Mechanická technologie netkaných textilií Katedra netkaných textilií a nanovlákenných materiálů. Kapitola II. PŘÍPRAVA VLÁKENNÉ VRSTVY

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "Mechanická technologie netkaných textilií Katedra netkaných textilií a nanovlákenných materiálů. Kapitola II. PŘÍPRAVA VLÁKENNÉ VRSTVY"

Lubomír Vítek
před 7 lety
Počet zobrazení:

1 Kapitola II. PŘÍPRAVA VLÁKENNÉ VRSTVY

2 PŘÍPRAVA VLÁKENNÉ VRSTVY 1 TVORBA VLÁKENNÉ VRSTVY Suchou cestou Mokrou cestou Náhodná orientace vláken Z polymeru MYKÁNÍ AIR LAID SPUN LAID Vlákna jsou uložena podélně, příčně nebo kolmo. Náhodná orientace vláken SPUNBOND MELTBLOWN ELECTROSPINNING Převážně náhodná orientace vláken

3 PŘÍPRAVA VLÁKEN Připravit optimální směs vláken pro další zpracování tvorbu vlákenné vrstvy (mykáním nebo aeromechanickými způsoby). Vstupem do tohoto procesu jsou slisované balíky vlákenných surovin a výstupem je zformovaný útvar promíchaných vlákenných vloček vlákna nejsou dosud zcela ojednocena. TECHNOLOGIE Ne všechny uvedené technologie musí být využity, řada z nich má více funkcí. Rovněž jejich pořadí může být změněno. Rozvolňování Promíchání a skladování Mísení různých vláken Čištění Čechrání Preparace Dávkování Bale opening Mixing and storage Blending of differen fibers Cleaning Opening Refinement Feeding

4 Rozvolňování rozebírání balíků Popis: Vlákenné vločky jsou vytrhávány ze slisovaných balíků a částečně rozvolněny. Zároveň je možné provádět mísení různých typů vlákenné suroviny. Stroje Obr.1: Schema stroje Rieter UNIfloc A Ovládací panel, 2. Balíky vláken, 3. Frézovací hlava, 4. Posuvná věž, 5. Dopravník. Výrobnost kg/hod. Obr. 2: Detail pracovního ústrojí UNIfloc A 11

5 Jiné stroje Obr.3: Rozvolňovač Trütschler BLENDOMAT BDT 020 Obr. 4: Věžový rozvolňovač H.HERGETH -OPTIFLOC na krátké staplové materiály Obr. 5: Rozvolňovač Trütschler BOL vysoce produktivní, ale bez možnosti mísení

6 Transport vláken V moderních textilních provozech je veškerý transport vlákenné hmoty od otevření balíků již zcela výlučně aeromechanický potrubím. Pohon zajišťují speciální ventilátory.

7 Mísení vláken Princip: V případě, že potřebujeme použít různé typy vláken, je nezbytné připravit vlákennou směs s přesně požadovaným poměrem jednotlivých složek. Výsledný produkt je nutné následně řádným mísením homogenizovat. Obvykle používané technologie jsou kombinací rozvolňování, mísení, nakládání a čechrání (viz obr. 6). Kde každý typ vlákenného materiálu je rozvolňován a nakládán dle požadovaného podílu jedním strojem (zde např. Hopper) a ukládán na nakládací pás a následně dále čechrán.

8 Obr. 6: Princip mísicího procesu

9 Obr. 7: Schema zařízení Hopper (rozvolňovací a nakládací stroj se šikmým ojehleným pásem).

10 Mísení v komorách Princip: Mechanická technologie netkaných textilií Hlavním úkolem je homogenizace vlákenné směsi různých typů nebo různých kvalit vláken. Vlákna jsou obvykle ukládána do komor v jednom směru a následně odebíraná ve směru kolmém. Obr. 8: Princip komorového mísení s horizontálním ukládáním a svislým odebíráním (příklad Rieter UNIMIX).

11 Obr. 9: Princip komorového mísení s vertikálním postupným ukládáním a horizontálním odebíráním (příklad Multimixer Trütschler MPM 6).

12 Čištění Princip Cílem operace je odstranění nevlákenných částic - odpadu z vlákenné směsi. Jednotlivé typy nečistot se odstraňují dle jejich mechanicko fyzikálních vlastností. Feromagnetické částice jsou odstraňovány magnety. Nemagnetické, ale vodivé materiály jsou odstraňovány na principu elektromagnetické indukce. Proces čištění je v nějaké formě integrován do všech rozvolňovacích strojů. Částice jsou separovány již v jednotlivých pracovních ústrojích zpracovávajících vlákennou surovinu buď účinkem gravitace nebo působením setrvačných sil nebo dokonce aktivním vybíráním. Příkladem separace účinkem odstředivých sil je cyklonový čistič (viz obr 10). Proudem vzduchu je vlákenná hmota tangenciálně přiváděna do válcového prostoru. Zde pak lehčí vlákna následují proud vzduchu a těžší částice jsou odstředivou silou vynášeny na obvod, kde jsou zachytávány a odkud padají dolů. V případě silně znečištěných vláken je možno použít i speciální čistící stroje.

