Univerzita Karlova v Praze

Transkript

1 Univerzita Karlova v Praze Filozofická fakulta Ústav informačních studií a knihovnictví Studijní program: Informační studia a knihovnictví Studijní obor: Informační studia a knihovnictví Bc. Lenka Kárászová Vývoj katalogizačních pravidel Resource Description and Access Diplomová práce Praha 2009

2 Vedoucí diplomové práce: PhDr. Barbora Drobíková Oponent diplomové práce: Datum obhajoby: Hodnocení:

3 Prohlášení: Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a že jsem uvedla všechny použité informační zdroje. V Praze, 19. srpna podpis diplomanta

4 Identifikační záznam KÁRÁSZOVÁ, Lenka. Vývoj katalogizačních pravidel Resource Description and Access [The Development of "Resource Description and Access" Cataloguing Rules]. Praha, s. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí diplomové práce Barbora Drobíková. Abstrakt Cílem této diplomové práce je zmapovat vývoj vznikajících katalogizačních pravidel Ressource Description and Access. První část je věnována současným mezinárodním standardům a úmluvám, které výrazně ovlivnily podobu i obsah RDA. Je zde představena historie a vývoj katalogizačních pravidel AACR2 a stručně popsána česká katalogizační politika. Dále jsou zmíněny studie FRBR a FRAD a vysvětleny jejich modely, popsány jsou také Ustanovení mezinárodních zásad katalogizace. Jádrem práce je představení způsobu tvorby pravidel RDA, stručný popis jednotlivých kapitol návrhu pravidel a porovnání s pravidly AACR2, přičemž jsou zmíněny především výrazné změny v konkrétních instrukcích. V praktické části jsou uvedeny příklady zpracování různých typů informačních zdrojů a různých bibliografických entit podle pravidel RDA. Závěrem je nastíněn přínos RDA pro mezinárodní i českou katalogizační praxi. Klíčová slova AACR2, anglo-americká katalogizační pravidla, FRBR (konceptuální model), FRAD (konceptuální model), jmenná katalogizace, katalogizace, katalogizační pravidla, katalogizační standardy, katalogizační teorie, mezinárodní standardní bibliografický popis, RDA (katalogizační pravidla), vývoj

5 OBSAH OBSAH Předmluva... 6 Úvod Anglo-americká katalogizační pravidla Český překlad AACR2 a katalogizační politika ČR Funkční požadavky na bibliografické záznamy Funkční požadavky na autoritní data Ustanovení mezinárodních zásad katalogizace Resource Description and Access Počátky vývoje pravidel RDA Testování Struktura pravidel RDA Popis jednotlivých kapitol a změn v RDA oproti AACR Kapitola 0: Úvod Sekce 1: Záznam atributů provedení a jednotky Sekce 2: Záznam atributů díla a vyjádření Sekce 3: Záznam atributů osoby, rodiny a korporace Sekce 4: Záznam atributů pojmu, objektu, akce a místa Sekce 5: Záznam primárních vztahů mezi dílem, vyjádřením, povedením a jednotkou Sekce 6: Záznam vztahů osob, rodin a korporací související se zdrojem Sekce 7: Záznam předmětových vztahů Sekce 8: Záznam vztahů mezi díly, vyjádřeními, provedeními a jednotkami Sekce 9: Záznam vztahů mezi osobami, rodinami a korporacemi Sekce 10: Záznam vztahů mezi pojmy, objekty, akcemi a místy Zobecnění a shrnutí změn pravidel AACR Příklady Závěr Použitá literatura American Library Association; Canadian Library Association; Chartered Institute of Library and Information Professional. Anglo-American Cataloguing Rules Governance [online]. c2006. [cit ]. Dostupný z WWW: < 82 Seznam použitých zkratek Evidence výpůjček... 91

6 1. Předmluva Katalogizační pravidla Ressource Description and Access (dále jen RDA) vznikají již od roku Původně mělo jít o novou revizi Anglo-amerických pravidel (dále jen AACR2), ale ukázalo se, že je potřeba větších změn. Od té doby jsou připravovány, diskutovány a schvalovány návrhy nového katalogizačního standardu, jehož první vydání by mělo být zveřejněno na podzim roku První část této diplomové práce bude věnována standardům a úmluvám, které tvoří stavební kameny nových pravidel RDA. Jsou to především AACR2. Bude popsána jejich historie a vývoj, stručně bude představena také česká katalogizační politika. RDA výrazně ovlivnil model Funkčních požadavků na bibliografické záznamy, který novým způsobem definuje entity bibliografického popisu a vztahy mezi nimi. Doplňuje jej model Funkčních požadavků na autoritní data. Z Ustanovení mezinárodních zásad katalogizace byly použity především všeobecné principy katalogizace a záměry a funkce katalogu. Z těchto dokumentů budou zmíněny především ty části, které nejvíce ovlivnily RDA a jsou tedy důležité pro jejich pochopení. Hlavní část bude věnována samotným pravidlům RDA a jejich vývoji. Dále bude stručně představena každá kapitola RDA, naznačena návaznost na pravidla AACR2 a popsány rozdíly v konkrétních instrukcích. Cílem není postihnout všechny změny, ale ty nejdůležitější. Také uvedu několik samostatně zpracovaných záznamů, na kterých bych chtěla demonstrovat možný způsob katalogizace podle pravidel RDA. Závěrem bude zhodnocen přínos RDA pro mezinárodní i českou katalogizační praxi. V počáteční fázi přípravy jsem k dané problematice zpracovala rešerši v databázích Library and Information Science Abstracts (LISA), Information Science and Technology Abstracts Plus (ISTA), Library, Library Literature & Information Science Fulltext (LLIS) a databázi Národní knihovny České republiky KKL Databáze knihovnické literatury. Výsledkem bylo velmi malé množství dokumentů, především krátkých článků, které přinášely pouze základní informace o RDA. V lednu 2009 jsem rešerši provedla ještě jednou, výsledek ale nebyl výrazně lepší. Důvodem je především skutečnost, že dosud vyšly jen návrhy pravidel a odborná veřejnost se s nimi zatím 6

