Klientské rozhraní aplikací SCADA

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Klientské rozhraní aplikací SCADA"

Transkript

1 České vysoké učení technické v Praze Fakulta elektrotechnická ČVUT FEL katedra počítačů Diplomová práce Klientské rozhraní aplikací SCADA Jaroslav Baláš Vedoucí práce: Doc. Ing. Jan Janeček, CSc. Studijní program: Elektrotechnika a informatika strukturovaný magisterský Obor: Informatika a výpočetní technika září 2006

2 II

3 Poděkování Doc. Ing. Janu Janečkovi, CSc., vedoucímu této diplomové práce, děkuji za jeho rady a čas, který mně věnoval. Rovněž děkuji pracovníkům firmy EGÚ ČB a. s., především panu řediteli Ing. Františku Mejtovi, za návrh zajímavého tématu. III

4 IV

5 Prohlášení Prohlašuji, že jsem svou diplomovou práci vypracoval samostatně a použil jsem pouze podklady uvedené v přiloženém seznamu. Nemám závažný důvod proti užití tohoto školního díla ve smyslu 60 Zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon). V Horní Stropnici dne 12. ledna V

6 VI

7 Abstract The work contains a general description of SCADA systems and a short summary of their history. The requirements of these systems are analyzed in the scope of modern distributed applications. The possibility of using web browser as a runtime environment for client application and proper technologies are analyzed in detail. The already implemented systems are briefly described. The evaluation of their attributes is based on formulated general requirements. The rest of work deals with implementation of application, which consists of server and client part. The client part uses web browser for visualization of technology. Abstrakt Práce obsahuje obecný popis SCADA systémů a stručný přehled jejich historie. Jsou rozebrány požadavky na ně kladené v moderním prostředí distribuovaných aplikací. Podrobně je analyzována možnost použít webový prohlížeč jako prostředí pro klientskou aplikaci a technologie, které jsou k tomuto účelu vhodné. Stručně jsou popsány již implementované takovéto systémy. Jejich vlastnosti jsou zhodnoceny na základě formulovaných obecných požadavků. Ve zbytku práce je popsána implementace aplikace, která se skládá ze serverové a klientské části. Klientská část používá webový prohlížeč pro vlastní vizualizaci technologie. VII

8 VIII

9 Obsah 1 Úvod Cíl práce Vymezení pojmů SCADA HMI/MMI Historie systémů SCADA/HMI Výhody řízení pomocí SCADA/HMI systémů Struktura SCADA/HMI systémů Tradiční řešení RTU MTU Centrální server(y) se SCADA softwarem Komunikační infrastruktura a vybavení HMI aplikace Nevýhody tradičního řešení Představa moderního řešení HMI aplikace podrobněji Vizualizace technologie Přehledové tabulky Návrh moderního řešení Komunikace klient server Obecné požadavky Webový prohlížeč v roli HMI aplikace Aplikace a dokument Klient-server architektura obecně Tloušťka klienta Tenký klient Tlustý klient Role serveru Rozdělení funkcí mezi server a klienta Tenký versus tlustý klient v HMI aplikaci Návrh řešení Realizace zobrazení dynamických hodnot Technologie použitelné pro RIA aplikace AJAX Macromedia Flash player Java applety Java aplikace (Java Web Start) ActiveX NET Webové služby SOAP IX

10 4.2.2 WSDL Existující implementace Reliance Popis Zhodnocení Control Web Popis Zhodnocení TirsWeb Popis Zhodnocení Aplikace ScadaClient Vytyčení základních rysů aplikace Funkční požadavky Analýza přenášených dat Vybrané technologie Serverová část Klientská část Popis serverové části Popis appletu ScadaClient Činnost appletu obecně Tvorba klienta webové služby Vnitřní struktura appletu Popis appletu AnalogMeterApplet Tvorba vizualizace Vizualizace první elementar Vizualizace druhá basic Vizualizace třetí destil Závěrečné shrnutí praktických ukázek Závěr 59 8 Literatura 61 Rejstřík 67 Seznam použitých zkratek 69 A Uživatelská / instalační příručka 73 A.1 Požadavky na systém A.2 Součásti aplikace A.3 Postup instalace A.4 Uživatelská příručka B Obsah přiloženého CD 79 X

11 Seznam obrázků 1.1 Základní funkce SCADA/HMI systému Příklady vizualizace technologického procesu Struktura SCADA/HMI systému Návrh moderního řešení SCADA/HMI aplikace Architektura klient-server Klasická vs. AJAX web aplikace Způsob interakce web aplikace Architektura Flex Architektura OpenLaszlo Životní cyklus appletu a volání jeho metod Pohled na.net Architektura.NET Framework Vztah tří základních technologií (SOAP, WSDL a UDDI) webových služeb Struktura požadavku na webovou službu Struktura odpovědi webové služby ER model databáze ukázkové aplikace Diagram tříd webové služby Sekvenční diagram činnosti webové služby Sekvenční diagram činnosti appletu ScadaClient Diagram tříd appletu ScadaClient Sekvenční diagram činnosti appletu Ukázka vizualizace pomocí appletu Ukázka první vizualizace elementar Ukázka druhé vizualizace basic Ukázka třetí vizualizace destil Základní obrázek pro vizualizaci destilace XI

12 XII

13 KAPITOLA 1. ÚVOD 1 1 Úvod 1.1 Cíl práce Cílem práce je přinést přehled o SCADA/HMI systémech, jejich možnostech a vývoji. Druhým úkolem je seznámit zájemce s dnešními technologiemi, které se týkají komunikace klient-server v prostředí Internetu/Intranetu s ohledem na specifičnost SCADA/HMI aplikací, a posoudit jejich vhodnost. Třetím úkolem je rešeršní zpracování již hotových řešení. Závěrem je nutné vybrat vhodné technologie a implementovat v nich základní prvky řešení dovolující komunikaci se vzdáleným serverem přes Internet/Intranet a výstavbu uživatelského rozhraní. 1.2 Vymezení pojmů SCADA HMI systémy mají za úkol řídit a kontrolovat průmyslové procesy a operátorům poskytnout kritická data v člověku srozumitelné a ergonomicky přijatelné formě, a tak mu usnadnit případný zásah do řízení. Pohled na SCADA HMI systém v nejobecnějším pohledu nabízí následující obrázek. Obrázek 1.1: Základní funkce SCADA/HMI systému SCADA Pod pojmem SCADA (Supervisory Control and Data Acquisition) rozumíme počítačové systémy, které slouží, jak již jejich název napovídá, k řízení a kontrole stavů vzdálených technologických procesů. Tyto systémy jsou nasazovány k řízení jak velmi rozsáhlých systémů (výroba a distribuce elektrické energie, těžba, přeprava a zpracování ropy a jiných nerostných surovin, farmaceutické, chemické, potravinářské závody, systémy pro řízení a kontrolu vodárenských rozvodů a vodních toků atd.), tak i pro realizaci malých a jednodušších systémů (klimatizace a vytápění budov, řízení a monitoring menších výrobních linek atd.).

14 2 KAPITOLA 1. ÚVOD HMI/MMI Pojmy HMI (Human Machine Interface) či MMI (Man Machine Interface) se v anglické terminologii označují systémy pro vizualizaci technologických procesů pracující jako rozhraní mezi technologickým zařízením a jeho obsluhou, česky krátce operátorská rozhraní. HMI aplikace je vrstva mezi SCADA softwarem a operátorem. Nabízí operátorovi schéma technologického procesu doplněné o naměřená data a různé přehledové tabulky. Systém musí vhodně oznamovat vznik alarmů, umožnit pohled do databází na historii dat, na trendy změn apod. Cílem je operátorovi umožnit a maximálně usnadnit důležitá rozhodnutí při řízení. Moderní HMI systémy bývají vybaveny i detailními schématy jednotlivých částí technologie a expertními systémy, které pomáhají obsluze řešit mimořádné události. Obrázek 1.2: Příklady vizualizace technologického procesu 1.3 Historie systémů SCADA/HMI Počátky vývoje SCADA systémů se dají vysledovat až k počátku 20. století, kdy přichází potřeba telemetrie, tj. měření veličin na dálku. Díky dalšímu vývoji telefonu, telegrafu a bezdrátového spojení se stává dálkové měření uskutečnitelným. Časem se dálková měření pro např. plynařské, ropné, elektrárenské společnosti stala nezbytně nutnými. SCADA systémy se začínají stavět v brzkých 60. letech minulého století, kdy vzrůstá potřeba stále složitější technologické procesy kontrolovat a monitorovat efektivněji. Jsou řešeny jako složité elektronické vstupně-výstupní systémy, které zajišťují přenos signálů pomocí telemetrické sítě. Hlavní stanice přijímá naměřená data od jednotlivých vzdálených koncových systémů RTU (Remote Terminal Unit) a ukládá je v počítači typu mainframe. Vývoj, údržba a provoz těchto systémů jsou náročné na lidské zdroje, přesto jsou ve výsledku levnější, než technologie, které SCADA nepoužívají. V 70. letech jsou vyvinuty distribuované řídící systémy DCS (Distributed Control Systems). Standard ANSI/ISAS5.1 definuje distribuovaný řídící systém jako systém, který funkčně integruje jednotlivé subsystémy, které mohou být fyzicky odděleny a nacházet se v jiných lokalitách. Velké provozy začaly upřednostňovat DCS, protože byl požadován velký objem analogového řízení.

15 KAPITOLA 1. ÚVOD 3 Další vývoj přispěl k tomu, že se jako DCS začaly používat programovatelné automaty PLC (Programmable Logic Controller), které nabízejí více možností než RTU, jsou schopny řídit i bez pokynů z hlavní stanice. V druhé polovině devadesátých let se rozdíl mezi SCADA a DCS stírá. SCADA má schopnosti DCS a naopak. Vyvíjejí se univerzální systémy, pomocí kterých si je každý zákazník schopen vytvořit svou vlastní SCADA aplikaci na základě připravených knihoven komponent. S možnostmi Internetu, který je něčím víc než jen jednoduchým komunikačním kanálem, vzrůstá interkonektivita komponent systémů, možnosti distribuovatelnosti a přístupnosti k informacím o procesu. Označení HMI se nejprve používalo pro hardware (typicky operátorské panely), avšak s rychlým rozvojem programových prostředků se počátkem 90. let dvacátého století začalo používat i pro programy, které zajišťovaly stále komfortnější vizualizaci, splňující neustále rostoucí požadavky uživatelů. Nezanedbatelnou výhodou se stala také cena počítačů, na které HMI aplikace běží. Díky masové výrobě je skutečně velmi nízká. Moderní SCADA/HMI systém je řešen jako otevřený a standardizovaný. To umožňuje vyvinout jeden univerzální systém, pomocí kterého se dá výsledná aplikace snadno vytvořit a v případě potřeby rozšiřovat s co nejmenšími náklady. 1.4 Výhody řízení pomocí SCADA/HMI systémů Ve stručnosti se dají výhody shrnout do těchto bodů: výrazné snížení výdajů, úspora pracovních sil, včasná diagnostika poruchy, možnost předpovědět poruchu dříve než nastane, sofistikovanější možnosti řízení založené na dlouhodobém sběru dat a jejich vyhodnocování, modularita systému a možnost autonomní funkce jeho subsystémů, zvýšení bezpečnosti práce, rozsáhlé možnosti při hlášení a řešení kritických stavů (alarmy), snadné rozšiřování systému a jeho modernizace, atd.

