Internetová telefonie (VoIP) a protokol SIP. Ivan Pravda

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Internetová telefonie (VoIP) a protokol SIP. Ivan Pravda"

Transkript

1 Internetová telefonie (VoIP) a protokol SIP Ivan Pravda

2 Autor: Ivan Pravda Název díla: Internetová telefonie (VoIP) a protokol SIP Zpracoval(a): České vysoké učení technické v Praze Fakulta elektrotechnická Kontaktní adresa: Technická 2, Praha 6 Inovace předmětů a studijních materiálů pro e-learningovou výuku v prezenční a kombinované formě studia Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

3 VYSVĚTLIVKY Definice Zajímavost Poznámka Příklad Shrnutí Výhody Nevýhody

4 ANOTACE Zkratkou VoIP (Voice over Internet Protocol) je v současnosti označován mechanismus přenosu hlasu prostřednictvím datových sítí založených na protokolu IP (Internet Protocol). Pojmy internetová telefonie nebo IP telefonie jsou pak dalšími synonymy pro VoIP. V následujícím textu se budeme podrobněji zabývat možnostmi přenosu hlasu v datových sítích. Nejprve si ukážeme, jak lze převést originální spojitý (analogový) hlasový signál do jeho nové digitální podoby. Následně si v krátkosti vysvětlíme protokolový model používaný pro obecný přenos dat zejména v počítačových sítích (TCP/IP model). V poslední části se budeme podrobněji zabývat řídícími protokoly (tj. signalizací) a transportními protokoly ve VoIP. Podrobněji se zaměříme na nejpoužívanější protokol SIP. Na závěr zmíníme překážky a problémy, kterým přenos hlasu v datových sítích v současnosti čelí a jaká jsou jejich možná řešení. CÍLE Cílem modulu je seznámit čtenáře se základními principy digitalizace hlasu a možnostmi jeho následného přenosu pomocí vhodných protokolů v rámci IP sítí. Dalším důležitým cílem je upozornit na možné překážky a problémy, které se mohou během vlastního přenosu objevit, a které se v současné době také řeší. LITERATURA [1] MILLER, Mark A.: Voice over IP Technologies Building the Converged Network : M&T Books, pages. ISBN [2] MINOLI, D.; MINOLI, E.: Delivering Voice over IP Networks (Second Edition) : Wiley Publishing, Inc., pages. ISBN [3] IBE, Oliver C.: Converged Network Architectures Delivering Voice and Data over IP, ATM, and Frame Relay : Wiley Publishing, Inc., pages. ISBN [4] PUŽMANOVÁ, R.: Hlasové služby v IP sítích, URL: [5] BEZPALEC, P.: Kvalita služeb datových sítí z hlediska VoIP, Teorie a praxe IP telefonie, 2006

5 Obsah 1 Internetová telefonie (VoIP) a protokol SIP Úvod do problematiky Zpracování hovorového signálu a hodnocení jeho kvality Proces digitalizace Proces komprese Kodeky pro VoIP Další typy kodeků Hodnocení poslechové kvality Protokolový model a jeho uplatnění v sítích VoIP Úvod Popis vrstev modelu TCP/IP (1/3) Popis vrstev modelu TCP/IP (2/3) Popis vrstev modelu TCP/IP (3/3) Přenosové a řídicí protokoly pro VoIP Přenosové protokoly (1/2) Přenosové protokoly (2/2) Řídicí protokoly Protokol SIP Úvod SIP adresace Architektura SIP Zprávy protokolu SIP Nevýhody a problémy VoIP Problematika ztrát a zpoždění Problematika omezeného počtu IP adres Problematika řešení průchodu překladačem NAT Problematika přenosu faxů Závěrečný test... 39

6 1 Internetová telefonie (VoIP) a protokol SIP 1.1 Úvod do problematiky Zkratkou VoIP (Voice over Internet Protocol) je v současnosti označován mechanismus přenosu hlasu prostřednictvím datových sítí založených na protokolu IP (Internet Protocol). Pojmy internetová telefonie nebo IP telefonie jsou pak dalšími označeními pro VoIP. Rita Pužmanová ve svém článku "Hlasové služby v IP sítích" upřesňuje tyto termíny. Cituji: "IP telefonie (kam VoIP patří) obecně označuje poskytování telefonních služeb přes IP síť, zatímco internetová telefonie má užší význam, kde se přenos hlasu realizuje přímo přes veřejný internet." Hlavní motivací pro přenos hlasu v datových sítích byla kromě zvídavosti také zjevná snaha sloučit dvě původně odlišné telekomunikační sítě (telefonní a datovou) do jedné síťové infrastruktury. Z důvodu efektivnějšího využití přenosových cest byla za společné prostředí zvolena datová (počítačová) síť. Integrace telefonní a datové sítě V následujícím textu se tedy budeme dále zabývat možnostmi přenosu hlasu v datových (počítačových) sítích. Nejprve si ukážeme, jak lze převést originální spojitý (analogový) hlasový signál do jeho nové digitální podoby. Následně si vysvětlíme protokolový model používaný pro obecný přenos dat zejména v počítačových sítích (TCP/IP model). V poslední části se budeme podrobněji zabývat řídícími protokoly (tj. signalizací) a transportními protokoly

7 ve VoIP. Podrobněji se zaměříme na nejpoužívanější protokol SIP (Session Initiation Protocol). Na závěr zmíníme překážky a problémy, kterým přenos hlasu v datových sítích v současnosti čelí a jaká jsou jejich možná řešení. 7

8 2 Zpracování hovorového signálu a hodnocení jeho kvality 2.1 Proces digitalizace Lidský vokální trakt vytváří svým funkčním uspořádáním zvukové vlny ve formě lidského hlasu. Zvukové vlny jsou následně pomocí mikrofonu převedeny na prvotní elektrický signál. Ten je z hlediska fyzikální formy analogový, tj. spojitý v čase i amplitudě (tzn. nabývající nekonečné množiny hodnot). Aby bylo možné přenášet prvotní elektrický signál prostřednictvím digitální sítě, je potřeba jej zpracovat a převést do digitální podoby. V prvním kroku odebíráme v pravidelných intervalech tzv. vzorky signálu a provádíme tak operaci vzorkování (anglicky "Sampling"). Touto operací transformujeme prvotní elektrický signál na signál nespojitý v čase. Hodnoty amplitudy signálu jsou však stále spojité a mohou tak nabývat libovolných hodnot. Následně rozdělíme množinu dosažených hodnot amplitud na omezený, resp. přesně definovaný počet intervalů. Každému intervalu přiřadíme jednu konkrétní hodnotu, tzv. kvantizační úroveň. Všem hodnotám amplitudy, které spadají do určitého intervalu, je přiřazena právě tato jednoznačná kvantizační úroveň. Tento proces se z hlediska digitalizace hlasu označuje jako kvantování. Nyní máme k dispozici diskrétní signál, a to jak v čase, tak i v amplitudě. V posledním kroku jsou jednotlivé kvantizační úrovně vyjádřeny pomocí unikátního kódu. Proces digitalizace hovorového signálu tak ukončuje operace kódování. Nyní máme k dispozici digitální signál. Pro vlastní kódování se nejčastěji používá posloupnost dvojkových číslic. Čím delší je tato posloupnost, tím vyššího dosahujeme rozlišení (anglicky "Bit Resolution"), a tím je vyšší i kvalita výstupního digitálního signálu. 8

9 Převod analogového signálu na signál digitální 9

10 2.2 Proces komprese Komprese digitálního audio signálu, zjednodušeně také někdy označovaná pojmem kódování (z anglického "Speech Coding"), má především za úkol snížit počet bitů přenášeného hlasového signálu, tzn. odstranit nadbytečnou (redundantní) informační zátěž. Procesem komprese tedy ve výsledku dosáhneme datového toku vyžadujícího mnohdy výrazně nižší přenosovou režii než původní nekomprimovaný digitální audio signál. Tohoto lze následně využít pro případy, kdy máme k dispozici pomalé připojení resp. lze tímto způsobem např. efektivněji využít dostupné přenosové cesty současným přenosem více datových toků najednou. Komprese a následná dekomprese je realizována tzv. kódovacími a dekódovacími algoritmy, zkráceně kodeky. Tyto algoritmy jsou implementovány v softwaru koncových zařízení nebo bran ve VoIP síti. Kodeky lze rozdělit do dvou kategorií. První kategorií jsou bezeztrátové kodeky. Běžně dosahují úspory přibližně poloviny informačního obsahu a zachovávají veškerou informační hodnotu původního audio signálu. Příkladem mohou být kodeky Dolby TrueHD nebo Free Lossless Audio Codec. Ve VoIP se však mnohem častěji využívají ztrátové kodeky, které nabízí daleko větší úsporu. Kódovaný datový tok dosahuje až 5% objemu datového toku původního. Ztrátové kodeky především využívají nedokonalostí lidského sluchu, mezi které patří např.: omezený frekvenční rozsah (přibližně 16 Hz až 16 khz (teoreticky až 20 khz)) omezená dynamika sluchu, tj. omezená citlivost na změny tlaku vzduchu snížená schopnost vnímání zvuku za přítomnosti jiného zvuku, tzv. maskování omezená lokalizace nízkých a vysokých frekvencí (využití u vícekanálových zvuků) Veškerá tato nadbytečná informační zátěž tak může být ze signálu odstraněna, aniž by uživatelé pocítili nějaké omezení. Na obrázku níže je uveden příklad maskování, kdy ucho vnímá dva zdroje zvuku podobné hlasitosti, jejichž spektra se překrývají. Ucho přestává tyto zvuky rozlišovat a dochází k maskování slabšího signálu signálem silnějším. 10