7 seznamuje. Proto jsem vycházela především ze samotných pravidel a z informací zpřístupněných na webových stránkách Spojeného řídícího výboru pro vývoj RDA (Joint Steering Committee for development of RDA, dále JSC). Většina studovaných dokumentů byla v anglickém jazyce. V rámci přípravy jsem se také přihlásila do elektronické konference zřízené pro účely komunikace mezi jednotlivými katalogizátory, kteří se o problematiku zajímají, a členy JSC. Příspěvky do konference mi především poskytly přehled o změnách v návrzích pravidel. Některé změny byly jen dílčí, jiné významné. Nejvýraznější byla změna struktury a rozdělení pravidel, ke které došlo na podzim roku Původní rozdělení na část A (bibliografický popis) a část B (selekční údaje) bylo přepracováno blíže modelu FRBR. Diplomovou práci jsem přizpůsobila těmto změnám, oproti zadání jsem ji také rozšířila o popis návrhů všech dosud zveřejněných kapitol. Protože již všechny návrhy prošly procesem připomínkování, první vydání pravidel RDA by se od nich nemělo výrazně lišit. Změny konkrétních instrukcí jsem získávala z velké části vlastním studiem pravidel RDA a AACR2. Na začátku července 2009 vydala JSC dokument Changes to AACR2 Instructions 1, který mi hledání těchto změn výrazně ulehčil. Použitá literatura je citována v souladu s normou ISO 690, resp. ISO Záznamy jsou řazeny abecedně. Z uvedené normy vychází také zvolená citační metoda pomocí průběžných poznámek. Poznámky pod čarou stručně doplňují či objasňují informace uvedené v samotném textu. Na tomto místě bych ráda poděkovala za cenné rady a připomínky při zpracování diplomové práce především vedoucí práce PhDr. Barboře Drobíkové. Zároveň chci poděkovat manželovi a dalším členům rodiny, kteří mě po celou dobu podporovali. 1 SCHULTZ, Nathalie, Changes to AAR2 Instructions. 7

8 Úvod Budování katalogu neodmyslitelně patří k základním činnostem knihoven. Bez katalogu, který je tvořen bibliografickými záznamy, by nebylo možné nalézt požadovaný dokument. Jedním z nejrozšířenějších standardů pro tvorbu katalogizačních záznamů jsou pravidla AACR2. Vznikla v 70. letech 20. století pro potřeby lístkových katalogů. Lístkové katalogy byly řazeny abecedně podle záhlaví, které bylo jediným přístupem k záznamu. Od té doby se ale výrazně změnilo prostředí, ve kterém knihovny působí. Došlo k všeobecnému rozšíření počítačové techniky, procesy v knihovnách byly automatizovány, knihovny začaly vytvářet souborné katalogy a sdílet záznamy, vznikly nové způsoby publikování a s nimi i nové typy dokumentů, katalogy jsou přístupné online. Knihovny ale také musí hledat své nové místo v digitálním světě, který nás díky Internetu a novým technologiím obklopuje na každém kroku. Nejen doba vzniku, ale nutnost potýkat se s tímto rychle se měnícím prostředím, mluví v neprospěch pravidel AACR2. Potřeba přepracování či doplnění katalogizačních standardů byla v odborných kruzích diskutována již na počátku 90. let 20. století. Jedním z konkrétních výsledků těchto diskuzí bylo zpracování studie Funkčních požadavků na bibliografický záznam, jejímž cílem bylo jasně definovat funkce katalogizačního záznamu. Studie byla dále rozšířena na autoritní záznamy a vznikly tak Funkční požadavky na autoritní data. Následovalo Ustanovení mezinárodních zásad katalogizace, které poskytlo nový obecný rámec pro tvorbu katalogizačních pravidel. V roce 2004 započaly práce na nové verzi Anglo-amerických katalogizačních pravidel. Brzy ale bylo zjištěno, že pouhá revize nebude stačit. Bylo tedy rozhodnuto vybudovat nová pravidla RDA, která budou vycházet z původních AACR2, zároveň budou stavět na modelech FRBR, FRAD a budou také vycházet z katalogizačních principů uvedených v Ustanoveních mezinárodních zásad katalogizace. Pravidla RDA jsou také vytvářena s ohledem na použití v databázových strukturách a na popis různých typů dokumentů včetně digitálních. 8

9 2. Anglo-americká katalogizační pravidla AACR2 je celosvětově nejpoužívanější katalogizační standard. Jeho původ můžeme datovat až na počátek 20. století, kdy došlo k dohodě Asociace amerických knihoven (American Library Association, dále jen ALA) a britské Knihovnické asociace (Library Association, dále jen LA) na vývoji společných katalogizačních pravidel. Británie do té doby používala pravidla Britského muzea z roku 1839, která vytvořil Anthony Panizzi, v USA to byla pravidla vytvořená Charlesem A. Cutterem z roku Společný standard byl vydán v roce 1908 jako Pravidla popisu pod autorem a pod názvem (Catalog Rules, Author and Title Entries). Protože se však obě strany na některých otázkách nemohly shodnout, vyšla ve dvou verzích, pro každý stát jedna. Spolupráci na jejich revizi přerušila 2. světová válka 2. Další dokumenty, které výrazně ovlivnily budoucí Anglo-americká pravidla, vznikly v 60. letech. 1. tzv. Pařížské principy. Byly dohodnuty v roce 1961 na První mezinárodní konferenci o katalogizačních principech a čerpaly z práce významného teoretika katalogizace Seymora Lubetzkeho. Podařilo se v nich sjednotit principy pro volbu a formu záhlaví bibliografického záznamu Mezinárodní standard bibliografického popisu (International Standard Bibliografic Description, dále jen ISBD), na němž se shodla konference Mezinárodní setkání katalogizačních expertů v Kodani roce ISBD především určuje údaje bibliografického popisu, stanovuje jejich pořadí a interpunkci, čímž zajišťuje mezinárodní srozumitelnost bibliografických záznamů a jejich výměnu mezi knihovnami 4. Na začátku 60. let obnovila ALA a LA spolupráci na revizi katalogizačních pravidel. V roce 1966 dokonce uzavřely dohodu o nepřetržitém revidování pravidel, ke kterému také přizvaly Kongresovou knihovnu a Kanadskou knihovnickou asociaci (Canadian Library Association, CLA). První vydání Anglo-amerických pravidel (Anglo- American Cataloguing Rules, AACR) bylo publikováno v roce 1967, opět v oddělené britské a severoamerické verzi. V roce 1974 byl založen Spojený řídící výbor pro revizi 2 Joint Steering Committee for Revision of RDA, Joint Steering Committee for Revision of RDA A brief history of AACR. 3 HALMICHOVÁ, Vývoj harmonizace katalogizačních pravidel, s Tamtéž, s

10 Anglo-amerických katalogizačních pravidel (Joint Steering Committee for Revision of AACR, dále jen JSC), jejímiž členy se stalo pět organizací: ALA, Kongresová knihovna, LA, Britská knihovna a Kanadský výbor pro katalogizaci. Ve druhém vydání pravidel AACR2 (Anglo-American Cataloguing Rules. 2nd edition), publikovaných v roce 1978, byla sjednocena anglická a americká verze a přizpůsobena standardu ISBD 5. AACR2 byla rozdělena do dvou částí: Část I Popis rámcově založena na ISBD, obsahuje všeobecnou kapitolu a kapitoly pro popis specifických druhů dokumentů Část II Volba selekčních údajů a záhlaví byla více přiblížena Pařížským principům Od roku 1981 se setkání JSC účastnil také Australský výbor pro katalogizaci (Australian Committee on Cataloguing, dále jen ACOC), který se stal v roce 1986 jeho stálým členem. V roce 1988 bylo vydáno nové revidované vydání AARC2. Zahrnovalo dodatky z let 1982, 1983, Další revize vyšla v roce Následovaly dodatky z let 1999 a 2001, kde byla kompletně přepracována kapitola 9 (s novým názvem: Elektronické zdroje). Dosud poslední revize z roku 2002 zahrnula dodatky 1999 a 2001 a nahradila kapitolu 3 (Kartografické dokumenty) a 12 (Seriáloví dokumenty) kompletně přepracovaným textem 6. Jak je patrno, AACR2 již prošla několika revizemi s četnými dodatky. Důležitým podnětem pro tvorbu některých z nich byla Mezinárodní konference o budoucích principech a vývoji AACR, konaná v roce 1997 v Torontu. Odborníci zde diskutovali o otázkách principů AACR2, jejich logické struktuře, celosvětovém užití, měnícím se chápání seriality dokumentů, nadřazenosti fyzického nosiče nad obsahem apod 7. Konference byla také podmětem pro vypracování Logické struktury Anglo-amerických katalogizačních pravidel v roce 1998, které se zhostil Tom Delsey. V této studii se 5 CHAPMAN, Ann, RDA : a new international standard. 6 Joint Steering Committee for Revision of RDA, Joint Steering Committee for Revision of RDA A brief history of AACR. 7 CHAPMAN, Ann, RDA : a new international standard. 10