16 4 KAPITOLA 1. ÚVOD

17 KAPITOLA 2. STRUKTURA SCADA/HMI SYSTÉMŮ 5 2 Struktura SCADA/HMI systémů 2.1 Tradiční řešení Základní komponenty každého SCADA systému jsou: jedna či několik RTU (Remote Terminal Unit), MTU (Main Terminal Unit), centrální velín s hostitelským serverem/servery, komunikační infrastruktura. Obrázek 2.1: Struktura SCADA/HMI systému

18 6 KAPITOLA 2. STRUKTURA SCADA/HMI SYSTÉMŮ RTU RTU jednotky propojují na jedné straně jednotlivá fyzická zařízení jako jsou motory, čerpadla, ventily, čidla atd. s MTU na straně druhé. MTU obsluhuje jednotlivé RTU, které na požadavek předají ze své paměti naměřená data a přijmou povely, které potom předá vlastním fyzickým zařízením. RTU jednotky bývají realizovány jako mikropočítače a programovatelné automaty PLC (Programmable Logic Controller), které dovolují řešit jednodušší úkoly na vzdálené straně (tj. na straně fyzických zařízení) autonomně, tj. bez účasti MTU. Umožňuje to výraznou modularitu a rozšiřitelnost systému. RTU jsou k MTU připojeny buď přímo, nebo pomocí nějaké sítě či sběrnice. Protokol může být buď otevřený (např. Modbus, Transmission Control Protocol and Internet Protocol (TCP/IP)), nebo chráněný průmyslovým vlastnictvím (např. Siemens H1) MTU MTU komunikuje se všemi připojenými RTU a s centrálním serverem a s rozhraním operátora. Někdy bývá MTU přímo součástí serveru. Data ze vzdálených fyzických zařízení jsou pomocí RTU předána MTU, která je dále zpracuje, popř. předá dalším systémům Centrální server(y) se SCADA softwarem Centrální servery umožňují běh SCADA softwaru. Starají se o vlastní řízení, o ukládání dat do databází (databáze hodnot, logů, alarmů, atd.), výpočty a komunikaci s operátorským software (HMI) Komunikační infrastruktura a vybavení Na komunikační infrastrukturu a vybavení SCADA systému jsou kladeny vysoké nároky. Musí zajistit obousměrnou komunikaci mezi MTU a jednotlivými RTU. Požadována je vysoká spolehlivost spojení a u geograficky rozlehlých systémů je třeba komunikovat na značné vzdálenosti. Systémy řízení distribuce elektrické energie či vodohospodářské aplikace jsou typickým příkladem takto rozsáhlých aplikací. Z hlediska návrháře takovéto aplikace můžeme komunikační prostředky rozdělit do dvou základních kategorií: veřejné a soukromé. Veřejné komunikační prostředky jsou komunikační služby, za které uživatel platí provozovateli (telekomunikační společnosti). Do této kategorie spadají spojení realizovaná vytáčeným propojením (dial-up), pronajaté pevné linky, ISDN, ADSL linky a datová spojení nabízená mobilními operátory. Soukromé komunikační prostředky jsou vlastněny a spravovány uživatelem. Spojení může být realizováno natažením vlastního kabelu (ať už metalického nebo optického) či bezdrátově. Bezdrátové spojení bývá realizováno buď mikrovlnnými point-to-point spoji, nebo VHF/UHF radiovým spojením. Mezi ostatní komunikační prostředky můžeme zařadit WiFi technologii, která poskytuje rychlou komunikaci, ale vyžaduje spojení pokročilými protokoly jako je TCP/IP a síťový typ spojení. Další možností pro extrémní nároky je využití komunikačních geostacionárních družic, nebo družic LEO (Low Earth Orbit). Tento typ družic obíhá, jak

19 KAPITOLA 2. STRUKTURA SCADA/HMI SYSTÉMŮ 7 název napovídá, na nízké oběžné dráze, a proto nemohou být geostacionární. Proto družice mezi sebou komunikují a přenášená data si předávají, aby bylo zabezpečeno trvalé pokrytí signálem. Jejich výhodou je menší časová latence než mají družice geostacionární. Vzhledem k požadavku vysoké spolehlivosti a bezporuchovosti spojení může být použito více komunikačních prostředků. Vypadne-li jeden typ komunikace, může být použit jiný, záložní HMI aplikace Není součástí SCADA systému, ale její funkce je klíčová: umožňuje styk člověka se systémem. Vhodným způsobem naměřená data zprostředkovává operátorovi, který se na jejich základě rozhoduje o dalším postupu řízení Nevýhody tradičního řešení Položíme-li si do systému pomyslnou dělící rovinu na úroveň SCADA serveru, v části od fyzických zařízení až k (a včetně) serveru budeme hledat asi těžko nějakou vážnou nevýhodu. Systémy se stávají stále více modulární a jejich části umožňují v případě poruchy nebo výpadku komunikace i do jisté míry autonomní činnost. Rezervy najdeme v druhé části systému - tedy ve vrstvě HMI a její komunikace se SCADA serverem. Každý, kdo chce přistupovat k systému, musí mít nainstalovaný speciální HMI software a navíc jsou data dostupná pouze z vnitřní sítě. Klientské aplikace je nutné při každé změně technologie znovu nastavit, přičemž standardní popis vizualizace procesů neexistuje co výrobce, to řešení. 2.2 Představa moderního řešení Distribuovatelnost systému jednotlivé komponenty systému mohou být rozprostřeny na různých počítačích propojených do sítě. Sítí není myšlena jen vnitropodniková síť, ale i globální síť Internet. Zejména klademe důraz na HMI část. Požadujeme přístup k aplikaci skutečně ze kteréhokoli počítače připojeného k Internetu (počítačem rozumíme i přenosná zařízení typu PDA, chytré mobilní telefony apod.). Z tohoto důvodu vyvstává požadavek, aby jako klientská aplikace nebyl použit žádný speciální software. Bezpečnost systému aplikace by měla umožnit plný přístup k technologii, ale jen pověřeným osobám s příslušnými právy. Komunikace přes internet by měla být v maximální míře kryptována, aby se zabránilo úniku dat či dokonce útokům na systém. Snadná údržba a další rozšiřování aplikace díky distribuovanému řešení jsou možná různá uspořádání systému, která se navíc mohou dynamicky měnit. Všechna konfigurační data by měla být soustředěna na jednom místě, aby je stačilo změnit jen jednou a změněné parametry byly okamžitě k dispozici všem ostatním uživatelům. Ve shodě s požadavkem na distribuovatelnost by mělo být možné i tyto administrátorské činnosti provádět vzdáleně. Standardizovaná řešení tvorba vizualizací technologie by měla být založena na již zažitých standardech klesají tak náklady na výrobu a rozšiřování vizualizací.

20 8 KAPITOLA 2. STRUKTURA SCADA/HMI SYSTÉMŮ Efektivnost požadujeme-li rozprostření aplikace po síti, musíme pamatovat na omezenou rychlost přenosu a výkonnost serveru (má-li být obsluhováno větší množství klientů). 2.3 HMI aplikace podrobněji Každá rozsáhlejší HMI aplikace musí poskytnout operátorovi data ve dvou základních tvarech: ve schématické vizualizaci technologie, v přehledových tabulkách, popř. grafech Vizualizace technologie Pohled na technologii je realizován jako grafické schéma, které je doplněno aktuálními daty a řídícími mechanismy umožňující povelování. Například operátor vidí soustavu trubek, čerpadel a ventilů. U čerpadla je číselně vyjádřen průtok, u ventilu jeho stav, u trubek teplota kapaliny atd. Při překročení povolených mezí či poruše by se, kromě samozřejmé alarmovací hlášky, měl chybový stav promítnout i do vizualizace (nekomunikující komponentu např. přeškrtnout, překročení normálního stavu měřidla indikovat jeho výrazným podbarvením atd.). U rozsáhlých projektů je nutné vizualizaci rozčlenit do přiměřených částí. Je třeba dbát na to, aby zůstala zachována přehlednost, ale je nanejvýš vhodné, když jedna obrazovka vizualizace zobrazuje určitou logickou část technologie. Jsme-li nuceni vizualizaci takto rozčlenit, je nutné navrhnout takový způsob procházení vizualizací, aby uživatel měl ke každé části snadný, rychlý a intuitivní přístup Přehledové tabulky I pro zobrazení přehledových tabulek platí podobné zásady jako pro vlastní schéma technologie. Rovněž je vhodné uživatele informovat o chybových a mezních stavech např. podbarvením příslušné buňky tabulky. Tabulky musejí poskytnout operátorovi ten druh informace, kterou není možné zobrazit na schematické vizualizaci: různé souhrny, součty, výsledky výpočtů atd. Např. v aplikaci, která řídí vytápění města bude určitě užitečná přehledová tabulka, ve které budou uvedeny průtoky a teploty vody na vstupech a výstupech jednotlivých výměníkových stanic a z nich spočítané dodané teplo. 2.4 Návrh moderního řešení Porovnáme-li výše uvedené požadavky s možnostmi, které nám poskytuje současný stav IT technologií, nabízí se pro toto řešení použít jako klientskou aplikaci standardního prohlížeče www stránek, který skutečně nechybí na absolutní většině počítačů připojených k Internetu. Serveru SCADA aplikace tak přibývá ještě jedna funkce. Kromě sběru dat od jednotlivých technologií, jejich zpracování, uložení do databází, musí klientovi poskytnout i www projekt, který odpovídá vizualizaci stavu řízeného technologického procesu.

21 KAPITOLA 2. STRUKTURA SCADA/HMI SYSTÉMŮ 9 Operátoři přímo v podniku rovněž používají jako klientský software standardní www prohlížeč. S ohledem na bezpečnost je vhodné umísit internetovou aplikaci na veřejný (veřejně přístupný) www server mimo síť Intranetu. Internetová aplikace by neměla mít přístup ke zdroji on-line dat k MTU. Téměř úplnou bezpečnost zajišťuje způsob, kdy na SCADA serveru běží speciální komponenta, která se stará o zápis aktuálních hodnot signálů do databáze na web serveru, odkud jsou dány k dispozici všem klientům veřejného Internetu. Navrhnutou strukturu vystihuje obr Obrázek 2.2: Návrh moderního řešení SCADA/HMI aplikace

22 10 KAPITOLA 2. STRUKTURA SCADA/HMI SYSTÉMŮ

23 KAPITOLA 3. KOMUNIKACE KLIENT SERVER 11 3 Komunikace klient server V této kapitole bude soustředěna pozornost na komunikaci mezi klientskou aplikací a serverem, speciálně pak přihlédnu ke specifikům SCADA/HMI systémů. Konkrétně se soustředím na to, jak v prostředí Internetu dostát požadovaným nárokům na komunikaci SCADA HMI v případě, že klientskou aplikací HMI je standardní webový prohlížeč. 3.1 Obecné požadavky Efektivita komunikace mezi serverem a klientem musí být efektivní. Způsob, jak toho dosáhnout, spočívá v minimalizaci přenášených dat a tzv. událostním rozesíláním (event processing). Server rozesílá klientům jen hodnoty dat, nikoli již znovu celou vizualizaci, byť se změněnými parametry. Zjednodušeně řečeno: při změně dat je klientovi odeslána pouze hodnota, kterou má např. nějaké měřidlo zobrazit a ne znovu celý obrázek měřidla s ručičkou v příslušné poloze. Bezpečnost případný útočník nesmí být schopen zachycená data zneužít, nepozorovaně pozměnit, či v tom nejhorším případě vniknout do sytému a mít možnost povelování. Otázka zabezpečení je v mnoha SCADA aplikacích klíčová. Kdyby např. hacker najednou vypustil celou Vltavskou kaskádu, následky by byly nedozírné. firewall-friendly politika musíme brát v úvahu, že při přístupu ze sítě Internet může stát mezi serverem a klientem i několik firewallů. Komunikace musí projít firewally bez toho, aniž by byla odfiltrována. Tento požadavek nás může donutit veškerá přenášená data zabalit do protokolu HTTP. Samozřejmě tento požadavek můžeme vypustit, pokud se budeme pohybovat v prostředí Intranetu, kde si můžeme dovolit mnohem efektivnější komunikaci např. pomocí TCP spojení. 3.2 Webový prohlížeč v roli HMI aplikace V předchozích kapitolách byla HMI aplikace označena za klíčovou část řídícího systému, která zprostředkovává styk operátora se SCADA serverem. V minulosti toto pole ovládaly specializované aplikace od různých výrobců, ale v současnosti se stále více prosazuje obyčejný webový prohlížeč. Výhodou je jeho obrovská rozšířenost a dostupnost. Při použití tohoto řešení tak získáváme možnost prakticky bezpracně rozšířit aplikaci i do prostředí Internetu Aplikace a dokument Primárním úkolem prohlížeče je zobrazování webových dokumentů. K tomuto úkolu byl také vyvinut v době, kdy byl web statický a založený především na zobrazování akademického obsahu. V poslední době ale stále více sílí snaha využít prohlížeč více aplikačně (a to je i náš případ s HMI aplikací). Pokusíme-li se o definici pojmu internetová-intranetová aplikace, můžeme říci, že je to software, který umí: vytvářet, zpracovat, manipulovat a ovládat grafické uživatelské prostředí (GUI) jako prostředek pro splnění cílů uživatele,

