opatření Popis souladu se souvisejícími strategickými dokumenty Popis očekávaných výsledků a výstupů včetně relevantních indikátorů IMPLEMENTAČNÍ ČÁST Popis způsobu řízení IPRÚ Popis realizace partnerství Popis způsobu předvýběru projektových záměrů Monitorování a hodnocení plnění strategie PŘÍLOHY IPRÚ Harmonogram přípravné fáze klíčových projektů Časový harmonogram a provázanost jednotlivých aktivit Finanční plán Analýza rizik SEZNAM ZKRATEK PŘÍLOHY MANUÁLU Příloha č. 1 - Vzor projektové fiše Příloha č. 2 Návrh jednacího řádu Řídicího výboru

3 5.3. Příloha č. 3 Návrh jednacího řádu Pracovní skupiny Příloha č. 4 Organizační uspořádání nositele IPRÚ Příloha č. 5 Návrh partnerské smlouvy

4 1. ÚČEL MANUÁLU IPRÚ Politika hospodářské a sociální soudržnosti pro programové období nově zavádí tzv. území dimenzi s cílem věcně a zejména územně koncentrovat finanční prostředky u realizovaných intervencí do oblastí s největšími problémy či nejsilnějším rozvojovým potenciálem. Jedním z prostředků pro uplatnění územní dimenze jsou integrované přístupy. 1 Využití integrovaných přístupů je podmíněno zpracováním kvalitních strategických dokumentů pro rozvoj daného území, které musí vycházet z již existujících místních koncepčních dokumentů, musí být v souladu se strategickými dokumenty na úrovni krajů, ČR a EU a musí se opírat o relevantní datové analýzy. Ministerstvo pro místní rozvoj (dále jen MMR) v souladu s usnesením vlády ČR č. 867 ze dne 28. listopadu 2012 zpracovalo Metodický pokyn pro využití integrovaných nástrojů v programovém období (dále jen MPIN), jehož cílem je poskytnout všem relevantním subjektům závazné postupy v procesu přípravy, hodnocení, schvalování a realizaci integrovaných strategií rozvoje území. Územní dimenze bude zohledněna jednak realizací individuálních projektů a jednak prostřednictvím integrovaných nástrojů. MPIN popisuje všechny typy integrovaných nástrojů, tedy integrované územní investice (ITI), integrované plány rozvoje území (IPRÚ) a komunitně vedený místní rozvoj (CLLD). Manuál IPRÚ jako kuchařka pro nositele integrovaných strategií navazuje na výše zmíněný MPIN. Jeho cílem je pomoci nositelům IS při přípravě, tvorbě a řízení IPRÚ. Jeho účelem je proto doplnit a konkretizovat informace obsažené v MPIN. Manuál je však pro nositele IPRÚ pouze doporučující. Odchylky od Manuálu jsou tedy přípustné a v případě místních specifických podmínek i účelné. 1 Základním východiskem pro uplatnění integrovaných přístupů k teritoriálnímu rozvoji v ČR je Strategie regionálního rozvoje ČR (SRR) a dále Národní dokument k územní dimenze (předpoklad schválení vládou v červnu 2014)

5 Zajistit snadnou porovnatelnost jednotlivých IPRÚ a tím zjednodušit jejich hodnocení řídicími orgány. Sladit úroveň požadavků řídících orgánů operačních programů na obsah a rozsah informací dokumentu IPRÚ. MMR a řídicí orgány OP Konkretizovat obecnější pravidla stanovená nadřazenými dokumenty (zejména MPIN). Přispět k jednotnému výkladu pravidel. Nastavit postupy pro monitoring naplňování IPRÚ a řízení změn spojených s realizací IPRÚ. (bude primárně v MPIN). Poskytnout podrobný návod pro přípravu a tvorbu IPRÚ. Doporučit postupy pro vnitřní schvalování IPRÚ. nositelé IPRÚ a partneři Navrhnout postupy pro řízení procesů při realizaci IPRÚ. Ujasnit role a zodpovědnosti jednotlivých aktérů zapojených do jednotlivých fází IPRÚ

6 2. INTEGROVANÉ PLÁNY ROZVOJE ÚZEMÍ Integrovaný plán rozvoje území uplatněný v programovém období navazuje na model integrovaných plánů rozvoje měst (IPRM) aplikovaný v regionálních operačních programech a v Integrovaném operačním programu v letech Z IPRM přejímá základní principy, které se osvědčily, a zároveň má odbourávat některé nedostatky, s nimiž se jednotlivé úrovně implementační struktury při realizaci potýkaly. IPRÚ umožňuje oproti IPRM zaměření na širší funkční území bez ohledu na administrativní hranice města jako jeho nositele. Významnou roli hrají funkční vazby, spádovost a přirozené vztahy v území na rozdíl od a priori stanovených hranic (ať už geografických, tak administrativních např. omezení na vybrané operační programy). Obdobně jako v předchozím programovém období, avšak ještě s větší intenzitou, se v rámci integrovaných přístupů musí uplatnit princip partnerství, tedy zapojení všech relevantních aktérů do strategického plánování, řízení a realizace. Na základě principu partnerství se v souladu se zpracovanou Strategií integrují jednotlivé projekty tak, aby realizací IPRÚ jako celku došlo k výraznějšímu kvalitativnímu posunu v rozvoji dané lokality. Třetí úrovní integrovanosti je potom zapojení širšího spektra finančních zdrojů nutných k realizaci stanovených opatření (zejména financování z více operačních programů, případně také zdrojů soukromých či jiných forem financování). Integrované plány rozvoje území je možné realizovat v Českých Budějovicích, Jihlavě, Karlových Varech, Liberci, Mladé Boleslavi a Zlíně včetně funkčního zázemí těchto měst. V terminologii Strategie regionálního rozvoje se primárně jedná o ty sídelní aglomerace, v nichž jako integrovaný nástroj nebudou uplatněny integrované územní investice (ITI), a dále o regionální centra. Obě tyto kategorie území jsou podskupinou rozvojových území, v nichž je aplikace integrovaných nástrojů považována za nejúčelnější. V IPRÚ se dotčeným územím primárně myslí území dopadu realizace jednotlivých projektů v rámci IPRÚ. V ojedinělých případech se může jednat i o území realizace, tzn. projekty se nemusí realizovat pouze na území nositele, nýbrž i v jeho zázemí. Každá z aglomerací může předložit ke schválení a realizaci pouze jednu integrovanou strategii. Financování strategií bude řešeno s podporou operačních programů ESIF. Integrované strategie budou moci čerpat z Integrovaného regionálního operačního programu (EFRR), OP Doprava (FS, EFRR), OP Životní prostředí (FS, EFRR), OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (EFRR), OP Výzkum, vývoj a vzdělávání (EFRR, ESF) a OP Zaměstnanost (ESF). Řízení strategií bude pravděpodobně podpořeno z OP Technická pomoc. Předpokladem pro realizaci IPRÚ je kvalitně zpracovaná integrovaná strategie, tedy dokument, který na základě analýzy pojmenuje problémy a potřeby dané metropolitní oblasti, navrhuje cílové stavy a definuje řešení problémů a příležitostí prostřednictvím konkrétních opatření a aktivit v souladu s cíli a investičními prioritami EU (s ohledem na obsah navržených prioritních os programů ESIF). Z hlediska procesu vzniku dokumentu a jeho struktury se výrazně neliší od jiných strategických plánovacích dokumentů, specifika jsou popsaná v dalších kapitolách manuálu

