ZHODNOCENÍ VYBRANÝCH UKAZATELŮ NEZAMĚSTNANOSTI V ČESKÉ REPUBLICE # ANALYSIS OF CHOSEN UNEMPLOYMENT S INDICATORS IN CZECH REPUBLIC.

Transkript

1 ZHODNOCENÍ VYBRANÝCH UKAZATELŮ NEZAMĚSTNANOSTI V ČESKÉ REPUBLICE # ANALYSIS OF CHOSEN UNEMPLOYMENT S INDICATORS IN CZECH REPUBLIC ŘEHOŘ, Petr Abstract In Czech Republic exist large interregional differences whose intensity in the labour market usually indicates through unemployment rates which are characterised in paper on regions of CR. Unemployment belongs to among main surveyed indicator of economies efficiency. It has negative impact on regional development. Key words: unemployment, labour market, region, analysis, policy of employment, job applicant. Abstrakt V České republice existují značné meziregionální rozdíly, jejichž intenzita se na trhu práce obvykle vyjadřuje prostřednictvím měr nezaměstnanosti, které jsou charakterizovány v příspěvku na krajích ČR. Nezaměstnanost patří mezi hlavní zkoumané indikátory výkonnosti ekonomiky. Má negativní dopad na regionální rozvoj každého kraje. Klíčová slova: nezaměstnanost, trh práce, region, analýza, politika zaměstnanosti, uchazeč o zaměstnání. Úvod Trh práce je místem střetu nabídky a poptávky po práci. Zaměstnavatel se na něm setkává s potencionálním zaměstnancem, se kterým se dohaduje na výši mzdy, pracovní době, pracovních podmínkách apod. Dále zde působí stát a jeho instituce, odbory, různá lobby či politická seskupení. K hodnocení trhu práce je zapotřebí vyjít z ukazatelů, jejichž prostřednictvím lze porovnávat mezi územími stav na trhu práce. Ukazatele jsou harmonizovány s normami EU a tvoří základ pro nárokování prostředků podporující rozvoj trhu práce. Současně se jedná o ukazatele, které jsou v ČR podloženy informačním systémem a jsou tedy plně kvantifikovatelné. Jedním z nejlépe vypovídajících ukazatelů o stavu trhu práce a funkčnosti ekonomiky státu je nezaměstnanost. Nezaměstnanost můžeme charakterizovat jako jev, který s sebou přináší # Článek je zpracován jako jeden z výstupů výzkumného projektu QG Podmínky rozvoje lidského a sociálního kapitálu ve venkovském prostoru po vstupu ČR do EU. 523

2 negativní, zejména ekonomické a sociální, ale také politické či psychologické následky. Vývoj nezaměstnanosti je závislý na celé řadě různých faktorů (vzdělanostní úroveň, věková struktura, podíl ekonomicky aktivních osob, atd.). Cíl a metodika Cílem příspěvku je zhodnocení sledovaných popisných charakteristik nezaměstnanosti v krajích ČR k se zvýšeným zřetelem na Jihočeský kraj. V České republice existují dva způsoby zjišťování nezaměstnanosti, které zajišťují a poskytují dvě různé instituce: 1. Český statistický úřad (ČSÚ) ČSÚ na základě výběrového šetření pracovních sil zveřejňuje od prosince roku 1992 tzv. obecnou míru nezaměstnanosti, která je mezinárodně srovnatelným ukazatelem počítaným podle metodiky ILO. Tato obecná míra nezaměstnanosti je vykazována na úrovni krajů čtvrtletně. 2. Ministerstvo práce a sociálních věcí prostřednictvím 77 úřadů práce v ČR. Ty evidují základní data s měsíční periodicitou (např. údaje o uchazečích o zaměstnání, rekvalifikacích, nově vytvořených pracovních místech v rámci aktivní politiky zaměstnanosti) a také podrobnější data čtvrtletně (o struktuře uchazečů a počtu volných pracovních míst). Měsíčně zveřejňují tzv. míru registrované nezaměstnanosti. Výsledky a diskuze Vybrané ukazatele nezaměstnanosti v krajích ČR ke konci roku 2005 jsou zaznamenány v tabulkách 1 a 2. Podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání řadí