Kvasice, Těšn ov ice, Zlámanka

Transkript

1 Prosinec 2011 Kvasice, Těšn ov ice, Zlámanka Milí farníci a všichni lidé dobré vůle, kde se vlastně vzaly Vánoce? Je 25. prosinec skutečně dnem narození Ježíše Krista, našeho Vykupitele a Spasitele? Dějiny o této skutečnosti nepodávají žádnou zprávu a ani autoři Bible nezaznamenali datum Kristova narození. Pouze evangelista Lukáš uvádí jisté historické pozadí a zaznamenává, že se tak stalo v době prvního sčítání lidu v římské říši, které nařídil císař Augustus. Současné datum slavení Kristova narození i některé vánoční prvky však mají původ v dávné historii již před Kristem. Některá nekřesťanská náboženství totiž věřila, že Slunce je Bůh nebo jeho syn. Naši předci přirozeně vypozorovali a také o tom byli dlouho přesvědčeni, že jejich bůh Slunce se každým rokem opětovně rodí. Noc z 24. na 25. prosince pokládali za tuto dobu zrození. Slunce totiž po této noci stoupá na obzoru denně výš a výš. My dnes víme, že to je jen zdánlivý pohyb Slunce, který je dán skutečným otáčením Země kolem své osy. Navíc délka denního oblouku Slunce a sklon k obzoru závisí na zeměpisné šířce a na roční době. Jak víme, tak Země ještě pluje kolem Slunce po eliptické dráze a její osa není kolmá k rovině ekliptiky. Takže nejkratší denní oblouk vykoná Slunce o zimním slunovratu, ale právě od tohoto dne tento oblouk začíná narůstat směrem k letnímu slunovratu a den se prodlužuje. Tajemný jev si vysvětlovali jako vzrůst nově narozeného slunečního dítěte. Proto tato a další noci byly odedávna považovány za svaté noci.

2 Kořeny dnešních Vánoc je tedy třeba hledat již v pohanských oslavách zimního slunovratu a to nejen v Evropě, ale také v severní Africe, Asii, u amerických Indiánů a jinde. Ve starém Římě se nakonec oslavy ustálily na 25. prosinec. Datum zvolil roku 274 po Kristu císař Aurelián jako den natalis solis invicti den Zrození nepřemožitelného Slunce a po celé říši se konaly velké náboženské pohanské oslavy. První křesťané neslavili žádný den jako památku Ježíšova narození. Od počátku Církve se slavili především Velikonoce. Od té doby, co křesťanství obdrželo svobodu a pohanská náboženství v římské říši ustupovala do pozadí, dostali pohanské posvátné noci křesťanský význam. Ve 3. století se sice křesťané v Egyptě domnívali, že se Ježíš narodil v květnu, později např. sv. Jan Zlatoústý se domníval, že to bylo 20. prosince, ale nakonec byl pokřesťanštěn den pohanského zrození Slunce a v Římě se asi od roku 350 slavilo narození Krista k tomuto datu. Ve východní části Církve však slavili den narození Krista 6. ledna. K Vánocům se pojí také vánoční stromeček. I ten má svůj původ v pohanství. Kromě kultu boha Slunce nebo kultu bohyně matky (např. Astarty-Ašery, manželky boha Baala), existoval i rituální kult stále zeleného stromu, tzv. evergrínů. Obvykle to byly cypřiše, terebint nebo jedle. Oslavy provázely veselice kolem stromu, na který se věšeli ozdoby, ovoce, pamlsky a světla. Stromy se také stavěly po obou stranách baalova oltáře a kmen stromu s větvemi bez kořene symbolizoval právě bohyni

