Masarykova univerzita. Pedagogická fakulta. Katedra primární pedagogiky. Večerníček a předškolní dítě

Transkript

1 Masarykova univerzita Pedagogická fakulta Katedra primární pedagogiky Večerníček a předškolní dítě Bakalářská práce Forma presenční Brno 2015 Vedoucí bakalářské práce: Mgr. et Mgr. Lucie Grůzová Vypracovala: Veronika Svobodová

2 Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně, s vyuţitím pouze citovaných literárních pramenů, dalších informací a zdrojů v souladu s Disciplinárním řádem pro studenty Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a se zákonem č. 121/2000 sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Souhlasím, aby práce byla uloţena na Masarykově univerzitě v Brně v knihovně Pedagogické fakulty a zpřístupněna ke studijním účelům. V Brně dne... Veronika Svobodová

3 Poděkování V úvodu své práce bych chtěla upřímně poděkovat Mgr. et Mgr. Lucii Grůzové za vedení, ochotu, trpělivost a konzultace při vypracování bakalářské práce. Také bych chtěla poděkovat rodičům dětí za ochotu výpomoci při výzkumu.

4 Obsah 1 Úvod Teoretická část Vznik a teorie pohádky Počátky psané literatury pro děti Pohádka z psychologického hlediska Pohádkové postavy Struktura pohádky Večerníček Vznik Večerníčku Znělka Pohádkové seriály Lidé kolem večerníčků Autoři Dramaturgové a reţiséři Výtvarníci Vypravěči Děti a média České televizní vysílání pro děti Večerníček Animáček Déčko Praktická část Metody, respondenti, prostředky výzkumu Výzkumné otázky Charakteristika účastníků Adriana Nikola Tomáš Průběh výzkumu

5 3.4.1 Adriana, 6 let Nikola, 5 let Tomáš, 6 let Výsledky výzkumu Závěr výzkumu Závěr Resumé Summary Pouţité zdroje Přílohová část

6 1 Úvod Večerníček je televizní pořad, který byl v mém dětství velice významný. Byl to můj velice oblíbený pořad, na který jsem se kaţdý večer těšila. I přes nárůst zahraniční konkurence, není snad českého dítěte, které by neznalo panáčka s papírovou čepicí, znamenajícího příchod krátké seriálové epizody o dobrodruţství oblíbených hrdinů. Existuje spousta článků v tisku nebo na internetu, ale obsáhlejší ucelený popis historie a vývoje Večerníčku těţko najdeme v odbornější literatuře. Tento důvod mě přiměl k tomu, se nad touto tématikou zamyslet ve své bakalářské práci. V teoretické části se nejprve zmíním o tom, co pro děti znamená pohádka jako taková. Jak ve výchovně-vzdělávacím procesu napomáhá pohádka ve formování osobnosti předškolních dětí. Poté se pokusím přiblíţit vznik, historii a vývoj oblíbeného dětského pořadu - Večerníček. Zmíním se o zásadních autorech a osobách významných pro tvorbu krátkých televizních seriálů. V závěrečné kapitole se budu okrajově věnovat problematice dětského diváctví. Zmíním také dnešní programové moţnosti pro nejmenší televizní diváky. V praktické části za pomoci kvalitativních metod výzkumu, se budu snaţit zjistit, zda děti televizní pořad Večerníček znají a s jakou pravidelností ho sledují a jaký význam večerní pohádka pro děti má. Další otázky, které se pokusím výzkumem zjistit, jsou porozumění příběhu a rozpoznání hlavních aspektů pohádky dobra a zla. 3

7 2 Teoretická část 2.1 Vznik a teorie pohádky Pohádka, vyprávění vymyšlené s básnickou fantazií, zejména ze světa nadpřirozených jevů. Příběh, který není vázán na podmínky reálného ţivota, kaţdý si ho rád poslechne, třebaţe nevěří, ţe by se mohl přihodit ve skutečnosti. 1 Pohádka vznikla jiţ v dávné historii jako útvar ústní lidové slovesnosti. Šířily se vyprávěním, nezávisle na všech místech světa. Pohádky vznikaly na základě kulturních odlišností. Měly odlišný obsah, podle situace, ve které se lidé nacházeli, a podle jejich zkušeností. Vycházely z konkrétních a aktuálních témat. Dříve měly pohádky většinou mýtický nebo náboţenský obsah, měly odpovědět nejrůznějším dotazům dítěte nebo vysvětlit některé přírodní jevy. Vyjadřovaly problémy určitého národa v daném období. Na rozdíl od mýtů, které většinou končí chmurným pesimismem, pohádka končí jasným optimismem. 2 Lidé brali pohádky jako samozřejmost, jako zpestření kaţdého dne. V Evropě představovalo vyprávění pohádek hlavní zábavu v období zimy. 3 Přesto, ţe různé pohádky vznikaly na odlišných částech světa, mají shodnou strukturu, nebo některé společné prvky. 4 Většina pohádek se odehrává mimo čas a prostor. Nikdy se přesně nedozvíme, kde a kdy se staly. Velmi často pohádkové příběhy začínají souslovými před mnoha a mnoha lety, jednou kdysi dávno a podobně. Místo děje bývá definováno například 1 BROUČEK, S.; JEŘÁBEK, R. Lidová kultura: Národopisná encyklopedie Čech, Moravy a Slezka, sv. 3, O-Ţ, Praha: Mladá fronta, 2007, s ČERNOUŠEK, M. Děti a svět pohádek. Praha: Albatros, VON FRANZ, M. L. Psychologický výklad pohádek. Praha: Portál, 1998, s VON FRANZ, M. L. Psychologický výklad pohádek,

8 za devatero horami, v předalekém kraji, tam, kde nikdo nedohlédne a v různých jiných dalekých a neznámých krajinách. Na konci pohádek vítězí dobro nad zlem, které bývá řádně potrestáno. I zde vídáme známé fráze: a dokud nezemřeli, ţijí tam dodnes nebo a ţili šťastně aţ do smrti. V pohádkách vystupují hrdinové s nadpřirozenými vlastnostmi a neuvěřitelnými schopnostmi, kteří nikdy nemuseli ţít, tvorové, kteří se v opravdovém světě nikdy neobjevili. Ve smyšlených příbězích bývají kouzelné předměty, dějí se nadpřirozené, nepochopitelné věci a kouzla, které se v normálním světě a ţivotě stát nemohou Počátky psané literatury pro děti Počátky literatury psané přímo pro děti sahají do 17. století. Do té doby se dětem četly příběhy, které byly původně psané pro dospělé čtenáře, nebo se vyprávěly příběhy ústní lidové slovesnosti. Velký vzrůst zájmu o pohádku byl právě v 17. a 18. století. Různí autoři začali ústní lidové vyprávění zapisovat. Někteří se sběratelů příběhy zapisovali doslova tak, jak je slyšeli, jiní do vyprávění přidali svůj autorský pohled, některé části vynechali, něco doplnili nebo zcela přepsali. Lidové pohádky se začaly sbírat a zapisovat ve všech zemích světa. I kdyţ pohádky byly sepsané po různých zemích, objevovala se v příbězích stejná témata a motivy. Po místech původu pohádek se začalo pátrat, avšak bezvýsledně. Zjistilo se, ţe původní místo vzniku pohádky a směr jejího následného putování zjistit nelze. Výsledkem byl předpoklad, ţe rozdílná vyprávění pochází z různých zemí. 6 Prvním dílem, které bylo cíleně psané pro děti, bylo dílo spisovatele Charlesse Perraulta Pohádky matky husy. Sbírku pohádek sepsal v roce 1967 pro vychovatele dětí 5 ČERNOUŠEK, M. Děti a svět pohádek. Praha: Albatros, VON FRANZ, M. L. Psychologický výklad pohádek. Praha: Portál,