Jihočeský kraj až na 12. místo, za průměrem ČR zaostává o 1,4 %. Nejnižší podíl je v Praze (91,7 %), naopak nejvyšší (přes 95 %) je v Karlovarském a Pardubickém kraji. Podíl nezaměstnaných žen je však v Jihočeském kraji spolu se Středočeským druhým nejvyšším (téměř 55 %). V celé České republice převládalo také více žen, které nenalezly k danému datu zaměstnání (52 %). Ženy tedy pociťují častěji problém při hledání zaměstnání. Je to dáno hlavně tím, že mateřská dovolená a poté i péče o nemocné děti se stává hrozbou pracovní absence žen pro mnohé zaměstnavatele. Ti pak zcela logicky upřednostňují při výběru nových zaměstnanců muže. Ženy se tak mohou cítit být diskriminovány na trhu práce. Uchazeči o zaměstnání ve věku do 25 let a nad 50 let patří k nejrizikovějším a nejpostiženějším věkovým kategoriím. U těch mladších (téměř 1/5 uchazečů v ČR, nejvíce je jich v Karlovarském a Ústeckém kraji) je problémem uplatnění se na trhu práce minimální nebo žádná předchozí praxe v zaměstnání, jejich přednostmi naopak může být vyšší flexibilita a ochota profesně růst. U osob nad 50 let (okolo 25 % uchazečů v ČR, v Praze až 30 %) jsou jejich pozitivy větší zkušenosti, rozvážnost a patřičný nadhled. Mezi nevýhody lze považovat nižší flexibilitu, jazykovou vybavenost a práci s počítačem. Věková struktura uchazečů o zaměstnání je v Jihočeském kraji obdobná jako průměr ČR. Jedním z nejvíce sledovaných parametrů nezaměstnanosti je doba trvání nezaměstnanosti. Dlouhodobá nezaměstnanost přináší mnoho negativních důsledků jak pro jednotlivce, tak i pro celkový trh práce. Za dlouhodobě nezaměstnané osoby se považují uchazeči o zaměstnání registrovaní na úřadech práce déle než 12 měsíců. Nejvyšší podíl dlouhodobě nezaměstnaných vykazují kraje Moravskoslezský a Ústecký (nad 51 %), které byly nejvíce 524

3 postiženy ekonomickou transformací. Jedná se o strukturálně postižené kraje s tradiční dlouhodobou orientací na těžební a těžký průmysl. Naopak v Jihočeském kraji více než 1 rok hledalo své zaměstnání ke konci roku 2005 pouze 28,2 % uchazečů, což je za Prahou druhý nejnižší podíl a o 13,5 % je to méně než průměrná hodnota v ČR. Uchazeči, kteří jsou dlouhodobě registrovaní na úřadech práce, se mnohem hůře uplatňují na trhu práce. Oni si totiž více zvykají na příspěvky od státu a ztrácí tak pracovní návyky. Podíl uchazečů, kteří jsou v evidenci na ÚP méně než 6 měsíců, je v Jihočeském kraji nejvyšší (skoro 56 %), což je téměř o 13 % vyšší hodnota než je průměr ČR, více než ½ uchazečů je do 6 měsíců evidováno jen v Praze a Královehradeckém kraji. Míra nezaměstnanosti odráží funkčnost trhu práce. Nejnižší úroveň nezaměstnanosti mezi kraji dlouhodobě vykazuje Hl. m. Praha, která z velké části ovlivňuje také nižší míru nezaměstnanosti ve Středočeském kraji. Jihočeský kraj je s mírou registrované nezaměstnanosti, která ke konci roku 2005 činila 6,7 %, mezi kraji ČR na čtvrtém místě (za Prahou, Středočeským a Plzeňským krajem). Dosažená míra je o 2,2 % nižší než průměr ČR (8,9 %). Nejvyšší míru nezaměstnanosti (nad 15 %) zaznamenali v Ústeckém kraji. Meziročně míra nezaměstnanosti v Jihočeském kraji, jako v jediném oproti předchozímu roku 2004, vzrostla o 0,1 %, když v celé ČR byl zaznamenán pokles o 0,6 %. Nejvyšší průměrná výše hmotného zabezpečení byla ke konci roku zaznamenána v hlavním městě Praze (5411 Kč), v Jihočeském kraji byla téměř stejná jako v celé ČR (4294 Kč), nejnižší (okolo 4 tis. Kč) je poskytována ve Zlínském kraji. Všechny státy Evropské unie mají za nejdůležitější cíl snižování