11 zaměřil na analýzu vnitřní logiky pravidel, upozornil na jejich slabá místa a doporučil směr další revize 8. Práce na třetím vydání pravidel (AACR3) započaly v roce V prosinci 2004 vyšel návrh části I AACR3. Na základě komentářů, které k tomuto návrhu JSC a CoP obdrželi, bylo rozhodnuto o nutnosti zpracování zcela nového standardu. Jedním z hlavních důvodů byl především fakt, že pravidla AACR2 byla původně vytvořena pro prostředí lístkových katalogů a jejich přizpůsobení pro digitální prostředí se ukázalo jako příliš komplikované. Navržena byla práce na nových katalogizačních pravidlech RDA, která by měla poskytnout flexibilní rámec pro popis a zpřístupnění všech zdrojů, analogových i digitálních. Na základě RDA by měla vznikat data, která budou připravena pro nové databázové struktury, ale která budou zároveň kompatibilní s již existujícími záznamy v online knihovních katalozích Český překlad AACR2 a katalogizační politika ČR Český překlad pravidel AACR2 z roku 1988 byl vydán v letech V dalších letech pak vycházely překlady dílčích revizí a doplňků. Cílem bylo zveřejnit čistý překlad bez tzv. českých interpretací. Důvodem byla především časová náročnost, které si příprava interpretací vyžaduje včetně ověření v praxi. Proto byly do překladů zapracovány pouze některé české interpretace, např. užití jazyka některých údajů. Návrhy českých interpretací jsou postupně vydávány v edici Standardizace Národní knihovny v Praze a na webových stránkách NK věnovaných katalogizační politice 10. České interpretace vznikají na setkání pracovních skupin (pro jmenné a věcné zpracování dokumentů, seriálů, analytické zpracování a zpracování starých tisků), kterých se účastní jmenovaní zástupci českých knihoven. Komunikace členů skupin, ale i ostatních katalogizátorů, je také vedena v rámci elektronické konference KATPOL DROBÍKOVÁ, Barbora, Vývoj, směřování a trendy katalogizace za poslední čtyři roky. 9 Joint Steering Committee for Revision of RDA, Joint Steering Committee for Revision of RDA... RDA: Resource Description and Access : frequently asked questions. 10 Anglo-americká katalogizační pravidla : druhé vydání, revize Předmluva k českému vydání Anglo-amerických katalogizačních pravidel, s. vii-xi. 11 KATPOL. 11

12 Interpretace jsou pak schvalovány na schůzích Rady pro katalogizační politiku 12. Při tvorbě interpretací je zřejmá snaha o tvorbu co nejmenšího množství českých specifik, což je přínosné pro sdílení záznamů na mezinárodní úrovni 13. Dosud byly vydány tyto interpretace: AACR2R/UNIMARC : schválené české interpretace : duben vyd. Praha : Národní knihovna ČR, ISBN AACR2R/UNIMARC : schválené české interpretace. Speciální dokumenty. 1. vyd. Praha : Národní knihovna ČR, ISBN AACR2R/UNIMARC : schválené české interpretace ke kapitolám 23 a 24 AACR2R : únor vyd. Praha : Národní knihovna ČR, ISBN Dále jsou ke jmennému zpracování vydávána doporučení a příručky např. pro tvorbu unifikovaných názvů, zápisu jmen korporací, rodů a rodin, jmen panovníků atd. Konkrétní katalogizační problémy lze řešit též dotazem, který je odeslán prostřednictvím webového formuláře pracovníkům Národní knihovny 14. K již položeným dotazům je možné odeslat připomínky, starší dotazy lze najít v archivu. Do katalogizační politiky spadá také problematika Národních autorit ČR, věcného zpracování, minimálního záznamu pro souborný katalog, výměnných formátů MARC21 a UNIMARC. 12 KUBALOVÁ, Hana, AACR2 v české katalogizační praxi. 13 Národní knihovna České republiky, Národní knihovna České republiky Katalogizační politika. 14 Národní knihovna České republiky. Národní knihovna České republiky... Dotazy ke katalogizaci. 12

13 3. Funkční požadavky na bibliografické záznamy 15 V roce 1990 se ve Stockholmu konal Seminář o bibliografických záznamech (Seminar on Bibliographic Records), který podporovaly IFLA program pro Univerzální bibliografickou kontrolu a Mezinárodní program MARC (Universal Bibliographic Control and International MARC - UBCIM Programme) a IFLA Skupina pro bibliografickou kontrolu (Division of Bibliographic Control). Jeho účastníci diskutovali o nutnosti snížit náklady na katalogizaci. Zároveň si ale uvědomovali potřebu zabývat se novými druhy dokumentů a vzrůstajícími uživatelskými potřebami. Došli k závěru, že nátlak vytvářet katalogizační záznamy na minimální úrovni vyžaduje přezkoumání vztahů mezi jednotlivými bibliografickými údaji v záznamu a uživatelskými potřebami. Navíc se shodli, že je třeba dohodnout standard pro tzv. základní úroveň záznamu (core level record), aby bylo možné udržet programy sdílené katalogizace na národní i mezinárodní úrovni. Na semináři bylo přijato devět rozhodnutí, z nichž jedno požadovalo zpracování studie definující funkční požadavky na bibliografické záznamy. Na tomto základě byla vypracována a v roce 1998 publikována studie Functional Requirements for Bibliographic Records (všeobecně známá pod zkratkou FRBR), která v roce 2002 vyšla v českém překladu pod názvem Funkční požadavky na bibliografické záznamy 16. Účelem studie bylo vymezit jasně definovanými pojmy funkce bibliografického záznamu s ohledem na různé druhy dokumentů, různé způsoby použití a různé potřeby uživatelů. Měla zahrnovat nejširší rozsah funkcí bibliografického záznamu (popisné, selekční údaje, klasifikační znaky, anotaci apod.). Dále měla studie poskytnout rámec, který by umožnil jasné a jednotné pochopení, jaké informace bibliografický záznam poskytuje a co od něj očekávají uživatelé. Dalším úkolem bylo doporučit základní úroveň funkčnosti a základní údaje pro bibliografické záznamy vytvářené národními bibliografickými agenturami, aby bylo možno v případě potřeby snížit náklady na 15 Není-li uvedeno jinak, zpracováno podle: IFLA Study Group on the Functional Requirements for Bibliographic Records, Funkční požadavky na bibliografické záznamy. 16 DROBÍKOVÁ, Barbora. Nový model bibliografického univerza podle FRBR a česká katalogizační praxe. 13

