Požární ochrana 2008

Transkript

1 VŠB Technická univerzita Ostrava Fakulta bezpečnostního inženýrství Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství Hasičský záchranný sbor Moravskoslezského kraje Požární ochrana 2008 Sborník přednášek XVII. ročníku mezinárodní konference Ostrava, VŠB TU září 2008

2 Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Fakulta bezpečnostního inženýrství Lumírova Ostrava - Výškovice Česká republika Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství se sídlem VŠB TU Ostrava Lumírova Ostrava - Výškovice Česká republika Hasičský záchranný sbor Moravskoslezského kraje Výškovická Ostrava - Zábřeh POŽÁRNÍ OCHRANA 2008 Sborník přednášek XVII. ročníku mezinárodní konference Recenzenti: Ing. Vilém Adamec, Ph.D. Ing. Petr Bebčák, Ph.D. Doc. Ing. Jaroslav Damec, CSc. Doc. Dr. Ing. Aleš Dudáček Doc. Dr. Ing. Miloš Kvarčák Ing. Vasil Silvestr Pekar Ing. Pavel Vaniš, CSc. Editor: Doc. Dr. Ing. Michail Šenovský Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství ISBN

3 VŠB Technická univerzita Ostrava Fakulta bezpečnostního inženýrství Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství Hasičský záchranný sbor Moravskoslezského kraje Požární ochrana 2008 Sborník přednášek XVII. ročníku mezinárodní konference pod záštitou rektora Vysoké školy báňské Technické univerzity Ostrava Prof. Ing. Tomáše Čermáka, CSc. a generálního ředitele HZS ČR genmjr. Ing. Miroslava Štěpána Ostrava, VŠB TU září 2008

4 Odborný garant konference Chairman doc. Dr. Ing. Michail Šenovský - VŠB - TU Ostrava Vědecký výbor konference Scientific Programe Committee doc. Dr. Ing. Aleš Dudáček děkan FBI, VŠB TU Ostrava genmjr. Ing. Miroslav Štěpán generální ředitel HZS ČR st. bryg. prof. dr hab. inż. Zoja Bednarek rektor SGSP Warszawa brig. gen. prof. Ing. Rudolf Urban, CSc. rektor Univerzity obrany Prof. Ing. Karol Balog, PhD. STU Bratislava Prof. Ing. Pavel Poledňák, PhD. Žilinská univerzita Assoc. Prof. Dr. Ritoldas Šukys - TU Vilnius Prof. Ing. Anton Osvald, CSc. - TU Zvolen Prof. Dr.-Ing. Gerhard Hausladen TU München Prof. Dr.-Ing. Gert Beilicke Ingenieurbüro für Brand- und Explosionsschutz Leipzig Prof. RNDr. Pavel Danihelka, CSc. VŠB TU Ostrava Prof. Dr. rer. nat. Tammo Redeker - Institut für Sicherheitstechnik Freiberg Prof. Dr. rer. nat. habil. Reinhard Grabski Institut der Feuerwehr Heyrothsberge Organizační výbor konference Organising Conference Committee Ing. Vilém Adamec, Ph.D. VŠB - TU Ostrava doc. Ing. Ivana Bartlová, CSc. VŠB - TU Ostrava Ing. Petr Bebčák, Ph.D. VŠB - TU Ostrava Ing. Isabela Bradáčová, CSc. VŠB TU Ostrava Ing. Lenka Černá SPBI Ostrava doc. Ing. Jaroslav Damec, CSc. VŠB - TU Ostrava doc. Dr. Ing. Miloš Kvarčák VŠB - TU Ostrava doc. Ing. Miroslava Netopilová, CSc. VŠB - TU Ostrava plk. Ing. Vasil Silvestr Pekar TÚPO Praha Ing. Pavel Vaniš, CSc. CSI, a.s. Praha plk. Ing. Vladimír Vlček, Ph.D. HZS Moravskoslezského kraje

5 Sanace škod způsobených ohněm a vodou Vysoušení dokumentů 24-hodinový servis info@cz.belfor.com BELFOR Czechia, spol. s r.o. centrála: Družstevní Jirny Tel.: Fax: pobočka: Rudná Ostrava Zábřeh Tel.: Fax: Belfor_PO.indd :16:02

6 FIRE STABILNÍ HASICÍ ZAŘÍZENÍ AEROSOLOVÉ Spolehlivý systém zabezpečení prostor a zařízení proti požárům Vhodný do archivů, serveroven a prostředí s nebezpečím výbuchu Ekologické, ekonomické, efektivní Český výrobek BESY CO spol. s r.o. Kvapilova 9/ Praha 5 Košíře tel: tel/fax: e mail:besyco@besyco.cz jednoduše jednoduché

7

8 Úvodní slovo editora. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dámy a pánové. Dostává se Vám do rukou periodikum Požární ochrana 2008, které je sedmnáctým pokračováním této periodické publikace. Vychází 1 x ročně, a to vždy u příležitosti konání mezinárodní konference Požární ochrana Na počátku vzniku této řady konferencí se jednalo převážně o téma požární ochrany. Tak jak postupoval čas, měnilo se postupně i zaměření konference i periodika. Dnes, i když stále je pro nás požární ochrana nosným a hlavním tématem, je obsah periodika naplněn 6-ti tematickými okruhy. Požární ochrana preventivní, Požární ochrana represivní, Protivýbuchová prevence, Civilní nouzová připravenost, Věda a výzkum v požární ochraně a posledním je Zkušebnictví a certifikace. Nosným tématem ročníku 2008 je problematika multifunkčních objektů, a to z pohledu všech výše uvedených okruhů. Všechny tyto uvedené oblasti se zabývají bezpečností, a to zejména člověka, který může být ohrožen jak prostorem, ve kterém se právě nachází, tak používáním předmětů a zařízení a jejich možným negativním působením. Příspěvky zde publikované představují ve většině případů interpretaci současného stavu poznání v daném oboru a měly by být původní, ve zveřejněné podobě doposud nepublikované. Příspěvky jsou seřazeny dle prvního autora, abecedně. Toto řazení jsme přijali zejména proto, že u některých příspěvků nelze jednoznačně určit, do které oblasti patří, protože svým obsahem zapadají současně do více oblastí. Celkem jsme přijali příspěvky od 79 autorů, lépe řečeno autorských kolektivů. Celkový počet stran uveřejněných příspěvků je 664. Všechny uveřejněné příspěvky jsou recenzovány odbornými garanty jednotlivých oblastí. Předložené periodikum je poměrně obsáhlé. Abychom se dostali do únosné tiskové podoby jednoho svazku, omezila redakční rada délku publikovaných příspěvků. Toto omezení není novinkou, postupujeme tak standardně. Jsme přesvědčeni, že zkrácení se neprojeví negativně na odborné úrovni periodika. Vzhledem k tomu, že kolektiv autorů předkládaného periodika není jen z České republiky, ale je mezinárodní, publikujeme příspěvky v původním jazyku, ve kterém jsme příspěvek obdrželi. Mezinárodní účast je také důvodem česko anglické verze úvodního slova. V závěru periodika jsou pak zveřejněny abstrakty všech příspěvků v angličtině. V Ostravě 18. srpna 2008 Doc. Dr. Ing. Michail Šenovský editor