7 3. OBSAH INTEGROVANÉ STRATEGIE Obsah a struktura dokumentu integrované strategie odpovídá tradičnímu pojetí tvorby strategických dokumentů. Jeho doporučené členění reflektuje požadavky MPIN a je uvedeno v následujícím schématu: Popis území a zdůvodnění jeho výběru Analytická část Stručná socio - ekonomická analýza SWOT analýza Analýza problémů a potřeb Strategická část Stanovení vize, strategických a specifických cílů a opatření (opatření se skládá z jednoho nebo více typových projektů) Vazba na horizontální témata Vazba na strategické dokumenty Implementační část Popis řízení včetně řídící a realizační struktury a komunikace nositele IN Popis realizace partnerské spolupráce Popis způsobu předvýběru projektových záměrů Monitorování a hodnocení plnění strategie Přílohy Harmonogram přípravné fáze klíčových projektů Harmonogram realizace Finanční plán SEA hodnocení Mapa území Analýza rizik Doklad o schválení integrovaných strategií zastupitelstvy dotčených statutárních měst - 7 -

8 V následujících kapitolách manuálu IPRÚ je popsán doporučený obsah jednotlivých částí dokumentu integrované strategie ÚVODNÍ INFORMACE V úvodní části dokumentu IPRÚ by měly být uvedeny především tyto informace: základní informace o nositeli IPRÚ, základní informace o subjektech zapojených do IPRÚ, vymezení území, kde bude IPRÚ realizována. Nositelem IPRÚ je nebo jsou instituce veřejné správy (nejčastěji největší město dané aglomerace) nebo její jiná právní forma z nich vycházející. V případě "polycentrických" aglomerací mohou města postupovat následujícími způsoby 3 : 1. Vytvořit dobrovolné svazky obcí (DSO) jako samostatné subjekty, které budou plnit funkci nositele IPRÚ (v ostatních případech budou města vystupovat samostatně), nebo 2. ošetřit vztahy uzavřením smlouvy o právech a povinnostech při přípravě a realizaci integrované strategie, nebo 3. přenést odpovědnost nositele na jedno z jádrových měst. Při zvažování vhodnosti jednotlivých variant je třeba zejména zohlednit, zda je vytvořeno adekvátní institucionální zázemí, jaká je variabilita organizačního uspořádání a rozhodovacího mechanismu, zda lze udržet kontrolní/rozhodovací pozici zúčastněných měst a jaké jsou související administrativní náklady. (Podrobnější informace v příloze č. 4) Nositel IPRÚ je vnímán jako zpracovatel a předkladatel strategie a vedoucí partner, který koordinuje partnerství v území. 2 Ačkoli MPIN nevyžaduje zpracování analýzy stakeholderů, Manuál analýzu klíčových subjektů doporučuje a v následujícím textu uvádí možný způsob jejího zpracování. Stejně tak MPIN nevyžaduje zpracování kapitoly popisující dosažení výstupů a výsledků v podobě indikátorů. Tato informace se dle MPIN vyžaduje jen ve finančních tabulkách uvedených v příloze integrované strategie. Přesto Manuál pro vlastní účely (manažerské řízení) tuto kapitolu doporučuje a v následujícím textu uvádí. Proto jsou kapitoly a nepovinné a v případě, že budou zpracovány, slouží spíš pro vlastní účely nositele a nemusí být součástí schvalovaného dokumentu. 3 dle MPIN - 8 -

9 3.2. POPIS VYMEZENÉHO ÚZEMÍ A ZDŮVODNĚNÍ JEHO VÝBĚRU Popis území Dotčeným územím se myslí území dopadu jednotlivých projektů realizovaných v rámci integrované strategie. Projekty nemusí být realizovány pouze na území nositele, ale i v jeho zázemí, které je součástí dotčeného území. Nositel zvolí území primárně dle témat, která budou prostřednictvím IPRÚ řešena. Pro vymezení území, které bude předmětem IPRÚ, je možné vycházet ze Zásad územního rozvoje a je vhodné využít zejména následující charakteristiky: (a) jednotná charakteristika trhu práce (dojížďka za prací), příp. koncentrace rozvojových ploch (brownfields, průmyslové zóny); (b) vedení dopravní infrastruktury, dopravní tahy; (c) společná městská hromadná doprava/individuální doprava; (d) společné využívání mateřských a základních škol, příp. infrastruktury a služeb volného času; (e) spádovost základní zdravotnické infrastruktury a služeb; (f) společně nabízené a využívané sociální služby; (g) další podle místních podmínek (např. odpadové hospodářství, cestovní ruch apod.), spádovost kultury a obchodů (aneb kam lidé jezdí za zábavou, na nákupy). V mnoha případech jádrové město zajišťuje obslužnost městskou hromadnou dopravou také pro okolní obce. Často probíhá (formalizovaná i neformalizovaná) spolupráce měst a obcí v oblasti mateřského a základního školství či zajištění sociálních služeb (domovy pro seniory apod.). Jako účelná může být vyhodnocena zejména spolupráce v oblasti trhu práce a podpory podnikání. Trh práce a ekonomická výkonnost regionu bývají významnou charakteristikou predikující další vlastnosti regionu, zejména dojížďkovost, ale také sociální, demografické a ekonomické charakteristiky území. Přesto však místní situace i v těchto oblastech může výrazně ovlivňovat demografickou, sociální, ekonomickou či jinou situaci v území a tudíž může být dobrým vodítkem pro definování přirozeného území bez ohledu na jeho administrativní vymezení. Základní charakteristikou území, které bude zvoleno, by měla být přirozená spolupráce města / měst (nositele) a okolních měst / obcí (partnerů) ve většině výše uvedených oblastí. Nemusí se vždy jednat o institucionalizovanou spolupráci, ale o přirozené využívání výše uvedených služeb a infrastruktury v území občany z dotčených měst a obcí. Nositel tedy zohlední již existující vysunutí vybraných funkcí jádrového města za jeho administrativní hranice. Při rozhodování o stanovení území je vhodné zohlednit denní dojížďku. V případě, že IPRÚ bude řešit více témat (což je jedním ze smyslů integrovaného přístupu), bude území zvoleno jako sjednocení množin. Pokud tedy nositel zaměří své IPRÚ např. na 4 klíčové tematické priority, přičemž konkrétních okolních obcí se týkají jen některé z nich, bude území zvoleno tak, aby pokrývalo všechny dotčené priority