3 matku. Nejprve se slavilo ve volné přírodě, později doma, protože to bylo pohodlnější. Strom, resp. dřevo stromu je však obsáhlým symbolem, proto jej přejalo i křesťanství, vždyť v jeslích ze dřeva se narodil Kristus a na dřevě kříže také jako pravý člověk zemřel. Ale i pečivo a cukroví jsme převzali od pohanů. Pohané pekli na počest svých bohů rozmanité koláče v podobě pletenců (dnešních vánoček), slunečních kotoučů, měsíčních srpků a hvězd. Už Židé se ve starých dobách přizpůsobili zvykům svých pohanských sousedů a jednali podle jejich zvyků, jak je psáno např. u proroka Jeremiáše: ženy zadělávají těsto na koláče pro královnu nebes a přinášejí oběti cizím bohům a tak mě urážejí. (Jer. 7,17.18). Stavění jeslí a betlémků bylo však mnohem pozdější. Tato tradice pochází od sv. Františka z Assisi a odtud se šířila velmi především v předalpských zemích a v jižní Itálii mezi rolnickým obyvatelstvem a stalo se pevnou součástí vánočních zvyků. V Čechách se zvyk rozšířil koncem 18. stol. a býval spojen s vánočními hrami. Kapr na stole však je pravděpodobně již lidový zvyk, protože v každé zemi je to téměř různé. Nicméně ryba jako postní jídlo je spojena právě s půstem na Štědrý den, ale také je symbolem křesťanů. Milí občané, farníci a všichni lidé dobré vůle, ze srdce Vám přeji a vyprošuji, aby se letošní oslava Kristova narození netočila jen kolem dobrého, vydatného a pestrého jídelníčku, kolem televize apod., ale především, ať se Kristus narodí i ve Vašem srdci a ať prožijete společnou radost ve společenství blízkých nebo i náhodných poutníků. P. Petr III. Kdyby se Kristus tisíckrát narodil v Betlémě, není nám to nic platné, jestliže se nezrodí v našich srdcích.

4 ROK BIŘMOVÁNÍ První nedělí adventní jsme vstoupili do nového liturgického roku a zároveň do druhého roku příprav na výročí příchodu věrozvěstů svatých Cyrila a Metoděje na Moravu, které oslavíme v roce Zatímco v předchozím roce jsme se snažili více se zamyslet nad svátostí křtu, kterou jsme se stali Božími dětmi, letošní rok je zaměřen na svátost křesťanské dospělosti - biřmování. Svátost biřmování patří spolu se křtem a eucharistií mezi svátosti uvedení do křesťanského života. Svátost biřmování pokřtěné dokonaleji spojuje s církví a obdařuje zvláštní silou Ducha Svatého, proto jsou ještě více povinni šířit a bránit víru slovem i skutkem jako opravdoví Kristovi svědkové Biřmování navazuje na křest. V římsko-katolické církvi se tato svátost slaví obvykle odděleně od křtu. Uděluje se věřícím, kteří dosáhli věku užívání rozumu. Její obřad začíná obnovou křestních slibů a vyznáním víry biřmovanců. Je-li křtěn dospělý, dostává ihned biřmování a přijímá Tělo Páně. V západním obřadu katolické církve biřmování řádně uděluje biskup, ale v případě nutnosti může dát dovolení k udělování kněžím. Podstatou obřadu biřmování je pomazání posvátným křižmem na čele pokřtěného doprovázené vkládáním rukou přisluhovatele a slovy Přijmi pečeť daru Ducha svatého Biřmování je svátost, která dovršuje křest a ve které jsme zahrnováni dary Ducha svatého. Ten, kdo se svobodně rozhodne žít životem Božího dítěte a kdo požádá o Ducha svatého skrze vkládání rukou a pomazání křižmem, dostane sílu stát se slovem i skutkem svědkem Boží lásky. Stává se tak plnohodnotným a zodpovědným členem katolické církve. Rok biřmování bude zaměřen zejména na přípravu nových biřmovanců a také na obnovu svátosti biřmování pro ty, kteří ji už přijali. Společně budeme po celý rok více prosit Ducha svatého o posilu a vytrvalost, o moudrost v rozhodování a o sílu a statečnost v praktickém životě. Rok biřmování vyvrcholí o Slavnosti seslání Ducha svatého, na kterou se budeme připravovat novénou. Než trenér pošle hráče na fotbalové hřiště, položí mu ruku na rameno a udělí mu poslední pokyny. Obdobně lze chápat i biřmování. Jsou na nás vloženy ruce. Vstupujeme na herní plochu života. Skrze Ducha svatého poznáváme, co máme dělat. Vlévá nám svou motivaci až po konečky prstů. Jeho poslání nám zaznívá v uších. Vnímáme jeho pomoc. Nechceme zklamat jeho důvěru a chceme vést hru k vítězství pro něho. Stačí jen chtít a naslouchat mu.

