ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY SPRÁVNÍHO OBVODU ORP PŘEROV AKTUALIZACE 2014 ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

Transkript

1 ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY SPRÁVNÍHO OBVODU ORP PŘEROV AKTUALIZACE 2014 ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ DATUM ZPRACOVÁNÍ: ŘÍJEN 2014

2

3 Tuto studii zpracovala společnost PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. Švabinského 1749/19, Moravská Ostrava IČ: , Tel.: , Web: info@rozvoj-obce.cz Autorský kolektiv: Doc. Ing. Lubor Hruška, Ph.D. odborný garant, tvorba metodiky Ing. Ivana Foldynová městské inženýrství a urbanismus Ing. arch. Jaroslav Sedlecký autorizovaný architekt, problémy k řešení v ÚPD Ing. Radek Fujak Ing. Michal Samiec Ing. Jan Juráš Na spolupráci se podílelo Oddělení územního plánování Magistrátu města Přerova: Mgr. Jiří Janalík

4

5 Obsah: TEXTOVÁ ČÁST A. Základní charakteristika SO ORP Přerov...6 B. Hodnoty území B. 1. Kulturní hodnoty B. 2. Přírodní hodnoty B. 3. Civilizační hodnoty B. 4. Limity využití území C. Rozbor udržitelného rozvoje tematické rozbory SWOT analýzy C. 1. Horninové prostředí a geologie C. 2. Vodní režim C. 3. Hygiena ho prostředí C. 4. Ochrana přírody a krajiny C. 5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa C. 6. Veřejná dopravní a technická infrastruktura C. 7. Sociodemografické podmínky C. 8. Bydlení C. 9. Rekreace C. 10. Hospodářské podmínky D. Rozbor udržitelného rozvoje území D. 1. Metodika zpracování RURÚ a související legislativa D. 2. Postup zpracování RURÚ E. Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek jednotlivých pilířů F. Vymezené problémy k řešení v ÚPD G. Určení problémů k řešení v ÚPD H. Používané zkratky I. Přílohy GRAFICKÉ PŘÍLOHY- VLOŽENO DO TEXTOVÉ ČÁSTI: - Bilance výměry zemědělské půdy v letech 2006 a Index zastoupených registrovaných ekonomických subjektů v obci, vztaženo ke střednímu stavu obyvatel (za rok 2013) - Index stáří srovnání hodnoty za rok 2011 a Index salda migrace za období let (vztaženo k počtu obyvatel pro daný rok) - Dojížďka do škol (za rok 2014) - Dojížďka za prací (za rok 2014) - Kartogram vyváženosti environmentálního pilíře Kartogram vyváženosti sociálního pilíře - Kartogram vyváženosti ekonomického pilíře - Vztah území podle vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území VÝKRESOVÁ ČÁST 1. Výkres hodnot 1 : Výkres limitů 1 : Výkres problémů 1 : Výkres záměrů 1 :

6 A. Základní charakteristika SO ORP Přerov Správní obvod obce s rozšířenou působností (dále jen SO ORP ) Přerov se rozprostírá na jihu Olomouckého kraje a sousedí se správními obvody obcí s rozšířenou působností Prostějov, Olomouc, Lipník nad Bečvou, Bystřice pod Hostýnem, Holešov a Kroměříž. Jedná se o území o celkové rozloze ha. SO ORP Přerov má 3 města, 59 obcí, 80 částí obcí a 80 katastrů. Politika územního rozvoje ČR, ve znění návrhu Aktualizace č. 1, vymezuje na území SO ORP Přerov dvě rozvojové osy republikového významu: OS8 Rozvojová osa Hradec Králové/Pardubice Moravská Třebová Mohelnice Olomouc Přerov (jedná se o území ovlivněné připravovanou rychlostní silnicí R55 v úseku Olomouc Přerov a III. tranzitním železničním koridorem). OS11 Rozvojová osa Lipník nad Bečvou Přerov Uherské Hradiště Břeclav hranice ČR/Rakousko (jedná se o území ovlivněné připravovanou dálnicí D1 v úseku Přerov Hulín a rychlostní silnicí R55 v úseku Přerov Uherské Hradiště Břeclav, II. a III. tranzitním železničním koridorem a spolupůsobením centra Přerov). V Zásadách územního rozvoje Olomouckého kraje ve znění aktualizace č. 1 je upřesněno vymezení rozvojových os republikového významu: OS8 na území Olomouckého kraje prochází územím ORP Zábřeh, Mohelnice, Litovel, Olomouc a Přerov, kde zasahuje do níže popsané RO6 Přerov a dále na území obce Kokory. Úkoly pro územní plánování pro toto území jsou uvedeny v článku výše uvedených ZÚR OK ve znění aktualizace č. 1. OS11 na území Olomouckého kraje prochází územím ORP Lipník nad Bečvou a Přerov, kde zasahuje do níže popsané RO6 Přerov a dále na území obcí Prosenice, Buk, Radvanice, Horní Moštěnice a Říkovice. Úkoly pro územní plánování pro toto území jsou uvedeny v článku 8.1.A.2.1. výše uvedených ZÚR OK ve znění aktualizace č. 1. A dále ZÚR OK ve znění aktualizace č. 1 vymezují další rozvojovou oblast nadregionálního významu. RO6 Přerov, jež je vymezena obcemi Bochoř, Brodek u Přerova, Lhotka, Přerov a Rokytnice. Úkoly pro územní plánování pro toto území jsou uvedeny v článku výše uvedených ZÚR OK ve znění aktualizace č. 1. RO6 Přerov je považováno za jeden z hlavních pólů rozvoje kraje a z tohoto důvodu je stanoveno, aby zde byly lokalizovány strategické rozvojové zóny kraje. Na území SO ORP Přerov Politika územního rozvoje ČR, ve znění návrhu Aktualizace č. 1, nevymezuje žádnou specifickou oblast republikového významu. V rámci ZÚR OK ve znění aktualizace č. 1 jsou zde vymezeny specifické oblasti: ST4 na tomto území se nachází specifická oblast s vysokou koncentrací stávající a očekávané těžby (obce Brodek u Přerova, Cítov, Císařov a část k. ú. obcí Rokytnice a Troubky) a území navržené na vymezení specifické oblasti, ve které se projevují z hlediska vzájemného srovnání obcí Olomouckého kraje problémy z hlediska udržitelného rozvoje (obce Tovačov, Oplocany, Lobodice, Uhřičice a Kojetín jsou zároveň ve specifické oblasti s vysokou koncentrací stávající a očekávané těžby; a dále se jedná o obce Polkovice, Měrovice nad Hanou, Stříbrnice a Křenovice). ST5 na tomto území se nachází specifická oblast s vysokou koncentrací stávající a očekávané těžby (obec Oldřichov a část k. ú. obcí Sušice a Radslavice). 6

7 Územím SO ORP Přerov procházejí silnice I. třídy I/55 (Olomouc Přerov Uherské Hradiště) a I/47 (Přerov Lipník nad Bečvou Hranice), které tvoří hlavní tahy silniční dopravní sítě v území. Na území SO ORP Přerov je plánovaná výstavba rychlostní silnice R55 v úsecích Olomouc Přerov s návazností do Zlínského kraje, která bude úsekem dálnice D1. Dle ŘSD je zahájení prvního úseku stavby (Říkovice Přerov) naplánováno na rok Uvedení do provozu je v plánu na roky Územím SO ORP Přerov dále prochází trasy II. tranzitního koridoru (Česká Třebová Olomouc Přerov Břeclav, resp. Přerov Ostrava Bohumín Polsko) a III. tranzitního koridoru (Česká Třebová Olomouc Ostrava Bohumín Slovensko). Nejvíce obyvatel a aktivit (ekonomické vazby, dojížďka do zaměstnání, za službami, vzděláním) ve SO ORP Přerov je koncentrováno do nivy Bečvy a Moravy s dominantním centrem v Přerově. Přerov je pro většinu obcí správního obvodu dominantním dojížďkovým cílem. Výjimkou jsou obce (Bezuchov, Císařov, Hradčany, Křenovice, Křtomil, Měrovice nad Hanou, Nahošovice, Nelešovice, Oplocany, Polkovice, Radkova Lhota, Radkovy, Stříbrnice, Uhřičice) v oblasti Kojetínska, Tovačovska a východní části ORP, které vykazují odlišnou spádovost. Pro tyto obce je hlavním centrem dojížďky za zaměstnáním a do školy Brodek u Přerova, Dřevohostice, Kojetín, Kokory, Pavlovice u Přerova a Tovačov. SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ PŘEROV: Seznam obcí v SO ORP Přerov Brodek u 1 Beňov 2 Bezuchov 3 Bochoř 4 5 Buk Přerova 6 Císařov 7 Citov 8 Čechy 9 Čelechovice 10 Dobřičice Horní 11 Domaželice 12 Dřevohostice 13 Grymov Hradčany Moštěnice Kojetín Kokory 18 Křenovice 19 Křtomil 20 Lazníčky (POU) 21 Lazníky 22 Lhotka 23 Lipová 24 Lišná 25 Lobodice Měrovice Nahošovice 28 Nelešovice 29 Oldřichov 30 Oplocany nad Hanou Pavlovice u 31 Oprostovice Podolí 34 Polkovice 35 Prosenice Přerova Radkova 36 Přerov 37 Přestavlky Radkovy 40 Radslavice Lhota 41 Radvanice 42 Rokytnice 43 Říkovice 44 Sobíšky 45 Stará Ves 46 Stříbrnice 47 Sušice 48 Šišma 49 Tovačov 50 Troubky 51 Tučín 52 Turovice 53 Uhřičice 54 Věžky 55 Vlkoš Zábešní 56 Výkleky Žákovice 59 Želatovice Lhota Místní části města Přerov: 1 Přerov I-Město 2 Přerov II-Předmostí 3 Přerov III-Lověšice 4 Přerov IV-Kozlovice 5 Přerov V-Dluhonice 6 Přerov VI-Újezdec 7 Přerov VII-Čekyně 8 Přerov VIII-Henčlov 9 Přerov IX-Lýsky 10 Přerov X-Popovice 11 Přerov XI-Vinary 12 Přerov XII-Žeravice 13 Přerov XIII-Penčice 7

8 Místní části města Kojetín: Kojetín, Kovalovice u Kojetína, Popůvky u Kojetína. Místní části obce Beňov: Beňov, Prusy. Místní části obce Brodku u Přerova: Brodek u Přerova, Luková. Místní části obce Pavlovice u Přerova: Pavlovice u Přerova, Prusínky. Místní části obce Vlkoš: Vlkoš, Kanovsko. Graf A.1 (viz níže) znázorňuje vývoj počtu obyvatel v SO ORP Přerov v letech Od roku 1993 je viditelný dlouhodobý pokles počtu obyvatel, který byl v roce 2007 přerušen znatelným nárůstem obyvatel. Tento nárůst byl způsoben zvýšenou mírou migrace (viz Graf A.2), která neměla dlouhého trvání, a v následujících letech došlo k opětovnému poklesu počtu obyvatel. Graf A.1: Vývoj počtu obyvatel v SO ORP Přerov v letech Zdroj dat: ČSÚ; Běžná evidence obyvatel, Data aktuální k daného roku Z následujícího grafu jsou patrné převažující záporné hodnoty všech tří ukazatelů. Pouze v roce 2007 je viditelný rapidní nárůst přistěhovalých, který v následujícím roce opětovně klesá až k nejnižším hodnotám. Hrubá míra přirozeného přírůstku dosáhla nejnižších hodnot v roce Od tohoto roku docházelo k postupnému narůstání, které se zastavilo v roce Následně přirozený přírůstek opětovně klesá. 8

9 Graf A.2: Ukazatel demografického vývoje SO ORP Přerov Zdroj dat: ČSÚ; Běžná evidence obyvatel Pozn.: Hrubá míra přirozeného přírůstku hmpp = (ŽIVĚ NAROZENÍ ZEMŘELÍ) / ss * Hrubá míra migračního salda hmms = (PRISTEH - VYSTEH) / ss * Hrubá míra celkového přírůstku hmcpp = hmpp + hmms. SS je střední stav obyvatelstva vypočítaný jako průměr počtu obyvatel k a k daného roku. V roce 2013 činil počet ekonomických subjektů v SO ORP Přerov , což představuje 196 ekonomických subjektů na 1000 obyvatel. Ve srovnání s rokem 2012, kdy tato hodnota činila 193, došlo k mírnému nárůstu o 3 ekonomické subjekty na 1000 obyvatel. Olomoucký kraj měl pro rok ekonomických subjektů na 1000 obyvatel a pro celou Českou republiku bylo 256 ekonomických subjektů na 1000 obyvatel. Nezaměstnanost v SO ORP Přerov se od roku 2007 do roku 2011 postupně zvyšovala. Roku 2008 se nezaměstnanost v SO ORP Přerov mírně snížila na hodnotu 7,8 %. Vlivem hospodářské krize následně stoupla nezaměstnanost až na 12,6 % (rok 2010). A v roce 2011 opět mírně klesla na hodnotu 12 %. Podíl nezaměstnanosti v roce 2013 pro okres Přerov činil 10,7 % Pro porovnání podíl nezaměstnanosti v České republice byl 7,7 % a v Olomouckém kraji 9,8 % 1. V roce 2013 měla zemědělská půda v SO ORP Přerov rozlohu ha, což představovalo 74,05 % rozlohy území celého správního obvodu. Oproti roku 2006 došlo k úbytku zemědělské půdy, nejvýrazněji v obcích Radkova Lhota, Stříbrnice, Tučín a Žákovice (viz str. 22 Bilance výměry zemědělské půdy). Orná půda ve stejném roce zaujímala ha. Přestože je krajina SO ORP Přerov převážně intenzivně zemědělsky obhospodařována, vyskytuje se zde několik lokalit ceněných z hlediska ochrany přírody (maloplošná zvláště chráněná území) a nacházejí se zde evropsky významné lokality území Natura Z geomorfologického hlediska území SO ORP Přerov leží na rozhraních Česká vysočina a Západní Karpaty. 1 Od ledna 2013 přešlo Ministerstvo práce a sociálních věcí na nový ukazatel registrované nezaměstnanosti v ČR. Tento ukazatel nahrazuje míru nezaměstnanosti a nazývá se podíl nezaměstnaných osob. Jedná se o podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku let ze všech obyvatel ve stejném věku. 9

10 Dalšími podcelky, které zasahují do zájmového území, jsou Krkonošsko-jesenická subprovincie, Vnější Západní Karpaty, Vněkarpatské sníženiny, Jesenická oblast, Západobeskydské podhůří, Západní vněkarpatské sníženiny, celky Nízký Jeseník, Podbeskydská pahorkatina, Hornomoravský úval a Moravská Brána, podcelky Tršická pahorkatina, Kelčská pahorkatina, Středomoravská niva, Bečevská brána a okrsky Čekyňská pahorkatina, Přáslavická pahorkatina, Tučínská pahorkatina, Jezernická pahorkatina, Dolnobečevská niva a Radslavická rovina. SO ORP Přerov je dle Strategie regionálního rozvoje (SRR) ČR pro období zařazen mezi hospodářsky problémové regiony. To znamená, že SO ORP Přerov spadá na základě daných ukazatelů (HDP, míra nezaměstnanosti, zadluženost na 1 obyvatele, dávky v hmotné nouzi a saldo migrace) do skupiny obcí, které nepřesáhly stanovenou hranici multikriteriálního hodnocení 25 %. V tomto případě nese vinu především vyšší podíl nezaměstnaných a negativní hrubá míra migračního salda. Nárůst nezaměstnanosti je důsledkem úpadku průmyslové výroby velkých podniků (např. Kazeto, Meopta - optika, Přerovské strojírny). Lze pozorovat zvyšující se koncentraci obyvatel ze sociálně slabších skupin do Statutárního města Přerov, z čehož vyplývají problémy s nezaměstnaností, hrozbou nárůstu kriminality a jinými sociálně-patologickými jevy. V rámci Olomouckého kraje je do okresu Přerov koncentrována podpora z příspěvků operačních programů k plnění Strategie regionálního rozvoje (SRR). Díky dotační pomoci, neustále vyvíjenému tlaku na dokončení dálnice D1 a nastartování hospodářského rozvoje v regionu by mohl správní obvod vyřešit otázku problémového regionu 2. Přínos investic v rámci operačních programů a očekávaný hospodářský rozvoj regionu však bude možné zhodnotit až v dlouhodobějším časovém horizontu. 2 Strategie regionálního rozvoje zaměřené na období (zdroj: 10

11 B. Hodnoty území V roce 2011 byly v rámci průběžné aktualizace územně analytických podkladů zpracovány průzkumy hodnot na území SO ORP Přerov. Dokumentaci zpracovalo Urbanistické středisko Brno s.r.o. Následně, v rámci 3. aktualizace ÚAP v roce 2014, byly provedeny doplňující průzkumy místních částí města Přerova. Konkrétně se jednalo o Dluhonice, Popovice a Předmostí. V grafické části jsou vybrané hodnoty vymezené ve výkrese Hodnoty území. B. 1. Kulturní hodnoty Kromě kulturních hodnot chráněných legislativou (limity) jsou vymezeny kulturní hodnoty, které přispívají k charakteristickým městským a krajinným kompozicím. Tyto kulturní hodnoty byly vymezeny v dokumentaci hodnotící přírodní a kulturní hodnoty: Územně analytické podklady ORP Přerov průzkum hodnot území, Urbanistické středisko Brno s.r.o., červen 2011, Brno. V grafické části jsou vymezeny tyto kulturní hodnoty: urbanisticky cenné prostory prostory zahrnující původní historická jádra a přilehlé zástavby obce, které jsou dokladem historického vývoje obce scenerické cesty cesty přímo souvisí s dynamikou terénu, podobně jako krajinné horizonty a terénní hrany. Scenerické cesty byly vymezeny v místech (komunikace I. - III. třídy, případně i místní a účelové), kde se na určitém úseku cesty střídá větší počet výhledů na krajinnou scenérii nebo panorama Vymezené kulturní hodnoty, které nejsou doloženy v grafické části, jsou však součástí datové části ÚAP: Architektonické objekty vymezeny byly takové objekty, které nejsou zahrnuty mezi nemovité kulturní památky a svým architektonickým řešením se vymykají převažujícím stavebním a architektonickým prvkům v regionu. Dálkové výhledy charakteristické výhledy a průhledy v krajině a zastavěném území, které přispívají ke geniu loci místa. Dominanty dominanty byly vymezeny takovým způsobem, pokud se uplatňovaly z několika pohledů, a to jak lokálních, tak dálkových. Horizonty horizonty a terénní hrany se uplatňují v pohledech zejména ve východní a severní části území. Mají přímou spojitost jak s místy dálkových výhledů, tak i scenerickými cestami a dominantami. V rámci průběžné aktualizace ÚAP byly také aktualizovány válečné hroby dle podkladů Ministerstva obrany České republiky. 11

12 B. 2. Přírodní hodnoty Kromě přírodních hodnot chráněných legislativou jsou v řešeném území vymezeny tyto přírodní hodnoty: Aleje patří k výrazným krajinotvorným prvkům území, a to jak volné krajiny, tak zastavěného území. Při průzkumu byly hodnoceny aleje ovocné a neovocné, sledován byl druh aleje a její význam. Solitéry vzrostlá zeleň utvářející obraz a charakter území charakteristickým prvkem jsou významné solitérní dřeviny na celém území, které utvářejí charakter kulturní krajiny a zastavěných částí obcí. B. 3. Civilizační hodnoty Jedná se o hodnoty území, spočívající např. v jeho vybavení veřejnou infrastrukturou (dopravní a technickou infrastrukturou, občanským vybavením), dále v možnosti jeho dalšího rozvoje, možností pracovních příležitostí, v dopravní dostupnosti obcí, v dostupnosti veřejné dopravy, ve vlastnostech či různorodosti obytného prostředí, v možnosti využívání krajiny k zemědělským účelům apod. V grafické části jsou vymezeny stávající civilizační hodnoty spočívající v prvcích přispívajících k ochraně zdraví a života obyvatel, i jejich majetku (protipovodňová opatření), hodnoty dopravní (cyklostezky, letiště regionálního významu a dostupnost železnice). B. 4. Limity využití území V grafické části jsou limity vyznačeny ve Výkrese limitů. Limity byly aktualizovány v rámci průběžné aktualizace ÚAP SO ORP Přerov. Převzata byla data od jednotlivých poskytovatelů a průběžně zapracovávány do datové sady ÚAP. Výkres limitů obsahuje poskytnuté limity od poskytovatelů k 10/2014. Limity využití území tvoří omezení změn v území z důvodu ochrany veřejných zájmů, vyplývajících z právních předpisů nebo stanovených na základě zvláštních právních předpisů nebo vyplývajících z vlastností území. Právními předpisy a zvláštními právními předpisy je chápána oborová legislativa např. energetický zákon, zákon o pozemních komunikacích, složkové zákony ho prostředí (řešící ochranu přírody a krajiny, vodu, zemědělský půdní fond, lesy, ovzduší, horní zákon) nebo zákon o ochraně veřejného zdraví. 12