9 Editorial Dear colleagues, ladies and gentlemen. You are holding in your hands periodical Fire Protection 2008, which is 17 th volume of this periodical publication. It is issued once per year on the occasion of international conference Fire Protection At the beginning of this line of conferences, the main discussed problem was fire protection. As a time went on, the direction of the conference and journal has changed. Today, even as the fire protection is still very significant theme for us, the journal focuses on the problematic broader in six theme areas. Fire protection preventive, Fire protection repressive, Explosion prevention, Civil emergency preparedness, Research a development in fire protection and lastly Certification. Main theme of 2008 volume is multifunctional objects from point of view of all earlier mentioned areas. All these areas deal with safety of human being, who may be endangered in space he occupies or may be endangered by equipment usage and its possible negative effects. Articles published here present mostly interpretation of today s state of the art in our branch and should be original and in this form never published before. The articles are ordered alphabetically by name of the author. We chose this order because it is sometimes very hard to distinguish into which theme area the article belongs as considering its content it fits into several of them. We accepted articles from 79 authors (or author collectives) and the articles together have 664 pages. All published articles were reviewed by scientific guarantee of the theme areas. The journal in your hands is rather large. To keep it in single volume, editorial board limited length of the articles. This limitation is not new and we use it regularly. We believe that the shortening will not impact negatively on the scientific value of the periodical. Since author collective is not only from Czech Republic, but also from abroad, we publish the articles in its original language, in which the articles have been submitted. International participation is also the main reason for this Czech/English version of editorial. In the end of periodical, there are published abstracts of all the articles in English. In Ostrava 18th August 2008 Doc. Dr. Ing. Michail Šenovský editor

10 Obsah 1 díl: Počátky vysokoškolského studia požární ochrany... 1 Lošák Jiří 40 let vysokoškolského studia požární ochrany a bezpečnosti na VŠB Technické univerzitě Ostrava... 6 Dudáček Aleš Ověřování připravenosti na mimořádné a krizové situace Adamec Vilém Využití termovizní kamery pro modelové fyzikální zkoušky požárně technických expertíz Angelis Jan, Suchý Ondřej, Dvořák Otto Safety analysis of ion exchangers - thermogravimetry Balog Karol, Svitoková Michaela Požární bezpečnost tunelu Klimkovice na dálnici D47 stavba 4707 Bílovec Ostrava, Rudná Bebčák Petr Bodové hlásiče teplot a kouře a metody predikce jejich doby reakce Bitala Petr, Jánošík Ladislav, Chudová Dana, Dubčáková Renata, Dudáček Aleš Evakuace osob z venkovního shromažďovacího prostoru Bradáčová Isabela, Kučera Petr Odhad teplotního pole při simulaci požáru osobního automobilu v tunelu Bursíková Petra, Angelis Jan, Dvořák Otto Hašení elektrických zařízení pod napětím v jaderné elektrárně Dukovany Čapek Josef Průmyslová zóna Ostrava Hrabová Česelská Tereza, Šalátová Jitka, Šenovský Michail Osvětlení tunelů pozemních komunikací Drgáčová Jana Statistické úvahy nad stanovením maximálního výbuchového tlaku hořlavých plynů a par podle EN Dvořák Otto Analýza a hodnotenie rizík ovplyvňujúce proces riadenia kombinovanej dopravy v SR Ferenčíková Andrea, Ferenčíková Mária Analysis of the influence of fire source location on temperature distribution in the compartment Gałaj Jerzy, Zowada Jolanta

11 Fire Fighting Water Retention Giertlová Zuzana, Siebert Martin, Marková Iveta Ploché střechy s foliovou hydroizolací v požárně nebezpečném prostoru Hanzlík Pavel Technické podmínky a druhy volně vedených vodičů a kabelů elektrických rozvodů požárně bezpečnostních zařízení a vybraných druhů staveb podle vyhlášky č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb.139 Hošek Zdeněk Možnosti využití dálkového průzkumu Země pro bezpečnost vybraných prvků kritické infrastruktury (energetika, doprava) Hrdina Pavel, Danihelka Pavel Skupina podpory kvality jako garant zavádění nových metod a přístupů do policejní práce a současně vítězný projekt Ceny nejlepší praxe Hrinko Martin Korupce v policii aneb fenomén, jenž degraduje důvěru občana v policejní práci Hrinko Martin Validace postupu chemické analýzy požárních vzorků na obsah akcelerantů pomocí SPME-GC/MS Charvátová Vlasta, Dvořák Otto Investigation of kinetic parameters of thermal decomposition of chosen kinds of wood Chodorowski Jarosław, Babeł Krzysztof, Salamonowicz Zdzisław Study on the effects of heat flux levels on heat release rate of wood and times to ignition Chodorowski Jarosław, Pofit-Szczepańska Melania, Półka Marzena Vplyv tepelnej záťaže na hasiča pri použití odevov na ochranu pred chemickými látkami a biologickým materiálom Chromek Ivan, Debnár Vladimír Obecné zásady organizování strategických studií pro ochranu obyvatelstva Janošec Josef Testování bioradaru LifeLocator v zahraničí a u jednotky PO HZS MSK Jánošík Ladislav, Bitala Petr, Kuchař Radim, Tulis Jaromír Investigations of the Phenomenon Flashover in a Quarter Scale Room Keutel Karola, Grabski Reinhard Porovnání výsledků šíření substituentu otravné látky (in-situ) v prostoru přestupní stanice metra Muzeum C A s matematickým modelem šíření Klouda Karel, Bojko Marián, Kozubková Milada

12 Počátky vysokoškolského studia požární ochrany doc. Ing. Jiří Lošák, CSc. Proto u vzdělaných národů i oblasti, které nemají nic než písek a skály, nebo močály a bažiny, jsou dovedeny k takovému obdělání, že se zdají rájem. U nevzdělaných i krajiny, které vypadají jako ráj, pokrývají se nečistotami a ztrácejí svou hodnotu. J.A. Komenský Přírodní rizika, lidská selhání, havárie, generují mimořádné události, které řeší záchranné systémy, často v agresivním prostředí. Neoddělitelnými prvky těchto systémů jsou lidé, jejichž odborná autorita je nezbytným předpokladem k výkonu náročné profese. Jak ukazuje vývoj v zahraničí i u nás, takovou náročnou profesí se stal hasič, záchranář, bezpečnostní inženýr, manažer. V šedesátých letech minulého století uvedená problematika spadala do působnosti tehdejší požární ochrany (PO). Na základě existujících nedostatků, zejména nedostatečné připravenosti techniků a specialistů, byla v roce 1968 zahájena jednání tehdejším náčelníkem Hlavní inspekce PO JUDr. Miroslavem Řepiským s ministerstvem školství o zřízení samostatného vysokoškolského studijního oboru zabývajícím se PO. Následně v červenci roku 1968 byl ustanoven speciální technický obor vysokoškolského studia: Technika požární ochrany a bezpečnosti průmyslu ( TPO a BP). Zájem o realizaci nového oboru projevily ČVUT Praha, VUT Brno a Vysoká škola báňská (VŠB) Ostrava. Vzhledem k dobrým podmínkám pro výuku a vhodnému sociálnímu zázemí studentů, byl obor přidělen VŠB v Ostravě. Obor byl zařazen na Hornickogeologickou fakultu a studium začalo v rámci Katedry důlního větrání a techniky bezpečnosti, vedené prof. Jaroslavem Máchou. Obor byl vyhlášen až po skončení přijímacího řízení na vysoké školy a prvním úkolem budoucích pedagogů, kteří v té době pracovali ve škole PO ve Frýdku-Místku, bylo získat studenty pro nový obor. Nabídku akceptovalo 93, studentů, kteří nastoupili ve školním roce 1968/69 ke studiu a následně jich ve šk. roce 1972/73 úspěšně 29 studium dokončilo. Jedním ze základů pedagogické dokumentace je učební plán, který v šedesátých letech vznikal za přispění dvou odborníků z Vyšší inženýrskotechnické školy požární ochrany v Moskvě, která má ve vysokoškolském vzdělání PO bohatou tradici. Proto také nastupující pedagogové pro obor měli před zahájením výuky absolvovat stáž v Moskvě. To se nestalo a ke škodě oboru nebyl ani dodržen tehdy stanovený učební plán. Do studijního plánu se dostaly předměty nejen poplatné tehdejší ideologii jako například vědecký komunismus, ale také mineralogie a petrografie, nižší geodézie apod. Učební plán se stal 1