9 z vyšších vrstev francouzského obyvatelstva. Obsahuje díla prozaická i veršovaná. Za prozaickým vyprávěním vţdy následuje mravní ponaučení. Díky této sbírce získala literatura pro děti své místo mezi oficiálními literárními ţánry. V dnešní době existuje nespočet knih adresovaných přímo pro děti v různém věku od leporela (pro seznámení s knihou), kde zásadní roli hrají ilustrace, obrázkových knih, aţ po literaturu pro teenagery například v posledních letech mezi dětmi staršího školního věku velice oblíbená dobrodruţství čaroděje Harryho Pottera od spisovatelky J. K. Rowlingové, nebo knihy J. R. R. Tolkiena Pán prstenů, Hobit a další. 2.3 Pohádka z psychologického hlediska Pohádky mají v ţivotě dítěte nenahraditelnou roli, jsou mezi dětmi velice oblíbené, ať uţ naslouchají předčítání či vyprávění, nebo je sledují v médiích. Jsou pro dítě zábavou i poučením. Mají obrovský význam ve výchově, v poznávacích a vzdělávacích oblastech a pomáhají dětem porozumět situacím a problémům na jejich úrovni. Pohádky dětem pomáhají přirozeně pochopit, jak funguje svět, jeho události, smysl a řád, vztahy, citovou sféru, logiku, a v neposlední řadě rozvíjí fantazii, paměťové funkce a inteligenci. V pohádkách jsou ukrytá poselství, která jsou dětem srozumitelná, a tak si je dokáţí lépe osvojit. 7 V předškolním věku mají děti myšlení zejména obrazné, konkrétní, intuitivní a animistické. 8 S tím je velice spjatá Piagetova teorie o morálním vývoji. Ten rozlišil dvě základní fáze morálního vývoje dítěte vývojově niţší heteronomní morálka (týká se předškolních dětí) a vyšší autonomní morálka. Dítě ve fázi heteronomní morálky povaţuje za správné to, co určí autorita dospělý, nebo to, co pozoruje okolo sebe. 9 7 ČERNOUŠEK, M. Děti a svět pohádek. Praha : Albatros, PIAGET, J. Psychologie dítěte. Praha: SNP, VÁGNEROVÁ, M. Vývojová psychologie, Praha: Karolinum,

10 Proto jsou pohádky psány takovou formou a stylem, aby dětská mysl dokázala informace zpracovat a porozumět jim. 10 Aby dítě našlo správný ţivotní smysl, je zapotřebí ţivotu rozumět a poznat všechny jeho stránky a načerpat zkušenosti. Tyto poznatky dítě formují k pochopení svých vnitřních problémů, celkového pochopení světa a ţivota. K tomu všemu dětem napomáhají právě pohádky, příběhy bohaté na zkušenosti. 11 Pohádka pomáhá usměrňovat dětem jejich ţivotní hodnoty. Z pohádkových příběhů je jasně vidět, ţe si hrdinové váţí své rodiny a ochraňují její členy. I kdyţ se hrdina vydá do světa, na svoji rodinu nezapomíná. Nápadníci princezen, přemoţitelé draků nebo vychytralých podvodníků bývají často prostého původu, bez výrazného majetku. Disponují zdravým lidským rozumem a neschovávají se za majetek a postavení. 12 Ve výchovném procesu nám pohádky napomáhají utvořit uspořádání hodnot dítěte nenásilným způsobem také zejména v podobě boje dobra a zla. V pohádkách vystupují dobré postavy, které bojují různými způsoby s postavami zlými, které svým chováním někomu nebo něčemu škodí, nebo v jiném významu jsou špatné. Chování, jednání a vlastnosti kladné postavy vidí jako správné. V záporných postavách by měly děti poznat chování a jednání, které správné není, a měly by pochopit, ţe kaţdé zlo bude po zásluze potrestáno. Tak to většinou chodí i v reálném ţivotě. Pokud se člověk dopustí nějakého přestupku, nese za něj vinu, a následně nastupuje trest. Pohádka ve výchovném procesu pomáhá téţ ve formování postoje k řešení problémů. Kvalitní pohádky obsahují ukázky, jak k problémům přistupují jejich hrdinové. Postavy, které k řešení problémové situace přistupují aktivním a tvořivým způsobem, tyto problémy většinou zdárně vyřeší. Takovéto přístupy děti podněcují k vlastnímu nápaditému 10 ČERNOUŠEK, M. Děti a svět pohádek. Praha : Albatros, BETTELHEIM, B. Za tajemstvím pohádek, ČERNOUŠEK, M. Děti a svět pohádek. Praha : Albatros,

11 řešení svých osobních problémů, které v jejich věku mají. Jaké základní návyky si v dětství osvojí, takové budou uplatňovat i v dospělosti. Situace, které děti řeší, nesmíme brát na lehkou váhu, neboť v jejich světě jsou stejně důleţité, jako problémy ve světě dospělých. 13 Aby příběh upoutal pozornost dítěte, musí být psán kvalitně, poutavě a povzbuzovat zvědavost. Musí dítě bavit. U pohádky je důleţité nejen to, jak je napsaná, ale také kdo a jak ji čte. Vypravěč musí mít ten správný cit pro příběh. Při předčítání pohádky se rozvíjí dětská inteligence, představivost a fantazie. Ještě lepší, neţ pohádku předčítat, je pohádku vyprávět. Kdyţ dospělý vypráví, dítě můţe na příběh reagovat. Podle reakcí dítěte, můţe vypravěč svůj příběh přizpůsobovat. 14 Nejčastější osoba, kdo čte nebo vypráví pohádky, bývá jeden z rodičů. Při těchto chvílích se mezi rodičem a dítětem upevňuje jejich pouto, prohlubuje pocit bezpečí a jistoty. Pocit, ţe proţívají stejný příběh společně. Mimo jiţ zmíněné pozitivní působení pohádek, má pohádková kniha ještě mnoho dalších kladů. Mimo jiné, kvalitní dětská literatura napomáhá rozšiřovat dětem slovní zásobu, upevňuje jazykovou skladbu a dbá na spisovné a slušně vyjadřování. Doplňující sloţkou pohádkové knihy jsou ilustrace. Ty by měly být esteticky vhodné a pouze doprovázet psané slovo. Ilustrace pomáhá ke srozumitelnosti textu a podporovat další individuální představivost příběhu. U leporela a obrázkových kníţek, kreslených seriálů a filmovém podání je však nejdůleţitějším prvkem právě grafické zpracování ČERNOUŠEK, M. Děti a svět pohádek. Praha : Albatros, BETTELHEIM, B. Za tajemstvím pohádek, ČERNOUŠEK, M. Děti a svět pohádek. Praha : Albatros,