11 Příklad maskování 11

12 2.3 Kodeky pro VoIP Mezi nejrozšířenější kodeky ve VoIP sítích patří kodeky definované mezinárodní telekomunikační unií v rámci doporučení řady G.7xx, dále pak kodeky specifikované ETSI a 3GPP (3rd Generation Partnership Project) kodeky pro mobilní sítě, kodeky vyvíjené soukromými organizacemi ilbc (internet Low Bitrate Codec) a kodeky s otevřeným kódem SPEEX. Většina výše uvedených kodeků přenáší pouze základní hovorové pásmo (300 Hz až Hz). Některé nové tzv. širokopásmové kodeky již pracují se šířkou pásma 8 až 16 khz a přenáší tak audio signál ve vyšší kvalitě než původní úzkopásmové kodeky. I přes vysokou kompresi digitalizovaného hovorového signálu nastává ve VoIP sítích značná neefektivita. Ta souvisí především s množstvím doplňkových záhlaví, která se přidávají na nejnižších vrstvách protokolového modelu. Tímto procesem tak dochází k výraznému navýšení požadované přenosové kapacity i na dvoj- až trojnásobek kapacity původního komprimovaného hovorového signálu (například hlas komprimovaný kodekem ITU-T G s nominální přenosovou rychlostí 5,6 kbit/s potřebuje pro vlastní přenos kapacitu 18 kbit/s). Kodek ITU-T G.711 Kodek hojně využívaný v současných pevných i mobilních telekomunikačních. Kodek vzorkuje analogový signál s frekvencí 8 khz a původních 13 bitů na vzorek je pomocí nelineární komprese (na americkém kontinentě a v Japonsku (µlaw), v Evropě a ostatních částech světa (A-law)) převedeno na 8 bitů sítích. Výsledný datový tok má nominální přenosovou rychlost 64 kbit/s a v případě VoIP sítí poskytuje vysokou kvalitu hovoru s hodnotou MOS přibližně 4,1. Také náročnost zpracování se pohybuje hluboko pod 1 MIPS (Milion Instructions Per Second). Kodek G Tento kodek poskytuje jednu z nejlepších kompresí vůbec. Komprimuje intervaly hlasového signálu o délce 30 ms s vzorkovací frekvenci 8 khz. Využívá dvou druhů kódování MP-MLQ (MultiPulse Maximum Likelihood Quantization) datový tok 6,3 kbit/s (hodnota MOS je 3,9) a ACELP (Algebraic Code Excited Linear Prediction) datový tok 5,3 kbit/s (hodnota MOS je 3,65). Výpočetní náročnost zpracování je v případě kodeku G až 25 MIPS. Kódovací algoritmus G je chráněn patenty. Pro jeho využívání tedy potřebuje provozovatel VoIP sítě licenci. 12

13 Kodek G.729 Kodek G.729 zpracovává úseky hovorového signálu o délce 10 ms vzorkované s frekvencí 8 khz. Využitím algoritmu CS-ACELP (Conjugate Structure- ACELP) dosahuje výsledný datový tok rychlosti 8 kbit/s (případně 6,4 a 11,8 kbit/s) a hodnota MOS je rovna Náročnost zpracování se pohybuje mezi 20 až 25 MIPS. Kodek je taktéž zatížen licenčními poplatky. Kodek G.729a Tento kodek je upravenou verzí kodeku G.729 snižující nároky na výpočet algoritmu (cca 10 MIPS). Nižší náročnost se však projevuje v nižší kvalitě přeneseného hlasu (MOS 3.7). Kodek je možné opět využívat pouze po zaplacení licenčního poplatku. 13

14 2.4 Další typy kodeků Kodeky pro mobilní sítě - GSM kodek GSM kodek pochází z mobilních sítí 2. generace a existuje hned několik jeho verzí. Prvním je GSM kodek FR (Full Rate) využívající algoritmu RTP-LPE (Realtime Transport Protocol Loss Period Error). Dalším je kodek GSM HR (Half Rate) se sníženou přenosovou rychlostí na polovinu a algoritmem CELP- VSELP (Code Excited Linear Prediction-Vector Sum Excited Linear Prediction). Následuje asi nejpoužívanější kodek GSM EFR (Enhanced Full Rate) s nejlepší kvalitou založený na algoritmu ACELP. V následující tabulce je přehled hodnot přenosových rychlostí a parametru MOS jednotlivých GSM kodeků (hodnoty parametru MOS jsou orientační): GSM kodeky hodnoty parametru MOS a nominální přenosové rychlosti GSM kodek Přenosová rychlost Parametr MOS GSM HR 5,6 kbit/s 3,5 GSM FR 13 kbit/s 3,7 GSM EFR 12,2 kbit/s 4,5 Kodek ilbc Kodek ilbc byl vyvinut firmou Global IP Sound. Kóduje úseky hovorového signálu o délce 30 ms a výsledný datový tok je 13,33 kbit/s. Použitý algoritmus BI-LPC (Block Independent Linear Predictive Coding) umožňuje podle aktuálních podmínek (ztráty, zpoždění v síti) měnit parametry (kvalitu, přenosovou rychlost) kódování. Kodek SPEEX V závislosti na kapacitě přenosového kanálu nabízí Speex kodek zpracování audio signálu ve třech šířkách pásma - 4, 8 a 16 khz. Tomu odpovídá také proměný datový tok s rychlostmi od 2 do 44 kbit/s. Speex využívá algoritmu CELP spolu s mechanismy pro úsporu přenosové kapacity jako je detekce ticha (VAD). 14

15 2.5 Hodnocení poslechové kvality Pro číselné vyjádření kvality zpracování hovorového signálu a hovorových vzorků přenesených použitím určitého typu kodeku se velmi často využívají stupnice MOS (Mean Opinion Score). Kvalitu kódování a následného přenosu hovorového signálu lze však stanovit a následně porovnat pouze na základě výsledků uskutečněných měření. V současné době existují dvě kategorie měření definovaných v rámci doporučení ITU (International Telecommunication Union): Subjektivní měření o založena na statistickém ohodnocení jednotlivých zpracovaných a přenesených vzorků hovorového signálu pomocí dostatečně velké skupiny osob (dle doporučení ITU-T P.82) o výsledkem je parametr MOS-LQS (Mean Opinion Score Listening Quality Subjective) udávající skutečnou hodnotu kvality Objektivní měření o realizována na základě matematických modelů (tzn. statisticky), které modelují lidský sluchový a vokální trakt o přesnost je závislá na kvalitě matematického modelu o dvě podkategorie - intrusivní měření (porovnání referenčního a degradovaného vzorku) a neintrusivní měření (založena na kontrole a sledování sítí) o výsledkem je parametr MOS-LQO (Mean Opinion Score Listening Quality Objective) udávající odhadovanou hodnotu kvality Parametr MOS je standardizován v rámci doporučení mezinárodní telekomunikační unie ITU-T P.800. Využívá stupnici hodnocení od 1 (nejhorší kvalita) do 5 (nejvyšší kvalita). Výše zmíněné subjektivní i objektivní metody však neberou příliš v úvahu především vlivy zpoždění a nemohou být tedy uspokojivě použity pro stanovení hovorové kvality mezi koncovými systémy. Komplexním nástrojem, který může být použit pro stanovení kvality hovoru s efektivním zohledněním vlivu zpoždění, je tzv. E-model (z anglického Ear = ucho ), vyvinutý expertní skupinou při ETSI (European Telecommunications Standards Institute) v letech a popsaný v technické zprávě ETR-250. E-model přiřazuje koeficient každému dílčímu faktoru, který má vliv na kvalitu přenosu hovoru. Výsledný R-faktor (anglicky Rating) je pak definován jako prostý součet těchto koeficientů a nabývá hodnot v rozsahu od 0 do 100. Zohledňuje vliv šumu, hlasitosti, kvantizačního zkreslení, způsobu kódování, ozvěny a zpoždění a stanovuje se pro celý přenosový řetězec mezi akustickými 15

16 rozhraními telefonní sítě. E-model je standardizován v rámci doporučení ITU-T G

17 3 Protokolový model a jeho uplatnění v sítích VoIP 3.1 Úvod Výstupem kodeku je digitalizovaný hovorový signál v podobě obecného bitového toku. Ten je potřeba přenést v obecné datové síti od volajícího k volanému. Aby však bylo možné takto rozsáhlý úkol vyřešit, je nutné jej rozdělit na dílčí části, které jsou řešeny odděleně. K popisu jednotlivých částí se používá tzv. protokolový model. V případě sítí VoIP se používá již ověřený model TCP/IP (Transmission Control Protocol/Internet Protocol). Model TCP/IP popisuje strukturu datové sítě, která je založena na principu paketového přenosu. Jméno modelu je odvozené od původně nejvýznamnějších protokolů TCP a IP. Nynější protokolový model obsahuje ještě množství dalších doplňkových protokolů. Protokol je jednoznačně definovaný soubor pravidel, dle kterých obecně probíhá vlastní výměna dat, resp. protokol tedy definuje pravidla řídící syntaxi, sémantiku a synchronizaci vzájemné komunikace. Na vlastním spojení v síti VoIP se podílí více protokolů, které jsou uspořádány do vrstev v rámci protokolového modelu. Každý protokol pak obstarává určitou funkci, a tím poskytuje služby nejbližší nadřazené vrstvě a využívá služeb nejbližší podřízené vrstvy. V případě, že je stejný model uplatněn na obou stranách spojení, pak spolu vždy vzájemně komunikují protokoly odpovídající vrstvy. Na následujícím obrázku je uveden architektura TCP/IP modelu používaného v sítích VoIP. 17

18 Model TCP/IP 18

19 3.2 Popis vrstev modelu TCP/IP (1/3) Vrstva síťového rozhraní Vrstva síťového rozhraní (Network Interface Layer) je v rámci modelu TCP/IP vrstvou nejnižší a bývá velmi často ještě rozdělena na dvě dílčí vrstvy fyzická vrstva (Physical Layer) a spojová vrstva (Data Link Layer). Obecně má tato vrstva na starosti především interpretaci signálů na přenosovém médiu (optické sítě, bezdrátové sítě, metalické sítě) a sdílení přenosového média mezi více zařízeními. Model TCP/IP je záměrně navržen tak, aby byla možná spolupráce co největšího počtu různých typů sítí, resp. široká možnost implementace různých přenosových technologií. Proto není tato vrstva v rámci modelu TCP/IP striktně specifikována a je do jisté míry závislá na konkrétní použité přenosové technologii (např. Ethernet, ATM (Asynchronous Transfer Mode), WiFi, xdsl (Digital Subscriber Line), SDH (Synchronous Digital Hierarchy), ). Tato vrstva je realizována na úrovni hardwarových prvků a zařízení. Síťová vrstva Síťová vrstva (Network Layer) má za úkol především směrování dat v síti od zdroje k cíli a to nezávisle na použité přenosové technologii. Při návrhu síťového protokolu v rámci modelu TCP/IP se především kladl důraz na rychlost přenosu na úkor zajištění spolehlivého přenosu. Spolehlivost tak byla ponechána na navazujících vyšších vrstvách. Funkcionalitu síťové vrstvy má na starosti především protokol IP zajišťující distribuci informací mezi vyššími vrstvami. Dále pak protokoly zajišťující vlastní směrování dat (OSPF (Open Shortest Path First), RIP (Routing Information Protocol)), dohled v síti (ICMP (Internet Control Message Protocol)) a řada dalších. IP protokol Hlavní funkcí protokolu IP je přenos informace mezi zdrojem a cílem. Data z vyšších vrstev jsou rozdělena do paketů a ty jsou bez nutnosti navazování spojení odeslány přímo do sítě. Na základě směrovacích tabulek definovaných v jednotlivých uzlech sítě jsou směrována k cíli. Pokud dojde při přenosu ke ztrátě (např. v důsledku přetížení v síti), je úkolem protokolů vyšších vrstev zajistit adekvátní opravu. Protokol je implementován ve všech prvcích TCP/IP sítě. Protokol IP se dnes používá ve dvou verzích. První verzí specifikovanou již v roce 1981 organizací IETF (Internet Engineering Task Force) je protokol IP verze 4 (IPv4). Je popsán v RFC (Request For Comment) 791 a jeho hlavním znakem je adresový prostor 2 32 čísel. Tato vlastnost se již v minulosti projevila jako 19