13 Obr. 10: Schema pneumatického čističe DILO Temafa (princip cyklonu )

14 Preparace - špikování Cílem této operace je zlepšení zpracovatelnosti vláken. Zejména pak zlepšení mechanických vlastností a snížení elektrostatického náboje. Obvykle se používá aktivní látka v tekuté formě rozprašovaná tryskou v potrubí, kudy je dopravován vlákenný materiál ve formě vločky. Aktivní látka je nejčastěji vodní emulze obsahující povrchově aktivní látky, oleje apod. Obr. 11: Popis a příklad použití běžného špikovacího oleje

15 Preparace - špikování Vpravo příprava emulze Dole různé způsoby či místa aplikace

16 Čechrání Princip Mechanická technologie netkaných textilií Cílem operace je rozvolnit načechrat větší, často i poměrně tvrdé kusy vlákenného materiálu, na malé vločky obsahující dosud ještě neseparovaná vlákna. Vlákna jsou čechrána mechanickým působením hrotů, zubů nebo drátků. Pracovní ústrojí mohou být umístěna na pásech, válečcích či bubnech. Proces čechrání bývá spojen s dalšími přípravnými operacemi jako je špikování nebo jako konečná operace rozvolňování. Čechrací stroje se odlišují dle zpracovávaného vlákna, intenzitou čechrání nebo dle produktivity práce (500 až 4000 kg/hod). Základní typy čechracích strojů Klasické válcové čechradlo s válečkovým vstupním ústrojím (viz obr. 12). Vlákenný materiál je podáván vstupním válečkovým ústrojím a čechrán válcem opatřeným hroty. Vznikající vločky jsou dále dopravovány proudem vzduchu. Pneumatické čechradlo, kde materiál je přiváděn proudem vzduchu k pracovním ojehleným válcům(viz. obr. 13). Mykací čechradlo - vlk (obr. 14) pracují na podobném principu jaký se používá při mykání. Mykací potahy jsou však mnohem hrubší a vzdálenost pracovních válců mnohem větší.

17 a) Válcové čechradlo pro syntetická vlákna b) Hrubší válcové čechradlo pro vyšší produktivitu c) Jemné válcové čechradlo pro kratší vlákna Obr. 12: Válcová čechradla značky Trütschler

18 Obr. 13: Pneumatické čechradlo

19 Obr. 14: Mykací vlk DILO Temafa

20 Princip: DÁVKOVÁNÍ Dávkovací zařízení udržuje stejnoměrné množství vlákenného materiálu pro další, navazující zpracováním. Výstupem je rovnoměrná vrstva vlákenných vloček. Dávkovací zařízení bývá umístěno před mykacím strojem, před zařízením airlaid, před naplavováním, před všemi typy ostatních rounotvořičů a jako součást mísících zařízení. Typy dávkovačů: Hmotnostní dávkovač Vlákenné vločky jsou plněny do kontejneru, který je automaticky otevřen po dosažení požadované hmotnosti. Tento princip se uplatňuje zejména u hrubších rozvolňovacích strojů (např. Hopper). Objemový dávkovač Světelný senzor scanuje objem vláken dodávaných na vstup následujícího technologického zařízení. Výsledkem srovnání dodávaného objemu s nastavenými hodnotami je řízeno příslušné podávací ústrojí. Tento systém se používá pro přesné dávkování například pro mykací stroje.

21 Obr.. 15: Objemový dávkovač Trütschler kde čidla 1 řídí příslušné podávací válečky Obr. 16: Regulace množství vlákenných vloček po šířce vlákenné vrstvy. Optický senzor 1 prostřednictvím regulační jednotky 2 řídí polohu přítlačných desek 3. Obr. 17: Princip hmotnostního dávkovače Trütschler

Podobné dokumenty

Netkané textilie. Technologická část 1

Netkané textilie. Technologická část 1 Netkané textilie Technologická část 1 Netkané textilie 1 Netkané textilie 2 Příprava vlákenných vrstev Mechanické způsoby přípravy vlákenných vrstev Aerodynamická výroba vlákenné vrstvy Mechanicko-aerodynamické