10 Příklad území IPRÚ se 4 tématy Nositel (město) témata 1, 2, 3, 4 IPRÚ témata 1, 4 Obec 1 témata: 1, 2, 3, 4 Obec 2 témata 1, 3 Obec 3 téma 2 Území bude vyznačeno v mapě. Nejmenší jednotkou, která může spadat do vymezeného území pro IPRÚ, je obec, přičemž území by mělo být celistvé (dopady bývají také plošné). Rozšíření zóny o další obec je možné jen v opodstatněných případech v přímé souvislosti s komplexností řešeného opatření v souladu s MPIN (podstatná změna) Zdůvodnění výběru území V dokumentu IPRÚ nositel zvolené území popíše pomocí dostupných geografických a socioekonomických ukazatelů. Budou uvedeny vazby a vztahy v těch oblastech (tématech), jimiž je území definováno tak, aby z popisu bylo zřejmé, že jde o funkční spádovou oblast, nikoli účelově uměle definovaný prostor. Těžištěm zóny je území nebo část území nositele, na nějž jsou ostatní lokality přirozeně navázány. Je vhodné se při popisu zóny opřít o kvantitativní ukazatele a disponibilní statistická data. Zdůvodnění výběru území by také mělo reflektovat cíle a priority nadřazených strategických dokumentů a zohledňovat možnost zapojení prostředků ESIF do financování jeho rozvoje ANALYTICKÁ ČÁST Socio-ekonomická analýza Účelem analýzy sociálně ekonomické situace je co nejaktuálnější popis stavu jednotlivých oblastí rozvoje území, zachycení hlavních tendencí jejich vývoje, postihnutí vzájemných vazeb, jejich podmíněnosti a identifikace kvantitativních i kvalitativních předností či nedostatků

11 Analýza vyústí do zhodnocení podmínek a předpokladů dalšího rozvoje jednotlivých socioekonomických faktorů a území jako celku. Analýza musí vytvořit logický rámec pro zdůvodnění výběru strategie, cílů, priorit a jejich aktivit. Zaměří se na celé definované území. Vzhledem k dostupnosti relevantních dat se pravděpodobně bude opírat většinou o sídlo nositele, tj. jádrové město. Analýza by měla být relativně stručná, neměla by operovat s daty, která jsou obecně platná a dostatečně nevystihují místní specifika. Naopak by analýzou měly být identifikovány výrazné charakteristiky území, které jej odlišují od průměrných regionálních či národních hodnot a jednoznačně poukazují klíčové problémy daného urbánního prostoru. Analýza ekonomické a sociální situace: - popisuje území pomocí základních geografických údajů (poloha, rozloha, počet obyvatel atd.) a zhodnocení jeho pozice v rámci ČR a regionu; - analyzuje dostupné demografické údaje, jako jsou např. struktura osídlení, demografická struktura (např. přirozená měna, základní věková a vzdělanostní struktura, migrační struktura) a její střednědobé trendy; - analyzuje tendence současného ekonomického vývoje města a regionu, zahrnuje hlavní ukazatele dynamiky v klíčových oblastech národního hospodářství s důrazem na stav trhu práce, zdůvodňuje příčiny tendencí jeho vývoje, charakterizuje hlavní pozitivní a negativní rysy vývoje; - hodnotí dostupnost a stav občanské vybavenosti související s podporou sociální integrace, kvality života a rozvoje lidských zdrojů zdravotnictví, školství, sociální péče; - analyzuje stav životního prostředí v území ve vztahu k povrchovým a podzemním vodám, ovzduší, ochraně přírody a krajiny, nakládání s odpady, starými ekologickými zátěžemi, hlukem atd.; - zhodnotí oblasti bydlení, veřejných prostranství a infrastruktury pro kulturu, volný čas a cestovní ruch; - analyzuje dopravní dostupnost, stav dopravní a technické infrastruktury, obslužnost, městskou hromadnou dopravu i nemotorovou dopravu; - hodnotí veřejnou správu území s důrazem na informační společnost. Ve všech výše zmíněných oblastech by se analýza měla pokusit odhalit místní disparity, popsat je, příp. identifikovat možnosti jejich odstranění. Zároveň by měly být prostřednictvím analýzy určeny oblasti, které mají potenciál stát se prostředkem dalšího růstu SWOT analýza Na analýzu ekonomické a sociální situace navazuje souhrnná SWOT analýza, která na základě předchozích poznatků identifikuje silné a slabé stránky, hrozby a příležitosti rozvoje území. Cílem SWOT analýzy je vytvořit východisko pro formulování cílů a strategie IPRÚ, z nichž vyplynou možnosti řešení vybraného území, a to s ohledem na způsobilost jejich financování z ESIF

12 VNĚJŠÍ FAKTORY VNITŘNÍ PROSTŘEDÍ ÚZEMÍ Silné stránky (Strengths) Slabé stránky (Weaknesses) Příležitosti (Opportunities) Hrozby (Threats) Analýza problémů a potřeb Cílem analýzy potřeb je identifikace problémů, které musí IPRÚ řešit. Obsahem této kapitoly bude posouzení trendů spojených s problémovými, resp. rozvojovými oblastmi hospodářského a sociálního vývoje území v relevantním časovém období a jejich střednědobý výhled. Závěry analýzy ekonomické a sociální situace (s využitím SWOT analýzy) budou obsahovat rozhodující okruhy problémů a návazně aktivity významné pro další rozvoj území, které budou zdrojem pro stanovení potenciálních oblastí intervencí. Na základě předchozích analýz, ale i dosavadních debat v území bude navržen seznam problémových nebo rozvojových témat spolu s okruhem jejich aktivit, jež je možné financovat prostřednictvím IPRÚ. Seznam bude východiskem pro formulaci cílů a strategie IPRÚ. Poznatky z provedených analýz mají sloužit k odůvodnění potřebnosti finanční podpory z ESIF. V této kapitole je vhodné vytvořit přehledný strom problémů. Strom problémů je analýza, která pracuje s ústředním problémem, k němuž váže příčiny a důsledky. Pokud jsou známé příčiny problému, lze na ně působit. Cílem analýzy je identifikovat a jasně pojmenovat problémy existující v území, pro které je strategie IPRÚ zpracovávána. Součástí celého procesu je hierarchizace všech identifikovaných problémů ve smyslu příčina důsledek. Platí totiž, že řešit by se měly příčiny problému, nikoli jejich důsledky. K vytvoření stromu problémů je možno využít následující kroky: vytvoření seznamu klíčových problémů, kterými se území pro IPRÚ vyznačuje; posouzení kauzálních vztahů mezi jednotlivými identifikovanými problémy; seřazení problémů dle jejich kauzality; kvantitativní vyhodnocení problémů; grafické znázornění hierarchie a kauzality mezi problémy; kontrola, zda některý z problémů nechybí nebo zda naopak nedochází k jejich dublování; kontrola logiky příčina problém následek; vytvoření clusterů sdružujících problémy do jasně identifikovaných problémových okruhů/oblastí