14 katalogizaci vytvářením záznamů na nižší než úplné úrovni, které ale budou vyhovovat základním uživatelským potřebám. Pro účely studie jsou funkční požadavky na bibliografické záznamy definovány ve vztahu k následujícím uživatelským potřebám : najít entitu odpovídající vyhledávacím kritériím, která uživatel zadal určit entitu (potvrdit, že nalezený záznam popisuje hledaný dokument či rozlišit mezi dvěma dokumenty se stejným názvem) vybrat entitu, která odpovídá potřebám uživatele (např. vybrat text v jazyce, kterému uživatel rozumí) získat přístupu k popsané entitě (objednat dokument, vypůjčit, nebo získat online přístup k elektronickému dokumentu připojením ke vzdálenému počítači). Základní prvky modelu vyvinutého pro studii tvoří: entity, atributy a vztahy. Tyto prvky byly odvozeny z údajů, které se typicky odrážejí v bibliografických záznamech. Nejprve jsou vymezeny základní entity, které jsou hlavním předmětem zájmu uživatelů bibliografických záznamů. Dále studie určuje vlastnosti či atributy spojené s každou entitou a vztahy mezi entitami, které jsou pro uživatele nejdůležitější při formulování bibliografických rešerší, interpretaci výsledků dotazů a navigaci entitami, popsanými v bibliografických záznamech. Z analýzy entit, atributů a vztahů byla odvozena struktura entita-vztah (E-R), která pak byla použita jako rámec pro hodnocení relevance každého atributu a vztahu vzhledem ke čtyřem (výše uvedeným) obecným uživatelským potřebám. Entity jsou rozděleny do tří skupin: 1. produkty intelektuální nebo umělecké činnosti, které jsou obsaženy v bibliografických záznamech: dílo, vyjádření, provedení, jednotka; 2. entity odpovědné za intelektuální nebo umělecký obsah, za výrobu, distribuci nebo správu těchto produktů: osoba a korporace; 3. doplňkový soubor entit sloužících jako předměty intelektuální nebo umělecké činnosti: pojem, objekt, akce, místo. Entity první skupiny představují různé aspekty zájmů uživatele o výsledky intelektuální nebo umělecké činnosti. Entity definované jako dílo (intelektuální nebo umělecký výtvor) a vyjádření (intelektuální nebo umělecká realizace díla) odrážejí 14

15 intelektuální nebo umělecký obsah. Oproti tomu entity definované jako provedení (fyzické ztělesnění vyjádření díla) a jednotka (jedinečný exemplář provedení) odrážejí fyzickou formu. Dílo je abstraktní entita. Rozeznáváme jej pomocí jednotlivých realizací čili vyjádření díla. Protože je pojem dílo abstraktní, je obtížné definovat jeho přesné hranice. Ty mohou být v různých kulturách chápany odlišně. Pro účely studie FRBR jsou chápany různé texty zahrnující revize a aktualizace předchozího textu považovány za vyjádření téhož díla (nejsou považovány za samostatná díla). Podobně zkrácení nebo rozšíření díla či doplnění částí nebo doprovodu k hudební skladbě jsou považována za různá vyjádření téhož díla. Překlady z jednoho jazyka do druhého, hudební přepisy a úpravy, verze dabovaných filmů nebo filmů opatřenými titulky, jsou rovněž považovány za různá vyjádření téhož díla. Pokud ale při modifikaci díla dojde k podstatné změně intelektuálního nebo uměleckého obsahu, je toto dílo pokládáno za nové. Tedy parafráze, úpravy, adaptace pro děti, parodie, hudební variace na nějaké téma, volné přepisy hudebních skladeb či abstrakta, výběry a výtahy, jsou považovány za nová díla. Stejně tak pokud dojde k adaptaci z jedné umělecké formy do jiné (např. dramatizace románu), jedná se o nové dílo. Entita vyjádření je definována jako: určitá intelektuální nebo umělecká realizace díla ve formě abecedně-číselného, hudebního nebo choreografického zápisu, zvukového záznamu, obrazového statického nebo pohyblivého záznamu, objektu atd., nebo kombinace těchto forem 17. Vyjádření zahrnuje např. určitá slova, věty, odstavce, které jsou výsledkem realizace díla v textové formě. Pokud dojde k jakékoliv modifikaci textu, výsledné vyjádření se považuje za nové vyjádření (např. překlad z jednoho jazyk do druhého). Na druhou stranu nám entita vyjádření umožňuje propojit dvě provedení, která zahrnují totožný intelektuální nebo umělecký obsah, přestože se odlišují různými fyzickými vlastnostmi. Provedení přestavuje fyzickou podobu vyjádření díla. Při realizaci díla může být výsledné vyjádření fyzicky umístěno na nosiči např. papíru, zvukové kazetě, videokazetě, plátně apod., čímž vzniká konkrétní provedení. Změna fyzické podoby formy je pak pokládána za nové provedení. Jedná se o změnu vizuálních vlastností 17 IFLA Study Group on the Functional Requirements for Bibliographic Records, Funkční požadavky na bibliografické záznamy, s

16 (např. změna druhu či velikosti písma), změnu materiálu (z papíru na mikrofilm) či změnu obalu. Tam, kde do výrobního procesu vstupuje vydavatel, distributor apod. a kde dochází ke změnám např. v publikování (změna nakladatele), může se výsledný produkt považovat za nové provedení. V případě, že dojde ke změně intelektuálního či uměleckého obsahu (dodatky, zkrácení atd.), jedná se o nové provedení zahrnující nové vyjádření díla. Pomocí entity provedení můžeme popsat sdílené fyzické vlastnosti kopií určité publikace, vydání atd., které mohou být důležitými faktory umožňujícími uživatelům vybrat si provedení podle svých potřeb a určit a získat kopii tohoto provedení. Entita jednotky představuje v modelu jednotlivý exemplář provedení. Většinou zahrnuje jen jeden materiální objekt (např. výtisk jednosvazkové monografie, jedno CD atd.), ale existují i případy, kdy se jedná o více materiálních objektů (monografie vydaná ve dvou svazcích, záznam vydaných na několika samostatných CD nosičích). Jednotka jako entita nám umožňuje určit jednotlivé kopie provedení a popsat vlastnosti, které jsou jedinečné pro tuto jedinou kopii (např. poškození konkrétního exempláře) a které se vztahují k činnostem, jež se zabývají touto kopií (např. výpůjčky). Entity ve druhé skupině představují entity odpovědné za intelektuální nebo umělecký obsah, za výrobu, distribuci nebo správu entit první skupiny. Zahrnují osobu a korporaci. Osobou je chápan jednotlivec, zatímco korporace může přestavovat organizaci, skupinu jednotlivců či organizaci, která je určena určitým jménem, včetně příležitostné skupiny (konference, kongresy, výstavy, festivaly atd.) Pro účely studie jsou za osobu či korporaci považovány jednotlivci či organizace, které jsou odpovědné za vytvoření nebo realizaci díla (např. autoři, skladatelé, umělci, překladatelé, režiséři, sponzoři díla) nebo jsou předmětem díla (např. historického díla, biografie, autobiografie). Entity třetí skupiny představují doplňkový soubor entit, které slouží jako předmět intelektuálního či uměleckého snažení. Zahrnují pojem (představa nebo myšlenka), objekt (hmotný předmět), akce (činnosti nebo událost) a místo (lokace). Každá v modelu definovaná entita je spojena se souborem atributů (vlastností), které slouží jako prostředky, jimiž uživatelé formulují dotazy a interpretují odpovědi při vyhledávání. Lze je rozdělit do dvou širokých kategorií: - atributy, které jsou v entitě 16