24 12 KAPITOLA 3. KOMUNIKACE KLIENT SERVER zachycovat a zpracovávat uživatelské podněty, vstupy a výstupy, pracovat s daty a z externích zdrojů je načítat a ukládat, zpracovávat zadané úkoly lokálně nebo vzdáleně, komunikovat se vzdálenými uzly a využívat jejich prostředky Klient-server architektura obecně Software na bázi klient server je většinou možné rozdělit na tři vrstvy a nejinak je tomu i u HMI aplikace. Pro srozumitelnost modelu předpokládejme, že vytváříme internetovou aplikaci, která ve shodě s výše uvedenými bezpečnostními opatřeními získává aktuální data z databáze, která je umístěna na veřejném internetovém serveru. Architektura klient-server se skládá z těchto vrstev: prezentační vrstva uživatelské rozhraní (GUI), vrstva aplikační logiky provádí výpočty, datová vrstva systém řízení báze dat (SŘBD). Oddělením jednotlivých vrstev získáváme výhody ve zjednodušeném a zpřehledněném vývoji a údržbě. Dříve souborový server je v architektuře klient-server nahrazen databázovým. Výsledkem je mimo jiné snížení zatížení sítě, protože se přenášejí pouze výsledky požadované dotazy klienta a nikoli celé soubory. Obrázek 3.1: Architektura klient-server Architektury klient server se dělí podle toho, kde se nachází vrstva aplikační logiky: Tlustý klient. Přístup spojuje prezentační vrstvu s vrstvou aplikační logiky. Ta běží spolu na klientovi a datová vrstva běží na serveru. Náklady na změnu typu databáze nebo logiky jsou vysoké, protože je potřebné aktualizovat software na všech klientech.

25 KAPITOLA 3. KOMUNIKACE KLIENT SERVER 13 Tenký klient. Výpočty běží spolu s SŘBD na serveru. To zvyšuje rychlost a snadnost správy aplikace. Tenký klient jenom pasivně zobrazuje přijímané výsledky. Jak je vidět na výše uvedeném obrázku, model klient-server není přísně diskrétní, ale má několik stupňů. Prohlížeč je mixem tenkého a tlustého klienta, kdy rozhraní generuje server, avšak zobrazuje klient. Část aplikace se provádí na straně serveru, část u klienta pomocí skriptů. 3.3 Tloušťka klienta Ačkoli jsou webové prohlížeče označovány jako tencí klienti, úvaha na téma tloušťka klientské aplikace je zcela na místě, neboť díky různým pluginům, appletům a skriptům můžeme i z prohlížeče vytvořit relativně tlustého klienta Tenký klient V modelu tenkého klienta předpokládáme, že klient má minimální vlastní schopnosti; že je opravdu pouhým prohlížečem a server mu musí předložit data tak, aby je bylo možné pouze zobrazit. Tento model předpokládá, že klient obdrží již naformátovaná data ve formě XHTML a CSS, tj. server generuje GUI, vzhled a data. Při tvorbě webové aplikace tímto stylem vycházíme v podstatě z teorie klasických webových stránek. Výhodou tohoto řešení je univerzálnost takto vytvořené stránky bude umět zobrazit celá řada klientů webu od naprosté většiny prohlížečů na platformě PC, přes mobilní zařízení až po webovou televizi apod. Nevýhodou je velká zátěž serveru (každá stránka je znovu vytvářena včetně designu) a komunikační náročnost nepříznivý code-to-content-ratio tedy poměr mezi režijními daty a požadovanými informacemi Tlustý klient V tomto modelu se úloha serveru redukuje. Při prvním požadavku na aplikaci se nahraje klientská část, ale pak už se klientovi posílají jen surová data. O jejich další zpracování a prezentaci v prohlížeči už se stará klient. Výhody jsou zřejmé klesá zátěž serveru a vytížení komunikační cesty. Tím je urychlen běh aplikace. Nevýhodná je nutnost použití inteligentnějších prohlížečů, které budou schopny nabídnout podporu náročnějším programovacím prostředkům (JavaScript, Java VM, Flash,.NET Framework... ). Možnosti moderních prohlížečů vzrůstají a budeme-li hovořit zejména o platformě PC, můžeme tvrdit, že podpora prvních tří výše uvedených prostředků se stává standardem. Zejména v prostředí Intranetu víme, pomocí jakých prohlížečů bude k aplikaci přistupováno a tomu můžeme přizpůsobit vývoj Role serveru Na předcházející úvahy o tloušťce klienta se nyní zkusme podívat s pohledu serveru. V případě tenkého klienta server generuje GUI, naproti tomu tlustému klientovi posílá nezpracovaná data a jeho funkce se tak omezuje prakticky jen na připojení k databázi.

26 14 KAPITOLA 3. KOMUNIKACE KLIENT SERVER Druhý způsob popisuje Martin Kopta ve svém článku [27], kde tvrdí, že HTTP protokol se zneužívá jako transport dalších nadprotokolů. Funkci serverů pro oba klienty zkusím ukázat na konkrétním případě. Předpokládejme aplikaci setříděného seznamu dat z databáze. Kód pro obsluhu tenkého klienta: // připojení na databázi a získání dat // setříděni dat // tisk celé (X)HTML stránky, GUI... // Tisk setříděného seznamu osob for($x=0; $x<count($lide); ++$x) { echo "<br />Osoba ".$x." : ".$lide[$x]; } Kód pro obsluhu tlustého klienta: // připojení na databázi a získání dat // tisk seznamu osob v~javascriptu for($x=0; $x<count($lide); ++$x) { echo "seznam[".$x."]"=".$x; } Jak je ve zdrojovém kódu pro tlustého klienta zřetelně vidět, vypuštěním setřídění dat a generováním GUI se významně omezila náročnost procesu. Klesá taktéž zátěž serveru a tzv. code-to-content ratio, tedy poměr režijních dat a požadovaných informací. Dosáhneme tak rozhodně vyšších rychlostí odpovědí a celkově živějšího běhu aplikace. Zvláštní úlohou serveru je služba úložiště aplikace. Ačkoliv je velká část aplikační logiky v tomto případě přesunuta na bedra prohlížeče, pořád je při každé inicializaci aplikace stahována ze serveru. Správa celé aplikace je řízena z jednoho centrálního bodu, což má nesporné výhody. 3.4 Rozdělení funkcí mezi server a klienta Po předchozím obecném rozboru se podívejme na konkrétní SCADA/HMI aplikaci. V obecném případě, pro který se snažím navrhnout řešení, musíme předpokládat nejen jednoduché výpisy dat a událostí, ale také vizualizaci složitých výrobních postupů. HMI aplikace má technologické procesy přiblížit člověku operátorovi, který se musí rozhodovat rychle a správně. My mu k tomu musíme poskytnout data v přehledné, snadno čitelné a vyhodnotitelné formě v příslušném zobrazení, nikoliv jen v číselné podobě. Předpokládá se tvorba různých grafů, simulace analogových měřidel, znázornění lineárních hodnot atd Tenký versus tlustý klient v HMI aplikaci Představa architektury s tenkým klientem, kde by server pro každý okamžik změny zdrojových dat generoval nové obrazy vizualizačních prvků, které by potom zas a znovu

27 KAPITOLA 3. KOMUNIKACE KLIENT SERVER 15 odesílal klientovi, vede k domněnce, že tento model je pro použití ve SCADA/HMI aplikacích přinejmenším neefektivní. Naopak tlustý klient, který má sice větší požadavky na vybavení prohlížeče a je tím pádem náročnější na stroj, na němž běží, si při prvním přístupu načte nutné programové vybavení (skripty, aplety... ). Zaplatí sice za svou tloušťku pomalejším startem, ale po něm již od serveru dostává jen čistá data. Vizualizaci číselných dat už provádí sám klient, neroste zátěž serveru ani komunikační sítě Návrh řešení Pro HMI aplikaci se přikláním k řešení s tlustým klientem. Na serveru bude uložen www projekt pro vizualizaci dané technologie. Takový projekt bude obsahovat menu, které dovolí operátorovi zvolit danou část technologie nebo zobrazení tabulek, trendů, historie různých dat apod. Dále potom vlastní vizualizaci. Ta se bude skládat z obrázku technologie, do kterého budou umístěny různé vizualizační komponenty fyzických přístrojů (měřidla analogová a digitální, ventily a jejich stav, přepínače a jejich stav, apod.) a přehledových tabulek, ve kterých budou data vhodným způsobem zvýrazněna (podbarvení buňky, sazba různých ikonek). Nedílnou součástí bude speciální komponenta, která bude zabezpečovat spojení se serverem, od kterého bude dostávat holá data, která bude předávat jednotlivým vizualizičním komponentám. Samozřejmostí je i obrácený směr spojení, který zajistí povelování.

28 16 KAPITOLA 3. KOMUNIKACE KLIENT SERVER

29 KAPITOLA 4. REALIZACE ZOBRAZENÍ DYNAMICKÝCH HODNOT 17 4 Realizace zobrazení dynamických hodnot V této části se pokusím navrhnout možnosti, na jakých principech by mohla být založena výše zmíněná část systému, která zajišťuje komunikaci mezi www stránkou a serverem. Obecně můžeme říci, že se snažím o návrh tzv. RIA (Rich Internet Application), tedy aplikace, která se snaží překlenout rozdíly mezi klasickou webovou a desktopovou aplikací. RIA aplikace se snaží v rámci webového prohlížeče napodobovat desktopové aplikace svým vzhledem i chováním a poskytnout vyšší uživatelský komfort. To vše musí být realizováno s omezeným rozsahem možností běžně rozšířených technologií Internetu. 4.1 Technologie použitelné pro RIA aplikace Současné a dostatečně rozšířené technologie, které se dají použít pro HMI RIA aplikaci, shrnuje následující seznam: AJAX (Asynchronous JavaScript and XML) Macromedia Flash Player Java applety Java aplikace (Java Web Start) ActiveX.NET V následujících odstavcích stručně popíši jednotlivé technologie a jejich vlastnosti; potom se pokusím zhodnotit jejich použití pro HMI aplikaci, jejíž podoba byla načrtnuta výše AJAX Zkratka AJAX znamená Asynchronous JavaScript and XML. AJAX není sám o sobě implementací technologie či softwarovým produktem, ale jedná se o obecný koncept nebo lépe návrhový vzor pro RIA. AJAX je představitel cesty využívající maximální možné hodnoty dnešních technologií. AJAX si můžeme představit jako pomyslný deštník, pod kterým se skrývají následující technologie: Document Object Model (DOM), XMLHttpRequest, HTML, CSS a JavaScript. Proti klasickému webovému modelu má AJAX rozdílný koncept využití těchto technologií a to především XMLHttpRequest k volání serveru. Bližší srovnání klasického přístupu oproti AJAXu ilustruje obrázek 4.1. V klasickém webovém modelu každá změna stavu na klientovi vyžaduje obnovení celého uživatelského rozhraní. Nejdříve je tedy žádost o změnu stavu, odeslání požadavku