13 Příklad stromu problémů: Nízká konkurenceschopnost související s negativními lokalizačními faktory a nízkou kvalitou lidských zdrojů Problémová oblast Infrastruktura Problémová oblast Lidské zdroje Špatná dopravní dostupnost Nekvalitní technická infrastruktura Negativní demografické saldo Vysoká nezaměstnanost Zhoršené životní prostředí Problémová oblast Věda, výzkum, inovace Nepříznivá vzdělanostní strukturu Nízká kapacitu VŠ Nedostatečná spolupráce VŠ a podniků Nízký inovační potenciál Pozn. Pro jednotlivé problémy identifikované ve schématu je možno určit další příčiny, proč k danému problému došlo. Nástroje pro odstranění těchto dílčích příčin budou obsahem jednotlivých aktivit IPRÚ Analýza stakeholderů Ve struktuře, kterou stanoví MPIN, není vyžadována analýza stakeholderů. Přesto je vhodné se v rámci zpracování integrované strategie zabývat také subjekty, které na vymezené území působí. Je považována za vhodný nástroj pro nositele IPRÚ, aby lépe poznal prostředí dotčeného území IPRÚ a dokázal lépe identifikovat potřeby a cílové skupiny, stejně jako vhodné partnery v území. Tato kapitola nemusí být součástí schvalovaného dokumentu Pokud bude analýza stakeholderů prováděna, musí jí předcházet identifikace subjektů, které mohou být potenciálně aktivně přispět k rozvoji území (a tedy naplnění cílů IPRÚ) nebo mohou být jeho realizací významně ovlivněny. Je nutné identifikovat: Všechna města a obce v daném území; Další územní jednotky (kraje, Euroregiony, MAS apod.); Státní a další veřejné instituce (ČSÚ, Úřad práce, správa povodí apod.);

14 vysoký ZÁJEM nízký Skupiny subjektů prostřednictvím zastřešujících organizací (např. hospodářská komora, asociace neziskových organizací, profesní svazy apod.) Významné podniky; Vlastníky a správce důležité infrastruktury (dopravní, energetická, environmentální, telekomunikační, vodohospodářská apod.); Školská a vzdělávací zařízení - školy, školící poradny, akademická obec (MŠ, ZŠ, SŠ, VŠ, vědeckotechnologické parky); Výzkumné instituce; Nadace a nadační fondy; Organizace zřízené či založené městem či krajem; Nevládní neziskové organizace; Církve; Z identifikovaných subjektů budou na základě analýzy vybrány všechny ty, které jsou relevantní pro řešené území a se vztahem k řešeným tématům. Za účelem tohoto výběru může být zpracována tzv. matice vlivu a zájmu ve vztahu k přípravě a naplňování integrované strategie. Klíčoví stakeholdeři jsou především ti, kteří patří do skupiny s vysokou úrovní vlivu i zájmu. VLIV nízký vysoký Provedená identifikace bude následně sloužit pro analýzu potřeb. Porovnání zjištěných problémů a potřeb zájmového území představuje východisko pro následné stanovení cílů a opatření. Identifikované subjekty budou v následujících fázích osloveny k zapojení do pracovních skupin, které budou upřesňovat definice cílů strategie a na jejíž půdě budou vznikat konkrétní projektové záměry. V případě, že analýzou některý subjekt nebyl identifikován a ten následně projeví oprávněný zájem se přípravy a realizace IPRÚ účastnit, může být do pracovní skupiny přizván

15 3.4. STRATEGICKÁ ČÁST Vize a stanovení cílů IPRÚ Na základě výstupů z analytické části dokumentu (SWOT analýza, analýza potřeb) je nutné definovat základní strategické vymezení IPRÚ, tj. stanovení vize, strategického cíle, prioritních oblastí a specifických cílů IPRÚ. VIZE strategický cíl prioritní oblast 1 prioritní oblast 2 prioritní oblast 3 specifické cíle PO 1 specifické cíle PO 2 specifické cíle PO 3 Při přípravě strategie je vhodné pracovat v souladu s pravidly základní teorie změny, která je definována pomocí 3 základních otázek: (a) Co chceme a můžeme změnit? Její podstata spočívá v definování konkrétních problémů, které chceme a jsme schopni intervencemi změnit. (b) Jak toho chceme dosáhnout? Již v rámci tvoření strategie je nezbytné nastavit mechanismus konkrétního plnění strategie prostřednictvím definování jasných opatření a aktivit. (c) Jak ověříme, že jsme byli úspěšní? - Musí existovat systém hodnocení dosažených výstupů a výsledků Vize Na základě výstupů analytické části dokumentu bude stanovena vize IPRÚ vztahující se ke strategii jako celku. Vize bude formulována jako jednoduchý výrok, jenž vyjádří žádoucí budoucí stav, kterého má být naplněním strategie dosaženo. Bude vycházet také ze současných silných stránek předmětného území (a přirozeně směřovat k posílení konkurenceschopnosti). K naplnění vize by mělo dojít ve střednědobém až dlouhodobém časovém rámci (tj. vize nemusí být naplněna bezprostředně po ukončení realizace IPRÚ) Strategický cíl

16 Na definovanou vizi strategie IPRÚ navazuje strategický cíl, konkretizovaný, faktický a srozumitelný popis kýženého stavu, jehož prostřednictvím bude naplněna stanovená vize Prioritní oblasti, specifické cíle Celková vize a strategický cíl strategie budou rozpracovány do jednotlivých prioritních oblastí. Strategický cíl IPRÚ je rozdělen do specifických cílů (aneb čeho chceme dosáhnout ) jednotlivých prioritních oblastí, jejichž prostřednictvím bude strategický cíl naplněn. Každý specifický cíl se vztahuje ke konkrétní prioritní oblasti a k jejich naplnění dojde nejpozději v momentě ukončení realizace strategie. Popis prioritních oblastí a jejich vzájemných vztahů je vhodné rozpracovat formou stromu cílů, přičemž je doporučeno postupovat shora dolů. Prioritní oblasti a specifické cíle by měly respektovat dříve definovaný strom problémů. Každý cíl musí být: přesně popsaný, měřitelný, časově vymezený. Správně identifikované a formulované specifické cíle a prioritní oblasti usnadní identifikaci vhodných opatření nutných k naplnění cílů, umožní měřit úspěšnost naplňování strategie a usnadní kontrolu, zda navržené cíle řeší všechny identifikované problémy v dané oblasti. Při koncipování struktury prioritních oblastí a specifických cílů je nutné brát v potaz zejména: důvody pro zařazení cíle (na jaké identifikované problémy reaguje, jak přispěje k jejich odstranění nebo zmírnění), míru přispění k naplnění cíle vyšší úrovně, vazby na ostatní cíle, předpoklady a rizika naplnění daného cíle. V návaznosti na zpracovaný strom problémů ke každému z definovaných problémů území je třeba formulovat příslušný cíl, čímž vznikne strom cílů. Dosahováním cílů na nižší úrovni bude možno přispívat k dosahování cílů na úrovni vyšší. Zároveň je zřejmé, že některé z definovaných problémů nelze řešit na úrovni vymezeného území vlastními silami místních subjektů. Tyto problémy potom představují externí faktory, jejichž dopad na realizaci IPRÚ by měl být vyhodnocen v rámci analýzy rizik