13 poplatný skladbě kateder hornicko-geologické fakulty. Zde lze hledat zdroj pozdějších nedorozumění o postavení oboru, který neměl nic společného s hornictvím a geologií. Od počátku oboru participovalo na jeho výstavbě i ministerstvo vnitra (MV) jak prostřednictvím orgánů požární ochrany, tak později svými federálními úřady. Spolupráce byla zahájena převedením Ing. Jana Lukšíka, Ing. Bohuslava Faita a Ing. Jiří Lošáka, ze školy požární ochrany ve Frýdku-Místku na VŠB. Vývoj studijního oboru, jeho specifické odlišnosti od oborů hornických si posléze vyžádal, od , ustavení samostatné Katedry techniky požární ochrany a bezpečnosti průmyslu (TPO a BP). Pracovníci katedry byli tehdy zaměstnanci MV, takže jakýkoliv kontakt směrem na západ byl prakticky vyloučen. Každý krok ve vývoji oboru a katedry podléhal dvojímu dozoru, jednak školy a jednak MV, o tehdejších stranických orgánech ani nemluvě. Posuození práce katedry do roku 1989 by vyžadovalo zvláštní článek. V počátcích byla situace kritická také vzhledem k tomu, že v češtině neexistovala žádná vhodná vysokoškolská literatura. V podstatě každý z nastupujících pedagogů si tvořil předmět sám na základě svých zkušeností, za pomocí dostupné zahraniční literatury a v časové tísni dané učebním plánem. Pedagog si musel stavět předmět, přitom se současně seznamovat s novým stylem práce, který vyžadovala vysoká škola. Tak jak přibývaly jednotlivé ročníky, měnil se učební plán až do roku V některých letech počet vyučovaných disciplín dosahoval čísla 48. V roce 1978 byl proti naší vůli, rozhodnutím vedení VŠB, ustaven čtyřletý učební plán. Toto se podařilo změnit až po vyjmutí oboru TPO a BP z působnosti komise expertů pro hornické obory a jeho převedení ke komisi expertů pro speciální technické obory. Iniciativu vyvinula tehdy vytvořená oborová rada ze zástupců praxe a její návrhy se prakticky začaly realizovat až v roce Tehdejší hasičská veřejnost, podléhající přetrvávajícímu názoru, že hasiči, dříve požárníci nepotřebují vzdělání, natož vysokou školu, nebyla vzniklému oboru většinou příznivě nakloněna. Je třeba ocenit přístup pracovníků Hlavní báňské záchranné stanice, kteří pomohli zejména s praktickým výcvikem studentů. Ředitel záchranné stanice Ing. Lubomír Hájek byl nápomocen rozvoji oboru a řadu let působil u obhajob diplomových prací. Zrodila se také úzká spolupráce s útvarem PO města Ostravy. Nový obor na škole zakotvil i díky pracovníkům všech fakult VŠB, jako například prof. Ing. Jaroslav Kalousek, CSc., doc. Ing. Kateřina Orlíková, CSc., doc. Ing. Vladimír Blahož nebo prof. Ing. Pavel Šťáva, CSc. a další, kteří se podíleli nejen na výuce, ale i na tvorbě učebních plánů, literatury a vůbec zvyšovali úroveň výuky. Rozvinula se také spolupráce s Výzkumným uhelným ústavem v Radvanicích a později též s podobnou katedrou Vysoké školy technické v Magdeburgu. Podařilo se 2

14 uskutečnit i několik pracovních stáží na této škole. Dobrou spolupráci jsme navázali s tehdejší Hlavní správou PO v Bratislavě a s její Technickou laboratoří. Rovněž tak s výzkumným ústavem Bezpečnosti práce v Bratislavě. Na katedře bylo vybudováno společné pracoviště s firmou Imados z Prahy. Pracovníci katedry se postupně zapojovali do vědecko-výzkumné činnosti, referovali o ni na konferencích a katedra vstupovala ve známost široké odborné veřejnosti. Navazovaly se zahraniční kontakty, samozřejmě jen s předem schválenými partnery z Ruska, Bulharska, Polska, Jugoslávie a Angoly. Bohužel vzhledem k tehdejšímu systému většinou jsme skončili u prvních kontaktů. Přes všechny počáteční nesnáze konstatovala státní zkušební komise a vedení VŠB po prvních státních závěrečných zkouškách v roce 1973 dobrou připravenost studentů, pět studentů překračovalo celoškolský průměr. Studenti se rovněž zapojili do vědecké práce katedry a v roce 1973 začala série každoročních studentských vědeckých konferencí. Studenti oboru se vždy vyznačovali vzájemnou soudržností i hrdostí na svůj obor a také, jak nám ukázala dotazníková akce v osmdesátých letech i dobrou připraveností pro výkon povolání. Ve výuce jsme také využívali přednášek odborníků jak z oblasti prevence, stavebnictví tak represe. Zájem o tyto přednášky přesahoval působnost oboru a posluchárny byly vždy zaplněny. Zejména, když byly předvedeny záznamy z konkrétní práce záchranářů. Při jednom zrychleném promítání pohybu záchranných složek u zásahu, kdy hasiči byli v modrém, policie v zeleném a zdravotníci v bílém vznikla myšlenka koordinace těchto složek tak aby se zamezilo předvedenému chaotickému pohybu jednotlivců. Výsledkem jednání vlády a ministerstev vnitra v sedmdesátých letech byl návrh vzdělávací soustavy příslušníků požární ochrany, sestávající ze středního a vysokoškolského stupně a návrh na zřízení Ústavu požární ochrany při VŠB v Ostravě, který by rovněž převzal funkci hlavního koordinačního pracoviště v oblasti vědeckovýzkumné činnosti ke zvýšení odbornosti a akceschopnosti oboru, jako jediného vysokoškolského zařízení v tehdejším Československu. V osmdesátých letech, Městský národní výbor ve Frýdku-Místku nabídl pozemek k vybudování Areálu škol požární ochrany. Hutní projekt zpracoval studii, jejíž součástí byla i budova Vysoké školy požární ochrany a budova Výzkumného ústavu. Dodnes je plocha určená Areálu nezastavěna. Uvedené projekty se neuskutečnily. V sedmdesátých letech při zkoumání zvláštností provozu požárních automobilů bylo konstatováno, že současný mobilní hasicí systém zabezpečující ochranu před požáry, se neobejde bez součinnosti člověka. Z posuzování různých režimů vyplynulo, že k zajištění provozuschopnosti stroje existují předpisy a vyhlášky, zatímco vlivy provozu na člověka jsou stranou zájmu. Řada zvláštností dala první impuls zabývat se podstatným článkem systému, člověkem (hasičem). Podobné výsledky byly získány i v průběhu osmdesátých 3