30 18 KAPITOLA 4. REALIZACE ZOBRAZENÍ DYNAMICKÝCH HODNOT na server, vyřízení požadavku a vše končí zasláním kompletního uživatelského rozhraní s daty, přičemž jednotlivé kroky jsou vzájemně synchronizovány. Naopak AJAX, díky XMLHttpRequest (který je základním stavebním kamenem AJAXu), může vyvolat libovolný počet nezávislých požadavků, jejichž výsledky mohou ovlivnit pouze patřičné části uživatelského rozhraní bez nutnosti jeho celkového znovunačítání. Tedy žádost o změnu stavu, vygenerování požadavku přes XMLHttpRequest, vyřízení požadavku serverem a zpracování vrácené odpovědi XMLHttpRequestem a změna patřičné části uživatelského rozhraní. (Logika obsluhující XMLHttpRequest je na obrázcích znázorněna jako AJAX engine.) Podrobnější popis jak klasického, tak AJAX přístupu ke komunikaci aplikace se serverem ukazuje obrázek 4.1. Obrázek 4.1: Porovnání klasického přístupu pro webovou aplikaci (vlevo) s přístupem AJAXu (vpravo) Nesmíme ale zapomínat, že AJAX je stále pouze nadstavbou nad stávajícími webovými technologiemi, která se snaží překonat některá jejich omezení. A především protokol HTTP vůbec není vhodný pro aplikace spolupracující intenzivně se serverem. Problémem je, že se při každém požadavku musí navázat spojení se serverem, které se po jeho vyřízení ukončí. To aplikaci zpomaluje. Vzhledem k požadavku na firewall-friendly politiku nám ale zejména v internetových aplikacích mnohdy nic jiného nezbývá. U AJAXu také není možné, aby server sám kontaktoval uživatele, když je potřeba (to neumožňuje protokol HTTP). Zkusíme-li na tuto technologii pohlédnout přes síto požadavků uvedených výše, musíme bohužel konstatovat, že striktní požadavek na efektivitu příliš nesplňuje. Základním nedostatkem zůstává stále model požadavek - odpověď, ačkoli jsou tyto operace prováděny na pozadí a reload stránky se neprovádí. Klientská aplikace se musí periodicky dotazovat serveru, nezměnil-li se stav řízené technologie, protože událostní rozesílání není možné. Nicméně jsou transportovány pouze hodnoty signálů, které v porovnání s celými obrázky vizualizací mají velmi malou velikost.

31 KAPITOLA 4. REALIZACE ZOBRAZENÍ DYNAMICKÝCH HODNOT 19 Přes tyto nedostatky je možné toto řešení použít jako součást SCADA/HMI aplikace. Nevýhodou je snadná čitelnost zdrojových kódů a hlavně poměrně malá robustnost JavaScriptové aplikace. Toto řešení by bylo vhodné pro realizaci neoperátorské části systému bez možnosti povelování např. pro veřejnou vizualizaci systému dostupnou z Internetu. Pro toto řešení hovoří zejména použití pouze JavaScriptu, jehož podpora je velmi rozšířená. Obrázek 4.2: Synchronní způsob interakce klasické webové aplikace (nahoře) a asynchronní přístup AJAX aplikace (dole)

32 20 KAPITOLA 4. REALIZACE ZOBRAZENÍ DYNAMICKÝCH HODNOT Macromedia Flash player Macromedia Flash Player je univerzální klient, který umožňuje běh interaktivních aplikací. Z pohledu RIA můžeme nahlížet na Flash Player jako na klientské běhové prostředí. Macromedia Flash Player měl v počátcích svého vývoje za cíl oživit web vektorovou grafikou a chytře řešenými animacemi. Verze 4 však přinesla zvýšení možností skriptování na straně klienta a také funkci loadvariables, která umožnila dynamicky načítat do běžící animace data ze serveru. Verze 5 zdokonalila komunikační schopnosti: vytvoření XML- Socketu umožnilo vytvoření obousměrného kanálu mezi klientem a serverem. V šesté generaci představila Macromedia Flash Communication Server MX, který je ve spolupráci s klientským flashem schopný v závislosti na událostech v aplikaci synchronizovat data, distribuovat a přijímat multimediální formáty, a dokonce umožňuje i spolupráci jednotlivých klientských aplikací navzájem. V případě Macromedia Flash Playeru jako běhového kontejneru nejsou vývojáři tak těsně svázáni s technologiemi klasického přístupu (HTML, CSS a JavaScript), respektive různorodou úrovní jejich implementace. Díky tomuto a bohatým možnostem co do tvorby uživatelského rozhraní a mocnými možnostmi komunikace klienta se serverem a naopak, se stal Macromedia Flash Player klientem RIA pro komerční framework Macromedia Flex a open source framework OpenLaszlo s komerční podporou firmy Laszlo Systems. Obrázek 4.3: Architektura Flex Architektura frameworků je víceméně stejná. Za pozornost stojí Laszlo Presentation server, respektive Flex server. Flex i OpenLaszlo řeší, na rozdíl od AJAXu, serverovou část. Z hlediska třívrstvé architektury sedí na vrcholku prezentační vrstvy. Serverová část tak může držet stavy jednotlivých klientských komponent, zajišťovat komunikaci v datově efektivním formátu a umožnit napojení aplikační logiky na jednotlivé události uživatelského rozhraní. Oba frameworky podporují integraci přes SOAP a XML-RPC. Popisovaná platforma se jeví pro HMI aplikace takřka ideální. Jedinou nevýhodou se může jevit nutnost existence přehrávače Flash v prohlížečích. Macromedia ale uvádí, že jeho rozšířenost je takřka 98% viz. [2].

33 KAPITOLA 4. REALIZACE ZOBRAZENÍ DYNAMICKÝCH HODNOT 21 Obrázek 4.4: Architektura OpenLaszlo Java applety Java applet je program napsaný v Javě určený, pro umístění na www server, kde je pomocí speciální značky včleněn do HTML dokumentu tvořícího www stránku. Při návštěvě této stránky Java kompatibilním prohlížečem se applet automaticky nahraje do klientského počítače, kde se spustí. Nespouští se přímo (jako aplikace), nýbrž otevřením HTML dokumentu, kde je na něj umístěn odkaz pomocí speciální značky <applet> či nověji <object>. Z bezpečnostních důvodů platí pro applet některá omezení 1 a naopak má applet některé funkce rozšířeny: Applet nemůže nahrávat knihovny ani definovat nativní metody. Applet nemůže navazovat síťové spojení na jiný než domovský server. Applet nemůže zapisovat do souborů na straně klienta (prohlížeče). Applet nemůže spouštět programy na domovském serveru. Applet nemůže číst některé systémové proměnné. Applet může přehrávat zvuky. Applet může požádat prohlížeč o zobrazení libovolné www stránky. Applet může volat veřejné metody appletů umístěných na téže www stránce. 1 pokud applet digitálně podepíšeme, lze dosáhnout toho, že applet bude mít větší práva

34 22 KAPITOLA 4. REALIZACE ZOBRAZENÍ DYNAMICKÝCH HODNOT Základní strukturu appletu tvoří třída java.applet.applet, která definuje základní metody tvořící rozhraní mezi prohlížečem a appletem. Program, který má fungovat jako applet, musí být potomkem této třídy. Životní cyklus appletu závisí na prohlížeči, který během své činnosti volá tyto metody appletu: public void init() - při inicializaci, public void start() - při spuštění, public void paint(java.awt.graphics g) - při překreslování, public void stop() - při zastavení, public void destroy() - při ukončení. Tyto metody jsou ve třídě java.applet.applet definovány jako prázdné a pro smysluplnou činnost je třeba v potomkovi překrýt alespoň jednu z nich. Obrázek 4.5 znázorňuje volání metod appletu v závislosti na stavu prohlížeče [30]. Obrázek 4.5: Životní cyklus appletu a volání jeho metod I přes bezpečnostní omezení je Java applet mocnou platformou k realizaci požadovaných funkcí. Java applet má přístup k většině knihoven jazyka Java, a proto může pro komunikaci s nějakou další aplikací používat téměř libovolný protokol. Nejsme tak limitování protokolem HTTP. Pestrou kolekci tříd realizujících komunikaci po síti obsahuje balíček java.net. Realizace komunikační komponenty pro HMI aplikaci pomocí Java appletu je bezesporu přijatelné řešení. Pokud applet digitálně nepodepíšeme, serverová část aplikace obsluhující komunikaci musí běžet na stejném stroji jako www server, ale to není nedostatek Java aplikace (Java Web Start) Aplikace Java Web Start je klasická java aplikace. Nemusí mít tedy žádného předka typu Applet a její provoz není závislý na webovém prohlížeči. I když pro činnosti, které vyžadují další práva musí být použito speciální API. Web Start aplikace používají prohlížeč pouze jako prostředek k instalaci. V praxi to probíhá tak, že koncový uživatel klikne na spouštěcí skript Java Web Start (soubor jnlp) a aplikace se sama nainstaluje a spustí. Potom ji můžete spouštět také z prostředí Java Web Start, které vytváří jakousi druhou pracovní plochu s aplikacemi.

35 KAPITOLA 4. REALIZACE ZOBRAZENÍ DYNAMICKÝCH HODNOT 23 Technologie Web Start se vymyká z vymezeného rámce a je uvedena jen pro úplnost. Dále se jí nebudu zabývat ActiveX ActiveX je technologie vyvinutá firmou Microsoft a podporována jen v prohlížečích Microsoft Internet Explorer od verze 3.0. To je zásadní nevýhodou této technologie - je omezena jen na jednu platformu a jeden prohlížeč. Základ technologie ActiveX tvoří jednotlivé softwarové komponenty nazývané ActiveX Controls. Ovládací prvky ActiveX jsou spustitelné prvky navrhnuté standardními prostředky (C, C++, Visual Basic, Java atd.) tak, aby se mohly vložit buď do okna, nebo na www stránku, kde budou představovat určitou nezávislou funkci (v našem případě starat se o komunikaci se serverem). ActiveX stavějí na základech COM (Component Object Model). ActiveX Controls jsou opakovatelně použitelné softwarové komponenty založené na stejných základech jako OLE. Ty jsou ovšem primárně určeny pro vzájemnou komunikaci jednotlivých programových objektů mezi aplikacemi. Naproti tomu ActiveX svými vlastnostmi (menší velikost, pružnost) vyhovují pro použití v sítích, ať už jde o Internet, či firemní Intranety. Do HTML se vkládá požadavek, že chcete zvolený ActiveX prvek spustit s danými parametry. Tento zápis se provádí tagem <OBJECT>, za nímž následuje popis prvku a jednotlivé parametry; celý objekt se pak uzavře tagem </OBJECT>. Když při načítání www stránky narazí prohlížeč na takové volání ActiveX prvku, nejprve se podívá, zda se vyskytuje na lokálním disku. Pokud hledaný prvek nenajde, pokusí se jej stáhnout z místa (ať už na Internetu, či firemní sítě), kde se ActiveX Control nachází. To může být např. domovská stránka firmy, která prvek vyrobila. Aby jednotlivé prvky www stránky (ActiveX Controls, Java applety a další) plnily vůbec nějakou funkci, musejí mezi sebou vzájemně komunikovat. Vytvoření těchto vzájemných vazeb mezi prvky www stránky lze provést pomocí skriptování, a to buď s pomocí Visual Basic Scriptu (VB Script), nebo JavaScriptu. Stručně můžeme shrnout, že použití ActiveX komponent je stejné jako u Java appletů. Rozdíl je v tom, že ActiveX komponenty jsou spustitelné pouze na platformě Win32. Nižší přenositelnost je však vyvážena v současné době stále ještě vyšším výkonem oproti Javě. Kromě různých multimediálních aplikací se dnes ActiveX používá například v GISech, které mají být přístupné pomocí Webu. Komponenta zajišťuje právě poměrně náročnou část zobrazovaní mapy a navigace v ní. ActiveX komponenty dovolují dosáhnout nároky kladené na komunikaci ve SCA- DA/HMI systému. Omezení pouze na jednu platformu ale odsouvá jejich použití spíše do oblasti Intranetu NET.NET je nejnovější technologie firmy Microsoft. Z toho opět plyne omezení na jednu platformu (Windows), ale dlužno podotknout, že se vyvíjejí i portace na jiné systémy (projekt Mono.NET Framework pro Linux, projekt Mano.NET Framework pro PalmOS). Co to ale.net tedy je? Microsoft na svých stránkách [36] uvádí, že Microsoft.NET je sada softwarových technologií, jejichž cílem je propojení světa informací, lidí, systémů a zařízení. Umožňuje nebývalý stupeň integrace software prostřednictvím webových XML