17 Příklad stromu cílů: Zvýšení konkurenceschopnosti prostřednictvím eliminace negativních lokalizačních faktorů a zvýšení kvality lidských zdrojů Prioritní oblast Infrastruktura Prioritní oblast Lidské zdroje Zlepšit dopravní dostupnost Zkvalitnit technickou infrastrukturu Snížit negativní demografické saldo Snížit nezaměstnanost Zlepšit životní prostředí Prioritní oblast Věda, výzkum, inovace Zlepšit vzdělanostní strukturu Zvýšit kapacitu VŠ Zlepšit spolupráci VŠ a podniků Zvýšit inovační potenciál Horizontální témata Horizontální témata definovaná Evropskou komisí průřezově zasahují do všech oblastí socioekonomického rozvoje a je nutné chápat je jako jeden z cílů IPRÚ. Při zpracování strategie IPRÚ budou horizontální témata zohledněna a respektována. Jedná se o problematiku: rovných příležitostí, udržitelného rozvoje Rovné příležitosti Princip rovných příležitostí znamená potírání diskriminace na základě pohlaví, rasy, etnického původu, náboženského vyznání, zdravotního postižení, věku či sexuální orientace. Téma rovných příležitostí se vztahuje i na další znevýhodněné skupiny jako jsou migranti, dlouhodobě nezaměstnaní, osoby s nízkou kvalifikací, osoby z obtížně dopravně dostupných oblastí, drogově závislí, propuštění vězni, absolventi škol; souhrnně skupiny ohrožené sociální exkluzí. Dílčí aktivity IPRÚ v žádném případě nesmí vytvářet žádné omezení rovných příležitostí a případné diskriminace obyvatel. Strategie IPRÚ by naopak měla zohlednit podporu rovných příležitostí

18 vytvářením vhodných podmínek zejména pro prevenci sociálně patologických jevů a jakékoliv formy diskriminace. Dále by měla vytvářet příznivé podmínky pro začleňování ohrožených skupin obyvatelstva zpět do společnosti a pro kvalitní spolupráci obyvatelstva se subjekty měst a obcí dané aglomerace. K výstupům IPRÚ by měli mít přístup všichni obyvatelé bez rozdílu a jeho realizace by neměla negativně ovlivnit žádnou složku obyvatelstva. Žádný z projektů realizovaných v rámci IPRÚ nebude mít negativní dopad na rovné příležitosti Udržitelný rozvoj Udržitelný rozvoj je takový ekonomický růst, který uvádí v soulad hospodářský a společenský pokrok s plnohodnotným zachováním životního prostředí. Vychází se z toho, že strukturální fondy Evropské unie jsou určeny zejména na podporu a rozvoj ekonomické a sociální oblasti za předpokladu, že jejich implementace přispěje ke zlepšení životního prostředí. Záměrem realizace IPRÚ bude přispět ke zlepšení stavu životního prostředí. Udržitelný rozvoj bude jednou z hlavních priorit předkládaného IPRÚ. Projekty realizované v rámci IPRÚ by měly vést k odstranění územních rozdílů v daném IPRÚ a celkovému harmonickému rozvoji. Žádný z projektů realizovaných v rámci IPRÚ nesmí mít negativní dopad na udržitelný rozvoj Popis opatření Po stanovení prioritních oblastí a specifických cílů následuje jejich rozpracování do konkrétních opatření vycházejících z nižší úrovně stromu problémů. Opatření se pak realizují prostřednictvím integrovaných projektů. V rámci IPRÚ mohou být realizována opatření/projekty jak v přímé kompetenci nositele IPRÚ a ostatních obcí, tak také v kompetenci jiných subjektů, a to za předpokladu, že předmětné intervence by měly mít pozitivní dopad nejen na místo realizace, ale také na širší část území vymezeného pro využití IPRÚ. Při tvorbě opatření je možné doporučit následující postup: sestavení seznamu všech možných opatření, které mohou přispět k naplnění daného cíle; revize seznamu opatření (vyškrtnout ta, která nejsou realizovatelná, nebudou mít žádoucí dopad, jsou nehospodárná, nejsou nezbytná); popis opatření, identifikace možných přínosů a nákladů; opatření musí být vytvořena ke všem identifikovaným cílům nejnižší úrovně; opatření mohou být variantní, nebo cíl může být dosažen prostřednictvím sady opatření; výsledná sada opatření by měla být realistická, přijatelná, realizovatelná, a naplňující stanovené cíle; popis opatření ve větší míře detailu, (procesy, techniky, nástroje), identifikace jejich dopadů (indikátory), předběžný odhad nákladů daného opatření

19 Každému opatření by měla být věnována jedna podkapitola obsahující zejména následující informace: dílčí cíl/prioritní oblast IPRÚ, kterou opatření naplňuje; zdroje financování (v případě financování z ESIF se uvede konkrétní operační program, prioritní osa, příp. oblast podpory); zdůvodnění opatření a popis, jak přispěje k naplnění cíle; časový plán realizace; subjekty zapojené do uskutečnění opatření. Tato kapitola bude obsahovat také popis typových projektů vztažených k jednotlivým opatřením. Vzhledem k tomu, že v dokumentu nebude uveden seznam konkrétních projektů (to ve fázi přípravy ani není možné), je vhodné, aby byl popis dostatečně konkrétní (na úrovni typových projektů) Popis souladu se souvisejícími strategickými dokumenty Strategie IPRÚ nesmí být v rozporu se strategickými dokumenty, které mají vztah k řešenému území a tématu. Pokud se rozpor objeví, je nutné jej řešit s gestory oblasti. V této kapitole nositel popíše vztah IPRÚ k stávajícím strategickým dokumentům 4 : města: o strategický rozvojový plán o případně příslušný sektorový rozvojový plán kraje: o program rozvoje kraje (klíčový strategický dokument) o Zásady územního rozvoje (příslušného kraje) o případně příslušný sektorový rozvojový plán ČR: o Strategie regionálního rozvoje ČR o Strategický rámec udržitelného rozvoje České republiky o Priority financování České republiky uvedené v Dohodě o partnerství pro programové období o příslušný sektorový rozvojový dokument Nositel představí návaznost ve formě odkazu na příslušnou kapitolu/prioritu daného dokumentu. Je vhodné vazby uvést v přehledné tabulce. 4 Pokud integrovaná strategie počítá s využitím financování z OP VVV či OP PIK, musí být v souladu se Strategií inteligentní specializace ČR a jejími regionálními anexy, s Místními plány vzdělávání, resp. Místními akčními plány, definujícími potřeby MŠ a ZŠ ve funkčních územích, a Místními plány vzdělávání pro střední školství, resp. Regionálními akčními plány v území krajů. Zároveň musí být integrovaná strategie v souladu se strategiemi relevantních vysokých škol