5 POZVÁNKY aneb NENECHTE SI UJÍT ADORAČNÍ DEN FARNOSTI ZLÁMANKA Zvláštní příležitost k adventnímu zastavení se a ztišení budeme mít dne 14. prosince 2011 ve Zlámance, kde bude probíhat adorační den. Nejsvětější svátost bude vystavena od 14:00 hodin, od 16:30 budeme slavit mši svatou. Ve čtvrtek 15. prosince 2011 mše svatá nebude. Přijďte načerpat nové síly k Prameni veškerého milosrdenství. VÁNOČNÍ KONCERT K Vánocům neodmyslitelně patří dobrá hudba, Vánoce v Kvasicích by pak nebyli těmi pravými Vánocemi bez tradičního Vánočního koncertu. Proto Vás co nejsrdečněji zveme dne 25. prosince 2011 do kostela Nanebevzetí Panny Marie na varhanní koncert paní Anny Šebestíkové. Začátek koncertu, jehož výtěžek bude věnován na konto Likvidace lepry - TBC je v 17:30 hodin. PRVOPÁTEČNÍ RANDE Co se dá dělat v pátek večer? Můžeš se koukat na nudný film v televizi a nebo... zajít na rande:-). Otec Pavel Stužka zve všechny studenty Arcibiskupského gymnázia, absolventy a všechny mladé z kroměřížského děkanátu každý první pátek v měsíci na AG do Kroměříže. Nejbližší další setkání bude 6. ledna Rande začíná od 14:00 hodin, na programu je sledování filmu, pěší pouť nebo výlet do okolí, manuální práce (program nepovinný pro absolventy a mládež z děkanátu), od 16:00 hodin je otevřený studentský klub. V 19:00 je připravena společná večeře a po ní následuje tichá i moderovaná adorace, během které je příležitost ke svátosti smíření a potom od 22:00 je slavená mše svatá. Na AG je pak zajištěno ubytování. Bližší info na Takže, co budeš dělat v pátek večer? Buď a nebo...:-)

6 ZAMYŠLENÍ - Svátek Neposkvrněného početí Panny Marie Určitě každý z nás stál už někdy před nějakým obtížnějším životním úkolem. Možná se nám v takové chvíli dostalo od někoho z našich věřících přátel povzbuzení, že je-li takový úkol skutečně dobrý a jsme-li to opravdu my, kdo jsme k jeho vykonání povoláni, tak nám Bůh už od samého začátku k tomu nabízí také svou pomoc. A je určitě dobře, pokud nás někdo takto povzbudil. Vždyť to, že Boží milost naše jednání, má-li být dobré, předchází a pak i provází a vede k završení, je přece jedním ze základních pilířů našeho vztahu s Pánem Bohem. Každý člověk přece, a to i tehdy, když si to neuvědomuje, potřebuje pomoc shůry, pomoc Boží, která v něm vzbudí touhu dobro vykonat a dá mu i sílu o ně usilovat. Zároveň také platí, že čím větší úkol před člověkem stojí, tím větší a silnější tato pomoc Boží musí být. Neboť čím náročnější je úkol, tím silnější je pokušení od něj utéci, čím je větší, tím roste i nebezpečí, že jeho naplnění člověk nějak pokazí. A není divu. Vždyť ten Zlý, který se od úsvitu dějin pokouší ovládnout hříchem narušená lidská srdce, se přeci všemi možnými způsoby snaží zabránit lidem konat dobro, protože ví, že v něm na svět vždycky přichází kousek Boha samotného. A protože Bůh o této ďáblově snaze ví a zároveň chce na svět skrze dobro lidí přicházet, nabízí lidem k jeho vykonání už od samého začátku svou pomoc. A Neposkvrněné početí Panny Marie je toho právě nejvýraznějším příkladem. Vždyť jaký úkol mohl kdy být větší, než stát se matkou Božího syna? A co se ten Zlý mohl snažit překazit víc než právě příchod Boha na zem, a kde jinde se mu mohlo zdát, že má naději na úspěch, než u jediného lidského článku tohoto příchodu, u prosté panny z Nazareta? Ale právě toto věděl i Bůh, a proto ve svém podivuhodném úradku Pannu Marii už od jejího početí a zrození uchránil od porušenosti hříchem, aby ona v čistotě srdce mohla odolat všem nástrahám a pokušením. A že Panna Maria tuto milost Boží našla a přijala, je patrné nejen z jejích slov jsem služebnice Páně, ať se mi stane podle tvého slova, nejen z jejího života, ale především ze zdaru Božího díla skrze ni uskutečněného: Boží syn z ní narozený na svět skutečně přišel a přinesl nám své království dobra a pokoje. A toto království ve světě má i po jeho návratu do nebe nadále růst, a proto zavolal nás lidi, abychom se stali jeho učedníky. Vzhledem k tomu, že jednou ze základních podob učednictví Krista Pána je právě konání dobra, k němuž jsme povoláni, tak se možná jedním z důležitých momentů letošní prosincové oslavy svátku Neposkvrněného početí může stát také zamyšlení nad tím, zda jsme si vědomi, že i nám Bůh ke všem