36 24 KAPITOLA 4. REALIZACE ZOBRAZENÍ DYNAMICKÝCH HODNOT Obrázek 4.6: Pohled na.net služeb: malých samostatných aplikací stavebních bloků, které jsou pomocí internetu propojeny mezi sebou a také s většími aplikacemi..net Framework je nová počítačová platforma, která zjednodušuje vývoj aplikací v silně distribuovaném prostředí Internetu. Prakticky to znamená, že každý počítač, na kterém je nainstalován.net Framework, je vybaven soudržným prostředím pro spouštění, zaručujícím určité parametry výkonu, vzhledu a zabezpečení. Detailní popis architektury.net je zcela mimo rozsah této práce, proto jenom stručně. V nejvyšší vrstvě vidíme některé používané.net jazyky používá se jich ale mnohem více. Programy v různých jazycích jsou překládány do CIL (Common Intermediate Language), což je jakýsi mezijazyk obdoba Javovského bytecode. CIL je prováděn CLR (Common Language Runtime), ale není interpretován, ale je použita tzv. Just In Time (JIT) kompilace tj. kompilace až v okamžiku spuštění a jen toho, co je potřeba. Common Type System (CTS) umožňuje kooperaci mezi softwarem napsaným v různých jazycích. Pokud v každém jazyce existuje obdoba každého datového typu, pak je možno data mezi jazyky sdílet. Tím je pak umožněna celková kompatibilita mezi jazyky. Z našeho pohledu je důležitá technologie ASP.NET, která umožňuje tvorbu dynamických webových aplikací za použití všech.net jazyků. Pro realizaci komunikace v distribuovaných systémech nabízí.net dvě podpory (webové služby a.net Remoting). Pro naše účely jsou vhodné obě technologie (popis webových služeb viz Webové služby)..net Remoting, který můžeme definovat jako soubor služeb a technik, jež umožňují navázat komunikaci mezi dvěma a více vzdálenými objekty. Přenášení zpráv mezi klientem a serverem je realizováno přes kanály. Kanál je speciální objekt, zpravidla složený z klientské a serverové části. Klientská část kanálu posílá požadavky na služby vzdálenému objektu, případně vrací návratové hodnoty a serverová část kanálu naslouchá na příslušném portu přicházejícím požadavkům. Kanál musí být založen jak na straně volajících, tak na straně vzdálených objektů ještě dříve, než se uskuteční volání..net platforma poskytuje standardně dva druhy kanálů (TCP

37 KAPITOLA 4. REALIZACE ZOBRAZENÍ DYNAMICKÝCH HODNOT 25 Obrázek 4.7: Architektura.NET Framework a HTTP kanál; třídy TcpChannel a HttpChannel). Mohou být samozřejmě definovány i kanály pracující na jiných protokolech. Názvy těchto kanálů jsou odvozeny od protokolu, na kterém probíhá zasílání zpráv. Kanál HTTP se používá většinou v prostředí Internetu ve spojení s webovým serverem (IIS) a kanál TCP v prostředí Intranetu (kvůli omezení ze strany firewallů). Přenášení kanálem TCP ve spojení s binárním formátovačem je také výkonnější než u kanálu HTTP. Detailnější pohled na kanál si popíšeme na případu klientské části kanálu. U serverové je to totiž přesně naopak. Kanál je vlastně složen z několika částí (sinks). Na vstupu je formátovač, jenž serializuje zprávu na proud bytů. Při formátování se provádí transformace zpráv. Druh transformace (formátovače) odpovídá většinou druhu kanálu (ale nemusí to tak být). Pokud tedy například používáme HTTP kanál, tak implicitní formátovač bude typu SOAP (třída SOAPFormatter). Následně se zpráva předá dalším částem kanálu (zákaznicky definovaným), pokud existují. Zde se může například provést šifrování zprávy apod. Poslední části v kanálu je TransportSink, což je ta část kanálu, která je fyzicky zodpovědná za přenos zprávy mezi aplikačními doménami. Nesmíme zapomenout ani na klasické metody síťové komunikace, které poskytuje i.net ve jmenných prostorech: System.Net, System.Net.Cache, System.Net.Configuration V tomto oboru názvů umístěné třídy zprostředkovávají přístup k řadě sítových protokolů, zejména těch založených na rodině TCP/IP protokolu. Nejčastěji používané jsou třídy System.Net.WebRequest a System.Net.WebResponse umožňující komunikovat s webovými aplikacemi a službami přes protokol HTTP.

3 MOŽNÉ PŘÍSTUPY K TVORBĚ APLIKACÍ NAD SVG DOKUMENTY

3 MOŽNÉ PŘÍSTUPY K TVORBĚ APLIKACÍ NAD SVG DOKUMENTY 3 MOŽNÉ PŘÍSTUPY K TVORBĚ APLIKACÍ NAD SVG DOKUMENTY 3.1 Tenký a tlustý klient Klientské aplikace nad XML dokumenty v prostředí internetu se dají rozdělit na dvě skupiny: tenký klient a tlustý klient.

Více

ADMINISTRACE POČÍTAČOVÝCH SÍTÍ. OPC Server

ADMINISTRACE POČÍTAČOVÝCH SÍTÍ. OPC Server ADMINISTRACE POČÍTAČOVÝCH SÍTÍ OPC Server Funkce a využití v průmyslové automatizaci Jiří NOSEK 2011 Co je OPC Server? OPC = Open Process Control (původně OLE for Process Control) sada specifikací průmyslového

Více

INFORMAČNÍ SYSTÉM VIDIUM A VYUŽITÍ MODERNÍCH TECHNOLOGIÍ

INFORMAČNÍ SYSTÉM VIDIUM A VYUŽITÍ MODERNÍCH TECHNOLOGIÍ INFORMAČNÍ SYSTÉM VIDIUM A VYUŽITÍ MODERNÍCH TECHNOLOGIÍ Michal Brožek, Dominik Svěch, Jaroslav Štefaník MEDIUM SOFT a.s., Cihelní 14, 702 00 Ostrava, ČR Abstrakt Neustále rostoucí význam sběru dat, možnost

Více

VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA FAKULTA STROJNÍ DATABÁZOVÉ SYSTÉMY ARCHITEKTURA DATABÁZOVÝCH SYSTÉMŮ. Ing. Lukáš OTTE, Ph.D.

VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA FAKULTA STROJNÍ DATABÁZOVÉ SYSTÉMY ARCHITEKTURA DATABÁZOVÝCH SYSTÉMŮ. Ing. Lukáš OTTE, Ph.D. VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA FAKULTA STROJNÍ DATABÁZOVÉ SYSTÉMY ARCHITEKTURA DATABÁZOVÝCH SYSTÉMŮ Ing. Lukáš OTTE, Ph.D. Ostrava 2013 Tento studijní materiál vznikl za finanční podpory

Více

MATLABLINK - VZDÁLENÉ OVLÁDÁNÍ A MONITOROVÁNÍ TECHNOLOGICKÝCH PROCESŮ

MATLABLINK - VZDÁLENÉ OVLÁDÁNÍ A MONITOROVÁNÍ TECHNOLOGICKÝCH PROCESŮ MATLABLINK - VZDÁLENÉ OVLÁDÁNÍ A MONITOROVÁNÍ TECHNOLOGICKÝCH PROCESŮ M. Sysel, I. Pomykacz Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulta aplikované informatiky Nad Stráněmi 4511, 760 05 Zlín, Česká republika

Více

2015 GEOVAP, spol. s r. o. Všechna práva vyhrazena.

2015 GEOVAP, spol. s r. o. Všechna práva vyhrazena. 2015 GEOVAP, spol. s r. o. Všechna práva vyhrazena. GEOVAP, spol. s r. o. Čechovo nábřeží 1790 530 03 Pardubice Česká republika +420 466 024 618 http://www.geovap.cz V dokumentu použité názvy programových

Více

Aplikace je program určený pro uživatele. Aplikaci je možné rozdělit na části:

Aplikace je program určený pro uživatele. Aplikaci je možné rozdělit na části: Aplikace Aplikace je program určený pro uživatele. Aplikaci je možné rozdělit na části: prezentační vrstva vstup dat, zobrazení výsledků, uživatelské rozhraní, logika uživatelského rozhraní aplikační vrstva

Více

Úvod do Web Services

Úvod do Web Services Úvod do Web Services Základy webových služeb a jejich implementace na platformě OS/2 Jarda Kačer jarda@kacer.biz Český Warpstock 2008 Brno, 20.-21.9.2008 Co je to webová služba? Část business logiky přístupná

Více

INFORMAČNÍ SYSTÉMY NA WEBU

INFORMAČNÍ SYSTÉMY NA WEBU INFORMAČNÍ SYSTÉMY NA WEBU Webový informační systém je systém navržený pro provoz v podmínkách Internetu/intranetu, tzn. přístup na takový systém je realizován přes internetový prohlížeč. Použití internetového

Více

Seznámení s prostředím dot.net Framework

Seznámení s prostředím dot.net Framework Základy programování v jazyce C# Seznámení s prostředím dot.net Framework PL-Prostředí dot.net - NET Framework Je základním stavebním prvkem, na kterém lze vytvářet software. Jeho součásti a jádro je založené

Více

InTouch Příklady architektur

InTouch Příklady architektur Příklady architektur Michal Tauchman, Marek Feuermann Pantek (CS) s.r.o. Strana 2 Přehled aktualizací dokumentu 06/2003: Aktualizace na verzi 8.0; hlavní změny oproti předchozí verzi (pro 7.11) jsou v

Více

Jádrem systému je modul GSFrameWork, který je poskytovatelem zejména těchto služeb:

Jádrem systému je modul GSFrameWork, který je poskytovatelem zejména těchto služeb: Technologie Marushka Základním konceptem technologie Marushka je použití jádra, které poskytuje přístup a jednotnou grafickou prezentaci geografických dat. Jádro je vyvíjeno na komponentním objektovém

Více

2015 GEOVAP, spol. s r. o. Všechna práva vyhrazena.

2015 GEOVAP, spol. s r. o. Všechna práva vyhrazena. 2015 GEOVAP, spol. s r. o. Všechna práva vyhrazena. GEOVAP, spol. s r. o. Čechovo nábřeží 1790 530 03 Pardubice Česká republika +420 466 024 618 http://www.geovap.cz V dokumentu použité názvy programových

Více

TÉMATICKÝ OKRUH Softwarové inženýrství

TÉMATICKÝ OKRUH Softwarové inženýrství TÉMATICKÝ OKRUH Softwarové inženýrství Číslo otázky : 25. Otázka : Komponentní technologie - základní pojmy a principy, metody specifikace komponent. Obsah : 1. Základní pojmy 1.1 Komponenta Komponenta

Více

EMBARCADERO TECHNOLOGIES. Jak na BYOD chytře? Možnosti zapojování různých mobilních zařízení do podnikových informačních systémů.