20 nedostačující, a proto byl dodatečně vytvořen protokol IP verze 6 (IPv6), který mimo další vylepšení poskytuje výrazně zvětšený adresový prostor adres. Záhlaví protokolů IPv4 a IPv6 20

21 3.3 Popis vrstev modelu TCP/IP (2/3) Transportní vrstva Transportní vrstva (Transportation Layer) bezprostředně navazuje na rychlou, ale nespolehlivou síťovou vrstvu. Zajišťuje tak funkce související především se zajištěním spolehlivosti přenosu. Míra spolehlivosti je závislá na použitém protokolu transportní vrstvy. Transportní protokoly jsou na rozdíl od síťových protokolů implementovány pouze v koncových zařízeních a nikoliv v jednotlivých uzlech sítě. Data přenášená mezi dvěma koncovými zařízeními (např. mezi webovým prohlížečem a serverem) jsou nejprve přijata z vyšší vrstvy, následně rozdělena na menší celky a uložena do paketů. Další funkce (např. řazení paketů, kontrola chybovosti, řízení objemu přenášených dat, apod.) pak závisí na konkrétním použitém protokolu transportní vrstvy. Nejpoužívanějšími protokoly transportní vrstvy jsou protokol TCP (Transmission Control Protocol) a protokol UDP (User Datagram Protocol). Protokol TCP Protokol TCP zajišťuje spolehlivý přenos dat. Veškerá data poslaná pomocí protokolu TCP budou doručena ke svému cíli a to ve správném pořadí a bez chyb. Protokol TCP vytváří taková spojení, do kterých mohou aplikace vyšších vrstev postupně vkládat svá data a ta jsou na druhé straně spojení odebírána partnerskou aplikací. Samotný protokol TCP tedy řeší případy, kdy může dojít ke ztrátě dat na některé z nižších vrstev (síťové nebo fyzické). Pokud neobdrží potvrzení od příjemce o správném doručení dat, zahájí jejich opakované odeslání. Také pořadí doručených paketů se může lišit od původního. Tuto skutečnost je řešena dočasným uchováváním doručených paketů a jejich následným zpracováním po větších celcích. Protokol TCP je vhodný transportní protokol pro aplikace citlivé na ztrátu dat (např. pro přenos souborů, ů nebo webových stránek). Protokol UDP Protokol UDP je jednodušší variantou protokolu TCP. Protokol již nezaručuje spolehlivé doručení přenášených dat ani jejich správné pořadí. Jediné co zajišťuje, je rozlišování mezi jednotlivými odesílateli a příjemci a rozdělení dat přijímaných z nadřazených vyšších vrstev. Protokol UDP má velmi jednoduchou strukturu záhlaví. Jednoduchost protokolu UDP tak umožňuje velmi efektivní přenos se zachováním rychlosti přenosu síťové vrstvy. Protokol UDP je tedy velmi často využíván jako transportní protokol především u aplikací vyžadujících přenos v reálném čase s minimálním časovým 21

22 zpožděním. Např. přenos hlasu a videa v sítích VoIP je velmi citlivý na zpoždění, a proto jejich přenos probíhá převážně prostřednictvím protokolu UDP. Záhlaví protokolů TCP a UDP 22

23 3.4 Popis vrstev modelu TCP/IP (3/3) Aplikační vrstva Na úrovni aplikační vrstvy pracují tzv. aplikační procesy (např. běžící programy), které poskytují přímé služby uživatelům prostřednictvím standardizovaných rozhraní nebo také služby ostatním aplikačním procesům běžícím na stejné úrovni. Stěžejní funkcí aplikační vrstvy je především umožnit a zprostředkovat spolupráci mezi dílčími procesy běžícími na vzdálených systémech. Protokoly aplikační vrstvy využívané v sítích VoIP dělíme na dvě základní skupiny. První skupinou jsou přenosové protokoly, tj. protokoly sloužící pro přenos informace směrem k uživateli (např. ve formě hlasu, videa, apod.). Druhou skupinu tvoří řídicí protokoly, které naopak v síti zajišťují podmínky pro vlastní přenos dat. Uspořádání protokolů VoIP do modelu TCP/IP 23

24 4 Přenosové a řídicí protokoly pro VoIP 4.1 Přenosové protokoly (1/2) Protokol RTP Protokol TCP není ze své podstaty vhodný pro přenos multimédií, jako jsou např. hlasové a obrazové informace, v reálném čase. Je to dáno především zpožděním, které vzniká v případě ztráty a mechanismu opětovného přeposlání informace. Protokol UDP sice vyhovuje svou rychlostí, avšak chybí mu funkce potřebné pro zaručení přenosu v reálném čase. Proto byl navržen přenosový protokol RTP (Real-time Transport Protocol). Protokol RTP je jako většina výše uvedených protokolů standardem organizace IETF (Internet Engineering Task Force). Specifikace protokolu je volně dostupná na Internetu pod označením RFC Protokol RTP využívá jako svého transportního protokolu protokol UDP, ke kterému však navíc přidává následující funkce. Protokol RTP čísluje vysílané pakety a v případě doručení paketů v nesprávném pořadí tak snadno dochází k úpravě jejich pořadí. Protokol RTP také označuje časové okamžiky vyslání jednotlivých paketů. V případě ztráty jsou na přijímací straně chybějící pakety vynechány a ty správně doručené jsou umístěny na odpovídající časovou pozici. V případě ticha není přenášena žádná informace. Protistrana pouze vytváří šum pro navození přirozeného prostředí. Protokol RTP dále označuje přenášený obsah. To znamená, že identifikuje, zdali jde o hlasovou (resp. audio) nebo obrazovou (resp. video) informaci a jakým způsobem byla komprimována (typ kodeku). Na přijímací straně jsou pak tato data vyhodnocena cílovou aplikací a převedena do původní podoby. Vzhledem k tomu, že protokol RTP umožňuje přenos více komunikačních kanálů současně, je také nutná identifikace zdroje obsahu. Každý komunikační kanál (audio, video, ) je pak přenášen v samostatném RTP toku. 24

25 Příklady obsahu protokolu RTP pozn. PT (Payload Type) PT Kódování Audio/Video Popis 0 PCMU A ITU-T G.711 PCM µ-law 3 GSM A GSM kodek 4 G723 A ITU-T G DVI4 A IMA ADPCM kodek 8 PCMA A ITU-T G.711 PCM A-law 9 G722 A ITU-T G.722 (širokopásmový) 12 QCELP A EIA & TIA standard IS G728 A ITU-T G G729 A ITU-T G JPEG V Video komprimované algoritmem JPEG 31 H261 V ITU-T H.261 (n 64 kbit/s) 32 MPV V MPEG-1, MPEG-2 video 33 MP2T A/V MPEG-2 audio, video 34 H263 V ITU-T H.261 (nízké přenosové rychlosti) Mechanismus ukládání digitalizovaných dat do paketů a jejich následný přenos 25

26 4.2 Přenosové protokoly (2/2) Protokol RTCP Protokol RTCP (Real-time Transport Control Protocol) je protokolem, jehož účelem je sledování kvality přenosu dat přenášených prostřednictvím protokolu RTP. Protokol RTCP tedy nepřenáší vlastní uživatelská data, ale pouze periodicky vysílá kontrolní data všem účastníkům účastnících se komunikace. Na základě příjmu kontrolních dat jsou a mohou být vyhodnocovány následující parametry: zpoždění (Delay) kolísání zpoždění (Delay Variation) ztráta paketů (Packet Loss) počet přenesených bitů (Number of Transferred Bits) doba mezi vysláním paketů a příjmem odpovědi ze vzdálené strany Koncová zařízení mohou pomocí protokolu RTCP získat data, která slouží pro úpravu parametrů vlastního RTP toku. Konkrétně jde např. o optimalizaci přenosové rychlosti, která zabrání případnému vzniku dalších ztrát nebo omezí kolísající zpoždění. Není to však přímo protokol RTP, resp. protokol RTCP, který by přímo zajišťoval tyto funkce. Přenos protokolu RTCP je totiž svázán s přenosem protokolu RTP na transportní vrstvě. Každému toku uživatelských dat (RTP toku) je přidělen UDP port a příslušnému RTCP toku je přiřazen port hodnotou o jednu vyšší. 26

27 Úprava přenosové rychlosti využitím protokolu RTCP Zabezpečení přenosu Implementovat určitou konkrétní míru zabezpečení komunikace ve VoIP síti je mnohem snazší než jak je tomu v pevných nebo mobilních telefonních sítích. Základní idea spočívá v rozšíření protokolu RTP o další přídavné protokoly, mezi které patří např. protokoly SRTP (Secure Real-time Transport Protocol) a ZRTP (Zimmermann secure Real-time Transport Protocol). Zabezpečení může být také provedeno pomocí protokolu TLS (Transport Layer Security) nebo implementováno na nižších vrstvách jako například na síťové vrstvě pomocí mechanismu IPSec (IP security). 27

28 4.3 Řídicí protokoly Nejpoužívanější řídicí protokol, resp. signalizační protokol, v sítích VoIP je protokol SIP. Tento standard vytvořený organizací IETF byl vydán pod označením RFC Protokol SIP byl také přijat organizací 3GPP pro řízení multimediálních spojení v mobilních sítích založených na protokolu IP v rámci IMS (IP Multimedia Subsystem). V klasických pevných nebo mobilních telekomunikačních sítích založených na signalizačním systému SS7 (Signalling System No. 7) bylo řízení rozprostřeno mezi jednotlivá spolupracující síťová zařízení. Naproti tomu koncepce protokolu SIP koncentruje řídicí funkce převážně do koncových zařízení. Díky tomu jsou pak síťové prvky pouze jednoduchá směrovací zařízení (např. IP směrovače). Mezi řídicí protokoly užívané převážně v páteřních sítích se řadí také skupina protokolů standardu H.323. Za vývojem koncepce standardu H.323 stojí standardizační organizace ITU, která v současné době připravuje nástupní standard H.325. Signalizace v telekomunikačních sítích 28

