PŘÍPRAVNÉ PRÁCE TEXTOVÁ ČÁST

Transkript

1 PŘÍPRAVNÉ PRÁCE TEXTOVÁ ČÁST PROSINEC 2013

2 Pořizovatel: Povodí Labe, státní podnik Víta Nejedlého 951, Hradec Králové ve spoluprácí s: Krajským úřadem Královéhradeckého kraje Pivovarské náměstí 1245, Hradec Králové Krajským úřadem Pardubického kraje Komenského náměstí 125, Pardubice Krajským úřadem Libereckého kraje U Jezu 642/2a, Liberec 2 Krajským úřadem Středočeského kraje Zborovská 11, Praha 5 Krajským úřadem Kraje Vysočina Žižkova 57, Jihlava Magistrátem hlavního města Prahy Mariánské náměstí 2, Praha 1 a dotčenými ústředními správními úřady: Ministerstvem zemědělství Ministerstvem životního prostředí Ministerstvem zdravotnictví Ministerstvem dopravy a spojů Ministerstvem obrany Ministerstvem pro místní rozvoj 2

3 Zpracovatelé podkladů: AgPOL s.r.o. Ing. Ondřej Vaculín, Ph.D. Ing. Radoslav Sáblík Ing. Jakub Feltl Bc. Ing. Barbora Pospíšilová Mgr. Jan Zapletal KONEKO spol. s r.o. ENVICONS s.r.o. Ing. Oldřich Kazda Ing. Sergej Gorbunov Ing. Jan Šebrle Ing. Ladislav Plaček Ing. Lukáš Řádek Mgr. Lukáš Krejčí, Ph.D 3

4 OBSAH ÚVOD Úvodní informace Seznam použitých zkratek Použité podklady A. Zhodnocení dopadů lidské čínnosti na stav povrchových a podzemních vod - 9 vyhl. č. 24/2011 Sb A.1. Vyhodnocení citlivosti stavu vodních útvarů povrchových vod na dopady lidské činnosti - 8 odst. 3 písm. b) A.2. A.3. Vyhodnocení citlivosti stavu vodních útvarů podzemních vod na dopady lidské činnosti podle 8 odst. 3 písm. b) Zpracování seznamu emisí, vypouštění a úniků všech prioritních látek a znečišťujících látek z údajů podle 5 písm. l) A.4. Vyhodnocení předchozích přijatých s cílem omezit negativní vliv lidské činnosti na stav vod 53 A.5. Návrh vymezení silně ovlivněných a umělých vodních útvarů A.6. Zhodnocení očekávaných dopadů různých scénářů klimatické změny A.7. Vyhodnocení rizika nedosažení cílů ochrany vod jako složky životního prostředí v jednotlivých vodních útvarech B. Vyhodnocení dopadů realizovaných plánů oblastí povodí (etapa 2 - pro návrhy plánů povodí) B.1. B.2. B.3. Vyhodnocení dopadů k omezování vypouštění znečištění z bodových zdrojů a jiných činností majících vliv na stav vod (kapitola C.4.6) Vyhodnocení dopadů k omezování, případně zastavení vnosu zvlášť nebezpečných látek do vod (kapitola C.4.7) Vyhodnocení dopadů k zajištění odpovídajících hydromorfologických podmínek vodních útvarů, umožňujících dosažení požadovaného ekologického stavu nebo dobrého ekologického potenciálu (kapitola C.4.13) B.4. Vyhodnocení dopadů na ochranu území před extrémními vodními stavy (kapitola D) ZÁVĚR

5 ÚVOD 1. Úvodní informace Plánování v oblasti vod prováděné v rámci hydrologických povodí má v České republice dlouhou tradici. Základním koncepčním dokumentem vodního hospodářství byl Státní vodohospodářský plán z roku 1953 a dále jeho druhé vydání z roku Směrný vodohospodářský plán z roku 1975 byl nahrazen Plánem oblasti povodí Horního a středního Labe, který je platný po dobu 6 let. Jelikož plánování v oblasti vod je dlouhodobá koncepční činnost, byly již zahájeny práce na další etapě v oblasti plánování a to přípravné práce II. etapy plánování pro rok V rámci přípravných prací bylo zpracováno několik základních bodů: - Sběr a zpracování podkladů - Zhodnocení dopadů lidské činnosti na stav povrchových a podzemních vod dle 9 vyhlášky o plánování [L2] - Vyhodnocení dopadu realizovaných plánů oblastí povodí (etapa 2 - pro návrhy plánů povodí) Jednotlivé výše jmenované body jsou detailně zpracovány v tomto dokumentu a budou sloužit jako podklad pro zpracování Plánu dílčího povodí Horního a Středního Labe. 2. Seznam použitých zkratek V následující tabulce jsou uvedeny zkratky a vysvětleny základní pojmy, které se objevují v celém dokumentu přípravných prací. Zkratka, pojem AD Al Ant AOPK ČR AOX ARROW As Atra AWB BaP BAT BBFLU BgP BkF BKFLU BSK 5 Bz BZZ Cd Cl CLC ClU CN Význam zkratky, pojmu Aldrin Hliník Antracen Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky Halogenované organické sloučeniny Assesment and reference reports of water monitoring - systémové řešení pro sledování a hodnocení ekologického stavu vod Arsen Atrazin Umělý vodní útvar (Artificial Water Body) Benzo(a)pyren Nejlepší dostupná technologie Benzo(b)fluoranthen Benzo(g,h,i)perylen Benzo(k)fluoranten Benzo(k)fluoranthen Biochemická spotřeba kyslíku Benzen Bodové zdroje znečištění Kadmium Chloridy CORINE LandCover Chlorované alifatické uhlovodíky (např. PCE tetrachlorethen) Kyanidy celkové 5

6 Zkratka, pojem CORINE Land Cover Cr CZ- NACE ČHMÚ ČHP ČIŽP ČOV ČR ČSN DD DDT DEATR DesAtra DIBAVOD Diur DP DP HSL DP LNO DVT E EEC EHS Eld EO EP EQS EvS ES EU EVL Fe FCH Flu GEP GES GISyPO GMF HEIS VÚV T.G.M. HEM Hexaz Hg HGR Význam zkratky, pojmu geografická vrstva využití území Chrom Klasifikace ekonomických činností Český hydrometeorologický ústav Číslo hydrologického povodí Česká inspekce životního prostředí Čistírna odpadních vod Česká republika Česká norma Dieldrin Dichlordifenyltrichlorethan Desethylatrazin Desethylatrazin Digitální báze vodohospodářských dat Diuron Dílčí povodí dílčí povodí Horního a středního Labe dílčí povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry Drobné vodní toky Energetika European Economic Community - Evropské společenství Evropské hospodářské společenství Endrin Ekvivalentní obyvatel Ekologický potenciál Standardy environmentální kvality Evropské společenství Ekologický stav Evropská unie Evropsky významné lokality Železo Fyzikálně chemické složky Fluoranthen Dobrý ekologický potenciál (Good Ecological Potential) Dobrý ekologický stav (Good Ecological Status) Databáze technicko provozní evidence Geomorfologický typ toku Hydroekologický informační systém Hydroekologický monitoring (monitoring hydromorfologických ukazatelů ekologické kvality vodních toků) Hexazinon Rtuť Hydrogeologické rajóny 6

7 Zkratka, pojem HMF HMWB HSL CHKO CHOPAV CHS CHSK Cr CHSK Mn ICOC ID ID odběrů ID toku ID VÚ ID vypouštění IDP IPPC IRZ ISVS J K Kb Kj Význam zkratky, pojmu Hydromorfologie (hydromorfologické) Silně ovlivněný vodní útvar (Heavily Modified Water Body) Horní a střední Labe Chráněné krajinné oblasti Chráněné oblasti přirozené akumulace vod Chemický stav Chemická spotřeba kyslíku stanovená dichromanem Chemická spotřeba kyslíku stanovená manganistanem Identifikátor odběru (vypouštění) surové vody přidělený příslušným správcem povodí Identifikátor Identifikátor odběrů podle vodohospodářské bilance Identifikátor vodního toku Identifikátor vodního útvaru Identifikátor vypouštění podle vodohospodářské bilance Indeno(1,2,3-c,d)pyren Integrovaná prevence a omezování znečištění Integrovaný registr znečišťování Informační systém veřejné správy Jiné Komunální Souvrství bělohorské Souvrství jizerské KNK Kyselinová neutralizační kapacita do ph 4.5 Kpk KS Ktbř KU KÚ Látka Lindan LNO MKOL Mn MPK MS MVE MZe ČR MZCHÚ MŽP ČR N anorg N celk NAIADES NATURA 2000 Souvrství perucko-korycanské Kvantitativní stav Souvrství teplické a březenské Katastrální území Krajské úřady Chemická látka Insekticid (OCPs chlororganický pesticid) Lužická Nisa a ostatní přítoky Odry Mezinárodní komise pro ochranu Labe Mangan Maximální přípustná koncentrace Meze stanovitelnosti Malá vodní elektrárna Ministerstvo zemědělství České republiky Maloplošná zvláště chráněná území Ministerstvo životního prostředí České republiky Anorganický dusík Dusík celkový Akční pro vnitrozemskou vodní dopravu Soustava chráněných území evropského významu 7

8 Zkratka, pojem NEL NEK NFL NH 4 + Ni NL N-NH 4 N-NO 3 - NO 2 - NO 3 NKP NP NPP NPR NPÚ NV NWB OKEČ OOV OP ŽP OPVZ ORP P P celk PAU Pb PCB PCE PDF PDP PESTIC ph PHP POP POV PP PřP PPO PR PrO PRŘS PRV PRVK Význam zkratky, pojmu Ropné látky (nepolární extrahovatelné uhlovodíky) Normy enviromentální kvality Naftalen Amonné ionty Nikl Nerozpuštěné látky Amoniakální dusík Dusík dusičnanový Dusitanové ionty Dusičnanové ionty Národní památky Národní park Národní přírodní památky Národní přírodní rezervace Národní památkový ústav Nařízení vlády Přírodní vodní útvar (Natural Water Body) Oborová klasifikace ekonomických činností Odbor ochrany vod Operační životní prostředí Ochranná pásma vodních zdrojů Obce s rozšířenou působností Fosfor Celkový obsah fosforu Polycyklické aromatické uhlovodíky Olovo Polychlorované bifenyly (aromatické uhlovodíky) Tertachlorethen Textový formát Adobe Acrobat Plán dílčích povodí Ostatní pesticidy Potential of hydrogen - kyselost Plán hlavních povodí České republiky Plán oblasti povodí Povrchová voda Přírodní památka Přírodní park Protipovodňové Přírodní rezervace Průmysl ostatní Program revitalizace říčních systémů Program rozvoje venkova Program rozvoje vodovodů a kanalizací 8

9 Zkratka, pojem PS PZV Q 100 Q 355 Q 364 Q a Q m Q Md Q r RP-NEK RPZZ RS Význam zkratky, pojmu Pracovní skupina Podzemní voda Průtok s dobou opakování jednou za sto let Průtok dosažený nebo překročený 355 dnů v roce Průtok dosažený nebo překročený 364 dnů v roce Dlouhodobý průměrný průtok Průměrný měsíční průtok Průměrný denní průtok Průměrný roční průtok Norma environmentální kvality vyjádřená roční průměrnou hodnotou Registr průmyslových zdrojů znečištění Rámcová směrnice o vodách 2000/60/ES ř. km Říční kilometr s.p. s.r.o. SEA SEKM SEZ SFŽP ČR SO4 2- SRS TCE TOC ÚHÚL UPZV USES USLE ÚSOP VaK VD VH VHB VHP VHS VKP VN VRV VT VÚ VÚRV VUT VÚV T.G.M. Státní podnik společnost s ručením omezeným Posuzování vlivů na životní prostředí Systém evidence zátěží životního prostředí Staré ekologické zátěže Státní fond životního prostředí České republiky Síranové ionty Státní rostlinolékařská správa Trichlorethen Celkový organický uhlík Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Útvar pozdzemních vod Územní systém ekologické stability krajiny Univerzální rovnice ztráty půdy Ústřední seznam ochrany přírody Vodovody a kanalizace Vodní dílo Označení pro vodohospodářskou problematiku Vodohospodářská bilance Vodohospodářské problémy Vodohospodářské služby Významný krajinný prvek Vodní nádrž Vodohospodářský rozvoj a výstavba Vodní tok Vodní útvar Výzkumný ústav rostlinné výroby Vysoké učení technické Výzkumný ústav Vodohospodářský TGM, v.v.i. 9

10 Zkratka, pojem VZ X Y Z ZABAGED ZCHÚ ZPF ZVHS ŽP Význam zkratky, pojmu Vodní zákon Souřadnice X v JTSK Souřadnice Y v JTSK Zemědělství Základní báze geografických dat Zvláště chráněné území Zemědělský půdní fond Zemědělská vodohospodářská zpráva Životní prostředí 3. Použité podklady Legislativní podklady EU [E1] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES, ustavující rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (tzv. Rámcová směrnice o vodách) [E2] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/39/EU ze dne 12. srpna 2013, kterou se mění směrnice 2000/60/ES a 2008/105/ES, pokud jde o prioritní látky v oblasti vodní politiky [E3] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/7/ES ze dne 15. února 2006 o řízení jakosti vod ke koupání a o zrušení směrnice 76/160/EHS [E4] Směrnice 2008/105/ES o normách environmentální kvality v oblasti vodní politiky [E5] Směrnice 86/280/EHS o mezních hodnotách a jakostních cílech pro vypouštění určitých nebezpečných látek [E6] Směrnice 91/676/EHS o ochraně vod před znečišťováním způsobeném dusičnany ze zemědělských zdrojů Legislativní podklady ČR [L1] Zákon č. 254/2001 Sb. v platném znění, o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) [L2] Vyhláška č. 24/2011 Sb. v platném znění, o plánech povodí a plánech pro zvládání povodňových rizik [L3] Vyhláška č. 393/2010 Sb. v platném znění, o oblastech povodí [L4] Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 431/2001 Sb. v platném znění, o obsahu vodní bilance, způsobu jejího sestavení a o údajích pro vodní bilanci [L5] Vyhláška č. 98/2011 Sb. v platném znění, o způsobu hodnocení stavu útvarů povrchových vod, způsobu hodnocení ekologického potenciálu silně ovlivněných a umělých útvarů povrchových vod a náležitostech ů zjišťování a hodnocení stavu povrchových vod [L6] Zákon č. 99 /2004 Sb. v platném znění, o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů (zákon o rybářství) [L7] Nařízení vlády č. 61/2003 Sb. v platném znění, o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech [L8] Zákon č. 258/2000 Sb. v platném znění, o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů [L9] Metodika odboru ochrany vod MŽP - Soupis emisí, úniků a vypouštění dle čl. 5 směrnice 2008/105/ES [L10] Metodika určení silně ovlivněných vodních útvarů (Ministerstvo životního prostředí, odbor ochrany vod, 03/2013) [L11] Metodika pro monitoring hydromorfologických ukazatelů ekologické kvality vodních toků (Langhammer, 2013) [L12] Metodika pro monitoring hydromorfologických ukazatelů ekologické kvality vodních toků - Hodnocení ukazatelů (Langhammer, 2008) [L13] Vymezení typů vodních toků (Langhammer et al., 2009) [L14] Vyhláška č. 155/2011 Sb., o profilech povrchových vod využívaných ke koupání 10

11 Ostatní podklady [O1] Plán oblasti povodí Horního a středního Labe, Povodí Labe, státní podnik, Hradec Králové, 2009 [O2] Maketa plánu dílčího povodí, verze 3.0 [O3] Vodohospodářská bilance za rok 2011, období a výhledu k roku 2021, Zpráva o hodnocení jakosti povrchových vod pro území ve správě Povodí Labe, státní podnik, Povodí Labe, státní podnik, Hradec Králové, září 2012 [O4] Manuál pro plánování v povodí České republiky, verze 1.03, 2004 [O5] Výroční zpráva 2010, Povodí Labe, státní podnik, Hradec Králové, 2011 [O6] Výroční zpráva 2011, Povodí Labe, státní podnik, Hradec Králové, 2012 [O7] Výroční zpráva 2012, Povodí Labe, státní podnik, Hradec Králové, 2013 [O8] Zpráva o stavu vnitrozemské vodní dopravy v České republice a možnostech jejího rozvoje [O9] Dopravní politika ČR s výhledem do roku 2050 [O10] Dopravní sektorová strategie 2. fáze - kniha 8 [O11] Musilová L., Dopady důlní činnosti na hydrologický režim v povodí Smědé a Lužické Nisy, diplomová práce, Brno, 2011 [O12] Plán oblasti povodí Odry, Povodí Odry, státní podnik, Ostrava, 2009 [O13] MŽP ČR, 2011: Vyhodnocení Národního u na zmírnění dopadu změny klimatu v České republice. [O14] Pretel J., RNDr., CSc., ČHMÚ, adl. UK-MF Fakulta, V.Ú.V.- T.G.M., Centrum výzkumu AV ČR adl.: Zpřesnění dosavadních odhadů dopadů klimatické změny v sektorech vodního hospodářství adl., Technické shrnutí výsledků [O15] ČGS, ÚHD AV ČR, 2011: Hodnocení vlivu klimatických změn na hydrologickou bilanci a návrh praktických patření ke zmírnění jejich dopadů. [O16] MŽP ČR, 2011: Politika ochrany změn klimatu. [O17] Rederer, L., Ochranná pásma nádrží povodí Labe., Konf. Vodní nádrže 2012, Brno [O18] Rederer, L., Ochrana kvality vodárenských nádrží se zaměřením na VD Vrchlice., XXVI. Setkání [O19] Mrkvičková M. a kol.: Návrhy adaptačních pro snižování dopadů klimatické změny na hydrologickou bilanci v ČR. [O20] Kříž H.: Vliv klimatických činitelů na změny zásob podzemních vod., Studie ČSAV. [O21] Hanel, M., Kašpárek L. et al. : Zpřesnění dosavadních odhadů dopadů klimatické změny na hydrologickou bilanci a možná adaptační., VUV T.G.M. [O22] VÚV T.G.M. Brno, Povodí Moravy: Studie posouzení dopadů klimatické změny na vodohospodářskou soustavu v Povodí Moravy [O23] Pastuszek, F., VÚV T.G.M. Praha: Studie břehové infiltrace z Orlice, 2011 [O24] Uhlík, J. : Simulace hydraulického vlivu simulované nádrže Mělčany na proudový systém Litá, Techn, zpráva, Progeo, s.r.o. [O25] Hrkal, Z.: Zpracování metodiky pro posuzování problematiky umělé infiltrace v ČR, Návrh pilotních lokalit, TZ, VÚV T.G.M. Praha, 2011 [O26] Šindlar, M., a kol. Plán oblasti Horního a středního Labe - hydromorfologická studie toku Metuje (ř. km 0,0-79,1), Šindlar s.r.o., Býšť, 2005 [O27] Šindlar, M., a kol. Plán oblasti Horního a středního Labe - hydromorfologická studie toku Jizery (ř. km 0,0-167,4), Šindlar s.r.o., Býšť, 2005 [O28] Šindlar, M., a kol. Plán oblasti Horního a středního Labe - hydromorfologická studie toku Chrudimky (ř. km 0,0-108,5), Šindlar s.r.o., Býšť, 2005 [O29] Šindlar, M., a kol. Plán oblasti Horního a středního Labe - hydromorfologická studie toku Cidliny (ř. km 0,0-89,6), Šindlar s.r.o., Býšť, 2005 [O30] Šindlar, M., a kol. Plán oblasti Horního a středního Labe - hydromorfologická studie toku Doubravy (ř. km 0,0-89,9), Šindlar s.r.o., Býšť, 2005 [O31] Šindlar, M., a kol. Plán oblasti Horního a středního Labe - hydromorfologická studie toku Loučné (ř. km 0,0-82,0), Šindlar s.r.o., Býšť, 2005 [O32] Šindlar, M., a kol. Plán oblasti Horního a středního Labe - hydromorfologická studie toku Úpy (ř. km 0,0-78,6), Šindlar s.r.o., Býšť, 2005 [O33] Šindlar, M., a kol. Projekt Dědina. Vazba přírodě blízkých protipovodňových a hydromorfologického stavu vod. Šindlar s.r.o., Hradec Králové,

12 [O34] Šindlar, M., a kol. Studie proveditelnosti k realizaci přírodě blízkých protipovodňových - Mikroregion Litomyšlsko - VÝCHOD, ŠINDLAR s.r.o., Hradec Králové, 2012 [O35] Šindlar, M., a kol. Studie proveditelnosti k realizaci přírodě blízkých protipovodňových - Mikroregion Litomyšlsko - STŘED, ŠINDLAR s.r.o., Hradec Králové, 2012 [O36] Šindlar, M., a kol. Studie proveditelnosti k realizaci přírodě blízkých protipovodňových - Mikroregion Litomyšlsko - ZÁPAD, ŠINDLAR s.r.o., Hradec Králové, 2012 [O37] Šindlar, M., a kol. Studie proveditelnosti k realizaci přírodě blízkých protipovodňových - Mikroregion Litomyšlsko - JIH, ŠINDLAR s.r.o., Hradec Králové, 2012 [O38] Šindlar, M. a kol.; Přírodě blízká protipovodňová na vodních tocích a v nivách. Hydromorfologie vodních toků; Metodika typologie, monitoringu, vyhodnocení aktuálního stavu hydromorfologie koryt a niv vodních toků včetně návrhu k dosažení dobrého ekologického stavu vod, Verze 2008/06, Šindlar s.r.o. Hradec Králové, [O39] Věstník MŽP 11/2008. Metodické pokyny a návody: Metodika odboru ochrany vod, která stanovuje postup komplexního řešení protipovodňové a protierozní ochrany pomocí přírodě blízkých, Ministerstvo životního prostředí, Praha, 2008 [O40] Punčochář, P.; Král, m.; Kozlová, N.: Dlouhodobá strategie Ministerstva zemědělství k omezování následků hydrologických extrémů [O41] Šálek, J.; Kriška, M.: Rizika vypouštění (infiltrace čištěných odpadních vod do podzemních vod [O42] Mikšíková, K.; Vrána, K.; Rosendorf, P.: Transport sedimentu a fosforu při výlovu malých vodních nádrží [O43] Hlaváč, J.: Technické a přírodní aspekty požadavků na pitnou vodu, Zlín, 2000 [O44] Kovář, P.: Možnosti modelového řešení hydrologické bilance, Plzeň, 2000 [O45] Rosendorf, P.: Hodnoty atmosférické depozice Rozkoš, VÚV TGM, v.v.i, 2012 [O46] Hála, R., Dušková, K., Vlček L.: Analýza významnosti zdrojů znečištění v povodí vodní nádrže Rozkoš z hlediska produkce živin,