15 let v rámci ověření metod a prostředků zajišťování osob pracujících nad volnou hloubkou nebo ve výšce. Byl zpracován návrh metodiky řízení činnosti při práci nad volnou hloubkou včetně posuzování psychické způsobilosti v uvedených podmínkách. Tyto myšlenky byly plně uplatněny až v devadesátých letech, kdy byl stanoven systém pro určení a kontrolu způsobilosti hasičů pro výkon služby jako projekt ředitelství HZS ČR. Zhodnocení psychické zátěže hasiče v průběhu služby se stalo východiskem pro výběr, školení a prověrku pracovníků PO. Pro rozvoj oboru bylo třeba vytvořit ucelenou koncepci vysokoškolského vzdělání, což z dnešního pohledu bereme jako samozřejmost. Ne tak v sedmdesátých letech. Ve studijním oboru nebyli tehdejší vyšší vědecké hodnosti, kandidát a doktor věd o docentech a profesorech nemluvě. Proto bylo v roce 1982 zahájeno řízení ke stanovení oboru vědecké výchovy. Z analýz vědeckovýzkumných úkolů řešených katedrou, analýz zpráv ze zkušebních cest v zahraničí a zahraničních návštěv, jednání s vědeckovýzkumnými a odbornými pracovišti vyplynulo, že obor se vyznačuje svébytnými teoretickými metodami, kategoriemi a pojmy, má svůj jazyk a terminologii a lze jej zařadit do skupiny aplikovaných oborů, kde se setkávají dílčí problémy z odlišných základních věd a nová kvalita vzniká teprve jejich syntézou. Obor má typický interdisciplinární charakter. Po sedmi letech jednání, vědecká rada Hornicko-geologické fakulty na zasedání projednala a schválila návrh na zřízení vědního oboru: Požární ochrana a bezpečnosti průmyslu. Součástí této anabáze bylo i vyslání prvních inženýrů k doktorandskému studiu na jedinou tehdy možnou vysokou školu s patřičným zaměřením v Moskvě. V roce 1983 byla také provedena analýza výsledné účinnosti vysokoškolského vzdělávání absolventů oboru TPO a BP pomocí tématicky orientovaného dotazníku. Probandy byli absolventi denního studia a studia při zaměstnání, kteří ukončili studium v letech 1973 až Od průzkumu se očekávalo získání odpovědí na jednotlivé otázky sociální struktury, spokojenost v zaměstnání, působnost v oboru, posouzení studia s časovým odstupem, názor na další doplňování vědomostí a zájem o další kontakty s katedrou. Souběžně byly analyzovány popisy práce hasiče, opatření, směrnice, výnosy a nařízení, pro stanovení požadavků na výkon funkcí, na fyzické a psychické předpoklady v PO. Byly stanoveny předměty praktického výkonu funkce, sféry činností, druhy a náplně činností. Průběžně byly prostřednictvím zadání diplomových prací sondovány aktuální aktivity Hasičských záchranných sborů. Do roku 1990 byly výsledky prací, vzhledem k těžkostem při prosazování jakýchkoliv změn, ukládány do perspektivně - progresivní databáze. I přes tato negativa se obor postupně rozvíjel. V souvislosti se změnami v oblasti řízení vzdělání u MV přešla katedra v roce 1991 zcela pod působnost ministerstva školství a pracovníci katedry se stali zaměstnanci VŠB Ostrava. 4

16 Zprava: pplk. Ing. Jan Lukšík, pplk. doc. Ing. Bohuslav Fait, CSc. JUDr. Miroslav Řepiský 5

17 40 let vysokoškolského studia požární ochrany a bezpečnosti na VŠB Technické univerzitě Ostrava Doc. Dr. Ing. Aleš Dudáček Děkan Fakulty bezpečnostního inženýrství VŠB - TU Ostrava V letošním roce uplyne již 40 let od zřízení prvního vysokoškolského studijního oboru zaměřeného na výuku požární ochrany a bezpečnosti průmyslu. K jeho vzniku vedl nedostatek kvalifikovaných odborníků potřebných pro posílení státních orgánů PO všech úrovní řízení a neexistence možnosti jejich výchovy v rámci tehdejší ČSSR. Zřízení Institutu bezpečnostního inženýrství V souvislosti se změnami v možnostech uplatnění absolventů po roce 1989 došlo i ke změnám ve struktuře Hornicko-geologické fakulty. Sloučením odborně blízkých kateder byly vytvořeny instituty, které se potom vnitřně členily na katedry, později byl název katedra změněn na oddělení. Katedra techniky požární ochrany a bezpečnosti průmyslu spolu s Katedrou větrání a techniky bezpečnosti dolů vytvořily s účinností od Institut bezpečnostního inženýrství. Ten se vnitřně dělil na oddělení požární ochrany a bezpečnosti průmyslu a oddělení větrání a techniky bezpečnosti. Institut bezpečnostního inženýrství tak pokrýval širokou problematiku požární ochrany, bezpečnosti průmyslu a bezpečnosti práce v různých oblastech lidské činnosti včetně bezpečnosti dolů. Vedoucím Institutu bezpečnostního inženýrství byl Prof. Ing. Antonín Otáhal, CSc., po jeho smrti pak Prof. Ing. Pavel Prokop, CSc. Pro rozšíření nabídky vysokoškolského studia byl v souladu s tehdejším zákonem o vysokých školách 1 připraven studijní plán bakalářského studia oboru Technika požární ochrany a bezpečnosti průmyslu. Výuka ve studiu při zaměstnání byla potom zahájena od školního roku 1993/1994. Vzhledem k rostoucímu zájmu o vysokoškolské studium v dalších oblastech bezpečnosti byly připraveny nové studijní obory jak inženýrského, tak i bakalářského studia. Od školního roku 1996/1997 byla zahájena výuka v inženýrském studijním oboru Bezpečnostní inženýrství, od roku 1998/1999 výuka v bakalářském studijním oboru Technická bezpečnost osob a majetku. Ve školním roce 2001/2002 pak v bakalářském oboru Havarijní plánování a krizové řízení. 1 Zákon č. 172/1990 Sb. 6