7 našim životním posláním předem připravil svou pomoc. Jistě ne takovou, že by nás uchránil od poskvrny dědičného hříchu, to konečně všichni dobře víme, ale určitě přesně takovou, jakou k vykonání patřičného dobra potřebujeme. Čím více tuto Boží pomoc budeme hledat a jako s nalezenou s ní spolupracovat, tím větší naději můžeme mít, že se i naše dobrá díla zdaří a budou opravdu dobrá, protože v nich bude kousek Boha. Naději, že se tak i náš život stane cestou Krista Pána do dnešního světa a růstem jeho království. A to proto, že je to v posledku Bůh sám, kdo je onou milostí, kterou nám nabízí, i dobrem, které v nás činí. (P. Jan Houkal, převzato z Anděl k ní vešel a řekl: Buď zdráva, milostiplná! Pán s tebou! Když to slyšela, ulekla se a uvažovala, co má ten pozdrav znamenat. (Lk 1,26-38) Většinou nás při běžném čtení žene zvědavost co je nového, nebo jak to skončí, a tak se chceme v knize či v článku dostat co nejdříve až na konec. Takto často přistupujeme i k evangeliu. A tak si při slovech Anděl k ní vešel a řekl: Buď zdráva, milostiplná... řekneme to už znám a pospícháme dál: Jak se to stane?... Duch Svatý sestoupí na tebe a moc Nejvyššího tě zastíní... To už je něco, při čem se trochu lépe uplatní naše touha po novosti a neobvyklosti. A tak, pokud se vůbec nad úryvkem zamýšlíme, uvažujeme spíše o těchto slovech. Možná proto se až žalostně velký počet lidí (i věřících!) mylně domnívá, že Neposkvrněné početí Panny Marie označuje Ježíšovo početí bez lidského zásahu působením Ducha Svatého. Při slavnosti Neposkvrněného početí jde však o něco jiného. V centru naší pozornosti je jiné tajemství Maria byla uchráněna od dědičného hříchu. Tajemství, ukryté ve slovech Zdrávas, milosti plná, Pán s tebou. Co s tím? Když to slyšela Maria, uvažovala, co má ten pozdrav znamenat. Tedy ona sama nás učí, jak naslouchat Božímu slovu. Nepospíchat za každou cenu dopředu a dál. Nechtít se hned dopracovat na konec. A nechtít ani všechno pochopit. Vždyť ani anděl nepodal žádné vysvětlení svého pozdravu. Zastavit se a přemýšlet, co znamená... Možná přijdeme na to, že Zdrávas není jen začátek notoricky známé modlitby, ale v originále znamená Raduj se! Proč? Protože Bůh už udělal první krok vstříc svému stvoření a sám připravil Marii k tomu, aby se stala Matkou jeho Syna. Možná pochopíme, že i my můžeme hledat a nacházet ve svém životě malá Boží pozdravení a výzvy Raduj se! Proč? Protože on každý den vychází vstříc i nám. (převzato z

8 POŘAD BOHOSLUŽEB O VÁNOCÍCH Štědrý den Hod Boží vánoční Svátek sv. Štěpána Nový rok Kvasice Zlámanka Těšnovice 23:00 7:45 7:45 7:45 20:00 9:30 9:30 9:30 21:30 11:00 11:00 11:00 PŘÍLEŽITOST KE SVÁTOSTI SMÍŘENÍ den čas poznámka Kvasice :00-17:00 zpovídá několik kněží :00-16:00 16:00-17:00 pro staré a nemocné ze všech farností,zpovídá se ve vytopené sakristii poslední předvánoční možnost Zlámanka 3. a 4. adventní neděli přede mší svatou a po mši svaté :30-16:30 - Těšnovice 3. a 4. adventní neděli přede mší svatou a po mši svaté :45-18:30 -

9