EMBARCADERO TECHNOLOGIES. Jak na BYOD chytře? Možnosti zapojování různých mobilních zařízení do podnikových informačních systémů. Jak na BYOD chytře? Možnosti zapojování různých mobilních zařízení do podnikových informačních systémů. Trendy a móda EMBARCADERO TECHNOLOGIES Popularita a prodej mobilních zařízení roste Skoro každý má

Více

1. Webové služby. K čemu slouží? 2. RPC Web Service. 3. SOA Web Service. 4. RESTful Web services

1. Webové služby. K čemu slouží? 2. RPC Web Service. 3. SOA Web Service. 4. RESTful Web services 13. Webové služby. K čemu slouží? Popis a vyhledávání služeb. Co je a k čemu slouží orchestrace a choreografie služeb. Technologie pro implementaci služeb 1. Webové služby. K čemu slouží? Definice WS -

Více

1. Úvod do Ajaxu 11. Jak Ajax funguje? 13

1. Úvod do Ajaxu 11. Jak Ajax funguje? 13 Obsah Úvodem 9 1. Úvod do Ajaxu 11 Jak Ajax funguje? 13 Popis 13 Ukázky 13 Jaké jsou možnosti tvorby interaktivních webových aplikací? 15 Co je třeba znát? 16 Jak fungují technologie Ajaxu 16 Jak funguje

Více

Vzdálený přístup k počítačům

Vzdálený přístup k počítačům Vzdálený přístup k počítačům jedna z nejstarších služeb vzdálený přístup k sálovým počítačům nejprve vzdálené terminály později terminálová emulace jako jedna ze služeb počítačové sítě současnost využíváno

Více

Wonderware Information Server 4.0 Co je nového

Wonderware Information Server 4.0 Co je nového Wonderware Information Server 4.0 Co je nového Pavel Průša Pantek (CS) s.r.o. Strana 2 Úvod Wonderware Information Server je výrobní analytický a reportní informační portál pro publikaci výrobních dat

Více

Formy komunikace s knihovnami

Formy komunikace s knihovnami Formy komunikace s knihovnami Současné moderní prostředky Jiří Šilha a Jiří Tobiáš, Tritius Solutions a.s., Brno Osnova Základní požadavky na komunikaci s knihovnami Historie komunikace s knihovnami Confluence

Více

Architektury informačních systémů

Architektury informačních systémů Architektury informačních systémů doc. Ing. Miroslav Beneš, Ph.D. katedra informatiky FEI VŠB-TUO A-1007 / 597 324 213 http://www.cs.vsb.cz/benes/vyuka/tis Miroslav.Benes@vsb.cz Obsah přednášky Co je to

Více

DOPRAVA V POHYBU PRODUKT KERBERUS

DOPRAVA V POHYBU PRODUKT KERBERUS DOPRAVA V POHYBU PRODUKT KERBERUS Kerberus Základní informace Software řídícího systému Kerberus je určen pro řízení technolog. vybavení tunelových staveb (vzduchotechnika, osvětlení, vodní hospodářství,

Více

Současný svět Projekt č. CZ.2.17/3.1.00/32038, podpořený Evropským sociálním fondem v rámci Operačního programu Praha adaptabilita

Současný svět Projekt č. CZ.2.17/3.1.00/32038, podpořený Evropským sociálním fondem v rámci Operačního programu Praha adaptabilita Aktivní webové stránky Úvod: - statické webové stránky: pevně vytvořený kód HTML uložený na serveru, ke kterému se přistupuje obvykle pomocí protokolu HTTP (HTTPS - zabezpečený). Je možno používat i různé

Více

Software pro vzdálenou laboratoř

Software pro vzdálenou laboratoř Software pro vzdálenou laboratoř Autor: Vladimír Hamada, Petr Sadovský Typ: Software Rok: 2012 Samostatnou část vzdálených laboratoří tvoří programové vybavené, které je oživuje HW část vzdáleného experimentu

Více

Optimalizaci aplikací. Ing. Martin Pavlica

Optimalizaci aplikací. Ing. Martin Pavlica Optimalizaci aplikací Ing. Martin Pavlica Vize: Aplikace v dnešním světě IT Ze všech částí IT jsou aplikace nejblíže businessu V elektronizovaném světě významným způsobem podporují business, ten se na

Více

OBSAH. 1. Úvod Požadavky na SW vybavení... 3

OBSAH. 1. Úvod Požadavky na SW vybavení... 3 Obsah OBSAH 1. Úvod... 3 1.1 Požadavky na SW vybavení... 3 2. Popis Reliance J... 4 2.1 Start vizualizace... 4 2.2 Hlavní okno... 5 2.2.1 Menu Služby... 6 2.2.2 Menu Nápověda... 8 2.3 Nastavení hodnoty...

Více

Obsah přednášky. Představení webu ASP.NET frameworky Relační databáze Objektově-relační mapování Entity framework

Obsah přednášky. Představení webu ASP.NET frameworky Relační databáze Objektově-relační mapování Entity framework Web Jaroslav Nečas Obsah přednášky Představení webu ASP.NET frameworky Relační databáze Objektově-relační mapování Entity framework Co to je web HTTP protokol bezstavový GET POST HEAD Cookies Session HTTPS

Více

JUMO LOGOSCREEN 600. Dotyková budoucnost záznamu: Obrazovkový zapisovač

JUMO LOGOSCREEN 600. Dotyková budoucnost záznamu: Obrazovkový zapisovač JUMO LOGOSCREEN 600 Dotyková budoucnost záznamu: Obrazovkový zapisovač Nová generace Obrazovkový zapisovač JUMO LOGOSCREEN 600 je nový úvodní model řady LOGOSCREEN, který je určen pro skutečný provoz na

Více

Architektury informačních systémů

Architektury informačních systémů Architektury informačních systémů doc. Ing. Miroslav Beneš, Ph.D. katedra informatiky FEI VŠB-TUO A-1007 / 597 324 213 http://www.cs.vsb.cz/benes/vyuka/tis Miroslav.Benes@vsb.cz Obsah přednášky Co je to

Více

Profilová část maturitní zkoušky 2013/2014

Profilová část maturitní zkoušky 2013/2014 Střední průmyslová škola, Přerov, Havlíčkova 2 751 52 Přerov Profilová část maturitní zkoušky 2013/2014 TEMATICKÉ OKRUHY A HODNOTÍCÍ KRITÉRIA Studijní obor: 78-42-M/01 Technické lyceum Předmět: TECHNIKA

Více

Analýza a Návrh. Analýza

Analýza a Návrh. Analýza Analysis & Design Návrh nebo Design? Design = návrh Není vytváření použitelného uživatelského prostředí (pouze malinká podmnožina celého návrhu) Často takto omezeně chápáno studenty nedokáží si představit,

Více

Nahrávací systém TriREC

Nahrávací systém TriREC \ 2011 Nahrávací systém TriREC 9.12.2011 OBSAH Nahrávací systém TriREC...2 Základní vlastnosti:...2 Škálovatelnost...2 Controller...3 Recorder...3 Storage...3 Integrátor...3 Vstupy...3 Nahrávání...3 Sledování...4

Více

Hospodářská informatika

Hospodářská informatika Hospodářská informatika HINFL, HINFK Vytvořeno s podporou projektu Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU v Brně (LDF) s ohledem na disciplíny společného základu reg.

Více

Microsoft SharePoint Portal Server 2003. Zvýšená týmová produktivita a úspora času při správě dokumentů ve společnosti Makro Cash & Carry ČR

Microsoft SharePoint Portal Server 2003. Zvýšená týmová produktivita a úspora času při správě dokumentů ve společnosti Makro Cash & Carry ČR Microsoft SharePoint Portal Server 2003 Zvýšená týmová produktivita a úspora času při správě dokumentů ve společnosti Makro Cash & Carry ČR Přehled Země: Česká republika Odvětví: Velkoobchod Profil zákazníka

Více

MST - sběr dat pomocí mobilních terminálů on-line/off-line

MST - sběr dat pomocí mobilních terminálů on-line/off-line MST - sběr dat pomocí mobilních terminálů on-line/off-line Stručný přehled název: MST, software pro sběr dat mobilními terminály ve skladu (příjem, výdej, inventura) autor aplikace: FASK, spol. s r.o.,

Více

Profilová část maturitní zkoušky 2017/2018

Profilová část maturitní zkoušky 2017/2018 Střední průmyslová škola, Přerov, Havlíčkova 2 751 52 Přerov Profilová část maturitní zkoušky 2017/2018 TEMATICKÉ OKRUHY A HODNOTÍCÍ KRITÉRIA Studijní obor: 78-42-M/01 Technické lyceum Předmět: TECHNIKA

Více

Michal Andrejčák, Seminář Energetika v průmyslu, Hotel Vista Dolní Morava, Možnosti monitorování a ovládání Zpracování dat z rozvoden

Michal Andrejčák, Seminář Energetika v průmyslu, Hotel Vista Dolní Morava, Možnosti monitorování a ovládání Zpracování dat z rozvoden Michal Andrejčák, Seminář Energetika v průmyslu, Hotel Vista Dolní Morava, 20.-21.9.2016 Možnosti monitorování a ovládání Zpracování dat z rozvoden September 15, 2016 Slide 1 Zpracování dat z rozvoden

Více

Komunikace s automaty MICROPEL. správa systému lokální a vzdálený přístup do systému vizualizace, umístění souborů vizualizace

Komunikace s automaty MICROPEL. správa systému lokální a vzdálený přístup do systému vizualizace, umístění souborů vizualizace Komunikace s automaty MICROPEL správa systému lokální a vzdálený přístup do systému vizualizace, umístění souborů vizualizace MICROPEL 02/2014 Základní správu automatu tvoří činnosti: Nastavení základních

Více

Zápočtová úloha z předmětu KIV/ZSWI DOKUMENT SPECIFIKACE POŽADAVKŮ

Zápočtová úloha z předmětu KIV/ZSWI DOKUMENT SPECIFIKACE POŽADAVKŮ Zápočtová úloha z předmětu KIV/ZSWI DOKUMENT SPECIFIKACE POŽADAVKŮ 10. 5. 2011 Tým: Simplesoft Členové: Zdeněk Malík Jan Rada Ladislav Račák Václav Král Marta Pechová malikz@students.zcu.cz jrada1@students.zcu.cz

Více

Vizualizace procesů a odpovídající údržba v čističce odpadních vod Warendorf

Vizualizace procesů a odpovídající údržba v čističce odpadních vod Warendorf Vizualizace procesů a odpovídající údržba v čističce odpadních vod Warendorf PHOENIX CONTACT, s.r.o. Mokráň záhon 4 821 04 Bratislava +421 2 3210 1470 02.11.2016 phoenixcontact.sk Vizualizace procesů a

Více

Možnosti aplikace: Copyright 2001, COM PLUS CZ, Praha

Možnosti aplikace: Copyright 2001, COM PLUS CZ, Praha Vyhodnocovací program CP TARIF 2001 umožňuje rychlé a podrobné sledování telefonního provozu pobočkových ústředen. Uživatel programu tak získává všechny potřebné údaje o odchozích telefonních hovorech,

Více

Wonderware InTouch 2012 R2 Co je nového

Wonderware InTouch 2012 R2 Co je nového Wonderware InTouch 2012 R2 Co je nového Ivan Picek Pantek (CS) s.r.o. Strana 2 Úvod Wonderware InTouch je oblíbený software pro vizualizaci, sběr dat a supervizní řízení technologických procesů kategorie

Více

Střední průmyslová škola elektrotechnická Praha 10, V Úžlabině 320

Střední průmyslová škola elektrotechnická Praha 10, V Úžlabině 320 Střední průmyslová škola elektrotechnická Praha 10, V Úžlabině 320 M A T U R I T N Í T É M A T A P Ř E D M Ě T U P R O G R A M O V É V Y B A V E N Í Studijní obor: 18-20-M/01 Informační technologie Školní

Více

Compatibility List. GORDIC spol. s r. o. Verze 3.60.5 8.4.2009

Compatibility List. GORDIC spol. s r. o. Verze 3.60.5 8.4.2009 Compatibility List Verze 3.60.5 8.4.2009 GORDIC spol. s r. o. Copyright 1993-2009 1 Obsah Obsah 1 2 3 4 5 6 7 8 9 3.1 3.2 Úvodní informace Podporované databázové systémy Klientské prostředí Tlustý klient...