29 5 Protokol SIP 5.1 Úvod Protokol SIP jako řídicí protokol aplikační vrstvy je zodpovědný za sestavení spojení v síti, dohled nad jeho průběhem a ukončení stávajícího spojení. Spojením může být chápán hlasový nebo video hovor mezi dvěma či více účastníky nebo automatickými zařízeními nebo jakékoliv jiné spojení vyžadující své sestavení jako je např. systém okamžité výměny zpráv a souborů tzv. IM (Instant Messaging). Samotný přenos uživatelské informace probíhá na bázi protokolu RTP, jehož podrobnější popis je uveden v předchozích kapitolách. Protokol SIP je jednoduchý protokol založený na textově kódovaných zprávách. Protokolové zprávy lze snadno číst v jednoduchých prohlížečích textu bez nutnosti převodu z jejich binární formy. Protokol SIP nezjišťuje konkrétní schopnosti účastnických koncových zařízení (např. podporované kodeky, apod.). Výměna těchto informací je funkcí protokolu SDP (Session Description Protocol), který je zapouzdřen v těle některých SIP zpráv. Pomocí protokolu SDP se mají možnost účastnická komunikující zařízení domluvit na způsobu kódování multimediálních dat, na číslech používaných portů, na kterých poběží RTP přenosy, případně na dalších podporovaných funkcích. Protokol SIP může využívat pro svůj přenos libovolný z protokolů transportní vrstvy (TCP, UDP). Nejčastěji však využívá protokolu UDP a portu

30 5.2 SIP adresace Jednotlivé uživatele v síti VoIP odlišuje a zároveň jednoznačně identifikuje tzv. SIP adresa. Tato adresa je syntaxí podobná ové adrese, tj. skládá se z identifikátoru uživatele, a označení domény (př. Ve své nejjednodušší formě může být SIP adresa ve formátu To tedy znamená, že dva uživatelé spolu mohou v rámci sítě IP přímo komunikovat pouze za předpokladu znalosti IP adresy druhého z uživatelů. Na straně volaného pak také musí být aktivní tzv. SIP User Agent (viz Architektura SIP), který je schopen příchozí volání přijmout. Běžnějším způsobem adresace používaným v síti VoIP operátorů je označení uživatele unikátním telefonním číslem a doménová část specifikuje IP adresu SIP serveru operátora (viz Architektura SIP) př. Aby vůbec bylo možné volat uživatele s touto adresou je nejprve nutná registrace adresy SIP. Uživatel vloží svou adresu do koncového zařízení a to následně provede registraci v síti VoIP. Tímto krokem tak dojde ke svázání SIP adresy uživatele a jeho současného umístění neboli konkrétní IP adresy koncového zařízení. (registrace: IP adresa) Výměna signalizačních zpráv v průběhu SIP registrace 30

31 5.3 Architektura SIP Pro řízení komunikace v síti VoIP za pomoci protokolu SIP je nutný SIP server a tzv. uživatelský agent UA (User Agent). SIP server Architektura SIP vytváří síťové prvky nazývané server. Tyto servery následně poskytují své funkce uživatelským agentům tak, aby bylo možné vytvářet spojení v síti VoIP. Za všech okolností však není vždy nutné instalovat v síti všechny typy serverů. Bývá zcela běžné, že více virtuálních serverů sdílí jeden fyzický SIP server (např. kombinace Proxy + Registrar + Location server). Registrar server Registrar server přijímá žádosti o registraci od jednotlivých koncových zařízení. Pomocí procesu registrace dochází ke svázání identity uživatele (SIP adresa) a konkrétního umístění koncového zařízení (IP adresa). Tyto informace jsou následně uloženy v Location serveru a dále slouží pro směrování v IP síti. Location server Location server poskytuje informaci o dislokaci jednotlivých koncových zařízení. Tyto informace vkládá do Location serveru Registrar server nebo mohou být přímo definovány správcem sítě. Redirect server Hlavní funkcí Redirect serveru je umožnit směrování v síti VoIP, které je iniciováno na základě žádosti o spojení od klienta. Redirect server pak posílá informaci (adresu), kam žádost o spojení přesměrovat. Proxy server Proxy server přijímá žádosti o spojení od klientů a pomáhá je směrovat v IP síti. Pokud je volaný uživatel registrován přímo na tomto serveru, pak žádost přeposílá přímo na jeho koncové zařízení. Informaci o umístění uživatele, resp. IP adresu koncového zařízení, získává Proxy server z Location serveru. V případě, že je uživatel registrován pod jiným SIP serverem, přeposílá žádost na cílový server a další cíl směrování žádosti je pak určen dotazem do záznamů uložených v systému DNS (Domain Name System). Funkcí Proxy serveru je také ověření identity uživatelů. Na základě uvedení správných identifikačních údajů je pak uživatel oprávněn využívat funkcí Proxy serveru. 31

32 Uživatelský agent Uživatelský agent představuje koncové zařízení nebo Proxy server. Jeho funkce lze rozdělit na klientskou část UAC (User Agent Client) a serverovou část UAS (User Agent Server). Funkcí klientské části je vysílat žádosti (např. o registraci koncového zařízení nebo o zahájení komunikace). Serverová část naopak reaguje na příchozí žádosti a vysílá odpovědi klientské části. Koncová zařízení mohou být implementována ve formě programu na počítači (Software Client) nebo v podobě terminálů velmi podobných klasickým analogovým, resp. digitálním telefonům (Hardware Client). Výměna signalizačních zpráv v průběhu SIP registrace 32

33 5.4 Zprávy protokolu SIP Funkcionalita protokolu SIP je založena na výměně SIP zpráv. SIP zprávy jsou jednoduché, textově kódované (kódování UTF-8) a lze je tak číst v libovolném prohlížeči textu. Struktura SIP zpráv a jejich výměna připomíná protokol pro výměnu webových stránek HTTP (HyperText Transfer Protocol). Komunikace probíhá výměnou žádostí (Method) a odpovědí (Response) mezi klientskou a serverovou částí uživatelských agentů (UAC a UAS). V následujícím stručném přehledu jsou uvedeny základní typy žádostí definované v RFC Další metody rozšiřující funkce protokolu SIP jsou definovány v samostatných RFC. Žádosti protokolu SIP REGISTER (registrace do sítě) pokud se uživatel přihlašuje do sítě proběhne registrace koncového zařízení. Zpráva REGISTER zahajuje proces registrace. INVITE (žádost o spojení) v případě, že uživatelský agent zahajuje spojení, vyšle zprávu INVITE. Zpráva jde buď přímo volanému, nebo je směrována přes Proxy servery. Na základě doručení zprávy zjistí volaný své možnosti, tj. zda je uživatel dostupný/obsazený/přesměrovaný, a dále např. jaké jsou podporované kodeky, apod. Na základě tohoto zjištění pak vyšle jednu z následujících odpovědí. ACK (potvrzení o sestavení spojení) protokol SIP vytváří spojení výměnou tří zpráv. Žadatel o spojení nejprve vyšle zprávu INVITE. V případě, že volaný přijme hovor, vyšle odpověď 200 OK. Na závěr volající potvrzuje sestavení spojení zprávou ACK. CANCEL (přerušení sestavování spojení) pokud se uživatel rozhodne přerušit sestavování spojení (spojení ještě nebylo sestaveno) vyšle uživatelský agent zprávu CANCEL. Protistrana odpoví chybovou hláškou a pokus o sestavení spojení je ukončen. BYE (konec spojení) pro ukončení spojení je vyslána zpráva BYE. Protistrana odpoví potvrzením a spojení je následně ukončeno. OPTIONS (zjišťování možností) možnost jednoho uživatelského agenta zjistit schopnosti protistrany bez toho, aniž by uživatelský agent musel zahájit spojení. Pomocí OPTIONS zprávy může zjistit podporované zprávy, kodeky a typy médií, které je protistrana schopna obsloužit. 33

34 Odpovědi protokolu SIP Odpovědi protokolu SIP vychází z HTTP odpovědí. Určitá část HTTP odpovědí je využita i v protokolu SIP a některé jsou přidány navíc. Zde jsou základní třídy SIP odpovědí: 1xx (průběh) vzdálená strana informuje o průběhu zpracování žádosti 2xx (úspěch) žádost byla úspěšně přijata a zpracována 3xx (přesměrování) odpověď s informací kam přesměrovat žádost 4xx (chyba klienta) odpověď informuje o tom, že žádost klienta nebyla ve správném formátu nebo nemůže být na tomto serveru obsloužena. Na jiném serveru však může být žádost úspěšná. 5xx (chyba serveru) nastala chyba na straně serveru. Přestože byla žádost vytvořena podle pravidel, server není schopen ji obsloužit. 6xx (fatální chyba) informuje o ukončení pokusu o navázání spojení z důvodu chyby. Např. žádost byla odmítnuta uživatelem nebo požadovaná média (typ kodeku) nejsou podporována. Sestavení RTP spojení pomocí protokolu SIP 34

35 6 Nevýhody a problémy VoIP 6.1 Problematika ztrát a zpoždění Přenos uživatelské informace pomocí protokolu RTP probíhá přes protokol UDP. Protokol UDP však svým charakterem nezaručuje doručení zpráv ani jejich konstantní zpoždění. Protokol RTP přidá funkce zaručující správné pořadí v cíli, odstranění duplicit a umístění obsahu na správnou časovou pozici. Protokol RTCP navíc poskytne informace o zpoždění, kolísání zpoždění a ztrátách při přenosu. Žádný z výše uvedených protokolů však nezaručuje pevnou šířku pásma, resp. přenosovou rychlost, konstantní a co nejnižší hodnotu zpoždění. To jsou ovšem nutné předpoklady pro kvalitní realizaci multimediálních přenosů v reálném čase. Z tohoto důvodu je potřeba uplatnit jiné mechanismy pro zajištění dostatečné kvality poskytovaných služeb QoS (Quality of Service). Mechanismy, jak zajistit dostatečnou kvalitu poskytovaných služeb v sítích VoIP: 1. První možností jak zaručit dostatečnou míru QoS je předimenzování spoje. V IP síti tak dojde k vytvoření spoje s takovou přenosovou kapacitou, která je výrazně vyšší než nejvyšší očekávaná hodnota provozního zatížení daného spoje. 2. Druhou možností je, že si VoIP klient rezervuje síťové zdroje. To znamená, že na žádost klienta je v síťových prvcích rezervována určitá část kapacity (např. požadovaná šířka pásma, prostor ve vyrovnávací paměti, apod.) a tyto prostředky již nemohou být využity ostatními spojeními. Příkladem rezervačních mechanismů mohou být tzv. integrované služby (IntServ) spolu s protokolem RSVP (ReSource reservation Protocol). Implementace takového mechanismu však vyžaduje podporu ze strany koncových zařízení i síťových prvků. 3. Třetí možností je využití tzv. prioritních mechanismů. Příkladem takových mechanismů mohou být tzv. diferencované služby (DiffServ) nebo mechanismy MPLS (MultiProtocol Label Switching). Jednotlivé pakety vysílané v síti jsou označeny prioritou, která udává pořadí jejich zpracování v síťových prvcích. Implementace obou algoritmů je nutná v síťových prvcích a v případě diferencovaných služeb (DiffServ) také v koncových zařízeních. 35