20 Návaznost IPRÚ na strategické dokumenty Úroveň dokumentu Strategický dokument Kapitola/Priorita Vazba na Problémovou oblast IPRÚ Popis očekávaných výsledků a výstupů včetně relevantních indikátorů MPIN nepředpokládá zpracování kapitoly věnující se popisu očekávaných výsledků a výstupů vyjádřených v podobě indikátorů. Přesto Manuál doporučuje tuto kapitolu pro vlastní účely zpracovat (nemusí být součástí samotné integrované strategie, ale je vhodná pro její manažerské řízení). Důvodem je především tlak na dosažení cílů a jejich pozdějšího doložení. Uvedení indikátorů vyžaduje MPIN jen jako součást finančních tabulek, které se uvádějí v přílohách integrované strategie. Tato kapitola nemusí být součástí schvalovaného dokumentu. Pokud se nositel rozhodne pro zpracování popisu indikátorů pro měření výsledků a výstupů IPRÚ, doporučuje se následující postup: Na úrovni opatření budou stanoveny indikátory, které kvantifikují předpokládané výstupy a výsledky, dále předpokládaná finanční alokace a časový harmonogram realizace. Indikátory a finanční alokace budou dále přiřazeny k operačním programům, ze kterých budou konkrétní aktivity strategie financovány, a to až do úrovně investičních priorit/specifických cílů daného operačního programu. K definovaným opatřením budou následně přiřazeny relevantní kvantifikované ukazatele, které budou agregovány do úrovně specifických cílů. Agregované indikátory umožní měření míry dosažení stanovených specifických cílů. Při definování a výběru těchto ukazatelů (indikátorů) budou zohledněny následující atributy: jednoznačná definice indikátoru, přímý vztah k definované prioritě, kvantifikovaná jednotka, vymezení výchozí a cílové hodnoty, snadná dostupnost indikátorů, měřitelnost, určení zdroje, stanovení periody pro hodnocení indikátorů, vazba na indikátorové soustavy operačních programů. Indikátory budou zvoleny z Národního číselníku indikátorů a musí respektovat přiřazení příslušných indikátorů k jednotlivým specifickým cílům příslušných operačních programů, z nichž budou opatření a specifické cíle financovány

21 Tyto indikátory mohou být doplněny souborem vlastních indikátorů nositele IPRÚ reagujícím na specifickou situaci v území (sloužící k vlastnímu hodnocení průběhu implementace IPRÚ ze strany nositele, nebudou součástí monitorování a evaluace IPRÚ ze strany nadřízených subjektů v rámci implementačního schématu IPRÚ). Tabulka indikátorů Prioritní oblast IPRÚ Opatření IPRÚ PO 1 O 1.1 O 1.2 O 1.3 PO 2 O 2.1 O 2.1 Indikátor Kód NČI Název Výchozí hodnota Cílová hodnota Operační program IMPLEMENTAČNÍ ČÁST Popis způsobu řízení IPRÚ Nositel popíše způsob řízení IPRÚ (včetně organizačního schématu řídící a realizační struktury) a komunikace nositele IPRÚ a navrhne příslušné administrativní kapacity. Fáze řízení strategie rozhodnutí o zpracování integrované strategie zpracování integrované strategie projednání a schválení integrované strategie realizace integrované strategie 5 Musí být ověřeno, že příslušný indikátor je navázán na vybraný operační program

22 1. Rozhodnutí o zpracování integrované strategie V případě monocentrické aglomerace rozhodne město (=nositel) o zahájení příprav tvorby IPRÚ. V případě polycentrických aglomerací rozhodnou všechna statutární města v území a společně následně ustaví nositele IPRÚ. Nositel IPRÚ vybere manažera pro koordinaci a administraci strategie 6 (konkrétní fyzická osoba). Jeho výběr bude potvrzen jmenováním orgány nositele, případně orgány nositele odsouhlasí uzavření smlouvy s externím subjektem (pokud nebude manažer přímým zaměstnancem nositele IPRÚ). Manažer zodpovídá za celkovou koordinaci IPRÚ. Dle velikosti řešeného území může být funkce manažera IPRÚ doplněna dalšími pracovníky pro zajištění odpovídající administrativní kapacity (buď pracovníci nositelů, nebo externí zaměstnanci). 2. Zpracování integrované strategie Nositel IPRÚ vytipuje na základě dosavadních debat i zpracovaných koncepčních a strategických dokumentů možné problémové/rozvojové oblasti. Nositel IPRÚ vymezí území pro účely IPRÚ. Nositel IPRÚ zahájí přípravu analytické části dokumentu. Na základě analýzy stakeholderů identifikuje potenciální partnery. Nositel IPRÚ na základě provedené analýzy ustaví Výbor pro přípravu strategie složený minimálně ze zástupců nositele. Výbor schválí svůj jednací řád (předsedou Výboru bude zástupce nositele IPRÚ; v této základní podobě je složení výboru na zvážení nositele IPRÚ). Manažer připraví první hrubý harmonogram činnosti související s přípravou IPRÚ (jako podklad pro jednání Výboru pro přípravu strategie). Po provedených analýzách je možné návrh vymezeného území zpřesnit. Po zpracování návrhu problémových/rozvojových oblastí a návrhu analytické části Výbor vezme problémové/rozvojové oblasti a analýzu na vědomí a doporučí nositeli návrh na vymezení území pro realizaci IPRÚ, vč. prioritních témat IPRÚ (rozvojových oblastí). Příslušné orgány nositele schválí vymezené území a prioritní témata pro řešení v rámci IPRÚ na základě doporučení Výboru. Nositel doplní manažera o tým tematických koordinátorů, kteří budou zodpovídat za koordinaci subjektů v území souvisejících s daným tématem, zejména při nastavování strategické a intervenční části IPRÚ. Po odsouhlasení vymezeného území zahájí nositel IPRÚ dialog s obcemi, jejichž katastrálních území budou významně zasažena dopady integrované strategie nebo v nich dojde přímo k realizaci projektových záměrů. Ve vymezeném území IPRÚ nositel prostřednictvím tematických koordinátorů na základě analýzy stakeholderů identifikuje a osloví hlavní zainteresované subjekty, reálně nebo potenciálně ovlivňující svým postavením či vlivem rozvoj území řešeného prostřednictvím IPRÚ. Nositel může informaci uveřejnit jiným vhodným způsobem a vyzvat další potenciální partnery k zapojení. 6 Manažer ITI a jeho tým mohou být zaměstnanci nositele nebo externími spolupracovníky