13 C. Rozbor udržitelného rozvoje tematické rozbory SWOT analýzy Rozbor udržitelného rozvoje území včetně vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území je aktualizován v rámci Třetí úplné aktualizace ÚAP na základě zpracovaných SWOT analýz a podkladů pro RURÚ. To znamená vyhodnocení tří základních pilířů rozboru udržitelného rozvoje území SO ORP Přerov postupem, který vyplývá ze zákona č. 183/2006 Sb. (stavební zákon) a jeho prováděcích předpisů v platném znění. Problematika udržitelného rozvoje je hodnocena v 10 tematických oblastech, které jsou vymezené vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a o způsobu evidence územně plánovací činnosti v platném znění. Součástí každého tématu je SWOT analýza a vymezení problémů k řešení. Zpracovaná témata: Horninové prostředí a geologie Vodní režim Hygiena ho prostředí Ochrana přírody a krajiny Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa (ZPF a PUPFL) Veřejná dopravní a technická infrastruktura Sociodemografické podmínky Bydlení Rekreace Hospodářské podmínky Vlastní témata byla zpracována na úroveň jednotlivých obcí viz samostatná textová část ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY SPRÁVNÍHO OBVODU ORP PŘEROV AKTUALIZACE 2014 KARTY OBCÍ. Následně byla provedena SWOT analýza na úrovni správního obvodu, která je součástí každého tématu. 13

14 C. 1. Horninové prostředí a geologie NEROSTNÉ SUROVINY V území SO ORP Přerov jsou využitelné zdroje nerostných surovin tvořeny: - Fluviálními terasovými štěrkopísky Bečvy. Jedná se o značné zásoby těžených i netěžených ložisek, těžba probíhá z vody. Jedná se o oblast Tovačova, chráněná ložisková území se nacházejí v rozsáhlém území v prostoru Tovačova, Lobodic, Uhřičic, zasahují okrajově do Troubek. Dostávají se do střetu s ochranou přírody EVL Chropyňský luh. - Bádenskými štěrkopísky těženými na sucho ložisková území Rokytnice, Kokory, Žeravice. - Devonskými vápenci vysokopecní vápence v ložisku Předmostí (netěžený dobývací prostor), ložiska Radvanice, Sobíšky a další ložiska Čelechovice a Radvanice. SESUVY Území SO ORP Přerov vzhledem ke svým geologickým podmínkám není výrazně ohroženo svahovými deformacemi. Evidovaná sesuvná území se nacházejí zejména v obcích Čechy, Dřevohostice, Křenovice, Oprostovice, Stará Ves a Přerov. SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY rozsáhlá ložiska štěrkopísků a vápenců zásoby nerostných surovin netvoří překážku pro příznivé prostředí a soudržnost společenství obyvatel na většině území SO ORP území bez výrazného ohrožení sesuvy PŘÍLEŽITOSTI možnosti využití vytěžených prostorů pro ekologickou obnovu území a rekreaci SLABÉ STRÁNKY omezená využitelnost ložisek (Tovačov, Lobodice, Kojetín) střety se zájmy ochrany přírody možnosti sesuvů v obcích Čechy, Dřevohostice a Podolí HROZBY nekontrolovatelná těžba a tím ovlivnění přírody, krajiny a vodního režimu nevhodné využití opuštěných dobývacích prostorů (např. skládkování, stavební plochy) C. 2. Vodní režim VODNÍ TOKY A VODNÍ PLOCHY Celé řešené území je součástí povodí řeky Moravy, jejíž tok se v relativně krátkém úseku nachází v západní části řešeného území. Dalším významným tokem území je řeka Bečva, protékající územím od severovýchodu k jihozápadu a ústí zleva do Moravy u Troubek. Významnějšími toky v území jsou Moštěnka s přítokem Bystřičkou, ústící do Moravy u Kroměříže na jihovýchodě území SO ORP, Olešnice s přítokem Říka, ústící do Morávky v Brodku na severu území SO ORP, Haná ústící do Moravy u Postoupek, a Valová, vlévající se do Moravy u Uhřičic a odvodňující území SO ORP na západě. Území lze rozdělit na povodí Moravy, povodí Olešnice, povodí Bečvy, povodí Valové a Moštěnky. 14

15 Vodní toky jsou téměř ve všech svých úsecích upravené směrově i spádově a často přeložené do poměrně vzdálených míst od svého původního koryta s opevněnými břehy. Pouze některé části koryt mají přírodní nebo přírodě blízký charakter. Některá z četných původních ramen Moravy a Bečvy jsou doposud využívána jako vodní náhony (Morávka, Malá Bečva, Strhanec) často s velmi dochovaným přírodě blízkým korytem a kvalitními břehovými porosty. Průtoky ve vodních tocích jsou většinou nevyrovnané. Obecně se maximální průtoky objevují v jarních měsících (březen duben), minimální na podzim (září říjen). Kvalita vody v tocích se v posledních letech mírně zlepšuje. Vodní plochy jsou nejrozsáhlejší v nivě Moravy a Bečvy v oblasti těžby štěrkopísků: v Tovačově 326 ha, Kojetíně 71 ha, Lobodicích 33 ha, Uhřičicích 31 ha, v Přerově 87 ha, dále nalezneme větší vodní plochy v Prosenicích 26 ha, Brodku u Přerova 11,5 ha, Dřevohosticích 14 ha, Měrovicích nad Hanou 25 ha a Radslavicích 15 ha. Pro zlepšení a zvýšení retenčního potenciálu krajiny je nutné zaměřit se také na budování menších vodních ploch, které nadlepší především ekostabilizující systém krajiny a dále plní protipovodňovou ochranu, a to především v menších územích ohrožovaných především při jarním tání a přívalových dešťových srážkách. Výrazně se nadlepší vodní režim i v období dlouhodobého sucha v letních měsících. PODZEMNÍ VODY Výskyt podzemních vod je vázán zejména na nivní a terasové štěrkopísky nivy Moravy (Chráněná oblast přirozené akumulace vod CHOPAV Kvartér řeky Moravy dle Nařízení vlády č. 85/1981 Sb.) na něž je vázána řada jímacích objektů vody. SO ORP Přerov má poměrně menší rozsah chráněných oblastí přírodní akumulace vod pro pitné účely, je to např. prameniště Troubky a Tovačov s úpravnou vody. Na území se nachází i menší prameniště v Radslavicích, které je zdrojem pro skupinový vodovod Radslavice, a dále prameniště místního významu Sušice a Radvanice. Nachází se zde významná lokalita chráněné oblasti přírodních minerálních vod v katastru Horní Moštěnice a Brodku u Přerova. ZRANITELNÉ OBLASTI Jsou ve smyslu předpisu EU 91/676/EHS a 33 zákona č. 254/2001 Sb. o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) definovány jako území, kde se vyskytují: - povrchové nebo podzemní vody, zejména využívané nebo určené jako zdroje pitné vody, v nichž koncentrace dusičnanů přesahuje hodnotu 50 mg/l nebo mohou této hodnoty dosáhnout, nebo - povrchové vody, u nichž v důsledku vysoké koncentrace dusičnanů ze zemědělských zdrojů dochází nebo může dojít k nežádoucímu zhoršení jakosti vody. Do zranitelných oblastí je zařazena celá západní část SO ORP s výjimkou katastru Křenovic u Kojetína, Popůvek u Kojetína a Kovalovic u Kojetína a oblast Tučínské pahorkatiny. ZÁPLAVOVÁ ÚZEMÍ Území SO ORP je v části nivy Moravy a Bečvy a navazující nivy Moštěnky, Bystřičky, Valové i Hané ohroženo záplavami. Dle stanovených záplavových území je velká část sídel zejména ve společné nivě Moravy a Bečvy výrazně ohrožena, nejvíce obce historicky založené bez ohledu na přírodní poměry a obce v místech, kde bylo původní koryto vodního toku výrazně směrově upraveno. V rámci území SO ORP Přerov, zejména při soutoku řek Moravy a Bečvy, jsou vymezena území pro realizaci protipovodňových opatření (území Troubky, Henčlov, Rokytnice, Císařov, Citov, Dluhonice, Přerov-město). 15

16 Další protipovodňová ochrana formou hrází je navržena také v zastavěném území obce Křtomil, Věžky, Žákovice, Oldřichov, Sušice, Lobodice a další. V řešeném území je vymezeno záplavové území a aktivní zóna záplavového území řeky Moravy v obcích Citov, Tovačov, Troubky, Lobodice, Uhřičice a Kojetín (není však doposud vyhlášeno). Dále jsou na území správního obvodu stanovena lokální záplavová území. Jedná se o území malého rozsahu v obcích: Brodek u Přerova, Hradčany, Lazníčky, Lazníky, Líšná a Nelešovice. Ke dni bylo nově stanoveno záplavové území vodního toku Moštěnka včetně vymezení aktivních zón. Záplavové území Moštěnky je vymezeno na území obcí Přerov, Horní Moštěnice, Věžky, Říkovice a Vlkoš. Aktivní zóna záplavového území Moštěnky je vymezena v obcích Horní Moštěnice, Věžky, Říkovice a Vlkoš. Jako závazný podklad pro územní plány obcí bylo vymezeno záplavové území a aktivní zóna řeky Bečvy, Valové a Hané. SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY přítomnost vodnatých toků Moravy a Bečvy CHOPAV Kvartér řeky Moravy jako využitelný přírodní zdroj část území obcí se nachází v OP přírodních minerálních vod PŘÍLEŽITOSTI revitalizace vodních toků vybudování poldrů a vodních nádrží SLABÉ STRÁNKY střety se zájmy těžby štěrkopísků a CHOPAV vysoký rozsah zranitelných oblastí nízká retenční schopnost zemědělsky využívaných ploch a upravených vodních toků v území HROZBY ohrožení vybraných částí sídel v nivě Moravy a Bečvy povodněmi ohrožení kvality podzemních vod v důsledku nadměrné intenzifikace zemědělství a nadměrné těžby C. 3. Hygiena ho prostředí HLUKOVÉ ZATÍŽENÍ Hlavním zdrojem hlukové zátěže venkovního prostoru na území SO ORP je v současné době pozemní doprava, a to především doprava silniční a železniční. Hygienický limit hluku z pozemní dopravy v chráněném venkovním prostoru je v současné době obecně dán ekvivalentní hladinou akustického tlaku v hodnotě 60 db pro denní dobu (tj hod.) a 50 db (resp. 55 db v případě hluku ze železniční dopravy) pro noční dobu (tj hod.). Hygienické limity hluku na území SO ORP Přerov jsou překračovány především podél hlavních dopravních tahů (např. území města Přerova) a podél železnice (např. Citov, Císařov, Rokytnice, Brodek u Přerova, Dluhonice, Přerov, Lověšice, Vinary, Předmostí, Lýsky, Prosenice, Buk, Radvanice). KVALITA OVZDUŠÍ Na celém území SO ORP je překročen celkový imisní limit i limit cílový pro ochranu zdraví lidí. Imisní limit pro ochranu vegetace je překročen na velké části území s výjimkou nivy Moravy a menších území ve východní části SO ORP. 16

17 Zdroje znečištění ovzduší se obecně dělí na zdroje mobilní (zejm. dopravní prostředky) a stacionární (nepohyblivá zařízení, která mohou způsobit znečištění ovzduší). Stacionární zdroje se dále podle míry svého vlivu na kvalitu ovzduší dělí na zvláště velké, velké, střední a malé. Největšími zdroji znečištění ovzduší v SO ORP jsou v současnosti: - silniční doprava, a to zejména jako zdroj polétavého prachu, oxidů dusíku a benzenu, - stacionární energetické a průmyslové zdroje především na území města Přerova a Kojetína STARÉ EKOLOGICKÉ ZÁTĚŽE V území je registrováno jen malé množství starých ekologických zátěží. Nejvíce starých ekologických zátěží se nachází na území města Přerova a v jeho okolí. SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY hlukem z dopravy je zasažena relativně malá část území PŘÍLEŽITOSTI předcházet a omezovat riziko budoucího překračování imisních limitů realizace protihlukových opatření v rámci dopravní infrastruktury v území kontaktu s obytnou zástavbou SLABÉ STRÁNKY na celém území SO ORP jsou překročeny imisní limity HROZBY lokální vytápění tuhými palivy C. 4. Ochrana přírody a krajiny ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ: Velkoplošná zvláště chráněná území Na území SO ORP Přerov nezasahuje žádné velkoplošné zvláště chráněné území (chráněná krajinná oblast nebo národní park) Maloplošná zvláště chráněná území Na území SO ORP Přerov se nachází 9 maloplošných zvláště chráněných území (národních přírodních rezervací a přírodních památek): NPR Žebračka - k.ú. Přerov NPR Zástudánčí - k.ú. Lobodice, Tovačov PP Kamenice - k.ú.turovice PP Na Popovickém kopci - k.ú. Přerov PP Malé laguny - k.ú. Přerov PP Lhotka u Přerova - k.ú. Lhotka u Přerova PP Lesy u Bezuchova - k.ú. Bezuchov, Hradčany na Moravě, Kladníky, Pavlovice u Přerova, Prusínky, Šišma PP Přestavlcký les - k.ú. Dobrčice, Přestavlky u Přerova, Stará Ves u Přerova PP Vlkoš statek - k.ú. Kanovsko Celková výměra maloplošných zvláště chráněných území (MZCHÚ) na území SO ORP je cca 800 ha z toho připadá cca 328 ha na NPR, 472 ha na PP. MZCHÚ se podílejí na 2,0 % výměry SO ORP. 17

18 Rozložení MZCHÚ na území SO ORP není v závislosti na různé míře zachovalosti přírodního prostředí zcela rovnoměrné. Největší výměra MZCHÚ je situována do Pomoravní a Pobečevské nivy a zahrnuje zbytky lužních porostů a nadregionálně a regionálně významných mokřadů. ÚZEMÍ NATURA 2000: Ptačí oblasti Na území SO ORP Přerov nezasahuje žádná ptačí oblast Natura Evropsky významné lokality Na území SO ORP Přerov se nachází 6 evropsky významných lokalit Natura 2000 (dále jen EVL ): CZ Morava - Chropyňský luh CZ Přestavlcký les CZ Dřevohostický les CZ Bečva - Žebračka CZ Lesy u Bezuchova CZ Vlkoš - statek Celková výměra EVL na území SO ORP Přerov činí cca 4 264,04 ha. Největší podíl EVL najdeme v nivě Moravy a Bečvy. EVL Morava - Chropyňský Luh, se svojí celkovou rozlohou ha zasahuje mimo SO ORP Přerov i Olomoucký kraj. EVL Žebračka o celkové rozloze 288 ha reprezentuje lužní stanoviště v nivě Bečvy. Jihovýchodně od Přerova se nachází EVL Přestavlcký les, o výměře 210 ha, reprezentující zachovalé fragmenty karpatských dubohabřin, podobně jako EVL Dřevohostický les o výměře 310 ha, severně od Dřevohostic. V severovýchodní části SO ORP se nachází EVL Lesy u Bezuchova o rozloze 250 ha. Jde o mozaiku karpatských dubohabřin, acidofilních a květnatých bučin a ovsíkových luk. Nejmenší EVL v SO ORP Přerov je Vlkoš statek, který má rozlohu 0,04 ha. Předmětem jeho ochrany je evropsky významný druh netopýr brvitý. ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY Stávající závazné vymezení územního systému ekologické stability krajiny (ÚSES) na území SO ORP Přerov je obsaženo v platném dokumentu Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje (nadregionální a regionální prvky ÚSES) a dále v jednotlivých územních plánech měst a obcí (tzv. lokální ÚSES). Výchozím dokumentem lokálního ÚSES je generel ÚSES zpracovaný Magistrátem města Přerova, odborem stavebního úřadu a ho prostředí. Na základě hydrického režimu stanovišť je možno rozlišit dva základní typy větví nadregionálního a regionálního ÚSES: - větve ÚSES s významným ovlivněním podzemní vodou, procházející téměř výhradně podmáčenými až vlhkými stanovišti, - větve ÚSES bez významnějšího ovlivnění podzemní vodou, procházející přednostně hydricky normálními až suššími stanovišti (obecně mezofilní větve ÚSES). Územím SO ORP prochází nadregionální větve sledující tok a nivu dvou nejvýznamnějších vodotečí v území Moravy a Bečvy. Obě větve se skládají ze dvou os, nivní a vodní. Podél Moravy prochází osa nadregionálního biokoridoru K 142 vodní do nadregionálního biocentra 104 Chropyňský les. Z něho pak vychází nadregionální biokoridor K 136 osa vodní a osa nivní, sledující dále tok a nivu Moravy. Zároveň tu vychází podél Bečvy nadregionální biokoridor K 143 osa vodní prakticky souběžně s osou nivní a prochází celou bečevskou nivou v území SO ORP. Východní částí území prochází nadregionální osa K 151 mezofilní hájová. Je vedena od severovýchodního okraje NBC 96 Kostelecké polesí (na pomezí se Zlínským krajem) přes regionální biocentrum 159 Dřevohostický les, Maleník a Hůrku u Hranic. 18

19 Nadregionální ÚSES je doplněn dvěma větvemi regionálními. Jihovýchodní částí území prochází regionální větev směřující od Maleníku ke Kosteleckému polesí po svazích Bečevské brány regionální biokoridory , regionální biocentra 158 Kudlov, 1966 Záhoří, 162 Švédské šance, OK39 Přestavlcký les. Severní částí prochází regionální větev složená z biokoridorů RK 1520, RK 1536 s regionálním biocentrem Nad Říkou a 165 Povodí Olešnice. Nadregionální a regionální ÚSES je doplněn úrovní lokální, která je navrhována v územních plánech jednotlivých obcí. JINÁ OCHRANA: Přírodní parky Na území SO ORP Přerov se nenacházejí žádné přírodní parky. Významné krajinné prvky Významné krajinné prvky (dále jen VKP ) jsou v zásadě dvojího typu: - významné krajinné prvky obecně vyjmenované zákonem (dále jen VKP-Z ) lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy; - - významné krajinné prvky registrované příslušným orgánem ochrany přírody (dále jen VKP- R ). V případě VKP-Z je obecným problémem přesnější stanovení jejich vymezení a rozsahu, neboť žádný zákonný předpis neuvádí způsob jejich přesné identifikace. Je možno je učinit z katastrálních map, lesních map, topografických map či leteckých snímků (lesy, rybníky, vodní toky), v případě údolních niv např. z geologických či pedologických map, z rozložení vrstevnic v topografických mapách, částečně i ze stanovených zátopových území. Rašeliniště ani jezera se na území SO ORP nevyskytují. V případě VKP-R je jejich vymezení jednoznačně dáno v rámci jejich registrace. Na území SO ORP se nachází následující VKP: VKP Moštěnický park - k. ú. Horní Moštěnice VKP Křenovské louky - k.ú. Křenovice u Kojetína, Popůvky u Kojetína VKP Včelínské louky - k.ú. Kojetín VKP Dubová alej a rybník Kolečko - k.ú. Tovačov VKP Městský park Michalov - k.ú. Přerov VKP Vápencové zmoly - k.ú. Žeravice VKP Malá Lipová - k.ú. Žeravice VKP Skalice - k.ú. Žeravice VKP Břečťan popínavý - k.ú. Přerov SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY přítomnost maloplošných i velkoplošných přírodně a krajinářsky cenných ploch, především v nivě Moravy a části nivy Bečvy PŘÍLEŽITOSTI realizace ÚSES a revitalizace krajiny SLABÉ STRÁNKY střety se zájmy těžby štěrkopísků, ochrany přírody a rekreace na Tovačovských jezerech. velký počet obcí s nízkým koeficientem ekologické stability nízký podíl vodních ploch ve většině obcí HROZBY nekontrolovaná těžba kanál D-O-L zasáhne do ekosystému v krajině 19