13 A. ZHODNOCENÍ DOPADŮ LIDSKÉ ČÍNNOSTI NA STAV POVRCHOVÝCH A PODZEMNÍCH VOD - 9 VYHL. Č. 24/2011 SB. A.1. Vyhodnocení citlivosti stavu vodních útvarů povrchových vod na dopady lidské činnosti - 8 odst. 3 písm. b) A.1.1. Odhady a identifikace významných zdrojů znečištění A Zdroje znečištění A Bodové zdroje znečištění Bodové zdroje znečištění způsobují antropogenní ovlivnění přirozeného stavu (jakosti) vody v tocích. V případě bodových zdrojů je nutno při posouzení míry ovlivnění jakosti vody v tocích věnovat pozornost nejen absolutnímu množství vypouštěných odpadních vod, ale i míře jejích znečištění ve sledovaných ukazatelích. Pro zatřídění jednolitých zdrojů znečištění do 4 základních skupin byl použit registr Klasifikace ekonomických činností (dále jen CZ-NACE ) bodové zdroje znečištění z komunálních zdrojů (jedná se především o vypouštění městských odpadních vod), CZ- NACE = 36XXXX až 39XXXX; - bodové zdroje z průmyslů (energetika, těžba surovin, potravinářství a ostatní průmyslové odvětví), CZ- NACE = 05XXXX až 3299XX, 35XXXX; - bodové zdroje znečištění ze zemědělství, CZ-NACE 01XXXX až 02XXXX; - bodové zdroje znečištění z ostatních zdrojů, CZ-NACE 03XXXX, 41XXXX až 9603XX. Za významné bodové zdroje znečištění byla pro zpracování plánu dílčího povodí Horního a středního Labe považována vypouštění zahrnutá do vodohospodářské bilance, to znamená, že v úvahu byla brána vypouštění, u kterých skutečné množství vypouštěné vody přesáhlo alespoň jednou za rok 500 m 3 za měsíc. Data o lokalizaci, množství a jakosti vypouštěných vod jsou každoročně ohlašována uživateli na základě Vyhlášky 431/2001 Sb. o obsahu vodní bilance. Pro dále uvedené analýzy byla použita data z roku Mimo data zahrnutá do vodohospodářské bilance byl pro identifikaci průmyslových zdrojů znečištění zpracovatelem využit Registru průmyslových bodových zdrojů znečištění (RPZ), který od roku 1998 do roku 2012 provozoval Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v.v.i. Vzhledem k tomu, že v roce 2012 byl provoz RPZ definitivně ukončen, je analýza dat RPZ bezpředmětná. Dalším zdrojem dat znečištění odpadních vod vypouštěných do vod povrchových je Integrovaný registr znečišťování (dále jen IRZ), který od roku 2005 provozuje MŽP ČR. IRZ poskytuje podrobné informace o používání a vypouštění nebezpečných látek do životního prostředí. V současné době IRZ (za rok 2011) obsahuje údaje o 22 zdrojích znečištění, které se nachází v dílčím povodí Horního a středního Labe. Převážná část těchto údajů se překrývá s daty zahrnutými do vodohospodářské bilance. Z uvedených důvodů byla pro základní analýzu jakosti vypouštěných odpadních vod využita data zahrnutá do vodohospodářské bilance. Z pohledu sezónní proměnlivosti lze konstatovat, že rozhodující znečišťovatelé, tj. bodové zdroje komunálních odpadních vod, průmyslové zdroje a energetika, vypouštějí odpadní vody během roku rovnoměrně. Výpadky jsou spojeny pouze s technologickými přestávkami. Tentýž trend lze pozorovat i v případě ostatních zdrojů. Výjimku tvoří zemědělství, v tomto případě je ovšem podíl bodově vypouštěných odpadních vod zanedbatelný. Množství vypouštěných vod Celkové množství vypuštěných odpadních vod v dílčím povodí Horního a středního Labe v roce 2012 činilo 396,8 mil. m 3. Z hlediska množství vypouštěných vod jsou převažující bodové zdroje znečištění z průmyslu (63 %) a bodové zdroje znečištění z komunálních zdrojů (35 %). Podílové zastoupení bodových zdrojů znečištění ze zemědělství a z ostatních zdrojů na množství vypouštěných odpadních vod je zanedbatelné. 13

14 Z hlediska struktury rozložení množství vypouštěné vody mezi jednotlivé zdroje lze pozorovat výraznou nerovnoměrnost, kdy většinu vypouštěného objemu produkuje pouze několik zdrojů a střední a malé zdroje představují pouze malou část celkového vypouštěného množství. To platí především pro odvětví energetiky. Celkový přehled všech významných zdrojů znečištění uvažovaných v tomto dílčím povodí je uveden v tabulce A.1.1c v příloze. Tabulka A.1.1a - Souhrnné údaje o evidovaném vypouštění (data rok 2012) Bodové zdroje znečištění Vypouštěné množství v tis. m 3 /rok % Počet vypouštění Bodové zdroje znečištění z komunálních zdrojů ,48 35,52 % 612 Bodové zdroje znečištění z průmyslu ,51 63,92 % 146 Bodové zdroje znečištění ze zemědělství 1 762,50 0,44 % 2 Bodové zdroje znečištění z ostatních zdrojů 1 097,59 0,28 % 49 Jakost vypouštěných vod U vypouštění odpadních vod do vod povrchových se z hlediska množství produkovaného znečištění evidují a hodnotí následující údaje: BSK 5, CHSK Cr, N anorg, N-NH 4, P celk, nerozpuštěné látky. Všechny evidované zdroje vypouštění byly rozčleněny do následujících sektorů: kanalizace pro veřejnou potřebu průmysl energetika zemědělství ostatní Celkové hodnoty vnosu znečišťujících látek z evidovaných vypouštění do povrchových vod v této oblasti povodí jsou zobrazeny v následující tabulce a grafu: Tabulka A.1.1b - Celkové vypouštěné znečištění Látky Bodové zdroje znečištění Celkem K P E Z O (t/rok) (t/rok) (t/rok) (t/rok) (t/rok) (t/rok) BSK ,6 741,4 306,9 22,9 0,7 5,6 CHSKCr 5 803, , ,4 143,4 1,7 30,1 NL 2 106, ,9 793,0 96,8 0,5 10,2 N-NH4 600,5 427,6 165,7 3,3 0,9 3,0 Nanorg 2 159, ,1 338,7 40,8 1,0 11,5 Pcelk 213,4 195,4 13,5 2,6 0,1 1,8 RAS , , , ,1 3,6 341,6 Vysvětlivky: K Kanalizace pro veřejnou potřebu P Průmysl E Energetika Z Zemědělství O Ostatní 14

15 5 4 anorg celk Obr. A.1.1a Celkové vypouštěné znečištění Tabulka A.1.1c - Přehled významných zdrojů bodového znečištění (tabulka v příloze) Mapa A.1.1a - Významné bodové zdroje znečištění Celkem je v dílčím povodí Horního a středního Labe evidováno 809 významných bodových zdrojů odpadních vod. - Bodové zdroje znečištění z komunálních zdrojů V tomto dílčím povodí bylo identifikováno 612 takovýchto zdrojů znečištění, z čehož bylo cca 64 % zdrojů čištěno na ČOV, odpadní vody z ostatních zdrojů nejsou čištěné centrálně. Celkový objem odpadních vod vypouštěných z kanalizací pro veřejnou potřebu v roce 2012 činil 141 mil. m 3. Kanalizace pro veřejnou potřebu byly identifikovány jako největší zdroj vnosu znečišťujících látek do vodního prostředí. Tabulka A.1.1d - Deset největších zdrojů znečištění z kanalizací pro veřejnou potřebu (hodnoceno dle ročního látkového odtoku BSK 5) Název vypouštění ICO Objem BSK5 CHSKCr NL RAS N-NH4 Nanorg Pcelk (tis. m 3 /rok) (t/rok) (t/rok) (t/rok) (t/rok) (t/rok) (t/rok) (t/rok) Pardubice - BČOV ,8 122,4 656,3 164, ,9 34,1 349,6 11,4 Hradec Králové - ČOV ,7 45,4 339,0 116, ,6 14,8 131,7 11,3 Česká Třebová - ČOV ,2 20,5 79,8 29, ,6 12,0 27,1 4,5 Trutnov - ČOV ,5 19,7 171,1 44, ,8 10,3 47,8 9,9 Týniště n. O. - ČOV ,6 18,6 55,8 26,2 333,8 8,0 14,6 2,0 Náchod - ČOV ,9 16,2 80,0 13, ,6 12,3 21,2 4,1 Poděbrady - ČOV ,4 14,8 64,3 14, ,9 15,8 19,3 1,5 Kutná Hora - ČOV ,6 14,0 102,0 28, ,1 4,4 29,2 2,3 Dvůr Králové nad Labem - SČOV ,9 12,2 79,0 13, ,1 3,2 47,6 5,6 Kolín - ČOV ,4 12,0 81,3 18, ,3 20,5 38,5 1,3 * na BČOV Pardubice jsou likvidované odpadní vody z firmy Synthesia. Celkové množství vnosu znečišťujících látek z kanalizací pro veřejnou potřebu je zobrazeno v následujícím grafu: 15

16 BSK5 CHSK NL N-NH4 Nanorg... Pcelk Obr. A.1.1b Znečištění z kanalizací pro veřejnou potřebu Tabulka A.1.1e - Významná vypouštění městských odpadních vod (data rok 2012) (tabulka v příloze) - Bodové zdroje znečištění z průmyslu V dílčím povodí bylo identifikováno celkem 146 původců znečištění z potravinářského průmyslu, ostatního průmyslu a energetiky z čehož bylo cca 46 % zdrojů čištěno na čistírnách odpadních vod, odpadní vody z ostatních zdrojů znečištění z průmyslu nejsou čištěné centrálně. Celkový objem vypouštěných odpadních vod v roce 2012 činil 254,7 mil. m 3. Průmyslové zdroje byly druhým největším producentem znečišťujících látek. Kromě všeobecných ukazatelů znečištění je průmysl hlavním producentem znečištění prioritními látkami. Problematiku tohoto druhu znečištění řeší kapitola A.3 této zprávy. Tabulka A.1.1f - Deset největších zdrojů průmyslového znečištění (hodnoceno dle ročního látkového odtoku BSK 5) Název vypouštění KRPA PAPER, a.s. Hostinné - ČOV Spolana Neratovice - ČOV (K 10) Synthesia Pardubice - Pohránovský odpad ICO Objem BSK5 CHSKCr NL RAS N-NH4 Nanorg Pcelk (tis. m 3 /rok) (t/rok) (t/rok) (t/rok) (t/rok) (t/rok) (t/rok) (t/rok) ,3 128,0 251,3 30,4 370,3 0,5 1,4 0, ,5 47,4 398,2 323, ,3 124,4 195,5 2, ,0 46,5 178,9 117, ,0 2,7 43,8 0,9 LZ Draslovka ,3 14,5 64,2 28, ,9 22,0 25,9 0,4 Teplárna Dvůr Králové - průtočné chlaz. - výtok II Elektrárna Chvaletice - I. spol. odtok UN + BČOV Paramo Kolín (býv. Koramo) Spolana Neratovice - kanál K7 Cukrovar České Meziříčí - ČOV PRECYS s.r.o. Hradec Králové - BČOV ,2 9,5 24,9 22,2 365,3 0,3 6,4 0, ,0 6,2 30,8 7, ,6 0,7 7,9 0, ,2 8,3 44,9 23,1 408,7 0,5 0,7 0, ,9 8,0 66,9 38,6 0,0 0,0 0,0 0, ,6 5,5 18,2 4,8 77,4 1,4 2,1 0, ,8 4,4 15,1 0,3 5,7 0,2 0,3 0,0 16

17 Celkové množství vnosu znečišťujících látek průmyslových zdrojů je pro 6 základních ukazatelů zobrazeno v následujícím grafu: BSK5 CHSK NL N-NH4 Nanorg... Pcelk Obr. A.1.1c Znečištění z průmyslových zdrojů Tabulka A.1.1g - Významná vypouštění průmyslových vod (data rok 2012) (tabulka v příloze) - Bodové zdroje znečištění ze zemědělství V tomto dílčím povodí byly identifikovány celkem 2 původci znečištění ze zemědělského sektoru. Odpadní vody ze zemědělství nejsou čištěné centrálně. Celkový objem vypouštěných odpadních vod v roce 2012 činil 1,76 mil. m 3. Zemědělství produkuje z bodových zdrojů zanedbatelné množství znečišťujících látek v porovnání s ostatními sektory. Hodnoty vnosu znečišťujících látek odpadních vod ze zemědělství jsou zobrazeny v následujícím grafu: 1,8 1,6 1,4 1,2 1,0 0,8 0,6 0,4 0,2 0,0 BSK5 CHSK NL N-NH4 Nanorg... Pcelk Obr. A.1.1d Znečištění ze zemědělství Tabulka A.1.1h - Významná vypouštění vod ze zemědělství (data rok 2012) (tabulka v příloze) 17

18 - Bodové zdroje znečištění z ostatních zdrojů V tomto dílčím povodí bylo identifikováno 49 zdrojů jiného znečištění, z čehož bylo 65 % zdrojů čištěno na ČOV, odpadní vody z ostatních zdrojů nejsou čištěné centrálně. Celkový objem odpadních vod vypouštěných z tohoto sektoru v roce 2005 činil 1,1 mil. m 3. Hodnoty vnosu znečišťujících látek odpadních vod z jiných zdrojů za rok 2012 jsou zobrazeny v následujícím grafu: BSK5 CHSK NL N-NH4 Nanorg... Pcelk Obr. A.1.1e Znečištění z ostatních zdrojů Tabulka A.1.1i - Významná vypouštění vod z ostatních zdrojů (data rok 2012) (tabulka v příloze) - Havarijní znečištění (v letech ) Během roku 2010 došlo ve vodních tocích ve správě Povodí Labe k 29 situacím havarijního zhoršení jakosti vody, což bylo o 5 méně než v předcházejícím roce. Jednalo se o malé úniky ropných látek (v řádu litrů) nebo splaškových vod, které byly vzhledem k aktuálnímu průtoku v zasaženém toku naředěny natolik, že nedošlo k závažnému zhoršení jakosti vody.[o5] Během roku 2011 došlo k 34 případům havarijního zhoršení jakosti vody. Ve většině případů došlo jen k malému úniku ropných látek v řádu do desítek litrů nebo splaškových vod do vodního toku, které však voda naředila natolik, že nezpůsobily závažné zhoršení jakosti vody. Pouze v jednom případě došlo k vážnější situaci, při které lehký topný olej odhadem v množství asi 6000 litrů pronikl přes místní vodoteč v katastru obce Úžice do potoka Černávky. Včasným zásahem se však podařilo havárii izolovat a tak zamezit jejímu rozšíření do Labe.[O6] V roce 2012 Povodí Labe, státní podnik zaevidovalo na vodních tocích ve své správě 26 případů havarijního znečištění nebo zhoršení jakosti vody. Ani jeden případ nebyl vážného charakteru. Znečišťujícími látkami byly ve většině případů ropné látky, splaškové vody či odpadní vody ze zemědělství.[o7] A Plošné a difuzní zdroje znečištění Plošným znečištěním se rozumí znečištění, které se do vod dostává především splachem z intenzivně obdělávané půdy, případně aplikací látek na ochranu rostlin, atmosférickou depozicí atd. Plošné znečištění je úzce spjato s vodní erozí, při které se do povrchových vod dostává nadměrné množství živin, které následně zapříčiňuje zrychlený růst nežádoucích organismů (eutrofizaci). Plošné znečištění povrchových vod je kromě znečištění z bodových zdrojů jedním z nejvýznamnějších vlivů, který určuje výslednou jakost vod a tím i stav vodních útvarů. Zejména pro některé ukazatele jako je dusík, fosfor, případně vybrané účinné látky v pesticidech, představuje plošné znečištění hlavní zdroj snížení kvality vod. Cílem této kapitoly je vymezení vodních útvarů s významným vlivem plošných zdrojů znečištění dusíku a fosforu. Vyhodnocení VÚ z hlediska plošných a difuzních zdrojů prioritních látek obsažených v pesticidech je uvedeno v kapitole A.3. 18

19 Při určování plošných a difuzních zdrojů N a P bylo využito aplikace KOMJAK, vyvinuté Výzkumným ústavem vodohospodářským T.G. Masaryka (VÚV TGM, v.v.i.). Tato aplikace modeluje vstup dusíku a fosforu do povodí jednotlivých VÚ z plošných a difuzních zdrojů na základě kombinovaného způsobu stanovení emisních limitů. Blíže je kombinovaný způsob popsán v uživatelské příručce výše jmenované aplikace nebo v metodickém pokynu odboru ochrany vod Ministerstva životního prostření k nařízení vlády č. 61/2003 Sb. Hodnoty vstupů plošných a difuzních zdrojů v aplikaci KOMJAK jsou uváděny v g/s. Máme-li k dispozici hodnoty dlouhodobých průměrných ročních průtoků Q a můžeme určit modelovanou koncentraci z plošných a difuzních zdrojů a srovnat ji s hodnotou NEK pro sledované prvky. Jako útvary s významnými zdroji plošného a difuzního znečištění dusíkem byli identifikovány ty, v jejichž profilech přesahovaly koncentrace N celk 60 % NEK pro N celk. Jako vodní útvary s významným vnosem fosforu z plošných a difuzních zdrojů byly pak identifikovány ty, kde koncentrace P celk překročila 35 % NEK. Přehled významných plošných a difuzních zdrojů dusíku a fosforu v jednotlivých VÚ je uveden v tabulce A.1.1j. Tabulka A.1.1j - Významné vnosy z plošných zdrojů ve VÚ (tabulka v příloze) Databáze KOMJAK nevychází z nejaktuálnějších vstupních dat a hodnoty vstupů z plošných a difuzních zdrojů u některých VÚ vycházejí záporně. Jelikož však v současné chvíli není k dispozici žádný přesnější a aktuálnější způsob určení významnosti plošných a difuzních zdrojů znečištění bude tento způsob v rámci přípravných prací zachován. V dalších fázích zpracování PDP bude tento postup upřesněn a aktualizován. A.1.2. Odběry Odběry povrchové vody způsobují antropogenní ovlivnění přirozeného množství vody v tocích a jeho časového rozdělení - hydrologického režimu. U odběrů není podstatná jen absolutní velikost odebraného množství, ale také poměr odebrané vody k zůstatku vody ve vodním toku. Z toho vyplývá, že relativně vyšší negativní ovlivnění je patrné vždy v obdobích s nízkými přirozenými průtoky. Za významné byly považovány odběry povrchových vod, které dle Vyhlášky č. 431/2001 Sb. o vodní bilanci [L4] podléhají pravidelnému nahlašování údajů o odebraném množství (500 m 3 v kalendářním měsíci). Jejich přehled je uveden v tabulce A.1.2a v příloze. Tabulka A.1.2a - Přehled významných odběrů povrchových vod (tabulka v příloze) Celkem bylo v roce 2012 z útvarů povrchových vod odebráno 305,9 mil. m 3 vody. Největší podíl připadá na odběry pro energetiku 72,4 %. Tento údaj je ale zkreslen skutečností, že vůbec největší odběr (elektrárna Opatovice) není odběrem v pravém slova smyslu, ale voda se zde odebírá pro průtočné chlazení a vrací se zpět do toku pouze s tepelnou zátěží. Následuje průmysl s 13,6 %. Odběr povrchové vody pro vodovody pro veřejnou potřebu činil v roce 2012 cca 11,2 % z celkového odebraného množství. Odběry pro zemědělství tvořily pouze 2,2 % a na jiné odběry připadalo cca 0,5 %. Z hlediska účelů použití odebírané vody můžeme odběry dělit podle sektorů na odběry pro lidskou spotřebu - vodovody pro veřejnou potřebu, pro průmysl (potravinářský a ostatní), pro energetiku, odběry důlní, pro zemědělství a na jiné odběry. Tabulka A.1.2b - Souhrnné údaje o evidovaných odběrech Okruh odběratelů Odebírané množství v tis. m 3 /rok % Počet odběratelů Vodarenské ,090 11,22 % 27 Průmysl ,320 13,62 % 57 Důlní 0,000 0,00 % 0 Energetika ,490 72,41 % 8 Zemědělství 6 832,870 2,23 % 42 Jiné 1 586,440 0,52 % 48 19

20 tis.m 3 /rok Etapa A Přípravné práce Odebírané množství Vodarenské Půmysl Důlní Energetika Zemědělství Jiné 0 Obr. A.1.2a Odebírané množství za rok 2012 Ze všech evidovaných 182 odběrů povrchové vody připadalo 97 % celkového odebraného množství na 27 největších odběratelův kategorii ročního odebraného množství nad 500 tis. m 3. Tyto odběry tvoří především elektrárny využívající vodu na chlazení, významné odběry pro průmysl a největší úpravny vody. Tabulka uvádí 10 největších odběratelů povrchových vod. Množství odebrané těmito subjekty v roce 2012 tvořilo 88 % z celkového odebraného množství Tabulka A.1.2c - Deset největších odběratelů povrchových vod ID odběru Název odběru Objem (tis. m 3 /rok) Elektrárna Opatovice , Spolana Neratovice , Synthesia Pardubice - Semtín , Elektrárna Chvaletice , Vodárna Káraný - odběr z Jizery 9 053, SčVK Teplice Josefův Důl VN - ÚV Bedřichov 5 808, Dalkia Kolín 5 651, SčVK Teplice Souš VN 5 449, Teplárna Dvůr Králové 3 921, VS Vrchlice - ÚV Trojice 3 581,630 Tabulka A.1.2d - Významné odběry s vodárenským využitím (tabulka v příloze) Tabulka A.1.2e - Významné odběry pro jiné než vodárenské účely (tabulka v příloze) Mapa A.1.2a - Významné odběry povrchových vod A.1.3. Odhady a identifikace vlivů významných regulací odtoku vody, včetně převádění a odklánění vod na celkové průtokové charakteristiky a vodní bilanci Regulace odtoku vody má z hlediska ovlivnění hydrologického režimu významný vliv především na jeho vyrovnanost pod nádrží. Míra ovlivnění závisí na velikosti akumulace, jejím účelu a s tím spojenými pravidly manipulace s objemem vody v nádrži a na poměru mezi velikostí objemu nádrže a velikostí neovlivněných průtoků. [O1] Ke změně průtokových charakteristik dochází také vlivem převádění a odklánění vod. Zde hraje 20

21 nejdůležitější roli technická kapacity jednotlivých převodů a množství převáděné vody mezi jednotlivými vodními útvary s ohledem na minimální zůstatkové průtoky. A Vodní nádrže Většina nádrží v tomto dílčím povodí plní při hospodaření s vodou různé účely. Nejvýznamnějšími jsou akumulace vod pro odběry, nadlepšování průtoků pod nádržemi, ochrana před povodněmi, rekreace, vodárenské účely a výroba elektrické energie. Vyvážení účelů, a jejich mnohdy protichůdných požadavků, řeší manipulační řády vodních děl, sestavené nad příslušnými povoleními k nakládáním s vodami, jenž specifikují pořadí důležitosti jednotlivých účelů. Jako významné regulace odtoku byly identifikovány nádrže na základě absolutního kritéria, kdy celkový objem byl > m 3. Při výběru uvedeného kritéria se vycházelo z Vyhlášky 431/2001Sb. o vodní bilanci [L4], konkrétně z 10, který stanovuje rozsah ohlašovaných údajů a zahrnuje ohlašovací povinnost pro nádrže o celkovém objemu vyšším než uvedených m 3. [O1] A Převody vody Převody vody představují významné antropogenní změny v oblasti hydrologického režimu. Dochází v podstatě k odebrání vody z jednoho povodí a jejího přivedení do povodí jiného. Účelem převodů vody je navýšení přirozené vodnosti jednoho povodí na úkor jiného především z důvodu zajištění dostatečného množství a zabezpečenosti požadovaného množství vody.[o1] Pro definování významného převádění a odklánění vod bylo zvoleno kritérium korespondující s kritériem uvedeným v předchozím odstavci. Jako významné bylo tedy zvoleno převádění a odklánění vod s převedeným množstvím > m 3 /rok. Kritérium bylo splněno v případě, když alespoň v jednom roce z let 2010, 2011 a 2012 překročilo převáděné množství zmiňovanou hranici. Celkové převáděné množství je potom průměrem z let 2010, 2011 a Tabulka A.1.3a - Nádrže s celkovým objemem větším než 1 mil. m 3 ve správě Povodí (tabulka v příloze) Tabulka A.1.3b - Nádrže s celkovým objemem větším než 1 mil. m 3 ve správě jiných subjektů (tabulka v příloze) Tabulka A.1.3c - Převody vody (tabulka v příloze) Mapa A.1.3a - Významné akumulace vody - vodní nádrže Mapa A.1.3b - Významné akumulace vody - změna průtoku Mapa A.1.3c - Převody vod A.1.4. Identifikace významných morfologických úprav vodních útvarů A Metodické přístupy Morfologickými úpravami vodních útvarů je na tomto místě myšlen přímý vliv antropogenní činnosti na podobu koryta a nivy vodního toku. Tyto úpravy pak mají následný vliv na fungování fluviálních procesů a biotické oživení vodních útvarů. Morfologické úpravy mají úzkou tematickou návaznost na silně ovlivněné vodní útvary a promítají se také do hodnocení stavu vodních útvarů. Relativně přesná znalost typu a rozsahu morfologických úprav pomáhá definovat typ, jež by mělo vést k zlepšení morfologických podmínek, a je-li to u daného vodního útvaru relevantní, také k dosažení dobrého ekologického stavu. Jednotlivé typy morfologických úprav vodních toků, jejich parametry a kritéria významnosti byly stanoveny s využitím Manuálu pro plánování v povodí České republiky, viz tabulka A1.4a. Parametry a kritéria významnosti byly buďto zcela převzaty, případně upraveny. Hodnoceny byly vodní útvary jakožto páteřní vodní toky. Pro tyto významnější vodní toky je větší dostupnost podkladů s vyšší přesností a zároveň zde ještě existuje relativně spolehlivý sběr dat z mapových podkladů. Dalším zdrojem dat jsou výsledky z mapování morfologických parametrů a hodnocení hydromorfologického stavu toků a niv prováděného v rámci zpracování studií financovaných z OPŽP prioritní osy 1.3 [O26] - [O37]. Podrobné mapování morfologických parametrů a hydromorfologické hodnocení bylo prováděno na základě metodiky z Věstníku MŽP 11/2008 [O38], [O39]. 21