36 6.2 Problematika omezeného počtu IP adres V důsledku omezeného počtu IP adres (IPv4) a v zájmu ochrany lokálních počítačů vznikají tzv. privátní sítě. V těchto sítích jsou počítačům přidělovány privátní IP adresy, které se však mohou v různých sítích opakovat, tj. nejsou jedinečné oproti veřejným adresám v Internetu. Zařízení na rozhraní privátní sítě a veřejného Internetu se nazývá překladač síťových adres NAT (Network Address Translation). V případě, že aplikace v privátní síti vytváří spojení do veřejné sítě, jde toto spojení přes překladač NAT. Zde je privátní adresa zdroje zaměněna za veřejnou adresu překladače a informace je poslána ke svému cíli. V případě odpovědi vyhledá překladač v převodních tabulkách původní privátní adresu, ze které požadavek vzešel a směruje odpověď na tuto lokální adresu. Avšak pokud je spojení zahájeno z veřejné sítě, překladač NAT neví (a ani z podstaty věci vědět nemůže), na kterou privátní adresu jej má směrovat. Existují však řešení, jak v překladači NAT napevno přiřadit, kam se mají doručené zprávy z veřejné sítě směrovat dál. Např. Příchozí spojení řízené protokolem SIP na portu Avšak pak lze zprávy směrovat pouze jen na jeden počítač a nejsou tak volně k dispozici v privátní síti. Druhým problémem je průchod uživatelské informace. Protokol RTP pro přenos audio/video dat nemá staticky definovaný port. Ten je vždy stanoven dynamicky až při sestavování spojení. Proto mohou nastávat situace, kdy je spojení navázáno (vyzvánění + příjem spojení) avšak jedna strana druhou neslyší nebo nevidí. 36

37 6.3 Problematika řešení průchodu překladačem NAT Nejjednodušším řešením by bylo překladač NAT vůbec nepoužít. Dnes je tato možnost i docela reálná, a to díky implementaci protokolu IP ve verzi 6 (IPv6), kde je k dispozici dostatečně široký adresní prostor, nebo v případě, že bychom připojovali pouze jediné SIP zařízení v privátní síti, pak lze v překladači NAT nastavit přesměrování, tzv. tunelování, rozsahu příchozích portů veřejné adresy ( pro signalizace SIP a pro RTP data) na privátní adresu zařízení. Ještě lepším řešením je využít protokol, který přenáší řízení i uživatelskou informaci společně (např. protokol IAX (Inter-Asterisk exchange) na portu 4569). V tomto případě stačí tunelovat na překladači NAT jediný port na cílové zařízení. Jinou možností je podpora protokolů jako je např. protokol STUN (Simple Traversal of UDP over NATs), které umožní koncovým zařízením v privátní síti zjistit, jakým způsobem jsou připojeny do veřejné sítě, tj. jakou mají veřejnou adresu, a následně ji používat pro vlastní spojení. Pokud překladače NAT dynamicky mění kombinaci veřejné adresy a portu pro každé spojení, pak bohužel ani toto řešení nepomáhá. Další možností je dynamické sestavení přenosové cesty s použitím techniky ICE (Interactive Connection Establishment). Technika ICE na rozdíl od protokolu SIP umožňuje sestavit přenos uživatelských dat až po sestavení signalizačního spojení a vybrat optimální způsob průchodu překladačem NAT. Posledním standardem IETF pro průchod spojení přes překladač NAT je protokol TURN (Traversal Using Relay NAT). Tento protokol pracuje na principu přeposílání uživatelské informace od TURN serveru umístěném ve veřejném Internetu klientovi v privátní síti. V současné době se již vyskytují řešení překladačů NAT, která již mají přímo implementovanou podporu pro sítě VoIP a spojení jimi mohou volně procházet bez omezení. 37

38 6.4 Problematika přenosu faxů V sítích VoIP mohou nastat problémy s přenosem faxů, které pro svůj přenos vyžadují zaručenou šířku pásma. Pokud tak dojde například ke kompresi signálu v průběhu přenosu, část přenesené informace se ztratí a na příjímací straně nebude možné obnovit původní zprávu. Řešením může být použití protokolu ITU-T T.38, který je určen pro přenos faxů v IP sítích. Jinou možností je považovat faxový systém za systém přenosu zpráv, u kterého není vyžadován přenos dat v reálném čase. To znamená, realizovat přenos faxu např. jako přílohu u, případně jako vzdálený tisk. Koncový systém pak totiž může přechodně uložit kompletní zprávu do vyrovnávací paměti před jejím vlastním zobrazením nebo tiskem. 38

39 6.5 Závěrečný test Po krátkém oddechu a načerpání sil si ověřte nově nabyté znalosti v přiloženém testu. 1. Jakou informaci přenáší VoIP? a) text b) hlas c) obraz správné řešení: b 2. Podle kterého protokolového modelu probíhá komunikace? a) TCP/IP model b) OSI model c) referenční model správné řešení: a 3. Důvod vzniku VoIP? a) nefunkční původní technologie b) konkurence k jiné technologii c) sloučení dvou sítí správné řešení: c 4. První krok v digitalizaci? a) kvantování b) vzorkování c) kódování správné řešení: b 5. Jaké se používají kodeky ve VoIP? a) ztrátové b) bezeztrátové c) libovolné správné řešení: a 39

40 6. Kterou stupnicí se hodnotí kvalita kódování? a) stupně Celsia b) MOS c) K faktor správné řešení: b 7. Jaké nese označení řada kodeků od ITU? a) Q.7xx b) K.7xx c) G.7xx správné řešení: c 8. Co snižuje výhodu komprimovaného signálu? a) množství záhlaví b) omezení na jeden jazyk c) nemožnost změny kodeku správné řešení: a 9. Jaká je nejnižší vrstva TCP/IP modelu? a) síťová b) síťového rozhraní c) aplikační správné řešení: b 10. Který protokol zajišťuje náhradu ztracených dat? a) IP b) UDP c) TCP správné řešení: c 40

41 11. Jaký byl důvod vytvoření IP verze 6? a) zvětšení záhlaví b) rozšíření adresního prostoru c) rychlejší směrování správné řešení: b 12. Který transportní protokol zajišťuje rozdělení dat vyšší vrstvy? a) pouze TCP b) pouze UDP c) TCP a UDP správné řešení: c 13. Který transportní protokol zajišťuje seřazení dat? a) pouze TCP b) pouze UDP c) TCP a UDP správné řešení: a 14. Který transportní protokol zajišťuje bezchybný přenos dat? a) pouze TCP b) pouze UDP c) TCP a UDP správné řešení: a 15. Nejvhodnější protokol pro přenos multimédií? a) TCP b) UDP c) RTP správné řešení: c 41

42 16. Co označuje Payload Type? a) protokol transportní vrstvy b) obsah c) zpoplatnění přenosu správné řešení: b 17. Hlavní funkce RTCP? a) sleduje kvalitu přenosu b) přenáší data c) směruje data správné řešení: a 18. Nejčastěji používaný řídící protokol ve VoIP? a) SIP b) H.323 c) RTP správné řešení: a 19. Jak vypadá SIP adresa? a) soubor čísel oddělený tečkami b) název uživatele a číslo stanice c) jako ová adresa správné řešení: c 20. Jaký je formát zpráv SIPu? a) textový b) binární c) kouřové signály správné řešení: a 42

7. Aplikační vrstva. Aplikační vrstva. Počítačové sítě I. 1 (5) KST/IPS1. Studijní cíl. Představíme si funkci aplikační vrstvy a jednotlivé protokoly.

7. Aplikační vrstva. Aplikační vrstva. Počítačové sítě I. 1 (5) KST/IPS1. Studijní cíl. Představíme si funkci aplikační vrstvy a jednotlivé protokoly. 7. Aplikační vrstva Studijní cíl Představíme si funkci aplikační vrstvy a jednotlivé protokoly. Doba nutná k nastudování 2 hodiny Aplikační vrstva Účelem aplikační vrstvy je poskytnout aplikačním procesům

Více

MOBILNÍ KOMUNIKACE LABORATORNÍ CVIČENÍ. VoIP přenos hlasu v prostředí IP. MAREK Michal Po 10:00. ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ Fakulta elektrotechnická

MOBILNÍ KOMUNIKACE LABORATORNÍ CVIČENÍ. VoIP přenos hlasu v prostředí IP. MAREK Michal Po 10:00. ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ Fakulta elektrotechnická MAREK Michal Po 10:00 LABORATORNÍ CVIČENÍ ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ Fakulta elektrotechnická MOBILNÍ KOMUNIKACE SEMESTRÁLNÍ PRÁCE VoIP přenos hlasu v prostředí IP Letní semestr 2006/2007 Počet stran:

Více

6. Transportní vrstva

6. Transportní vrstva 6. Transportní vrstva Studijní cíl Představíme si funkci transportní vrstvy. Podrobněji popíšeme protokoly TCP a UDP. Doba nutná k nastudování 3 hodiny Transportní vrstva Transportní vrstva odpovídá v

Více

Model ISO - OSI. 5 až 7 - uživatelská část, 1 až 3 - síťová část

Model ISO - OSI. 5 až 7 - uživatelská část, 1 až 3 - síťová část Zatímco první čtyři vrstvy jsou poměrně exaktně definovány, zbylé tři vrstvy nemusí být striktně použity tak, jak jsou definovány podle tohoto modelu. (Příkladem, kdy nejsou v modelu použity všechny vrstvy,

Více

B4. Počítačové sítě a decentralizované systémy Jakub MÍŠA (2006)

B4. Počítačové sítě a decentralizované systémy Jakub MÍŠA (2006) B4. Počítačové sítě a decentralizované systémy Jakub MÍŠA (2006) 5. Síťové technologie videokonference a multimediální přenosy, IP telefonie, IP verze 6. Vysokorychlostní počítačové sítě pro vědu a výzkum

Více

POČÍTAČOVÉ SÍTĚ Metodický list č. 1

POČÍTAČOVÉ SÍTĚ Metodický list č. 1 Metodický list č. 1 Cílem tohoto předmětu je posluchačům zevrubně představit dnešní počítačové sítě, jejich technické a programové řešení. Po absolvování kurzu by posluchač měl zvládnout návrh a správu

Více

Obsah. O autorech 9. Předmluva 13. KAPITOLA 1 Počítačové sítě a Internet 23. Jim Kurose 9 Keith Ross 9

Obsah. O autorech 9. Předmluva 13. KAPITOLA 1 Počítačové sítě a Internet 23. Jim Kurose 9 Keith Ross 9 Obsah 3 Obsah O autorech 9 Jim Kurose 9 Keith Ross 9 Předmluva 13 Co je nového v tomto vydání? 13 Cílová skupina čtenářů 14 Čím je tato učebnice jedinečná? 14 Přístup shora dolů 14 Zaměření na Internet

Více

1 Protokol TCP/IP (Transmission Control Protocol/Internet Protocol) a OSI model

1 Protokol TCP/IP (Transmission Control Protocol/Internet Protocol) a OSI model 1 Protokol TCP/IP (Transmission Control Protocol/Internet Protocol) a OSI model Protokoly určují pravidla, podle kterých se musí daná komunikační část chovat. Když budou dva počítače používat stejné komunikační

Více

Počítačové sítě. Lekce 4: Síťová architektura TCP/IP

Počítačové sítě. Lekce 4: Síťová architektura TCP/IP Počítačové sítě Lekce 4: Síťová architektura TCP/IP Co je TCP/IP? V úzkém slova smyslu je to sada protokolů používaných v počítačích sítích s počítači na bázi Unixu: TCP = Transmission Control Protocol

Více

Semestrální práce do předmětu TPS (Technologie Počítačových Sítí).