20 C. 5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND Zemědělská půda zaujímá na území SO ORP Přerov cca ha, což je 74,05 % z celkové výměry SO ORP, z toho je cca ha orná půda. Zemědělské půdy jsou převážně využívány jako orná půda. Mezi obcemi s nejmenším podílem orné půdy jsou: Přerov 48,2 %, Dřevohostice 49,6 % a Kokory 49,9 %. Obce s nejvyšším podílem orné půdy jsou: Čelechovice 89,7 %, Oplocany 88,3 % a Polkovice 88,2 %. Nejmenší zastoupení zemědělské půdy mají obce, na jejichž katastru se vyskytují lesy nebo vodní plochy např. Tovačov 54,1 %, Troubky 55,2 %. Město Přerov se vymyká z hodnocení, neboť má velké výměry zastavěných a ostatních ploch. Druhým nejvýznamnějším způsobem využití zemědělské půdy jsou zahrady a ovocné sady, zabírající na území SO ORP Přerov celkovou plochu ha, tj. 4 % celkové výměry. Z dalších způsobů využití následují chmelnice. Nachází se v největší výměře v Kokorech ha, Čechách 77 ha, celkem na území SO ORP Přerov zaujímají rozlohu 537 ha. Travní porosty jsou v území zastoupené ha, což představuje 2,9 % celkové výměry. Vinice v SO ORP zastoupeny nejsou. V řadě případů skutečné využití půdy neodpovídá evidenčnímu stavu dle katastru nemovitostí. Pro ochranu zemědělského půdního fondu (dále jen ZPF ) při územně plánovací činnosti je důležité zařazení zemědělské půdy do tříd ochrany vycházejících z klasifikace tzv. bonitovaných půdně ekologických jednotek (dále jen BPEJ ). Z celkem pěti tříd ochrany zemědělské půdy jsou pro územně plánovací činnost důležité zejména první a druhá třída ochrany zahrnující nejproduktivnější půdy v daném klimatickém regionu, které jsou výjimečně (1. třída) či podmíněně (2. třída) odnímatelné pro jiné účely. Do první třídy ochrany jsou na území SO ORP zařazeny bonitně nejcennější půdy, které jsou nejvíce zastoupené v širokých údolních nivách vodních toků zejm. Moravy a Bečvy (fluvizemě a černice) a půdy na spraších (černozemě a hnědozemě). Tyto půdy výrazně převládají ve značné části území. Do druhé třídy ochrany jsou zařazeny půdy nadprůměrných produkčních schopností rozmístěné na SO ORP Přerov velmi nepravidelně, často však v návaznostech na půdy v první třídě ochrany. Půdy první a druhé třídy ochrany jsou v území zastoupeny velmi výrazně a většinou převažují nad ostatními třídami ochrany s výjimkou severovýchodní části území. V řešeném území jsou realizovány odvodnění zemědělských půd, které jsou součástí melioračních opatření sloužících k zúrodňování zemědělských půd. Meliorace jsou však často nefunkční nebo narušeny orbou, což způsobuje problémy v krajině, jako jsou podmáčení půdy, zvýšené riziko vodní eroze a celkové nebourání systému vody v krajině. 20

21 OHROŽENÍ PŮD VĚTRNOU A VODNÍ EROZÍ Velký podíl nedělených, velkoplošně obhospodařovaných zemědělských ploch má za následek rozvoj vodní a větrné eroze. Procesy vodní a větrné eroze působí značné ztráty na úrodnosti půd, zemědělských kulturách, kvalitě povrchových vod, apod. V rámci průběžné aktualizace ÚAP v letech 2011, 2012 a 2014 bylo provedeno šetření mezi starosty obcí a byly zjišťovány lokality s projevy eroze. Tyto plochy byly vymezeny v problémovém výkrese a jsou součástí katalogu problémů jednotlivých obcí v kapitole F. - Vymezené problémy k řešení v ÚPD. Definovány jsou problémy se splachy zemědělské půdy (identifikace problému ŽP 1) a ohrožením zastavěného území extravilánovými vodami nebo rozlivem (U2). Oba problémy souvisejí s rizikem zvýšené eroze zemědělské půdy v území. K této problematice byla dále zpracována společností Ekotoxa s.r.o. studie s názvem Zpracování podkladů k realizaci přírodě blízkých protipovodňových opatření v Mikroregionu Moštěnka, která navrhuje příslušná protierozní opatření na území obcí sdružených pod zmíněným mikroregionem. Náchylnost půd k vodní erozi je závislá na sklonitosti pozemků, délce svahů, půdní struktuře, textuře, propustnosti a druhu pěstované plodiny. Podporuje ji snižování podílu organických látek v půdě, velikost půdních bloků, zvyšování podílu kukuřice a cukrovky, utužování půd, nevhodná agrotechnika. Vodní eroze působí přímé škody na zemědělských kulturách, trvalé snižování půdní úrodnosti spočívající v odnosu nejcennějších částeček půdního substrátu a živin a škody způsobené zanášením vodních toků a vodních děl, poškozování komunikací a jiných staveb. Za nejdůležitější problém vodní eroze lze považovat lhostejnost uživatelů půdy k její kvalitě a ochraně a malý společenský tlak na protierozní ochranu v případě, že nedochází k přímému poškozování staveb a ohrožování obytné zástavby. Větrná eroze v území rovněž postihuje řadu pozemků, i když její projevy na polích nejsou tak viditelné jako u eroze vodní. Je podmíněna otevřeným bezlesým terénem, odstraněním velké části rozptýlené zeleně včetně polních sadů a ovocných stromořadí. V neposlední řadě ji podporují i celkové nízké srážky v oblasti. Její intenzitu zvyšuje zastoupení širokořádkových plodin, omezené používání ozimých plodin a meziplodin, snižování organického podílu v půdě (nízké dávky hnoje a zeleného hnojení). Negativním jevem velkovýrobního zemědělství je též zhutňování půd, způsobované především používáním těžké mechanizace v agrotechnicky nevhodných termínech. Dochází tak k narušení vodního a vzdušného režimu půd, projevujícímu se zejména u půd lužních v široké nivě Moravy a Bečvy. 21

22 22

23 POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA Lesnatost SO ORP je velmi nízká. Lesní pozemky zaujímají ha, což je 10 % z celkové výměry SO ORP. Ve srovnání s výměrou pozemků určených k plnění funkcí lesa (PUPFL) v roce 2011 došlo k poklesu ploch o 16 ha. Nejrozsáhlejší lesní komplexy se nacházejí v nivě Moravy a Bečvy - Kojetín 359 ha, Bochoř 198 ha, Přerov 564 ha, Troubky n. Bečvou 727 ha, Lobodice 150 ha, Tovačov 148 ha, Vlkoš 123, Uhřičice 120 ha, Citov 95 ha jedná se většinou o přírodě blízká lesní společenstva lužních lesů většinou zařazených do EVL a nadregionálního ÚSES. Další větší lesní komplexy se nacházejí na svazích Podbeskydské pahorkatiny Dřevohostice 261 ha, Stará Ves 112 ha a Přestavlky 120 ha. Jedná se převážně o smíšené listnaté lesy, často přírodě blízké až přirozené, které jsou většinou součástí regionálního a nadregionálního ÚSES. Lesy na úpatí Nízkého Jeseníku tvoří spíše až na výjimky jehličnaté kultury, druhově nevhodné, např. Kokory. Lesy na okraji Litenčické pahorkatiny jsou soustředěny do lesního celku v katastru Křenovice u Kojetína 210 ha, ekologicky málo cenné druhově nevhodné. Část plochy lesů tvoří lesy zvláštního určení. Z lesů zvláštního určení zaujímají největší výměru lesy chráněných území Žebračka a Zástudánčí. Řada obcí je však naprosto nebo téměř bezlesá např. Císařov, Grymov, Nelešovice, Oldřichov, Želatovice. Podprůměrnou lesnatost (průměr ČR 33,9 % rozlohy) má více než 40 obcí. SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY vysoký podíl půd I a II třídy ochrany značný ekologický význam lesů PŘÍLEŽITOSTI zvyšování stability krajiny - protierozní ochrana, zpřístupnění krajiny, ÚSES, zalesňováním pro zemědělskou výrobu méně vhodných půd SLABÉ STRÁNKY vodní a větrná eroze spojená s vysokým zorněním pozemků nízké zastoupení lesa a vysoký podíl orné půdy HROZBY nevhodný způsob obhospodařování zemědělských pozemků C. 6. Veřejná dopravní a technická infrastruktura DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA Území SO ORP Přerov je součástí Olomouckého kraje, které leží na jihovýchodním okraji kraje a hraničí se Zlínským a Moravskoslezským krajem. Historický dopravní koridor je veden Moravskou bránou ve směru jihozápad-severovýchod. Přerov je dopravní křižovatkou, v které se sbíhají paprsčitě silnice ze všech směrů, a to jak trasy silniční, tak i železniční. V současné době lze konstatovat, že Přerov je na silniční tranzitní republikové tahy připojen velmi dobře a předpokládá se další rozvoj dopravních tras, zejména dokončení dálnice D1 v úseku Říkovice Přerov Lipník n.b. SILNIČNÍ DOPRAVA Základním dopravním skeletem území SO ORP Přerov jsou v současnosti silnice I. třídy: I/47 Vyškov - Kroměříž - Přerov - Hranice na Moravě - Ostrava I/55 Olomouc - Uherské Hradiště - Břeclav - st. hranice 23

24 Pro dopravní napojení území SO ORP Přerova na evropské silniční tahy je důležité dobudování dálnice D1 a rychlostní silnice R 55. Dopravní zátěž na stávajícím průtahu města Přerov je v současné době neúnosná. Jedná se o území s velmi intenzivní tranzitní dopravou. Pohybuje se zde denně cca tis. vozidel. Dobudování silniční a dálniční sítě by se proto mělo stát významnou prioritou. Dokončením dálnice D1 a výstavbou R55 dojde k výraznému zklidnění dopravy ve městě Přerově i dalších obcích, které jsou dnes zatěžovány tranzitní nákladní dopravou. Nedokončené dopravní tepny: D1 Říkovice - Přerov - Lipník nad Bečvou (nedostavěno) R 55 Olomouc - Přerov - (plánováno) Silnice II. třídy: II/150 Votice - Havlíčkův Brod - Sebranice - Prostějov - Valašské Meziříčí II/367 Prostějov - Kroměříž - Tlumačov II/434 Bedihošť - Přerov - Lipník nad Bečvou II/435 Olomouc - Tovačov - Kocourovec - Ústí nad Orlicí - Lanškroun Zábřeh II/436 Doloplazy Tršice Přerov Chropyně - Kojetín II/490 Říkovice - Holešov - Zlín - Nivnice Jsou uvažovány obchvaty a přeložky silnic II. třídy dle příslušných projektových dokumentací, a to II/150 v k.ú. Přerov, Turovice, Lipová, Křtomil, Brodek u Přerova, II/367 v k.ú. Kojetín, Uhřičice, II/434 v k.ú. Přerov, Troubky, Tovačov, II/435 v k.ú. Tovačov, Oplocany, Polkovice, II/436 v k.ú. Přerov, Bochoř, Věžky a Vlkoš. Realizovaný je již obchvat na silnici II/150 v k.ú. Přerov, Želatovice, Čechy, Domaželice, Turovice, Lipová, Křtomil, Brodek u Přerova. Silnice II. a III. třídy jsou v řešeném území ve své poloze stabilizovány, jejich vedení je historické a odpovídá historickým dopravním vazbám v území. Silnice II. a III. třídy jsou ve špatném technickém stavu. Zhoršuje se také stav komunikací v obcích, které jsou zatíženy průjezdní nákladní dopravou (objíždění úseků silnic I. třídy I/55 zpoplatněné mýtem, zkracování cesty k dálnici, přesun nákladních aut z místních lomů apod.). Postupně, dle intenzity dopravy na jednotlivých úsecích a dle jejich dopravního významu bude nutno silnice upravovat (dle předepsané kategorie, funkční skupiny a typu). Tímto způsobem se budou postupně dle významu a potřeby - odstraňovat na silnicích dopravní závady a upravovat jejich parametry. 24

25 Mapa C.1: Intenzita dopravy na území SO ORP Přerov Zdroj: ŘSD Sčítání dopravy 2010 Pozn.: Detailní výsledky sčítání dopravy jsou uvedeny v příloze I ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA V území SO ORP Přerov jsou vedeny železniční tratě: č. 270 Česká Třebová - Přerov - Bohumín č. 300 Brno - Přerov č. 303 Kojetín - Valašské Meziříčí č. 330 Přerov - Břeclav Nadřazený kolejový systém je tvořen tratěmi č. 270 a 330, které jsou součástí II. a III. tranzitního železničního koridoru a součástí evropského koridoru. Součástí nadřazeného kolejového systému je i trať č. 300, u které je plánována modernizace v parametrech koridorové tratě s dvoukolejovým uspořádáním. Na trati č. 303 bude provedena elektrizace. Železniční stanice Přerov je železniční křižovatkou evropského významu a stanice Kojetín je křižovatkou krajského významu, která je důležitá pro regionální dopravní spojení. Severně od Přerova je držena územní rezerva pro výstavbu vysokorychlostní tratě - větev Brno - Ostrava. VODNÍ DOPRAVA Pro plavební kanál Dunaj - Odra - Labe je držena územní rezerva dle Usnesení vlády č. 635/1996 Sb. V řešeném území je uvažován přístav v Přerově včetně jeho dopravního napojení. LETECKÁ DOPRAVA Jihozápadně od města Přerova je situováno, na katastrálním území obcí Přerov, Bochoř, Lověšice a Troubky nad Bečvou neveřejné mezinárodní letiště se smíšeným provozem. Letiště bylo až do základnou vojenského leteckého provozu. V dnešní době slouží letiště pro civilní potřeby. 25

26 Předpokládá se rozvoj letiště jako regionálního pro Přerov a Zlín se smíšeným provozem, který vyvolá rekonstrukci a modernizaci areálu. Již nyní slouží jako základna pro záchranné akce. HROMADNÁ DOPRAVA Autobusová Autobusová doprava Přerovska je realizována v rámci Integrovaného dopravního systému Olomouckého kraje a obsluhuje v dostatečné míře všechny obce a města. Vlaková Vlaková doprava je provozována na celostátních tratích: č. 270 Česká Třebová - Přerov - Bohumín č. 300 Brno - Přerov č. 303 Kojetín - Valašské Meziříčí č. 330 Přerov Břeclav Tabulka C.1: Stanice a zastávky v řešeném území dle čísla tratě Trať č. Stanice Zastávka č. 270 Česká Třebová - Přerov - Přerov Bohumín Brodek u Přerova Rokytnice u Přerova Prosenice č. 300 Brno - Přerov Přerov Měrovice nad Hanou Kojetín Věžky u Přerova č. 303 Kojetín - Valašské Kojetín Meziříčí č. 330 Přerov - Břeclav Horní Moštěnice Říkovice Po zavedení Integrovaného dopravního systému Olomouckého kraje jsou železniční trati součástí tohoto dopravního systému, autobusy navazují na železniční stanice a zastávky. DOPRAVA V KLIDU Parkování a garážování vozidel jak obyvatel, tak i projíždějících turistů a návštěvníků území SO ORP Přerov je problém, který je nutno řešit podrobnější dokumentací. Města musí tuto problematiku řešit komplexně pro celé městské centrum s ohledem na obyvatele i turisty, kteří jsou zdrojem příjmů podnikatelů. Pro řešení je nutno zpracovat podrobnější dokumentaci jednotlivých sídel. 26

27 CYKLISTICKÁ DOPRAVA A CYKLOTURISTICKÉ TRASY Území SO ORP Přerov je turisticky atraktivní a je v současnosti protkáno bohatou sítí značených turistických tras a cyklotras. Jsou zde vedeny tyto cyklotrasy: č. 5 Jantarova stezka Penčice - Předmostí - Přerov - Prosenice - údolí Bečvy č. 47 Lobodice - Tovačov č Měrovice na Hané - Kojetín - Lobodice č Citov - Rokytnice - Přerov č Citov - brodek u Přerova č Radslavice - Pavlovice u Přerova č Pavlovice u Přerova - Šišma - Bezuchov č Radslavice - Tučín - Podolí - Nové Dvory - Oldřichov (Jantarová stezka) Nejvýznamnější cyklostezkou procházející územím správního obvodu je cyklostezka Bečva, která je vedena podél řeky Bečvy Moravskou Branou až na Valašsko k jejím pramenům. Tato stezka má tři úseky: Velké Karlovice Valašské Meziříčí; Horní Bečva Valašské Meziříčí a Valašské Meziříčí Tovačov. Celková délka činí 152,6 km. SO ORP Přerov prochází úsek z Valašského Meziříčí do Tovačova. Záměrem města Tovačov je prodloužení cyklostezky z Troubek, kde dnes končí, až po soutok řeky Bečvy s řekou Moravou. V budoucnu je uvažováno budování dalších cyklostezek procházejících sledovaným územím. Příkladem je vypracovaná studie na vybudování Arcibiskupské stezky z Kojetína do Tovačova. V území je proto třeba dále rozvíjet služby pro cykloturisty a pěší turisty v rámci rozvoje cestovního ruchu. Jsou záměry na vybudování nových úseků cyklostezek v obcích Tučín, Želatovice. Je plánováno i rozšiřování cyklostezek ve směru na Olomouc, Prostějov a Kroměříž. V obcích ležících na silnicích I. třídy je nutno rovněž budovat cyklostezky mimo silnici z důvodu bezpečnosti dopravy. Totéž platí i pro silnice II. třídy, pokud je na nich vyšší intenzita dopravy a je po nich cyklistická doprava vedena. SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY dobrá dopravní dostupnost území, zejména města Přerova historicky stabilizované železniční koridory PŘÍLEŽITOSTI vyvedení tranzitní dopravy ze zastavěných území měst a obcí budováním D1, R55 a obchvatů obcí silnicemi II. tř. zvyšování bezpečnosti dopravy budováním cyklostezek v městech a obcích kanál D-O-L posílí dopraní infrastrukturu Přerovska v návaznosti na evropské vodní cesty záměr budovat tranzitní dopravní stavby D1 a R55 záměr budovat obchvaty obcí silnic II. tř. rozvoj cyklistické dopravy v sídlech a cykloturistických tras v krajině SLABÉ STRÁNKY HROZBY dlouhodobá stavební uzávěra pro koridor kanálu D-O-L a železničního koridoru VRT nárůst hlukového zatížení, vytvoření barier v krajině liniovými stavbami kanál D-O-L zasáhne do ekosystémů v krajině, do vodního režimu krajiny, zábor ZPF 27