Více

Vzdálené řízení modelu připojeného k programovatelnému automatu

Vzdálené řízení modelu připojeného k programovatelnému automatu Vzdálené řízení modelu připojeného k programovatelnému automatu Remote control of the model connected to Programmable Logic Controller Martin Malinka Bakalářská práce 2009 UTB ve Zlíně, Fakulta aplikované

Více

Server-side technologie pro webové aplikace

Server-side technologie pro webové aplikace Server-side technologie pro webové aplikace PIA 2011/2012 Téma 6 Copyright 2006 Přemysl Brada, Západočeská univerzita Server-side scriptování Cíl dynamické generování webového obsahu/rozhraní integrace

Více

POČÍTAČOVÉ ŘÍZENÍ TECHNOLOGICKÝCH PROCESŮ

POČÍTAČOVÉ ŘÍZENÍ TECHNOLOGICKÝCH PROCESŮ POČÍTAČOVÉ ŘÍENÍ TECHNOLOGICKÝCH PROCESŮ účel a funkce základní struktury technické a programové vybavení komunikace s operátorem zavádění a provoz počítačového řízení Počítačový řídicí systém Hierarchická

Více

MATURITNÍ OTÁZKY ELEKTROTECHNIKA - POČÍTAČOVÉ SYSTÉMY 2003/2004 PROGRAMOVÉ VYBAVENÍ POČÍTAČŮ

MATURITNÍ OTÁZKY ELEKTROTECHNIKA - POČÍTAČOVÉ SYSTÉMY 2003/2004 PROGRAMOVÉ VYBAVENÍ POČÍTAČŮ MATURITNÍ OTÁZKY ELEKTROTECHNIKA - POČÍTAČOVÉ SYSTÉMY 2003/2004 PROGRAMOVÉ VYBAVENÍ POČÍTAČŮ 1) PROGRAM, ZDROJOVÝ KÓD, PŘEKLAD PROGRAMU 3 2) HISTORIE TVORBY PROGRAMŮ 3 3) SYNTAXE A SÉMANTIKA 3 4) SPECIFIKACE

Více

Tvorba informačních systémů

Tvorba informačních systémů Tvorba informačních systémů Michal Krátký 1, Miroslav Beneš 1 1 Katedra informatiky VŠB Technická univerzita Ostrava Tvorba informačních systémů, 2005/2006 c 2006 Michal Krátký, Miroslav Beneš Tvorba informačních

Více

Inovace výuky prostřednictvím ICT v SPŠ Zlín, CZ.1.07/1.5.00/ Vzdělávání v informačních a komunikačních technologií

Inovace výuky prostřednictvím ICT v SPŠ Zlín, CZ.1.07/1.5.00/ Vzdělávání v informačních a komunikačních technologií VY_32_INOVACE_31_20 Škola Název projektu, reg. č. Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Téma Tematická oblast Název Autor Vytvořeno, pro obor, ročník Anotace Přínos/cílové kompetence Střední

Více

Microsoft Office 2003 Souhrnný technický dokument white paper

Microsoft Office 2003 Souhrnný technický dokument white paper Microsoft Office 2003 Souhrnný technický dokument white paper Přehled inteligentních klientských aplikací založených na sadě Microsoft Office 2003 System Publikováno: Duben 2003 Shrnutí: Inteligentní klienti

Více

Průmyslové roboty a manipulátory, průmyslové počítače, PLC, řídicí systémy a operátorské panely

Průmyslové roboty a manipulátory, průmyslové počítače, PLC, řídicí systémy a operátorské panely www.elektroprumysl.cz srpen 2017 ročník 7 Zaměřeno na elektrotechniku, průmyslovou automatizaci a nové technologie Průmyslové roboty a manipulátory, průmyslové počítače, PLC, řídicí systémy a operátorské

Více

MBI - technologická realizace modelu

MBI - technologická realizace modelu MBI - technologická realizace modelu 22.1.2015 MBI, Management byznys informatiky Snímek 1 Agenda Technická realizace portálu MBI. Cíle a principy technického řešení. 1.Obsah portálu - objekty v hierarchiích,

Více

Nové přístupy tvorby web site. Doc. Ing. Zdeněk Havlíček, CSc. KIT PEF CZU - 13/11/2001

Nové přístupy tvorby web site. Doc. Ing. Zdeněk Havlíček, CSc. KIT PEF CZU - 13/11/2001 Nové přístupy tvorby web site Doc. Ing. Zdeněk Havlíček, CSc. KIT PEF CZU - 13/11/2001 Osnova Úvod Web site - jasný cíl Technologie - dynamický web Forma - vyšší interaktivita Obsah - stálá aktualizace

Více

Kurz je rozdělen do čtyř bloků, které je možné absolvovat i samostatně. Podmínkou pro vstup do kurzu je znalost problematiky kurzů předešlých.

Kurz je rozdělen do čtyř bloků, které je možné absolvovat i samostatně. Podmínkou pro vstup do kurzu je znalost problematiky kurzů předešlých. Soubor kurzů XHTML, CSS, PHP a MySQL Kurz je rozdělen do čtyř bloků, které je možné absolvovat i samostatně. Podmínkou pro vstup do kurzu je znalost problematiky kurzů předešlých. Jeden blok se skládá

Více

Karel Bittner bittner@humusoft.com. HUMUSOFT s.r.o. HUMUSOFT s.r.o.

Karel Bittner bittner@humusoft.com. HUMUSOFT s.r.o. HUMUSOFT s.r.o. Karel Bittner bittner@humusoft.com COMSOL Multiphysics Co je COMSOL Multiphysics? - sw určený k simulaci fyzikálních modelů, na něž působí jeden nebo několik fyzikálních vlivů - sw úlohy řeší metodou konečných

Více

Comfort panely Siemens s.r.o All Rights Reserved. Comfort panely

Comfort panely Siemens s.r.o All Rights Reserved. Comfort panely Příklady aplikací Kontakt Ing. Ladislav Plachý Produktový manager HMI Siemens s.r.o. Siemensova 1, 155 00 Praha 13 ladislav.plachy@siemens.com +420602750691 Strana2 Obsah Vzdálený přístup panelu na data,

Více

Wonderware Historian 10.0

Wonderware Historian 10.0 Wonderware Historian 10.0 Příklady vícevrstvých architektur Jiří Nikl Pantek (CS) s.r.o. Strana 2 Wonderware Historian 10.0 využití vícevrstvé architektury Nová verze historizační databáze Wonderware Historian

Více

2015 GEOVAP, spol. s r. o. Všechna práva vyhrazena.

2015 GEOVAP, spol. s r. o. Všechna práva vyhrazena. 2015 GEOVAP, spol. s r. o. Všechna práva vyhrazena. GEOVAP, spol. s r. o. Čechovo nábřeží 1790 530 03 Pardubice Česká republika +420 466 024 618 http://www.geovap.cz V dokumentu použité názvy programových

Více

Softwarové komponenty a Internet

Softwarové komponenty a Internet Softwarové komponenty a Internet Doc. Dr. Ing. Miroslav Beneš Katedra informatiky FEI VŠB-TU Ostrava Miroslav.Benes@vsb.cz Obsah přednášky Motivace Vývoj přístupů k tvorbě programů Definice komponenty

Více

Interaktivní Úřední deska (IUD) popis systému

Interaktivní Úřední deska (IUD) popis systému Interaktivní Úřední deska (IUD) popis systému Výhody systému - Bezstarostné automatické zobrazovaní dokumentů v požadovaných vývěsných termínech platnosti. - 100% dostupnost všech aktuálních dokumentů

Více

POČÍTAČOVÉ ŘÍZENÍ TECHNOLOGICKÝCH PROCESŮ

POČÍTAČOVÉ ŘÍZENÍ TECHNOLOGICKÝCH PROCESŮ POČÍTAČOVÉ ŘÍENÍ TECHNOLOGICKÝCH PROCESŮ účel a funkce základní struktury technické a programové vybavení komunikace s operátorem zavádění a provoz počítačového řízení Počítačový řídicí systém H iera rc

Více

IS pro podporu BOZP na FIT ČVUT

IS pro podporu BOZP na FIT ČVUT IS pro podporu BOZP na FIT ČVUT Závěrečná zpráva pro 2. iteraci 21. dubna 2011 Zadavatel: Ing. Jiří Chludil Řešitelský tým: Jiří Kopecký Jan Kratochvíl Milan Matějček Štefan Pinďák Kristýna Streitová Úvod

Více

Systém Přenos verze 3.0

Systém Přenos verze 3.0 Systém Přenos verze 3.0 (bezpečná komunikace a automatizované zpracování dat) CTlabs spol. s r.o. Pernštejnské Janovice 28, 593 01 Bystřice nad Pernštejnem, tel/fax.: 0505-551 011 www.ctlabs.cz info@ctlabs.cz

Více

Střední průmyslová škola elektrotechnická Praha 10, V Úžlabině 320 M A T U R I T N Í T É M A T A P Ř E D M Ě T U

Střední průmyslová škola elektrotechnická Praha 10, V Úžlabině 320 M A T U R I T N Í T É M A T A P Ř E D M Ě T U Střední průmyslová škola elektrotechnická Praha 10, V Úžlabině 320 M A T U R I T N Í T É M A T A P Ř E D M Ě T U P R O G R A M O V É V Y B A V E N Í Studijní obor: 18-20-M/01 Informační technologie Školní

Více

Rozšíření možností (optionen)

Rozšíření možností (optionen) SIMATIC HMI Automatizace a pohony Rozšíření možností (optionen) Funkčně optimalizovaný základní SW umožňuje cenově výhodné řešení základních úloh Uživatelsky orientovaná rozšíření pomocí tzv. Optionů Sm@rtAccess

Více

Možnosti využití dat RÚIAN poskytovaných VDP pomocí webových služeb

Možnosti využití dat RÚIAN poskytovaných VDP pomocí webových služeb Možnosti využití dat RÚIAN poskytovaných VDP pomocí webových služeb Ing. Radek Augustýn Výzkumný ústav geodetický, topografický a kartografický, v.v.i. Zdiby Abstrakt V návaznosti na zpřístupnění dat Registru

Více

GTL GENERATOR NÁSTROJ PRO GENEROVÁNÍ OBJEKTŮ OBJEKTY PRO INFORMATICA POWERCENTER. váš partner na cestě od dat k informacím

GTL GENERATOR NÁSTROJ PRO GENEROVÁNÍ OBJEKTŮ OBJEKTY PRO INFORMATICA POWERCENTER. váš partner na cestě od dat k informacím GTL GENERATOR NÁSTROJ PRO GENEROVÁNÍ OBJEKTŮ OBJEKTY PRO INFORMATICA POWERCENTER váš partner na cestě od dat k informacím globtech spol. s r.o. karlovo náměstí 17 c, praha 2 tel.: +420 221 986 390 info@globtech.cz

Více

VÝVOJ INTERNETOVÝCH APLIKACÍ - VIA

VÝVOJ INTERNETOVÝCH APLIKACÍ - VIA Metodický list č. 1 Způsob zakončení : Úvod Technologie webových aplikací Protokol HTTP Po zvládnutí tématického celku bude student mít základní přehled o problematice programování internetových (webových)

Více

DOCUMENT MANAGEMENT TOOLKIT

DOCUMENT MANAGEMENT TOOLKIT DOCUMENT MANAGEMENT TOOLKIT SPRÁVA DOKUMENTŮ V MODERNÍM PODNIKOVÉM PROSTŘEDÍ Zpracování dokumentů prochází v dnešním firemním světě významnými změnami. Firmy jsou nuceny řešit řadu problémů, které s sebou

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence schopnost, který je spolufinancován

Více

12. Virtuální sítě (VLAN) VLAN. Počítačové sítě I. 1 (7) KST/IPS1. Studijní cíl. Základní seznámení se sítěmi VLAN. Doba nutná k nastudování

12. Virtuální sítě (VLAN) VLAN. Počítačové sítě I. 1 (7) KST/IPS1. Studijní cíl. Základní seznámení se sítěmi VLAN. Doba nutná k nastudování 12. Virtuální sítě (VLAN) Studijní cíl Základní seznámení se sítěmi VLAN. Doba nutná k nastudování 1 hodina VLAN Virtuální síť bývá definována jako logický segment LAN, který spojuje koncové uzly, které

Více

Bezpečnost webových stránek

Bezpečnost webových stránek Teze k diplomové práci na téma: Bezpečnost webových stránek Vypracoval: Jan Kratina, PEF, INFO, 5.ročník Vedoucí projektu: RNDr. Dagmar Brechlerová Jan Kratina 2005 Téma diplomové práce Bezpečnost webových

Více

rychlý vývoj webových aplikací nezávislých na platformě Jiří Kosek

rychlý vývoj webových aplikací nezávislých na platformě Jiří Kosek rychlý vývoj webových aplikací nezávislých na platformě Jiří Kosek Co je to webová aplikace? příklady virtuální obchodní dům intranetový IS podniku vyhledávací služby aplikace jako každá jiná přístupná

Více

IntraVUE 2.0.3 Co je nového

IntraVUE 2.0.3 Co je nového IntraVUE 2.0.3 Co je nového Michal Tauchman Pantek (CS) s.r.o. Červen 2008 Strana 2/8 Úvod IntraVUE je diagnostický a podpůrný softwarový nástroj pro řešení komunikačních problémů, vizualizaci a dokumentaci

Více

Počítačová Podpora Studia. Přednáška 5 Úvod do html a některých souvisejících IT. Web jako platforma pro vývoj aplikací.