Semestrální práce do předmětu TPS (Technologie Počítačových Sítí). Semestrální práce do předmětu TPS (Technologie Počítačových Sítí). VoIP Telefonie Provozování protokolu SIP mezi softwarovou ústřednou Asterisk a Cisco 2811 Vypracoval: Pavel Jeníček, JEN022 Martin Milata,

Více

Počítačová síť. je skupina počítačů (uzlů), popřípadě periferií, které jsou vzájemně propojeny tak, aby mohly mezi sebou komunikovat.

Počítačová síť. je skupina počítačů (uzlů), popřípadě periferií, které jsou vzájemně propojeny tak, aby mohly mezi sebou komunikovat. Počítačové sítě Počítačová síť je skupina počítačů (uzlů), popřípadě periferií, které jsou vzájemně propojeny tak, aby mohly mezi sebou komunikovat. Základní prvky sítě Počítače se síťovým adaptérem pracovní

Více

SIGNALIZAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ PROTOKOLY V IP TELEFONII

SIGNALIZAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ PROTOKOLY V IP TELEFONII SIGNALIZAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ PROTOKOLY V IP TELEFONII Ing. Pavel BEZPALEC pracoviště: ČVUT FEL, Katedra telekomunikační techniky; mail: bezpalec@fel.cvut.cz Abstrakt: Článek se zabývá signalizačními a komunikačními

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: 17 Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:

Více

Komunikační protokoly počítačů a počítačových sítí

Komunikační protokoly počítačů a počítačových sítí Komunikační protokoly počítačů a počítačových sítí Autor: Ing. Jan Nožička SOŠ a SOU Česká Lípa VY_32_INOVACE_1138_Komunikační protokoly počítačů a počítačových sítí_pwp Název školy: Číslo a název projektu:

Více

Měření kvality služeb. Kolik protlačíte přes aktivní prvky? Kde jsou limitní hodnoty ETH spoje? Data Hlas Video. Black Box Network Infrastructure

Měření kvality služeb. Kolik protlačíte přes aktivní prvky? Kde jsou limitní hodnoty ETH spoje? Data Hlas Video. Black Box Network Infrastructure QoS na L2/L3/ Brno, 12.03.2015 Ing. Martin Ťupa Měření kvality služeb Kolik protlačíte přes aktivní prvky? Kde jsou limitní hodnoty ETH spoje? Central Office Hlas Video House Black Box Infrastructure Small

Více

Základní principy přeměny analogového signálu na digitální

Základní principy přeměny analogového signálu na digitální Základní y přeměny analogového signálu na digitální Pro přenos analogového signálu digitálním systémem, je potřeba analogový signál digitalizovat. Digitalizace je uskutečňována pomocí A/D převodníků. V

Více

Český telekomunikační úřad Praha dne 4. září 2003 se sídlem Sokolovská 219, Praha 9 Č.j.: 22780/2003-610

Český telekomunikační úřad Praha dne 4. září 2003 se sídlem Sokolovská 219, Praha 9 Č.j.: 22780/2003-610 Český telekomunikační úřad Praha dne 4. září 2003 se sídlem Sokolovská 219, Praha 9 Č.j.: 22780/2003-610 Český telekomunikační úřad (dále jen Úřad ) jako příslušný orgán státní správy podle 95 bodu 6 písm.

Více

SSL Secure Sockets Layer

SSL Secure Sockets Layer SSL Secure Sockets Layer internetové aplikační protokoly jsou nezabezpečené SSL vkládá do architektury šifrující vrstvu aplikační (HTTP, IMAP,...) SSL transportní (TCP, UDP) síťová (IP) SSL poskytuje zabezpečenou

Více

Telekomunikační sítě Internet

Telekomunikační sítě Internet Fakulta elektrotechniky a informatiky, VŠB-TU Ostrava Telekomunikační sítě Internet Datum: 19.3.2012 Autor: Ing. Petr Machník, Ph.D. Kontakt: petr.machnik@vsb.cz Předmět: Telekomunikační sítě ts_120319_kapitola7

Více

Rodina protokolů TCP/IP, verze 2.6. Část 11: VOIP, IP telefonie

Rodina protokolů TCP/IP, verze 2.6. Část 11: VOIP, IP telefonie Katedra softwarového inženýrství, Matematicko-fyzikální fakulta, Univerzita Karlova, Praha Rodina protokolů, verze 2.6 Část 11: VOIP, IP telefonie Jiří Peterka, 2010 terminologie VOIP (Voice over IP) obecné

Více

Návod na cvičení VoIP Hodnocení kvality řeči neintrusivní metodou

Návod na cvičení VoIP Hodnocení kvality řeči neintrusivní metodou Fakulta elektrotechniky a informatiky, VSB-TU Ostrava Návod na cvičení VoIP Hodnocení kvality řeči neintrusivní metodou Datum: 15.2.2013 Autor: Ing. Karel Tomala Kontakt: karel.tomala@vsb.cz Předmět: Telekomunikační

Více

Počítačové sítě. Počítačová síť. VYT Počítačové sítě

Počítačové sítě. Počítačová síť. VYT Počítačové sítě Počítačové sítě Počítačová síť Je soubor technických prostředků, které umožňují spojení mezi počítači a výměnu informací prostřednictvím tohoto spojení. Postupný rozvoj během druhé poloviny 20. století.

Více

Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ

Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ Název projektu Číslo projektu Název školy Autor Název šablony Název DUMu Stupeň a typ vzdělávání Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ CZ.1.07/1.5.00/34.0748

Více

Zásobník protokolů TCP/IP

Zásobník protokolů TCP/IP Zásobník protokolů TCP/IP Základy počítačových sítí Lekce 3 Ing. Jiří ledvina, CSc Úvod Vysvětlení základních pojmů a principů v protokolovém zásobníku TCP/IP Porovnání s modelem ISO/OSI Adresování v Internetu

Více

Navyšování propustnosti a spolehlivosti použitím více komunikačních subsystémů

Navyšování propustnosti a spolehlivosti použitím více komunikačních subsystémů Navyšování propustnosti a spolehlivosti použitím více komunikačních subsystémů Doc. Ing. Jiří Vodrážka, Ph.D. České vysoké učení technické v Praze Fakulta elektrotechnická Katedra telekomunikační techniky

Více

Počítačové sítě IP směrování (routing)

Počítačové sítě IP směrování (routing) Počítačové sítě IP směrování (routing) IP sítě jsou propojeny směrovači (routery) funkcionalita směrovačů pokrývá 3. vrstvu RM OSI ~ vrstvu IP architektury TCP/IP (L3) směrovače provádějí přepojování datagramů

Více

Moderní technologie linek. Zvyšování přenosové kapacity Zvyšování přenosové spolehlivosti xdsl Technologie TDMA Technologie FDMA

Moderní technologie linek. Zvyšování přenosové kapacity Zvyšování přenosové spolehlivosti xdsl Technologie TDMA Technologie FDMA Moderní technologie linek Zvyšování přenosové kapacity Zvyšování přenosové spolehlivosti xdsl Technologie TDMA Technologie FDMA Zvyšování přenosové kapacity Cílem je dosáhnout maximum fyzikálních možností

Více

Rozdíl mezi ISDN a IDSL Ú ústředna K koncentrátor pro agregaci a pro připojení k datové síti. Pozn.: Je možné pomocí IDSL vytvořit přípojku ISDN.

Rozdíl mezi ISDN a IDSL Ú ústředna K koncentrátor pro agregaci a pro připojení k datové síti. Pozn.: Je možné pomocí IDSL vytvořit přípojku ISDN. xdsl Technologie xdsl jsou určeny pro uživatelské připojení k datové síti pomocí telefonní přípojky. Zkratka DSL (Digital Subscriber Line) znamené digitální účastnickou přípojku. Dělí se podle typu přenosu

Více

Signalizační systém SS7

Signalizační systém SS7 Signalizační systém SS7 Seminář IP telefonie, Praha 2010 Ing. Pavel Troller Katedra telekomunikační techniky FEL ČVUT v Praze patrol@sinus.cz Sig. 1??? 2??? 3??? 4??? Použití Signalizační systémy ITU 5

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence schopnost, který je spolufinancován

Více

aplikační vrstva transportní vrstva síťová vrstva vrstva síťového rozhraní

aplikační vrstva transportní vrstva síťová vrstva vrstva síťového rozhraní B4. Počítačové sítě a decentralizované systémy Jakub MÍŠA (2006) 4. Technologie sítí TCP/IP, adresace, protokoly ARP, RARP, IP, ICMP, UDP, TCP a protokoly aplikační vrstvy. IP adresa verze 4. Komplexní

Více

ednáška a metody digitalizace telefonního signálu Ing. Bc. Ivan Pravda

ednáška a metody digitalizace telefonního signálu Ing. Bc. Ivan Pravda 2.předn ednáška Telefonní kanál a metody digitalizace telefonního signálu Ing. Bc. Ivan Pravda Telekomunikační signály a kanály - Při přenosu všech druhů telekomunikačních signálů je nutné řešit vztah

Více

Zásobník protokolů TCP/IP

Zásobník protokolů TCP/IP Zásobník protokolů TCP/IP Úvod do počítačových sítí Lekce 2 Ing. Jiří ledvina, CSc. Úvod Vysvětlení základních pojmů a principů v protokolovém zásobníku TCP/IP Adresování v Internetu Jmenné služby Protokoly

Více

Připojení k rozlehlých sítím

Připojení k rozlehlých sítím Připojení k rozlehlých sítím Základy počítačových sítí Lekce 12 Ing. Jiří ledvina, CSc Úvod Telefonní linky ISDN DSL Kabelové sítě 11.10.2006 Základy počítačových sítí - lekce 12 2 Telefonní linky Analogové

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence schopnost, který je spolufinancován

Více

Vypracoval: Ing. Antonín POPELKA. Datum: 30. června 2005. Revize 01

Vypracoval: Ing. Antonín POPELKA. Datum: 30. června 2005. Revize 01 Popis systému Revize 01 Založeno 1990 Vypracoval: Ing. Antonín POPELKA Datum: 30. června 2005 SYSTÉM FÁZOROVÝCH MĚŘENÍ FOTEL Systém FOTEL byl vyvinut pro zjišťování fázových poměrů mezi libovolnými body

Více

1. Základy teorie přenosu informací

1. Základy teorie přenosu informací 1. Základy teorie přenosu informací Úvodem citát o pojmu informace Informace je název pro obsah toho, co se vymění s vnějším světem, když se mu přizpůsobujeme a působíme na něj svým přizpůsobováním. N.