22 Tabulka A.1.4a - Kritéria významnosti morfologických vlivů Typ morfologického vlivu Parametr Kritérium Zakrytí/zatrubnění Podélné napřímení Zavzdutí Délka a způsob zpevnění říčního břehu Protipovodňová Urbanizace Délka zakrytého/zatrubněného úseku Procento zkrácení historické (referenční) délky Délka zavzdutí Délka zpevněného břehu Výskyt hrází ve vzdálenosti menší než trojnásobek šířky koryta Úseky vodního útvaru v intravilánu Jakýkoliv jednotlivý zakrytý úsek delší než 100 m nebo jakákoliv posloupnost střídajících se krátkých otevřených a zakrytých částí vodního toku, kde kumulativní délka zakrytých částí je alespoň 150 m Zkrácení o více než 10 % Délka jednotlivého zavzdutého úseku > 1,5 km nebo celková délka všech zavzdutých úseků při nízkém průtoku > 10 % celkové délky vodního útvaru Zpevnění více než 10 % délky břehu(ů) Hráze podél více než 10 % délky vodního útvaru Více než 15 % délky vodního úvaru Změna příčného profilu Poměr hloubky ku šířce 0,25 Změna profilu ve více než 20 % délky vodního útvaru Hráze a jezy Výskyt příčné překážky nad 1 m Přítomnost alespoň jedné překážky Níže jsou uvedena zdrojová data a pracovní postupy pro hodnocení jednotlivých morfologických vlivů. Obecně se vycházelo z těchto podkladů: - Technicko-provozní evidence správce povodí - POP Horního a středního Labe - Základní mapa 1 : Letecké snímky - Hodnocení hydromorfologického stavu vodních toků a niv zpracovaných v rámci studií proveditelnosti A Zakrytí/zatrubnění vodního toku Zakrytí vodního toku představuje nejhorší možný způsob morfologické degradace vodního toku. Kromě vlastního zakrytí jsou totiž v drtivé většině případů upraveny břehy i dno. V podstatě celý průtočný profil tvoří homogenní, materiál, většinou monolitický beton. Zároveň je do ekosystému vodního toku zamezeno přístupu světla. U zakrytých úseků jsou eliminovány jakékoliv fluviální procesy a biologické oživení je zcela minimální. Zároveň delší zatrubněné úseky vytváří migrační bariéru pro vodní organismy z důvodu ovlivnění světelných a proudových podmínek. V technicko-provozní evidenci správce povodí zatrubněné úseky nejsou k dispozici a z POP HSL nebylo možné tyto úseky v plném rozsahu převzít. Zakrytí vodních toků tak bylo určeno na základě Základní mapy 1 : , leteckých snímků a v některých vodních útvarech na základě hydromorfologického mapování a monitoringu [O26] - [O37], konkrétně databáze Evidence úprav na toku. Jako významné bylo vzato souvislé zatrubnění delší než 100 m, nebo sekvence kratších zatrubněných úseků o celkové délce přesahující 150 m. Významnou délku zakrytí vykazuje celkem 38 vodních útvarů. Nejdelší, zatrubnění o délce cca 2070 m, vykazuje vodní útvar Košátecký potok od pramene po ústí do Labe a vodní útvar Popelka od pramene po ústí do toku Oleška o délce 1360 m. Rozdělení četností délky zatrubnění vodních útvarů ukazuje obrázek níže. 22

23 Počet vodních útvarů Etapa A Přípravné práce < >1000 Délka zakrytí VÚ (m) Obr. A.1.4a - Rozdělení délky zatrubnění vodních útvarů A Podélné napřímení vodního toku Napřímením vodního toku jsou myšleny stavební úpravy koryta vedoucí ke zkrácení celkové délky vodního toku či úseku vodního toku. Tyto úpravy mají za cíl urychlení odtoku vody a získání nově využitelného území v poříční nivě. Dle Manuálu je podélné napřímení vyjádřeno jako celková kumulativní délka všech napřímených úseků, přičemž je zmíněna problematičnost vymezení takovýchto úseků. Je nutno rozeznat přirozeně přímé úseky či zpřírodněné, historicky napřímené úseky. Tím pádem do stanovení ukazatele vstupuje značná míra subjektivity. Jako vhodnější alternativu Manuál nabízí porovnání referenční (historické) a současné délky vodního toku. Vzhledem k absenci historického průběhu vodních toků byla tato varianta zhodnocena jako nadměrně pracná. Nicméně tento přístup je objektivnější a metodicky uchopitelnější, proto byl pro stanovení napřímení v rámci druhého plánovacího cyklu použit. Průběh vodních útvarů byl na základě map II. vojenského mapování zvektorizován a délka byla porovnána se současným stavem. Jako kritérium významnosti bylo zvoleno zkrácení o 10 % a více. Při vektorizaci byly rovněž evidovány historické úpravy. Vodní útvar byl klasifikován jako bez historické úpravy nebo částečně upraven, případně významně upraven. Pokud byl vodní útvar klasifikován jako částečně upraven, k procentu napřímení se přičetlo 5 % zkrácení, pokud byl významně upraven, pak se přičítalo 10 %. Na tocích, kde bylo provedeno podrobné hydromorfologické mapování, byla využita data z databáze Geomorfologie trasy hlavního koryta. Významnou změnou trasy způsobenou napřímením trasy koryta toku je ovlivněno 129 vodních útvarů. Obecně lze konstatovat, že největší změny jsou registrovány na tocích v nižších a středních polohách, které odpovídají geomorfologickému typu meandrování a anastomóznímu větvení meandrujícího až vinoucího se koryta. Jedná se např. o vodní toky Loučná, Metuje, Cidlina, Doubrava atd. Míra zkrácení pro vodní útvary vyjádřená intervaly je uvedena na obrázku níže. 23

24 Počet vodních útvarů Etapa A Přípravné práce < >20 Zkrácení VÚ (%) Obr. A.1.4b - Rozdělení míry zkrácení pro jednotlivé vodní útvary A Zavzdutí Zavzduté úseky vodních toků mohou být definovány jako části koryta toku, kde je vlivem příčných staveb hladina vody uměle zachována i při nulovém průtoku. Zároveň zde klesá rychlost proudění. V těchto úsecích jsou tedy zásadním způsobem pozměněny ekologické a hydromorfologické faktory určující podmínky pro vodní organismy a vývoj koryta vodního toku. Toto kritérium uvažuje pouze zavzdutí, které je výsledkem přítomnosti příčné stavby vytvořené člověkem. Tento ukazatel v technicko-provozní evidenci správce povodí není k dispozici a v POP HSL nejsou zavzduté úseky definovány na významné vodní nádrže (vodní útvary typu jezero) a Labskou vodní cestu. Rozsah zavzdutí je možno spolehlivě určit pouze na základě podrobných podélných profilů či terénních průzkumů. Jelikož by mělo být určení tohoto ukazatele jednotné a pokud možno založeno na již existujících podkladech, byla délka zavzdutí vypočítána na základě sklonu a přítomnosti příčných překážek. Sklon byl určen na základě vrstevnic ZABAGED. Jako vzdouvací objekty byly vzaty příčné překážky nad 1 m, přičemž každé překážce byla přiřazena paušálně výška 1,0 m, jezům a zdymadlům na Labi byla přisouzena délka vzdutí na základě známých parametrů těchto objektů. Dále a v podstatě přesně byly zavzduté úseky vodních útvarů určeny jako průnik vodních nádrží (objektů DIBAVOD) s vodními útvary. V případě určení rozsahu vzdutí na hranici významnosti byly detailněji stanoveny parametry příčných objektů na základě informací z aplikace GISyPO. Na tocích kde bylo provedeno podrobné hydromorfologické mapování byla využita data z databáze Evidence vzdutých úseků a migrační prostupnosti objektů. V rámci uvedené databáze jsou data shromážděna primárně z terénního průzkumu doplněná ze studií odtokových poměrů a zaměřených podélných profilů. Lze tato data považovat za relativně významný zdroj z hlediska přesného situování objektů a popisu základních technických parametrů. Kritériem významnosti je délka jednotlivého zavzdutého úseku větší než 1,5 km nebo celková délka všech zavzdutých úseků při nízkém průtoku > 10 % celkové délky vodního útvaru. Významné zavzdutí je evidováno v 62 vodních útvarech. Prakticky 100 % zavzdutí je ve vodních útvarech na Labi, které jsou součástí Labské vodní cesty. Dalším významně ovlivněným vodním tokem je Jizera. Zavzdutí vyjádřeno formou četností pro vodní útvary je uvedeno na obrázku níže. 24

25 Počet vodních útvarů Etapa A Přípravné práce < >40 Zazdutí ve VÚ (%) Obr. A.1.4c - Rozdělení zavzdutí v jednotlivých vodních útvarech. A Délka a způsob zpevnění říčního břehu Charakter morfologické úpravy dostatečně definuje již její název, kdy se jedná o cílené umisťování odolného materiálu na říční břehy a dno koryta vodního toku za účelem jejich stabilizace. Negativním dopadem je zejména eliminace přirozených fluviálních procesů, přísunu splavenin z boční a dnové eroze a změna stanovištních podmínek. Ukazatele byly převzaty z technicko-provozní evidence správce povodí. Z hlediska úplnosti bylo zahrnuto i zpevnění dna, jež často přechází do zpevnění paty břehu či celého břehu. Jednalo se o tyto ukazatele. - Opevnění bermy a břehu nad bermou v PT úseku toku - Opevnění břehu v PT úseku toku - Opevnění svahu kynety v PT úseku toku - Opevnění paty svahu v PT úseku toku - Opevnění dna - Úprava PT úseku toku - Regulační stavby Na tocích kde bylo provedeno podrobné hydromorfologické mapování byla využita data z databáze Evidence úprav na toku. V rámci uvedené databáze jsou informace o upravenosti zpracovány na základě podrobného terénního průzkumu, kdy je sledován soubor parametrů např. typ opevnění břehů koryta, dna, stav opevnění, charakter úpravy atd. Tato data lze jako v předešlém případě považovat za relativně významný zdroj z hlediska přesného situování úprav a popisu základních parametrů. Kritériem významnosti byla přítomnost opevnění či úpravy ve více než 10 % délky vodního útvaru. Parametry, které spolu úzce souvisí, jsou zpevnění břehu a změna říčního profilu. Vstupní data jsou v podstatě stejná, jiné bylo zvoleno kritérium významnosti. Významné zpevnění břehu vykazuje celkem 139 vodních útvarů. Nejvyšší upravenost břehu (prakticky 100 %) vykazují např. útvary na vodním toku Labe, Kamenice (HSL_1870, HSL_1910). V případě změny říčního profilu je kritérium významnosti méně přísné, přičemž významné úpravy jsou u 114 vodních útvarů. Na obrázku níže je podíl upravenosti břehu (celého příčného profilu) vyjádřen četností vodních útvarů v jednotlivých intervalech. Na obrázku níže je podíl upravenosti břehu (celého příčného profilu) vyjádřen četností vodních útvarů v jednotlivých intervalech. 25

26 Počet vodních útvarů Etapa A Přípravné práce < >80 Úprava břehů (příčného profilu) ve VÚ (%) Obr. A.1.4d - Rozdělení míry upravenosti břehu (příčného profilu) pro jednotlivé vodní útvary A Protipovodňová Protipovodňová jsou pro účely tohoto parametru chápána jako přítomnost přisazených protipovodňových hrází. Nejedná se o přímý zásah do koryta vodního toku, ale přítomnost přisazené hráze znamená částečné či úplné přesušení konektivity mezi vodním tokem a jeho nivou. Dále lze předpokládat kombinaci s opevněním břehu, poněvadž destrukci hráze břehovou erozí nelze dopustit. Přítomnost hráze také limituje výskyt břehové a doprovodné vegetace. Délka přisazených protipovodňových hrází byla převzata z technicko-provozní evidence správce povodí a zpřesněna a doplněna na podkladu základní mapy 1 : a leteckých snímků. Zaznamenávána byla přítomnost hráze podél koryta bez ohledu na to, jestli se jednalo o hráz jednostrannou či o hráze na obou březích. Vyskytly se totiž případy, kdy hráze byly na obou březích v téměř celé délce vodního útvaru, a při kumulativní délce hrází pak vyšlo, že ohrázováno je více než 100 % délky vodního útvaru. Jako kritérium významnosti bylo zvoleno ohrázování více než 10 % délky vodního útvaru (jednostranně nebo oboustranně). Na tocích kde bylo provedeno podrobné hydromorfologické mapování byla využita data z databáze Vliv hrází a bariér na zúžení aktivní inundace a parametr Typ hráze, nebo bariéry. Na většině vodních útvarů nedošlo k realizaci přisazených hrází. Pokud jsou realizovány tak pouze pomístně s minimálním vlivem na daný vodní útvar. Výjimkou jsou dva vodní útvary, a to VÚ 1540 Štítarský potok od toku Smíchovský potok po ústí do toku Mrlina a VÚ 1590 Mrlina od toku Štítarský potok po ústí do Labe, kde jsou hráze na 99 % a 48 % délky vodního útvaru (viz obrázek níže). 26

27 Počet vodních útvarů Počet vodních útvarů Etapa A Přípravné práce < >20 Délka přisazených hrází ve VÚ (%) Obr. A.1.4e - Míra protipovodňové ochrany formou přisazených hrází pro vodní útvary A Urbanizace Urbanizací chápeme přítomnost lidských sídel podél vodního toku. Pro korytovou morfologii to znamená zesílený tlak na stabilizaci koryta (opevnění břehů), zvýšenou míru protipovodňové ochrany a celkově intenzivnější management koryta vodního toku a poříční zóny (prohrábky dna, údržba břehové vegetace apod.). Urbanizace je vyjádřena jako délka vodního útvaru v intravilánu. Z hlediska upravenosti a managementu vodního toku je v podstatě jedno, zdali protéká podél komunikací, zástavby či zahradami. Intravilány byly vymezeny na základě zástavby definované v DMÚ 25. Jelikož zástavba je mnohdy nesouvislá, ale úprava vodního toku je souvislá a zároveň není možno připustit přirozený vývoj vodního toku v krátkých úsecích, byla vrstva intravilánů obalena bufrem 10 m. Takto definované intravilány byly protnuty s vrstvou vodních útvarů a výsledkem byly úseky vodních útvarů ležících v intravilánech. Kritérium významnosti bylo stanoveno na 15 % délky vodního útvaru ležícího v intravilánu. Na tocích, kde bylo provedeno podrobné hydromorfologické mapování, bylo provedeno porovnání dat mezi mapováním a výše provedenou GIS analýzou. Byl zjištěn minimální rozdíl a tak byla využita data z provedeného průniku vrstvy intravilánu a vodních útvarů. V řešeném území se vyskytuje 94 vodních útvarů vykazujících významnou míru urbanizace. Nejvyšší míra urbanizace je vázána na vodní toky v horních a středních částech povodí, které jsou charakteristické úzkým údolím se zástavbou podél vodotečí a komunikací. Rozložení míry urbanizace pro vodní útvary ukazuje obrázek níže < Urbanizace (%) Obr. A.1.4f - Míra urbanizace pro jednotlivé vodní útvary 27

28 Počet vodních útvarů Etapa A Přípravné práce A Změna příčného profilu Změna příčného profilu je definována v Manuálu jako hodnota poměru hloubky k šířce, přičemž mezní hodnota je 0,25 (zúžené a zahloubené koryto). Bez zaměření koryta či detailních terénních morfometrických šetření není možno tento ukazatel stanovit. Vycházejme z předpokladu, že úprava břehu či dna byla spojena s celkovou změnou příčného profilu. Z tohoto důvodu byl tento ukazatel paralelizován s ukazatelem zpevnění břehu a úpravy průtočného profilu, a vstupní data byla převzata z technicko-provozní evidence správce povodí. Negativním dopady změny příčného profilu lze spatřovat v utlumení žádoucích fluviálních procesů a menší konektivitě vodního toku s nivou. Kritérium významnosti bylo stanoveno na 20 % délky vodního útvaru. A Hráze a jezy Hráze a jezy, obecněji příčné překážky, přerušují podélné říční kontinuum. Kromě migrační překážky pro vodní organismy znamená příčná překážka omezení transportu splavenin a vzdutí nad překážkou. Hodnocení tohoto parametru má však návaznost pouze na omezení migrační prostupnosti vodního útvaru. Za významné migrační překážky jsou považovány jezy a stupně s výškou nad 1 m. Vrstva těchto objektů byla zpracována OOV MŽP a poskytnuta správcem povodí. Identifikovány byly též příčné překážky (hráze) vodních nádrží převzatých z databáze DIBAVOD. Kritériem významnosti byla přítomnost alespoň jedné příčné překážky nad 1 m. V rámci významných morfologických úprav vodních útvarů nebylo hodnoceno ovlivnění hydrologického režimu, charakterizované zejména odběry vod z vodních toků. Hodnocení významných odběrů je provedeno v dalších částech PDP. Na tocích kde bylo provedeno podrobné hydromorfologické mapování byla využita data z databáze Evidence vzdutých úseků a migrační prostupnosti objektů. V rámci uvedené databáze jsou zpracována data ke každému identifikovanému příčnému objektu v korytě, které se týkají např. typu, výšky objektu, migrační prostupnosti atd. Tato data považovat za relativně významný zdroj z hlediska přesného situování objektů a popisu základních sledovaných parametrů. Hrází a jezů, v tomto případě myšlena přítomnost příčných překážek vyšších než 1 m, bylo lokalizováno celkem 908. V tomto součtu jsou objekty, které byly lokalizovány na základě podrobného terénního šetření provedeného v rámci hydromorfologického hodnocení, z evidencí MŽP, dat ISYPO a databáze DIBAVOD. V 33 vodních útvarech nebyla lokalizována žádná překážky vyšší než 1 m, naopak nejvíce (20) jich je situováno ve vodních útvarech HSL1090 Novohradka od toku Krounka po ústí do toku Chrudimka a HSL 0920 Loučná od toku Desná po ústí do Labe. Rozdělení vodních útvarů dle počtu příčných překážek ukazuje obrázek níže Počet významných příčných překážek Obr. A.1.4g - Počet příčných překážek nad 1 m ve vodních útvarech 28

29 Zakrytí (m) Zkrácení (%) Zavzdutí (%) Zpevnění břehu (%) Protipovodňová (%) Urbanizace (%) Změna říčního profilu (%) Hráze a jezy Vyhovující biologické složky "x" Etapa A Přípravné práce A Vyhodnocení morfologických úprav Po identifikaci a kvantifikaci jednotlivých morfologických úprav proběhlo vyhodnocení významnosti. Tabulka pro vodní útvary s vyznačením významných morfologických úprav je zobrazena níže. Označené pole křížkem značí významnou úpravu daného parametru. Z celkového počtu 207 vodních útvarů ležících v dílčím povodí Horního a středního Labe vykazuje 200 útvarů alespoň jednu významnou morfologickou úpravu. Ve dvou vodních útvarech je evidováno 7 významných morfologických úprav. Míra ovlivnění morfologie je tedy poměrně velká. Tabulka A.1.4b - Významné morfologické úpravy vodních útvarů VÚ Název HSL_0010 Labe od pramene po Svatopetrský potok včetně X X X Labe od toku Svatopetrský potok po tok HSL_0020 X X X X X Sovinka HSL_0030 Sovinka od pramene po ústí do Labe X X HSL_0040 HSL_0050 Malé Labe od pramene po Kotelský potok včetně Malé Labe od toku Kotelský potok po ústí do Labe X X X X X HSL_0060 Labe od toku Sovinka po tok Čistá X X X X X HSL_0070 HSL_0080 HSL_0090 HSL_0100 HSL_0110 HSL_0120 HSL_0130 HSL_0150 HSL_0170 HSL_0185_J Čistá od pramene po Zrcadlový potok včetně Čistá od toku Zrcadlový potok po Luční potok Luční potok od pramene po ústí do toku Čistá Čistá od toku Luční potok po ústí do Labe Pilníkovský potok od pramene po Starobucký potok Starobucký potok od pramene po ústí do toku Pilníkovský potok Pilníkovský potok od toku Starobucký potok po ústí do Labe Kalenský potok od pramene po ústí do Labe Borecký potok od pramene po vzdutí nádrže Les Království Virtuální segment - Nádrž Les Království na toku Labe X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X HSL_0190 Běluňka od pramene po ústí do Labe X X X HSL_0200 Úpa od pramene po tok Malá Úpa X X X X X X X X X 29

30 Zakrytí (m) Zkrácení (%) Zavzdutí (%) Zpevnění břehu (%) Protipovodňová (%) Urbanizace (%) Změna říčního profilu (%) Hráze a jezy Vyhovující biologické složky "x" Etapa A Přípravné práce VÚ Název HSL_0210 HSL_0220 HSL_0230 Malá Úpa od pramene po ústí do toku Úpa Lysečinský potok od pramene po ústí do toku Úpa Úpa od toku Malá Úpa po Zlatý potok včetně X X X X X X X X X X HSL_0240 Úpa od toku Zlatý potok po tok Ličná X X X X X X X HSL_0250 Petříkovický potok od státní hranice po ústí do toku Ličná X X X X X HSL_0260 Ličná od pramene po tok Úpa X X X HSL_0270 Mlýnský potok od pramene po ústí do toku Úpa HSL_0280 Rtyňka od pramene po ústí do toku Úpa X X X X X X HSL_0290 Olešnice od pramene po ústí do toku Úpa X X X HSL_0300 Úpa od toku Ličná po ústí do Labe X X X X X X HSL_0310 HSL_0320 Labe od hráze nádrže Les Království po tok Metuje Metuje od pramene po tok Vlásenka včetně X X X X X X X X X X X X HSL_0330 Metuje od toku Vlásenka po tok Židovka X X X X X HSL_0340 Židovka od státní hranice po ústí do Metuje X X X X HSL_0350 Dřevíč od pramene po ústí do Metuje X X X X X HSL_0360 Brlenka od pramene po ústí do Metuje X X X HSL_0370 Metuje od toku Židovka po tok Střela X X X X X X HSL_0380 Olešenka od pramene po ústí do Metuje X X X X X HSL_0405_J HSL_0410 Virtuální segment - Nádrž Rozkoš na tocích Rozkoš a Rovenský potok Metuje od toku Střela po ústí do Labe, včetně toku Rozkoš od hráze nádrže Rozkoš X X X X X X X X X X X HSL_0420 Trotina od pramene po ústí do Labe X X X X X X HSL_0430 Piletický potok od pramene po ústí do Labe, včetně Librantického potoka (pramenná část) X X X X X HSL_0440 Labe od toku Metuje po tok Orlice X X X X X X HSL_0450 Divoká Orlice od státní hranice po soutok s tokem Červený potok X X X 30