28 TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA ZÁSOBOVÁNÍ VODOU Většina obcí na území SO ORP Přerov je vybavena veřejným vodovodem. Chybějící systém veřejného zásobování vodou je u obce Čelechovice, Lhotka a Nelešovice. Hlavní dodávka pitné vody pro jednotlivé obce je ze skupinového vodovodu Přerov se zdroji Tovačov Troubky, vrty Brodek u Přerova (rezerva mimo provoz). Záložním zdrojem pro zásobování Přerovska je přivaděč Fulnek Hranice (III. větev Ostravského oblastního vodovodu). Dále je na území ORP Přerov provozován vodovod SV Záhoří (zdrojem je JÚ Ústí), SV Kojetín (JÚ Klopotovice, Troubky). Sušice vlastní vodovod, zdrojem vody je studna Oldřichov napojen na systém Sušic Stávající koncepce zásobování pitnou vodou v řešeném území je vyhovující a měla by být zachována i do budoucna. Z nadmístního hlediska jsou v SO ORP Přerov zapracovány tyto záměry ze ZÚR: plocha zátopy suché nádrže Domaželice plocha vhodná pro akumulaci vod Radkovy ODKANALIZOVÁNÍ Město Přerov a město Kojetín jsou odkanalizovány s napojením na městskou čistírnu odpadních vod. Výjimkou jsou některé místní části, kde napojení na čistírnu odpadních vod doposud chybí (např. Kozlovice, Dluhonice, Čekyně). Dále jsou vybudovány čistírny odpadních vod v obcích: Brodek u Přerova, Troubky, Tovačov, Dřevohostice, Lazníky, Oldřichov, Oprostovice, Pavlovice u Přerova, Prosenice, Rokytnice, Stará Ves, Sušice, Šišma, Uhřičice, Vlkoš, Zábeštní Lhota. Obec Horní Moštěnice a Rokytnice přečerpává odpadní vody na ČOV Přerov. Napojení na ČOV Kojetín se uvažuje u obcí Oplocany, Polkovice, Lobodice. Podle Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Olomouckého kraje je uvažováno s výstavbou čistíren u obcí: Beňov, Bezuchov, Bochoř, Buk, Císařov, Cítov, Čechy, Čechovice, Dobrčice, Domaželice (společná ČOV Čechy), Grymov, Hradčany, Kokory, Křenovice, Křtomil, Lazníčky, Lhotka (napojení na ČOV Přerov), Lipová, Líšná, Měrovice nad Hanou, Nahošovice, Nelešovice (možnost společné ČOV s obcí Čelechovice), Podolí, Polkovice, Přestavlky, Radkova Lhota, Radkovy, Radslavice, Radvanice (společná ČOV s obcí Buk), Říkovice, Sobíšky, Stříbrnice, Tučín (společná ČOV s obcí Želatovice), Turovice (společná ČOV s obcí Dřevohostice), Věžky, Výkleky, Žákovice, Želatovice. Realizace těchto záměrů je pak odvislá od získání finančních prostředků. Ve většině případů je navržena nová kanalizace zakončená čistírnou odpadních vod po roce Vzhledem k menším rozpočtům malých obcí se předpokládá budování kanalizací nejdříve ve větších obcích. 28

29 ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM, TEPLEM Z nadmístního hlediska jsou v SO ORP Přerov zapracovány tyto záměry ze ZÚR: vymezení trasy VVTL plynovodu DN 700 Hrušky Příbor vymezení trasy VVTL plynovodu Horní Štěpánov Mostkovice Kojetín, záměr P10 Dalšími záměry z hlediska nadřazených sítí jsou návrhy VTL plynovodů Císařov Brodek u Přerova a Bochoř Radslavice Trnávka vyplývající z Územní energetické koncepce Olomouckého kraje. Všechny obce v řešeném území SO ORP Přerov jsou plynofikovány, zásobování plynem je realizováno přes soustavu VTL plynovodů a VTL regulačních stanic. Ve většině obcí jsou realizovány středotlaké plynovody. V řešeném území SO ORP Přerov je provozováno centrální zásobování teplem (CZT) ve dvou městech Přerov a Kojetín, a to prostřednictvím výroby tepla v teplárně Přerov, nebo prostřednictvím sídlištních či blokových kotelen na zemní plyn. Ani v jednom případě soustavy nezasahují do jiné obce. V ostatních obcích je zásobování teplem decentralizované. S rozšiřováním CZT se v současnosti nepočítá, nelze je však vyloučit ve výhledu. ZÁSOBOVÁNÍ EL. ENERGIÍ Z nadmístního hlediska jsou v SO ORP Přerov zapracovány tyto záměry ze ZUR: vymezení trasy vedení VVN 400 kv č. 456 Nošovice - Prosenice územní rezervu pro koridor nových vedení 400 kv sloužící k vyvedení elektrického výkonu z plánovaného velkého energetického zdroje v Blahutovicích (Moravskoslezský kraj) Na území SO ORP se nenacházejí klasické zdroje elektrické energie a proto je celé území charakteristické importem elektrické energie z jiných regionů. Výjimku tvoří fotovoltaické elektrárny. V řešeném území se nachází významný uzel přenosové soustavy transformační stanice 400/220/110 kv Prosenice. Dále se v území nachází rozvodny TS 110 kv Přerov Dluhonice a Kojetín Račov. Vedení vysokého napětí zajišťuje rozvod elektrické energie do všech obcí. Vedení nízkého napětí zajišťuje dílčí vedení v obcích. S výjimkou centrální části měst Přerov a Kojetín je naprostá většina vedení venkovního provedení, převážně na betonových sloupech. Přenosová kapacita vedení i transformačních stanic je z hlediska rozvoje území dostatečná. SPOJE, TELEKOMUNIKACE Nad řešeným územím SO ORP Přerov procházejí paprsky radioreléových tras ve správě Českých radiokomunikací a.s. a O 2 - ochrana paprsku přichází v úvahu pouze v případě extrémně vysokých staveb, např. větrných elektráren, situovaných ve vzdálenosti do 200 m od osy paprsku. V těchto případech je nezbytně nutné předkládat záměry takových staveb k posouzení provozovateli. Dále řešeným územím procházejí trasy optických kabelů. Optická kabeláž je vedena přes území obcí: Beňov, Brodek u Přerova, Buk, Císařov, Čelechovice, Dobrčice, Horní Moštěnice, Kojetín, Kokory, Krčmaň, Lazníky, Lobodice, Majetín, Oldřichov, Osek nad Bečvou, Pavlovice u Přerova, Podolí, Prosenice, Přerov, Přestavlky, Radvanice, Rokytnice, Říkovice, Stará Ves, Sušice, Tršice, Tučín, Uhřičice, Velký Týnce, Vlkoš a Želatovice. Na území se nacházejí zařízení mobilních operátorů O 2, T-Mobile, Vodafone. 29

30 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY vysoké zastoupení obcí napojených na veřejný vodovod vysoká úroveň zásobování plynem stabilizovaná síť el. energie spojů PŘÍLEŽITOSTI dostavba chybějící technické infrastruktury, zejména v případě vodovodů a kanalizací zakončených s ČOV rozšiřování využití obnovitelných zdrojů pro zajištění centrálního vytápění biomasa využití prostředků z fondů EU na spolufinancování dopravní a technické infrastruktury rozšíření datových sítí SLABÉ STRÁNKY chybějící systémy odkanalizování a likvidace odpadních vod HROZBY umisťování rozsáhlých fotovoltaických elektráren v krajině NAKLÁDÁNÍ S ODPADY Nakládání s odpady na území SO ORP Přerov se v současnosti kromě příslušných legislativních předpisů řídí především Plánem odpadového hospodářství Olomouckého kraje a obecně závaznými vyhláškami jednotlivých měst a obcí. Ke sběru využitelných složek komunálního odpadu na území SO ORP slouží: sběrná místa tj. stanoviště sběrných nádob na veřejných prostranstvích; sběrná střediska odpadů (SSO); komerčně provozované sběrny druhotných surovin, jen zčásti zahrnuté do systému nakládání s odpady. Nebezpečné složky komunálního odpadu lze převážně ukládat v SSO nebo je možno využít formy mobilního svozu speciálním vozidlem. Zbytkový komunální odpad je svážen pověřenou organizací na skládku (Hradčany). Ve správním obvodu byla umístěna skládka pro Tovačovsko a Kojetínsko, která se nachází na území obce Němčice nad Hanou. Je zde možnost ukládat nebezpečné odpady, odpady kategorie ostatní s vyšším podílem biologicky rozložitelné složky a odpadů kategorie ostatní s nižším podílem biologicky rozložitelné složky. V souvislosti s tříděním odpadů jsou všechny obce správního obvodu povinny určit místa, kam mohou občané odkládat komunální odpad a třídit jej. V souladu se zákonem o odpadech jsou občané povinni třídit odpad na papír, sklo, pet-lahve, nápojové kartony, nebezpečný odpad, objemný odpad a zbytkový odpad. SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY vybudovaný funkční systém nakládání s odpady na území SO ORP existence řízené skládky PŘÍLEŽITOSTI SLABÉ STRÁNKY HROZBY vybudování spalovny a využití tepelné energie pro zásobování území (města Přerova) teplem 30

31 C. 7. Sociodemografické podmínky Správní obvod SO ORP Přerov tvoří 59 obcí. Převážně jde o malé obce. K mělo 12 obcí v řešeném území méně než 200 obyvatel a 23 obcí méně než 500 obyvatel. Větších obcí obyvatel bylo 8. V území leží tři města Tovačov (2 508 obyvatel), Kojetín (6 263 obyvatel) a největší Přerov ( obyvatel). K ve správním obvodu ORP Přerov žilo obyvatel. Trend ve vývoji obyvatel byl v období let 2005 až 2009 mírně pozitivní, došlo k obratu z negativního vývoje, kdy docházelo v území ke kontinuálnímu úbytku počtu obyvatel, především v důsledku úbytku obyvatelstva přirozenou měnou. Od roku 2005 byla situace pozitivnější, počet obyvatel v území se mírně zvyšoval, ale zejména díky aktivnímu migračnímu saldu. Ke dni žilo v Olomouckém kraji obyvatel, z toho bylo v SO ORP Přerov obyvatel. To je o lidí méně než v roce V celém kraji dochází k poklesu počtu obyvatel, kromě SO ORP Litovel a SO ORP Olomouc. Zde je patrný mírný nárůst počtu obyvatelstva. Tabulka C.2: Počet obyvatel a jeho vývoj v SO ORP Olomouckého kraje mezi lety 2001, 2011 a 2014 SO ORP Rok Rozdíl mezi lety 2001 a Absolutně Relativně [%] Hranice ,6 Jeseník ,1 Konice ,9 Lipník nad Bečvou ,5 Litovel ,4 Mohelnice ,3 Olomouc Prostějov ,4 Přerov ,5 Šternberk ,5 Šumperk ,1 Uničov ,8 Zábřeh ,5 Olomoucký kraj ,6 Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2001, SLDB 2011, Běžná evidence obyvatel k

32 SO ORP Přerov je velmi členitý správní obvod, který je tvořený 59 obcemi, kde s nejmenším počtem obyvatel je obec Lhotka (57 obyvatel). Věková struktura obyvatelstva v řešeném území je nepříznivá. Podíl seniorů nad 65 let je vyšší než počet dětí ve věku 0 14 let. Index stáří byl v r ,6. Do roku 2013 se index stáří navýšil na hodnotu 134,2, což je nejvyšší hodnota ze všech SO ORP v Olomouckém kraji. Graf C.1: Srovnání indexu stáří v SO ORP Přerov a Olomouckém kraji Zdroj dat: ČSÚ; SL DB 2001, SLDB 2011, Veřejná databáze aktuální k Nejvyšší index stáří v rámci SO ORP Přerov, měla obec Radkova Lhota (v roce 2013 činil 950). Tato hodnota je způsobena vysokým podílem obyvatelstva v postproduktivním věku (51,6 %). Tento údaj je, ale zkreslující, neboť se v obci nachází domov pro seniory. Druhá nejvyšší hodnota indexu stáří je v obci Věžky (216,7). Obec s nejmladším obyvatelstvem jsou Čelechovice, kde index stáří pro rok 2013 byl 52. V dlouhodobém vývoji je vidět velká změna ve věkové struktuře obyvatel v ORP Přerov (viz srovnání v přiloženém kartogramu). V celém území je viditelné stárnutí populace. 32

33 Daňová výtěžnost obcí představuje výši daňových příjmů obce vyjádřenou na obyvatele. Konkrétně se jedná o tyto příjmy: Místní poplatky; Odvod z loterií a podobných her kromě výherních hracích přístrojů; Odvod z hracích přístrojů; Odvody za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu; Poplatky za odnětí pozemků plnění funkcí lesa; Správní poplatky; Daně s příjmů fyzických osob; Daně s příjmů právnických osob; Daň z přidané hodnoty. V roce 2013 byla ve SO ORP Přerov daňová výtěžnost Kč na obyvatele. Oproti minulým rokům jde o nárůst hodnoty. Daňová výtěžnost v Olomouckém kraji od roku 2010 do roku 2011 mírně klesla, ale v roce 2013 došlo k opětovnému nárůstu na Kč na obyvatele. Tabulka C.3: Daňová výtěžnost v SO ORP Olomouckého kraje (v tis. Kč) SO ORP Daňová výtěžnost (v tis. Kč) Daňová výtěžnost na obyvatele (v tis. Kč) Hranice , , ,33 9,7 9,6 11,7 Jeseník , , ,56 9,7 9,6 12,1 Konice , , ,19 8,4 8,3 11,1 Lipník nad Bečvou , , ,16 9,3 9,5 11,4 Litovel , , ,70 9,3 9,3 11,9 Mohelnice , , ,58 9,2 9,2 11,6 Olomouc , , ,00 11,6 11,3 12,6 Prostějov , , ,13 10,3 9,6 11,7 Přerov , , , ,9 11,8 Šternberk , , ,23 9,5 9,9 12,3 Šumperk , , ,82 9,7 9,6 11,7 Uničov , , ,24 9,8 10,1 12,0 Zábřeh , , ,43 8,7 8,6 10,9 Olomoucký kraj , , ,81 10,2 10,0 11,9 Česká republika , , ,21 82,1 84,8 87,8 Zdroj dat: MF ČR Monitor, Bilance příjmů 33

34 34

35 Přes rozsáhlou podnikatelskou činnost si lidé stěžují na nedostatečnou nabídku služeb pro obyvatelstvo a řemesel i sociálních služeb. Vzdělání obyvatelstva v SO ORP Přerov odpovídá celkové úrovni vzdělání v ČR i Olomouckém kraji s velmi mírně nižšími podíly obyvatel s vyššími stupni vzdělání (úplné střední s maturitou, vyšší a vysokoškolské). Velké rozdíly ve vzdělanostní struktuře v ČR jsou však v jednotlivých velikostních skupinách obcí. Jednoznačně ukazují, že převahu nižších stupňů vzdělání ve venkovském osídlení. Naopak, města nad obyvatel, mají výrazně vyšší podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním. Samotné město Přerov má podíl vysokoškolsky vzdělaných obyvatel 12,76 %, přičemž průměrná hodnota správního obvodu je 7,73 %. Největší podíl vysokoškolsky vzdělaných obyvatel je v obci Grymov, kde je tato hodnota vysoce nadprůměrná i ve srovnání s celou ČR. Ze 143 obyvatel obce Grymov v roce 2011, jich bylo 31 vysokoškolsky vzdělaných (podíl 21,67 %). V roce 2011 byl největší podíl obyvatelstva SO ORP Přerov zaměstnán v průmyslu (28,7 %). V zemědělství pracovalo 2,7 % (méně než v celém Olomouckém kraji), ve venkovských obcích byl tento podíl významně vyšší. Ve stavebnictví pracovalo 7,1 % obyvatelstva. Ostatní pracovali v nejrůznějších odvětvích služeb, především v oblasti školství, zdravotnictví a sociální činností, obchodu, opravárenství, dopravy, pošty a telekomunikací. Míra nezaměstnanosti k pro SO ORP Přerov byla 12,3 %. Trend míry nezaměstnanosti je rostoucí. V obcích Měrovice, Sobíšky, Líšná a Domaželice míra nezaměstnanosti přesahovala 20 %. Od ledna 2013 přešlo Ministerstvo práce a sociálních věcí na nový ukazatel registrované nezaměstnanosti v ČR. Tento ukazatel nahrazuje míru nezaměstnanosti a nazývá se podíl nezaměstnaných osob. Jedná se o podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku let ze všech obyvatel ve stejném věku. Podle podílu nezaměstnaných osob, je v rámci Olomouckého kraje na tom nejhůře okres Jeseník. Co se týče okresu Přerov, nejvyšší hodnota byla v roce ,2 %, následně v roce 2013 došlo k mírnému poklesu na 11,9 %. Podíl nezaměstnanosti v okrese Přerov je výrazně horší než v celém Olomouckém kraji a České republice. Graf C.2: Podíl nezaměstnaných v SO ORP, kraji a ČR v letech Zdroj dat: ČSÚ; Veřejná databáze; Data aktuální k daného roku 35

36 Tabulka C.4: Podíl nezaměstnaných osob v okresech Olomouckého kraje Okres Podíl nezaměstnaných osob [%] Jeseník 13,2 11,4 11,7 11,9 Olomouc 8,2 7,6 8,1 9,2 Prostějov 8 7,3 7,8 8,3 Přerov 9,6 8,9 9,6 10,7 Šumperk 9,8 9,1 9,8 10,5 Olomoucký kraj 9,1 8,3 8,9 9,8 Česká republika 7,0 6,7 6,8 7,7 Zdroj dat: ČSÚ; Veřejná databáze; Data aktuální k daného roku V rámci 3. aktualizace ÚAP byl zpracován kartodiagram s vyhodnocením salda migrace (viz níže) a kartogramy zobrazující převažující dojížďku za prací a do škol. Kartodiagram vyjadřuje absolutní hodnoty salda migrace v jednotlivých letech a hrubou míru migračního salda za období let (hodnoty jsou přepočteny ke střednímu stavu obyvatelstva pro daný rok). V kartogramu je posouzena hodnota indexu salda migrace. Záporné hodnoty, tedy úbytek obyvatel, jsou vyhodnoceny jako negativní nebo výrazně negativní, na rozdíl od hodnot kladných, kde je bilance počtu obyvatel za zvolené období kladná. Cílem zobrazení diagramu je zejména sledování trendu salda migrace (jeho rozkolísanost, nebo naopak trvalý nárůst nebo pokles). Saldo migrace vyjadřuje rozdíl v počtu přistěhovalých a vystěhovalých v obcích pro daný rok. Následující kartogramy, znázorňující dojížďku za prací a do škol, vznikly na základě dat ze SLDB Diagramy znázorňují počet osob, které za prací nebo do školy dojíždějí do obce Přerov. Kartogramy vyjadřují počet obcí, které dojíždějí do dané obce za zaměstnáním nebo do škol. Ze získaných dat jsou patrná centra dojížďky, konkrétně se jedná o obce Dřevohostice, Tovačov, Kojetín a Přerov a odlišná spádovost zejména okrajových částí SO ORP. 36

37 37

38 38

39 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY u velkého počtu obcí aktivní migrační saldo struktura vzdělání vhodná pro rozvoj podnikání v průmyslu, stavebnictví, zemědělství a mnohých oborech služeb PŘÍLEŽITOSTI výstavba dálnice D1 příprava ploch vhodných pro usídlení nových podniků rozvoj služeb a vybavenosti měst i venkovských obcí SLABÉ STRÁNKY sídelní struktura s velkým počtem velmi malých obcí nepříznivá věková struktura obyvatelstva nízký průměrný příjem vysoká nezaměstnanost v území HROZBY úbytek obyvatelstva přirozenou měnou stárnutí obyvatelstva zhoršení atraktivity území a pokles migrace do území odliv mladých lidí za lepšími příjmy a bydlením C. 8. Bydlení K roku 2011 bylo v obcích SO ORP Přerov celkem trvale obydlených domů s průměrným stářím 47,7 roků. Celkový bytový fond představoval bytů, v rodinných domech. Trvale obydleno bylo 89,1 % bytů, neobydlených bylo 10,9 %. V kategorii rodinné domy mělo vodovod 92 %, vlastní splachovací záchod 92,2 % a vlastní koupelnu 93,2% obydlených bytů. Dále 27,3 % obydlených bytů v rodinných domech mělo žumpu či jímku a na plyn bylo napojeno 73 % bytů. V kategorii bytové domy vodovod mělo 95,5 %, vlastní splachovací záchod 95,3% a vlastní koupelnu 94,9 % obydlených bytů. Na žumpu nebo jímku bylo napojeno jen 1,6 % obydlených bytů. Plyn mělo zavedeno 74,9 % bytů. Výstavba bytových domů je nízká, preferuje se výstavba rodinných domů v menších satelitních obcích. V oblasti bydlení je území SO ORP Přerov přitažlivá možnost získat relativně levné stavební pozemky pro výstavbu rodinných domů. Někteří stavebníci využívají velmi nízké ceny pozemků v nejmenších obcích, i když vybavenost těchto obci je minimální. Pro malé a stárnoucí obce je to velká šance. SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY dobrá vybavenost bytových domů levné pozemky ve venkovských obcích PŘÍLEŽITOSTI výstavba bydlení pro mladé lidi výstavba bydlení pro seniory SLABÉ STRÁNKY značný podíl neobydleného bytového fondu ve vybraných venkovských obcích chybějící kanalizace a ČOV zejména v malých venkovských obcích nízká výstavba bytů v bytových domech v Přerově nízký počet novostaveb HROZBY nedostatek levnějších bytů pro mladé (migrace do jiných území) chátrání neobydleného domovního fondu 39