17 obsaženy, - atributy, které jsou entitám přiřazeny zvnějšku. Vztahy v rámci modelu entita-vztah znázorňují spojení mezi dvěma entitami a slouží uživateli jako pomůcka při navigaci v univerzu bibliografických katalogů a databází. Studie rozlišuje dvě úrovně vztahů mezi entitami: vysoká úroveň (nebo také obecná) : představují vztahy mezi entitami na nejvyšší úrovni zevšeobecnění v modelu. Ukazují jak jsou různé typy entit spojeny s jinou entitou (tj. jak jsou díla spojena s vyjádřeními, jak ta jsou spojena s osobami a korporacemi, pojmy, objekty, akcemi atd.; jak vyjádření jsou spojena s provedeními, jak ta jsou spojena s osobami a korporacemi atd.). nižší úroveň : popisují soubor vztahů spojených se čtyřmi základními entitami (dílo, vyjádření, provedení a jednotka) na konkrétnější úrovni (např. mezi dvěma díly, mezi dvěma vyjádřeními téhož díla, mezi vyjádřením díla a vyjádřením jiného díla atd.). Studie FRBR následně pronikla do všech úrovní katalogizace. Od obecného Ustanovení mezinárodních zásad katalogizace, která nahradila již zastaralé Pařížské principy, ke konkrétním katalogizačním pravidlům, jako jsou právě se vyvíjející RDA. Některé knihovní katalogy jsou dokonce tzv. FRBRizovány, tedy výsledky dotazů jsou uspořádány podle díla, vyjádření a provedení s odkazem na jednotky. Konverze do FRBR knihovními systémy jsou zatím ve fázi testování, za všechny jmenujme projekt OCLC FictionFinder 18. Výsledky aplikací prozatím vykazují mnohé nedostatky. Zatím největší překážkou se zdá úroveň zpracování záznamů a jejich kvalita OCLC, FictionFinder : OCLC research. 19 LICHTENBERGOVÁ, Edita, Funkční požadavky na bibliografické záznamy (FRBR) v praxi. 17

18 4. Funkční požadavky na autoritní data 20 Již v průběhu tvorby FRBR bylo zřejmé, že bude potřeba někdy v budoucnu rozšířit model FRBR také na autoritní data. 21 Proto byla v roce 1999 v rámci IFLA ustanovena Pracovní skupina pro Funkční požadavky a číslování autoritních záznamů FRANAR (Functional Requirements and Numbering of Authority Records), která v roce 2005 vydala první návrh studie Funkční požadavky na autoritní záznamy FRAR. 22 V roce 2007 byla vydána její přepracovaná verze pod názvem Funkční požadavky na autoritní data FRAD. 23 Pro účely studie jsou jako uživatelé definováni: 1. tvůrci autoritních dat, kteří vytvářejí a spravují soubory autorit, 2. koneční uživatelé, kteří užívají autoritní informace přímým vstupem do autoritního záznamu nebo nepřímo přes řízený selekční údaj (např. autorizovanou formu nebo odkaz) v knihovních katalozích, národních bibliografiích apod. Uživatelské potřeby jsou definované podobně jako u modelu FRBR, ovšem mají svá specifika. První tři se týkají obou skupin uživatelů, čtvrtá se vztahuje pouze k první skupině. 24 najít - entitu nebo soubor entit, které odpovídají daným kritériím (např. najít entitu použitím vztahu nebo atributu jako vyhledávacího kritéria) určit - entitu (např. potvrdit, že určitá entita odpovídá nalezené entitě, rozlišit ji mezi dvěma nebo více entitami s podobnou charakteristikou) zasadit entitu do kontextu - vysvětlit vztah mezi dvěma a více osobami, korporacemi, díly apod.; nebo objasnit vztah mezi osobou, korporací a jménem, pod kterým je tato osoba, korporace atd. známa. odůvodnit - objasnit rozhodnutí tvůrce autoritního záznamu při výběru jména nebo formy jména, na kterém je založen řízený selekční údaj 20 Není-li uvedeno jinak, zpracováno podle: IFLA Working Group on Functional Requirements and Numbering of Autority Data (FRANAR), Functional Requirements for Authority Data. 21 IFLA Study Group on the Functional Requirements for Bibliographic Records, Funkční požadavky na bibliografické záznamy : závěrečná zpráva, s IFLA Working Group on Functional Requirements and Numbering of Autority Records (FRANAR), Functional Requirements for Authority Records.. 23 IFLA. Functional Requirements for Authority Data.. 24 PATTON, Glenn, FRAR : extending FRBR concepts to autority data, s

19 Model FRAD vychází ze stejné techniky analýzy entit a vztahů jako model FRBR. Entity odpovídají klíčovým zájmům uživatelů informací. Z modelu FRBR bylo přejato všech deset bibliografických entit - dílo, vyjádření, provedení, jednotka, osoba, korporace, pojem, objekt, akce, místo přidaná byla nová entita rodina. Vztahy mezi těmito a dalšími entitami jsou zřetelné z obr. č. 1. Vztahy mezi jednotlivými entitami jsou vyjádřeny šipkami. Jednoduchá šipka naznačuje jedinečnost konkrétní entity (např. jeden konkrétní identifikátor je přiřazen pouze k jedné konkrétní osobě), dvojitá šipka představuje možný vícečetný výskyt. V horní části diagramu jsou zobrazeny bibliografické entity, v dolní části jsou zobrazena jména, pod kterými jsou tyto entity známé, identifikátory přidělené entitám a řízené selekční údaje založené na těchto jménech a identifikátorech. Jsou zde také uvedeny dvě další entity, které ovlivňují obsah a formu řízeného selekčního údaje pravidla (myšleno katalogizační pravidla) a agentura (která záznam vytváří). Jméno a identifikátor z dolní části diagramu jsou propojeny s bibliografickými entitami z horní části. Určitý příklad kterékoliv z bibliografických entit může být znám jedním nebo více jmény, a naopak jedno jméno může být spojeno s jedním nebo více případy kterékoliv bibliografické entity. Podobně určitému příkladu kterékoliv bibliografické entity může mít přidělen jeden nebo více identifikátorů, ale jeden identifikátor může být přidělen pouze k jednomu konkrétnímu příkladu bibliografické entity. V dolní části diagramu jsou naznačeny vztahy mezi entitami jména a identifikátoru a formální entitou řízeného selekčního údaje. Konkrétní jméno nebo identifikátor se může stát základem řízeného selekčního údaje, naopak řízený selekční údaj může být založen na konkrétním jménu nebo identifikátoru. Řízený selekční údaj tak může vzniknou např. kombinací dvou jmen a/nebo identifikátorů. Řízený selekční údaj je řízen pravidly, tato pravidla jsou aplikována jednou nebo více agenturami. Stejně tak řízený selekční údaj může být vytvořen nebo modifikován jednou nebo více agenturami. 19

