Památky Prahy: mezi Starým a Novým městem. Ing. arch. Karel Prager

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "Památky Prahy: mezi Starým a Novým městem. Ing. arch. Karel Prager"

Sabina Soukupová
před 8 lety
Počet zobrazení:

1 Památky Prahy: mezi Starým a Novým městem Ing. arch. Karel Prager semestrální práce 1

2 OBSAH I. Osobnost 1) 2) Mládí a studijní léta Přehled zaměstnání a společenských aktivit II. Dílo 1) 2) 3) Nová scéna ND Další významné stavby arch. Karla Pragera Rodinná vila v Praze na Dobešce III. Použitá literatura 2

3 I. Osobnost 1. Mládí a studijní léta Ing. Arch. Karel Prager se narodil v Kroměříži a zemřel v Praze. Své dětství prožil střídavě v Kroměříži a v Brně, podle toho kam jeho otec - důstojník, byl přidělován. K architektuře tíhl od mladých let, přestože na obecné škole bojoval s počty, kreslením a psaním a ani všeobené vzdělání na měšťance ho příliš nebavilo. Z rýsování však měl vždy výbornou. Chodil do skautu a vštěpoval si jeho zákony. Od r se učil v Kroměříži na zedníka u 3

K architektuře tíhl od mladých let, přestože na obecné škole bojoval s počty, kreslením a psaním a ani všeobené vzdělání na

4 stavitele Josefa Slezáka a v r.1940 se přestěhoval s rodiči do Brna, kde začal studovat vyšší průmyslovou školu - odbornou školu stavitelskou. Po maturitě se vrátil do Kroměříže a získal své první místo u stavební firmy. Tam dělal své první práce - drobné projekty a studie, dnes už nikdo neví, zda k realizaci něčeho z toho vůbec došlo. Sám se k tomu vyjadřoval poněkud skepticky a za svou první realizaci považoval návrh láhve pro palírnu pana Garduláka. Jakmile skončila válka, ihned se vydal na studia na ČVUT v Praze, obor architektura a pozemní stavitelství, absolvoval v r Jeho vysokoškolský index svědčí o tom, že byl vynikající student, který našel svůj životní obor. 2. Přehled zaměstnání a společenských aktivit : Stavoprojekt Praha : Sdružení projektových ateliérů, ředitel Ateliéru GAMA : projektový ústav Výstavby hl.m. Prahy, vedoucí Ateliéru GAMA : ředitel Architektonického ateliéru GAMA : ředitel Architektonického studia GAMA 4

Sám se k tomu vyjadřoval poněkud skepticky a za svou první realizaci považoval návrh láhve pro palírnu pana Garduláka.

5 od r. 1949: člen Mánesa : člen Svazu československých architektů do r. 1970: člen redakční rady časopisu Architektura ČSR, grafik časopisu Architektura ČSR 1967 : spoluzakladatel Československého střediska výstavby a architektury : člen předsednictva Svazu architektů ČSSR 1988: člen Nové skupiny 1989: iniciátor a předseda Bloku architektů a výtvarníků od r. 1989: člen Obce architektů 1990: spoluzakladatel Nadace Pangea 2001: ocenění Cena Osobnost české architektury Obce architektů Ing. Arch. Karel Prager byl jednou z nejvýraznějších osobností české architektury 2. poloviny 20. století. Začínal v období historismu tzv.socialistického realismu, v 2.polovině 50. let navázal na tradice funkcionalismu a mezinárodního stylu, postupně vypracoval svůj vlastní rukopis v duchu technologické moderny. Důraz kladl na komplexnost řešení architektonického díla při vyrovnanosti otázek konstrukčních, dispozičních a výtvarných. Velkou pozornost věnoval hledání nových konstrukcí a nových materiálů. Zúčastnil se mnoha soutěží, prvotní pro něj však byla realizovaná stavba, a to včetně důsledného dozoru při provádění. Řada původně schválených projektů nebyla dovedena do realizace tzv.zmařené projekty 5

architektů ČSSR 1988: člen Nové skupiny 1989: iniciátor a předseda Bloku architektů a výtvarníků od r.