31 Zakrytí (m) Zkrácení (%) Zavzdutí (%) Zpevnění břehu (%) Protipovodňová (%) Urbanizace (%) Změna říčního profilu (%) Hráze a jezy Vyhovující biologické složky "x" Etapa A Přípravné práce VÚ Název HSL_0460 HSL_0475_J HSL_0480 HSL_0490 HSL_0500 HSL_0510 HSL_0520 HSL_0530 Divoká Orlice od soutoku s tokem Červený potok po vzdutí nádrže Pastviny I Virtuální segment - nádrž Pastviny I na toku Divoká Orlice Rokytenka od pramene po tok Hvězdná včetně Rokytenka od toku Hvězdná po ústí do toku Divoká Orlice Divoká Orlice od hráze nádrže Pastviny po tok Zdobnice Zdobnice od pramene po tok Říčka včetně Zdobnice od toku Říčka po ústí do toku Divoká Orlice Divoká Orlice od toku Zdobnice po tok Bělá X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X HSL_0540 Bělá od pramene po tok Dlouhá strouha X X HSL_0550 HSL_0560 HSL_0570 HSL_0580 HSL_0590 HSL_0600 HSL_0610 HSL_0620 HSL_0630 HSL_0640 HSL_0650 Bělá od toku Dlouhá strouha včetně po tok Kněžná Kněžná od pramene po Uhřínovský potok včetně Kněžná od toku Uhřínovský potok po Javornický potok Javornický potok od pramene po ústí do toku Kněžná Bělá od toku Kněžná po ústí do toku Divoká Orlice a Kněžná od toku Javornický potok po ústí do toku Bělá Brodec od pramene po ústí do toku Divoká Orlice Divoká Orlice od toku Bělá po soutok s tokem Tichá Orlice Tichá Orlice od pramene po Králický potok včetně Tichá Orlice od toku Králický potok po Lipkovský potok Lipkovský potok od pramene po ústí do toku Tichá Orlice Tichá Orlice od toku Lipkovský potok po Bystřec včetně X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X 31

32 Zakrytí (m) Zkrácení (%) Zavzdutí (%) Zpevnění břehu (%) Protipovodňová (%) Urbanizace (%) Změna říčního profilu (%) Hráze a jezy Vyhovující biologické složky "x" Etapa A Přípravné práce VÚ Název HSL_0660 HSL_0670 HSL_0680 HSL_0690 HSL_0700 HSL_0710 HSL_0720 HSL_0735_J HSL_0740 HSL_0750 HSL_0760 HSL_0770 HSL_0780 Čermná od pramene po ústí do toku Tichá Orlice Lukavický potok od pramene po ústí do toku Tichá Orlice Tichá Orlice od toku Bystřec po tok Dobroučka Potočnice od pramene po ústí do toku Tichá Orlice Dobroučka od pramene po ústí do toku Tichá Orlice Tichá Orlice od toku Dobroučka po tok Třebovka Třebovka od pramene po vzdutí nádrže Hvězda Virtuální segment - Nádrž Hvězda na toku Třebovka Třebovka od hráze nádrže Hvězda po ústí do toku Tichá Orlice Skořenický potok od pramene po ústí do toku Tichá Orlice Čermná od pramene po ústí do toku Tichá Orlice Tichá Orlice od toku Třebovka po ústí do Orlice Orlice od soutoku toku Tichá Orlice a Divoká Orlice po tok Dědina X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X HSL_0790 Dědina od pramene po Hluky včetně X X X X HSL_0800 Dědina od toku Hluky po Brtevský potok X X HSL_0810 HSL_0820 HSL_0830 HSL_0840 Brtevský potok od pramene po ústí do toku Dědina Zlatý potok od toku Dědina po ústí do toku Dědina Dědina od toku Brtevský potok po ústí do Orlice Stříbrný potok od pramene po ústí do Orlice X X X X X X X X X X X X X X X X X HSL_0850 Orlice od toku Dědina po ústí do Labe X X X X HSL_0860 Ředický potok od pramene po ústí do Labe X X X X X X HSL_0870 Loučná od pramene po tok Desná X X X X X X X X X 32

33 Zakrytí (m) Zkrácení (%) Zavzdutí (%) Zpevnění břehu (%) Protipovodňová (%) Urbanizace (%) Změna říčního profilu (%) Hráze a jezy Vyhovující biologické složky "x" Etapa A Přípravné práce VÚ Název HSL_0880 HSL_0890 HSL_0900 HSL_0910 Desná od pramene po ústí do toku Loučná Končinský potok od pramene po ústí do toku Loučná Lodrantka od pramene po ústí do toku Loučná Zadní Lodrantka od pramene po ústí do toku Loučná X X X X X X X X X X X X X X X X X X HSL_0920 Loučná od toku Desná po ústí do Labe X X X X X HSL_0930 Labe od Orlice po tok Chrudimka X X X X X X HSL_0940 HSL_0955_J HSL_0960 HSL_0970 HSL_0980 HSL_0995_J HSL_1000 HSL_1010 Chrudimka od pramene po vzdutí nádrže Hamry Virtuální segment - Nádrž Hamry na toku Chrudimka Chrudimka od hráze nádrže Hamry po tok Slubice Slubice od pramene po ústí do toku Chrudimka Chrudimka od Slubice po vzdutí nádrže Seč Virtuální segment - Nádrž Seč na toku Chrudimka Chrudimka od hráze nádrže Seč po Okrouhlický potok včetně Chrudimka od toku Okrouhlický potok po tok Novohradka X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X HSL_1020 Novohradka od pramene po tok Krounka X X HSL_1030 HSL_1040 HSL_1050 HSL_1060 HSL_1070 HSL_1080 HSL_1090 Krounka od pramene po tok Kamenická voda včetně Krounka od toku Kamenická voda po ústí do toku Novohradka Žejbro od pramene po Mrákotínský potok včetně Žejbro od toku Mrákotínský potok po ústí do toku Novohradka Ležák od pramene po Kvítecký potok včetně Ležák od toku Kvítecký potok po ústí do toku Novohradka Novohradka od toku Krounka po ústí do toku Chrudimka X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X 33

34 Zakrytí (m) Zkrácení (%) Zavzdutí (%) Zpevnění břehu (%) Protipovodňová (%) Urbanizace (%) Změna říčního profilu (%) Hráze a jezy Vyhovující biologické složky "x" Etapa A Přípravné práce VÚ Název HSL_1100 HSL_1110 HSL_1120 HSL_1130 HSL_1140 HSL_1150 HSL_1160 Chrudimka od toku Novohradka po ústí do Labe Jesenčanský potok od pramene po ústí do Labe Černská strouha od pramene po ústí do Labe Struha od pramene po Mlýnský potok včetně Struha od toku Mlýnský potok po ústí do Labe Sopřečský potok od pramene po ústí do Labe Brložský potok od pramene po ústí do Labe X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X HSL_1170 Strašovský potok od pramene po ústí do Labe X X X HSL_1180 Labe od toku Chrudimka po tok Doubrava X X X X X HSL_1190 Doubrava od pramene po tok Cerhovka X X HSL_1200 HSL_1210 HSL_1220 HSL_1230 HSL_1240 HSL_1250 HSL_1260 HSL_1270 HSL_1280 HSL_1295_J HSL_1300 Doubrava od toku Cerhovka včetně po Běstvinský potok včetně Doubrava od toku Běstvinský potok po tok Hostačovka Hostačovka od pramene po Babský potok včetně Hostačovka od toku Babský potok po ústí do toku Doubrava Brslenka od pramene po Hlubocký potok včetně Brslenka od toku Hlubocký potok po ústí do toku Doubrava Doubrava od toku Hostačovka po ústí do Labe Klejnárka od pramene po Paběnický potok včetně Vrchlice od pramene po vzdutí nádrže Vrchlice Virtuální segment - Nádrž Vrchlice na toku Vrchlice Vrchlice od hráze nádrže Vrchlice po ústí do toku Klejnárka X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X 34

35 Zakrytí (m) Zkrácení (%) Zavzdutí (%) Zpevnění břehu (%) Protipovodňová (%) Urbanizace (%) Změna říčního profilu (%) Hráze a jezy Vyhovující biologické složky "x" Etapa A Přípravné práce VÚ Název HSL_1310 Klejnárka od toku Paběnický potok po ústí do Labe X X X HSL_1320 Labe od toku Doubrava po tok Polepka (Chotouchovský potok) včetně X X X X X HSL_1330 Bačovka od pramene po ústí do Labe X X X HSL_1340 HSL_1350 HSL_1360 HSL_1370 HSL_1380 HSL_1390 HSL_1400 Labe od toku Polepka (Chotouchovský potok) po tok Cidlina Cidlina od pramene po tok Porák (Velký Porák) Porák (Velký Porák) od pramene po ústí do toku Cidlina Úlibický potok od pramene po ústí do toku Cidlina Javorka od pramene po ústí do toku Cidlina Králický potok od pramene po ústí do toku Cidlina Cidlina od toku Porák (Velký Porák) po tok Bystřice X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X HSL_1410 Bystřice od pramene po Bašnický potok X X HSL_1420 HSL_1430 HSL_1440 HSL_1450 HSL_1465_J HSL_1470 Bašnický potok od pramene po ústí do Bystřice Bystřice od toku Bašnický potok po ústí do toku Cidlina Mlýnská Cidlina od toku Cidlina po ústí do toku Cidlina Cidlina od toku Bystřice po vzdutí rybníka Žehuňský Virtuální segment - Rybník Žehuňský na toku Cidlina Cidlina od hráze rybníka Žehuňský po ústí do Labe X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X HSL_1480 Labe od toku Cidlina po tok Mrlina X X X X X HSL_1490 Mrlina od pramene po Hasínský potok X X X X X HSL_1500 HSL_1510 HSL_1520 Hasínský potok od pramene po ústí do toku Mrlina Mrlina od toku Hasínský potok po Štítarský potok Štítarský potok od pramene po Smíchovský potok X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X 35

36 Zakrytí (m) Zkrácení (%) Zavzdutí (%) Zpevnění břehu (%) Protipovodňová (%) Urbanizace (%) Změna říčního profilu (%) Hráze a jezy Vyhovující biologické složky "x" Etapa A Přípravné práce VÚ Název HSL_1530 HSL_1540 HSL_1550 HSL_1560 HSL_1570 HSL_1580 HSL_1590 HSL_1630 HSL_1640 HSL_1650 Smíchovský potok od pramene po ústí do toku Štítarský potok Štítarský potok od toku Smíchovský potok po ústí do toku Mrlina Velenický potok od pramene po ústí do toku Mrlina Křinecká Blatnice od pramene po ústí do toku Mrlina Blatnice od pramene po ústí do toku Mrlina Klobuš od pramene po ústí do toku Mrlina Mrlina od toku Štítarský potok po ústí do Labe Bečvárka (Miletínský potok) od pramene po ústí do toku Výrovka Šembera od pramene po ústí do toku Výrovka Výrovka od toku Bečvárka po ústí do Labe X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X HSL_1660 Vlkava od pramene po ústí do Labe X X X X X HSL_1670 Výmola od pramene po ústí do Labe X X X X X X HSL_1680 Labe od toku Mrlina po tok Jizera X X X X X HSL_1690 Jizera od státní hranice po tok Mumlava X HSL_1700 HSL_1710 HSL_1720 Mumlava (Velká Mumlava) od pramene po tok Milnice Milnice od státní hranice po ústí do toku Mumlava Mumlava (Velká Mumlava) od toku Milnice po tok Jizera HSL_1730 Jizera od toku Mumlava po tok Jizerka X X HSL_1740 Jizerka od pramene po Cedron včetně X X X HSL_1750 Jizerka od toku Cedron po ústí do toku Jizera X X X X X HSL_1760 Jizera od toku Jizerka po tok Oleška X X X HSL_1770 Oleška od pramene po tok Rokytka X X X HSL_1780 HSL_1790 Oleška od toku Rokytka včetně po tok Popelka Popelka od pramene po ústí do toku Oleška X X X X X X X X X X X 36

37 Zakrytí (m) Zkrácení (%) Zavzdutí (%) Zpevnění břehu (%) Protipovodňová (%) Urbanizace (%) Změna říčního profilu (%) Hráze a jezy Vyhovující biologické složky "x" Etapa A Přípravné práce VÚ Název HSL_1800 HSL_1810 Tampelačka od pramene po ústí do toku Oleška Oleška od toku Popelka po ústí do toku Jizera X X X X X X X X HSL_1820 Jizera od toku Oleška po tok Kamenice X X X X X X X HSL_1830 HSL_1845_J HSL_1850 HSL_1860 HSL_1870 HSL_1880 HSL_1895_J HSL_1900 HSL_1910 HSL_1920 HSL_1930 HSL_1940 HSL_1950 Kamenice od pramene po vzdutí nádrže Josefův Důl Virtuální segment - Nádrž Josefův Důl na toku Kamenice Kamenice od hráze nádrže Josefův Důl po tok Jedlová Jedlová od pramene po ústí do Kamenice Kamenice od toku Jedlová po tok Černá Desná Černá Desná od pramene po vzdutí nádrže Souš Virtuální segment - Nádrž Souš na toku Černá Desná Černá Desná od hráze nádrže Souš po ústí do Kamenice Kamenice od toku Černá Desná po ústí do toku Jizera Žernovník od pramene po ústí do toku Jizera Stebenka od pramene po ústí do toku Jizera Libuňka od pramene po ústí do toku Jizera Žehrovka od pramene po ústí do toku Jizera X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X HSL_1960 Jizera od toku Kamenice po tok Mohelka X X X X X HSL_1970 HSL_1980 HSL_1990 HSL_2000 HSL_2010 Mohelka od pramene po Bezděčínský potok včetně Mohelka od toku Bezděčínský potok po tok Oharka Oharka od pramene po ústí do toku Mohelka Ještědka od pramene po ústí do toku Mohelka Mohelka od toku Oharka po ústí do toku Jizera X X X X X X X X X X X X X X X X X X 37

38 Zakrytí (m) Zkrácení (%) Zavzdutí (%) Zpevnění břehu (%) Protipovodňová (%) Urbanizace (%) Změna říčního profilu (%) Hráze a jezy Vyhovující biologické složky "x" Etapa A Přípravné práce VÚ Název HSL_2020 HSL_2030 HSL_2040 HSL_2050 HSL_2070 Kněžmostka od pramene po ústí do toku Jizera Klenice od pramene po ústí do toku Jizera Jizera od toku Mohelka po Strenický potok včetně Jizera od toku Strenický potok po ústí do Labe Košátecký potok od pramene po ústí do Labe X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X HSL_2080 Černávka od pramene po ústí do Labe X X X X HSL_2090 Labe od toku Jizera po tok Vltava X X X X X HSL_2140 HSL_2390 HSL_2600 HSL_2620 HSL_3060 Labe od toku Čistá po vzdutí nádrže Les Království Rozkoš a Rovenský potok od pramene po vzdutí nádrže Rozkoš Výrovka od pramene po Ostašovský potok včetně Výrovka od Ostašovského potoka po tok Bečvárka Mratínský potok od pramene po ústí do Labe X X X X X X X X X X X X X X X X X X X Na vlastní vyhodnocení morfologických úprav navazuje validace na biologických datech. Použity jsou stěžejní ukazatele ryby a makrozoobentos. Jelikož pro II. plánovací období v etapě přípravných prací není dostupné vyhodnocení biologických složek ekologického stavu, použity jsou výsledky z I. plánovacího období. Výsledkem je tedy souhrn vodních útvarů s vyhovujícími složkami ryby a makrozoobentos. Tato analýza má přesah do stanovení rizikovosti vodních útvarů. Pokud vodní útvar vykazuje rizikovou míru morfologických úprav, ale stěžejní biologické složky jsou vyhovující, pak je vodní útvar nerizikový. V celkem 32 vodních útvarech jsou stěžejní biologické ukazatele vyhovující, z nichž dva vodní útvary jsou v kategorii jezero. Ve čtyřech případech nejsou v daném útvaru evidovány významné morfologické změny. Ve zbývajících vodních útvarech se vyskytují významné morfologické změny, přičemž v čtyřech případech se vyskytuje 6 z 9 nevyhovujících morfologických parametrů. Jedná se o vodní útvary situované v pramenných a horních částech povodí v horských a podhorských oblastech (Krkonoše, Jizerské hory), kde se předpokládá nižší míra antropického ovlivnění kvality vody. Mapa A.1.4a - Příčné překážky 38

39 A.1.5. Odhady a identifikace dalších významných vlivů lidské činnosti na stav vod A Plavba Vliv plavby na povrchové vody se projevuje ve dvou základních aspektech. Prvním je vliv úpravy toku na parametry plavební cesty, druhým pak vliv vlastního plavebního provozu. Úprava vodního toku na plavební cestu spočívá v našich podmínkách především v úpravách břehů a výstavbě vzdouvacích stupňů. Z hlediska morfologie a ekologických podmínek se tyto antropogenní úpravy projevují především těmito změnami: - napřímení toku, - úprava dna řečiště - odstranění brodových peřejnatých úseků, - úprava břehů, - lokální vzdutí vody, - vytvoření migračně neprostupných překážek. Výše uvedené vlivy byly vyhodnoceny v rámci předběžného vymezení silně ovlivněných vodních útvarů. Vlastní plavební provoz se na stavu vod projevuje především krátkodobými změnami v průtokovém režimu při proplavování lodí plavebními komorami a vnosem znečišťujících látek především ropného charakteru. V tomto dílčím povodí je plavba provozována na Labské vodní cestě v úseku střední Labe - Chvaletice - Mělník. Na této části Labské vodní cesty je 15 plavebních komor. Tabulka A.1.5.1a - Vodní cesty Vodní tok ř. km délka dopravně významné od - do km využívané využitelné Labe 949,10-837,37 111,73 x Labe 973,50-951,20 22,30 x Labe 987,80-973,50 14,30 x Labe 951,20-949,10 2,10 x Divoká Orlice (VD Pastviny) Rozkoš (VD Rozkoš) Chrudimka (VD Seč) x x x účelové Rozvoj vnitrozemské státní dopravy je podporován vládou ČR, což deklaruje i usnesení vlády České republiky ze dne 14. března 2012 č. 155, ve kterém byl odsouhlasen rozvoj vnitrozemské vodní dopravy, vzata na vědomí Zpráva o stavu vnitrozemské vodní dopravy v České republice a možnostech jejího rozvoje [O8] a jako jeden z bodů uloženo ministru dopravy pokračovat v přípravě Plavebního stupně Děčín (nachází se v dílčím povodí Ohře a dolního Labe) a Plavebního stupně Přelouč II a činit kroky vedoucí k realizaci těchto staveb a o této spolupráci informovat vládu vždy ke dni 31. prosince každého kalendářního roku. Hlavní zásady rozvoje vodních cest podle [O9], které se týkají také dílčího povodí Horního a středního Labe: - Řešit problémy splavnosti a spolehlivosti na dopravně významných a využívaných vodních cestách a dalších vodních cestách, jejichž rozvoj a modernizace je efektivní (dle harmonogramu v dokumentu Dopravní sektorové strategie) - Pokračovat v implementaci cílů u NAIADES, NAIADES II a návazných ů tohoto typu. - Pokračovat v rozvoji Říčních informačních služeb. - Připravovat projekty dobudování infrastruktury pro rekreační plavbu na dopravně významných cestách dle zákona č. 114/95 Sb. o vnitrozemské plavbě (dle harmonogramu v dokumentu Dopravní sektorové strategie) - Zajistit vybavení vodních cest a přístavů prvky protipovodňové ochrany 39

40 - Řešit přípravu průplavního spojení Dunaj-Odra-Labe v závislosti na výsledcích studie proveditelnosti (vyřešit do roku 2015 včetně hodnocení SEA); v návaznosti na výsledky tohoto prověření předložit vládě ČR materiál týkající se další územní ochrany tohoto záměru. Nadále pokračovat v mezinárodní spolupráci s Polskem (napojení Ostravské aglomerace na Oderskou vodní cestu), Slovenskem a Rakouskem.[O9] Podle [O9] by měl podíl přepravního objemu v železniční a vodní dopravě na celkovém objemu nákladní dopravy u přeprav nad 300 km vzrůst z 41 % v roce 2011 na 50 % v roce A Plavební stupeň Přelouč II Ze zprávy o stavu vnitrozemské vodní dopravy v ČR [O8] vyplývají následující skutečnosti. Projekt je připravován od roku 1994 a v roce 2001 byl zakončen proces EIA kladným výrokem. O projekt se však několik let vedl soubor soudních sporů, které byly ukončeny rozsudkem, který zrušil územní rozhodnutí a tři stavební povolení, které již byly vydány. V roce 2010 Krajský úřad Pardubického kraje vydal výjimky z ochrany zvláště chráněných druhů ze zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů, které byly napadeny ekology a spis byl předán na odvolací orgán Ministerstva životního prostředí v Hradci Králové. Současně probíhá řízení o zařazení VKP (významného krajinného prvku) na Městském úřadě v Přelouči, což je dalším krokem k obnovení územního rozhodnutí. Předpoklad zahájení realizace je závislý na ukončení soudních sporů. Na projekt, jehož hodnota je cca 3 mld. Kč vč. DPH, navazují další projekty - modernizace plavebního stupně Srnojedy (cca 420 mil. Kč vč. DPH), silniční most Valy-Mělice (cca 200 mil. Kč vč. DPH) a veřejný přístav Pardubice (cca 220 mil. Kč vč. DPH). Tyto projekty budou zrealizovány v průběhu výstavby stupně Přelouč. Celkové investiční náklady projektů se pohybují na základě započtení každoročního inflačního koeficientu, který je stanoven Státním fondem dopravní infrastruktury. Dosud bylo na přípravu vynaloženo cca 150 mil. Kč vč. DPH, významný podíl tvoří problematika ochrany přírody, mj. i pětiletý výzkum a management populace modráska, a to v největším rozsahu, jaký byl v Evropě aplikován, a to i za přispění konzultací zahraničních odborníků. Dalších 110 mil. Kč bylo vynaloženo na výkup pozemků. Dle auditu Ing. Dejmala z března 2007 projekt zvýší hodnotu biotopů v území o 40 % oproti současnému stavu (revitalizuje téměř 70 ha intenzivně obdělávaných polí do stavu biokoridoru s lužními lesy, mokřady a dalšími biotopy). Co se týče výsledků analýzy Dopravní sektorové strategie 2. Fáze [O10] je na základě výsledného pořadí clusterů hodnocena Modernizace středního Labe až do Pardubic 27 body (nejlepší hodnocení 1 bod). Hodnocení probíhalo v rámci 3 pilířů. 1. pilíř - dopravní, 2. pilíř - environmentální, 3. pilíř - ekonomický. Z dopravního hlediska byla tato stavba hodnocena známkou A - nejlepší hodnocení, z hlediska environmentálního známkou B - naznačuje řešitelné ekologické problémy. Z hlediska ekonomického známkou D (nejhorší je E ) - značí malou ekonomickou efektivitu. A Rekreace Mezi rekreační užívání povrchových vod můžeme zařadit všechny činnosti, při kterých člověk při trávení volného času může ovlivňovat stav vod a jejich prostředí. Jedná se zejména o: - koupání, - sportovní a rekreační plavbu. V případě koupání máme na mysli hlavně oblasti povrchových vod využívaných ke koupání, mezi které patří koupací oblasti a přírodní koupaliště. Tyto oblasti jsou podle 34 odst. 1 zákona č. 254/2001 Sb. o vodách a o změně některých zákonů definovány jako povrchové vody využívané ke koupání osob pro vyhovující jakost vody, které obvykle používá ke koupání větší počet osob. Vymezení oblastí povrchových vod využívaných ke koupání je každoročně stanoveno seznamem, který sestavuje Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí a Ministerstvem zemědělství ( 6g odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů). Dle vyhlášky č. 155/2011 Sb. sestavují správci povodí profily vod ke koupání (článek 6 směrnice 2006/7/ES) na základě jim 40