12 2.4 Pohádkové postavy Rozdíly v dobru a zlu bývají jasně zřetelné a absolutní. Jejich povahy a charakter jsou typické a jasné. Pohádková postava je buď jen dobrá, nebo jen záporná. Takto absolutní zobrazení postav dítěti pomáhá poznat rozdíl v protikladech. Zlo je symbolizováno postavami, jako jsou například čarodějnice, čerti, draci. Jsou hrubé, kruté a agresivní. Většinou se snaţí někomu uškodit, někoho podvést nebo oklamat. 16 Na nikom a na ničem jim nezáleţí. Na úkor ostatních chtějí získat nejvíce pro sebe, dbají jen na svůj vlastní uţitek a potěšení. V kreslených pohádkách bývá záporná postava znázorněna ostrými liniemi, tmavými barvami, nebo například zamračeným výrazem a hlubokým hlasem. Kladné postavy bývají většinou hlavními hrdiny. Jsou vykresleny jako ideální vzory chování. Tyto postavy jsou například hodné, vstřícné, krásné a především chytré a odváţné, dokáţí si čestným způsobem poradit s různými úkoly, hádankami a překáţkami, kterým v příběhu čelí. Kladný hrdina se chová šetrně k přírodě, váţí si všech bytostí a všech věcí kolem sebe. Nikoho neodsuzuje a věří v jeho napravení. V ničem nepodvádí a nikoho se nesnaţí oklamat. Na druhé straně je v pohádkách ukázáno i to, ţe i tyto kladné a ideální postavy mohou chybovat. Vţdyť napoprvé se málokterému hrdinovi podaří vyřešit kladně daný úkol. 17 To dětem ukazuje, ţe nikdo není dokonalý, a ţe chybovat je lidské. V kreslené pohádce jsou kladné postavy zobrazeny jemnými rysy, milou tváří, světlými barvami a příjemným hlasem. Jak jiţ bylo řečeno, díky tomu, ţe v pohádkách jsou hlavními hrdiny kladné postavy, jasně vítězí dobro nad zlem, a díky jejich přitaţlivě dobrým vlastnostem, se dítě ztotoţňuje s kladnými hrdiny. Obdivuje ho a chce se mu podobat, touţí být jako on. Konání záporných postav bývá ve většině pohádek odhaleno, nebo je jiţ od začátku dobře známo. 16 ČERNOUŠEK, M. Děti a svět pohádek. Praha : Albatros, ČERNOUŠEK, M. Děti a svět pohádek. Praha : Albatros,

13 Následně jsou nějakým způsobem potrestány. Jedním důvodem, proč se děti neztotoţňují s postavami zlými je, ţe se přirozeně chtějí vyhnout tomuto trestu. Druhým důvodem je, ţe i kdyţ jednu chvíli se můţe zdát, ţe je na tom zlo lépe, nakonec vţdy tratí. Získá méně, nebo nic a končí aţ za kladným hrdinou. Děti se téţ velmi často ztotoţňují s pohádkovou postavou, která se potýká s podobnými nebo stejnými problémy. Dítě tak poznává, ţe takové myšlenky, vlastnosti a pocity má i někdo jiný, ţe není jediný. V pohádce poté vidí, ţe existuje jistá naděje, ţe vše dobře dopadne Struktura pohádky Téměř v kaţdé pohádce se řeší určitý problém blízký dětskému světu. Avšak jednoduše, zřetelně a způsobem blízkým úrovni dětského myšlení. V první části příběhu se seznámíme s prostředím, kde se vyvíjí určitá forma zla. Do vyprávění vstoupí hlavní hrdina, ten kladný, který začne proti zlému bojovat. V první fázi boje však zpravidla nevyhraje a dále musí vyvíjet větší úsilí, aby zlo překonal. Hlavní hrdina má za úkol v nejedné pohádce téţ někoho zachránit. Musí pouţít svou chytrost, odvahu a odhodlání čelit všem obtíţným úkolům a překáţkám. V některých příbězích hlavnímu hrdinovi přichází na pomoc různí rádci, postavy s kouzelnými vlastnostmi, zvířátka, či dárci magických předmětů. S těmito postavami se hrdina jiţ setkal a vykonal pro ně něco prospěšného. Po překonání všech nástrah hrdina zachrání bezmocného a konatele zla přemůţe. Záporná postava je za své nekalé jednání buď potrestána, nebo je napravena, obrací se v dobro a slibuje, ţe zlo jiţ nikdy činit nebude. Konec pohádky bývá oslavou hrdiny a jeho činů a usmířením protikladných postav. Nezřídka příběhy končí královskou 18 VÁGNEROVÁ, M. Vývojová psychologie I, Praha: Karolinum,

14 veselkou nebo vesnickou slavností. Vţdy je tu veselá nálada a všichni jsou šťastní, a tak uţ je to navţdy. 19 Díky tomu, ţe problémová zápletka je v pohádkových příbězích podána stručně a přímo, v základní podobě, dítě problém lépe pochopí a lépe se s ním vypořádá. Teprve aţ dovede řešit jednoduché, základní a přímé problémy, mohou začít působit problémy a zápletky sloţitější. 20 Z této struktury pohádky je dětem zřetelné, ţe v kaţdém ţivotě existují určité překáţky. Na jejich překonání je třeba vynaloţit nějaké úsilí. A protoţe v pohádkách toto úsilí vede ke zdárnému a šťastnému konci, je to pro děti určitá motivace nevzdávat se. Pohádka má v sobě zahrnuté jiţ od dávných časů morální poučení, určitý smysl. Tento smysl se dětem nevysvětluje. Pohádky se proto volí takové, aby odpovídaly vývojovému stádiu dítěte. Při správném podání pohádkového příběhu si smysl dítě najde samo, podle toho, jaký osobní (psychologický) problém právě řeší ČERNOUŠEK, M. Děti a svět pohádek. Praha : Albatros, BETTELHEIM, B. Za tajemstvím pohádek, BETTELHEIM, B. Za tajemstvím pohádek,

15 2.6 Večerníček Se zrozením médií a televize vznikaly pohádky i v televizní podobě. Nejslavnějším a nejznámějším pořadem pro děti se stal Večerníček, který se vysílá dodnes. Večerníček je nejstarší a stále nejoblíbenější televizní pořad vysílaný Českou televizí, v době jeho vzniku Československou televizí. Večerníček ovšem není oblíbený jen u nás, ale zasáhl Obrázek 1 i do ostatních zemí Evropy, i do zemí celého světa jako jsou Austrálie, Čína, Japonsko, Island, Turecko, Spojené arabské emiráty a další Vznik Večerníčku První večerní pohádkou vysílanou v Československé televizi, bylo Stříbrné zrcátko s vypravěčkou Jitkou Frantovou a robotem Emilem. Jitka Frantová si s loutkou robota Emila povídala a vyprávěla mu pohádky, které bývaly doprovázeny obrázky. Stříbrné zrcátko začalo vysílat jiţ v roce 1963 jednou týdně, jako nedělní podvečerní pohádky. Večerníčkem se nedělní pohádka stala aţ 2. ledna 1965 a první pohádkou byl Kluk a kometa reţiséra Ludvíka Ráţi za účasti Černého divadla a Štěpánky Haničincové. 23 V roce 1965 se večerní pohádky jiţ jmenovaly Večerníček, a tam se jiţ poprvé objevila znělka, kterou známe a můţeme vídat kaţdý večer dodnes. Postupně se zvyšovala četnost vysílacích dnů. V roce 1967 mohli diváci sledovat Večerníček třikrát týdně, v úterý,