18 Od školního roku 1996/1997 se studium řídí kreditním systémem studia. Ten je kompatibilní s evropským systémem ECTS. V říjnu 1999 byl v rámci akreditace pozměněn název oboru habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem na Bezpečnost průmyslu, větrání a požární ochrana. Následně byl, souladu se zákonem o vysokých školách, z jednotlivých studijních oborů vytvořen studijní program Požární ochrana a průmyslová bezpečnost v bakalářském, magisterském a doktorském studiu, který se vnitřně člení na původní obory. Vznik Fakulty bezpečnostního inženýrství Vzhledem k výraznému rozvoji oborů zaměřených na požární ochranu a bezpečnost přestalo začlenění studijního programu Požární ochrana a průmyslová bezpečnost na Hornicko-geologickou fakultu vyhovovat. Výrazně to zkreslovalo pohled na zaměření jeho absolventů a komplikovalo i vztahy s partnerskými univerzitami a dalšími institucemi. Proto vedení VŠB Technické univerzity Ostrava rozhodlo o přípravě Fakulty bezpečnostního inženýrství (FBI). Od října 2001 došlo, již v souvislosti s přípravami na vznik Fakulty bezpečnostního inženýrství, k reorganizaci Institutu bezpečnostního inženýrství a Institutu hornického inženýrství. Problematika úzce specifická pro důlní bezpečnost byla přiřazena k Institutu hornického inženýrství, který byl přejmenován na Institut hornického inženýrství a bezpečnosti. Institut bezpečnostního inženýrství se nadále zabýval širokou sférou bezpečnosti a požární ochrany v různých oblastech lidské činnosti a stal se základem pro vybudování nové Fakulty bezpečnostního inženýrství. Na svém zasedání dne 25.června 2002 rozhodl Akademický senát VŠB Technické univerzity Ostrava, po předchozím souhlasu Akreditační komise Ministerstva školství, o vzniku Fakulty bezpečnostního inženýrství, a to k 1. srpnu Zřízení FBI představuje systémové řešení jasně deklarující zaměření součásti, na které je studijní program uskutečňován a umožňuje další dynamický rozvoj bezpečnostního inženýrství na VŠB TU Ostrava. Nedostatek odpovídajících prostor v areálu VŠB TU Ostrava v Ostravě- Porubě vedl k tomu, že od svého vzniku byla FBI umístěna v areálu bývalé Základní školy na Lumírově ulici v Ostravě-Výškovicích. Areál základní školy darovalo pro potřeby FBI univerzitě Město Ostravy. Prostory, které sloužily základní škole, potřebám vysokoškolské přípravy odborníků v oblasti bezpečnostního inženýrství a souvisejícím vědeckým a výzkumným činnostem nevyhovovaly. Ještě před nastěhováním fakulty proto byla v létě 2002 provedena tzv. Malá rekonstrukce FBI. Upraveny byly 7

19 prostory pro děkanát, knihovnu, studijní oddělení, počítačové učebny a výdejnu jídel. Drobné úpravy byly provedeny i v prozatímních laboratořích. Následně byla zpracována Studie rekonstrukce FBI. Ta zahrnuje modernizaci všech pěti stávajících pavilonů areálu, přístavbu nového pavilonu těžkých laboratoří, zřízení parkovacích ploch a úpravu okolí fakulty včetně oplocení. Studie předpokládá i možnost postupné realizace rekonstrukce. Právě k 5. výročí vzniku FBI byla dokončena I. etapa rekonstrukce FBI. V jejím rámci fakulta získala zejména velmi potřebnou a doposud chybějící velkou posluchárnu pro více než 200 posluchačů a moderní laboratoře pro výuku a vědeckovýzkumnou činnost odpovídající hygienickým a bezpečnostním požadavkům. Tím se z větší části nahradily již Zrekonstruovaný pavilon LC v areálu Fakulty bezpečnostního inženýrství na Lumírově ulici nevyhovující provizorní laboratoře. Uskutečněn tak byl první krok pro přestavbu původního areálu základní školy, který byl vybudován před více než 30 lety, do areálu odpovídajícímu prostorovému a technické zajištění provozu Fakulty bezpečnostního inženýrství. V současné době probíhá projektová příprava dalších etap rekonstrukce areálu. Struktura fakulty zahrnuje prozatím dvě katedry Katedru požární ochrany a ochrany obyvatelstva a Katedru bezpečnostního managementu a dvě účelová pracoviště Provoz laboratoří a výpočetní techniky a Laboratoř výzkumu a managementu rizik. Od akademického roku 2004/2005 přešla fakulta na tzv. strukturované studium. V jeho rámci všichni studenti nejprve absolvují bakalářské studium se standardní dobou 4 roky a zájemci o vyšší kvalifikaci potom mohou pokračovat ve dvouletém navazujícím magisterském studiu. Náplň studia je orientovaná především na analýzu a prevenci technologických rizik, rizik bezpečnosti práce, požární bezpečnost staveb a technologií, bezpečnost osob a majetku, havarijní plánování, krizové řízení, Integrovaný záchranný systém, ochranu obyvatelstva a další oblasti. V současné době nabízí FBI studium ve studijním programu Požární ochrana a průmyslová bezpečnost ve čtyřech bakalářských a třech navazujících 8

20 magisterských studijních oborech, možné je doktorské studium. Všechny studijní obory jsou akreditovány a vyučovány v prezenční i kombinované formě studia. Studijní obory bakalářského studia: Bezpečnost práce a procesů Havarijní plánování a krizové řízení Technická bezpečnost osob a majetku Technika požární ochrany a bezpečnosti průmyslu, obory navazujícího magisterského studia: Bezpečnostní inženýrství Bezpečnostní plánování Technika požární ochrany a bezpečnosti průmyslu a studijní obor doktorandského studia - Požární ochrana a bezpečnost průmyslu. FBI má akreditováno i habilitační řízení a řízení ke jmenování profesorem v oboru Bezpečnost a požární ochrana. Od vzniku fakulty se výrazně zvýšil počet studentů, z 878 zapsaných studentů v prvním roce existence fakulty na současných více než studentů zapsaných do všech typů a forem studia. Mimo výuky v Ostravě zajišťuje fakulta výuku v kombinované formě studia i v konzultačních střediscích v Praze a Mostě, jeden ročník studentů studoval i v konzultačním středisku v Liberci. Za čtyřicetiletou existenci oboru TPO a BP resp. jeho modifikací ukončilo studium ve všech formách studia na 2565 absolventů. Absolventi studijních oborů fakulty naleznou uplatnění především v Hasičském záchranném sboru ČR a dalších složkách IZS, orgánech státní správy a samosprávy, bezpečnostních službách podniků, pojišťovnách, armádě, policii a v dalších institucích i ve sféře soukromého podnikání. Kam směřujeme Výrazně multidisciplinární charakter problematiky bezpečnosti vyžaduje velmi úzkou spolupráci s ostatními fakultami VŠB TU Ostrava. Právě široké zaměření VŠB-TU Ostrava umožňuje komplexní pojetí problematiky bezpečnosti v jednotlivých studijních oborech. Vzhledem k velikosti a rozšiřujícímu se zaměření stávajících kateder dojde v blízké budoucnosti k jejich rozdělení a vzniku kateder nových. 9