41 předaných podkladů a z výsledků vlastních činností prováděných dle vodního zákona. Referenčním obdobím pro vymezení níže specifikovaných oblastí byl rok V dílčím povodí Horního a středního Labe je evidováno 12 koupacích oblastí a celkem 7 koupališť ve volné přírodě. Podrobnosti k jednotlivým koupacím oblastem a koupalištím ve volné přírodě jsou shrnuty v Tabulce A.1.5.2a. Sportovní a rekreační plavbou je myšlena plavba na raftech, kanoích a jiných plavidlech bez vlastního pohonu. Stav vod může být touto aktivitou ovlivněn především při vysoké koncentraci rekreujících v letních měsících a to zejména při nízkých vodních stavech, kdy může docházet k porušování vodní flóry. Sekundárně může být stav vod ovlivněn znečišťováním prostředí při divokém táboření v blízkosti vodních toků a ničením vegetace v příbřežní zóně. [O1] Tabulka A.1.5.2a Povrchové vody ke koupání (2013) (tabulka v příloze) Mapa A.1.5.2a Povrchové vody ke koupání (2013) A Rybníkářství Rybníkářství má v českých zemích dlouhodobou tradici, to platí i pro rybniční oblasti v dílčím povodí Horního a středního Labe. Mezi významné subjekty provozující hospodářský chov ryb můžeme zařadit Rybářství Chlumec nad Cidlinou s obhospodařovanou plochou rybníků kolem 1700 ha a roční produkcí kolem 1000 t/rok, Rybářství Litomyšl s.r.o., která hospodaří na cca 220 rybnících s plochou kolem 1100 ha. Dále potom Rybářství Doksy s.r.o. hospodařící na 42 rybnících s plochou kolem 902 ha, Rybniční hospodářství, s.r.o. - Lázně Bohdaneč s obhospodařovanou plochou 566 ha na 47 rybnících a roční produkcí kolem 300 t/rok. Mezi další subjekty patří také Správa Kolowratského rybářství s plochou 330 ha, Rybářství Vysočiny v.o.s. s plochou 175 ha a Czernínského rybářství Dymokury. V současné době není k dispozici žádná přesnější evidence obhospodařovaných vodních ploch. Jedinou výjimkou je Liberecký kraj, který má k dispozici elektronickou evidenci ploch využívaných k rybníkářství. Ta vznikala v průběhu let 2006 a 2007 terénním průzkumem jednotlivých vodních ploch. Tímto průzkumem bylo na základě údajů Libereckého kraje zjištěno, že: Některé rybníky již fakticky neexistují a jiné existují, ale bez potřebných povolení nebo technické dokumentace. Velmi mnoho vodních ploch vykazuje známky zanedbané údržby a silné zabahnění. Na některých nádržích je evidentně prováděn chov ryb, ale krajskému úřadu nejsou výsledky rybnikaření hlášeny, čímž je porušován zákon o rybářství. Stejná situace se dá předpokládat ve všech ostatních krajích. V dalších fázích tvorby PDP bude navázána spolupráce se všemi dotčenými krajskými úřady a dalšími veřejnými organizacemi, které shromažďují informace o těchto vodních plochách. Na základě získaných údajů bude sestavena základní evidence rybničních ploch. Užívání vod k chovu ryb v rybnících je výrazným vlivem jak po stránce kvantitativní, a to pokud jde o výši odebírané vody do soustav, ale i po stránce kvality. V tom směru se rovněž jedná o významné vlivy, dotýkající se povrchových vodních útvarů pokud jde o ekologický stav jejich vod, jednak nepřímo v důsledku změn fyzikálněchemických parametrů podporujících biologickou složku, a jednak přímo např. změnami či úpravami pobřežní vegetace, úniky ryb z chovných rybníků, atp. [O12] Závadné látky užívané ke krmení ryb mohou být aplikovány do vodních nádrží na základě výjimky udělené vodoprávním úřadem nebo povolením k nakládání s vodami za účelem chovu ryb. Od 1. ledna 2014 je článkem III zákona č. 275/2013 Sb. stanoveno, že již není nutná výjimka z použití závadných látek k přikrmování ryb krmivy rostlinného původu, které je prováděno tak, že nedojde ke zhoršení jakosti vody. Na povrchových vodách uvedených v seznamu přírodních koupališť však přikrmování bez výjimky z použití závadných látek nesmí být prováděno. Výjimka na omezenou dobu, v nezbytné míře a jen pro uvedené účely a pro konkrétní rybník podle metodického pokynu MZe 35508/ Při povolování výjimky stanoví vodoprávní úřad ukazatele a hodnoty přípustného znečištění povrchových vod v mezích nařízení vlády č.23/2011 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech, ve znění nařízení vlády č. 229/2007 Sb., které bude vlastník nebo uživatel sledovat a hodnotit na výtoku z rybníka. Vodoprávní úřad může, pokud proti tomu nebudou námitky, při kaskádovité soustavě v ojedinělých případech uvažovat o posouzení kvality na výtoku z posledního rybníka. [O1] 41

42 Rybníky jsou dle 2 zákona č. 99/2004 Sb. (zákon o rybářství) [L6] vodní díla, která jsou vodními nádržemi určenými především k chovu ryb, ve kterých lze regulovat vodní hladinu, včetně možnosti jejich vypouštění a slovení. Primárním cílem činnosti, která se zabývá chovem ryb (rybníkářství) je především produkce ryb a rybího masa. K základním předpokladům úspěšného rybníkářství je mimo jiné i optimální obsah nutrientů ve vodním prostředí. Bonita rybníku a v konečném důsledku i úspěch na trhu s produkty sladkovodního rybářství v tradičním českém pojetí velmi závisí na plném využití produkčního potenciálu těchto nádrží. Z toho vyplývá, že na vodních nádržích, které lze ve smyslu výše uvedené definice považovat za rybníky, může být zvýšená hladina nutrientů nevyhnutelným a dokonce i podporovaným průvodním jevem. Tuto realitu je nutné brát na vědomí a veškeré plánovací postupy ji musí akceptovat. V opačném případě bude docházet i nadále k nepřekonatelným rozporům mezi jednotlivými zájmy. [O1] V rámci posouzení celého vodního komplexu dílčích povodí i říčního kontinua však není možné tolerovat, aby vliv těchto produkčních enkláv přesahoval svá lokální vymezení a docházelo k zatížení nutrienty (či jinými závadnými látkami) v níže položených oblastech. K tomu je nutné dodat, že ani uvnitř jednotlivých rybničních systémů nelze připustit nezvládnutou eutrofizaci vodního prostředí s devastujícím vlivem na ostatní obecné zájmy a podporované aktivity. [O1] A Sportovní rybolov Sportovní rybolov způsobuje ovlivnění stavu především ve dvou aspektech - umělé vysazování ryb do povrchových vod a vlastní rybolov. Obě tyto aktivity ovlivňují jak druhovou skladbu, tak množství ryb v povrchových vodách. Hospodaření na pstruhových i mimopstruhových revírech převážně zaštiťuje Český rybářský svaz a jednotlivé územní svazy, které jsou jeho součástí. A Těžba nerostných surovin Jednou z činností, které mají významný vliv na stav vod je těžba štěrkopísků v údolních nivách. V dílčím povodí Horního a středního Labe se nachází 21 dobývacích prostor určených pro těžbu štěrkopísků. Vliv této těžební činnosti má vliv jak na kvantitu tak i kvalitu povrchových, ale hlavně podzemních vod. S těžbou spojené poddolování je jedním z dalších vlivů, které výrazně působí na stav vod. Mezi území výrazně ovlivněna poddolováním patří oblast východně od Trutnova a oblast Kutnohorska. Vodní útvary ovlivněné poddolováním z více než 10 % jsou uvedeny v tabulce A.1.5.5a Tabulka A.1.5.5a - Procento poddolování VÚ Pracovní číslo VÚ Název VÚ % poddolování VÚ HSL_0150 Kalenský potok od pramene po ústí do Labe 12,3 HSL_0250 Petríkovický potok od státní hranice po ústí do toku Licná 12,4 HSL_0260 Licná od pramene po tok Úpa 16,4 HSL_0280 Rtynka od pramene po ústí do toku Úpa 34,0 HSL_0350 Drevíc od pramene po ústí do Metuje 27,2 HSL_0370 Metuje od toku Židovka po tok Střela 20,6 HSL_0070 Čistá od pramene po Zrcadlový potok včetně 26,8 HSL_1300 Vrchlice od hráze nádrže Vrchlice po ústí do toku Klejnárka 17,0 A Vodní elektrárny Vliv malých vodních elektráren na stav vod je stejně jako v případě plavby dvojí. Prvním vlivem je samotná existence vzdouvacího tělesa (jezu, hráze), která způsobuje zavzdutí vodního toku. Druhým vlivem je vlastní provoz vodní elektrárny způsobující ovlivnění přirozeného hydrologického režimu a to především v případě špičkového a pološpičkového provozu. 42

43 Vliv zavzdutí od vzdouvacího tělesa byl hodnocen v rámci předběžného vymezení silně ovlivněných vodních útvarů. Vliv špičkování by měl být omezen zachováním ekologických průtoků přes jezové těleso. Jejich zachovávání je předepsáno provozovatelům malých vodních elektráren v manipulačních řádech. V dílčím povodí Horního a středního Labe je celkem evidováno 365 vodních elektráren. Nejvíce staveb tohoto druhu se vyskytuje na tocích Labe, Jizery a Úpy. Celkový výkon všech zařízení v dílčím povodí je větší než 86 MW. Mapa A.1.5.6a - Vodní elektrárny A.1.6. Nejistoty a chybějící data Morfologické úpravy Výše uvedená analýza v kapitol A.1.4. hodnotí pouze vodní útvary ve smyslu páteřních vodních toků. V současné době jsou k dispozici relativně přesná ucelená data k dané problematice pouze na tocích, kde proběhlo mapování morfologických parametrů a hodnocení HMF stavu viz [O26] - [O37]. Nejvíce problematické údaje se týkají evidence příčných překážek a charakteru provedených úprav, kde neproběhlo výše uvedené mapování. Jedná se především o menší toky, kde nebylo možné situovat objekty a úpravy na základě poskytnutých ortofotomap. Většinu těchto parametrů není možno bez detailního terénního průzkumu určit. Vrstva příčných překážek nad 1 m byla na několika vodních útvarech verifikována. Ukázalo se, že v mnoha případech neodpovídá realitě. Kromě polohopisných nepřesností (překážky často ležely ve vzdálenosti desítek metrů od vodního toku) je množství překážek nadhodnoceno. Do budoucna by bylo vhodné tuto vrstvu aktualizovat a to nejlépe včetně reálné výšky překážky. 43

44 A.2. Vyhodnocení citlivosti stavu vodních útvarů podzemních vod na dopady lidské činnosti podle 8 odst. 3 písm. b) A.2.1. Odhady a identifikace významných zdrojů znečištění A Zdroje znečištění A Bodové zdroje znečištění Inventarizace bodových zdrojů znečištění byla po zvážení významnosti pro ČR zaměřena na stará kontaminovaná místa (staré zátěže a skládky), obsahující zvýšené koncentrace nebezpečných látek podle seznamu ukazatelů, relevantních pro hodnocení chemického stavu podzemních vod. Z hlediska dostupnosti nejlépe vyhovují údaje, uložené v Systému evidence starých kontaminovaných míst (SEKM, dříve SEZ), který obsahuje v současné době nejrozsáhlejší databázi skládek a starých ekologických zátěží v ČR. Stará ekologická zátěž - SEZ (environmentální, ekologická závada, kontaminované místo), je obvykle definovaná jako úroveň znečištění, u které nelze vyloučit negativní důsledky pro zdraví člověka nebo jednotlivé složky životního prostředí. SEZ vznikly dlouhodobou průmyslovou a zemědělskou činností (bodové zdroje) v uplynulých letech. [O1] Kromě starých kontaminovaných míst byla pro plány dílčích povodí uvažována vypouštění odpadních vod do vod podzemních na základě údajů o vypouštěních a informací z Povodí Labe, státní podnik. Pro určení významných starých kontaminovaných míst byla použita data z databáze SEKM v aktualizaci k K tomuto datu byly v SEKM evidovány údaje o více než lokalitách (zátěžích) v ČR, které se od sebe liší rozsahem kontaminace a její závažností. Identifikace významných zdrojů znečištění podle SEKM probíhala v následujících krocích: - výběr zátěží spadajících do zájmové oblasti, tj. dílčího povodí Horního a středního Labe, - eliminace zátěží bez dat o koncentracích polutantů v podzemních vodách, - určení kritérií (látek, jejich koncentrací a relevantních měření) pro výběr zátěží potenciálně rizikových z hlediska stavu podzemních vod, - výběr potenciálně významných starých kontaminovaných míst na základě naměřených koncentrací, - určení významných zátěží podle údajů o stavu zátěže a hodnocení priority, - přiřazení významných zátěží útvarům podzemních vod, případně pracovních jednotek, ve kterých se významné zátěže nacházejí, - zpracování přehledu znečišťujících látek s nadlimitní koncentrací pro každý útvar/pracovní jednotku podzemních vod. Pro určení potenciálně významných zátěží bylo vybráno celkem 28 relevantních látek, pro něž byly určeny limitní koncentrace v místě znečištění. Potenciálně významné zátěže byly vybrány porovnáním hodnot z monitoringu podzemních vod s limitními koncentracemi. Jako potenciálně významná byla vybrána zátěž překračující ve vybraných měřeních limitní hodnoty alespoň pro jednu látku. V dílčím povodí Horního a středního Labe bylo identifikováno celkem 197 potenciálně významných zátěží podle naměřených koncentrací, přičemž nejčastěji se nad limitem vyskytovalo olovo, benzo(g)perylen, tetrachlorethen, 1,1,2-trichlorethen a kadmium. Z těchto 197 potenciálně významných starých zátěží bylo vybráno 65 starých zátěží, které kromě zvýšených koncentrací látek zároveň mají prioritu A, tj. nápravné je buď bezodkladně nutné nebo nutné či žádoucí, případně nápravné nebylo dosud zahájeno nebo bylo ukončeno či přerušeno, ale stav je nevyhovující. V těchto starých zátěžích se nejčastěji vyskytoval benzo(g)perylen, tetrachlorethen, 1,1,2-trichlorethen a olovo. 44

45 Seznam významných zátěží je uveden v tabulce A.2.1b přílohy a seznam včetně problematických látek v tabulce A.2.1c přílohy. Počet významných zátěží z hlediska jednotlivých látek je uveden v tabulce A.2.1a. Tabulka A.2.1a - Počet významných zátěží podle jednotlivých látek Zkratka Látka Počet starých zátěží AD aldrin 1 Al hliník 2 Ant antracen 3 As arsen 1 Atra atrazin 0 BaP benzo(a)pyren 11 BBFLU benzo(b)fluoranten 6 BgP benzo(g,h,i)perylen 20 BkF benzo(k)fluoranten 4 Bz benzen 12 Cd kadmium 12 CN kyanidy celkové 0 DD dieldrin 1 DesAtra desethylatrazin 0 Diur diuron 1 Eld endrin 0 Flu fluoranten 8 Hexaz hexazinon 0 Hg rtuť 8 Chlortol chlorotoluron 0 Idp indeno(1,2,3-cd)pyren 13 Metoxy DDT 4 Nfl naftalen 11 Ni nikl 9 Pb olovo 16 PCE tetrachlorethen (PER) 20 Simaz simazin 1 TCE 1,1,2-trichlorethen 20 Tricm trichlormethan 2 Tabulka A.2.1b - Seznam významných zátěží (tabulka v příloze) Tabulka A.2.1c - Seznam významných zátěží z databáze SEKM s uvedením problematických látek (tabulka v příloze) Vypouštění do podzemních vod jsou evidována v bilanci a jedná se o 13 vypouštění. Kromě sanací je zde několik vypouštění komunálního odpadu. Některá vypouštění již nejsou od roku 2008 či později evidována, ale jsou zde zařazena, neboť se stále může projevovat jejich dopad na útvar podzemních vod. 45

46 Tabulka A.2.1d - Přehled vypouštění do podzemních vod ID vypouštění Název vypouštění Marokánka - Městské lesy HK, vypouštění Rubena Hradec Králové - sanace Poslední vypouštění VÚ podzemní vody Množství vypouštěných vod (poslední evidovaný rok), tis. m , , Posádka Květná , FOXCONN CZ, s.r.o. Pardubice- vypouštění - sanace Letecká základna Čáslav - sanace , , Bukovno - ČOV , Hlavní závod Carborundum Benátky n. J , PAL Praha Kbely - sanace , KARA a.s. Trutnov , Domov pod hradem Žampach, ČOV Bor u Skutče, Podměstí- AL-1 - do podzemn. vod Skládka Hodonín (Nasavrky) - sanace, zasakování Hlinecká servisní a.s., Hlinsko - sanace , , , ,895 Mapa A.2.1a - Významné vypouštění do podzemních vod A Plošné zdroje znečištění Pro podzemní vody se nerozlišují plošné a difuzní zdroje znečištění, jedná se pouze o plošné znečištění. Při hodnocení významných vlivů, týkajících se plošného znečištění podzemních vod, byly pro druhý cyklus plánů vybrány tyto skupiny látek: dusík ze zemědělské činnosti, pesticidy (aplikace na plodiny) a vybrané kovy a benzo(a)pyren z atmosférické depozice. Problematické pesticidy sice vstupují do půdy i jinými způsoby - např. aplikací na železničních tratích - pro tento způsob užívání však není v současné době dostatek dat. Významné vlivy na útvary podzemních vod byly hodnoceny různým způsobem podle typu zátěže. U dusíku, kde byla v roce 2012 zpracována revize zranitelných oblastí na základě podrobných dat z monitoringu, byla vyhodnocena jednak významnost plošného znečištění procentem plochy zranitelných oblastí na plochu útvarů/pracovních jednotek a také procentem plochy intenzivně obdělávané orné půdy. V příloze je tabulka A.2.1e s útvary a pracovními jednotkami s vyčísleným podílem plochy zranitelných oblastí a intenzivně využívané orné půdy. Část pesticidů, které jsou zařazeny do chemického stavu útvarů podzemních vod, se již nějakou dobu nepoužívá - atrazin, alachlor, metolachlor, simazin a prometryn. Přesto se však stále objevují v podzemních vodách (případně jejich metabolity). Tyto pesticidy nemá smysl hodnotit z hlediska významnosti vlivů. Naopak stále se používají další pesticidy: acetochlor, bentazon, clopyralid, dicamba, chlortoluron, MCPP, terbutylazin a 2,4-D. Pro obecné hodnocení významnosti stále používaných pesticidů je možné použít vyčíslení procenta intenzivně obdělávané zemědělské půdy v útvaru nebo pracovní jednotce (viz tabulka A.2.1e), později bude ještě přidáno podrobné specifické hodnocení cca dvou vybraných pesticidů podle jejich toxicity, množství užívané látky a jejich relevance pro podzemní vody rozpustnosti či naopak vazbě na sediment. Podrobné hodnocení bude provedeno na základě množství použitých pesticidů, rozpočítaných podle typů plodin, pro které se pesticid používá a na základě specifické rizikovosti horninového prostředí. 46

47 Rizikovost kovů a PAU z atmosférické depozice je založena na údajích z atmosférické depozice, koncentrací v ovzduší, výskytu v mechu a přehledu nejvýznamnějších zdrojů emisí do ovzduší. Rizikovost byla zpracována pro arsen, kadmium, olovo, rtuť, nikl a benzo(a)pyren. Výsledky budou doplněny v dalších fázích zpracování PDP. Tabulka A.2.1e - Podíl plochy zranitelných oblastí v útvarech podzemních vod nebo pracovních jednotkách (tabulka v příloze) A.2.2. Odběry Pro inventarizaci byly použity všechny odběry podzemních vod, ohlašované podle Vyhlášky č. 431/2001 Sb. Ministerstva zemědělství ze dne 3. prosince 2001 o obsahu vodní bilance, způsobu jejího sestavení a o údajích pro vodní bilanci. Všechny odběry podzemních vod byly na základě expertního posouzení přiřazeny jednotlivým útvarům podzemních vod nebo jejich jednotkám, přičemž byly respektovány všechny tři horizonty útvarů podzemních vod a k odebíranému kolektoru bylo přihlédnuto i v případech, kdy se odběr podle lokalizace zdánlivě vyskytoval v jiné hydrogeologické struktuře. Vzhledem k vysoké vydatnosti odběrů podzemních vod v dílčím povodí Horního a středního Labe se za velmi významné odběry podzemních vod j považují odběry s vydatností nad 40 l/s alespoň jednou v průběhu posledních šesti let ( ). Přehled všech odběrů v dílčím povodí Horního a středního Labe s přiřazením k útvaru podzemních vod je v tabulce A.2.2b., přehled významných odběrů je v tabulce A.2.2a. Tabulka A.2.2a - Přehled velmi významných odběrů podzemních vod nad 40 l/s ICOC Název max. odběr (l/s) útvar Vodárna Káraný - ČS Sojovice 173, Vodárna Káraný - Dolnolabsko, Záhrádky, Polabsko 163, Vodárna Káraný - ČS Kochánky 111, BČOV Pardubice Režim II. - snižování hladiny 86, SčVK Teplice - Libíč 83, VaK Chrudim-Podlažice 79, Sklopísek Střeleč - důlní vody 75, Vodárna Káraný - ČS Benátky n.j. 69, VaK Ml. Boleslav - Bělá p.b. - Páterov 67, VaK Nymburk-Poděbrady, Kluk 66, VAK Pardubice-Oplatil (důlní) 63, Vodárna Káraný - ČS Skorkov 62, SYNTHOS Kralupy hydraul. clona 59, VAK Pardubice -Hrobice, Čeperka 59, VODOS Kolín - Tři Dvory 57, VaK Náchod-Teplice n.m., VS-5 57, Vodárna Káraný - Artésko 46, VaK Náchod - Machov,st. 45, Rafinerie Kralupy hydraul.clona 43, Tabulka A.2.2b - Přehled odběrů podzemních vod a jejich přiřazení útvarům podzemních vod (tabulka v příloze) Mapa A.2.2a - Významné odběry z podzemních vod 47