6 II. Dílo 1. Nová scéna ND ( ) Osmesátá léta pro Karla Pragera znamenala jednak další léta urbanistického plánu nového Smíchova, ale především Novou scénu Národního divadla. Původně neměl v úmyslu se dostavbě okolí Národního divadla jakkoliv věnovat. Dostavba ND se však dostala do zvláštní situace. Rekonstrukce a především zástavba sousední proluky po Chourových domech vybouraných v r.1959, se měla provádět podle vítězného návrhu ze soutěže v r. 1964, jehož autorem byl Bohuslav Fuchs a jeho kolektiv. Po zpracování studií v r však architekt Fuchs zemřel a zbytek týmu se práce vzdal. Nakonec volnou kapacitu nabídl Projektový ústav hl. m.- Prahy Ateliér Gama -tedy tým arch. Karla Pragera. O Nové scéně ještě vůbec nebyla řeč budova obrácená do Národn í třídy neměla být původně divadlem, ale stavbou společenského obsahu. Teprve po dostavbě Paláce kultury nad nuselským údolím, vznikla myšlenka využít rozestavěný prostor jako komorní scénu k ND. Úkolem proměnit rozestavěnou původní společenskou budovu na divadelní objekt byl tedy pověřen arch. Karel Prager, mj. proto, že jako jediný z architektů nezpochybnil termín dokončení. Měl na to půldruhého roku. 6

Rekonstrukce a především zástavba sousední proluky po Chourových domech vybouraných v r.1959, se měla provádět podle vítězného návrhu ze soutěže v r.

7 Konstrukci budovy využil, ale ve směru k historické budově ND ji zkrátil o jedno pole a od úrovně druhého podlaží ji rozšířil do ulice o 40 cm a do piazetty o 240 cm. Kvůli odhlučnění divadelního prostoru od dopravou vytížené Národní třídy zvolil pro plášť neobvyklou kombinace prvků. Na lehké fasádě byl zavěšen těžký kamenný obklad ze zeleného kubánského mramoru a navrch ještě přišel obklad z více než 4000 vyfoukaných skleněných tvarovek. Za tím účelem vyzval Prager ke spolupráci sklářské výtvarníky, s nimiž pracoval již na budově Federálního shromáždění. Jejich výsledná podoba byla ovlivněna možnostmi výroby skláren v Sázavě. Z časových důvodů už se nedal realizovat záměr, že duté skleněné obrazovky budou podsvíceny a vedle historické budovy ND bude zářit světelný objekt. 7

Na lehké fasádě byl zavěšen těžký kamenný obklad ze zeleného kubánského mramoru a navrch ještě přišel obklad z více než 4000 vyfoukaných skleněných tvarovek.

8 Kromě vztahu k historické budově se musela budova Nové scény srovnat i s barokním klášterem sv. Voršily na druhé straně. Půdorys Nové scény sleduje původní zakřivení ulice, proto foyer nové budovy oproti jevišti a hledišti mírně ustupuje dozadu, v přízemí přesně lícuje s kláštěrním objektem. Nová scéna jedna z nejkontroverznějších staveb osmdesátých let v centru Prahy svědčí o tom, že se zde architekt razantně a ne zcela eticky naboural do rozpracovaného projektu. Kubánský mramor, normalizační umění a originální, leč podivné televizní obrazovky na fasádě působí humpolácky. Dnes již chápeme tuto fasádu jako výraz doby, hodný památkové ochrany. Hned po dokončení Nové scény Národního divadla se začala v Pragerově ateliéru připravovat jedna z mála jeho mimopražských staveb přístavba k rekreačnímu zařízení Federálního shromáždění v Harrachově. K dřevěné stavbě s prvky lidové architektury (D.Jurkovič) byl přiřazen zcela kontrastní kuželovitý objekt obložený šindelem a na čtyřech místech prolomen více než půlkruhovými vystupujícími útvary, resp. arkýři, které jsou obloženy plechy, v nichž jsou balkony a okna vždy dvou pokojů. Špička kužele je prosklenná a kovová. Přízemí ustupuje dozadu, takže kolem stavby vede krytý ochoz. 8

Nová scéna jedna z nejkontroverznějších staveb osmdesátých let v centru Prahy svědčí o tom, že se zde architekt razantně a ne zcela eticky naboural do rozpracovaného projektu.