21 Nárůst počtu studentů byl provázen výrazným zvýšením počtu pedagogů a dalších pracovníků fakulty. Nástup dalších pedagogů bude pokračovat také v následujících letech. V současné době fakulta připravuje zřízení nového konzultačního střediska pro kombinovanou formu výuky v Příbrami, které v budoucnu nahradí konzultační středisko v Mostě. Rozvoj fakulty však neprobíhá jen v oblasti výuky. Za uplynulých 5 let fakulta navázala úzkou spolupráci s řadou univerzit, výzkumných ústavů a dalších pracovišť jak v rámci ČR, tak i v zahraničí. Podepsány jsou například dohody o spolupráci s Ústavem termomechaniky AV ČR a Ústavem fyzikální chemie J. Heyrovského Výcvik studentů ve spolupráci s Hasičským záchranným AV ČR. Úspěšně se sborem Moravskoslezského kraje rozvíjí spolupráce se Státním úřadem pro jadernou bezpečnost, Státním ústavem jaderné, chemické a biologické ochrany, Institutem ochrany obyvatelstva, Výzkumným ústavem bezpečnosti práce, VVUÚ Ostrava-Radvanice, a.s.. Velmi úzká spolupráce probíhá mezi fakultou a Ministerstvem životního prostředí, Ministerstvem vnitra generálním ředitelstvím HZS ČR. Úspěšně se rozvíjí spolupráce s Hasičským záchranným sborem Moravskoslezského kraje, Letištěm Leoše Janáčka Ostrava, Asociací bezpečnostních managerů apod. Z tuzemských spolupracujících univerzit je možné jmenovat např. TU Liberec, Univerzitu Pardubice, Ostravskou univerzitu, ČVUT Praha, Policejní akademii ČR, Univerzitu obrany ČR a další. Ze zahraničních spolupracujících univerzit nutno jmenovat zejména Žilinskou univerzitu v Žilině, Technickou univerzitu v Košicích, Technickou univerzitu Zvolen na Slovensku. FBI spolupracuje rovněž s univerzitami Ecole des Mines Douie, Ecole des Mines Ales, Université des Sciences et Technologies de Lille, ve Francii. Dále pak s univerzitami ve Frankfurtu nad Mohanem, Magdeburgu, Wuppertalu a Mnichově v Německu a Univerzitou Niš v Srbsku. V roce 2006 byla podepsána rovněž dohoda o spolupráci s University of Southern California v USA. 10

22 Dohody o spolupráci se zahraničními univerzitami mají dopad i do výměny studentů. Ta probíhá zejména s univerzitami v Portugalsku a ve Francii, naši studenti studují i v Německu a dalších státech. Pedagogická činnost fakulty je úzce propojena s vědeckou a výzkumnou činností. V oblasti vědy a výzkumu fakulta řeší, respektive se podílí na řešení úkolů v oblastech zranitelnosti prvků kritické infrastruktury, synergentních účinků v průmyslových zónách, ochrany před terorismem a ekoterorismem s použitím CBRN látek. Dále pak v oblastech prevence havárií a modelování dopadů havárií, požární a protivýbuchové prevence technologických procesů, stanovování technicko-bezpečnostních parametrů hořlavých látek, bezpečnosti dopravy v tunelech, spolehlivosti lidského činitele a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Fakulta je připravena zapojit se i do bezpečnostního výzkumu ať již na úrovni ČR nebo EU. Pro zapojení mladých pracovníků fakulty, doktorandů a studentů magisterského studia do vědecké a výzkumné činnosti využívá fakulta i interní grantovou soutěž. Cestou interních grantů je tak možné získat finanční prostředky na výzkum spojený se vzdělávací činností studentů magisterských studijních programů a doktorandů. Poměrně bohatá je spolupráce fakulty s praxí. Formou doplňkové činnosti je pro praxi řešena řada problémů v oblasti analýzy rizik, prevence závažných havárií, bezpečnosti práce, požární bezpečnosti staveb a dalších. Fakulta je i znaleckým ústavem v základním oboru požární ochrana. Cílem pro další období je rozvíjet FBI jako výzkumnou fakultu uskutečňující v ČR unikátní studijní programy orientované na bezpečnost a požární ochranu. Při naplňování výzkumného poslání fakulty ji zapojit, jak již bylo zmíněno, do bezpečnostního výzkumu na národní i mezinárodní úrovni. V souladu s podmínkami Akreditační komise vytvářet podmínky pro úspěšný akreditační proces studijních programů FBI a zavést i jejich výuku v angličtině. U příležitosti významného jubilea fakulty bych chtěl všem jejím absolventům popřát hodně profesionálních úspěchů. Všem bývalým a stávajícím kolegyním a kolegům, externím spolupracovníkům i představitelům spolupracujících organizací a firem bych rád poděkoval za obrovskou práci, kterou při budování původní Katedry techniky požární ochrany a bezpečnosti průmyslu i nové Fakulty bezpečnostního inženýrství a jejích studijních oborů vykonali. 11

23 Ověřování připravenosti na mimořádné a krizové situace Ing. Vilém Adamec, Ph.D. VŠB TU Ostrava, Fakulta bezpečnostního inženýrství Lumírova 13, Ostrava - Výškovice vilem.adamec@vsb.cz Abstrakt: Předkládaný text je diskusí k problematice ověřování úrovně připravenosti územních celků na mimořádné a krizové situace. Je zde upozorněno na různé pohledy při vymezení pojmu příprava a připravenost. V závěru je diskutován jeden z možných pohledů na budoucí možnou aplikaci. Klíčová slova: Připravenost na mimořádné a krizové situace, civilní nouzová připravenost, civilní připravenost na krizové stavy, havarijní připravenost, krizová připravenost. 1. Úvodem Celá řada našich právních předpisů, ale i technických a metodických dokumentů ukládá různým orgánům povinnost zajišťovat připravenost k něčemu. Často se pak vyskytují, zejména v právních předpisech, určité terminologické nejasnosti, např. u termínů příprava na mimořádné události a připravenost na mimořádné události, případně havarijní připravenost, krizová připravenost nebo civilní nouzová připravenost. K žádosti o výklad pojmu připravenost uvedl Ústav pro jazyk český AV ČR, že současné slovníky neuvádějí přímou definici slova "připravenost". Uvádějí jen definici slovesa a přídavného jména, od kterých je toto substantivum odvozeno. A dodává, že jediný slovník, který obsahuje přímo definici slova "připravenost", je Příruční slovník jazyka českého ze 30. let. Tato definice je však stejně závislá na definici slova "připravený". Slovo připravenost je vymezeno jako podstatná vlastnost, stav někoho nebo něčeho připraveného [7]. Pro další úvahy je tedy přijatelné konstatování, že přípravou (proces) jakéhokoliv subjektu, resp. objektu, se dosáhne určité úrovně (stavu) připravenosti. V naších dalších úvahách se pak omezme na oblast bezpečnosti, resp. připravenost bezpečnostního systému územního celku na mimořádné a krizové situace. 12