23 V jednotlivých tematických oblastech budou z řad partnerů a nositele ustaveny tematické pracovní skupiny 7. Každá pracovní skupina si zvolí ze svého středu svého předsedu, který je zástupcem ve Výboru pro přípravu strategie. Komunikaci mezi pracovní skupinou a manažerem zajišťuje koordinátor (odborník na dané téma). Pracovní skupiny jsou poradním orgánem pro řešení obsahové náplně IPRÚ, konzultují s nositelem priority, cíle, opatření a indikátory včetně odborných stanovisek pro příslušnou část IPRÚ v dané tematické oblasti. Nositel IPRÚ sestaví z výstupů předchozích etap tvorby IPRÚ (mapové podklady, analýzy, SWOT, atd.) a z materiálů od jednotlivých Pracovních skupin koncept strategie. Zpracovaný koncept strategie je schválen Výborem pro přípravu strategie a doporučen k projednání s veřejností a ostatními subjekty. Zároveň je předložen k posouzení vlivů na životní prostředí (dále jen "SEA"). 3. Projednání a schválení integrované strategie Pracovní verze dokumentu IPRÚ (koncept) musí být vhodným způsobem projednána s partnery v území (obce, kraje, příp. další relevantní stakeholdeři jako např. univerzity, hospodářské komory) a následně s orgány města. V případě, že bude v integrované strategii řešena problematika sociálně vyloučených lokalit, koncept musí být projednán s Agenturou pro sociální začleňování. Koncept IPRÚ je představen členům Regionální stálé konference, jíž je zástupce IPRÚ rovněž členem. Poté je koncept zveřejněn a projednán s veřejností (např. publikace na oficiálních webových stránkách zainteresovaných samospráv, partnerů, informace na úředních deskách atp.). Koncept IPRÚ je zveřejněn k připomínkám na stránkách Pracovní skupiny pro udržitelný rozvoj. Po vypořádání a zapracování připomínek je koncept dokumentu IPRÚ projednán Výborem pro přípravu strategie a doporučen ke schválení statutárnímu orgánu nositele IPRÚ. Schválením dokumentu IPRÚ statutárním orgánem končí činnost Výboru pro přípravu strategie. Ve většině případů se členové Výboru pro přípravu strategie stávají členy Řídícího výboru. Koncept IPRÚ schválený v orgánech nositele je nositelem IPRÚ vložen do systému MS2014+ a hodnocen ve třech kolech (z hlediska formálních náležitostí, přijatelnosti a souladu s cíli, zaměřením a podmínkami OP). V souladu s MPIN následně může být nositel ŘO vyzván k prezentaci své Strategie a k případnému upřesnění konceptu IPRÚ. Vzhledem k časovým omezením stanoveným MPIN nebude prostor upravený koncept projednat v ŘV a orgánech nositele. V tomto případě je oprávněn provedené úpravy konceptu schválit předseda ŘV (případně jím pověřená osoba). 7 Dle místních specifik může být vytvořena PS pro celou prioritní oblast nebo pro jednotlivá opatření zvlášť

24 Na základě následného projednání NSK uzavírá ministr pro místní rozvoj s nositelem IPRÚ Memorandum o realizaci integrované strategie. Součástí Memoranda jsou Prohlášení o akceptaci integrované strategie všech dotčených Řídicích orgánů. 4. Realizace integrované strategie Nositel IPRÚ prostřednictvím níže uvedených orgánů bude v rámci realizace IPRÚ provádět koordinaci aktivit v souladu s harmonogramem IPRÚ, monitorovat naplňování a přijímat opatření k jejímu plnění (vč. její aktualizace). Nositel IPRÚ je odpovědný za jeho přípravu, za naplňování principu partnerství a koordinaci aktivit místních aktérů v daném území, výběr vhodných projektů pro plnění cílů IPRÚ, monitoring a reporting průběhu plnění IPRÚ, realizaci strategie jako celku a plnění jejích schválených cílových hodnot (které vznikají agregací hodnot realizovaných projektů). Nositel zodpovídá také za publicitu IPRÚ jako celku. Manažer IPRÚ (případně jeho tým) je odpovědný nositeli IPRÚ za každodenní řízení a koordinaci realizace strategie, za komunikaci s žadateli/příjemci, Řídicími orgány programů i s veřejností a spolupráci s Řídicím výborem IPRÚ. Manažer předkládá Řídícímu výboru k posouzení projekty navržené jednotlivými potenciálními žadateli k zařazení do IPRÚ. Vykonává činnosti spojené s administrací IPRÚ a projektů vybraných k realizaci v informačním systému MMR MS Manažer sleduje průběh realizace projektů na základě informací a podkladů, které realizátoři integrovaných projektů předávají manažerovi na základě uzavřené smlouvy o partnerství. Manažer také monitoruje průběh realizace IPRÚ jako celku a v pravidelných intervalech předává informace Řídícímu výboru. Tematický koordinátor je odpovědný manažerovi IPRÚ za slaďování spolupráce subjektů v území souvisejících s daným tématem. Koordinátor se podílí na vytváření partnerství mezi subjekty v rámci jednotlivých témat řešených IPRÚ a může s potenciálními žadateli konzultovat rozsah a obsahové zaměření projektového záměru tak, aby byl v co největším souladu s integrovanou strategií. Koordinátor průběžně předává informace manažerovi IPRÚ. Realizátor konkrétního projektu je odpovědný za řádné plnění jeho schváleného projektu (podle podmínek daných konkrétním programem a cíli IPRÚ), za spolupráci s nositelem IPRÚ, včasné předávání informací a podkladů manažerovi daného IPRÚ (na základě podmínek smlouvy o partnerství), dále za podporu nositele strategie při zpracování hodnotících zpráv a za udržitelnost jím realizovaného projektu a plnění Podmínek Rozhodnutí o poskytnutí dotace. Řídící výbor IPRÚ je odpovědný vůči nositeli IPRÚ za řádný průběh realizace strategie a vydává doporučení orgánům samospráv a statutárním orgánům zapojených partnerů. Doporučuje zařazení integrovaného projektu do IPRÚ a podepsání smlouvy mezi nositelem IPRÚ a realizátorem integrovaného projektu (Pokud jsou členové ŘV zároveň nositeli projektu předkládaného k zařazení do integrované strategie, musí se v tomto případě zdržet hlasování.). Předsedou je zástupce nositele IPRÚ, kterého pravomocně deleguje nositel IPRÚ. Průběh jednání se řídí jednacím řádem. Jednání se účastní manažer IPRÚ, ovšem bez hlasovacího práva. Zasedání výboru se koná minimálně 2x ročně na základě podnětu