16 ve čtvrtek a neděli, v roce 1970 čtyřikrát týdně, přibyl pátek, v roce 1971 se přidala středa, o rok později i pondělí. Nakonec, ve zlomovém roce 1973, se Večerníček začal vysílat kaţdý den v týdnu, a díky zrození barevných televizí, dokonce i barevně. 24 Během osmdesátých let Večerníček vysílal na prvním i druhém programu Československé televize. Dvojí vysílání však vydrţelo jen několik let. Večerníček se pak uţ trvale usadil na prvním programu v 19.00, před hlavním televizním zpravodajským blokem. A tak se vysílá dodnes Znělka Znělka Večerníčku patří mezi nejstarší znělky k pořadu vůbec, vznikla v roce 1965, a vysílá se dodnes. Zrodila se díky scénáři dramaturga Milana Nápravníka. Za zrodem stál také výtvarník Radek Pilař, reţisér studia Bratři v triku Václav Bedřich a hudební skladatel Ladislav Simon. Hlas, který nám přeje po celá léta Dobrý večer a Dobrou noc chlapci v papírové čepici propůjčil tehdy pětiletý Michal Citavý. Nejprve byla znělka černobílá. V roce 1973, po začátku barevného vysílání, se vybarvila. 26 Obrázek 2 Pro nejmenší děti znamená znělka jakýsi rituál, předzvěst toho, ţe přijde krátká pohádka. Panáček Večerníček je chlapec s čepicí poskládanou z novin, na sobě má modré triko a ţluté kalhoty, v ruce drţí sloţku papírů s logem České televize. Na začátku přilétá z říše pohádek, zatočí se, ukloní se, smekne čepici a popřeje dětem Dobrý večer KŠAJTOVÁ, M. Velký příběh večerníčku, 2005, s

17 Potom vystoupá po schodech, letí prostorem a nasedne na houpacího koně, projede se autem a nakonec na jednokolce. Celou tuto cestu od výstupu schodů po jednokolku, rozhazuje listy pohádek, aţ mu nakonec zbyde jediný list papíru, a ten znamená aktuální pohádku. Tento list ukáţe divákům a na něm se objeví nápis Večerníček. Jak pohádka skončí, uvidíme opět panáčka Večerníčka, jak se ukloní, smekne novinovou čepici, popřeje Dobrou noc, a odletí zpět do říše pohádek Pohádkové seriály Prvními pohádkovými seriály vysílanými uţ od roku 1967 byly Broučci, Pohádky ovčí babičky a O loupeţníku Rumcajsovi. Broučci byly loutkovým seriálem natočeným podle knihy Jana Karafiáta, avšak musel být poupravený, úplný náboţenský motiv se na obrazovce tehdy objevit nesměl. V roce 1968 se na obrazovce objevily pohádky O vodníku Česílkovi a Pohádky z mechu a kapradí, a od roku 1969 se začaly vysílat další loutkové pohádky. 27 Jeden díl Večerníčku má většinou trvání přibliţně 7 minut, do kterých se vejde poutavý příběh oblíbených hrdinů. Doba trvání epizody tak dává prostor pro jednoduchý příběh s lehko pochopitelnou zápletkou a menším počtem postav, coţ je pro dětského diváka to nejvhodnější. 28 Od zrodu Večerníčku bylo vytvořeno přes 300 různých seriálů. Nejdelším seriálem je Bob a Bobek na cestách, který obsahuje 52 dílů KŠAJTOVÁ, M. Velký příběh večerníčku. Praha: Albatros, SIROVÁTKA, O. Česká pohádka a pověst v lidové tradici a dětské literatuře

18 2.6.4 Lidé kolem večerníčků Utvořit Večerníček do takové podoby, jako ho můţeme vidět v televizní obrazovce, znamená spoustu práce pro mnoho osob, od výtvarníků, autorů, aţ po vypravěče. Ráda bych se zmínila o některých osobnostech, které jsou pro tvorbu těchto pohádkových seriálů zásadní Autoři Václav Čtvrtek Tvorbu večerníčků velice ovlivnil spisovatel, rozhlasový a televizní scénárista Václav Čtvrtek, který se narodil 4. dubna 1911 v Praze. Zemřel 6. listopadu Původním jménem se jmenoval Josef Cafourek, ale v roce 1959 začal uţívat pseudonym Čtvrtek. Své bezstarostné dětství proţil ve městě Jičíně, coţ se odrazilo i v jeho tvorbě. Václav Čtvrtek spolupracoval s dětskými časopisy Vlaštovička, Sedmihlásek, Brouček, Ohníček, Pionýr, Mateřídouška. V Československém rozhlase zpočátku autorsky podílel na pohádkových pořadech Nedělní pohádka a Hajaja, později se stal vedoucím vysílání pro děti a mládeţ. Díky svému publikování v rozhlase si vyslouţil přezdívku Strejda Čtvrtek". Od druhé poloviny padesátých let spolupracoval s Československou televizí a stvořil pro děti nádherný svět pohádek. Svým osobitým stylem přispěl nesčetným mnoţstvím vyprávěných příběhů do Večerníčku. Napsal nespočet dětských knih, a podle nich vzniklo třináct velice úspěšných pohádkových seriálů. Jeho postavy byly jedinečné a příběhy byly zábavné, poutavé, měly v sobě etické poslání a zaujaly děti i dospělé. Je autorem například O vepříku a kůzleti, O loupeţnickém synku Cipískovi, O loupeţníku Rumcajsvi, Manka, Pohádky z mechu a kapradí, Říkání o víle Amálce, Cesty formana Šejtročka, a mnoha dalších pohádek. 15

19 Měl nesmírný vypravěčský talent, kterým dokázal zaujmout děti i dospělé. Díky své obrovské fantazii se dokázal dívat na svět dětskýma očima. Věděl, po čem děti touţí. Jeho příběhy byly napínavé, zábavné, humorné, měly souvislý a smysluplný děj. Pro jeho jazykové nadání a jemný humor byla jeho vyprávění velice oblíbená a úspěšná nejen u nás, ale i v zahraničí. Václav Čtvrtek byl v roce 1975 jmenován zaslouţilým umělcem, a získal několik literárních ocenění Zlatý máj, cenu Marie Majerové, Rakouskou státní cenu. Dětská kniha Rumcajs byla zapsána na čestnou listinu H. CH. Andersena. 30 Miloš Macourek Narodil se 2. Prosince 1926 a zemřel 30. Září Miloš Macourek působil jako básník, reţisér, filmový scénárista a především autor pohádkových próz. Do dětské literatury přispěl mnoha zajímavými díly. Napsal například Mravenečník v početnici, Ostrov pro šest tisíc budíků, Ţofka, Jakub a dvě stě dědečků, Mach a Šebestová, Ţivočichopis a další. Animované seriály Ţofka a Mach a Šebestová, které vznikly za spolupráce s ilustrátorem Adolfa Borna, se staly oblíbenými postavami večerníčků. Milan Nápravník Prvním dramaturgem Večerníčku byl surrealista, výtvarník, básník, prozaik, který stál u zrodu Večerníčku je Milan Nápravník. Narodil se v Německém, dnes Havlíčkově Brodě. Spolupracoval s Československou televizí, pracoval jako dramaturg a redaktor vysílání pro děti a mládeţ. Podílel se na tvorbě pořadů a pohádek, které tvoří zlatý fond České televize. Dětské animované seriály, 30 Výběrový bibliografický soupis děl z fondu Knihovny V. Čtvrtka v Jičíně,

