Marta Maštálková Jan Novák Matěj Činčera. explikace řešení vizuální identity projektu Brněnské architektonické stezky. značka

Transkript

1 explikace řešení vizuální identity projektu Brněnské architektonické stezky Marta Maštálková Jan Novák Matěj Činčera značka Značka projektu BAM v sobě odráží geometrii funkcionalistických domů a vychází z jejich půdorysů. Graficky se s ní v celém vizuálu dá pracovat jak se samostatným symbolem, tak jako se součástí mapy. V případě potřeby jde i snadno vytvořit zkratka BAS. Logotyp může mít až 5 barevných variant podle architektonických stezek. V celém vizuálu je použito modifikované písmo Storno od písmolijny Lineto. katalog, mapy Katalog velikosti 160x210cm je díky sé velikosti snadno přenostitelný. Obálka katalogu by byla zhotovena z materiálu Tyvek (nepromokavý, neroztrhnutelný, přitom na omak strukturou jako papír). Z tohoto materiálu by byly zhotoveny i jednotlivé mapy. Tyvek je materiál, který se využívá i ve stavebnictví jako součást střešních krytin - jelikož se jedná o architektonický projekt, mohla by některá ze stavebních společností výrobu sponzorovat. Jednotlivé domy v katalogu mají vždy svůj piktogram z půdorysu, který je zobrazen jak na mapě, tak poté v ulicích přímo na domech, vyřezaný z barevné plastové desky. Katalog je rozdělen podle jednotlivých tras, na konci oddílu trasy je vždy vlepená její mapa. Pro lepší orientaci v katalogu jsou stránky na krajích zabarveny - na hřbetu se pak tak dá snadno nalistovat požadovaná trasa. Každá z map je barevně odlišena, v barvě dané trasy. Soubor map by byl prodejný i zvlášť v uzavřeném pytlíku na cesty, vyrobeného z Tyveku. Každá z pěších map má u sebe také pravítko na měření vzdálenosti jednotlivých objektů. orientační systém 5 architektonických stezek je od sebe barevně odlišeno, zároveň je však k orientaci v mapě a domech určený stejný číselný systém. Trasy jsou značeny číselně 01, 02..., domy na trase pak a,b,c... Tento orientční systém by byl použit i v internetové prezentaci. Podle číselného a písmeného kódu by se dala lehce nalézt nahrávka Mp3 s popisem daného objektu atd. Domy na stezce jsou zároveň označeny plastovou deskou, ve tvaru svého půdorysu. další aplikace Navržený vizuální systém se dá snadno rozvíjet v dalších aplikacích, plakáty například mohou být po městě vystaveny jako mapy jednotlivých tras.

2

3 02 Brněnský architektonický manuál Vial Stiasni Generální Báňské ředitelství Vila Továrna Gottlas Obchodní akademie Spořitelna Fritz Generální ředitelství Báňské a hutní společnosti Stiassni f e d 0 m

4 02 Brněnský architektonický manuál Vial Stiasni Generální Báňské ředitelství Vila Továrna Gottlas Obchodní akademie Spořitelna Fritz Historicky se v architektuře odráželo mnoho pohledů, přičemž základním pohledem nejen evropské architektury byla její podřízenost harmonii. V 19. století se harmonii staveb nadřadil účel stavby. Tím se architektura oprostila od estetických teorií a začala se zabývat především účelností. To vedlo k tomu, že výběr stavebního materiálu, zvolená forma i rozměry byly podřízeny účelu stavby. Protože se tak hlavní zájem architekta přesunul od vnějšího prostoru stavby směrem k vnitřnímu prostoru, začalo se pracovat s novým termínem architektonický prostor. V průběhu 20. století tak došlo k tomu, že architektura získala nový a od historického pojetí poměrně odlišný pohled. Generální ředitelství Báňské a hutní společnosti Za normalizace byl interiér upraven podle návrhů architektů Kamila Fuchse a Adély Jeřábkové, což znamenalo přidání velkorysých mramorových koupelen k jednotlivým pokojům a vybavení společenských prostor neforemným soudobým nábytkem. V roce 1939 byla vila zabavena státní policií a poválce na ni byla uvalena národní správa. Roku 1952 ji i s celým rozsáhlým pozemkem získal Krajský národní výbor, jenž dům až do devadesátých let využíval k reprezentačním účelům a pro ubytování státních návštěv v Brně. Stiassni V roce 1939 byla vila zabavena státní policií a po válce na ni byla uvalena národní správa. Roku 1952 ji i s celým rozsáhlým pozemkem získal Krajský národní výbor, jenž dům až do devadesátých let využíval k reprezentačním účelům a pro ubytování státních návštěv v Brně. Za normalizace byl interiér upraven podle návrhů architektů Kamila Fuchse a Adély Jeřábkové, což znamenalo přidání velkorysých mramorových koupelen k jednotlivým pokojům a vybavení společenských prostor neforemným soudobým nábytkem. f e Za normalizace byl interiér upraven podle návrhů architektů Kamila Fuchse a Adély Jeřábkové, což znamenalo přidání velkorysých mramorových koupelen k jednotlivým pokojům a vybavení společenských prostor neforemným soudobým nábytkem. V roce 1939 byla vila zabavena státní policií a po válce na ni byla uvalena národní správa. Roku 1952 ji i s celým rozsáhlým pozemkem získal Krajský národní výbor, jenž dům až do devadesátých let využíval k reprezentačním účelům a pro ubytování státních návštěv v Brně. Za normalizace byl interiér upraven podle návrhů architektů Kamila Fuchse a Adély Jeřábkové, což znamenalo přidání velkorysých mramorových koupelen k jednotlivým pokojům a vybavení společenských prostor neforemným soudobým nábytkem. d Roku 1952 ji i s celým rozsáhlým pozemkem získal Krajský národní výbor, jenž dům až do devadesátých let využíval k reprezentačním účelům a pro ubytování státních návštěv v Brně.

5 Brněnské architektonické dědictví funkcionalismu Brno 2010 architektura 1.poloviny 20.století Dům umění města Brna Vydalo město Brno ve spolupráci s Domem umění města Brna

6