Více

X32MKO - Mobilní komunikace. projekt č.1 Sítě DECT, přenos hlasu, výstavba sítě a její rozšíření

X32MKO - Mobilní komunikace. projekt č.1 Sítě DECT, přenos hlasu, výstavba sítě a její rozšíření 31.10.2007 X32MKO - Mobilní komunikace projekt č.1 Sítě DECT, přenos hlasu, výstavba sítě a její rozšíření měřící skupina č.3 středa 14:30-16:00 Zadání: 1. Vybudování DECT sítě Vybudujte síť DECT podle

Více

Základy Voice over IP (VoIP) pro IT techniky

Základy Voice over IP (VoIP) pro IT techniky Základy Voice over IP (VoIP) pro IT techniky Souhrn IP telefonie přichází - nebo už přišla - do vašich kanceláří. Voice over IP (VoIP) představuje pro síťové techniky nové prostředí, které vyžaduje znalosti

Více

EXTRAKT z české technické normy

EXTRAKT z české technické normy EXTRAKT z české technické normy Extrakt nenahrazuje samotnou technickou normu, je pouze informativním 03.220.01, 35.240.60 materiálem o normě. Dopravní a cestovní informace (TTI) TTI ČSN P CEN předávané

Více

ZPS 3 Standardizace počítačových sítí, zásobník TCP/IP, model ISO/OSI, vybrané protokoly

ZPS 3 Standardizace počítačových sítí, zásobník TCP/IP, model ISO/OSI, vybrané protokoly Architektura Počítačová síť, jako je např. založená na IP, představuje složitý systém Lze ji rozložit do několika vrstev o Zjednodušení implementace o Jednodušší k pochopení i-tá vrstva o využívá služeb

Více

Uživatelský manuál WEB SERVICE V3.0 IP kamer Dahua

Uživatelský manuál WEB SERVICE V3.0 IP kamer Dahua WEB SERVICE V3.0 IP kamer Dahua Obsah 1. Úvod...1 2. Přihlášení...1 3 Nastavení (Setup)...3 3.1.1. Kamera Obraz (Conditions)...3 3.1.2.1 Kamera Video Video...3 3.1.2.2. Kamera Video snímek (Snapshot)...4

Více

29.07.2015. QoS na L2/L3/L4. Jak prokazovat kvalitu přípojky NGA. Ing. Martin Ťupa Ing. Jan Brouček, CSc. PROFiber Networking CZ s.r.o.

29.07.2015. QoS na L2/L3/L4. Jak prokazovat kvalitu přípojky NGA. Ing. Martin Ťupa Ing. Jan Brouček, CSc. PROFiber Networking CZ s.r.o. 29.07.2015 QoS na L2/L3/L4 Jak prokazovat kvalitu přípojky NGA Ing. Martin Ťupa Ing. Jan Brouček, CSc. PROFiber Networking CZ s.r.o. Všechno přes IP, IP přes všechno POSKYTOVATELÉ OBSAHU/ CONTENT PROVIDERS

Více

Multimediální přenosy

Multimediální přenosy Multimediální přenosy Ing. Milan Šárek, CSc. Katedra počítačových systému FIT České vysoké učení technické v Praze MI-MTI, ZS2010/11, Předn. 13 https://edux.fit.cvut.cz/ MI-MTI / prof. Evropský sociální

Více

materiál č. šablony/č. sady/č. materiálu: Autor: Karel Dvořák Vzdělávací oblast předmět: Informatika Ročník, cílová skupina: 7.

materiál č. šablony/č. sady/č. materiálu: Autor: Karel Dvořák Vzdělávací oblast předmět: Informatika Ročník, cílová skupina: 7. Masarykova základní škola Klatovy, tř. Národních mučedníků 185, 339 01 Klatovy; 376312154, fax 376326089 E-mail: skola@maszskt.investtel.cz; Internet: www.maszskt.investtel.cz Kód přílohy vzdělávací VY_32_INOVACE_IN7DV_05_01_19

Více

Průmyslová komunikace přes mobilní telefonní sítě. Michal Kahánek 22. 9. 2010

Průmyslová komunikace přes mobilní telefonní sítě. Michal Kahánek 22. 9. 2010 Průmyslová komunikace přes mobilní telefonní sítě Michal Kahánek 22. 9. 2010 Program Produkty Moxa pro mobilní komunikaci Operační módy mobilních modemů OnCell Operační módy mobilních IP modemů OnCell

Více

Technologie počítačových komunikací

Technologie počítačových komunikací Informatika 2 Technické prostředky počítačové techniky - 9 Technologie počítačových komunikací Přednáší: doc. Ing. Jan Skrbek, Dr. - KIN Přednášky: středa 14 20 15 55 Spojení: e-mail: jan.skrbek@tul.cz

Více

ATEUS - OMEGA Komunikační řešení pro malé a střední firmy

ATEUS - OMEGA Komunikační řešení pro malé a střední firmy ATEUS - OMEGA Komunikační řešení pro malé a střední firmy 2 varianty: - ATEUS - OMEGA Business - ATEUS - OMEGA Basic Propojení všech telekomunikačních služeb firmy Přímé propojení do sítí ISDN, GSM a VoIP

Více

Charakteristiky zvuk. záznamů

Charakteristiky zvuk. záznamů Charakteristiky zvuk. záznamů Your Name Jan Kvasnička Your Title 2010 Roman Brückner Your Organization (Line #1) Your Organization (Line #2) Obsah prezentace Digitalizace zvuku Audio formáty Digitální

Více

Počítačové sítě pro V3.x Teoretická průprava I. Ing. František Kovařík

Počítačové sítě pro V3.x Teoretická průprava I. Ing. František Kovařík Počítačové sítě pro V3.x Teoretická průprava I. Ing. František Kovařík PK IT a ICT, SŠ IT a SP, Brno frantisek.kovarik@sspbrno.cz LL vrstva (linky) 2 Obsah 2. bloku Význam LL, SLIP, PPP, HDLC, Ethernet.

Více

SOU Valašské Klobouky. Radomír Soural. Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT CZ.1.07/1.5.00/34.0459. Název školy SOU Valašské Klobouky, Brumovská 456

SOU Valašské Klobouky. Radomír Soural. Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT CZ.1.07/1.5.00/34.0459. Název školy SOU Valašské Klobouky, Brumovská 456 SOU Valašské Klobouky VY_32_INOVACE_02_15_IKT_Počítačové sítě IP telefonie_voip Radomír Soural Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název a číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0459 Název školy SOU Valašské

Více

Protokol TELNET. Schéma funkčních modulů komunikace protokolem TELNET. Telnet klient. login shell. Telnet server TCP/IP.

Protokol TELNET. Schéma funkčních modulů komunikace protokolem TELNET. Telnet klient. login shell. Telnet server TCP/IP. Protokol TELNET Schéma funkčních modulů komunikace protokolem TELNET Telnet klient Telnet server login shell terminal driver Jádro TCP/IP TCP/IP Jádro Pseudo terminal driver Uživatel u terminálu TCP spojení

Více

9. Sítě MS Windows. Distribuce Windows. Obchodní označení. Jednoduchý OS pro osobní počítače, pouze FAT, základní podpora peer to peer sítí,

9. Sítě MS Windows. Distribuce Windows. Obchodní označení. Jednoduchý OS pro osobní počítače, pouze FAT, základní podpora peer to peer sítí, 9. Sítě MS Windows MS Windows existoval ve 2 vývojových větvích 9x a NT, tyto později byly sloučeny. V současnosti existují aktuální verze Windows XP a Windows 2003 Server. (Očekává se vydání Windows Vista)

Více

vysokých škol na projektu IP telefonie

vysokých škol na projektu IP telefonie Spolupráce vysokých škol na projektu IP telefonie Miroslav Vozňák Michal Neuman řešitelé projektu "IP telefonie" sdružen ení CESNET http://www.cesnet.cz/iptelefonie.html Vysokorychlostní sítě 2004 Praha,

Více

Protokoly pro spolehlivý multicast

Protokoly pro spolehlivý multicast Protokoly pro spolehlivý multicast Projektování distribuovaných systémů Lekce 10 Ing. Jiří ledvina, CSc Úvod Spolehlivý multicast nový fenomén v oblasti přenosu dat Řeší problém mnohonásobného doručení

Více

TECHNICKÁ SPECIFIKACE ÚČASTNICKÝCH ROZHRANÍ

TECHNICKÁ SPECIFIKACE ÚČASTNICKÝCH ROZHRANÍ TECHNICKÁ SPECIFIKACE ÚČASTNICKÝCH ROZHRANÍ POSKYTOVANÝCH SPOLEČNOSTÍ OVANET a.s. Datum vydání: 17. prosince 2012 Verze: 3.0-1 - Obsah Úvod... - 3 - Předmět specifikace... - 3 - Koncový bod sítě... - 3

Více

Vypracoval Petr Novosad Vytvořeno z projektu EU Peníze středním školám

Vypracoval Petr Novosad Vytvořeno z projektu EU Peníze středním školám Vypracoval Petr Novosad Vytvořeno z projektu EU Peníze středním školám Použité zdroje Historie Dříve byly počítače příliš drahé a velké. Výpočetní jednotka existovala vždy jen jedna centrální. Každý uživatel

Více

Název Kapitoly: Přístupové sítě

Název Kapitoly: Přístupové sítě Cvičení: UZST, ČVUT Fakulta DOPRAVNÍ Název Kapitoly: Přístupové sítě Cíle kapitoly: Definice základních pojmů přístupová síť, transportní síť. Klasifikace přístupových sítí, Druhy přístupových sítí Metalické

Více

Elektronická pošta. elementární služba, výchozí pro některé další jedna z prvních síťových služeb vůbec. základní principy popisují

Elektronická pošta. elementární služba, výchozí pro některé další jedna z prvních síťových služeb vůbec. základní principy popisují Elektronická pošta elementární služba, výchozí pro některé další jedna z prvních síťových služeb vůbec v Internetu: protokol SMTP existují i další poštovní systémy, zpravidla propojeny s internetovou poštou

Více

Informatika. 20 Internet

Informatika. 20 Internet Informatika 20 Internet Karel Dvořák 2011 Internet Internet je celosvětový systém navzájem propojených počítačových sítí, ve kterých mezi sebou počítače komunikují pomocí rodiny protokolů TCP/IP. Společným

Více

Elektronická komunikace

Elektronická komunikace Úvod Internet jsou vlastně propojené počítače, jeho využití k přenosu zpráv se tedy okamžitě nabízí. E-mail vznikl dávno před webem, zasílání zpráv bylo možné téměř od počátku existence počítačových sítí.