20 které se objevily ve Večerníku, jsou například Dobrodruţství kocoura Damiána, O makové panence, O vodníku Česílkovi, Sněhová královna, České pohádky a jiné Dramaturgové a režiséři Nejvýznamnějším reţisérem animovaných seriálů pro děti, vysílaných ve večerníčku, byl Václav Bedřich. Narodil se 28. srpna 1918 a zemřel ve věku devadesáti let 7. března Jiţ od dětství se věnoval výtvarným činnostem, později pracoval jako animátor. Od padesátých let se začal věnovat reţírování, nevíce proslul v reţii dětských animovaných filmů. Na svém kontě má pohádky jako Bob a Bobek, Maxipes Fík, O makové panence, O zvířátkách pana Krbce, Pohádky ovčí babičky, Štaflík a Špagetka, Říkání o víle Amálce a celou řadu dalších. Dalším významným českým reţisérem animovaných filmů byl Eduard Hofman. Ţil v letech 1914 aţ Byl reţisér, scénárista, prozaik a spoluzakladatel českého animovaného filmu. Z animovaných filmů Devatero pohádek, Stvoření světa, Povídání o pejskovi a kočičce, autor seriálu Klapzubova jedenácta, Večerníčků například O chytré kmotře lišce, Panáček Paneláček, Pohádky o mašinkách. Za zmínku jistě stoí také reţisérka Věra Jordánová, která začala pracovat v Československé televizi od roku Z jejích večerníčkových počinů můţeme znát O Krakonošovi a Krkonošské pohádky. Libuše Koutná reţírovala první večerníčkový seriál Broučci, dále O vepříku a kůzleti, Míša Kulička, Na návštěvě u Spejbla a Hurvínka, Káťa a Škubánek, Příběhy včelích medvídků a jiné. Kateřina Krejčí, nynější šéfdramaturgyně Centra tvorby pro děti a mládeţ České televize, je dramaturgyní příběhů O Mikešovi, O Kanafáskovi, O zvířátkách pana Krbce, Od Andulky po ţíţalu. 17

21 Další významnou dramaturgyní je jistě Marie Kšajtová. Spolupracovala na Večerníčku s Československou televizí mnoho let. Spolupracovala na pohádkách Broučci, Dva ve fraku, Jája a Pája, Malá čarodějnice, Od Andulky po ţíţalu, Kloček a pes Dingo, Maxipes Fík, Putování skřítka Hajáska, Příběhy včelích medvídků a mnoho dalších oblíbených vyprávění. Marie Kšajtová v roce 2005 napsala také vzpomínkovou knihu Velký příběh Večerníčku, která je snad jediným ucelenějším povídáním o oblíbeném dětském televizním pořadu Výtvarníci Jeden z nejznámějších českých ilustrátorů je Adolf Born. Publikoval v Lidových novinách, Dikobrazu, Mladém světě, Květech, ale i v časopisech pro děti - ve Sluníčku a Mateřídoušce. Ilustroval nespočet knih, mezi dětskými jsou to například Mach a Šebestová, Pipi Dlouhá punčocha, Ţofka, Já Baryk, Jonáš a velryba, Velká kočičí loupeţ a Tatínku, ta se ti povedla. Z večerníčkových seriálů jsou známé příběhy Macha a Šebestové a Ţofka. Radek Pilař je pro večerníček významný zejména tím, ţe ztvárnil postavu Večerníčka, která se jako znělka uţívá dodnes. Nejzásadnější dětské ilustrace Radka Pilaře jsou pro příběhy Václava Čtvrtka O loupeţníku Rumcajsovi. Zaslouţilý umělec Zdeněk Smetana je další velice významný ilustrátor dětských pohádek. Ve Večerníčku se objevily pohádky například: Rákosníček, Křemílek a Vochomůrka, Malá čarodějnice, Štaflík a Špagetka, Kubula a Kuba Kubikula, O skřítku Racochejlovi a další Vypravěči 18

22 Od vypravěčů pohádek se očekává, ţe svoji práci provedou s chutí a vztahem k dětskému diváku. Tak jedině mohou vystihnout pravou charakteristiku postav. Měli by špičkově umět ovládat svůj hlas (jeho výraz, poutavost přednesu), ale také do vyprávění vloţit kousek sebe sama. Mezi přední vypravěče patří například Jiřina Bohdalová (Pohádky ovčí babičky, Broučci, Pohádky z mechu a kapradí, Hup a Hop, Rákosníček, O chytré kmotře lišce, Malá čarodějnice, O skřítku Racochejlovi), Josef Dvořák (Byla jedou koťata, Maxipes Fík, Bob a Bobek, Příběhy včelích medvídků), Karel Hӧger (Ferda Mravenec, O loupeţníku Rumcajsovi, O loupeţnickém synku Cipískovi, O Mikešovi, o vodníku Česílkovi, Sněhová královna), Petr Nároţný (Mach a Šebestová, Ţofka). K dalším vypravěčům večerníčků patří Jiří Lábus (Jak to chodí u hrochů, Do pohádky), nebo Milan Štaindler vtipně vyprávěl příhody Z deníku ţáka III.B aneb Edudant a Francimor. 19

23 2.7 Děti a média O tématu děti a televize se zmiňuji zejména proto, ţe Večerníček je pořadem promlouvajícím k dětem skrze televizní obrazovku. Na toto téma existují rozsáhlé publikace a studie, kterými se zde zabývat nebudu. Pár slov ale zmínit musím, neboť mediální působení je s tématem moderní rodiny úzce spjato. S televizí se děti setkávají odmalička. Televizi v dnešní době vlastní skoro kaţdá moderní Rodina. A mnoho dětí má televizi také i ve svém pokoji. V kaţdém případě velice záleţí na přístupu rodičů k dětské sledovanosti televize. Rodiče by měli mít přehled o tom, které pořady si jejich děti ve vysílání vybírají, zvláště u dětí předškolních. Ale také by měli jít příkladem ve svém výběru pořadů, seriálů nebo filmů. Rodiče by měli také sledovat, kolik času děti před televizí stráví. Jestli netráví sledováním televize aţ moc času, na úkor aktivního vyuţití volného času, například sportem nebo tvořivými činnostmi. Pořady pro děti by rodiče měli vybírat s nesmírnou opatrností a pečlivostí, protoţe děti jsou nejsnáze ovlivnitelnou skupinou diváků. Ne všechna dětem určená vysílání jsou pro děti opravdu vhodná, i kdyţ to tak na první pohled nemusí vypadat. Samozřejmě i v této problematice se setkáváme s rozdílnými názory. Média mohou podporovat hodnoty povaţované danou společností za pozitivní (vzdělání, úctu ke starším, úspěch dosaţený poctivým jednáním apod.), ale mohou tyto hodnoty také zpochybňovat a přehlíţet, nebo dokonce podporovat hodnoty povaţované v témţe prostředí za negativní (bezohledné sebeprosazení, násilné řešení konfliktů). 31 Z toho důvodu je třeba dbát na správný výběr dětmi sledovaných pořadů. Televizní pořad Večerníček je ovšem zařazován do základních kvalitních dětských pořadů. Pro spoustu lidí znamená Večerníček určitý denní rituál pro dětské období. Večerníček je pořad, o němţ není třeba diskutovat, je povaţován za přirozenou součást 31 Jirák, J., Kopplová,B.: Masová média, 1.vydání, Praha, Portál, 2009, ISBN , s