40 C. 9. Rekreace Ve SO ORP Přerov se nachází 6 stálých kin, 1 divadlo, 4 muzea, více než 60 veřejných knihoven a řada ostatních kulturních zařízení (často bývalé kulturní domy), 11 středisek pro mládež a 73 sakrálních staveb. Nejlépe je vybaveno město Přerov. Dobrou nabídku kulturních zařízení lze také najít v dalších městech území, v Kojetíně a Tovačově. V území se nacházejí 2 městské památkové zóny, v Přerově a Tovačově a 2 vesnické památkové zóny v Staré Vsi a Lhotce u Přerova a množství dalších kulturních památek. Jedná se jak o památky, které jsou předmětem památkové ochrany, tak o památky místního významu, zejména s církevní tématikou (boží muka, kříže, ) Podmínky pro sportovní aktivity zajišťuje asi 100 hřišť s provozovatelem, 51 tělocvičen, včetně školních, 9 otevřených stadionů, 1 krytý, 1 zimní stadion, 11 koupališť a bazénů, z toho 1 krytý bazén a dalších 58 zařízení pro tělovýchovu a sport se správcem nebo provozovatelem. Nejlépe vybavené pro sportovní aktivity je opět město Přerov. K nejčastějšímu vybavení venkovských obcí v oblasti kultury patří veřejná knihovna, kulturní dům nebo podobné zařízení a sakrální stavba. Podmínky pro sportovní život zajišťují hřiště a tělocvična. Pokud se daří naplnit tato zařízení přitažlivými kulturními a sportovními činnostmi a zařízení odpovídají současným technických a estetickým požadavkům, pak lze toto základní vybavení považovat za vyhovující potřebám malých venkovských obcí s omezenými finančními prostředky. Dalším zvláště odlehlejších obcí v řešeném území je nedostupnost letních či krytých koupališť. V území je několik přírodních vodních ploch vhodných ke koupání či rekreaci, zejména na Přerovsku a Tovačovsku. Podmínky pro zimní rekreaci jsou vzhledem k charakteru území velmi omezené. Potenciál cestovního ruchu není v území zanedbatelný, zejména možnosti jsou v oblasti rozvoje poznávací turistiky, cykloturistiky, agroturistiky a ekoturistiky. V území je však potřeba postupně budovat přitažlivá sportovní a kulturní zařízení, která by nejen zlepšila podmínky pro rekreaci a volnočasové aktivity místních obyvatel, ale podpořily by i rozvoj cestovního ruchu a rozvoj ubytovacích a stravovacích zařízení. SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY prostory pro společenský a kulturní život dobrá nabídka občanské vybavenosti v Přerově a menších městech dobré podmínky pro rozvoj cykloturistiky, agroturistiky a ekoturistiky zajímavá historie a pamětihodnosti Přerova a Tovačova PŘÍLEŽITOSTI SLABÉ STRÁNKY nedostatečná infrastruktura cestovního ruchu a s tím související nerozvinutý potenciál turistických zajímavostí (např. pravěké naleziště Předmostí, památky na dobu působení J. A. Komenského, Tovačovský zámek aj.) HROZBY využití potenciálu kulturního a přírodního dědictví 40

41 C. 10. Hospodářské podmínky Podnikatelské subjekty sídlící ve správním obvodu SO ORP Přerov nejčastěji podnikají v oblasti obchodu, prodeje, oprav a pohostinství, ostatních obchodních služeb, průmyslu, stavebnictví, ostatní veřejné a sociální služby a zemědělství. Celkem na území SO ORP Přerov v roce 2013 působilo ekonomických subjektů, což představuje pokles oproti období 2011 o cca 281 subjektů. Na 1000 obyvatel připadá v průměru 196 podnikatelských (ekonomických) subjektů. Olomoucký kraj měl pro rok ekonomických subjektů na 1000 obyvatel a v celé České republice bylo 256 ekonomických subjektů. Vyhodnocení takto vymezeného indexu ekonomických subjektů bylo provedeno v níže uvedeném kartogramu (detail kartogramu můžeme najít v přílohách). Zjištěné hodnoty jsou rozděleny do pěti intervalů. Jako střední interval hodnocení (střední hodnota indexu) byl zvolen interval kolem průměrné hodnoty SO ORP Přerov (196,1). Na území SO ORP Přerov se vyskytují převážně průměrné až nadprůměrné hodnoty. Obce s nejnižším indexem jsou Radkova Lhota a Císařov. Výhodu pro ekonomický rozvoj v řešeném území je silné centrum - město Přerov, které představuje nezastupitelný stabilizační a rozvojový prvek pro okolní venkovský prostor. Zde se koncentruje nejvyšší podíl ekonomických a sociální aktivit, které jsou představovány vyšším podílem a rozmanitou strukturou výrobního sektoru (sekundéru) a především však služeb (terciéru), případně pak služeb s vysokou přidanou hodnotou (kvartéru). Nezastupitelná je i role malých měst Kojetína a Tovačova. Ta jsou centry občanské vybavenosti, kterou využívají i obce v zázemí. 41

42 SO ORP Přerov má mimořádně příznivé podmínky pro zemědělství. Je to však výhoda dvousečná, protože rozvoj zemědělství přináší pracovní příležitosti a zajišťuje údržbu krajiny, ale na druhé straně je to podnikání s mnoha riziky způsobené nejen problémy s umístěním zboží na trhu. Navíc jsou v zemědělství relativně nízké příjmy a zemědělské regiony v ČR dlouhodobě patří k regionům s nejnižšími příjmy. Celkově je tato situace způsobena poklesem produkce všech zemědělských komodit z rostlinné i živočišné výroby. Hlavním faktorem, který zapříčiňuje propad produkce, je výrazné meziroční snížení cen placených zemědělský prvovýrobcům. Prudké snížení zemědělské výroby se promítlo i do snížení hospodářského výsledku odvětví. Nevýhodou řešeného území je také relativně vysoká míra nezaměstnanosti a malá nabídka volných pracovních míst. Zlepšit situaci ve venkovských obcích může pomoci cílená podpora rozvoje řemesel, malého i středního podnikání i pracovní příležitosti související s rozvojem cestovního ruchu. SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY dobrá podnikatelská aktivita dobrá struktura kvalifikace obyvatelstva pro výrobu, řemesla atp. dobré podmínky pro zemědělství zkušenosti se zemědělskou výrobou a tradice zemědělské výroby struktura vzdělání výhodná pro rozvoj podnikání v průmyslu, stavebnictví, zemědělství a mnohých oborech služeb PŘÍLEŽITOSTI podpora rozvoje drobného podnikání a živností ve venkovských oblastech diverzifikace zemědělství nastartování ekonomického rozvoje Přerova a Kojetína přípravou podmínek pro podnikatele (příprava ploch pro podnikání, snížené nájmy, podpora spolupráce škol a potenciálních zaměstnavatelů jejich absolventů) SLABÉ STRÁNKY nízký průměrný příjem nízké příjmy v zemědělství nadprůměrná nezaměstnanost řady obcí HROZBY růst nezaměstnanosti odliv mladých lidí do regionů s vyšší nabídkou práce a vyššími příjmy 42

43 D. Rozbor udržitelného rozvoje území Přístup ke zpracování rozboru udržitelného rozvoje území jako součástí územně analytických podkladů vychází z certifikované metodiky zpracované pro potřeby Ministerstva pro místní rozvoj ČR v rámci projektu Udržitelný rozvoj v územním plánování zpracovaného společnostmi PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. a Atelier T-plan, s.r.o. D. 1. Metodika zpracování RURÚ a související legislativa V této kapitole je popsána legislativa, z níž vychází metodika zpracování rozboru udržitelného rozvoje území (tedy vyhodnocení vyváženosti územních podmínek v obcích z pohledu pilířů udržitelného rozvoje a z pohledu témat, která jsou v rámci ÚAP hodnocena). Dále jsou uvedená další specifická východiska, na nichž jsou postaveny principy metodiky zpracování rozboru udržitelného rozvoje území (dále jen RURÚ). SOUVISEJÍCÍ LEGISLATIVA Metodika pro zpracování rozboru udržitelného rozvoje území (RURÚ) vychází ze Zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu v platném znění (dále jen Stavební zákon ) a Vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech a územně plánovací dokumentaci v platném znění (dále jen Vyhláška ÚAP ). Cíle územního plánování v oblasti udržitelného rozvoje jsou v rámci tohoto dokumentu pojaty v souladu s ust. 18 odst. 1 a 2 Stavebního zákona: Vytváření předpokladů pro výstavbu a udržitelný rozvoj území spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé prostředí, pro hospodářský rozvoj a soudržnost obyvatel v území, který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích. Zajištění těchto předpokladů soustavným a komplexním řešením účelného využití a prostorového uspořádání území s cílem dosažení obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území. Za tímto účelem sleduje společenský a hospodářský potenciál rozvoje. K ustanovení odst. 1 je třeba upřesnit, že termín příznivé podmínky (ve smyslu kvalitní ) se vztahuje ke všem pilířům udržitelného rozvoje a je významově nadřazen vyváženému vztahu těchto podmínek. Ust. 18 odst. 1 lze tedy výstižněji interpretovat jako vytváření územních podmínek pro kvalitní prostředí, hospodářský rozvoj a soudržnost společenství obyvatel v území. 43

44 Územně analytické podklady jsou dle Vyhlášky ÚAP rozdělené do dvou částí: A. podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území, které obsahují datový model a výkres hodnot území, zejména urbanistických a architektonických, výkres limitů využití území, výkres záměrů na provedení změn v území; podklady dále zahrnují údaje o území, zjištění vyplývající z průzkumů území a další dostupné informace, například statistické údaje. B. rozbor udržitelného rozvoje území, který Vyhláška ÚAP ( 4 odst. 1), písm. b)) definuje následovně: 1. zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území s uvedením jeho silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb v tematickém členění zejména na horninové prostředí a geologii, vodní režim, hygienu ho prostředí, ochranu přírody a krajiny, zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa, veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, sociodemografické podmínky, bydlení, rekreaci, hospodářské podmínky; závěrem těchto tematických zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území je vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro příznivé prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, 2. určení problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích zahrnující zejména požadavky na odstranění nebo omezení urbanistických, dopravních a hygienických závad, vzájemné střety záměrů na provedení změn v území a střetů těchto záměrů s limity využití území, slabých stránek, hrozeb a rizik souvisejících s nevyvážeností územních podmínek udržitelného rozvoje území. Metodika dále vychází z metodického návodu pořizování územně analytických podkladů a jejich aktualizací, který byl aktualizován v souvislosti s přípravou 3. úplné aktualizace ÚAP obcí i krajů v dubnu 2014 a vydán 2. května 2014, včetně všech souvisejících metodických návodů. VÝCHODISKA METODIKY Při tvorbě metodiky řešitelský tým vycházel z těchto tezí: 1. Dekompozice složek území do témat a podtémat vycházelo se z témat nadefinovaných v rámci 4, odst. 1, písmeno b) Vyhlášky č. 500/2006 Sb. v platném znění, kde je uvedeno celkem 10 témat. V rámci každého tématu byla nadefinována sada podtémat. 2. Proces operacionalizace přiřazení indikátorů k jednotlivým podtématům. Všechny klíčové a sekundární indikátory vstupující do hodnocení jsou součástí podkladů pro RURÚ. Indikátory vycházejí z datového modelu a z dostupných veřejných databází ČSÚ, příp. z resortních databází (např. MPSV, MF). 44

45 Schéma D.1: Vztah ÚAP a ÚPD Zdroj: PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o Přístup ke zpracování RURÚ na úrovni ORP Na úrovni ORP vychází expert z dat a ze znalosti území, kterou je nutné rozšířit doplňkovými průzkumy. Příkladem jsou průzkumy provedené na území SO ORP Přerov v roce 2011 a 2012 (zjišťování hodnot území, projevy eroze a splachy zemědělské půdy), a v roce 2014 (doplňující průzkum urbanistických hodnot v místních částech města Přerova a zjišťování informací při dotazování starostů jednotlivých obcí). Výsledky expertního hodnocení jsou znázorněny formou hvězdicového grafu (améby) a kartogramů, které odpovídají vyhodnocení obcí v analyzovaném území. 45

46 D. 2. Postup zpracování RURÚ Postup zpracování rozboru udržitelného rozvoje území dle výše zmíněné certifikované metodiky je založen na multikriteriálním přístupu, tzn. území je hodnoceno na základě dat za indikátory. Hhodnocení jednotlivých podtémat a témat je provedeno separátně a hodnocení vyváženosti územních podmínek za jednotlivé pilíře je následně přepočteno prostřednictvím sady vah těchto podtémat na pilíře (každé podtéma ovlivňuje různé pilíře jinou vahou). Grafickými výstupy RURÚ jsou kartogramy za jednotlivé pilíře, celkový kartogram vyváženosti územních podmínek, hvězdicovité grafy za každou obec a výkres problémů k řešení v ÚPD. VYVÁŽENOST ÚZEMNÍCH PODMÍNEK Nejnižší analytickou jednotkou je obec (na úrovni kraje i SO ORP), ke které jsou vztaženy všechny indikátory a hodnocení podtémat. Udržitelný rozvoj na úrovni obce je hodnocen na základě témat a je znázorněn paprskovitým grafem (améba). Vyváženost vztahu územních podmínek na úrovni SO ORP vychází z hodnocení podtémat a je znázorněna třemi kartogramy dle pilířů. Schéma D.2: Postup od ohodnocených podtémat po ohodnocení témat a vyváženosti pilířů Zdroj: PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o Celý postup je schématický znázorněn a podrobněji rozveden v kapitole I. Příloha k metodice vyváženosti územních podmínek. 46

47 Vyváženost pilířů Vyváženost pilířů udržitelného rozvoje v obcích sledovaného území je vizualizována pomocí sady tří kartogramů za každý pilíř (environmentální, ekonomický a sociální) zvlášť. V každém kartogramu je znázorněno pomocí sedmistupňové barevné škály vyhodnocení územních podmínek za jednotlivé pilíře (územní podmínky pro příznivé prostředí; územní podmínky pro hospodářský rozvoj a územní podmínky pro soudržnost společenství obyvatel). Vyváženost témat Vyváženost témat udržitelného rozvoje je znázorněno za každou obec zvlášť hvězdicovitým grafem (améba). Graf znázorňuje stav daného tématu v obci a také vztah jednotlivých témat čím dále je vrchol grafu od jeho středu, tím je stav v dané obci příznivější a naopak (z grafu se tedy dají identifikovat témata s dobrým, resp. špatným stavem v dané obci). Graf D.1: Paprskovitý graf (améba) pro vizualizaci vyváženosti územních podmínek jednotlivých území Zdroj: PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o Vysvětlivky: 1 Reliéf, horninové prostředí a geologie, 2 Vodní režim, 3 Hygiena ho prostředí, 4 Ochrana přírody a krajiny, 5 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa, 6 Technická infrastruktura, 7 Dopravní infrastruktura, 8 Sociodemografické podmínky, 9 Bydlení, 10 Rekreace, 11 Hospodářské podmínky, 12 Zájmy ochrany a bezpečnosti území 47

48 VYHODNOCENÍ ÚZEMNÍCH PODMÍNEK PRO UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ Vyhodnocení vyváženosti územních podmínek jednotlivých pilířů udržitelného rozvoje území (+/-) se za každou obec zaznamená do tabulky, ve které se určí vyváženost vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj území jako souhrn hodnocení územních podmínek za jednotlivé pilíře (environmentální, hospodářský a sociální) udržitelného rozvoje území. Na základě kombinace vyhodnocení územních podmínek se každá obec zařadí do jedné z osmi kategorií vyváženosti vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj území. Možné kombinace jsou uvedeny v následující tabulce. Podle uvedené tabulky je vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území za jednotlivé obce znázorněn v kartogramu, který vizualizuje vztah území obcí v rámci SO ORP podle vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území. V kartogramu se užijí tabulkou doporučené barvy, viz níže: Tabulka D.1: Kategorie zařazení jednotlivých obcí dle stavu vyváženosti územních podmínek Kategorie zařazení obce pro příznivé prostředí Územní podmínky pro hospodářský rozvoj pro soudržnost společenství obyvatel území Vyváženost vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj území Z H S dobrý stav špatný stav Z, H, S žádné Vyjádření v kartogramu 2a Z, H S S 2b Z, S H H 2c H, S Z Z 3a Z H, S H, S 3b H Z, S Z, S 3c S Z, H Z, H žádné Z, H, S Z, H, S Legenda: + dobrý stav - špatný stav 48

49 ODŮVODNĚNÍ VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI ÚZEMNÍCH PODMÍNEK PRO UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ Výše uvedená certifikovaná metodika, jež vznikla v rámci projektu Udržitelný rozvoj v územním plánování, podle níž bylo zpracováno vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro URÚ, používá takový postup, kdy je vyváženost územních podmínek vyhodnocena na základě indikátorů nadefinovaných v tematickém členění vyplývajícím z Vyhlášky č. 500/2006 Sb. v platném znění a na základě expertního posouzení. Samostatně je součástí tohoto dokumentu v elektronické podobě Komplexní tabulka k vyhodnocení vyváženosti URÚ. V této tabulce jsou uvedeny indikátory použité pro vyhodnocení podmínek v rámci jednotlivých podtémat a témat s rozdělení na klíčové indikátory, jež vypovídají zásadní informace o stavu území v daném tématu, a sekundární indikátory, které tvoří podklad pro expertní rozhodnutí. Na základě dat za jednotlivé indikátory a na základě místních znalostí území následně expert provedl ohodnocení jednotlivých podtémat na škále <-3;+3>. Specifikem použité metodiky je to, že pro vyhodnocení jednotlivých pilířů (environmentálního, hospodářského a sociálního) nejsou striktně přiřazena témata, resp. indikátory, avšak jedno téma, resp. podtéma může ovlivňovat více než jeden pilíř (příkladem je dopravní infrastruktura napojení území na silniční síť pozitivním způsobem ovlivňuje hospodářský a sociální pilíř a negativně působí na environmentální pilíř). Na environmentální pilíř pozitivně působí kladné ohodnocení níže uvedených podtémat: Geologické podmínky pro umisťování staveb a ostatní geologická rizika (HG1) Hydrologické a hydrogeologické poměry (V1) Vodní zdroje jejich význam a ochrana (V2) Kvalita ovzduší (HŽP1) Staré zátěže, odpady a odpadové hospodářství, brownfields (HŽP2) Hluková zátěž (HŽP3) Krajina (OPK1) Přírodní potenciál území a jeho ochrana (OPK2) Zemědělský půdní fond (ZPF1) Pozemky určené k plnění funkcí lesa (ZPF2) Odvádění a zneškodňování odpadních vod (TI2) Ohrožení území přírodními jevy a jiná rizika (ZOB2) Naopak kladný stav níže uvedených podtémat působí negativně na územní podmínky pro příznivé prostředí: Těžba nerostných surovin (HG2) Silniční síť (VDI1) Rozvojový potenciál území pro ekonomické aktivity (HP2) Na sociální pilíř pozitivně působí kladné ohodnocení níže uvedených podtémat: Vodní zdroje jejich význam a ochrana (V2) Záplavová území (V3) Hluková zátěž (HŽP3) Zásobování pitnou vodou (TI1) Odvádění a zneškodňování odpadních vod (TI2) Zásobování plynem (TI3) Zásobování teplem CZT (TI4) Zásobování elektrickou energií a kapacita přenosové sítě (TI5) Spoje pokrytí území signály (TI6) Silniční síť (VDI1) Železniční síť (VDI2) 49