9 Původní objekt vystavěl pro svoji potřebu prof. MUDr. Rudolf Jedlička a odkázal ji v závěti postiženým dětem. V období socialismu byla změněna v rekreační středisko poslanců a zaměstnanců parlamentu, a tomuto účelu slouží dodnes. 2. Další významné realizované stavby arch. Karla Pragera 1953 Výzkumný ústav A.S.Popova v Praze na Novodvorské 1957 Polské kulturní a informační středisko v Praze zrušeno v devadesátých letech Ústav makromolekulární chemie v Praze na Petřinách areál rodinných domů pro výtvarníky v Praze Braníku budova bývalého Federálního shromáždění v Praze (dnes budova Národního muzea) 1968 vlastní dům v Praze na Dobešce areál Projektového ústavu Výstavby hl.m. Prahy v Emauzích 1970 projekt hotelového areálu v Porto conte na Sardinii Itálie 9

S.Popova v Praze na Novodvorské 1957 Polské kulturní a informační středisko v Praze zrušeno v devadesátých letech 1960 1964 Ústav makromolekulární chemie v Praze na Petřinách 1967 1970 areál

10 banka v Praze na Smíchově 1978 nástavba vlastního rodinného domu v Praze na Dobešce kompletně přestavěno v r úprava zahradní fasády domu U Dubu v Praze Braníku interiéry restauračního objektu ND v Praze rekonstrukce divadla Komedie v Praze rekonstrukce Rudolfína v Praze Stavba roku rekonstrukce domu U Černé Matky Boží v Praze obytný soubor U Kříže Praze Jinonicích Stavba roku nákupní centrum s multikinem v Praze Hostivaři 2000 objekt Univerzity Karlovy v Praze Jinonicích Pragerova vila ze 70. let 20. století Jednalo se nejen o výjimečnou stavbu, ale i o jedinečné místo, které díky orientaci svahu nabízelo exkluzivní výhled na Prahu a přitom zaručovalo potřebnou míru soukromí. Přísná a přesná kostka se strohou elegancí z ulice vyhlížela nenápadně. Byla původně navržena pro rodinu architekta a jak se měnila rodina, měnila se i vila. Původní otevřené přízemí bylo obezděno, ocelové sloupky, které podpíraly podlaží, byly zazděny do obvodového zdiva. Vznikla tak strohá dvoupodlažní kostka se dvěma samostatnými byty. V okamžiku, kdy se rodina rozrostla o další členy, bylo nutno stavbu rozšířit. Tohoto úkolu se zhostil Ing. arch. Jan Louda manžel Heleny Loudové, roz. Pragerové. Na původní stavbu osadil půlený smaltovaný válec - dřívější konstrukce 10

Stavba roku 1993 1993 1994 rekonstrukce domu U Černé Matky Boží v Praze 1996 1999 obytný soubor U Kříže Praze Jinonicích Stavba roku 1999 1998 2000 nákupní centrum s multikinem v Praze Hostivaři 2000

11 silážní věže, a tak vznikla dvě nezávislá obytná podlaží obklopená vlastní terasou, tj. jakoby dům na domě. V roce 2007 vila změnila majitele a ten dům v letech zrekonstruoval. Dvougenerační vilu, kde původně žily 3 rodiny,obývá rodina stávajícího majitele. Smaltované plechy půlválcové nadstavby byly vyměněny za nové, stejné barvy. Původní keramický obklad obytné kostky nahradila odvětrávaná fasáda v červené barvě. Vnitřní dispozice byly přizpůsobeny nárokům nového majitele. 11

Dvougenerační vilu, kde původně žily 3 rodiny,obývá rodina stávajícího majitele.

12 III, Použitá literatura a materiály Radomíra Sedláková KAREL PRAGER vydalo Nakladatelství Titanic, s.r.o v r Galerie Orlovna a Galerie Portál města Kroměříže Pocta architektu Karlu Pragerovi výstava k 10. výročí úmrtí Ing. arch. Karla Pragera Dvouměsíčník Obce architektů Architekt 03/2011 Magazín Bydlení 11/96 Fotografie z rodinných alb, zapůjčených dcerou Karla Pragera, Ing. arch. Heleny Loudové. 12

Podobné dokumenty

Nová scéna (1981 1983)

Nová scéna (1981 1983) Osmdesátá léta pro Karla Pragera znamenala jednak další fáze urbanistického plánu nového Smíchova, ale především Novou scénu Národního divadla. Původně neměl v úmyslu se dostavbě