24 dětského světa, a to pravděpodobně především proto, ţe rodiče dnešních dětí se na něj sami dívali, kdyţ byli malí České televizní vysílání pro děti Večerníček Dnes se Večerníček vysílá dále na druhém programu České televize v 18.45, ale přibylo i několik dalších programů pro děti. Večerníčky se vysílají téţ ráno v pořadu Dobré ráno pod názvem Raníček. Na ČT2 můţeme sledovat kaţdé všední ráno v 8.30 pořad Kouzelná školka. O víkendu patří na ČT2 od 6.00, kdy se vysílá Raníček, do 9.00 dětským pořadům a pohádkám Animáček Dalším televizním pořadem pro děti je Animáček z TV Barradov, který se začal vysílat v únoru Pořad se ze začátku vysílal ve všední dny jednou denně na 50 minut. Později přibylo vysílání i o víkendu, čas se zvýšil na 120 minut dvakrát denně, ráno a večer. Od roku 2014 se Animáček v programu vyskytuje jen ráno od 6:15 hodin do 8:30 hodin, večerní vysílací pásmo bylo zrušeno. Animáček je cyklus pořadů pro děti. Zezačátku se vysílaly pořady nezávadné pro cílovou věkovou skupinu. Nyní můţeme o vhodnosti některých pořadů, které se v pásmu Animáčku objevují, pochybovat. Některé seriály mají nevhodný děj, 32 ŠEĎOVÁ, K. Děti a rodiče před televizí, s

25 negativní postavy a vyskytuje se zde příliš agresivní chování, coţ předškolním dětem neslouţí jako správný vzor chování a jednání Déčko Česká televize vytvořila televizní stanici určenou pro děti od 4 do 12 let. Televizní stanice má název ČT :D. Déčko pro dětské diváky vysílá kaţdý den od 6 do 20 hodin. 33 Na webu České televize se uvádí, ţe Déčko v průměru sleduje 21 % dětí věkové skupiny, pro kterou je vysílání určeno. 34 Ve zbývající čas vyplňuje vysílání kulturní televize pod názvem Art. Program televizní stanice Déčko je sestavován ve spolupráci se skupinou odborníků v oblasti výchovy dětí, dětské psychologie a dětských médií a autory tvorby pro děti. Úkolem Déčka jako veřejnoprávního média je tedy nejen nabízet kvalitní obsah pro děti, a to v televizi i na webu, ale také děti učit s ním vhodně nakládat. 35 Harmonogram je rozčleněn do programových bloků pro dvě věkové skupiny dětí, mladší děti od 4 do 8 let a starší děti od 8 do 12 let. Jednotlivé krátké bloky jsou vysílané podle časových harmonogramů obou skupin dětí, a tyto bloky rytmicky střídá. 36 Pořady a jejich náplň jsou pečlivě vybírány a sestavovány tak, aby měly kvalitní obsah a všestranně rozvíjely dětskou osobnost. Děti si mohou vybírat mezi různými druhy pořadů. Na výběr mají animované pohádky, hrané pohádky, zábavné vzdělávací pořady, magazíny, soutěţní pořady, zpravodajství a sportovní pořady

26 Televize Déčko se soustřeďuje na kvalitní obsah vysílaných programů, podporuje spisovný český jazyk, rozšiřuje slovní zásobu, pěstuje mravní a estetické hodnoty dětí, podporuje poznávání. Ve vysílání televize Déčko se neobjevují reklamy, které v běţném vysílání mohou mít pro děti škodlivý účinek

27 3 Praktická část 3.1 Metody, respondenti, prostředky výzkumu Pro výzkum byla pouţita metoda polostrukturovaného individuálního rozhovoru a metodu zúčastněného volného pozorování. Rozhovor i pozorování se řadí k metodám kvalitativním. 38 Metoda polostrukturovaného rozhovoru spočívá ve stanovení záměru a cíle, ale jeho vedení je volnější, není nutné se pevně drţet stanovené osnovy. Tyto metody jsem uplatnila z toho důvodu, ţe dítě má prostor pro vyjádření svých vlastních myšlenek. Dítě není ohraničeno uzavřenými otázkami, ale můţe rozvést svoji myšlenku různými směry. Díky tomu během výzkumu mohu zjistit i další okolnosti. Metoda zúčastněného pozorování spočívá v záměrném vnímání jedince v jeho společnosti. Pozorování jsem uplatnila při sledování pohádky. Rozhovor před pohádkou, pro navedení na téma večerníčků a pro navození klidné a přátelské atmosféry, sblíţení s dítětem. Rozhovor dále pokračoval po zhlédnutí pohádky, pro zjištění porozumění příběhu a rozpoznání prvků dobra a zla. Zvolila jsem jeden ze starších, klasických, dobře známých večerníčků. Příběh je z DVD Rákosníček a hvězdy, a jmenuje se Jak Rákosníček zachraňoval mráčky beránky před hvězdným Orlem. Zeleného skřítka Rákosníčka, který ţije v rybníku Brčálníku, ztvárnil i reţíroval Zdeněk Smetana, hudbu sloţil Václav Zahradník, a příběh dětem vypráví Jiřina Bohdalová. Pro výzkum byly vybrány tři děti z mého okolí, s bydlištěm v Brně, které jsem postupně navštívila a pracovala s nimi v jejich domácím prostředí. Rodiče jsem předem seznámila s průběhem mé spolupráce s dětmi. Rodiče dětí přítomni nebyli, 38 MIOVSKÝ, M. Kvalitativní přístup a metody v psychologickém výzkumu, Grada,

28 pracovala jsem s nimi o samotě, protoţe dítě se chová jinak za přítomnosti některého z jeho rodičů. Vybrané dvě děti mají 6 let, jedno 5 let. Setkání probíhalo většinou cca 25 minut. V jednom případě 45 minut, protoţe jsme na pohádku koukali několikrát po sobě. V domácím prostředí jsem dětem pustila epizodu z večerníčkového seriálu a společně jsme ji sledovali. Z reakcí a odpovědí dětí jsem se snaţila zjistit odpovědi na stanovené výzkumné otázky. Setkání mělo tři fáze: 1. fáze: Úvod navedení na téma Večerníčku 2. fáze: Sledování pohádky 3. fáze: Rozhovor podle připravených otázek V úvodu jsem s dítětem nenásilně navedla řeč na téma pohádek a Večerníčku. Svým působením jsem se snaţila navodit pohodovou a příjemnou atmosféru, aby dítě nemělo pocit, ţe je zkoušeno nebo vyslýcháno, ale aby to pro ně bylo zábavou. Poté jsem pustila pohádku a společně jsme ji sledovali. Při sledování pohádky jsem prováděla pozorování. Po skončení Večerníčku jsem se dítěte zeptala na otázky týkající se právě sledovaného příběhu. 25

29 3.2 Výzkumné otázky Pro výzkum jsem si stanovila tři základní výzkumné otázky: 1. Sledují děti Večerníček pravidelně? 2. Rozumí děti obsahu pohádkového příběhu? 3. Rozpoznají děti v příběhu kladnou a zápornou postavu? Struktura setkání s dětmi a použité otázky 1. fáze - navedení na téma Večerníčku Znáš pořad Večerníček? Který večerníček je tvůj nejoblíbenější? Proč? Koukáš se kaţdý večer v televizi na Večerníček? Já teď jednu pohádku z Večerníčku pustím a budeme se na ni koukat spolu 2. fáze - Sledování pohádky Jak Rákosníček zachraňoval mráčky beránky před hvězdným Orlem 3. fáze - rozhovor po zhlédnutí pohádky Líbil se ti tento příběh? Znal si ho uţ dříve, nebo jsi ho viděl poprvé? Dokázal bys mi říct, o čem byl příběh? Kdo byl podle tebe kladný hrdina? Co udělal dobrého? Kdo byl zlá postava? Co dělal zlého, proč byl zlý? Jak vypadal? Kdo v příběhu zvítězil? Jak všechno dopadlo? 26