24 2. Připravenost na mimořádné a krizové situace Jak již bylo zmíněno v předchozím, je řadě orgánů veřejné správy, ale i dalším organizacím a institucím, dáno do kompetencí to, aby se ve svěřené oblasti zabývaly přípravou na mimořádné a krizové situace [např. 9, 10, 11, 13]. Přijměme proto v bezpečnostní oblasti, i v souvislosti s výše prezentovaným pojmoslovím příprava a připravenost, následující ujednání [2, 5]. Především vyjděme z toho, že pro sjednocení aktivit k dosažení havarijní připravenosti, krizové připravenosti, resp. civilní připravenosti na krizové stavy zavedeme nadřazený pojem připravenost na mimořádné a krizové situace, resp. civilní nouzová připravenost. Použitím výrazu civilní v termínu civilní nouzová připravenost zdůrazněme to, že se jedná o nevojenské aktivity. Tím je v zásadě budeme odlišovat od vojenské připravenosti k obraně, která sice s řešenou problematikou úzce souvisí, avšak svým rozsahem a specifickými požadavky se odlišuje. Výraz nouzová v zásadě použijeme jako zkratku pro výraz mimořádná a krizová. Civilní nouzovou připraveností bezpečnostního systému územního celku budeme rozumět jeho schopnost čelit bezpečnostním hrozbám. Pod pojmem schopnost čelit bezpečnostním hrozbám budeme rozumět schopnost - rozpoznat možnosti vzniku mimořádných událostí, - zabránit preventivními opatřeními jejich vzniku, - zmírnit následky u nastalých mimořádných událostí, - udržovat akceschopnost lidských, materiálních a dalších zdrojů a vymezeného území k jejich likvidaci, - vytvářet podmínky pro obnovu území postiženého následky mimořádné události. To vše s cílem přispívat k vnitřní bezpečnosti a veřejnému pořádku, ochraně obyvatelstva, funkčnosti veřejné správy, ochraně ekonomiky a civilněvojenské spolupráci s ozbrojenými silami v dotčeném území. Zajišťování civilní nouzové připravenosti budeme považovat za součást managementu veřejné správy při naplňování podmínek udržitelného rozvoje území 2 a tím i bezpečnosti území. Proces přípravy bezpečnostního systému k dosažení vyšší úrovně civilní nouzové připravenosti lze popsat následovně. Ze systémového pohledu lze konstatovat, že sledovaný bezpečnostní systém dosahuje k určitému časovému okamžiku určité úrovně připravenosti (výchozí stav) odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb. 13

25 Při změně bezpečnostní situace v území nastane objektivní potřeba stávající úroveň připravenosti změnit a dosáhnout nově požadované úrovně. Proces přechodu bezpečnostního systému na nově požadovanou úroveň lze popsat obecně vztahem (1). UP 2 = f ( UP 1, a i, Δt ) (1) kde: UP 2 - úroveň připravenosti k času t 2 (požadovaná úroveň připravenosti) UP 1 - úroveň připravenosti k času t 1 (výchozí úroveň připravenosti) a i - intenzita procesu přípravy t 1 - čas zahájení přípravy t 2 - čas ukončení přípravy (čas dosažení požadované úrovně připravenosti) Δt = t 2 -t 1 - časová lhůta na přípravu (doba přípravy) Rozhodujícím faktorem, který ovlivňuje proces přípravy je zvolená strategie přípravy, kterou charakterizuje intenzita přípravy a i. Některé z možných přístupů jsou graficky znázorněny na obrázku č. 1. Intenzita přípravy a i je závislá na řadě faktorů, počínaje úrovni znalostí, které jsou v bezpečnostním systému, personálními a finančními možnostmi, atd. Civilní nouzová připravenost je spojena s přípravou osob, věcných prostředků, organizací, financí, informací a území. Ve hře jsou rovněž informační, finanční a energetické toky mezi zmíněnými subsystémy bezpečnostního systému navzájem a vlivy na území a jeho bezpečnostní systém z okolí. Obrázek č. 1 Graf úrovně připravenosti 14

26 3. Stanovení úrovně připravenosti Ke stanovení úrovně připravenosti bezpečnostního systému k zajišťování svěřených kompetencí existuje řada metod. Pro orgány veřejné správy, resp. další dotčené orgány, často stanoví povinnost ověřování, resp. stanovení dosažené úrovně připravenosti, případně i doporučenou metodu, zákon. Metody ke stanovení úrovně připravenosti lze rozdělit na: - administrativně-správní, - provozně-technické a - inženýrské Administrativně-správní ověřování připravenosti K nejznámějším administrativně-správním metodám k ověřování připravenosti patří kontrolní činnost, resp. výkon státního odborného dozoru, tedy činnosti, které vykonávají zákonem stanovené orgány [ 9, 10]. Zde nutno zmínit, že vymezení předmětu kontroly bývá v právních předpisech velmi obecné. Např. v zákoně o IZS 3, resp. v zákoně o krizovém řízení 4, je stanoveno, že se jedná o kontrolu dodržování ustanovení předmětného zákona a předpisů vydaných k jeho provedení. Všeobecně pak platí, že kontrolní orgány jsou dále vázány zejména ustanovením zákona o státní kontrole [12]. To v praxi znamená, že v předmětu kontroly musí kontrolní orgán vymezit např. i o požadavek na ověření připravenosti. Výsledek kontroly připravenosti je vázán zejména na administrativní vyhodnocení statických údajů. Podkladem jsou příslušná dokumentace předložená kontrolnímu orgánu, resp. odpovědí na jeho dotazy. Je zřejmé, že zkontrolovat nelze všechno, a že kvalita výsledků kontroly je navíc značně závislá na schopnostech kontrolora. Ke zvláštním administrativně-správním metodám můžeme zařadit i využití přizpůsobených procedur komplexní kontroly jakosti (též TQM ) [6]. Zmiňme jen, bez dalších komentářů, že v krizovém řízení by se TQM dotýkala současného prověření cca subjektů, které v rámci ČR v této oblasti působí. Tato metoda je v oblasti bezpečnosti při ověřování připravenosti však spíše hudbou budoucnosti, než realitou zákona č. 239/2000 Sb zákona č. 240/2000 Sb. 15

27 3.2. Provozně-technické ověřování připravenosti Pod pojmem provozně-technické ověření připravenosti budeme rozumět dynamickou formu hodnocení existujícího stavu, která je založena na realizaci praktické prověrky a jejím vyhodnocení. Pro ověřování úrovně připravenosti se obvykle využívá prověřovacího cvičení. 5 Ze zákona o IZS 6 je např. ověřování havarijní připravenosti cvičeními uloženo krajskému úřadu, resp. obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností. Při ověřování připravenosti na krizové situace se postupuje obdobně. 7 Předmětem ověřování připravenosti může být fungování jedné nebo více úrovni řízení veřejné správy, stejně jako fungování jedné či více zúčastněných složek, na jedné či více úrovních řízení. Při přípravě prověřovacího cvičení se stanoví cíle, kterých má být dosaženo a úkoly, které budou předmětem ověřování [4, 15]. V rámci cvičení se posuzuje nejen naplnění cílů cvičení a způsob realizace jeho námětu, ale i fungování jednotlivých složek účastnících se cvičení, časové informace o jeho průběhu a podobně. Ani tímto nástrojem nelze dosáhnout komplexního ověření připravenosti. Výsledek je velmi závislý na přípravě podkladů pro vyhodnocení a samotné přípravě hodnotících. Důležitou roli rovněž sehrává i to, jak moc se podaří při cvičení přiblížit reálným podmínkám Inženýrské metody ověřování připravenosti K inženýrským metodám ověřování připravenosti bezpečnostního systému, budeme řadit např. matematické modelování, využití analytických metod, např. typu Check-list, expertních odhadů a další. Matematické modelování Modelování k ověřování úrovně připravenosti, např. územního celku (systému), je založeno na vyhodnocení bezpečnostní situace v posuzovaném území, kterou charakterizují následujícími elementy [3]: - zranitelnost územního celku při vzniku mimořádné událostí, - stav akceschopnosti územního bezpečnostního systému, - reakce územního bezpečnostního systému na vznik mimořádné události. Při sestavení modelu se vychází z teorie hromadné obsluhy aplikované na bezpečnostní systém posuzovaného území. Na vstupní straně modelu se 5 17 odst. 1 zákona č. 239/2000 Sb. 6 6, 10 odst. 2 písm. a) a 12 odst. 2 písm. h) zákona č. 239/2000 Sb odst. 5 zákona č. 240/2000 Sb. 16