50 Dopravní obslužnost území veřejnou dopravou (VDI5) Sídelní struktura (SD1) Demo-sociální situace (SD2) Občanská vybavenost (SD3) Bytový fond a jeho struktura (B1) Stáří a kvalita bytového fondu (B2) Dostupnost bydlení pro obyvatelstvo (B3) Ekonomická funkce území (HP1) Trh práce nabídka, poptávka (HP4) Zdroje a užití veřejných rozpočtů (HP5) Ohrožení území přírodních jevy a jiná rizika (ZOB2) Naopak kladný stav níže uvedených podtémat působí negativně na územní podmínky pro soudržnost společenství obyvatel území: Těžba nerostných surovin (HG2) Na hospodářský pilíř pozitivně působí kladné ohodnocení níže uvedených podtémat: Geologické podmínky pro umisťování staveb a ostatní geologická rizika (HG1) Těžba nerostných surovin (HG2) Hydrologické a hydrogeologické poměry (V1) Vodní zdroje jejich význam a ochrana (V2) Záplavová území (V3) Zásobování pitnou vodou (TI1) Zásobování elektrickou energií a kapacita přenosové sítě (TI5) Spoje pokrytí území signály (TI6) Silniční síť (VDI1) Železniční síť (VDI2) Letecká doprava (VDI3) Vodní doprava (VDI4) Sídelní struktura (SD1) Demo-sociální situace (SD2) Občanská vybavenost (SD3) Rekreační atraktivity (R1) Rekreační infrastruktura (R2) Individuální rekreace (R3) Ekonomická funkce území (HP1) Rozvojový potenciál území pro ekonomické aktivity (HP2) Struktura ekonomických subjektů (HP3) Trh práce nabídka, poptávka (HP4) Zdroje a užití veřejných rozpočtů (HP5) Ohrožení území přírodních jevy a jiná rizika (ZOB2) Naopak kladný stav níže uvedených podtémat působí negativně na územní podmínky pro hospodářský rozvoj území: Přírodní potenciál území a jeho ochrana (OPK2) 50

51 Závěr: Výstupy vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek jednotlivých pilířů jsou uvedeny v následující kapitole E. Výsledky vyváženosti témat v obcích jsou uvedeny primárně v dokumentu Karty obcí a jsou vizualizovány hvězdicovitým grafem, jenž ukazuje vztah jednotlivých témat hodnocených v rámci každé obce v území. Výsledky vyváženosti pilířů jsou vizualizovány celkem čtyřmi kartogramy (za každý pilíř zvlášť a celková vyváženost území, kde jsou všechny obce rozkategorizovány do čtyř tříd dle toho, kolik pilířů bylo v dané obci ohodnoceno pozitivně / negativně). Základní odůvodnění výsledků vyváženosti územních podmínek je uvedeno přímo v následující kapitole u odpovídajících kartogramů. Při použití výše popsaného metodického postupu však pro jeho robustnost nelze přímo identifikovat, který konkrétní indikátor v dané obci ovlivnil výsledky vyváženosti. Významnou pozici v celém postupu vyváženosti má rovněž místní znalost území experta, jež může v případě nutnosti korigovat vyhodnocení vzešlé z dat za jednotlivé indikátory. Odůvodnění vyhodnocení vyváženosti územních podmínek z pohledu jednotlivých pilířů URÚ je uvedeno v příloze (tabulka I. 11). Vzhledem k množství podtémat/indikátorů viz výše, které vstupují do hodnocení vyváženosti, se jedná pouze o základní odůvodnění. 51

52 E. Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek jednotlivých pilířů VYVÁŽENOST TÉMAT V OBCÍCH Vyváženost témat je analyzována dle jejich ohodnocení v jednotlivých tématech. Výsledky pro každou obec jsou uvedeny v grafech v dokumentu Karty obcí. VYVÁŽENOST TÉMAT V PILÍŘÍCH Vyváženost jednotlivých pilířů vychází z ohodnocení kritérií a jejich váze na daný pilíř. Vyváženost je provedena pro každý pilíř zvlášť, s tím, že kritéria ovlivňují více než jeden pilíř. Do každého pilíře se váhami přiřadí kritéria, která negativně či pozitivně ovlivňují daný pilíř, vyváženost je graficky ztvárněna do kartogramu. Na základě vypočtení vlivu kritérií na jednotlivé pilíře pomocí vah byl vyhodnocen stav pilířů pro každou obec. Obce jsou hodnoceny na škále (-3;3). Hodnota -3 představuje nejhorší stav v daném pilíři, hodnota +3 představuje nejlepší situaci v daném pilíři. V daných pilířích se extrémní hodnoty nemusí vždy vyskytovat. Vyhodnocení vyváženosti environmentálního pilíře Mapa E.1: Kartogram vyváženosti environmentálního pilíře 52

53 Tři obce správního obvodu dosahují nejhoršího možného hodnocení v environmentálním pilíři (-3). Jedná se o Přerov, Kokory a Výkleky. Tyto obce mají minimální investice do půdy za účelem zlepšení její úrodnosti, na jejich území jen minimálně (Přerov) zasahují chráněné oblasti přírody a krajiny nebo zde zcela schází (Kokory, Výkleky). Na území Přerova se nachází velký počet starých ekologických zátěží a kontaminovaných ploch a město leží v aktivní záplavové zóně. Nejlepší situace je v obci Vlkoš a Troubky. Na území těchto obcí se nachází povrchové a podzemní vodní zdroje, téměř celé území obcí je v chráněné oblasti přirozené akumulace vod, velká část obce Troubky se nachází v oblasti NATURA Obě obce mají kvalitní půdní fond a vysoký podíl lesních ploch na celkové rozloze. Vyhodnocení vyváženosti sociálního pilíře Mapa E.2: Kartogram vyváženosti sociálního pilíře. Kladné hodnocení sociálního pilíře dosahují obce, které disponují vyváženou sídelní strukturou, kvalitní občanskou a technickou vybaveností, dobrou dopravní dostupností a příznivým věkovým složením obyvatelstva. V SO ORP Přerov se jedná zejména o město Přerov a jeho nejbližší okolí obec Horní Moštěnice, Brodek u Přerova, Říkovice, Vlkoš, Rokytnice a Prosenice. Kladné hodnocení má i Kojetín a přilehlé Měrovice nad Hanou. Nejhorší hodnocení v sociálním pilíři mají obce v okrajových částech správního obvodu. Konkrétně se jedná o obce Stříbrnice, Polkovice, Oplocany, Výkleky, Šišma, Křtomil, Lipová, Turovice a Nahošovice. Tyto obce vykazují zápornou hrubou míru celkového přírůstku obyvatel, vysoký podíl obyvatel v poproduktivním věku, základní občanská vybavenost je zde minimální nebo zcela schází. Vzhledem k poloze mají tyto obce i špatnou dostupnost do administrativních center. 53

54 Vyhodnocení vyváženosti ekonomického pilíře Mapa E.3: Kartogram vyváženosti ekonomického pilíře Ohodnocení ekonomické oblasti je mimo jiné ovlivněno velikostí sídla. Nejlepšího stavu dosahuje město Přerov, které tvoří nejen ekonomické centrum správního obvodu. Příznivých hodnot dále dosahuje město Tovačov a městys Brodek u Přerova. Tyto sídla disponují silnou a stabilizovanou podnikatelskou základnou, dosahují nejvyšších daňových výtěžností a vykazují vyšší ekonomický potenciál. Nejhorší situace je v obci Prosenice a Pavlovice u Přerova. Tyto obce mají špatný technický stav bytového fondu, nízkou míru podnikatelské aktivity, v Prosenicích došlo k výraznému úbytku pracovních míst a Pavlovice u Přerova vykazují nejvyšší dluhovou službu ze všech obcí SO ORP. 54

55 VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI ÚZEMNÍCH PODMÍNEK PRO UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ Ve správním obvodě obce s rozšířenou působností Přerov jsou, dle metodiky vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území, nejlépe hodnoceny obce Měrovice nad Hanou, Tovačov, Troubky, Vlkoš, Říkovice, Horní Moštěnice, Rokytnice, Brodek u Přerova, Želatovice, Tučín, Radslavice, Sušice, Buk, Radvanice a Lazníky. U všech těchto obcí je Sociální, Environmentální i Ekonomický pilíř hodnocen kladně. Naopak nejhorší hodnocení mají obce Stříbrnice, Křenovice, Polkovice, Oplocany, Dobrčice, Sobíšky, Hradčany, Lipová, Radkovy, Radkova Lhota, Oprostovice a Žákovice. Tyto obce mají negativní hodnocení ve všech pilířích. Mapa E.4: Vztah území podle vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území 55

56 Tabulka E.1: Vztah území podle vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území Obec Environmentální pilíř Sociální pilíř Ekonomický pilíř Kategorie Beňov b Bezuchov b Bochoř c Brodek u Přerova Buk Císařov c Citov c Čechy a Čelechovice c Dobrčice Domaželice c Dřevohostice c Grymov c Horní Moštěnice Hradčany Kojetín c Kokory b Křenovice Křtomil a Lazníčky b Lazníky Lhotka a Lipová Líšná a Lobodice a Měrovice nad Hanou Nahošovice a Nelešovice a Oldřichov b Oplocany Oprostovice Pavlovice u Přerova b Podolí a Polkovice Prosenice c Přerov c Přestavlky a Radkova Lhota Radkovy Radslavice Radvanice Rokytnice

57 Obec Environmentální pilíř Sociální pilíř Ekonomický pilíř Kategorie Říkovice Sobíšky Stará Ves c Stříbrnice Sušice Šišma a Tovačov Troubky Tučín Turovice a Uhřičice a Věžky a Vlkoš Výkleky b Zábeštní Lhota a Žákovice Želatovice

58 identifikace obec typ problému popis problému význam problému původ problému časový horizont dopad poznámka F. Vymezené problémy k řešení v ÚPD Ze SWOT analýz obcí a závěrů RURÚ vystupují dvě skupiny problémů. Problémy řešitelné v ÚPD (viz tabulka níže) a problémy neřešitelné v ÚPD, či jen řešitelné zprostředkovaně (např. nezaměstnanost, věková a vzdělanostní struktura obyvatelstva, apod.). Přehled problémů řešitelných mimo ÚPD je uveden v druhé části této dokumentace v tzv. Kartách obcí. V souladu s 29 stavebního zákona, ukládá zákon pořizovateli také projednat úplnou aktualizaci ÚAP v rozsahu problémů k řešení v územně plánovacích podkladech s obcemi ve svém správním obvodu. Celkově se uskutečněného projednání ohledně doplnění záměrů a problémů obcí v průběhu června až srpna zúčastnilo 50 z celkem oslovených 58 obcí (86% obcí). Veřejného projednání návrhu dokumentace 3. úplné aktualizace ÚAP 2014 v říjnu 2014 se zúčastnilo 9 zástupců ze všech oslovených obcí. ŽP3 ŽP5 BEŇOV Bezuchov Bezuchov D6 Bezuchov dopravní D2 ŽP1 ŽP11 ŽP3 U9 ŽP7 BEZUCHOV nesoulad vymezeného ÚSES v ÚPD a ZUR problém vymezení ploch pro akumulaci povrchových vod střet silnice II. třídy s výhledovým záměrem vodní nádrže Radkovy BOCHOŘ nadmístní SWOT krátkodobý ZÚR OK/ÚPD obce nadmístní obec krátkodobý ZÚR OK nadmístní dlouhodobý ZÚR OK Brodek u Přerova Brodek u Přerova Brodek u Přerova Buk dopravní BRODEK U PŘEROVA problém vymezení a hájení rezervy záměru průplavu DOL nadmístní SWOT dlouhodobý ZUR eroze - splachování zeminy místní obec krátkodobý ÚPD obce řešení protipovodňové ochrany - ohrožení obce lokálními povodněmi BUK nesoulad vymezeného ÚSES v ÚPD a ZUR CÍSAŘOV místní SWOT ÚPD obce nadmístní SWOT krátkodobý ÚPD obce definováno ze SWOT CITOV Čechy Čelechovice urbanistický/vyu žití území ČECHY střet aktivní zóny záplavového území a zastavitelných ploch ČELECHOVICE místní SWOT dlouhodobý ÚPD obce problém vymezení plochy pro ČOV místní SWOT dlouhodobý ÚPD obce 58

59 ŽP7 U11 ŽP10 ŽP6 U9 U2 ŽP1 ŽP6 ŽP5 ŽP7 ŽP6 ŽP3 ŽP3 Dobrčice Domaželice Domaželice Domaželice Domaželice Dřevohostice Dřevohostice Dřevohostice Dřevohostice Grymov Horní Moštěnice Horní Moštěnice Hradčany urbanistický/ využití území urbanistický/ využití území urbanistický/ využití území vymezení ploch a koridorů pro kanalizace a ČOV DOBRČICE DOMAŽELICE návrh nových zastavitelných ploch pro bydlení místní SWOT dlouhodobý ÚPD obce místní SWOT krátkodobý ÚPD obce řešení odkanalizování obce místní SWOT dlouhodobý ÚPD obce řešení protipovodňové ochrany nadmístní obec krátkodobý ÚPD obce střet aktivní zóny záplavového území a zastavitelných ploch DŘEVOHOSTICE nadmístní SWOT dlouhodobý ÚPD obce přívalové vody - riziko zaplavení obce místní obec krátkodobý ÚPD obce eroze - splachování zeminy místní obec krátkodobý ÚPD obce řešení protipovodňové ochrany nadmístní obec krátkodobý ÚPD obce problém vymezení ploch pro akumulaci povrchových vod vymezení ploch a koridorů pro kanalizaci a ČOV GRYMOV HORNÍ MOŠTĚNICE nadmístní obec krátkodobý ZÚR OK místní SWOT dlouhodobý ÚPD obce řešení protipovodňové ochrany nadmístní obec krátkodobý ÚPD obce nesoulad vymezeného ÚSES v ÚPD a ZUR HRADČANY nesoulad vymezeného ÚSES v ÚPD a ZUR KOJETÍN místní obec dlouhodobý ÚPD obce nadmístní SWOT krátkodobý ÚPD obce definováno ze SWOT definováno ze SWOT D2 Kokory dopravní ŽP6 ŽP3 Kokory Kokory KOKORY problém vymezení a hájení rezervy záměru průplavu DOL nadmístní SWOT dlouhodobý ZUR, ÚPD obce řešení protipovodňové ochrany nadmístní obec krátkodobý ÚPD obce nesoulad vymezeného ÚSES v ÚPD a ZUR místní obec dlouhodobý ÚPD obce D8 Kokory dopravní Pěší a cyklistická lávka do Lukové místní obec dlouhodobý ÚPD obce D9 Kokory dopravní Vymezení koridoru komunikace R55 nadmístní obec dlouhodobý ÚPD obce U9 ŽP6 U2 ŽP1 ŽP3 Křenovice Křenovice Křtomil Křtomil Křtomil urbanistický/ využití území urbanistický/ využití území KŘENOVICE střet aktivní zóny záplavového území a zastavitelných ploch nadmístní SWOT dlouhodobý ÚPD obce řešení protipovodňové ochrany nadmístní obec krátkodobý ÚPD obce ohrožení zastavěného území lokálními povodněmi KŘTOMIL místní obec krátkodobý ÚPD obce eroze - splachování zeminy místní obec krátkodobý ÚPD obce nesoulad vymezeného ÚSES v ÚPD a ZUR (vyřešeno aktualizací č.1 ZÚR) místní SWOT krátkodobý ÚPD obce problém vyřešen 59

60 ŽP1 ŽP7 ŽP3 ŽP1 U2 ŽP7 U9 ŽP6 ŽP6 Lazníčky Lazníčky Lazníčky Lazníky Lhotka Urbanistický /využití území LAZNÍČKY eroze - splachování zeminy místní obec krátkodobý ÚPD obce problém vymezení a hájení ploch a koridorů pro řešení kanalizace a ČOV nesoulad vymezeného ÚSES v ÚPD a ZUR LAZNÍKY místní SWOT dlouhodobý ÚPD obce nadmístní SWOT krátkodobý ÚPD obce eroze - splachování zeminy místní obec krátkodobý ÚPD obce LHOTKA přívalové vody - riziko zaplavení obce místní obec krátkodobý LIPOVÁ problém vyřešen - zrealizováno Líšná Lobodice Lobodice urbanistický/ využití území LIŠNÁ problém vymezení a hájení ploch a koridorů pro řešení ČOV a kanalizace LOBODICE střet aktivní zóny záplavového území a zastavitelných ploch místní SWOT dlouhodobý ÚPD obce nadmístní SWOT dlouhodobý ÚPD obce řešení protipovodňové ochrany nadmístní obec krátkodobý ÚPD obce MĚROVICE NAD HANOU NAHOŠOVICE NELEŠOVICE Oldřichov OLDŘICHOV řešení protipovodňové ochrany - revize zasažení území Oseckým poldrem OPLOCANY nadmístní obec krátkodobý ÚPD obce OPROSTOVICE ŽP5 U2 ŽP1 ŽP3 ŽP7 U2 ŽP1 Oprostovice Oprostovice Pavlovice u Přerova Pavlovice u Přerova Podolí Polkovice Polkovice urbanistický/ využití území urbanistický/vyu žití území problém vymezení plochy pro akumulaci povrchových vod ohrožení zastavěného území lokálními povodněmi PAVLOVICE U PŘEROVA nadmístní obec krátkodobý ZÚR OK místní obec krátkodobý ÚPD obce eroze - splachování zeminy místní obec krátkodobý ÚPD obce nesoulad vymezeného ÚSES v ÚPD a ZUR PODOLÍ nadmístní SWOT krátkodobý ÚPD obce problém vymezení plochy pro ČOV místní SWOT dlouhodobý ÚPD obce POLKOVICE ohrožení zastavěného území lokální povodní místní obec krátkodobý ÚPD obce eroze - splachování zeminy místní obec krátkodobý ÚPD obce 60

61 D8 Prosenice dopravní D2 Přerov dopravní ŽP1 ŽP7 ŽP3 ŽP5 Přestavlky Přestavlky Přestavlky Radkova Lhota PROSENICE řešení bezpečné trasy pro pěší a cyklisty do Buku a Radvanic PŘEROV problém vymezení a hájení rezervy záměru průplavu DOL PŘESTAVLKY 61 místní obec dlouhodobý ÚPD obce nadmístní SWOT dlouhodobý ZUR eroze - splachování zeminy místní obec krátkodobý ÚPD obce problém vymezení a hájení ploch a koridorů pro řešení ČOV a kanalizace nesoulad vymezeného ÚSES v ÚPD a ZUR RADKOVA LHOTA problém vymezení ploch pro akumulaci povrchových vod a jejího střetu s lokalitou Natura a ÚSES RADKOVY místní SWOT dlouhodobý ÚPD obce místní obec dlouhodobý ÚPD obce nadmístní obec krátkodobý ZÚR OK RADSLAVICE RADVANICE D2 Rokytnice dopravní D8 Rokytnice dopravní ŽP3 U9 ŽP6 ŽP3 ŽP7 ŽP1 ŽP3 ŽP1 ŽP3 Rokytnice Říkovice Říkovice Sobíšky Sobíšky Stará Ves Stará Ves urbanistický/ využití území ROKYTNICE problém vymezení a hájení rezervy záměru průplavu DOL, VRT a R55 Cyklostezka do Přerova a Brodku u Přerova nesoulad vymezeného ÚSES v ÚPD a ZUR ŘÍKOVICE střet aktivní zóny záplavového území a zastavitelných ploch nadmístní SWOT dlouhodobý ZUR místní SWOT krátkodobý ÚPD obce místní obec dlouhodobý ÚPD obce nadmístní SWOT dlouhodobý ÚPD obce řešení protipovodňové ochrany nadmístní obec krátkodobý ÚPD obce SOBÍŠKY nesoulad vymezeného ÚSES v ÚPD a ZUR vymezení ploch a koridorů pro kanalizace a ČOV STARÁ VES nadmístní SWOT krátkodobý ÚPD obce místní SWOT dlouhodobý ÚPD obce eroze - splachování zeminy místní obec krátkodobý ÚPD obce nesoulad vymezeného ÚSES v ÚPD a ZUR STŘÍBRNICE místní obec dlouhodobý ÚPD obce Sušice Šišma SUŠICE eroze - splachování zeminy místní obec krátkodobý ÚPD obce ŠIŠMA nesoulad vymezeného ÚSES v ÚPD a ZUR TOVAČOV nadmístní SWOT krátkodobý ÚPD obce D3 Tovačov dopravní cyklotrasa vedená po silnici II. třídy místní SWOT krátkodobý ÚPD obce U9 Tovačov urbanistický/ využití území střet aktivní zóny záplavového území a zastavitelných ploch nadmístní SWOT dlouhodobý ÚPD obce