48 A.2.3. Umělé doplňování podzemních vod V dílčím povodí Horního a středního Labe se provozuje umělá infiltrace (umělé doplňování) pouze ve vodárně Káraný, v útvaru podzemních vod Umělá infiltrace obecně patří mezi potenciálně významné vlivy na kvantitativní a chemický stav útvarů podzemních vod. A.2.4. Využití území v infiltračních oblastech Přehled využití území byl v této kapitole zpracován pro celé plochy útvarů podzemních vod. Údaje o využívání území na plochách útvarů podzemních vod jsou nezbytné pro zpracování analýzy vlivů a dopadů, zejména však při hodnocení plošných zdrojů znečištění podzemních vod. Údaje o zastoupení a členění zemědělské půdy jsou využity při hodnocení vstupů dusíku ze zemědělského hospodaření a rovněž při hodnocení pesticidů. Při posouzení a klasifikaci způsobů využívání území byly použity výsledky projektu CORINE LandCover (CLC). Pro potřeby analýzy vlivů a dopadů bylo zpracováno členění uvedené v tabulce A.2.4a. Tabulka A.2.4a - třídy CORINE LandCover použité při analýzách vlivů a dopadů Třída CORINE Popis 31, 324,33 Lesy 21, 22 Orná půda 24 Ostatní zemědělská půda 14, 23, 321, 322 Pastviny 11, 12, 132, 133 Umělé povrchy 131 Doly 4, 5 Vodní plochy Jako vstupní vrstva byla použita data CLC 200 v aktualizované verzi z roku 2010 poskytnutá MŽP a vrstva útvarů podzemních vod svrchní a základní vrstvy z aktualizované datové sady vodních útvarů podzemních vod, vše z databáze HEIS VÚV T.G.M. Výsledky jsou uvedeny v tabulce A.2.4b. Tabulka A.2.4b - Přehled užívání území v útvarech podzemních vod (tabulka v příloze) A.2.5. Další užívání podzemních vod Jiné užívání podzemních vod obsahuje inventarizaci ostatních významných antropogenních vlivů na podzemní vody, které nejsou obsaženy v předchozích kapitolách. V dílčím povodí Horního a středního Labe jsou to hlavně těžba štěrkopísků a, tepelná čerpadla. A Těžba štěrkopísků Těžba štěrkopísku z fluviálních a glacifluviálních náplavů je z vodohospodářského pohledu nevratnou likvidací kolektoru podzemní vody. V údolních terasách podél říčních toků vznikají vytěžením štěrkopísku velké vodní plochy, které mění systém proudění okolních podzemních vod a při nevhodném využití jsou zdrojem znečištění. Na druhou stranu však vhodně situovaná těžebna, jednoduchého tvaru s příkrými břehy může být využita k vodárenskému jímání podzemních vod buď přímo, nebo břehovou infiltrací. Významnost těžby byla vyhodnocena expertním odhadem. V dílčím povodí Horního a středního Labe je těžba štěrkopísků významná v 9 kvartérních útvarech podzemních vod (viz tabulka A.2.5.1a.). 48

49 Tabulka A.2.5.1a - Přehled útvarů podzemních vod s významnou těžbou štěrkopísku VÚ podzemních vod Název útvaru podzemních vod Významnost těžby štěrkopísků Kvartér Orlice Vysoká Kvartér Labe po Hradec Králové Vysoká Kvartér Labe po Pardubice Vysoká Kvartér Labe po Týnec Vysoká Kvartér Labe po Kolín Vysoká Kvartér Labe po Nymburk Vysoká Kvartér Urbanické brány Vysoká Kvartér Labe po Jizeru Vysoká Kvartér Labe po Vltavu Vysoká A Geotermální vrty (tepelná čerpadla) Hloubení hlubokých geotermálních vrtů v pánevních strukturách porušuje těsnost hydrogeologických izolátorů a tím dochází ke ztrátě tlaku i vodnosti artéských kolektorů. Netěsné izolátory nechrání podzemní vodu proti průniku znečišťujících látek. Ve vícekolektorových pánvích dochází vyvolanou netěsností izolátorů k nežádoucímu propojování kolektorů a míšení podzemních vod různé kvality. Budování hlubokých geotermálních vrtů může být významným vlivem v prakticky každém útvaru podzemních vod, vysoký význam má však útvarech s artéskými kolektory. Přehled útvarů podzemních vod, kde je budování hlubokých geotermálních vrtů potenciálně významné, je v tabulce A.2.5.2a. Tabulka A.2.5.2a - Přehled útvarů podzemních vod potenciálně významných z hlediska geotermálních vrtů VÚ podzemních vod Název útvaru podzemních vod Kvartér Orlice Kvartér Labe po Hradec Králové Kvartér Labe po Pardubice Kvartér Loučné a Chrudimky Kvartér Labe po Týnec Kvartér Labe po Kolín Kvartér Labe po Nymburk Kvartér Urbanické brány Kvartér Labe po Jizeru Kvartér Labe po Vltavu Významnost geotermálních vrtů Polická pánev ano Hronovsko-poříčská křída ano Podorlická křída v povodí Úpy a Metuje ano Podorlická křída v povodí Orlice ano Ústecká synklinála v povodí Orlice ano Královédvorská synklinála ano Hořicko-miletínská křída ano Kyšperská synklinála v povodí Orlice ano 49

50 VÚ podzemních vod Název útvaru podzemních vod Významnost geotermálních vrtů Vysokomýtská synklinála ano Králický prolom - severní část Chrudimská křída ano Dlouhá mez - jižní část ano Dlouhá mez - severní část ano Čáslavská křída ano Velimská křída ano Labská křída ano Jizerská křída pravobřežní Jizerský coniak Jizerská křída levobřežní Křída severně od Prahy ano Křída Košáteckého potoka Bazální křídový kolektor na Jizeře ano Podkrkonošský permokarbon ano Náchodský perm Dolnoslezská pánev - západní část Poorlický perm - severní část Krystalinikum Jizerských hor v povodí Jizery a Krkonoš Krystalinikum Orlických hor Kutnohorské krystalinikum Krystalinikum Železných hor - jihovýchodní část Krystalinikum Železných hor - severozápadní část 50

51 A.3. Zpracování seznamu emisí, vypouštění a úniků všech prioritních látek a znečišťujících látek z údajů podle 5 písm. l) Při sestavování tohoto seznamu bylo postupováno dle metodiky [L9] poskytnuté MŽP. Ta v kapitole V. určuje postup pro tvorbu soupisu úniků, emisí a vypouštění v ČR pro 2. plánovací cyklus. Postup je rozdělen do 8 kroků, které je třeba provést. Jedná se o následující: - Prostorové vymezení soupisu, - Výběr relevantních prioritních látek, - Sběr údajů o vypouštění vybraných prioritních látkách, - Výpočet látkových odnosů z bodových zdrojů, - Výpočet látkových odnosů ve vybraných profilech, - Propojení množství vypouštěných prioritních látek s látkovými odnosy ve sledovaných profilech, - Korekce dat na základě expertní znalosti místní/hydrologické situace - Tvorba výsledných prezentací. V rámci přípravných prací byl vytvořen seznam emisí, vypouštění a úniků prioritních látek na základě všech dostupných podkladů. Na základě výše jmenované metodiky byly zpracovány první 4 body. V bodě 5 je dle metodiky [L9] třeba vypočítat látkové odnosy prioritních látek v profilech z bodu 1. Přímo v těchto profilech však nejsou k dispozici hydrologická data na základě, kterých by bylo možné tyto látkové odnosy vypočítat. V případě převzetí hydrologických dat z jiných profilů by byl výpočet látkových odnosů v jednotlivých profilech zavádějící a nepřesný. Na základě výše uvedených důvodů nebyly další body uvedené v metodice v rámci přípravných prací zpracovány. Mapa A.3a - Zdroje prioritních látek A.3.1. Prostorové vymezení soupisu V následující kapitole byly identifikovány profily kategorie 5 a 6 dle vyhlášky č. 98/2011Sb. [L5], tzn. profily komplexní a páteřní využívaných pro každoroční hodnocení jakosti povrchových vod. Seznam těchto profilů je uveden v tabulce A.3.1a v příloze. Tabulka A.3.1a - Seznam profilů kategorie 5 a 6 (tabulka v příloze) A.3.2. Výběr relevantních prioritních látek Na základě podmínek uvedených v kapitole V metodiky [L9] byly ze seznamu prioritních látek vybrány relevantní prioritní látky a vytvořen jejich seznam. Jednalo se o všechny látky z množiny prioritních látek definovaných nařízením vlády č. 23/2011Sb., které byly vypouštěny z bodových zdrojů znečištění. Tabulka A.3.2a - Seznam relevantních prioritních látek (tabulka v příloze) Tabulka A.3.2b - Seznam prioritních látek dle [L7] (tabulka v příloze) A.3.3. Sběr údajů o vypouštění vybraných prioritních látek Jako zdroj pro sestavení seznamu zdrojů vypouštění relevantních prioritních látek byl použit Registr průmyslových zdrojů znečištění za rok Správce této databáze upozorňuje, že v ní nejsou obsaženy údaje od všech znečišťovatelů v ČR, jelikož se jednalo o dobrovolné poskytování údajů. Jako další zdroj pro doplnění údajů byl použit Integrovaný registr znečišťování s daty za rok Tabulka A.3.3a - Seznam zdrojů vypouštění prioritních látek (tabulka v příloze) A.3.4. Množství vypouštěných prioritních látek z bodových zdrojů znečištění Množství látkových odnosů z jednotlivých bodových zdrojů bylo čerpáno z databází RPZZ a IRZ za rok Z databáze RPZZ byly pro výpočet látkových odnosů použity data o průměrných ročních koncentracích vypouštěných prioritních látek a data o celkovém ročním vypouštěném množství. Množství vypouštěných prioritních látek z jednotlivých zdrojů je uvedeno v tabulce A.3.4a. Tabulka A.3.4a - Množství vypouštěných prioritních látek z BZZ (tabulka v příloze) 51

52 A.3.5. Množství vypouštěných prioritních látek z plošných zdrojů znečištění Na základě dat o využití území (CORINE land cover) a spotřebě účinných látek v pesticidech (zdroj Státní rostlinolékařská správa) bylo vypočteno množství jednotlivých prioritních látek aplikovaných na zemědělskou ve vodních útvarech. Tabulka A.3.5a - Množství prioritních látek z plošných zdrojů (tabulka v příloze) 52

53 A.4. Vyhodnocení předchozích přijatých s cílem omezit negativní vliv lidské činnosti na stav vod V následující kapitole bude zhodnocen stav realizace jednotlivých navržených v 1. plánovacím období a to typu A dle Plánu oblasti povodí Horního a středního Labe. Stav realizace je hodnocen k Opatření typu A jsou navrhována v konkrétních lokalitách a řeší specifické problémy popsané níže. Velké množství navržených bylo rozděleno do několika kapitol, dle druhu. Jednalo se o ve vodárenských povodích (kap. C.4.2), ke snížení vypouštění z bodových zdrojů (kap. C.4.6), k omezení vnosu zvlášť nebezpečných látek do vod (kap. C.4.7) a k zajištění odpovídajících hydromorfologických podmínek (kap. C.4.13). Celkový přehled o stavu realizace jednotlivých je uveden v tabulce A.4a Detailnější přehled konkrétních je zpracován v následujících kapitolách. Tabulka A.4a - Přehled stavu realizace jednotlivých Typ Opatření ve vodárenských povodích Opatření ke snížení vypouštění z bodových zdrojů Opatření k omezení vnosu zvlášť nebezpečných látek do vod Opatření k zajištění odpovídajících hydromorfologických podmínek Opatření na ochranu území před extrémními vodními stavy počet ne bez dat o realizaci A.4.1. Opatření uplatněná pro vody užívané nebo které se budou využívat pro odběr vody určené pro lidskou spotřebu (kapitola C.4.2) Účelem těchto je zejména zlepšení jakosti vodních zdrojů a jejich ochrana proti jakémukoliv znečištění. Uplatněním těchto se zajišťuje komplexní ochrana vodních zdrojů povrchových a podzemních vod užívaných pro odběr vody pro lidskou spotřebu.[o1] V rámci této kapitoly byla navržena 4 typu A, z nichž dvě na VD Hamry a Vrchlice jsou, o zbývajících ch nebyla data o stavu realizace k dispozici. Tabulka A.4.1a - Opatření uplatněná pro vody užívané nebo které se budou využívat pro odběr vody určené pro lidskou spotřebu (kapitola C.4.2) VÚ ID Název Program HSL_0955_J LA VD Hamry, vodárenské povodí, revitalizace HSL_1295_J LA VD Vrchlice, vodárenské povodí, revitalizace Stav realizace 53

54 A.4.2. Opatření k omezování vypouštění znečištění z bodových zdrojů a jiných činností majících vliv na stav vod (kapitola C.4.6) Bodové zdroje znečištění představují znečištění povrchových a podzemních vod látkami z komunálních odpadních vod. Opatření k omezování komunálních bodových zdrojů, lze rozdělit do dvou kategorií: - výstavba, intenzifikace nebo modernizace ČOV, - výstavba nebo rekonstrukce kanalizace. Výstavbou nebo intenzifikací ČOV se kromě snížení vnosu znečištění do povrchových vod má toto kladný vliv i na zlepšení kyslíkového režimu v recipientu a při kombinaci eliminace organického znečištění a nutrietů se výrazně sníží riziko eutrofizace povrchových vod. Výstavbou nebo rekonstrukcí kanalizace dojde k podchycení vzniklých odpadních vod a jejich bezpečné odvedení na čistírnu odpadních vod dochází k zamezení znečišťování půdního prostředí, povrchových a podzemních vod. V případě výstavby kanalizace s navazujícím čištěním odpadních vod jsou vytvořeny podmínky pro likvidaci žump a septiků, které jsou dalším rizikem pro vnos znečištění do prostředí. [O1] V rámci povodí Horního a středního Labe bylo z této kapitoly 29, 67 navržených je a 11 z nich nebylo k výše zmíněnému datu. V případě 11 nebyla k dispozici data o realizaci. Detailněji je stav realizace jednotlivých uveden v tabulce A.4.2a a mapě A.4.2a. Tabulka A.4.2a - Opatření k omezování vypouštění znečištění z bodových zdrojů a jiných činností majících vliv na stav vod (kap. C.4.6) VÚ ID Název Program HSL_0230 HSL_2040 HSL_0410 HSL_0410 HSL_1400 LA LA LA LA LA Mladé Buky - rekonstrukce a výstavba kanalizace Mnichovo Hradiště - rekonstrukce ČOV a kanalizace Náchod - intenzifikace ČOV, rekonstrukce a výstavba kanalizace Nové Město nad Metují - rekonstrukce a výstavba kanalizace i ČOV Nový Bydžov - rekonstrukce a výstavba kanalizace, rekonstrukce ČOV HSL_1680 LA Nymburk - rekonstrukce kanalizace HSL_2080 HSL_1650 HSL_0330 HSL_0480 LA LA LA LA Odolena Voda - intenzifikace ČOV, dostavba kanalizace Pečky - výstavba kanalizace a intenzifikace ČOV Police nad Metují - dostavba kanalizace, intenzifikace ČOV Rokytnice v Orlických horách - rekonstrukce ČOV, rekonstrukce a výstavba kanalizace HSL_0280 LA Rtyně v Podkrkonoší - výstavba kanalizace HSL_0590 LA Rychnov nad Kněžnou - odstranění volných výustí, intenzifikace ČOV HSL_1640 LA Sadská - intenzifikace ČOV HSL_2090 LA Neratovice - výstavba kanalizace a ČOV Stav realizace ne 54

55 VÚ ID Název Program HSL_0930 LA Sezemice - rekonstrukce a výstavba kanalizace HSL_1090 LA Skuteč - dostavba kanalizace HSL_0820 LA Opočno - modernizace ČOV HSL_1780 LA Nová Paka - rozšíření kanalizace HSL_1820 LA Semily - rekonstrukce a výstavba kanalizace HSL_0550 LA Solnice - výstavba ČOV a kanalizace HSL_0320 LA Teplice nad Metují - dostavba kanalizace, rekonstrukce ČOV HSL_1210 LA Třemošnice - dostavba kanalizace HSL_3060 HSL_2090 HSL_0520 LA LA LA Líbeznice - rekonstrukce ČOV, dostavba kanalizace Brandýs nad Labem - Stará Boleslav - dostavba a rekonstrukce kanalizace, úpravy na ČOV Vamberk - rekonstrukce ČOV, rekonstrukce a výstavba kanalizace HSL_1330 LA Velký Osek - výstavba kanalizace HSL_0230 LA Svoboda nad Úpou - výstavba kanalizace HSL_1250 LA Čáslav - rekonstrukce ČOV, rekonstrukce a výstavba kanalizace HSL_1680 LA Čelákovice - dostavba kanalizace HSL_1960 LA Turnov - rekonstrukce a výstavba kanalizace HSL_1180 LA Pardubice - ČOV HSL_0290 HSL_1010 LA LA Červený Kostelec - dostavba kanalizace a intenzifikace ČOV Slatiňany - odkanalizování levobřežní části města HSL_2030 LA Sobotka - výstavba kanalizace HSL_0300 LA Česká Skalice - dostavba kanalizace HSL_2600 HSL_1260 HSL_0740 HSL_1640 LA LA LA LA Uhlířské Janovice - rekonstrukce a výstavba kanalizace Vrdy - rekonstrukce a výstavba kanalizace, dostavba ČOV Česká Třebová - intenzifikace ČOV, rekonstrukce a dostavba kanalizace Český Brod - dostavba kanalizace a intezifikace ČOV Stav realizace ne 55

56 VÚ ID Název Program HSL_1910 LA Velké Hamry - dostavba kanalizace a intenzifikace ČOV HSL_1660 LA Dobrovice - dostavba a rekonstrukce kanalizace HSL_1680 LA Milovice - výstavba kanalizace HSL_1520 LA Městec Králové - výstavba a rekonstrukce kanalizace, intenzifikace ČOV HSL_2030 LA Dolní Bousov - dostavba kanalizace HSL_0700 LA Dolní Dobrouč - výstavba kanalizace a ČOV HSL_0880 LA Dolní Újezd - výstavba kanalizace a ČOV HSL_1680 HSL_0530 HSL_0670 LA LA LA Lysá nad Labem - dostavba kanalizace, rekonstrukce kanalizace a ČOV Doudleby nad Orlicí - dostavba kanalizace a ČOV Letohrad - intenzifikace ČOV, rekonstrukce a výstavba kanalizace HSL_0310 LA Dvůr Králové - dostavba kanalizace HSL_1230 HSL_0620 HSL_1380 HSL_1790 LA LA LA LA Golčův Jeníkov - dostavba kanalizace a intenzifikace ČOV Králíky - intenzifikace ČOV, výstavba kanalizace Lázně Bělohrad - intenzifikace ČOV, výstavba kanalizace Lomnice nad Popelkou - rekonstrukce ČOV, rekonstrukce a výstavba kanalizace HSL_1420 LA Hořice - výstavba kanalizace HSL_0100 LA Hostinné - dostavba kanalizace HSL_1300 LA Kutná Hora - rekonstrukce ČOV, rekonstrukce a výstavba kanalizace HSL_0530 LA Kostelec nad Orlicí - výstavba kanalizace HSL_3060 HSL_1640 HSL_0440 LA LA LA Kostelec nad Labem - výstavba kanalizace a rekonstrukce ČOV Kostelec nad Černými Lesy - zkapacitnění kanalizace Hradec Králové - rekonstrukce a rozšíření kanalizace a ČOV HSL_0370 LA Hronov - dostavba kanalizace HSL_0770 LA Choceň - dostavba kanalizace, intenzifikace ČOV HSL_1060 LA Chrast - dostavba kanalizace Stav realizace ne ne 56

57 VÚ ID Název Program HSL_0650 LA Jablonné nad Orlicí - dostavba kanalizace HSL_0310 LA Jaroměř - dostavba kanalizace HSL_0870 HSL_1750 LA LA Litomyšl - rekonstrukce ČOV, rekonstrukce a výstavba kanalizace Jilemnice - Intenzifikace ČOV, rekonstrukce a dostavba kanalizace HSL_0960 LA Hlinsko - intenzifikace ČOV HSL_1340 LA Kolín - výstavba kanalizace, intenzifikace ČOV HSL_1700 LA Harrachov - rekonstrukce ČOV HSL_1730 LA Rokytnice nad Jizerou - výstavba kanalizace HSL_0780 HSL_0710 LA LA Týniště nad Orlicí - intenzifikace ČOV a výstavba kanalizace Ústí na Orlicí - rekonstrukce ČOV, výstavba a rekonstrukce kanalizace HSL_1970 LA Jablonec n.n. - Kokonín - kanalizace HSL_0200 HSL_3060 HSL_1080 LA LA LA Pec pod Sněžkou - intenzifikace ČOV a obnova kanalizačních sítí Praha - Miškovice - dostavba ČOV, rekonstrukce a výstavba kanalizace Hrochův Týnec - výstavba ČOV včetně rekonstrukce přívodního řadu HSL_1180 LA Prachovice - výstavba nové ČOV HSL_1110 LA Rabštejnská Lhota - dostavba kanalizace a intenzifikace ČOV HSL_0830 LA Častolovice - intenzifikace ČOV HSL_0900 LA Dolní Roveň - výstavba kanalizace a ČOV HSL_1400 HSL_0830 HSL_1430 LA LA LA Smidary - odkanalizování Smidar a okolních obcí - variantní řešení České Meziříčí - kanalizace a čištění odpadních vod Nechanice - Staré Nechanice - dostavba kanalizace HSL_0930 LA Všestary - dostavba kanalizace HSL_1430 LA Dolní Přím - Probluz - dostavba kanalizace HSL_1410 LA Miletín - kanalizace a ČOV HSL_1380 LA Ostroměř - kanalizace a ČOV Stav realizace ne ne 57

58 VÚ ID Název Program HSL_1380 LA Pecka - kanalizace a ČOV HSL_1380 LA Libáň - kanalizace a ČOV HSL_0380 LA Nový Hrádek - intenzifikace ČOV, dostavba kanalizace HSL_0500 LA Žamberk - dostavba kanalizace HSL_0660 HSL_0660 HSL_1200 LA LA LA Horní Čermná - dostavba kanalizace a nové ČOV Dolní Čermná - dostavba kanalizace a výstavba nové ČOV Chotěboř - napojení okolních obcí na ČOV, doplnění technologie ČOV HSL_1440 LA Žiželice - dostavba kanalizace a nové ČOV HSL_1295_J HSL_0475_J LA LA Malešov - dostavba kanalizace a rekonstrukce ČOV Klášterec nad Orlicí - dostavba kanalizace a rekonstrukce ČOV HSL_2040 LA Jizerní Vtelno - výstavba kanalizace a ČOV HSL_2090 HSL_2090 LA LA Praha - Vinoř - intenzifikace ČOV, rekonstrukce a výstavba kanalizace Praha - Kbely - rekonstrukce ČOV, rekonstrukce a výstavba kanalizace HSL_0930 LA Stěžery - dostavba kanalizace HSL_0930 LA Praskačka - Vlčkovice - výstavba kanalizace a ČOV HSL_1670 LA Úvaly - intenzifikace ČOV, výstavba kanalizace HSL_1680 LA Čelákovice - intenzifikace ČOV HSL_1280 LA Chlístovice - Žandov - rekonstrukce ČOV, výstavba kanalizace Stav realizace ne ne ne ne ne Mapa A.4.2a - Stav realizace k omezování vypouštění znečištění z bodových zdrojů A.4.3. Opatření k omezování, případně zastavení vnosu zvlášť nebezpečných látek do vod (kapitola C.4.7) Průmysl, zejména chemický, produkuje a užívá množství látek, které jsou závadné pro lidi i přírodní prostředí a přes poměrně striktní předpisy pro nakládání s nimi se mohou tyto látky dostat do podzemních a povrchových vod v důsledku úniků nebo vypouštěním odpadních vod, ve kterých jsou obsaženy. Navržená byla zaměřena na staré ekologické zátěže. V rámci dílčího povodí Horního a středního Labe bylo z navržených z této kapitoly 14, 19 je a 2 z nich nebyla realizována. V případě 34 nebyla k dispozici data o realizaci. Detailněji je stav realizace jednotlivých uveden v tabulce A.4.3a a mapě A.4.3a. 58