30 3.3 Charakteristika účastníků Adriana Jakou první jsem navštívila šestiletou holčičku Adrianu. Adriana pochází z úplné rodiny a má starší sestru. Je patrné, ţe rodiče se snaţí co nejvíce dětem věnovat, a velice dbají na výchovu obou holčiček. V rodině vládne klidná a pohodová atmosféra. Adriana je velice aktivní a tvořivá. Ráda kreslí, maluje a vymýšlí a tvoří nejrůznější výrobky Nikola Čtyřletou Nikolku jsem navštívila jako druhou. Nikolka ţije od dvou let pouze s matkou, otce navštěvuje jen občas. Avšak prarodiče navštěvuje od obou rodičů pravidelně. Matka se snaţí Nikolce věnovat značnou část svého času, kdy není v zaměstnání. Nikolka je zvídavá a aktivní. Má velice ráda pohádky. Ráda pohádkové příběhy sleduje v televizi, ale také ráda poslouchá předčítání Tomáš Třetí respondent byl šestiletý Tomáš. Tomáš bydlí s oběma rodiči a mladším bratrem. Celá rodina je velice aktivní, ţijí naplno, někdy se mohou zdát spíše zbrklí. Rodiče oba chlapce vychovávají spíše volnějším stylem, přesto se ale dětem věnují. Tomáš je stejně jako rodiče velice aktivní, spontánní a veselý. Miluje jakýkoliv pohyb, sport, zajímá se o zvířata a dinosaury. 27

31 3.4 Průběh výzkumu Adriana, 6 let 1. fáze 2. fáze 3. fáze Základní zjištění Dobrá mediální znalost pohádek i dostupnost na CD nosičích Pozorné sledování Při objevení Rákosníčka, informovala o tom, ţe to je on, o kterém jsme se bavily Dobrá slovní zásoba pro popis děje. Přesné určení dobrých postav a zlých a proč. Oblíbenost pohádek Nejoblíbenější pohádka: Příběhy včelích medvídků Seriály o Rákosníčkovi zná Pohádka se jí líbila, posouzení, ţe skřítka Rákosníčka zná, ale tento příběh ne Pravidelnost sledování Večerníčka Občasné sledování ve vysílání televize Společnost u sledování Sourozenec Rozpoznání kladné Rozpoznal postavy Rákosníček 28

32 Rozpoznání záporné postavy Zhodnocení konce/vítězů Rozpoznal Orel Stručné shrnutí konce příběhu, rozpoznání vítězů 29

33 3.4.2 Nikola, 5 let 1. fáze 2. fáze 3. fáze Dobrá slovní zásoba Základní zjištění Vynikající znalost pohádek, vlastní několik pohádkových kníţek z večerníčků Napjaté, pozorné sledování Při spuštění pohádky popisovala, co vidí (rybník, rákos) pro popis děje. Kladné i záporné postavy poznala, mírné ovlivnění tím, co je jí líbí (líbí se mi = kladné) Oblíbenost pohádek Má ráda spoustu pohádek, nemá jednu nejoblíbenější Rákosníčka zná podle jejích slov jenom trochu Pohádka se líbila, sledovala pohádku několikrát dokola Pravidelnost sledování Večerníčka Pravidelné (kaţdodenní) sledování ve vysílání televize Společnost u sledování Máma Rozpoznání kladné postavy Rozpoznala Rákosníček a beránci 30

34 Rozpoznání záporné postavy Zhodnocení konce/vítězů Rozpoznala hvězdy Orel Zhodnocení dobrého konce, rozpoznání vítězů 31

35 3.4.3 Tomáš, 6 let 1. fáze 2. fáze 3. fáze Dobrá znalost Pozorné sledování Dobrá schopnost Základní zjištění pohádek i orientace v televizním programu Reakce na vtipné scény, komentování děje převyprávět chronologicky příběh Oblíbenost pohádek Nejoblíbenější pohádka: Maxipes Fík, Rumcajs Seriály o Rákosníčkovi zná Pohádka se líbila, hodnotil jako vtipný příběh Pravidelnost sledování Večerníčka Pravidelné sledování ve vysílání televize Společnost u Sourozenec nebo sledování rodič Rozpoznání kladné Rozpoznal postavy Rákosníček Rozpoznání Rozpoznal záporné postavy Orel 32

36 Zhodnocení konce/vítězů Výborná schopnost vyprávět konec příběhu, správné zhodnocení vítězů 33

37 3.5 Výsledky výzkumu Výzkumu se zúčastnily tři děti. Děti byly ve věku 5 a 6 let. První výzkumnou otázkou bylo zjistit, zda děti ve vysílání televize sledují Večerníček pravidelně. Z výzkumu jsem zjistila, ţe kaţdé z dětí pořad Večerníček dobře zná a sleduje ho pravidelně kaţdý večer. Dva z nich se dívají pouze se sourozencem, jedno sleduje večerní pohádku s maminkou. V odpovědích jsem téţ zjistila, ţe Adriana sleduje Večerníček nejen v televizi, ale také z DVD. Nikolka má několik pohádkových kníţek, podle kterých byly večerníčky natočeny. Ráda si z nich nechává předčítat. Zajímají ji nejen příběhy, ale také osobitý styl předčítání od mámy, či prarodičů. Druhou sledovanou otázkou bylo, zda děti rozumí obsahu příběhu a dokáţí jednoduše děj vyprávět. Výzkum ukázal, ţe děti dokáţí sledovat příběh pozorně, nenechají se vyrušit. Ve všech případech děti komentovali svými postřehy začátek pohádky, dále dva z nich uţ jen sledovali děj, jen Tomáš komentoval i při sledování pohádky. Následně kaţdé dítě řeklo stručný obsah. Dvě z dětí nevyprávělo celý příběh, řekli jen hlavní zápletku, ale vţdy ji pochopily správně. Tomáš stručně vyprávěl, co se v příběhu postupně odehrávalo. Zjistit, zda děti dokáţí rozpoznat z příběhu kladnou a zápornou postavu, bylo za úkol ve třetí výzkumné otázce. Všechny tři děti kladnou i zápornou postavu podle určitých znaků a určitého chování poznaly. Ovšem Nikolka dobré a špatné hodnotila podle také toho, zda se jí postavy líbí či nelíbí. Protoţe se jí líbily hvězdy, tak pro ni orel zcela záporná postava nebyla, a na konci příběhu jí ho bylo líto. Z výzkumu také vyplynulo, ţe mezi nejoblíbenější večerníčkové pohádky jsou klasické původní večerníčky. I kdyţ Nikolčina odpověď na nejoblíbenější Večerníček byla pravděpodobně ovlivněna skutečností, ţe Pohádky ovčí babičky zrovna předchozí večer sledovala ve vysílání televize. Ostatní dva odpověděli své opravdu oblíbené večerníčky, které odpovídaly jejich zájmům. 34