28 posuzuje řada parametrů - od početních stavů jednotlivých záchranných složek a úrovně jejich odborné přípravy, množství a druhu zásahových prostředků, přes demografické a geografické podmínky daného území a jeho infrastrukturu, až po způsob reakce jednotlivých složek (zvolená taktika zásahu), které vstupují do řešení. Výstupem jsou časové charakteristiky reakce bezpečnostního systému na sledovanou situaci. Sestavení příslušného modelu je velmi náročné na data, znalosti, ale i čas. Metoda Check-list Aplikace metody Check-list je založena na vygenerování seznamů kontrolních otázek, které umožňují charakterizovat stav sledovaného bezpečnostního systému [8]. Otázky jsou zaměřeny do oblasti organizační, technické, odborné, finanční, informační a územní připravenosti systému. V méně náročných aplikacích postačí hodnocení odpovědí způsobem ano/ne. Pro vyhodnocení kontrolního seznamu pak stačí sečíst kladné odpovědi a porovnat je s celkovým počtem odpovědí v seznamu. A tento poměr pak vyjádřit v % - viz např. [1]. V náročnějších aplikacích je možné připojit bodové hodnocení, váhy jednotlivých kritérií a postupovat obdobně. Takové řešení však zvyšuje nároky na vyhodnocení. Nutno upozornit na to, že i jednoduše získaný výsledek nutno správně interpretovat. Expertní odhady Výchozím pro posouzení úrovně připravenosti územního celku cestou expertních odhadů je volba charakteristických kritérií. Nejjednodušší aplikaci je vyjít při volbě kritérií z výše uvedené definice civilní nouzové připravenosti. Jako kriterium se může zvolit schopnost systému - rozpoznat možnosti vzniku mimořádných událostí, - zabránit preventivními opatřeními jejich vzniku, - zmírnit následky mimořádných událostí, - udržet akceschopné lidské, materiální a další zdroje a území k likvidaci následků, - vytvářet podmínky pro obnovu území postiženého následky mimořádné události. 17

29 Úroveň připravenosti UP může být prezentována ve formě vztahu (2). UP = A + B + C + D + E (2) kde: UP - úroveň připravenosti A - kritérium úrovně schopnosti rozpoznat možnosti vzniku mimořádných událostí, B - kritérium úrovně schopnosti zabránit preventivními opatřeními jejich vzniku, C - kritérium úrovně schopnosti zmírnit následky mimořádných událostí, D - kritérium úrovně akceschopnosti lidských, materiálních a dalších zdrojů a území k jejich likvidaci, E - kritérium úrovně schopnosti vytvářet podmínky pro obnovu postiženého území V jednodušších aplikacích můžeme zvolit k ocenění jednotlivých kritérií bodové hodnocení, např. v rozsahu 1 (velmi nízká úroveň) až 5 (velmi vysoká úroveň). U náročnějších aplikací je možné jednotlivá kritéria dále rozvinout. Jejich významnost pak v rámci celku cenit pomocí váhy jednotlivých kriterií. Připravenost územního celku stanovíme na základě vztahu (2). Při aplikaci hodnocení jednotlivých kritérií v rozsahu 1 až 5 se výsledek pohybuje v rozsahu od 5 do 25 bodů. Připravenost pak vyjádříme kvalitativně dle tabulky č. 1. Tabulka č. 1 Úroveň připravenosti UP Úroveň připravenosti UP Nízká Střední Vysoká Celkový počet bodů Pohlížíme-li na bezpečnostní systém jako na celek, pak základní vypovídací schopnost o jeho připravenosti už má samotné konstatování toho, zda předmětná kriteria jsou v rámci bezpečnostního systému vědomě (organizovaně) uplatňována, či nikoliv. Nicméně bezpečnostní systém je tvořen jednotlivými prvky a je tedy vhodné pohlížet na připravenost bezpečnostního systému jako na sumu připravenosti jeho jednotlivých prvků. Důležitost jednotlivých prvků pro systém můžeme rozlišit pomocí jejich váhy. 18

30 V souvislosti s metodami pro ověřování připravenosti bezpečnostního systému uvedenými v této subkapitole lze uvést, že v podmínkách ČR se jedná v současnosti o prakticky nevyužívané metody. 4. Shrnutí Je nutno objektivně konstatovat, že ohodnocení úrovně civilní nouzové připravenosti přináší řadu problémů. Na některé se snažil autor tohoto sdělení upozornit. Je zřejmé, že prezentované skutečnosti nejsou vyčerpávající a zasluhují dalšího zkoumání a odborné diskuse. Nechť tedy tento text inspiruje alespoň k diskusi na prezentované téma. Presentovaná problematika je řešena v rámci projektu MV ČR VD A Přehled použité a související literatury [1] Adamec, V.: Jednotky požární ochrany v ochraně obyvatelstva, In Sborník přednášek mezinárodní konference Ochrana obyvatel 2008, SPBI, Ostrava, 2008, strana 1-8, ISBN , 413 stran [2] Adamec., V.: Pojetí civilního nouzového plánování, In: Sborník konference Krizové řízení, Institut ochrany obyvatelstva Lázně Bohdaneč, 2008, v tisku [3] Brušlinskij, N.,N.: Modelování operativní činnosti služby požární ochrany, Knižnice požární ochrany, sv. 69, Svaz požární ochrany ČSSR, Praha 1983, 110 stran [4] Doporučený postup pro přípravu a provedení prověřovacích a taktických cvičení, Pokyn generálního ředitele Hasičského záchranného sboru ČR a náměstka ministra vnitra č. 26 ze dne 15. července 2005, MV - GŘ HZS ČR, Praha 2005 [5] Linhart, P., Šilhánek, B.: Civilní nouzové plánování v některých evropských zemích, USA a Kanadě, MV-generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR, Praha, 2008, 104 stran, ISBN l [6] Nenadál, J.: Koncepce TQM ve veřejných službách, In Sborník přednášek mezinárodní konference Požární ochrana 1998, Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství, Ostrava, 1998, strana , ISBN , 479 stran [7] Smejkalová, K.: Výklad termínu připravenost, Ústav pro jazyk český AV ČR, oddělení jazykové kultury jazyková poradna, Praha, 21. ledna 2008 [8] Šesták, B., Procházková, D.: Kontrolní seznamy a jejich aplikace v praxi - nástroj rizikového inženýrství, Policejní akademie ČR, Praha, 2006, ISBN