59 Tabulka A.4.3a - Opatření k omezování, případně zastavení vnosu zvlášť nebezpečných látek do vod (kapitola C.4.7) VÚ podzemních vod ID Název Program LA SEZ - Carborundum Electrite, a. s LA SEZ - Walter, a. s. - Stará Boleslav LA SEZ - STČP, a. s. - Čáslav LA SEZ - STČP, a. s. - Český Brod LA SEZ - OEZ Dolní Dobrouč LA SEZ - Autopříslušenství Hajnice LA SEZ - Benzina, a. s. - DS Hr. Králové LA SEZ - KARSIT s. r. o., Jaroměř LA SEZ - V Hruštičkách LA SEZ - Benzina, a. s. - DS Jičín LA SEZ - KORAMO, a. s. - Kolín LA SEZ - Lučební závody Draslovka, a. s LA SEZ - Lučební závody, a. s. Kolín (Draslovka II.) LA SEZ - Škoda AUTO, a. s. - servis Kosmonosy LA SEZ - Kouřim - Molitorov LA SEZ - Inproma spol. s r. o LA SEZ - OEZ Letohrad LA SEZ - Škoda AUTO, a. s. MB, skládka Uhřínov LA SEZ - ŠKODA, a. s. - MB, zákl. závod LA SEZ - SPOLANA, a. s. - Neratovice LA SEZ - Zásobárna, s. r. o. - Nymburk LA SEZ - ALIACHEM a.s. - o. z. Synthesia, Pardubice - Semtín LA SEZ - Sklárny Bohemia, a. s LA SEZ - Chemie s. p. - Praha Stav realizace ne 59

60 VÚ podzemních vod LA LA ID Název Program SEZ - PAL, a. s. - Praha (Magna Clousures, Praha Kbely ) SEZ - Avia, a. s. (pův. Daewoo Avia, a. s. - Praha 9) LA SEZ - Velamos, a. s. - divize Skuteč LA SEZ - Lukavice LA SEZ - Kara Trutnov, a. s LA SEZ - Skládka kalů ESAB Vamberk, a. s LA SEZ - Škoda, a. s., Vrchlabí, záv. II LA SEZ - Škoda, a. s., Vrchlabí, záv. III LA SEZ - Škoda, a. s., Vrchlabí, záv. IV LA SEZ - Labit, a. s LA SEZ - VČE a. s. Vrchlabí - město LA SEZ - Benzina, a. s. - DS Žamberk Stav realizace ne Mapa A.4.3a - Stav realizace k omezování vnosu zvlášť nebezpečných látek do vod A.4.4. Opatření k zajištění odpovídajících hydromorfologických podmínek vodních útvarů, umožňujících dosažení požadovaného ekologického stavu nebo dobrého ekologického potenciálu (kapitola C.4.13) Použitím navržených lze dosáhnout přiblížení se přirozenosti vodního toku obnovou jeho členitosti, vytvoření přirozených úkrytů a podmínek pro život ryb, obnovu migrační prostupnosti, retence vody v území a zvýšení krajinotvorné a estetické funkce toku.[o1] V rámci dílčího povodí Horního a středního Labe bylo z navržených z této kapitoly 11, 52 je. V případě 234 nebyla k dispozici data o realizaci. Detailněji je stav realizace jednotlivých uveden v tabulce A.4.4a a mapě A.4.4a. Tabulka A.4.4a - Opatření k zajištění odpovídajících hydromorfologických podmínek vodních útvarů (kapitola C.4.13) VÚ ID Název Program HSL_0780 HSL_0790 LA LA Orlice, Štěpánovsko, revitalizace odstaveného ramene Dědina, Podbřezí (jez Skalka), zprůchodnění migrační překážky HSL_0840 LA Orlice, Malšova Lhota, revitalizace HSL_2090 LA Labe, Brandýs nad Labem, zprůchodnění migrační překážky Stav realizace 60

61 VÚ ID Název Program HSL_2090 HSL_2090 HSL_2090 HSL_1320 HSL_1680 HSL_1960 LA LA LA LA LA LA Labe, Kostelec nad Labem, zprůchodnění migrační překážky Labe, Neratovice, zprůchodnění migrační překážky Labe, Obříství, zprůchodnění migrační překážky Labe, Klavary, zprůchodnění migrační překážky Labe, Čelákovice, zprůchodnění migrační překážky Jizera, Turnov - Svijany, protipovodňová a revitalizace HSL_0450 LA Bartošovický potok, Bartošovice, revitalizace ostatní Stav realizace HSL_0450 LA T6, Jadrné, revitalizace ostatní HSL_0540 HSL_0450 HSL_0930 HSL_1180 HSL_1180 HSL_0930 LA LA LA LA LA LA Koutský potok, Lom, zprůchodnění migrační překážky Divoká Orlice, Orlické Záhoří, zprůchodnění migrační překážky Labe, Němčice, revitalizace odstaveného ramene Labe, Srnojedy, zprůchodnění migrační překážky Labe, Pardubice - Polabiny, revitalizace odstaveného ramene Labe, Hrozná, revitalizace odstaveného ramene HSL_0640 LA Poldr Dolní Lipka, revitalizace v zátopě HSL_1190 LA Barovka, Libice nad Doubravou až Maleč, revitalizace HSL_1960 LA Jizera - jez Turnov ostatní HSL_1960 LA Jizera, Turnov - Nudvojovice, revitalizace mrtvého ramene HSL_0405_J LA Rozkoš, Domkov, revitalizace koryta HSL_0780 LA Orlice, Tylův palouk, revitalizace ramen HSL_0420 LA Trotina, Sendražice - Račice, revitalizace HSL_0930 LA Biřička - Petrofova jezírka - Revitalizace HSL_1410 LA Bystřice, Polšť, revitalizace koryta HSL_2070 HSL_1680 HSL_1680 LA LA LA Košátecký potok, Nemyslovice - Sušno, revitalizace koryta Mlynařice, Benátecká Vrutice - Milovice, revitalizace koryta Mlynařice, Lysá nad Labem - Stará Lysá, revitalizace 61

62 VÚ ID Název Program HSL_0090 LA PP č. 6 Lučního potoka, Rudník, revitalizace HSL_0320 LA Teplický potok, Teplice nad Metují, revitalizace HSL_1400 LA Černý potok, Vesec u Jičína, revitalizace HSL_0320 HSL_0320 LA LA PP č.1 Teplického potoka, Horní Teplice,revitalizace LP č. 5 Ledhujky, Suchý důl až Slavný, revitalizace HSL_0440 LA Malostranský potok, Černilov, revitalizace HSL_0740 LA LP Knapoveckého potoka č.5, Horní Houžovec, revitalizace HSL_0340 LA Třeslice, Bělý, revitalizace HSL_1180 LA PP Labiště, Opočínek, revitalizace HSL_0840 LA Stříbrný potok, Malšova Lhota, revitalizace HSL_0420 LA Trotina, Račice - Lužany, revitalizace koryta HSL_0770 LA Tichá Orlice, Čermná nad Orlicí, rybí přechod HSL_1320 LA Revitalizace levého ramene u Kmochova ostrova v Kolíně HSL_1680 LA Litolská svodnice, Litol, revitalizace HSL_1950 LA Žehrovka, Samšina, revitalizace HSL_1850 LA Tichá říčka (Podkova), revitalizace HSL_0810 LA Revitalizace Bačetínského potoka HSL_1180 LA Podolský potok, Klešice, revitalizace koryta HSL_0880 LA Desná, Dolní - Horní Újezd, revitalizace koryta HSL_0920 HSL_0870 HSL_1810 HSL_2050 HSL_1180 HSL_1320 LA LA LA LA LA LA Loučná, Sezemice - Čeradice, obnova břehových porostů Loučná, Nedošín - Litomyšl, obnova břehových porostů Oleška, Libštát - Ústí u Staré Paky, obnova břehových porostů Jizera, Kochánky - Benátky nad Jizerou, obnova břehových porostů Labe, zdrž Týnec nad Labem a Veletov, obnova břehového porostu Labe, zdrž Klavary, Velký Osek a Poděbrady,obnova břehového porostu LB a PB Stav realizace 62

63 VÚ ID Název Program HSL_0540 LA Bělá, Kvasiny - rybí přechod HSL_1670 LA Úvaly, Výmola, přírodě blízká protipovodňová HSL_1380 LA Javorka, Ostroměř, revitalizace HSL_0780 HSL_0580 LA LA Orlice, Týniště nad Orlicí - Jordán, revitalizace odstaveného ramene VD Ivanské jezero, odtěžení nánosů a obnova mokřadu HSL_0410 LA Metuje, Náchod, obnova břehových porostů HSL_0430 HSL_0090 LA LA Piletický a Librantický potok, EVL CZ , revitalizace Luční potok v Podkrkonoší, EVL CZ , revitalizace Stav realizace Mapa A.4.4a - Stav realizace k zajištění odpovídajících hydromorfologických podmínek vodních útvarů A.4.5. Opatření na ochranu území před extrémními vodními stavy (kapitola D) Hlavním cílem navržených v této kapitole bylo zvýšení protipovodňové ochrany. Jednalo se zejména o zvýšení ochrany měst před povodněmi, úpravy vodních toků, zkapacitňování koryt vodních toků, stavba suchých retenčních nádrží a další. V rámci povodí Horního a středního Labe bylo z navržených z této kapitoly 21, 4 jsou a 10 z nich nebylo. V případě 72 nebyla k dispozici data o stavu realizace. Detailněji je stav realizace jednotlivých uveden v tabulce A.4.5a a mapě A.4.5a. Tabulka A.4.5a - Opatření na ochranu území před extrémními vodními stavy (kapitola D) VÚ ID Název Program HSL_0310 HSL_0100 LA LA Labe, Jaroměř, zvýšení ochrany města rekonstrukcí koryta a hrázemi Čistá, Hostinné - zvýšení ochrany města hrázemi ostatní Stav realizace HSL_0800 LA Dědina, Mělčany, suchá retenční nádrž ostatní ne HSL_1260 HSL_1960 HSL_0370 HSL_0770 HSL_0770 HSL_0740 LA LA LA LA LA LA Doubrava, Vrdy - Zbyslav, zvýšení ochrany obcí hrázemi a rekonstrukcí jezu Jizera, Turnov, zvýšení ochrany města rekonstrukcí jezu Metuje, Velké Poříčí, zvýšení ochrany rekonstrukcí úpravy vodního toku a úpravou vodního toku v obci Tichá Orlice, Brandýs n.o., zvýšení protipovod. ochrany města rekonstrukcí úpravy vod.toku a hrázemi Tichá Orlice, Choceň, zvýšení PPO města rekonstrukcí úpravy VT a hrázemi Třebovka, Dlouhá Třebová - Hylváty, úprava toku v obcích ostatní 63

64 VÚ ID Název Program HSL_0780 LA Orlice, Albrechtice nad Orlicí, protipovodňová ochrana HSL_1430 LA Suchá nádrž Obědovice HSL_0310 LA Suchá nádrž Žireč ostatní Stav realizace ne ne HSL_0430 LA Suchá nádrž Rusek - Bukovina ostatní ne HSL_0910 LA Suchá nádrž Ostřetín ostatní HSL_0420 LA ZKT Hustířanka - Dubenec HSL_1110 LA ZKT Jesenčanský potok HSL_1550 LA ZKT Mrlina HSL_0190 LA ZKT LP č.6 Běluňky HSL_0660 LA ZKT Čermná I HSL_1200 LA ZKT Maleč HSL_1030 LA PPO Krouna HSL_1010 LA Suchá nádrž Lukavice ostatní HSL_1070 LA Ležák, Holetín ostatní HSL_1960 LA Odolenovický potok - Turnov (poldr) HSL_0740 LA Skuhrovský potok v obci Rybník HSL_0450 LA Bartošovický potok II., Bartošovice v O. h. HSL_1960 LA Žernovník, ř.km 1,275-4,620, Železný Brod HSL_1210 LA Lovětínský potok, Ronov n. D. HSL_0550 LA Kvasiny, opěrná zeď vodního toku Bělá ostatní ne HSL_1190 LA Městecký potok II. - Vojnův Městec HSL_0920 LA Poldr České Heřmanice HSL_0890 LA PPO Němčice HSL_0660 LA ZKT Čermná II. HSL_0860 LA ZKT Chvojenecká svodnice HSL_0860 LA ZKT PP č.1 Ředického potoka ne ne ne ne ne Mapa A.4.5a - Stav realizace na ochranu území před extrémními vodními stavy 64

65 A.5. Návrh vymezení silně ovlivněných a umělých vodních útvarů A.5.1. Úvod Rámcová směrnice o vodách 2000/60/ES (článek 4, odstavec 3) poskytuje členským státům možnost vyčlenit umělé a silně ovlivněné vodní útvary povrchových vod. Umělý vodní útvar (AWB) je útvar povrchové vody vytvořený lidskou činností, který byl vytvořen v místě, kde předtím žádný vodní útvar neexistoval, a který nebyl vytvořen přímou fyzickou změnou či posunem nebo novým vymezením stávajícího vodního útvaru. Pokud dojde v rámci vodního útvaru k přesunu na nové místo nebo změně kategorie, např. nádrž vytvořená přehrazením řeky, je třeba takové vodní útvary považovat za silně ovlivněné, nikoliv za umělé. Silně ovlivněný vodní útvar (HMWB) je útvar povrchové vody, který má v důsledku fyzických změn způsobených lidskou činností významně změněný charakter podle určení členským státem v souladu s ustanoveními přílohy II. Charakter vodního útvaru lze považovat za změněný, jestliže došlo k podstatným změnám hydromorfologie vodního útvaru, které jsou trvalé, nikoli vratné, přechodné nebo krátkodobé, a mění jak morfologické tak hydrologické charakteristiky. U silně ovlivněných a umělých vodních útvarů jsou hydromorfologické (případně hydrologické) změny natolik významné, že tyto vodní útvary nemohou dosáhnout dobrého ekologického stavu (GES). Pro silně ovlivněné a umělé vodní útvary je cílem ochrany vod dosažení tzv. dobrého ekologického potenciálu (GEP). Ekologický potenciál je definován Rámcovou směrnicí o vodách na základě kvality biologických a hydromorfologických složek. V případě biologické kvality existují slabé změny hodnot příslušných složek v porovnání s hodnotami odpovídajícími maximálnímu ekologickému potenciálu. Pro hydromorfologické složky jsou podmínky v souladu s dosažením hodnot pro složky biologické kvality. Vodní útvary, které nejsou vymezeny jako silně ovlivněné či umělé, jsou považovány za přírodní (NWB). Pro tyto vodní útvary je cílem dosažení dobrého ekologického stavu. A.5.2. Podmínky vymezení umělých nebo silně ovlivněných vodních útvarů Podle článku 4, odstavce 3 Rámcové směrnice o vodách je uvedeno, že členské státy mohou určit vodní útvary povrchových vod jako umělé nebo silně ovlivněné. Existuje zde tedy princip dobrovolnosti. Na vodní útvary, které nebudou určené jako umělé nebo silně ovlivněné, je pak pohlíženo jako na útvary přírodní. Platí pro ně tedy cílové parametry a limity dosažení dobrého ekologického stavu. Členské státy mohou vymezit útvar povrchové vody jako umělý nebo silně ovlivněný, pokud by: a) změny hydromorfologických charakteristik, které by byly nutné k dosažení dobrého ekologického stavu, výrazně nepříznivě ovlivnily specifikované způsoby užívání ( uznatelná užívání ), kterými jsou pro ČR: - zásobování pitnou vodou - závlahy - výroba elektrické energie (v případě instalovaného výkonu nad 2 MW) - ochrana intravilánu před povodněmi - odběry vod pro průmysl - plavba - širší okolí (ve zvláštních případech) b) užitečné funkce poskytované umělými nebo ovlivněnými charakteristikami vodního útvaru nemohly, z důvodů technické neproveditelnosti nebo pro neúměrné náklady, být rozumně dosaženy jinými prostředky, jež by byly významně lepší z hlediska životního prostředí. V případě, že se významné hydromorfologické změny neváží na minimálně jedno z uvedených uznatelných užívání, je vodní útvar označen jako přírodní s požadavkem na dosažení parametrů dobrého ekologického stavu. A.5.3. Postup vymezení silně ovlivněných vodních útvarů Vymezení silně ovlivněných vodních útvarů probíhá v rámci druhého plánovacího cyklu víceméně ve dvou etapách. Předběžné vymezení je prováděno ve fázi přípravných prací, kdy ještě nejsou k dispozici potřebná hodnocení biologických složek ekologického stavu. Finální vymezení bude provedeno v rámci vlastního návrhu 65

66 Plánu dílčího povodí po dokončení souvisejících metodických postupů a po provedení hodnocení příslušných složek ekologického stavu. Použitá Metodika vymezení HMWB akceptuje princip dobrovolnosti a nechává jejím uživatelům možnost následujícím postupem posoudit pouze ty vodní útvary, které bude považovat za vhodné k posouzení. Vodní útvary, které nebudou touto Metodikou posouzeny a vodní útvary, které nebudou určeny podle této Metodiky, jako umělé nebo silně ovlivněné jsou vodními útvary přírodními. Nicméně v předkládaném dokumentu pro dílčí povodí Horního a středního Labe (DP HSL) byly hodnoceny všechny vodní útvary. Předběžné vymezení HMWB bylo v dílčím povodí provedeno na základě Metodiky určení silně ovlivněných vodních útvarů (MŽP - OOV, 03/2013). Metodika je veřejně dostupná a není třeba na tomto místě detailně popisovat pracovní postup. Metodika definuje celkem šest kroků pro určení HMWB: Krok 1 - Prvotní rozdělení vodních útvarů podle míry hydromorfologického ovlivnění Krok 2 - Posouzení ekologického stavu pro biologické složky Krok 3 - Posouzení morfologického stavu Krok 4 - Specifikované způsoby užívání Krok 5 - Posouzení možnosti nápravy zjištěného stavu Krok 6 - Posouzení náhradních řešení A.5.4. Prvotní rozdělení vodních útvarů V prvním kroku stanovení silně ovlivněných vodních útvarů jsou obvykle z dalšího posuzování vyřazeny vodní útvary v kategorii jezero, u kterých je evidentní, že jejich hydromorfologické změny v souvislosti s užíváním jsou natolik významné a nezvratné, že neumožňují dosažení dobrého ekologického stavu. Tyto útvary, vyčleněné jako evidentní kandidáti HMWB, jsou přeřazeny do dalšího hodnocení v kroku 4 až 6 a v této etapě prací předběžně určeny jako silně ovlivněné vodní útvary. V dílčím povodí Horního a středního Labe se vyskytuje 10 vodních útvarů povrchových vod kategorie jezero. A.5.5. Posouzení biologických složek ekologického stavu vodních útvarů Ve druhém kroku jsou vodní útvary posouzeny z hlediska možnosti dosažení dobrého ekologického stavu. Vodní útvary, které GES dosáhnou, jsou zařazeny mezi útvary přírodní za předpokladu, že jejich hydromorfologie umožňuje dosažení GES i bez potřeby zavádění mírnějších limitů GEP. Vzhledem k tomu, že v etapě přípravných prací druhého plánovacího cyklu procesu plánování nebylo dosud provedeno hodnocení biologických složek ekologického stavu, nebylo možné toto posouzení korektně provést. V tomto případě se nabízí dvě alternativní řešení: 1) všechny vodní útvary určené k posouzení krokem 2 postoupí přímo do kroku 3 2) hodnocení biologických složek se převezme z prvního plánovacího cyklu Pro zpracování v přípravných pracích PDP HSL byla zvolena druhá možnost. Základním předpokladem využitelnosti těchto dat je požadavek Rámcové směrnice o vodách, který zamezuje zhoršování stavu vod. Proto se předpokládá aktuální vyhodnocení biologických složek stejné nebo lepší než v prvním plánovacím cyklu. Tento předpoklad bude v další fázi validován, případné odchylky mohou být způsobeny odlišnou metodikou vyhodnocení. Jako stěžejní ukazatele byly vzaty ryby a makrozoobentos. Pokud byly oba ukazatele vyhovující, což bylo celkem v 28 případech, pak byl vodní útvar označen za přírodní. Tabulka A.5.5a - Vodní útvary s vyhovujícími biologickými ukazateli VÚ HSL_0040 HSL_0150 HSL_0200 Název VÚ Malé Labe od pramene po Kotelský potok včetně Kalenský potok od pramene po ústí do Labe Úpa od pramene po tok Malá Úpa 66

67 VÚ HSL_0210 HSL_0220 HSL_0230 HSL_0240 HSL_0320 HSL_0330 HSL_0450 HSL_0460 HSL_0510 HSL_0520 HSL_0530 HSL_0570 HSL_0610 HSL_0870 HSL_0880 HSL_1020 HSL_1040 HSL_1270 HSL_1710 HSL_1820 HSL_1830 HSL_1870 HSL_1880 HSL_1910 HSL_1970 HSL_1980 HSL_1990 HSL_2070 Název VÚ Malá Úpa od pramene po ústí do toku Úpa Lysečinský potok od pramene po ústí do toku Úpa Úpa od toku Malá Úpa po Zlatý potok včetně Úpa od toku Zlatý potok po tok Ličná Metuje od pramene po tok Vlásenka včetně Metuje od toku Vlásenka po tok Židovka Divoká Orlice od státní hranice po soutok s tokem Červený potok Divoká Orlice od soutoku s tokem Červený potok po vzdutí nádrže Pastviny Zdobnice od pramene po tok Říčka včetně Zdobnice od toku Říčka po ústí do toku Divoká Orlice Divoká Orlice od toku Zdobnice po tok Bělá Kněžná od toku Uhřínovský potok po Javornický potok Divoká Orlice od toku Bělá po soutok s tokem Tichá Orlice Loučná od pramene po tok Desná Desná od pramene po ústí do toku Loučná Novohradka od pramene po tok Krounka Krounka od toku Kamenická voda po ústí do toku Novohradka Klejnárka od pramene po Paběnický potok včetně Milnice od státní hranice po ústí do toku Mumlava Jizera od toku Oleška po tok Kamenice Kamenice od pramene po vzdutí nádrže Josefův Důl Kamenice od toku Jedlová po tok Černá Desná Černá Desná od pramene po vzdutí nádrže Souš Kamenice od toku Černá Desná po ústí do toku Jizera Mohelka od pramene po Bezděčínský potok včetně Mohelka od toku Bezděčínský potok po tok Oharka Oharka od pramene po ústí do toku Mohelka Košátecký potok od pramene po ústí do Labe A.5.6. Posouzení morfologického stavu vodních útvarů Ve třetím kroku bylo provedeno posouzení, zda hydromorfologické změny vodních útvarů jsou natolik významné, že útvar nemůže dosáhnout dobrého ekologického stavu, nebo naopak zda změny jsou nevýznamné a vodní útvar může být zařazen mezi útvary přírodní. Hodnocení probíhá po úsecích vodních útvarů vymezených v souladu s Metodikou, přičemž výsledné hodnocení je určeno jako vážený průměr hodnocení jednotlivých úseků. Jelikož pro hodnocené území nejsou dostupná data z terénního monitoringu, je hodnocení hydromorfologie založeno na hodnocení distančních dat. V maximální možné míře byly využity podklady nashromážděné v rámci zpracování části identifikace významných morfologických úprav vodních útvarů. Jako další podklad nad rámec podkladů stanovených Metodikou byly v mnohých úsecích podél komunikací použity snímky Google Street View. Pro vlastní proces hodnocení byl použit přednastavený sešit aplikace MS Excel, kam se zapisují zjištěné hodnoty, přičemž výsledné hodnocení se automaticky dopočítá. V případě, že více než 60 % délky vodního útvarů vykazuje významné hydromorfologické změny, předpokládá se, že vodní útvar nemůže dosáhnout dobrého ekologického stavu a dále postupuje do posuzování v rámci kroku 4. Ostatní vodní útvary jsou identifikovány jako přírodní a do dalšího posouzení nepostupují. 67