25 předsedy výboru. Alespoň jeden člen výboru musí být zapojen do Regionální stálé konference, aby byla zajištěna vzájemná komunikace mezi oběma platformami a předcházelo se územním či věcným překryvům intervencí. Organizační schéma: Nositel IPRÚ Manažer IPRÚ Řídicí výbor IPRÚ Koordinátor PS 1 Pracovní skupina 1 předseda PS 1 Koordinátor PS 2 Pracovní skupina 2 předseda PS 2 Koordinátor PS 3 Pracovní skupina 3 předseda PS Popis realizace partnerství Zapojení partnerů do organizačních struktur při tvorbě a při realizaci IPRÚ je popsáno v předchozí kapitole. Partneři budou zapojeni do přípravy a realizace IPRÚ prostřednictvím Řídicího výboru a pracovních skupin. Z jednání těchto platforem budou pořizovány prezenční listiny a zápisy. Návrhy jednacích řádů Řídicího výboru a pracovních skupin jsou přílohou tohoto Manuálu (viz přílohy 2 a 3). Pro ošetření práv a odpovědností v rámci realizace strategie uzavírá nositel IPRÚ s předkladateli projektových záměrů smlouvu o partnerství. Návrh partnerské smlouvy je přílohou č. 5 tohoto Manuálu

26 Popis způsobu předvýběru projektových záměrů Akceptace integrované strategie Národní stálou konferencí a její zveřejnění Vyhlášení výzvy řídicího orgánu operačního programu na předkládání projektů zařazených do ITI Potvrzení nositele ITI o souladu předkládaného projektu nebo uceleného souboru projektů s cíli ITI (přispění k naplnění výsledkového indikátoru) Předložení projektu / souboru projektů do výzvy řídicího orgánu operačního programu a standardní hodnocení Po schválení strategie je dokument zveřejněn a medializován tak, aby se s ním potenciální žadatelé konkrétních projektů mohli důkladně seznámit. Zároveň s tím by měla být na úřední desce zveřejněna časově omezená výzva, že potenciální žadatelé se mohou obrátit na nositele IPRÚ, pokud chtějí realizovat projekt, který má potenciál významnou měrou naplnit cíle některé z tematických oblastí strategie. Klíčoví potenciální nositelé stěžejních projektů budou vytipováni už ve fázi přípravy strategie z řad partnerů. Z tohoto důvodu je potřeba klást důraz na precizní analýzu stakeholderů, která identifikuje členy pracovních skupin (budoucí žadatele). V případě, že se na základě výzvy přihlásí další relevantní potenciální žadatel, který nebyl na základě provedené analýzy identifikován, bude zařazen do pracovní skupiny, kde bude svůj projektový záměr koordinovat s nositelem IPRÚ a ostatními partnery. Tematický koordinátor koordinuje tyto partnery (potenciální žadatele) tak, aby byli schopni společně vytvořit soubor projektů 8, prostřednictvím kterého budou naplněny hodnoty výsledkových indikátorů a budou v souladu s harmonogramem a alokovanou výší finančních prostředků pro dané opatření strategie. Za tímto účelem je vhodné vytvořit tematické pracovní skupiny (ideálně na úrovni specifických cílů) složené z odborníků na dané téma. Pracovní skupina by měla konsensem dojít ke zpracování projektové fiše naplňující příslušné opatření v celém svém rozsahu. Obsahem projektové fiše by měl být konkrétní seznam integrovaných 9 projektů, s určením jejich realizátorů (v případě většího počtu), celkového finančního objemu, časového určení jednotlivých kroků a celkového závazku souboru k naplnění cílových hodnot indikátorů. Budoucí realizátor dílčího (integrovaného) 8 Ve výjimečných případech může být opatření řešeno jedním významným komplexním projektem. 9 Dle pokynu NOK MMR oficiální označení projektů v ITI / IPRÚ

27 projektu musí být členem pracovní skupiny, resp. musí s uvedením svého projektu do fiše souhlasit. Každá pracovní skupina musí mít svého odborného koordinátora (ideálně z řad projektového týmu manažera IPRÚ), který její činnost usměrňuje v souladu s vytvořenou integrovanou strategií a s pokyny manažera IPRÚ. Manažer IPRÚ a jeho tým pomáhá koordinovat přípravu těchto projektových záměrů / souborů projektových záměrů tak, aby mohly být v rámci jednoho opatření předloženy řídicím orgánům příslušných operačních programů v souladu s harmonogramem nastaveným v projektové fiši. Žadatelé integrovaných projektů či souboru projektů předloží manažerovi IPRÚ projektovou fiši (viz příloha č. 1 tohoto Manuálu), na základě které manažer spolu s tematickým koordinátorem vyhodnotí integrovanost projektů, připravenost k realizaci a schopnost naplnit cíle, hodnoty indikátorů a zároveň soulad s harmonogramem a výší alokovaných finančních prostředků pro dané opatření (viz návrh kritérií přijatelnosti níže). Návrh kritérií přijatelnosti: Kritéria přijatelnosti Zdroj informací ANO/NE 1. Projekt / soubor projektů je v souladu s tematickým zaměřením IPRÚ, strategickým cílem a některým z jeho specifických cílů a je zařazen do jednoho opatření. 2. Fiše obsahuje podrobný popis pozitivního dopadu projektu / souboru projektů na vymezené území. 3. Projekt/ souboru projektů je v souladu s harmonogramem příslušného opatření IPRÚ. 4. Projekt/soubor projektů naplňuje min. 100 % hodnoty indikátorů příslušného opatření IPRÚ a nepřevyšuje výši finanční alokace na dané opatření. 5. Fiše obsahuje podrobný popis rizika projektu/souboru projektů a opatření na jejich předcházení. fiše (popis projektu, cíle, indikátory, dopady) fiše (popis projektu, cíle, indikátory, dopady) fiše (harmonogram) fiše (indikátory, celkové náklady) fiše (rizika projektu) 6. Předkladatelé jsou oprávněnými žadateli v daném OP. fiše (údaje o předkladateli) 7. Předkladatelé prokazatelně dlouhodobě připravovali projektový záměr v koordinaci s nositelem IPRÚ a ostatními partnery. prezenční listiny a zápisy z jednání PS; memorandum (či jiný doklad) o spolupráci s ostatními partnery 8. Předkladatelé jsou bezúhonní. fiše (čestné prohlášení) 9. Předkladatelé jsou finančně způsobilí. fiše (čestné prohlášení) Manažer IPRÚ předloží řídicímu výboru (spolu se svým hodnocením) soubor projektů ke schválení (zařazení do IPRÚ). V případě kladného rozhodnutí Řídicího výboru uzavře nositel IPRÚ s realizátory jednotlivých projektů smlouvu o partnerství. Realizátoři pak budou předkládat jednotlivé žádosti o dotace z tohoto souboru a s tímto potvrzením řídicímu orgánu příslušného operačního programu