20 OSOBA RODINA KORPORCE související s DÍLO VYJÁDŘENÍ PROVEDENÍ JEDNOTKA POJEM OBJEKT AKCE bibliografické entity MÍSTO znám přidělen JMÉNO IDENTIFIKÁTOR základ pro ŘÍZENÝ SELEKČNÍ ÚDAJ řízen PRAVIDLA vytvořen/modifikován aplikována AGENTURA Obr. 1: Model FRAD převzato z: IFLA Working Group on Functional Requirements and Numbering of Autority Records (FRANAR). Functional Requirements for Autority Data, s

21 5. Ustanovení mezinárodních zásad katalogizace 26 Ve dnech července 2003 proběhla v Německu ve Frankfurtu nad Mohanem První Konference odborníků o mezinárodních katalogizačních pravidlech (First IFLA Meeting of Experts on an International Cataloguing Code), která vyústila v návrh Ustanovení mezinárodních zásad katalogizace (Statement of International Cataloguing Principles, ICP) 27. Tyto zásady katalogizace nahradily tzv. Pařížské principy z roku Odpovídají novým požadavkům elektronického prostředí a online katalogů používaných v knihovnách i mimo ně. Měly by tak vést k větší kompatibilitě katalogizační praxe a ke zvýšení možnosti mezinárodního sdílení bibliografických a autoritních záznamů. Rozšiřují také Pařížské principy na všechny typy dokumentů (z původních pouhých textových dokumentů) a z pouhé volby selekčních údajů na všechny aspekty bibliografických a autoritních záznamů, které se používají v knihovních katalozích. Konference se od té doby konala každý rok, kde byly mimo jiného projednávány změny v návrhu Ustanovení mezinárodních zásad katalogizace (dále jen Zásady 28 ), jejichž finální verze byla vydána v únoru Hlavním smyslem tvorby Zásad bylo poskytnout vodítko při vytváření katalogizačních pravidel. Jsou především určeny pro bibliografické a autoritní záznamy v běžných katalozích knihoven. Jsou vybudovány na základě FRBR a FRAD, proto zahrnují definice entit, atributů a vztahů důležitých pro popis zdrojů. Dále popisují funkce katalogu, zásady pro volbu a tvorbu selekčních údajů a základní prvky pro vyhledávání. V úvodu Zásad jsou popsány a vysvětleny všeobecné principy katalogizace. Slovo principy (zásady) je zde chápáno jako směrnice pro tvorbu katalogizačních pravidel, samy o sobě nejsou pravidly. Níže uvedené principy byly zpracovány a do 26 Není-li uvedeno jinak, zpracováno podle: IFLA, Ustanovení mezinárodních principů katalogizace. 27 LICHTENBERGOVÁ, Edita, IFLA : Konference odborníků o mezinárodních katalogizačních pravidlech. s Slovo Principles je zde přeloženo jako Základy. Při použití slova Principy by mohlo dojít k záměně s tzv. Pařížskými principy 29 IFLA, IFLA... IME ICC : Meetings of Experts on an International Cataloguing Code. 21

22 Zásad zahrnuty na základě knihy Elaine Svenonius: The intelectual foundation of information organization 30. Ohled na uživatele - při tvorbě popisných a selekčních údajů by měl být vždy brát zřetel především na uživatele a jeho pohodlí. Je uveden jako nejdůležitější princip při tvorbě katalogizačních pravidel. Běžné použití - slovní zásoba, která je používána při tvorbě popisných a selekčních údajů, by měla být v souladu se slovní zásobou většiny uživatelů Prezentace entit při popisu -. entity popisu a formy jmen by měly být založeny na způsobu, jakým entity samy sebe identifikují. Princip je formulován proto, aby zajistil přesnost popisu. Správnost - popisovaná entita by měla být popsána správně a přesně (údaje pocházejí z předepsaného zdroje předepsaný pramen popisu, a jsou opsány ve formě, v jaké se objevují ve zdroji, což by mělo zajistit, že dva katalogizátoři popíší určitou bibliografickou entitu stejně) Dostatečnost a nezbytnost při bibliografickém popisu by se měly používat pouze prvky, které jsou potřebné pro uspokojení požadavků uživatelů a nezbytné pro jednoznačnou identifikaci entity. Na druhé straně by měl být natolik dostatečný, aby byla zachována funkčnost systému Významnost - datové prvky by měly být bibliograficky významné Hospodárnost Pokud vede k dosažení cíle více způsobů, měl by dostat přednost ten, který je nejvíce hospodárný (nejmenší náklady nebo nejjednodušší postup) Konzistence a standardizace Popis a tvorba selekčních údajů by měly být standardizovány v nejvyšším možném rozsahu. Zajistí se tak větší konzistence, která zvyšuje možnost sdílení autoritních a bibliografických záznamů. Jak uvádí Svenonius 31, je třeba si dát pozor, aby nedošlo ke konfliktu s principem uživatelova pohodlí, protože standardizace většinou užívá formalizované jazykové prostředky, které mohou být pro uživatele nesrozumitelné. Dalším negativem může být rostoucí počet pravidel, který přináší riziko vnitřní nekonzistence, a kde by implementace změn byla náročná. 30 SVENONIUS, Elaine, The intellectual foundation of information organization, s SVENONIUS, Elaine, The intellectual foundation of information organization, s