68 V dalším kroku jsou posuzována uznatelná užívání a nápravná. Právě nápravná (resp. stav hydromorfologie po provedení ) mají zásadní vliv na případné překlopení vodního útvaru mezi přírodní. Jelikož posouzení možných nápravných je mnohdy subjektivní, byly v této fázi jako hlavní podklad vzaty listy navrhované v prvním plánovacím cyklu. A.5.7. Předběžné vymezení silně ovlivněných vodních útvarů Po vyhodnocení všech vodních útvarů pomocí Metodiky je možno vyčlenit silně ovlivněné vodní útvary. V DP HSL se nachází celkem 207 vodních útvarů (z toho 10 vodních útvarů kategorie jezero), z nichž 27 je možno označit jako silně ovlivněné. Tabulka A.5.7a - Vodní útvary v kategorii jezero v dílčím povodí Horního a středního Labe VÚ HSL_0185_J HSL_0405_J HSL_0475_J HSL_0735_J HSL_0955_J HSL_0995_J HSL_1295_J HSL_1465_J HSL_1845_J HSL_1895_J Název VÚ Nádrž Les Království na toku Labe Nádrž Rozkoš na tocích Rozkoš a Rovenský potok Nádrž Pastviny I na toku Divoká Orlice Nádrž Hvězda na toku Třebovka Nádrž Hamry na toku Chrudimka Nádrž Seč na toku Chrudimka Nádrž Vrchlice na toku Vrchlice Rybník Žehuňský na toku Cidlina Nádrž Josefův Důl na toku Kamenice Nádrž Souš na toku Černá Desná Tabulka A.5.7b - Silně ovlivněné vodní útvary v dílčím povodí Horního a středního Labe VÚ HSL_0110 HSL_0170 HSL_0310 HSL_0370 HSL_0600 HSL_0660 HSL_1100 HSL_1180 HSL_1320 HSL_1340 HSL_1360 HSL_1390 HSL_1420 HSL_1480 HSL_1520 HSL_1530 HSL_1550 HSL_1560 HSL_1570 HSL_1580 HSL_1590 Název VÚ Pilníkovský potok od pramene po Starobucký potok Borecký potok od pramene po vzdutí nádrže Les Království Labe od hráze nádrže Les Království po tok Metuje Metuje od toku Židovka po tok Střela Brodec od pramene po ústí do toku Divoká Orlice Čermná od pramene po ústí do toku Tichá Orlice Chrudimka od toku Novohradka po ústí do Labe Labe od toku Chrudimka po tok Doubrava Labe od toku Doubrava po tok Polepka (Chotouchovský potok) včetně Labe od toku Polepka (Chotouchovský potok) po tok Cidlina Porák (Velký Porák) od pramene po ústí do toku Cidlina Králický potok od pramene po ústí do toku Cidlina Bašnický potok od pramene po ústí do Bystřice Labe od toku Cidlina po tok Mrlina Štítarský potok od pramene po Smíchovský potok Smíchovský potok od pramene po ústí do toku Štítarský potok Velenický potok od pramene po ústí do toku Mrlina Křinecká Blatnice od pramene po ústí do toku Mrlina Blatnice od pramene po ústí do toku Mrlina Klobuš od pramene po ústí do toku Mrlina Mrlina od toku Štítarský potok po ústí do Labe 68

69 VÚ HSL_1680 HSL_1790 HSL_2020 HSL_2030 HSL_2090 HSL_2390 Název VÚ Labe od toku Mrlina po tok Jizera Popelka od pramene po ústí do toku Oleška Kněžmostka od pramene po ústí do toku Jizera Klenice od pramene po ústí do toku Jizera Labe od toku Jizera po tok Vltava Rozkoš a Rovenský potok od pramene po vzdutí nádrže Rozkoš Souhrnný přehled všech vodních útvarů v dílčím Horního a středního Labe s vyznačením silně ovlivněných vodních útvarů je v tabulce A.5.7c. Grafické znázornění silně ovlivněných útvarů je zobrazeno v mapové příloze. Tabulka A.5.7c - Silně ovlivněné vodní útvary v dílčím povodí Horního a středního Labe (tabulka v příloze) Mapa A.5.7a - Předběžné vymezení silně ovlivněných vodních útvarů A.5.8. Závěrečné shrnutí V rámci předběžného vymezení silně ovlivněných vodních útvarů v dílčím povodí Horního a středního Labe byly dle předepsané Metodiky prověřeny všechny vodní útvary. Z 207 vodních útvarů je možno 37 vodních útvarů považovat za silně ovlivněné, což odpovídá cca 18 %. Toto vymezení HMWB není příliš porovnatelné s prvním plánovacím cyklem z důvodu jiného doporučeného metodického přístupu a novému vymezení hranic vodních útvarů. Až bude k dispozici nové vyhodnocení biologických složek ekologického stavu, je možné provést definitivní vymezení HMWB. V podstatě ale může dojít pouze ke snížení počtu HMWB, protože pokud bude biologie u vymezených HWMB vyhovující, pak se z nich stanou přírodní vodní útvary, pokud by byla nevyhovující, pak se nic nezmění. Podle zveřejněného Časového plánu a u prací budou potřebná data k dispozici po provedení hodnocení stavu vodních útvarů k Konečné určení silně ovlivněných vodních útvarů bude provedeno v etapě návrhu Plánu dílčího povodí Horního a středního Labe. Do nápravných budou moci být zahrnuty i navrhovaná v 2. plánovacím cyklu. Bude hodnoceno, zda je možné pomocí vhodně zvolených odstranit nebo zmírnit významné hydromorfologické změny tak, aby mohlo být dosaženo limitů GES a přitom jejich realizací nebyl znemožněn nebo podstatně omezen některý ze způsobů užívání specifikovaných pro ČR. Testování nápravných bude probíhat souběžně s přípravou ů k dosažení cílů ochrany vod jako složky životního prostředí. Dále bude prověřeno, zda není možné dosáhnout specifikovaných užívání jinými prostředky (náhradními řešeními), které by byly technicky proveditelné, ekonomicky přiměřené a výrazně lepší z hlediska životního prostředí 69

70 A.6. Zhodnocení očekávaných dopadů různých scénářů klimatické změny Změna klimatu představuje jedno z klíčových témat současné světové environmentální politiky. Vědecké poznatky naznačují, že příspěvek člověka ke zvyšování koncentrací skleníkových plynů přispívá k ovlivňování klimatického systému Země. To následovně vede k řadě negativních dopadů na fungování ekosystémů v celosvětovém, regionálním i národním měřítku, které se na národní úrovni projevují zejména ve změněném vodním režimu a jeho kvalitě, a dále v zemědělství a lesním hospodářství. Extrémní projevy počasí, představují rovněž jeden z možných důsledků takových změn. ČR patří mezi státy, které tento globální problém ratifikovaly Kjótským protokolem a zavázaly se na sebe převzít část odpovědnosti za současnou situaci a aktivně přispět k jejímu řešení. Program na zmírnění dopadů změny klimatu v ČR Národní mapuje vlivy probíhající změny klimatu na jednotlivé sektory a vytyčuje strategii státu vedoucí ke zmírňování negativních dopadů, které se na celkové bilanci emisí skleníkových plynů ČR podílejí nejvíce. Vzhledem k tomu, že od roku 2004, kdy byl Národní vytvořen, došlo k vývoji politických jednání v České republice i ve světě (v rámci Evropské unie i při konferencích smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu a jejího Kjótského protokolu), bude v roce 2013 předložena vládě České republiky ke schválení nová Politika ochrany klimatu v České republice. Její součástí bude aktuální strategie ochrany klimatu a návrh, která povedou k efektivnímu snižování emisí skleníkových plynů. A.6.1. Dopady lidské činnosti na stav vod a na chráněné oblasti Pozorované změny v ČR Pro odhad změn v podmínkách ČR byla použita data ze stanice s jednou z nejdelších pozorovacích řad ve střední Evropě - stanice Praha-Klementinum, která provádí měření od roku Pro tento odhad jsme použili pouze její část, tj. období 1901 až Na obr. A.6.1a je uveden průběh průměrných ročních a letních (červen - srpen) teplot vzduchu. Sledovány byly rovněž lineární trendy změn ročních, zimních (prosinec - únor) a letních teplot za období posledních 100 let. C C Obr. A.6.1a - Nejdelší pozorovaná řada ve střední Evropě, stanice Praha-Klementinum (Zdroj: ČHMÚ) A Dopady lidské činnosti na stav vod (dle různých scénářů klimatické změny) Jedním z hlavních indikátorů dopadů klimatické změny na vodní režim jsou změny průtoků ve vodních tocích. Přesné posouzení přímých důsledků klimatické změny na změny vodního režimu velmi úzce souvisí jak se změnami teplot, tak se změnami srážek. Lze očekávat, že průměrné průtoky se v mnoha povodích sníží v rozmezí od % (optimistické scénáře) [O19], což by znamenal již dosti zásadní změnu hydrologického režimu. Obdobné relativní poklesy se projevují u minimálních průtoků a u minim odtoku podzemních vod. Nepříznivě se budou projevovat i změny ročního chodu odtoků. Vyšší teploty v zimních měsících povedou k redukci zásob vody ze sněhu, bude se zvyšovat územní výpar. V období od jara do podzimu, kdy se většina srážek spotřebuje na výpar, budou odtoky převážně klesat a jejich pokles se prodlouží až o jeden či dva měsíce oproti současným podmínkám... 70

71 Obr. A.6.1b - Relativní změny průměrných měsíčních průtoků pozorované mezi periodami a v jednotlivých vodoměrných stanicích na povodí Orlice. Kromě celkové změny ročních průtoků [O19], byly vyhodnoceny i změny ročního chodu. V měsíci leden až březen téměř ve všech stanicích došlo ke zvýšení mediánu průtoků. Měsíce květen a červen se vyznačují poklesovou tendencí ve všech stanicích. Měsíce srpen až říjen zůstávají téměř na stejné úrovni. Sledované změny v ročním chodu průtoků korespondují se změnami ročního chodu srážek. Nárůst průtoků v zimních a jarních měsících, způsobuje odtávání sněhové pokrývky-dřívější nástup jarního tání. Pokles průtoků v pozdním létě může souviset s poklesem vydatnosti základního odtoku v této části roku. Pokles m-denních průtoků je pozorován u všech stanic pro hodnoty Q 240d až Q 364d a činí až 15 %. A Dopady lidské činnosti na stav vod (dle různých scénářů klimatické změny) Simulace srážko-odtokového procesu ukazují, že deště s vyššími intenzitami, které se vyskytují v souvislosti s letními bouřkovými situacemi, budou představovat větší riziko přívalových povodní i v případě nezměněných dlouhodobých srážkových úhrnů. Růst potenciální evapotranspirace je nicméně na velké části našeho území kompenzován růstem srážek. V roční bilanci činí tento nárůst až 10 %. V ročním chodu můžeme konstatovat výraznější nárůst u podzimních srážek (až 20 %, zejména v jižní části ČR). Výjimkou je oblast středních Čech, kde namísto zmiňovaného růstu srážek, dochází k jejich poklesu, na jaře až o 20 % (Obr. A.6.1c). Ve střední části ČR se nacházejí povodí, pro nebude změna srážek schopna kompenzovat zvýšení evapotranspirace, takže hydrologická bilance je v těchto oblastech dlouhodobě pasivní. Výsledky, týkající se změn srážek, jsou málo průkazné. Příčiny lze hledat mj. v neuspokojivém stavu výchozího srážkového materiálu (krátké a nehomogenní řady, chyby při měření), ve značně větší časové a prostorové proměnlivosti srážek a při chybějících informacích o změně cirkulačních podmínek v jejich ne zcela jednoznačné vazbě na teplotu vzduchu, od níž se studované charakteristiky odvozovaly. 71

72 Obr. A.6.1c - Pozorované změny mezi obdobími, a , převzato z [O14] V hodnotícím dokumentu [O14] výzkumných a odborných organizací, který počítá s průměrnými změnami meteorologických prvků (teploty, srážkových úhrnů) na ploše konkrétních povodí podle vybraných klimatických scénářů nejlépe hodnocených klimatických modelů (MIROC3_2_M; MPI_ECHAM5; UKMO_HADCM3; ALADIN- CLIMATE/CZ) a také ansámblu osmi nejúspěšnějších hodnocení GCM modelů. Dopady na hydrologický režim byl modelován na základě hydrologického bilančního modelu BILAN. Metodika tvorby scénářů v měsíčním kroku je podrobně popsána v literatuře. A Dopady na chráněné oblasti A Území vyhrazená pro odběr vody pro lidskou spotřebu Pro území vyhrazená pro odběr povrchové vody pro lidskou spotřebu, stanovuje požadavky na jakost odebírané vody směrnice Rady 75/440/EHS o požadované jakosti povrchové vody určené pro odběr pitné vody. Česká transpozice vyhl. č. 428/2001 Sb. (příl. č. 13), předepisuje i limity pro podzemní vody. Negativní účinky dopadu klimatické změny jsou přímo relevantní se změnou srážek a výparu vodních zdrojů. Podrobnější odhady jednotlivých druhů zdrojů surové vody je popsáno k kap. 2. i s návrhem adaptačních. Obecně se musí počítat i se zhoršením kvality, tzn. zhoršení upravitelnosti pitné vody v budoucích letech. A Rekreační oblasti Vymezené koupací oblasti a koupaliště ve volné přírodě. Ukazatele a limity specifikuje příloha 1,2 prováděcí vyhlášky č. 238/2011 Sb., k zákonu č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, kterou se stanoví hygienické požadavky na koupaliště, sauny adl. Ukazatele koliformní bakterie, termotolerantní bakterie, enterokoky a sinice. Podobně jako vodárenské odběry budou ohroženy i rekreační oblasti, které se mohou potýkat s nedostatkem jak množství vod tak nutné kvality vody ke koupání která se bude vlivem rostoucích teplot zhoršovat. Možnosti využití vod ke koupání bude muset i vzít úvahu zabezpečení dostatečného objemu vod k vodárenskému využití, které má vyšší společenskou důležitost. A Oblasti citlivé na živiny (zranitelné oblasti) Území, kde povrchové a podzemní vody jsou využívané nebo jsou určeny jako zdroje pitné vody (s koncentrací dusičnanů větší jak 50 mg/l nebo povrchové vody, u nichž může dojít k nežádoucímu zhoršení jakosti vody. Znečištění vod a další nárůst hydrologicky suchých období zhorší i bilance živin v těchto zranitelných oblastech. Plošná na eliminaci dusíku a zpřísnění přístupů vodoprávních úřadů vůči znečišťovatelům budou nevyhnutelná. Adaptace a možné řešení záložních vodních zdrojů je popsáno v další kapitole. A Oblasti pro ochranu stanovišť a druhů Vazba na vody v oblastech vymezených jako ptačí oblasti, evropsky významné lokality a maloplošná zvláště chráněná území. Růst teplot, změny mikroklimatu pro rostliny a živočichy způsobí možné vysychání těchto území 72

73 zejména mokřadních a jiných polomokrých ekosystémů. Ze sledování změn rozšíření rostlin v reakci na zásadní klimatické změny v minulosti vyplívá, že rostliny reagují převážně migrací a nikoliv genetickou adaptací. Možná adaptační jsou plošná a liniová. Organizační (podpora plošné rozmanitosti v rámci komplexních pozemkových úprav, podpora zalesnění a zatravnění, omezení širokořádkových plodin), agrotechnická (osevní postupy podporující infiltraci atp.), biotechnická (průlehy, zasakovací pásy atd.); a dále na tocích a v nivě - revitalizace toků (úpravy řečišť zpomalující odtok vody), uvolnění nivy pro rozlivy. A.6.2. Vodní zdroje a zajištění vodohospodářských služeb Změna klimatu může ovlivnit stav vodních zdrojů z hlediska kvantity i kvality. Základními proměnnými jsou např. intenzita i četnost výskytu povodní a záplav, období sucha, dostupnost vody, její spotřeba a kvalita. A Vliv klimatických podmínek na režim vodních zdrojů - Atmosférické srážky Srážkový úhrn je zvlášť významný pro tvorbu a doplňování zásob půdní a podzemní vody [O20] a následného odtoku do vod povrchových. Záleží však přitom i na propustnosti horninového prostředí a zejména pokryvné půdní vrstvy a stupni jejího nasycení vodou. Na rozdíl od dešťových srážek zůstávají sněhové srážky po určitou dobu ve sněhové pokrývce a nezúčastňují se oběhu vody. Doplňování zásob povrchových a podzemních vod se v případě dalšího trvání sněhové pokrývky přerušuje a jejich zásoby se postupně zmenšují, což se projevuje poklesem hladin, vydatností pramenů i využitelného množství podzemních a povrchových vod. - Výpar Výpar je jedním z nejdůležitějších článků oběhu vody v přírodě. Projevuje se jako úbytek z celkového množství vody spadlé ve srážkách. Jeho vliv je tedy z hlediska výparu z hladiny tekoucích a stojatých povrchových vod, stejně tak k infiltraci srážkových vod do půdy a tím i doplňování zásob podzemních vod záporný. Na velikost výparu má vliv především teplota povrchu, z něhož se voda vypařuje, dále teplota a vlhkost vzduchu, vítr, barometrický tlak, sluneční záření a atmosférické srážky, neboť proces vypařování závisí i na dostatku vody. Množství vypařené vody je přímo úměrné rozdílu napětí vodních par při povrchu a v ovzduší. - Teplota a vlhkost vzduchu Vzduch se ohřívá převážně předáváním tepla od zemského povrchu a podstatně méně přímo pohlcováním slunečního záření v ovzduší. Přenos tepla od ohřátého zemského povrchu, tj. půdy, rostlinného krytu, hladiny vody a dalších předmětů, se děje turbulencí, konvekcí i radiací. Obsah vodních par v ovzduší určuje vlhkost vzduchu. Množství vodních par v ovzduší je závislé na teplotě vzduchu, neboť čím je vzduch teplejší, tím má větší schopnost přijímat vodní páry až do stavu nasycení. Teplota a vlhkost vzduchu, popřípadě i jeho tlak a vítr, náleží k těm klimatickým prvkům, které mají vliv na změny zásob povrchových a podzemních vod vesměs nepřímo tím, že působí na výpar. - Teplota a vody v nádržích V posledním období dochází bohužel ke zhoršování jakosti i velmi kvalitních zdrojů. Přívalové deště působí epizodní látkové transporty, včetně splachů organického zatížení i živin z lesních povodí. Souběžně zaznamenávaný vzestup teplot (viz. obr. A.6.2a) i světelného záření navozuje vhodné podmínky pro vyšší primární produkci s nežádoucím rozvojem řas a sinic. Fenoménem tohoto typu je však vlastní prakticky všem nádržím pod správou Povodí Labe. Dobře je to patrné i při klasifikaci pomocí dní, kdy hladinová teplota v nádrži neklesne pod 12 C (viz. obr. A.6.2b). Průběh lze proložit polynomickým trendem, který signalizuje prodloužení tohoto období v průběhu pozorování 32 let přibližně o jeden měsíc [O17][O3]. Sestavení efektivního a realizovatelného ochranného scénáře, zejména u velkých povrchových zdrojů není vůbec snadný úkol. Striktní, do mnoha sfér zasahující ochranný režim se obvykle střetává s nepochopením veřejnosti. Prosazování omezení by měla vycházet z dobře popsaných lokálních specifik, opírat se o monitoring a znalost všech podstatných faktorů, které utvářejí vodárensky ceněný vodní zdroj [O18]. 73

74 Obr. A.6.2a - Trend růstu teploty vody VD Rozkoš letních a přechodových měsíců. Obr. A.6.2b - Počet dní ve kterých je hladinová teplota vyšší nebo rovna dvanácti stupňům Celsia A Možnosti adaptace na změnu klimatu ve vodním hospodářství Klimatická změna může způsobit nebo zvětšit potíže zejména v obou extrémech hydrologického režimu, v obdobích hydrologického sucha i při výskytu povodní. Oba extrémy mohou poškozovat ekosystémy v plošném měřítku krajiny, zejména však ekosystémy přímo spojené s vodními toky. Podstatné je, že výskyt období s nedostatkem vody je podle dosud provedených výzkumů očekáván s větší pravděpodobností, než zvětšení intenzity a četnosti přívalových srážek, které jsou příčinou povodní. Na evropské úrovni byla vypracována řada více či méně podrobných katalogizací možných adaptačních. Nicméně ne všechna z možných adaptačních jsou vhodná a aplikovatelná na území České republiky. V rámci projektu byl proto vypracován přehled zásadních adaptačních, jež je možno uvažovat pro naše podmínky. Podrobně jsou tato rozvedena a shrnuta v závěrečné zprávě o řešení projektu [O21]. V rámci projektu byla pozornost věnována zejména následujícím negativním jevům: - dopady na průtoky - možný pokles průměrných a minimálních průtoků, případně úplné vyschnutí toku, zvýšení maximálních průtoků; 74

75 - dopady v krajině - zvýšení přímého odtoku, vodní a větrné eroze, zhoršení mikroklimatu a ohrožení stávajících ekosystémů; - ohrožení odběrů vody; a - zhoršení kvality vody. Z možných adaptačních lze uvažovat zejména: - v krajině - organizační (podpora plošné rozmanitosti v rámci komplexních pozemkových úprav, podpora zalesnění a zatravnění, omezení plodin, pod nimiž se vytváří nepropustná krusta, např. kukuřice), agrotechnická (osevní postupy podporující infiltraci atp.), biotechnická (průlehy, zasakovací pásy atd.); - na tocích a v nivě - revitalizace toků (úpravy řečišť zpomalující odtok vody a zlepšující komunikaci s přípovrchovou zvodní), uvolnění nivy pro rozlivy; - v urbanizovaných územích - zvýšení infiltrace dešťové vody (retenční a vsakovací objekty), jímání a využívání srážkových vod; - obnova starých či zřízení nových vodních nádrží; - zefektivnění hospodaření s vodními zdroji - převody vody mezi povodími a vodárenskými soustavami, zpětné převody vody uvnitř povodí, dočasné využití statických zásob podzemní vody, umělé infiltrace, vícenásobné využití vody, zhodnocení a přerozdělení kapacit vodních zdrojů; - zmenšení spotřeby vody - minimalizace ztrát ve vodárenských soustavách, racionalizace stanovení minimálních průtoků, stanovení priorit pro kritické situace nedostatku vody; a - dokonalejší čištění odpadních vod. Obr. A.6.2c - Zjednodušené shrnutí dopadů změn klimatu a možných adaptačních včetně rámcového vyhodnocení účinnosti a omezujících faktorů. Velký potenciál z hlediska vedoucích ke zmírnění dopadů hydrologického sucha mají zejména vodohospodářská různých typů a to jak již známá a využívaná (využití vodních nádrží, převodů vody), tak, jejichž efekt je sice slibný, nicméně doposud nebyl komplexně kvantifikován (recyklace průtoků, řízené vícenásobné využití vody). Z hlediska snížení odtoku z urbanizovaných území 75