62 D2 Troubky dopravní U9 ŽP6 ŽP3 Troubky Troubky Troubky urbanistický/ využití území TROUBKY problém vymezení a hájení rezervy záměru průplavu DOL střet aktivní zóny záplavového území a zastavitelných ploch nadmístní SWOT dlouhodobý ZUR, ÚPD obce nadmístní SWOT dlouhodobý ÚPD obce řešení protipovodňové ochrany nadmístní obec krátkodobý ÚPD obce nesoulad vymezeného ÚSES v ÚPD a ZUR TUČÍN nadmístní obec dlouhodobý ÚPD obce TUROVICE D2 Uhřičice dopravní ŽP6 ŽP8 Uhřičice Uhřičice D1 Věžky dopravní U2 ŽP6 Věžky Věžky urbanistický/vyu žití území D1 Vlkoš dopravní ŽP1 ŽP5 ŽP1 ŽP3 UHŘIČICE problém vymezení a hájení rezervy záměru průplavu DOL nadmístní SWOT dlouhodobý ZUR, ÚPD obce řešení protipovodňové ochrany nadmístní SWOT krátkodobý ÚPD obce zvyšování stability krajiny - ÚSES místní obec dlouhodobý ÚPD obce VĚŽKY Chybějící koridor přeložky silnice II/436 v územním plánu Věžky vyplývající z řešení v územním plánu Vlkoš nadmístní ÚPD krátkodobý ÚPD obce přívalové vody - riziko zaplavení obce místní obec krátkodobý ÚPD obce řešení protipovodňové ochrany nadmístní SWOT krátkodobý ÚPD obce VLKOŠ nesoulad řešení dopravy v ÚPD obce a ZUR OlK VÝKLEKY nadmístní SWOT krátkodobý ZÚR OK Zábeštní Lhota Žákovice Želatovice Želatovice ZÁBEŠNÍ LHOTA eroze - splachování zeminy místní obec krátkodobý ÚPD obce problém vymezení ploch pro akumulaci povrchových vod ŽÁKOVICE ŽELATOVICE nadmístní obec krátkodobý ZÚR OK eroze - splachování zeminy místní obec krátkodobý ÚPD obce nesoulad vymezeného ÚSES v ÚPD a ZUR místní obec dlouhodobý ÚPD obce 62

63 G. Určení problémů k řešení v ÚPD Výčet problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích obcí formulovaných ve struktuře požadavků na zadání územních plánů obcí je uveden níže. Přehled těchto problémů za jednotlivé obce je součástí druhé části dokumentace nazvané Karty obcí a tzv. Výkresu problémů. V tomto výkrese jsou uvedeny problémy k řešení v ÚPD a problémy k realizaci. Problémy k realizaci označují problémy, které již byly zcela nebo částečně zohledněny v územním plánu obce a nyní by měla přijít samotná příprava realizace pro vyřešení problému nebo jeho omezení. Problémy k řešení z nadřazené územně plánovací dokumentace a územně plánovacích podkladů byly promítnuty do datové části a zapracovány a zohledněny v řešení. Vymezením problémů k řešení byla stabilizována dopravní kostra území, řešení protipovodňové ochrany území a zvyšování stability krajiny. Další problémy mají dopad především do řešení územních plánů jednotlivých obcí bez požadavku na řešení nemístních problémů. Beňov Bezuchov Bochoř žádný žádný řešit střet silnice II. třídy s výhledovým záměrem vodní nádrže Radkovy řešit problematiku vymezení ploch pro akumulaci vody prověřit nesoulad vymezeného ÚSES v ÚPD a ZÚR OK žádný žádný žádný Brodek u Přerova upřesnění vymezení a hájení rezervy záměru průplavu DOL prověřit a případně stanovit opatření pro snížení rizika eroze zemědělské půdy prověřit řešení protipovodňové ochrany ohrožení obce lokálními povodněmi Buk řešit nesoulad vymezeného ÚSES v ÚPD a ZÚR OK žádný 63

64 Císařov žádný žádný Citov žádný žádný Čechy žádný řešit střet aktivní zóny záplavového území a zastavitelných ploch Čelechovice žádný řešit vymezení plochy pro ČOV Dobrčice žádný řešit vymezení ploch a koridorů pro ČOV a kanalizaci Domaželice řešit protipovodňovou ochranu řešit střet aktivní zóny záplavového území a zastavitelných ploch řešit odkanalizování obce prověřit návrh nových zastavitelných ploch pro bydlení Dřevohostice řešit protipovodňovou ochranu prověřit vymezení ploch pro akumulaci povrchových vod prověřit a případně stanovit opatření pro snížení rizika eroze zemědělské půdy řešit problematiku přívalových vod ohrožujících obec Grymov žádný řešit vymezení ploch a koridorů pro ČOV a kanalizaci 64

65 Horní Moštěnice řešit protipovodňovou ochranu řešit nesoulad vymezeného ÚSES v ÚPD a ZÚR OK žádný Hradčany řešit nesoulad vymezeného ÚSES v ÚPD a ZÚR OK žádný Kojetín žádný žádný Kokory upřesnění vymezení a hájení rezervy záměru průplavu DOL upřesnit vymezení koridoru komunikace R55 řešit nesoulad vymezeného ÚSES v ÚPD a ZÚR OK řešit protipovodňovou ochranu prověřit realizaci pěší a cyklistické lávky do Lukové Křenovice řešit střet aktivní zóny záplavového území a zastavitelných ploch řešit protipovodňovou ochranu žádný Křtomil žádný řešit ohrožená zastavěného území lokálními povodněmi prověřit a případně stanovit opatření pro snížení rizika eroze zemědělské půdy Lazníčky řešit nesoulad vymezeného ÚSES v ÚPD a ZÚR prověřit a případně stanovit opatření pro snížení rizika eroze zemědělské půdy řešit vymezení ploch a koridorů pro ČOV a kanalizaci 65

66 Lazníky žádný prověřit a případně stanovit opatření pro snížení rizika eroze zemědělské půdy Lhotka žádný žádný Lipová žádný žádný Líšná žádný prověřit vymezení ploch a koridorů pro ČOV a kanalizaci Lobodice řešit protipovodňovou ochranu řešit problematiku střetu aktivní záplavové zóny území a zastavitelné plochy žádný Měrovice nad Hanou žádný žádný Nahošovice žádný žádný Nelešovice žádný žádný 66

67 Oldřichov řešit protipovodňovou ochranu revize zasažení území Oseckým poldrem žádný Oplocany žádný žádný Oprostovice prověřit vymezení ploch pro akumulaci povrchových vod řešit ohrožení zastavěného území lokálními povodněmi Pavlovice u Přerova nesoulad vymezeného ÚSES v ÚPD a ZÚR OK prověřit a případně stanovit opatření pro snížení rizika eroze zemědělské půdy Podolí žádný prověřit vymezení pro ČOV Polkovice žádný řešit ohrožení zastavěného území lokální povodní prověřit a případně stanovit opatření pro snížení rizika eroze zemědělské půdy Prosenice Přerov žádný řešit vybudování bezpečné trasy pro pěší a cyklisty do Buku a Radvanic upřesnění vymezení a hájení rezervy záměru průplavu DOL žádný 67

68 Přestavlky řešit nesoulad vymezeného ÚSES v ÚPD a ZÚR prověřit a případně stanovit opatření pro snížení rizika eroze zemědělské půdy prověřit vymezení ploch a koridorů pro ČOV a kanalizaci Radkova Lhota prověřit problematiku vymezení ploch pro akumulaci vod žádný Radkovy žádný žádný Radslavice žádný žádný Radvanice žádný žádný Rokytnice upřesnění vymezení a hájení rezervy záměru průplavu DOL, VRT a R55 řešit nesoulad vymezeného ÚSES v ÚPD a ZÚR OK prověřit vedení cyklostezky do Přerova a Brodku u Přerova Říkovice řešit protipovodňovou ochranu řešit problematiku střetu aktivní zóny záplavového území a zastavitelných ploch žádný 68

69 Sobíšky řešit nesoulad vymezeného ÚSES v ÚPD a ZÚR prověřit vymezení ploch a koridorů pro ČOV a kanalizaci Stará Ves řešit nesoulad vymezeného ÚSES v ÚPD a ZÚR prověřit a případně stanovit opatření pro snížení rizika eroze zemědělské půdy Stříbrnice žádný žádný Sušice žádný prověřit a případně stanovit opatření pro snížení rizika eroze zemědělské půdy Šišma řešit nesoulad vymezeného ÚSES v ÚPD a ZÚR žádný Tovačov řešit střet aktivní zóny záplavového území a zastavitelných ploch cyklotrasa vedená po silnici II. třídy - prověřit možnost jiného trasování Troubky upřesnění vymezení a hájení rezervy záměru průplavu DOL řešit problematiku střetu aktivní záplavové zóny území a zastavěného území řešit nesoulad vymezeného ÚSES v ÚPD a ZÚR řešit návrh protipovodňové ochrany žádný Tučín žádný Místní problémy: 69

70 žádný Turovice žádný Místní problémy: žádný Uhřičice upřesnění vymezení a hájení rezervy záměru průplavu DOL řešit protipovodňovou ochranu Místní problémy: vymezení prvků ÚSES Věžky řešit problém chybějící koridor přeložky silnice II/436 v územním plánu Věžky vyplývající z řešení v územním plánu Vlkoš řešit protipovodňovou ochranu řešit problematiku ohrožení obce přívalovými vodami Vlkoš řešit problém nesouladu vymezených dopravních záměrů v územním plánu a ZÚR OK žádné Výkleky žádný žádný Zábeštní Lhota žádný prověřit a případně stanovit opatření pro snížení rizika eroze zemědělské půdy Žákovice prověřit problematiku vymezení ploch pro akumulaci vod žádný Želatovice řešit nesoulad vymezeného ÚSES v ÚPD a ZÚR OK 70

71 prověřit a případně stanovit opatření pro snížení rizika eroze zemědělské půdy 71

72 H. Používané zkratky BPEJ bonitované půdně ekologické jednotky ČD České dráhy ČOV čistírna odpadních vod DM datový model DOL kanál Dunaj Odra- Labe EU evropská unie EVL evropsky významné lokality CHOPAV chráněná oblast přirozené akumulace vod MMPR Magistrát města Přerova MZCHÚ maloplodá zvláště chráněná území NPR národní přírodní rezervace OK, OlK Olomoucký kraj PP přírodní památka SHP Shapefile SO ORP správní obvod obce s rozšířenou působností SRR Strategie regionálního rozvoje SV skupinový vodovod SWOT analytická metoda hodnocení TS transformační stanice ÚAP územně analytické podklady ÚPD, ÚP - územně plánovací dokumentace, územní plán ÚSES územní systém ekologické stability VKP významné krajinné prvky VTL, VVTL vysokotlaký a velmi vysokotlaký plynovod ZD zemědělské družstvo ZPF zemědělský půdní fond ZÚR zásady územního rozvoje 72

73 I. Přílohy Tabulka I.1: Intenzity dopravy na silnicích (poslední sčítání rok 2010): číslo silnice místo sčítání vozidel/24 hod I/47 Přerov, vyústění z I/ Popovice u Př., Předmostí u Př Lýsky, Prosenice, Proseničky 6517 Křenov u Koj., Popůvky u Kojetína 901 Stříbrnice 901 I/55 Přerov, severně X s II/ Přerov, jižně X s II/ Přerov, mezi X I/47 a III/ Přerov, nábř. Dr. E. Beneše X s II/ Přerov, mezi X II/150 a II/ Přerov, mezi X II/150 a I/55A 8349 Přerov, vyúst. I/55A a zaúst. I/55A Přerov, vyúst. I/55A - zast. úz Horní Moštěnice Říkovice 9652 Žeravice, Předmostí u Př Kokory I/55A Přerov,vyúst. z I/55 a zaúst. III/ Přerov,zaúst. do I/55 a vyúst. III/ II/150 Přerov, východně od X I/55 a II/ Brodek u Př., Luková u Př., Rokytnice u Př., Dluhonice, Předmostí u Př. Želatovice, Čechy, Domaželice, Dřevohostice Dřevohostice, Lipová, Křtomil 2234 II/367 Kojetín, jižně města 4117 Kojetín, hranice zast. území po křiž. S III/ Kojetín, mezi X III/4335 a II/ Kojetín, od křiž. s II/436 v zast. Území 2943 Kojetín, Uhřičice, Polkovice 2943 Polkovice

74 II/434 Přerov, zast. území - X s II/ Přerov, vyúst. z II/436 po zaúst. do I/ Přerov, vyúst. z I/55 - zast. Území 7302 Radslavice, Kozlovice 7302 Radslavice, Sušice 997 Henčlov, Troubky 2847 Troubky, Tovačov 3269 Tovačov, střed obce 3350 Tovačov - hr. k.ú II/435 Polkovice, Oplocany, Tovačov 869 Tovačov 1972 II/436 Přerov,vyúst. z I/55 - zast. Území 4822 Přerov, ul.. Tržní, Polní Přerov, ul. Velké Novosady Přerov, ul. Kojetínská Přerov, zaúst. do II/434 ul. Kojetínská Přerov, zaúst. do zast. Území 5904 Bochoř, Lověšice, Věžky u Př., Vlkoš u Př. Popovice u Př., Předmostí u Př.,Čekyně, Pěnčičky Pěnčice 902 Chropyně, Kyselovice 3009 Chropyně, Kojetín 2937 II/490 Stará Ves, Říkovice 2191 Stará Ves 2827 III/0353 Kokory, Brodek u Př. 814 III/04721 Přerov, X II/436 s I/ III/04724 Přerov, křiž. s I/55 - zastavěné území 3643 III/0555 Lýsky, Prosenice 1983 Přerov, vyúst. I/55A po konec zast. Území 5747 III/36723 Kojetín, od křiž. II/367 po křiž. S III/ III/43325 Měrovice nad H

75 III/4335 Kojetín 2948 Kojetín 992 Měrovice nad H., Kojetín 1554 III/43415 Radslavice, Proseničky 4606 III/4368 Prosenice, Buk, Lazníky 1308 III/43610 Proseničky, Radvanice u Lipníka n.b. 435 Tabulka I.2: Počet obyvatel v obcích SO ORP Přerov. Obec Rok 75 Rozdíl mezi lety 2001 a Absolutně Relativně [%] Beňov Bezuchov ,2 Bochoř ,4 Brodek u Přerova ,4 Buk Císařov Citov ,2 Čechy ,8 Čelechovice ,2 Dobrčice ,1 Domaželice ,5 Dřevohostice ,8 Grymov ,4 Horní Moštěnice Hradčany ,3 Kojetín ,1 Kokory ,4 Křenovice Křtomil ,5 Lazníčky ,5 Lazníky ,2 Lhotka Lipová ,6 Líšná ,9 Lobodice ,7 Měrovice nad Hanou Nahošovice ,6 Nelešovice Oldřichov ,8 Oplocany ,5 Oprostovice ,1

76 Obec Rok Rozdíl mezi lety 2001 a Absolutně Relativně [%] Pavlovice u Přerova ,1 Podolí ,6 Polkovice ,2 Prosenice ,8 Přerov ,2 Přestavlky Radkova Lhota ,7 Radkovy ,8 Radslavice ,7 Radvanice ,8 Rokytnice ,6 Říkovice ,1 Sobíšky ,7 Stará Ves ,6 Stříbrnice Sušice ,1 Šišma ,5 Tovačov ,7 Troubky ,9 Tučín ,9 Turovice ,1 Uhřičice ,3 Věžky ,5 Vlkoš ,9 Výkleky ,6 Zábeštní Lhota ,8 Žákovice ,4 Želatovice ,2 SO ORP Přerov ,8 Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 1991, SLDB 2001, SLDB 2011, Běžná evidence obyvatel k Tabulka I.3: Počet obyvatel v SO ORP Olomouckého kraje. SO ORP Rok 76 Rozdíl mezi lety 2001 a Absolutně Relativně [%] Hranice ,6 Jeseník ,1 Konice ,9 Lipník nad Bečvou ,5 Litovel ,4 Mohelnice ,3

77 SO ORP Rok Rozdíl mezi lety 2001 a Absolutně Relativně [%] Olomouc Prostějov ,4 Přerov ,5 Šternberk ,5 Šumperk ,1 Uničov ,8 Zábřeh ,5 Olomoucký kraj ,6 Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 1991, SLDB 2001, SLDB 2011, Běžná evidence obyvatel k Tabulka I.4: Míra podnikatelské aktivity v obcích SO ORP Přerov. Obec Míra podnikatelské aktivity [ ] Beňov 180,7 184,2 Bezuchov 142,9 157,9 Bochoř 153,5 149,6 Brodek u Přerova 143,1 142,3 Buk 128,3 132,8 Císařov 116,3 117,8 Citov 171,5 165,2 Čechy 126,2 120,2 Čelechovice ,4 Dobrčice 125,6 118,9 Domaželice 141,5 139,9 Dřevohostice 143,9 144,6 Grymov 173,9 139,4 Horní Moštěnice 165,5 164,8 Hradčany 121,8 118,3 Kojetín 154,5 149,6 Kokory 156,2 154,9 Křenovice 147,9 128,5 Křtomil 152,5 153,7 Lazníčky 135,4 121,4 Lazníky 184,1 163,6 Lhotka 161,3 193,0 Lipová 106,9 102,2 Líšná 163,3 178,0 Lobodice 131,4 130,8 Měrovice nad Hanou 157,8 153,4 Nahošovice ,9 Nelešovice 169,2 160,8 77

78 Obec Míra podnikatelské aktivity [ ] Oldřichov ,0 Oplocany 145,3 125,4 Oprostovice 118,3 141,3 Pavlovice u Přerova 120,3 130,7 Podolí 140,2 111,1 Polkovice 162,6 173,8 Prosenice 140,2 132,3 Přerov 175,5 168,1 Přestavlky 125,5 118,3 Radkova Lhota 66,7 70,2 Radkovy 133,3 139,4 Radslavice 141,6 146,9 Radvanice 176,9 159,6 Rokytnice 136,3 132,4 Říkovice 128,8 124,7 Sobíšky 131,6 114,9 Stará Ves ,2 Stříbrnice 159,8 132,8 Sušice 190,9 182,9 Šišma 120,6 127,5 Tovačov 148,3 155,5 Troubky 144,2 143,7 Tučín 169,8 156,7 Turovice 161,1 157,7 Uhřičice 131,3 133,1 Věžky 130,4 132,1 Vlkoš 123,9 131,7 Výkleky 130,9 142,9 Zábeštní Lhota 145,6 159,5 Žákovice 131,1 126,8 Želatovice 133,7 131,9 SO ORP Přerov 162,3 157,5 Zdroj dat: ČSÚ; Databáze demografických údajů, Registr ekonomických subjektů; Data aktuální k

79 Tabulka I.5: Míra podnikatelské aktivity v SO ORP Olomouckého kraje SO ORP Míra podnikatelské aktivity [ ] Hranice 169,1 169,4 Jeseník ,5 Konice ,3 Lipník nad Bečvou 172,2 180,1 Litovel ,6 Mohelnice 160,9 143,1 Olomouc 186,9 190,8 Prostějov 173,3 173,9 Přerov 158,3 157,5 Šternberk 157,2 157,3 Šumperk 182,9 176,5 Uničov 147,9 152,6 Zábřeh 153,3 141,8 Olomoucký kraj 175,5 173,8 Zdroj dat: ČSÚ; Registr ekonomických subjektů; Veřejná databáze data aktuální k 1.1. daného roku Tabulka I.6: Počet obsazených pracovních míst v obcích SO ORP Přerov Obec Počet obsazených pracovních míst Absolutní změna Relativní změna [%] Beňov ,0 Bezuchov ,9 Bochoř ,6 Brodek u Přerova ,1 Buk ,0 Císařov ,3 Citov ,2 Čechy ,0 Čelechovice ,0 Dobrčice ,0 Domaželice ,3 Dřevohostice ,2 Grymov ,0 Horní Moštěnice ,0 Hradčany ,4 Kojetín ,2 Kokory ,6 Křenovice ,3 Křtomil ,0 Lazníčky ,3 Lazníky ,5 79

80 Obec Počet obsazených pracovních míst Absolutní změna Relativní změna [%] Lhotka Lipová ,5 Líšná ,7 Lobodice ,9 Měrovice nad Hanou ,4 Nahošovice ,3 Nelešovice ,0 Oldřichov ,0 Oplocany ,8 Oprostovice ,0 Pavlovice u Přerova ,0 Podolí ,0 Polkovice ,8 Prosenice ,9 Přerov ,6 Přestavlky ,5 Radkova Lhota ,4 Radkovy ,0 Radslavice ,0 Radvanice ,0 Rokytnice ,1 Říkovice ,6 Sobíšky ,0 Stará Ves ,5 Stříbrnice ,0 Sušice ,2 Šišma ,3 Tovačov ,0 Troubky ,5 Tučín ,4 Turovice ,2 Uhřičice ,8 Věžky ,3 Vlkoš ,7 Výkleky ,1 Zábeštní Lhota ,5 Žákovice ,0 Želatovice ,0 SO ORP Přerov ,2 Zdroj dat: MF ČR; data aktuální k daného roku 80