23 Integrace Popis všech typů dokumentů a všech řízených forem jmen má pokud možno vycházet ze stejných obecných pravidel. Tato uniformita má několik výhod: podporuje to funkce katalogu, zejména funkci shromažďovací; umožňuje vytvoření jednotného rozhraní pro vyhledávání bibliografických informací, což přináší větší pohodlí uživateli; slouží též principu úspornosti. V neposlední řadě by měla být katalogizační pravidla obhajitelná, ne libovolná Dále jsou v Zásadách uvedeny entity, které odpovídají entitám definovaným ve FRBR a FRAD. Jsou to dílo, vyjádření, provedení, jednotka, osoba, rod/rodina, korporace, koncept, objekt, událost, místo. Každou entitu pak identifikují atributy 32. Záměry a funkce katalogu vycházejí opět z díla Elaine Svenonius. Katalog by měl být účinným nástrojem umožňujícím uživateli: 1. najít jednotlivý zdroj nebo všechny zdroje, které patří k témuž dílu, obsahují vyjádření, prezentují totéž provedení, souvisejí s danou osobou, rodinou či korporací, vztahují se k určitému předmětu, nebo které jsou definované dalším kritériem, (jazykem, zemí vydání, datem vydání, typem nosiče atd.). 2. identifikovat bibliografický zdroj. 3. vybrat bibliografický zdroj odpovídající potřebám uživatele. 4. získat přístup k popsaným jednotkám nebo získat autoritní či bibliografické údaje nebo přístup k nim záznam. 5. navigovat uživatele v rámci katalogu i mimo něj (logické uspořádání a jasná prezentace způsobu, jak se v katalogu pohybovat, včetně prezentace vztahů mezi entitami) 33. Obecně by měl být vytvořen samostatný bibliografický popis pro každé provedení. Měl by být založen na jednotce reprezentující provedení a může zahrnovat atributy náležející prezentovanému dílu a vyjádření. Popisná část bibliografického záznamu má být založena na schváleném mezinárodním standardu, což je v případě knihoven ISBD. Podle účelu katalogu či bibliografického souboru může být popis stanoven na několika úrovních úplnosti. Další část Zásad se věnuje selekčním údajům, které mohou být řízené nebo neřízené. Řízené selekční údaje by se měly vytvářet pro autorizované i variantní formy jmen jako jsou jména osoby, rodiny, korporace, názvu díla, vyjádření, provedení, jednotky, koncepty, objekty, události a místa. Pro řízení autorizovaných i variantních 32 IFLA, Ustanovení mezinárodních principů katalogizace. 33 tamtéž 23

24 forem jmen by se měla vytvářet autoritní záznamy. Mezi neřízené selekční údaje např. patří bibliografické údaje pro jména, názvy (např. hlavní název uváděný tak, jak byl nalezen na provedení), kódy, klíčová slova atd., která nejsou řízena autoritními záznamy. Pro bibliografické záznamy se použijí autorizované selekční údaje pro díla a vyjádření (řízené selekční údaje) prezentovaná zdrojem, název provedení (obvykle neřízený) a autorizované selekční údaje pro tvůrce díla. Doplňkově se tvoří autorizované selekční údaje pro jména dalších osob, rodin, korporací a předmětů důležitých pro vyhledávání a identifikaci bibliografického zdroje. Selekčním údajem v autoritním záznamu je autorizovaná forma jména entity i variantní formy jména. Také je možné záznam zpřístupnit prostřednictvím jmen souvisejících entit. Dále Zásady stanovují, že autorizovaný selekční údaj pro jméno entity by měl být uveden v autoritním záznamu spolu s identifikátory entity a variantními formami jména Jméno preferované jako autorizovaný selekční údaj pro entitu by mělo být založené na jménu, které identifikuje entitu konzistentním způsobem, buď jako nejčastěji nalezené na provedeních nebo dobře akceptované jméno nalezené v referenčních zdrojích a vyhovující uživatelům katalogu (tzv. konvenční jméno ). Nechybí zde také principy pro stanovení formy jména pro autorizované selekční údaje. Pokud se jméno osoby/rodiny/korporace skládá z několika slov, výběr prvního slova pro autorizovaný selekční údaj by měl vycházet z konvencí země a jazyka nejvíce spojovaného s osobou/rodinou/korporací tak, jak se nachází na provedeních či v referenčních zdrojích. Výjimku tvoří korporace, jejíž jméno je součástí pro jurisdikci nebo území v jazyce a písmu, které nejlépe vyhovují potřebám uživatele katalogu. Pokud jméno korporace vyjadřuje podřízenost, autorizovaný selekční údaj by měl začínat jménem nadřízené složky. Autorizovaný selekční údaj pro dílo, vyjádření, provedení nebo jednotku může být buď název, který může stát sám o sobě, nebo název kombinovaný s autorizovaným selekčním údajem pro tvůrce díla. Pokud je potřeba odlišit jednu entitu od jiných téhož jména, měly by být do autorizovaného selekčního údaje pro entitu zahrnuty další identifikační charakteristiky. 24

25 Selekční údaje jsou potřebné pro vyhledávání. Umožňují 1. spolehlivě vyhledat a zpřístupnit bibliografické a autoritních záznamy a související bibliografické zdroje a 2. zpřesnit (limitovat) výsledky vyhledávání. Jsou zde také jmenovány základní selekční údaje: autorizovaný selekční údaj pro jméno tvůrce nebo prvního uvedeného tvůrce v případě více tvůrců, autorizovaný selekční údaj pro dílo/vyjádření, hlavní název nebo náhrada hlavního názvu provedení, rok vydání/rozpětí let vydání provedení, řízené předmětové termíny a/nebo klasifikační znaky pro dílo, standardní čísla, identifikátory, a klíčové názvy popisované entity. Základní selekční údaje v autoritních záznamech jsou: autorizované jméno nebo název entity, identifikátor entity, variantní jména a variantní formy jména nebo názvu entity. Doplňkové selekční údaje představují atributy z ostatních oblastí bibliografického popisu nebo autoritního záznamu, mohou plnit roli volitelných selekčních údajů a prostředků pro filtrování nebo zpřesnění vyhledávání. V bibliografických záznamech to mohou být: jména dalších tvůrců, jména osob, rodin a korporací v jiných rolích než je role tvůrce, variantní názvy, autorizované selekční údaje pro edice, identifikátory bibliografického záznamu, jazyk vyjádření prezentovaného provedením, země vydání, typ obsahu, typ nosiče. V autoritních záznamech to mohou být: jména nebo názvy souvisejících entit, identifikátory autoritních záznamů. Závěrem je v Zásadách osvětlen princip pro zpřístupnění záznamů, který říká, že pokud je výsledkem vyhledávání několik záznamů se stejným selekčním údajem, záznamy by měly být prezentovány v logickém pořadí vhodném pro uživatele katalogu. 25