nezaměstnanosti u problémových skupin obyvatelstva, tj. těch, kteří mají sníženou možnost uplatnění se na trhu práce (obyvatelstvo ve věku do 25 let, nad 50 let, dlouhodobě nezaměstnaní, ženy, absolventi škol, obyvatelstvo s nízkou vzdělanostní úrovní, Rómové a zdravotně postižení). Vysoký podíl neumístěných absolventů (téměř 10 %) je dle tabulky 2 na Vysočině, nejméně pak v Praze, Karlovarském a Ústeckém kraji (okolo 6,5 %). Občanů se ZPS je ponejvíce registrováno v Pardubickém a Zlínském kraji (přes 17 %), poněkud méně jich je v Karlovarském kraji a Praze (pod 12 %). Podíl těchto dvou problémových skupin je v Jihočeském kraji téměř totožný jako v celé ČR. Tabulka1 - Ukazatele nezaměstnanosti v krajích ČR k Kraje Uchazeči o zaměstnání Míra Celkem z toho (v %) v tom ve věku (v %) v evidenci ÚP (v %) nezaměstnanosti (v %) dosažitelní ženy do a do rok a celkem rozdíl více měs. měs. více let let 2004 Hmotné zabezpeč. Praha ,7 53,0 16,0 54,2 29,8 55,3 19,1 25,6 3,25-0, Středočeský ,5 54,6 18,7 54,8 26,5 48,6 16,6 34,9 6,25-0, Jihočeský ,8 54,5 19,2 56,2 24,7 55,6 16,2 28,2 6,69 0, Plzeňský ,2 53,8 17,8 54,9 27,3 48,8 16,8 34,3 6,45-0, Karlovarský ,3 48,4 20,6 54,6 24,9 41,4 15,5 43,1 10,28-0, Ústecký ,7 51,1 20,3 57,3 22,4 34,2 14,6 51,2 15,41-0, Liberecký ,2 53,1 19,0 54,5 26,5 45,7 16,7 37,5 7,73-0, Královehradecký ,8 51,7 19,5 54,5 26,1 50,1 16,6 33,2 7,33-0, Pardubický ,2 51,5 18,7 55,1 26,2 48,8 15,7 35,5 8,35-0, Vysočina ,6 54,5 20,1 57,2 22,7 46,4 15,9 37,7 8,23-0, Jihomoravský ,5 51,4 19,8 56,2 24,0 42,2 15,6 42,2 10,21-0, Olomoucký ,6 51,6 17,7 56,6 25,8 44,1 14,6 41,4 10,65-1, Zlínský ,7 52,9 18,4 55,6 26,0 43,8 16,1 40,1 9,27-0, Moravskoslezský ,5 50,9 18,2 56,5 25,3 33,5 14,7 51,8 14,23-1, ČR ,3 52,0 18,9 55,9 25,2 42,6 15,7 41,7 8,88-0, celkem 525

4 Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí, Český statistický úřad Mezi uchazeči o zaměstnání podle dosaženého stupně vzdělání tvoří nejpočetnější skupinu v ČR vyučení a osoby se střední školou bez maturity (44,3 %). Vysočina a Zlínský kraj mají vysoký podíl v této vzdělanostní skupině uchazečů (okolo ½). Následují osoby se základním vzděláním včetně osob bez vzdělání a nedokončenou základní školou (30,7 % v ČR). Velké procento nezaměstnaných (okolo 45 %) tvoří osoby s nejnižším stupněm vzdělání (i nedokončeným) v Ústeckém a Karlovarském kraji (naopak méně než 20 % je jich v Praze a na Vysočině). Nejnižší podíl na celkové nezaměstnanosti mají v ČR osoby s vyšším a vysokoškolským vzděláním (3,9 %). Oproti ostatním krajům vykazuje výrazně vyšší podíl osob s vysokoškolským titulem (12,5 %) a středoškolsky vzdělaných osob s maturitou (1/3) na celkovém počtu nezaměstnaných Hl. město Praha. Je to ovlivněno zejména vzdělanostní strukturou obyvatelstva, kterému napomáhá značný počet vysokých škol. Jihočeský kraj má velice podobnou vzdělanostní strukturu nezaměstnaných jako ČR. Celkové množství volných pracovních míst nabízených úřady práce také výstižně informuje o celkovém stavu trhu práce, o jeho flexibilitě a funkčnosti (nejvyšší počet je v Praze přes 11 tis., nejnižší pak v Karlovarském kraji okolo 1200). Nejvyšší počet registrovaných uchazečů o zaměstnání připadajících na jedno volné pracovní místo mají ve sledovaném období kraje s nejvyšší mírou nezaměstnanosti, tj. Moravskoslezský (29,2) a Ústecký kraj (26). Jihočeský kraj se s průměrnou hodnotou 9 těsně nachází pod průměrem ČR (9,8). Nejnižší počet uchazečů připadajících na jedno volné pracovní místo je v Praze (2,2) a v Plzeňském kraji (5,2). Intenzita tvorby nových pracovních míst úřady práce v rámci aktivní politiky zaměstnanosti (APZ) je závislá na výši míry nezaměstnanosti. V roce 2005 bylo v ČR vytvořeno téměř 41 tis. pracovních míst, nejvíce v Ústeckém a Moravskoslezském kraji, nejméně pak v Praze. Lze tedy říci, že čím nižší je míra nezaměstnanosti, tím méně nových pracovních míst je vytvářeno úřady práce a naopak čím vyšší je míra nezaměstnanosti, tím se zvyšuje nutnost vytvářet velký počet nových pracovním míst. V Jihočeském kraji bylo nově zřízeno okolo 2,5 tis. pracovních míst, což ho řadí na 9 místo mezi kraji ČR. Tabulka 2 Ukazatele nezaměstnanosti v krajích ČR k Kraje absolv., mladiství ZPS Struktura uchazečů v % vzdělání základní střední střední bez m. s mat. vysokoškol. volná prac. místo Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí, Český statistický úřad Počet (n) uchazeč na 1 VPM vytvořená prac. místa - APZ Praha 6,5 11,8 18,7 35,8 33,0 12, ,2 247 Středočeský 7,5 15,0 31,7 43,0 21,6 3, , Jihočeský 8,4 14,6 27,0 45,7 22,9 4, , Plzeňský 7,5 15,4 30,3 42,3 22,8 4, , Karlovarský 6,6 11,2 47,1 37,0 14,4 1, , Ústecký 6,6 13,0 43,7 39,6 15,2 1, , Liberecký 7,2 15,6 34,3 42,9 9,5 3, , Královehradecký 7,7 15,9 29,1 45,2 21,8 3, , Pardubický 8,6 17,6 27,0 48,6 20,8 3, , Vysočina 9,7 15,8 19,9 51,2 24,8 4, , Jihomoravský 8,2 15,8 26,9 44,9 23,2 5, , Olomoucký 7,4 15,1 28,1 46,5 21,4 4, , Zlínský 8,1 17,3 21,1 49,2 25,2 4, , Moravskoslezský 7,2 14,4 31,1 46,7 19,2 2, , ČR 7,6 14,8 30,7 44,3 21,1 3, ,

5 Závěr Jihočeský kraj je s mírou registrované nezaměstnanosti, která ke konci roku 2005 činila 6,7 %, mezi kraji ČR na čtvrtém místě. Podíl nezaměstnaných žen je však spolu se Středočeským krajem druhým nejvyšším. Podíl uchazečů, kteří jsou v evidenci na ÚP méně než 6 měsíců, je v Jihočeském kraji nejvyšší (skoro 56 %). Nejohroženější skupinou jsou lidé do 25 let. Co do absolutního počtu se na celkové nezaměstnanosti největší měrou podílejí osoby se středním vzděláním bez maturity (zejména vyučení). Nejohroženějšími kraji, z hlediska vysoké nezaměstnanosti, zůstávají i nadále Ústecký a Moravskoslezský kraj. Jednou z možností, kterou lze snížit nezaměstnanost, jsou rekvalifikace poskytované úřady práce. Ty umožňují rychle přizpůsobovat profesní strukturu a kvalifikační potenciál lidí nově se utvářejícím potřebám ekonomiky, umožňují zásadní nebo i dílčí změnu kvalifikace pracovníka, objektivně nezbytnou pro jeho další uplatnění. V ČR jsou ale stále až příliš zacíleny na krátkodobě nezaměstnané, lépe kvalifikované, zdravé a mladší uchazeče, nikoliv na problémové skupiny trhu práce (vyjma absolventů škol). Význam rekvalifikačních kurzů v systému opatření aktivní politiky zaměstnanosti v ČR přitom stále narůstá, což je patrné ve zvyšujícím se počtu účastníků rekvalifikací ve srovnání s počty účastníků ostatních opatření aktivní politiky. Česká republika může po vstupu do Evropské unie čerpat finanční prostředky z Evropského sociálního fondu, který podporuje aktivity členských států směřující ke zlepšení perspektiv lidí při hledání práce a získávání požadovaných kvalifikací v souladu s Evropskou strategií zaměstnanosti. S využitím těchto prostředků se mohou vytvářet nová pracovní místa a tím dojde i k poklesu nezaměstnanosti u nás. Zdroje [ 1 ] Český statistický úřad. URL, dostupné na: [ 2 ] Ministerstvo práce a sociálních věcí. URL, dostupné na: Adresa autora Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Ekonomická fakulta, Katedra řízení Studentská České Budějovice Tel.: rehor@ef.jcu.cz 527