81 Tabulka I.7: Věková struktura obyvatel v obcích SO ORP Přerov Obec a více Index stáří Beňov 13,5 11,9 13,8 68,9 69,6 68,9 17,6 18,4 17,3 130, ,7 Bezuchov 21,4 14,8 13,1 66,5 65,6 66,5 12,1 19,6 20,4 56,8 132,1 156,0 Bochoř 17,8 15,3 15,4 65, ,7 16,9 17,2 17,9 95,2 112,8 115,9 Brodek u Přerova 16,7 14,4 14,4 68,7 69,7 69,0 14,6 15,7 16,6 87,2 108,6 115,6 Buk 15,3 14,9 15,1 68,4 66,8 66,2 16,4 18,4 18, ,5 124,1 Císařov 17,3 17,6 15,0 65,4 67,1 69,7 17, , ,9 102,3 Citov 18,7 14,5 14,7 69,4 71,5 70,6 11,9 13,9 14,7 63, ,0 Čechy 13,6 13,2 15,0 67,1 66,2 64,4 19,3 20,6 20,6 142,2 155,8 137,3 Čelechovice 13, ,2 75,8 68,6 67,8 10,5 9,3 11,0 76,9 42,3 52,0 Dobrčice 16,1 15,2 17,0 69,8 69,5 69,3 14,1 14,8 13,7 87,5 97,1 80,6 Domaželice 20,5 16,9 15,4 65,8 70,2 71,6 13,7 12,3 13, ,8 84,1 Dřevohostice 15,9 12,5 12,6 72, ,3 11,4 16,2 16,1 71,9 130,3 127,7 Grymov 16,2 11,2 13,9 69,9 78,9 76,5 14 9,9 9,6 86,4 88,9 69,6 Horní Moštěnice 17,8 15,5 15,5 67, ,0 14,9 16,4 17,5 84,1 105,6 112,5 Hradčany 16,1 17,3 15,6 70,2 66,1 65,5 13,7 16,2 18,9 85,4 93,6 120,9 Kojetín 16,7 14,8 15,2 70,3 68,7 68,0 13,1 16,1 16,8 78,4 108,9 110,5 Kokory 17,9 13,2 13,3 67,1 69,5 69, ,1 17,4 83,8 130,2 131,1 Křenovice 15 13,1 11,0 71,5 71,6 70,9 13, ,2 89,4 114,3 166,0 Křtomil 18 16,7 17,4 67,9 67,1 65,5 14,1 16,2 17,2 78,4 97,1 98,7 Lazníčky 15,3 12,5 10,4 67,2 68,2 69,3 17,5 19,3 20,3 114,8 154,2 195,2 Lazníky 17 15,7 15,2 66,5 68,4 69,9 16,4 15,7 15,0 96, ,8 Lhotka 12, , ,9 59,3 42,5 16,1 16, ,9 69,2 Lipová 19 11,5 12,0 62,9 72,1 69,7 18, ,2 95, ,5 Líšná 13,2 13,1 14,0 66,2 65,7 65,7 20,5 21,2 20,2 155,2 162,5 144,1 Lobodice 18,7 12,3 13,3 65,7 71,1 70,0 15,5 16,1 16,7 83,1 131,4 125,8 81 Index stáří 2011 Index stáří 2013

82 Obec a více Index stáří Měrovice nad Hanou 18,7 17,1 17,7 68,9 68,6 68,0 12,4 13,7 14,3 66,2 79,6 80,8 Nahošovice 19,3 13,8 16,5 64, , ,6 19,5 82, ,5 Nelešovice 17,6 13,9 18,8 69,8 70,6 66,8 12,7 15,4 14,4 72,2 110,7 76,9 Oldřichov 22,2 17,6 15,4 59, ,8 18,3 14,4 11,8 82,1 81,8 76,2 Oplocany 16,5 11,1 13,4 66,5 66,1 65,2 17,1 22,5 21,3 103,6 203,1 159,1 Oprostovice 13,9 10,8 11,8 71,3 65,6 67,7 14,8 22,6 20,4 106, ,7 Pavlovice u Přerova 12,2 11,9 12, ,2 61,6 28,8 29,7 26,3 235, ,6 Podolí 17,3 15,4 15,0 62,9 67,3 70,5 19,8 16,4 14,5 114,7 106,1 97,1 Polkovice 17,7 16,1 16,4 69,3 67,5 65, ,3 18,0 73,3 101,3 109,4 Prosenice 17,3 13,1 12,5 67,8 68,9 68,3 14,9 17,8 19,2 86, ,3 Přerov 15,6 13,2 13,2 71,3 68,5 67,3 13, , ,2 147,7 Přestavlky 15,3 11,4 11,4 65, ,8 18,8 19,6 18,8 123,1 172,4 165,5 Radkova Lhota 9,8 7,1 5,4 34,4 39,6 42,9 55,8 53,3 51,6 571, ,0 Radkovy 26 15,2 14,9 63,8 69,7 71,4 10,2 15,2 13,7 39, ,0 Radslavice 18, ,9 69,9 70,2 70, ,7 13,8 66,2 85,7 87,2 Radvanice 20,3 19,9 17,8 69,4 66,1 66,9 10,3 14,1 15,3 50,8 70,9 86,3 Rokytnice 15,1 13,7 13,7 70,5 70,6 70,3 14,3 15,7 16,0 94,9 114,3 117,0 Říkovice 17,9 16,8 15,2 68,4 66,6 68,1 13,7 16,6 16,7 76,5 98,7 109,6 Sobíšky 15,2 13,2 9,4 70,2 72,4 74,5 14,6 14,5 16,1 95, ,4 Stará Ves 17 20,9 19,2 67, ,9 15,9 15,9 14,9 93,9 76,2 77,9 Stříbrnice 13,9 20,5 19,3 70,5 59,4 59,9 15,6 20,1 20,8 111, ,7 Sušice , ,6 67, ,4 20, ,3 163,4 Šišma 10,8 14,1 12,5 74,5 63,3 65,5 14,7 22,6 22,0 136,4 160,7 176,0 Tovačov 16, ,8 66,7 66,7 67,5 16,8 20,1 18,6 101,6 154,4 135,1 Troubky 13,5 13,7 14,3 69,8 68,6 67,6 16,7 17,4 18,1 123,4 127,2 126,2 Tučín 14,9 13,3 13,2 74,6 70,2 69,6 10,4 16,5 17,1 69,8 124,6 129,3 82 Index stáří 2011 Index stáří 2013

83 Obec a více Index stáří Turovice ,0 63,2 74,4 74,2 11,8 15,6 15,8 47,3 157,1 159,1 Uhřičice 15,4 14,9 14,5 71,1 65,3 65,3 13,6 19,7 20,2 88,2 132,6 139,3 Věžky 17,3 11,6 8,8 61,5 69,6 72,2 21,2 18,8 19,0 122,2 162,5 216,7 Vlkoš 15,1 15,8 15,9 69,2 64,7 64,1 15,7 19,2 20,0 104,5 121,5 125,4 Výkleky 21,3 15,3 15,6 66,8 67,3 67,0 11,9 17,5 17,4 56,1 114,3 111,4 Zábeštní Lhota 16,2 17,7 17,9 62,8 66,5 63,6 20,9 15,8 18,5 129,2 89,3 103,4 Žákovice 15,1 12,6 15,5 69,3 77,7 74,9 15,6 9,2 9,6 102,9 73,1 61,8 Želatovice 15,6 12,1 13,7 71,9 70,3 69,8 12,5 17,2 16,5 80,2 142,4 120,5 SO ORP Přerov 16 13,7 13, ,4 67, ,6 18,5 87,4 128,4 134,2 Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2001, SLDB 2011; Veřejná databáze aktuální k Index stáří 2011 Index stáří

84 Tabulka I.8: Věková struktura obyvatelstva v SO ORP Olomouckého kraje SO ORP a více Index stáří Hranice 18,3 14,9 15,0 69,3 69,9 68,9 12,4 15,2 16,1 67,6 101,7 107,4 Jeseník 17,7 14,4 14,2 70,8 70,7 69,5 11,6 14,9 16,3 65,4 103,6 114,2 Konice 16,9 14,1 14,0 67, ,5 15,7 16,9 17,5 93, ,9 Lipník nad Bečvou 17,3 14,5 14,8 68,7 69,7 68, ,8 16,4 80,8 108,8 110,8 Litovel 16,6 14,4 14,6 69,4 69,4 68, ,2 17,1 84,1 112,1 117,4 Mohelnice 17,6 13,9 14, ,6 69,7 12,4 15,5 16,3 70,7 111,1 116,5 Olomouc 15,8 14,5 15,1 70,3 69,6 68,1 13,9 15,9 16,8 87,9 109,9 111,5 Prostějov 15,7 14,7 15,0 69,5 68,6 67,5 14,8 16,7 17,6 93,8 113,4 117,3 Přerov 16 13,9 13, ,8 67, ,4 18,5 87,4 125,6 134,2 Šternberk 16,6 14,6 14,8 70,6 70,2 68,9 12,8 15,2 16,3 76,7 103,7 110,3 Šumperk 16,8 14,6 14,7 70,1 69,4 68,1 13, ,2 78,5 109,9 117,4 Uničov 17,2 14,4 14,2 70, ,1 12,5 15,7 16,7 72,4 109,1 117,3 Zábřeh 17,6 14,6 14,8 69,8 69,9 68,7 12,6 15,5 16,5 71,7 106,1 111,8 Olomoucký kraj 16,5 14,5 14,7 69,9 69,5 68,3 13,6 17,2 17,1 82,1 111,3 116,5 Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2001, SLDB 2011; Veřejná databáze aktuální k Index stáří 2011 Index stáří

85 Tabulka I.9: Daňová výtěžnost v obcích SO ORP Přerov (v tis. Kč) Obec Daňová výtěžnost (v tis. Kč) Daňová výtěžnost na obyvatele (v tis. Kč) Beňov 5 730, , ,96 8,1 8,4 10,0 Bezuchov 1 625, , ,36 8,5 8,6 10,7 Bochoř 7 850, , ,84 7,7 8 9,7 Brodek u Přerova , , ,06 8 8,1 10,5 Buk 2 799, , ,30 7,9 7,7 10,4 Císařov 2 334, , ,30 7,8 7,6 9,0 Citov 3 856, , ,26 7,2 7,5 9,0 Čechy 2 748, , ,49 8 8,3 9,4 Čelechovice 952,2 925, ,73 8,4 7,8 9,8 Dobrčice 1 865, , ,22 8,8 7,2 8,9 Domaželice 5 172, , ,76 9,3 9,1 10,2 Dřevohostice , , ,83 7,8 7,9 10,5 Grymov 1 187, , ,77 7,1 7,8 8,5 Horní Moštěnice , , ,85 9,3 8,1 10,5 Hradčany , , ,89 64,8 63,1 71,7 Kojetín , , ,58 8,7 9,1 11,0 Kokory 9 445, , ,28 8 9,7 11,2 Křenovice 3 760, , ,65 8,9 8,5 11,3 Křtomil 3 117, , ,03 7,2 7,6 8,7 Lazníčky 1 494, , ,82 7,5 7,8 10,2 Lazníky 3 913, , ,71 7,3 7,4 9,0 Lhotka 536,1 570,1 643,71 10,3 9,2 13,4 Lipová 2 234, , ,33 8,2 8,4 9,6 Líšná 1 966, , ,82 8,1 8 10,9 Lobodice 5 485, , ,40 7,9 8 9,9 85

86 Obec Daňová výtěžnost (v tis. Kč) Daňová výtěžnost na obyvatele (v tis. Kč) Měrovice nad Hanou 5 629, , ,44 8,3 8,5 10,7 Nahošovice 1 454, , ,02 8,2 9,1 9,6 Nelešovice 2 043, , ,09 10,1 8 9,8 Oldřichov 937,7 953, ,51 7,1 7,6 8,8 Oplocany 2 706, , ,32 8,8 9,8 10,6 Oprostovice 942,9 913, ,26 9,6 9,8 11,1 Pavlovice u Přerova 5 864, , ,46 7,8 8 10,6 Podolí 1 542, , ,32 7,2 7,2 9,1 Polkovice 4 286, , ,67 8,2 9 11,2 Prosenice 7 722, , ,04 8,7 7,5 10,8 Přerov , , ,47 11,1 11,2 12,3 Přestavlky 2 004, , ,92 7,8 8,1 9,2 Radkova Lhota 1 384, , ,48 7,4 6,1 8,8 Radkovy 1 286, , ,11 7,8 8,1 9,5 Radslavice 8 373, , ,48 7,5 8,1 10,1 Radvanice 2 393, , ,40 8,3 7,2 9,7 Rokytnice , , ,14 7,5 7,6 9,1 Říkovice 3 621, , ,32 7,5 7,9 8,8 Sobíšky 1 278, , ,62 8,5 8,4 10,4 Stará Ves 5 140, , ,39 8,1 8,3 10,8 Stříbrnice 1 752, , ,93 7,1 7,2 8,8 Sušice 2 517, , ,54 7,7 8,2 9,6 Šišma 2 727, , ,30 15,5 10,8 10,3 Tovačov , , ,45 9,4 9,2 12,1 Troubky , , ,66 8,5 8,4 10,2 Tučín 3 423, , ,76 7,9 8,1 10,0 86

87 Obec Daňová výtěžnost (v tis. Kč) Daňová výtěžnost na obyvatele (v tis. Kč) Turovice 1 751, , ,49 8,1 8,4 10,1 Uhřičice 5 091, , ,73 8,3 9 10,1 Věžky 1 537, , ,91 7,4 7,5 9,0 Vlkoš 5 993, , ,88 8,3 8,2 10,0 Výkleky 2 277, , ,54 8,2 7,7 10,1 Zábeštní Lhota 1 202, , ,46 7,7 7,1 9,1 Žákovice 1 921, , ,23 9,1 9,3 11,0 Želatovice 4 753, , ,15 8,5 8,4 10,5 SO ORP Přerov , , , ,1 11,8 Zdroj dat: MF ČR Monitor, Bilance příjmů 87

88 Tabulka I.10: Daňová výtěžnost v SO ORP Olomouckého kraje (v tis. Kč) SO ORP Daňová výtěžnost (v tis. Kč) Daňová výtěžnost na obyvatele (v tis. Kč) Hranice , , ,33 9,7 9,6 11,7 Jeseník , , ,56 9,7 9,6 12,1 Konice , , ,19 8,4 8,3 11,1 Lipník nad Bečvou , , ,16 9,3 9,5 11,4 Litovel , , ,70 9,3 9,3 11,9 Mohelnice , , ,58 9,2 9,2 11,6 Olomouc , , ,00 11,6 11,3 12,6 Prostějov , , ,13 10,3 9,6 11,7 Přerov , , , ,9 11,8 Šternberk , , ,23 9,5 9,9 12,3 Šumperk , , ,82 9,7 9,6 11,7 Uničov , , ,24 9,8 10,1 12,0 Zábřeh , , ,43 8,7 8,6 10,9 Olomoucký kraj , , ,81 10, ,9 Zdroj dat: MF ČR Monitor, Bilance příjmů 88

89 89

90 PŘÍLOHA K METODICE VYVÁŽENOSTI ÚZEMNÍCH PODMÍNEK MULTIKRITERIÁLNÍ VYHODNOCENÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE Udržitelný rozvoj území je vysoce komplexní pojem. Je nutné při jeho vyhodnocování využít multikriteriální analýzu, která je prováděna pomocí souboru definovaných podtémat. Stav území je hodnocen prostřednictvím indikátorů na sedmibodové škále <-3;+3>, u kterého lze využít z-skóre 1 a pravidlo 3 sigma 2. Schéma I.1: Vysvětlení pravidla 3 sigma Krajní hodnoty umožňují vyjádření extrémních hodnot v území. U jednotlivých podtémat jsou verbálně vyjádřeny krajní hodnoty popisem nejhoršího a nejlepšího stavu, tj. metoda sémantického diferenciálu 3. Podtémata jsou hodnocena na základě indikátorů. Indikátor je základní číselný ukazatel, který charakterizuje stav/vývoj dané složky udržitelného rozvoje. Pomocí indikátorů lze jednoduše a srozumitelně prezentovat i složité komplexní jevy bez užití náročných statistických metod či popisů vazeb a vzájemných souvislostí. V metodice je používána sada indikátorů: klíčové indikátory poskytují jednoznačné informace o zásadních procesech v území, sekundární indikátory podpůrné indikátory vypovídající o dalších jevech v území, 1 Výpočet z-skóre: kde zxi je ohodnocení pilíře za počítanou obec, xi je vypočtená hodnota daného indikátoru, je průměr vůči němuž se hodnota porovnává (jedná se o průměr kraje, ve kterém je zkoumaná obec) a s x je směrodatná odchylka hodnot za všechny obce. Tyto výpočty je vhodné zautomatizovat v rámci šablon na krajské úrovni, jež budou distribuovány na úrovně nižší. Srovnávací hladinou pro ohodnocení nadefinovaných indikátorů je průměr za vyšší územní jednotku. Způsob, kdy je použit pro vyhodnocení dat za indikátory krajský průměr, odbourává neskladebnost územně analytických podkladů obecní úrovně na krajskou úroveň. Z tohoto důvodu je nutné vytvoření datové matice na úrovni vyšší, než je sledovaná územní jednotka. 2 Provázání pravidla 3 sigma a z-skóre: Pro vyhodnocování indikátorů na úrovni obce je vhodné normování dat za vyšší územní jednotku prostřednictvím z-skóre (střední hodnota vyšší územní jednotky je rovna 0 a směrodatnou odchylkou je 1). V případě normality rozložení dat platí pravidlo 3 sigma, tj. 99,6 % hodnot se vyskytuje v rozmezí ±3 sigma, tedy ±3 směrodatné odchylky od střední hodnoty. Využitím tohoto pravidla můžeme následně data jednoduše ohodnotit na škále <- 3;+3>, neboť převážná většina hodnot je v tomto intervalu. 3 Osgood, C.E., Suci, G., & Tannenbaum, P. (1957) The measurement of meaning. Urbana, IL: University of Illinois Press. 90

91 Finální hodnocení provádí expert, který zohledňuje širší souvislosti a specifičnost území. Role experta je v procesu hodnocení územních podmínek nezastupitelná, nelze použít technokratický postup založený pouze na indikátorech. Expertem je odborník, jenž má znalost o území, je schopen koncepčního přístupu a interpretace vyhodnocení dat. Celý proces je znázorněn v následujícím schématu. Schéma I.2: Multikriteriální vyhodnocování udržitelného rozvoje Zdroj: PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o 91

92 VYVÁŽENOST ÚZEMNÍCH PODMÍNEK Celý postup je znázorněn na následujícím schématu, kde jsou rozděleny jednotlivé kroky do fází zpracování podkladů pro rozbor udržitelného rozvoje území, rozboru udržitelného rozvoje území a zpracování výstupů (Améby za jednotlivé obce, kartogramy za environmentální, sociální a ekonomický pilíř). Níže pod schématem jsou jednotlivé kroky stručně charakterizovány. Schéma I.3: Postup zpracování RURÚ Zdroj: PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o, Atelier T-plan Postupové kroky: - P1: Převzetí klíčových a sekundárních indikátorů z metodiky, nadefinování specifických indikátorů v případě existence indikátorů specifických v daném území mohou být rovněž zařazeny mezi indikátory. - P2: Naplnění indikátorů daty indikátory nadefinované za jednotlivá témata (resp. podtémata) je nutné naplnit daty z datových zdrojů (např. datový model ÚAP, ČSÚ, ŘSD). - R1: Vyhodnocení udržitelného rozvoje území (dle témat a podtémat) v této fázi je nutné hodnoty všech indikátorů v jednotlivých obcích ohodnotit na škále <-3;+3>. Matematickým přepočtem se datům vypočítá charakteristika z-skóre, čímž se pro každý indikátor získá ohodnocení na škále <-3;+3> - viz kapitola Multikriteriální vyhodnocení udržitelného rozvoje. 92