26 6. Resource Description and Access Resource Description and Access (Popis a zpřístupnění zdrojů - dále jen RDA) je nový bibliografický standard, který má nahradit pravidla AACR2. Pravidla RDA připravuje Spojený řídící výbor pro vývoj RDA (Joint Steering Committee for RDA dále JSC). Na práci tohoto mezinárodního výboru se podílí Americká knihovní asociace (American Library Association - ALA), Australský katalogizační výbor (Australian Committee on Cataloguing ACOC), Britská knihovna (British Library - BL), Kanadský výbor pro katalogizaci (Canadian Committee on Cataloguing - CCC), Autorizovaný institut knihovních a informačních profesionálů (Chartered Institute of Library and Information Professionals - CILIP) a Kongresová knihovna (Library of Congress - LC). Nad celým projektem dohlíží Výbor představených (Committee of Principals, CoP), kterému JSC podává zprávy 34. CoP je tvořen řediteli nebo představiteli třech knihovních asociací (ALA, CILIP a CLA 35 ) a Kongresové knihovny, Britské knihovny, Australské národní knihovny (National Library of Australia) a Kanadské knihovny a archívů (Library and Archives Canada) Počátky vývoje pravidel RDA JSC v roce 2004 zvolila za editora Toma Delseyho, který zpracovává návrhy jednotlivých úseků pravidel. Jedná se o kanadského informačního konzultanta, který se specializuje na informační modelování. Kromě jiného se podílel na několika úspěšných projektech jako FRBR a FRAD 37. Po zpracování je návrh zveřejněn na webu JSC. Jeho součástí je vždy popis, jakým způsobem a do jakého data je možné odesílat oficiální připomínky. Mohou je zasílat instituce nebo skupina institucí konkrétnímu zástupci JSC 34 Joint Steering Committee for Revision of RDA, Joint Steering Committee for Revision of RDA RDA: Resource Description and Access : the cataloguing standard for the 21 st century. 35 Canadian Library Association (Kanadská knihovní asociace) 36 American Library Association; Canadian Library Association; Chartered Institute of Library and Information Professional, Anglo-American Cataloguing Rules Governance. 37 Joint Steering Committee for Revision of RDA, Joint Steering Committee for Revision of RDA Historic documents : Tom Delsey appointed as AACR3 editor. 26

27 pro lokalitu, ve které působí 38. Každý člen JSC má zároveň na starosti určitou skupinu zákazníků (institucí), se kterými pracuje a jejichž komentáře neustále monitoruje a sdílí s ostatními členy JSC. Byly také zřízeny skupiny pro komunikaci s ostatními tvůrci katalogizačních pravidel (ve Francii, Číně, Německu, Itálii, Rusku apod.), metadatovými komunitami (iniciativou Dublin Core), archivy, muzei, vydavateli apod., kterých se vydání RDA také bude dotýkat 39. Po uzavření připomínkování jsou komentáře projednány na nejbližším setkání JSC a schválené změny zapracovány editorem do návrhů. Pokud nedojde v určité otázce ke konsensu, je zřízena pracovní skupina, která se problematikou zabývá, vytváří další návrhy a doporučení. Návrhy jsou opět zveřejněny ke komentování. Tento proces se opakuje do té doby, než je text schválen 40. Schválené návrhy jsou nakonec zveřejněny na webu, ale již není možné k nim zasílat oficiální připomínky. Jednotlivci se mohou zapojit do diskusní ové konference, která není součástí oficiálního mechanismu komentování RDA. Je určena k neformální komunikaci, ke které se může přihlásit kdokoliv. Nejčastěji do ní přispívají katalogizátoři, kteří chtějí zjistit, jakým způsobem bude konkrétní katalogizační problém řešen, k jakým změnám v pravidlech dochází a zda budou tyto změny opravdu k lepšímu. Členové RDA na takové dotazy někdy odpovídají, zvláště na ty, u kterých může dojít k nedorozumění či nesprávné interpretaci 41. Dále jsou zde členové konference upozorňováni na nově vydané návrhy RDA, které jsou následně diskutovány, přicházejí sem pozvánky na konference, krátké zprávy apod. Všechny příspěvky a odpovědi jsou uchovávány v archivu 42. Kromě hlavní části pravidel RDA vznikají také přílohy, vypracovávány pracovními skupinami, které se zaměřují např. na velká písmena, zkratky, úvodní členy, příklady, způsobem zápisu podle ISDB apod. Vznikají také dokumenty se zaměřením např. na mapování prvků FRBR a RDA v porovnání s prvky RDA, aktualizaci formátu 38 Joint Steering Committee for Revision of RDA, Joint Steering Committee for Revision of RDA Rule revision process: submitting proposal to revise AACR. 39 Joint Steering Committee for Revision of RDA, Joint Steering Committee for Revision of RDA RDA: Resource Description and Access : frequently asked questions. 40 CHAPMAN, Ann, RDA : a new international standard. 41 Joint Steering Committee for Revision of RDA. Joint Steering Committee for Revision of RDA RDA: Resource Description and Access. 42 RDA-L. 27

28 MARC21. JSC také spolupracují s vydavateli, kteří vytvářejí vlastní metadatový soubor zvaný ONIX (Online Information Exchange). Společně vytvořily řízený slovník pro označení typu média, obsahu a nosiče (kapitoly 3.2, 3.3 a 6.10 RDA) 43. Všechny dosud zpracované kapitoly byly zveřejněny naposledy ve formě full draft (plný návrh) v listopadu Jejich připomínkování bylo ukončeno v únoru Stále se ale jedná o pouhé návrhy, nikoliv o závazné dokumenty. Pravidla RDA by měla vyjít až v listopadu Přesto ale chybí zpracovat některé kapitoly, které zatím nebyly zveřejněny v návrhu a vyjdou až společně s celými pravidly v listopadu 2009 (kap.12-15, 23, 33-37). Způsob vydání pravidel RDA ale bude trochu odlišný, než jak jsme tomu zvyklí u AACR2 (jednotlivé tištěné listy v kroužkových deskách, aktualizované pomocí doplňků). Bude se jednat vlastně o online databázi, přístupnou přes web. Hlavní výhodou tohoto způsobu není jen jednodušší a rychlejší aktualizace, ale především vyhledávání na několika úrovních např. vytvořením dotazu pomocí booleovských operátorů, zadání čísla kapitoly AACR2, listování, prolinkování instrukcí 44, uložení častých dotazů. Bude možné si zvolit způsob zobrazení, vytvářet poznámky a pracovní postupy a sdílet je s kolegy ve své instituci i mimo ni, zobrazit další katalogizační pravidla apod. RDA online jsou dále vyvíjena tak, aby je bylo možné integrovat do knihovních systémů. Katalogizátor by mohl přímo ze svého systému kliknout na relevantní instrukci v RDA Cenovou politiku stanovují vydavatelé RDA, kterými jsou tři instituce: ALA, CLA a CILIP. Základem bude předplatné založené na rozsahu užití, které se bude odvíjet od velikosti instituce či konsorcia a knihovních služeb, nebo od množství zaměstnanců. Rozdílné ceny budou např. pro firmy, školní knihovny, pro instituce ze zemí, které leží mimo oblasti, ve kterých RDA vzniká (Austrálie, Kanada, Velká Británii, Evropa, USA a Mexiko) a pro rozvojové země. Uvažuje se o nabídce omezeného předplatného např. pouze na základní verzi RDA, verzi pro účely výuky, verzi zaměřenou pouze na katalogizaci speciálního druhu dokumentu (např. mapy) a časově limitované předplatné. 43 Joint Steering Committee for Revision of RDA, Joint Steering Committee for Revision of RDA RDA: Resource Description and Access : frequently asked questions. 44 text RDA obsahuje četné odkazy na související instrukce 45 Joint Steering Committee for Revision of RDA, Joint Steering Committee for Revision of RDA RDA: Resource Description and Access : the cataloguing standard for the 21 st century. 46 TILLET, Barbara B., Getting ready for RDA, s