38 3.6 Závěr výzkumu Na začátku výzkumného šetření jsem si stanovila tři výzkumné otázky. Výzkum jsem provedla se třemi dětmi ve věku pěti a šesti let. Výzkum jsem provedla pomocí kvalitativních metod šetření polostrukturovaného individuálního rozhovoru a pozorování. Všechny tři výzkumné otázky mohu podle výzkumu hodnotit kladně. Z odpovědí první výzkumné otázky vyplývá, ţe děti Večerníček dobře znají a pravidelně ho sledují. Sledují ho nejčastěji se sourozenci nebo s rodiči. Druhý bod výzkumu měl za úkol zjistit, zda děti dokáţí porozumět příběhu. Podle odpovědí z rozhovoru lze vidět, ţe děti sdělení pohádek rozumí a základní obsah dokáţí říct. Poslední výzkumnou otázkou bylo zjistit, zda děti opravdu rozpoznají v příběhu zápornou a kladnou postavu. Výsledky sdělují, ţe děti jsou schopné rozpoznat špatné a dobré konání postav. Celkově hodnotím, ţe nejstarší televizní pořad pro děti, Večerníček, je u dětí velice oblíbený. Děti pozorně sledují děj a jsou schopny mu porozumět a rozpoznat charakter postav. 35

39 4 Závěr Ve své bakalářské práci jsem se snaţila nastínit, jaký přínos má pro předškolní děti pohádkový příběh, jeho vyprávění či sledování v médiích. Zabývala jsem se vznikem a vývojem pro spoustu generací nejoblíbenějšího televizního pořadu Večerníček. Zmínila jsem se o významných osobnostech, které se zaslouţily o vznik, oblíbenost a udrţení pořadu na televizních obrazovkách do dnešní doby. V závěru teoretické části jsem velice stručně uvedla také další příklady moţností pro dětské diváky. Výzkumná část měla ukázat, zda je Večerníček stále tak oblíbený, jako v dobách jeho vývoje, i přes velký nárůst zahraniční konkurence. Svůj výzkum jsem soustředila také na otázky, zda děti dokáţí příběhu porozumět a rozpoznat základní aspekty pohádkového příběhu, které jsou důleţité jako základ pro další formování dětské osobnosti. 36

40 5 Resumé Bakalářská práce je zaměřena na psychologický vliv pohádky na předškolní dítě. Dále se zabývá historií a vývojem dětského televizního pořadu Večerníček. V práci jsou zmíněny osobnosti významné pro tvorbu krátkých dětských seriálů. V závěru teoretické části je okrajově zmíněna problematika dětského diváctví, a dnešní moţnosti televizního vysílání pro děti. Praktická část obsahuje výzkum, zjišťující s jakou pravidelností děti sledují Večerníček, porozumění příběhu a rozpoznání dobra a zla ze zhlédnutého příběhu. 5.1 Summary The bachelor thesis is focused on the psychological influence of fairy tales on preschool child. I also deal with the history and developement of TV series Večerníček. I mention significant personalities from creating short TV series for children. The teoretical part includes problems of childrens spectatorship and today opportunities of children s television. The practical part contains research regularity children watching the series Večerníček, understaning of the content of the tale and recognizing good and evil characters from the tale. 37

41 6 Použité zdroje Literatura: KŠAJTOVÁ, M. Velký příběh večerníčku. Praha: Albatros, ISBN ŠEĎOVÁ, K. Děti a rodiče před televizí. Brno: Paido, ISBN ČERNOUŠEK, M. Děti a svět pohádek. Praha: Albatros, ISBN VON FRANZ, M. L. Psychologický výklad pohádek. Praha: Portál, ISBN BETTELHEIM, B. Za tajemstvím pohádek. Proč a jak je číst v dnešní době. Praha: Lidové noviny, 2000 ISBN SIROVÁTKA, O. Česká pohádka a pověst v lidové tradici a dětské literatuře. Brno: Ústav pro etnografii a folkloristiku AV ČR, ISBN VÁGNEROVÁ, Marie. Vývojová psychologie.: dětství a dospívání. Praha: Karolinum, ISBN BROUČEK, S.; JEŘÁBEK, R. Lidová kultura: Národopisná encyklopedie Čech, Moravy a Slezka, sv. 3, O-Ţ, Praha: Mladá fronta, 2007 JIRÁK, J., KOPPLOVÁ, B.: Masová média, 1.vydání, Praha, Portál, 2009, ISBN MIOVSKÝ, M. Kvalitativní přístup a metody v psychologickém výzkumu, Praha: Grada, ISBN Výběrový bibliografický soupis děl z fondu Knihovny V. Čtvrtka v Jičíně,

42 Elektronické zdroje: [cit ] [cit ] [cit ] [cit ] URL [cit ] URL [cit ] URL [ ] Obrázky Obrázek 1 [cit ] Obrázek 2 [cit ] 39

43 7 Přílohová část Průběh výzkumu a přepis zkoumaných otázek a odpovědí Adriana, 6 let Otázky a její odpovědi: 1. Znáš pořad Večerníček? A: Jasně, ţe znám Večerníček. My jsme se na něho vţdycky dívaly s Andreou (pozn. sestra). Ale teď uţ se moc nedíváme, nebo teda jenom občas, kdyţ jsme doma a neděláme něco jinýho. Ale máme hodně Večerníčků na cédéčku. Teď jak jsem byla nemocná, tak jsem se na ně koukala. Jaký je tvůj nejoblíbenější Večerníček? A: Já nevím, kterej je nejoblíbenější. Asi takový to o čmelácích Myslíš Příběhy včelích medvídků? A: Jo, to je ono, tak se to jmenovalo. Byly to takový loutky a byly tam dobrý písničky. To tady taky máme. Já tu mám jednu pohádku o Rákosníčkovi, na kterou se spolu koukneme. Znáš Rákosníčka? A: Jo znám, on takovej zelenej a bydlí v rybníku. Tak se koukneme. 40

44 2. Sledování příběhu Adriana sledovala pohádku velice pozorně a zaujatě od začátku aţ do konce. Jen kdyţ se na scéně objevil Rákosníček, řekla: To je on, to je Rákosníček, toho znám. A potom uţ se nenechala ničím rušit. 3. Líbil se ti příběh? Znala jsi ho uţ dřív? A: Ano, líbilo se mi to. Rákosníčka znám, ale toto si asi nepamatuju. Nebo jsem to vůbec neviděla. Ale spíš si to nepamatuju. Dokázala bys mi říct, o čem byl příběh? A: Ţe Rákosníček našel mráčky a pomohl jim, kdyţ je otravoval ten Orel. Kdo je podle tebe kladný hrdina? Co udělal dobrého? A: No Rákosníček je dobrej, protoţe zahnal toho Orla. Oni ti mráčci byli moc slabí a ten jeden moc zvědavej, ale netroufli si na toho orla. Tak jim Rákosníček pomohl vymyslet, jak na něho. Kdo byl zlá postava? Co dělal zlého, proč byl zlý? Jak vypadal? A: Ten orel, protoţe otravoval ty mráčky a byl na ně zlej. Měl zlej pohled a velký drápy. Kdo v příběhu zvítězil? A: Rákosníček, jako vţdycky přece. Jak všechno dopadlo? A: No tak Rákosníček pomohl těm mrakům, ty si pak odešly hrát, nebo něco. A Rákosníček odešel zase domů do rybníka, protoţe uţ byl večer a šel spát. 41