Počítačová Podpora Studia. Přednáška 5 Úvod do html a některých souvisejících IT. Web jako platforma pro vývoj aplikací. Přednáška 5 1. Stručný přehled vývoje html H T m l (HTML...XML... html5), (Web API, JSON, REST,AJAX) 2. Některé související IT IP adresa, doménová adresa, name servery JavaScritp, Jquery, Angular PHP vs

Více

PROSTŘEDKY AUTOMATICKÉHO ŘÍZENÍ Úloha č. 4 Hierarchická struktura řízení

PROSTŘEDKY AUTOMATICKÉHO ŘÍZENÍ Úloha č. 4 Hierarchická struktura řízení VŠB-TU Ostrava SN171 PROSTŘEDKY AUTOMATICKÉHO ŘÍZENÍ Úloha č. 4 Hierarchická struktura řízení Datum měření: 4.4.2007 Vypracoval:Ondřej Winkler Spolupracoval:Martin Valas Zadání: 1. Seznamte se s dílčími

Více

OVLÁDACÍ A MONITOROVACÍ SYSTÉM ID 6.2 typ 94 210

OVLÁDACÍ A MONITOROVACÍ SYSTÉM ID 6.2 typ 94 210 OVLÁDACÍ A MONITOROVACÍ SYSTÉM ID 6.2 typ 94 210 Vizualizace systému ID 6.2 Typ 94 210 Použití Komplexní ovládací a monitorovací systém ID-6.2 je určen pro ovládání a monitorování: světelných signalizačních

Více

POČÍTAČOVÉ ŘÍZENÍ TECHNOLOGICKÝCH PROCESŮ

POČÍTAČOVÉ ŘÍZENÍ TECHNOLOGICKÝCH PROCESŮ POČÍTAČOVÉ ŘÍENÍ TECHNOLOGICÝCH PROCESŮ účel a funkce základní struktury technické a programové vybavení komunikace s operátorem zavádění a provoz počítačového řízení Hierarchická struktura řídicího systému

Více

1. SYSTÉMOVÉ POŽADAVKY / DOPORUČENÁ KONFIGURACE HW A SW Databázový server Webový server Stanice pro servisní modul...

1. SYSTÉMOVÉ POŽADAVKY / DOPORUČENÁ KONFIGURACE HW A SW Databázový server Webový server Stanice pro servisní modul... Obsah 1. SYSTÉMOVÉ POŽADAVKY / DOPORUČENÁ KONFIGURACE HW A SW... 1 1.1 Databázový server... 1 1.2 Webový server... 1 1.3 Stanice pro servisní modul... 1 1.4 Uživatelské stanice... 1 1.5 Monitorované počítače...

Více

Web. Získání informace z internetu Grafické zobrazení dat a jejich struktura Rozšíření funkcí pomocí serveru Rozšíření funkcí pomocí prohlížeče

Web. Získání informace z internetu Grafické zobrazení dat a jejich struktura Rozšíření funkcí pomocí serveru Rozšíření funkcí pomocí prohlížeče Web Získání informace z internetu Grafické zobrazení dat a jejich struktura Rozšíření funkcí pomocí serveru Rozšíření funkcí pomocí prohlížeče Technologické trendy v AV tvorbě, Web 2 DNS Domain Name Systém

Více

Znalostní systém nad ontologií ve formátu Topic Maps

Znalostní systém nad ontologií ve formátu Topic Maps Znalostní systém nad ontologií ve formátu Topic Maps Ladislav Buřita, Petr Do ladislav.burita@unob.cz; petr.do@unob.cz Univerzita obrany, Fakulta vojenských technologií Kounicova 65, 662 10 Brno Abstrakt:

Více

Programovatelné automaty SIMATIC S7 a S5

Programovatelné automaty SIMATIC S7 a S5 Programovatelné automaty SIMATIC S7 a S5 ST-7UEBER přehledové školení zaměřené na PLC SIMATIC S7 délka kurzu 1 den - Přehled a výkonové charakteristiky automatizačních a programovacích zařízení - Struktura,

Více

VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z INFORMAČNÍCH TECHNOLOGIÍ

VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z INFORMAČNÍCH TECHNOLOGIÍ VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z INFORMAČNÍCH TECHNOLOGIÍ 1. Dědičnost v OOP umožňuje: a) dědit vlastnosti od jiných tříd a dále je rozšiřovat b) dědit vlastnosti od jiných tříd, rozšiřovat lze jen atributy

Více

Pokročilé architektury počítačů

Pokročilé architektury počítačů Pokročilé architektury počítačů Tutoriál 2 Virtualizace a její dopady Martin Milata Obsah Virtualizace Jak virtualizace funguje Typy HW podpora virtualizace Dopady virtualizace Jak virtualizace funguje?

Více

Specifikace požadavků. POHODA Web Interface. Verze 1.0. Datum: Autor: Ondřej Šrámek

Specifikace požadavků. POHODA Web Interface. Verze 1.0. Datum: Autor: Ondřej Šrámek Specifikace požadavků POHODA Web Interface Verze 1.0 Datum: 29.12. 2008 Autor: Ondřej Šrámek Copyright 1999 by Karl E. Wiegers. Permission is granted to use, modify, and distribute this document. Strana

Více

EXTRAKT z české technické normy

EXTRAKT z české technické normy EXTRAKT z české technické normy Extrakt nenahrazuje samotnou technickou normu, je pouze informativním 35.240.60 materiálem o normě. Komunikační infrastruktura pro pozemní mobilní zařízení (CALM) Architektura

Více

úvod Historie operačních systémů

úvod Historie operačních systémů Historie operačních systémů úvod Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Ing. Libor Otáhalík. Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785. Provozuje Národní ústav

Více

Jednotlivé hovory lze ukládat nekomprimované ve formátu wav. Dále pak lze ukládat hovory ve formátu mp3 s libovolným bitrate a také jako text.

Jednotlivé hovory lze ukládat nekomprimované ve formátu wav. Dále pak lze ukládat hovory ve formátu mp3 s libovolným bitrate a také jako text. 1.0 Nahrávání hovorů Aplikace Nahrávání hovorů ke svému chodu využívá technologii od společnosti Cisco, tzv. Built-in bridge, která snižuje nároky na síťovou infrastrukturu, snižuje náklady a zvyšuje efektivitu

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu V.9.3. Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací oblast: Inormatika a informační a komunikační technologie Vyučovací předmět: Informatika Ročník: 1. ročník + kvinta chápe a používá základní termíny

Více

Wonderware Historian. Příklady vícevrstvých architektur. Jiří Nikl, Tomáš Mandys Pantek (CS) s.r.o.

Wonderware Historian. Příklady vícevrstvých architektur. Jiří Nikl, Tomáš Mandys Pantek (CS) s.r.o. Wonderware Historian Příklady vícevrstvých architektur Jiří Nikl, Tomáš Mandys Pantek (CS) s.r.o. Strana 2 Wonderware Historian Server využití vícevrstvé architektury Historizační databáze Wonderware Historian

Více

Vlákno (anglicky: thread) v informatice označuje vlákno výpočtu neboli samostatný výpočetní tok, tedy posloupnost po sobě jdoucích operací.

Vlákno (anglicky: thread) v informatice označuje vlákno výpočtu neboli samostatný výpočetní tok, tedy posloupnost po sobě jdoucích operací. Trochu teorie Vlákno (anglicky: thread) v informatice označuje vlákno výpočtu neboli samostatný výpočetní tok, tedy posloupnost po sobě jdoucích operací. Každá spuštěná aplikace má alespoň jeden proces

Více

Vývoj moderních technologií při vyhledávání. Patrik Plachý SEFIRA spol. s.r.o. plachy@sefira.cz

Vývoj moderních technologií při vyhledávání. Patrik Plachý SEFIRA spol. s.r.o. plachy@sefira.cz Vývoj moderních technologií při vyhledávání Patrik Plachý SEFIRA spol. s.r.o. plachy@sefira.cz INFORUM 2007: 13. konference o profesionálních informačních zdrojích Praha, 22. - 24.5. 2007 Abstrakt Vzhledem

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL. Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632 Číslo projektu

VÝUKOVÝ MATERIÁL. Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632 Číslo projektu VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632

Více

Mějte svoje zařízení v napájecím systému pod kontrolou!

Mějte svoje zařízení v napájecím systému pod kontrolou! GlobMon globální monitorovací softvér Mějte svoje zařízení v napájecím systému pod kontrolou! Jednoduše a přehledně. version5 Pokud Váš napájecí systém sestávající z UPS, invertorů, motorgenerátorů, přepínačů,

Více

Nové jazykové brány do Caché. Daniel Kutáč

Nové jazykové brány do Caché. Daniel Kutáč Nové jazykové brány do Caché Daniel Kutáč O čem budeme mluvit.net T/SQL Perl Python MultiValue Basic Téma.NET provider .NET Provider Co lze již dnes Factory / VisM ODBC.NET Web Services Factory a VisM

Více

Terminálové služby pro InTouch Využití nových možností MS Windows 2000 pro provozování tenkých klientů

Terminálové služby pro InTouch Využití nových možností MS Windows 2000 pro provozování tenkých klientů Terminálové služby pro InTouch Využití nových možností MS Windows 2000 pro provozování tenkých klientů Jaroslav Jarka Pantek (CS) s.r.o. Strana 2 Úvod V oblasti průmyslové automatizace dochází k neustálému

Více

Desigo Control Point řešení pro ovládání a monitorování budov siemens.cz/desigo

Desigo Control Point řešení pro ovládání a monitorování budov siemens.cz/desigo Jedna budova. Různí uživatelé. Desigo Control Point řešení pro ovládání a monitorování budov siemens.cz/desigo Desigo Control Point navržen pro zjednodušení správy technologií budov Budovy nejsou jen pouhé

Více

Ing. Přemysl Brada, MSc., Ph.D. Ing. Martin Dostal. Katedra informatiky a výpočetní techniky, FAV, ZČU v Plzni

Ing. Přemysl Brada, MSc., Ph.D. Ing. Martin Dostal. Katedra informatiky a výpočetní techniky, FAV, ZČU v Plzni Webové aplikace Ing. Přemysl Brada, MSc., Ph.D. Ing. Martin Dostal Katedra informatiky a výpočetní techniky, FAV, ZČU v Plzni Harmonogram Dopolední blok 9:00 12:30 Ing. Dostal Úvod, XHTML + CSS Ing. Brada,

Více

Architektura rodiny operačních systémů Windows NT Mgr. Josef Horálek

Architektura rodiny operačních systémů Windows NT Mgr. Josef Horálek Architektura rodiny operačních systémů Windows NT Mgr. Josef Horálek = Velmi malé jádro = implementuje jen vybrané základní mechanismy: = virtuální paměť; = plánování vláken; = obsluha výjimek; = zasílání

Více