Více

PSK2-14. Služby internetu. World Wide Web -- www

PSK2-14. Služby internetu. World Wide Web -- www PSK2-14 Název školy: Autor: Anotace: Vzdělávací oblast: Předmět: Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola, Božetěchova 3 Ing. Marek Nožka Nejpoužívanější služby Internetu Informační a komunikační

Více

Rádiovéprostředky v účastnických telefonních sítích. 5.přednáška

Rádiovéprostředky v účastnických telefonních sítích. 5.přednáška MOBILNÍKOMUNIKACE X32MKO MOBILNÍKOMUNIKAČNÍSYSTÉMY X32MKS Mobilnísítě 2007/2008 Rádiovéprostředky v účastnických telefonních sítích. 5.přednáška Jiří Chod CHOD@FEL.CVUT.CZ Mobilní stanice Současnost

Více

Počítačová síť a internet. V. Votruba

Počítačová síť a internet. V. Votruba Počítačová síť a internet V. Votruba Obsah Co je to počítačová síť Služby sítě Protokoly a služby TCP/IP model Nastavení sítě ve Windows XP Diagnostika Bezdrátové sítě Co je to počítačová síť? Síť je spojením

Více

Základy spojovací techniky

Základy spojovací techniky EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND Základy spojovací techniky PRAHA & EU INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI Podpora kvality výuky informačních a telekomunikačních technologií ITTEL CZ.2.17/3.1.00/36206 Funkce účastnické

Více

Internet Information Services (IIS) 6.0

Internet Information Services (IIS) 6.0 Internet Information Services (IIS) 6.0 V operačním systému Windows Server 2003 je obsažena i služba IIS v 6.0. Služba IIS poskytuje jak www server tak i některé další služby (FTP, NNTP,...). Jedná se

Více

Po ukončení tohoto kurzu budete schopni:

Po ukončení tohoto kurzu budete schopni: PRÁCE S INTERNETEM A KOMUNIKACE Hana Rohrová, Roman Rohr Cíle kurzu Po ukončení tohoto kurzu budete schopni: porozumět základním pojmům spojeným s používáním Internetu, dodržovat bezpečnostní opatření

Více

Hodinový rozpis kurzu Správce počítačové sítě (100 hod.)

Hodinový rozpis kurzu Správce počítačové sítě (100 hod.) Hodinový rozpis kurzu Správce počítačové sítě (100 hod.) Předmět: Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (1 v.h.) 1. VYUČOVACÍ HODINA BOZP Předmět: Základní pojmy a principy sítí (6 v.h.) 2. VYUČOVACÍ HODINA

Více

H.323/SIP VoIP GSM Gateway VIP-281GS

H.323/SIP VoIP GSM Gateway VIP-281GS H.323/SIP VoIP GSM Gateway VIP-281GS Návod na rychlou instalaci Obsah Kapitola 1: Úvod... 3 Celkový pohled... 3 Vlastnosti... 4 Obsah balení... 5 Kapitola 2: Popis zařízení... 6 Popis zadního panelu...

Více

PŘENOS MULTIMÉDIÍ PŘES SÍŤ

PŘENOS MULTIMÉDIÍ PŘES SÍŤ PŘENOS MULTIMÉDIÍ PŘES SÍŤ Streaming Přenos audiovizuálního materiálu kontinuální přenos mezi zdrojem a koncovým uživatelem bez ukládání do PC Využití především webcasting Formy přenášení audiovizuálního

Více

Elektronická komunikace

Elektronická komunikace Třetí kapitola Elektronická komunikace Učební text Mgr. Radek Hoszowski Elektronická komunikace Co je elektronická komunikace Co je elektronická komunikace a jakou hraje roli v lidské komunikaci vůbec?

Více

Číslování a číslovací plány v telefonní síti

Číslování a číslovací plány v telefonní síti EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND Číslování a číslovací plány v telefonní síti PRAHA & EU INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI Podpora kvality výuky informačních a telekomunikačních technologií ITTEL CZ.2.17/3.1.00/36206

Více

Tematické celky Nové informatiky

Tematické celky Nové informatiky Tematické celky Nové informatiky Seminárka č. 1: Digitální reprezentace a přenos informací definovat jednotky informace bit a byte a jejich násobné jednotky; rozlišit analogová a digitální zařízení; vysvětlit

Více

WELL 8820IP. VoIP telefon, 2xEth., SIP, H.323, MGCP, IAX2. Uživatelská příručka

WELL 8820IP. VoIP telefon, 2xEth., SIP, H.323, MGCP, IAX2. Uživatelská příručka WELL 8820IP VoIP telefon, 2xEth., SIP, H.323, MGCP, IAX2 Uživatelská příručka OBSAH 1 POPIS TELEFONU WELL 8820IP 3 1.1 VZHLED TELEFONU WELL 8820IP...3 1.1.1 Přední panel a klávesnice... 3 1.1.2 Zadní pohled...

Více

Počítačové sítě I. 9. Internetworking Miroslav Spousta, 2005 <qiq@ucw.cz>, http://www.ucw.cz/~qiq/vsfs/

Počítačové sítě I. 9. Internetworking Miroslav Spousta, 2005 <qiq@ucw.cz>, http://www.ucw.cz/~qiq/vsfs/ Počítačové sítě I 9. Internetworking Miroslav Spousta, 2005 , http://www.ucw.cz/~qiq/vsfs/ 1 Internetworking propojování sítí a jejich částí (segmentů) spojováním sítí vzniká inter network

Více

Představíme základy bezdrátových sítí. Popíšeme jednotlivé typy sítí a zabezpečení.

Představíme základy bezdrátových sítí. Popíšeme jednotlivé typy sítí a zabezpečení. 10. Bezdrátové sítě Studijní cíl Představíme základy bezdrátových sítí. Popíšeme jednotlivé typy sítí a zabezpečení. Doba nutná k nastudování 1,5 hodiny Bezdrátové komunikační technologie Uvedená kapitola

Více

Internet a jeho služby. Ing. Kateřina Ježková

Internet a jeho služby. Ing. Kateřina Ježková Internet a jeho služby Ing. Kateřina Ježková Osnova předmětu (1) 1. Princip, funkce a vznik historie Internetu. 2. Důležité protokoly - komunikační, transportní, aplikační. 3. Adresy na Internetu -číselná

Více

Adresování v internetu

Adresování v internetu IP adresa Domény Program ping Adresování v internetu Následující text popisuje adresování v internetu, kterému jsou věnovány obě části. První část věnovanou internetovému protokolu lze však aplikovat na

Více

9. Systém DNS. Počítačové sítě I. 1 (6) KST/IPS1. Studijní cíl. Představíme si problematiku struktury a tvorby doménových jmen.

9. Systém DNS. Počítačové sítě I. 1 (6) KST/IPS1. Studijní cíl. Představíme si problematiku struktury a tvorby doménových jmen. 9. Systém DNS Studijní cíl Představíme si problematiku struktury a tvorby doménových jmen. Doba nutná k nastudování 1,5 hodiny Uvedená kapitola vychází ze zdroje [1]. Celý Internet je z hlediska pojmenovávání

Více

Vyšší odborná škola a Střední škola,varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 1 VY 32 INOVACE 0101 0301

Vyšší odborná škola a Střední škola,varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 1 VY 32 INOVACE 0101 0301 Vyšší odborná škola a Střední škola,varnsdorf, příspěvková organizace Šablona 1 VY 32 INOVACE 0101 0301 VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony Autor

Více

Ondřej Caletka. 5. listopadu 2013

Ondřej Caletka. 5. listopadu 2013 Televize v síti Ondřej Caletka 5 listopadu 2013 Uvedené dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora 30 Česko Ondřej Caletka (CESNET, z s p o) Televize v síti 5 listopadu 2013 1 / 20 O sdružení

Více

Semestrální projekt do předmětu SPS

Semestrální projekt do předmětu SPS Semestrální projekt do předmětu SPS Název projektu: Instalace a provoz protokolu IPv6 v nových verzích MS Windows (XP). Ověření proti routerům Cisco a Linux. Cíl projektu: Autoři: Cílem tohoto projektu

Více

Pohled telekomunikačního. ního operátora na možnosti přenosu hlasu přes integrované datové sítě. Praha - 12. 11. 1999

Pohled telekomunikačního. ního operátora na možnosti přenosu hlasu přes integrované datové sítě. Praha - 12. 11. 1999 Pohled telekomunikačního ního operátora na možnosti přenosu hlasu přes integrované datové sítě Praha - 12. 11. 1999 Základní pojmy Voice over Internet - obecný přenos hlasového volání přes veřejný Internet

Více

Videokonference Polycom

Videokonference Polycom Videokonference Polycom přehled produktů Videokonferenční systémy představují jediný nástroj pro spolupráci na dálku, jenž poskytuje stejné možnosti jako má jednání tváří v tvář. V dnešním uspěchaném a

Více

P2P komunikace I/O modulů řady E1200 I/O moduly s komunikací přes mobilní telefonní sítě 22. 9. 2010

P2P komunikace I/O modulů řady E1200 I/O moduly s komunikací přes mobilní telefonní sítě 22. 9. 2010 P2P komunikace I/O modulů řady E1200 I/O moduly s komunikací přes mobilní telefonní sítě 22. 9. 2010 Program P2P funkce u řady E1200 Jaké jsou obvyklé nevýhody při P2P propojení? Jaké jsou výhody P2P u

Více

Úvod - Podniková informační bezpečnost PS1-2

Úvod - Podniková informační bezpečnost PS1-2 VŠFS; Aplikovaná informatika - 2006/2007 1 Bezpečnost informací BI Ing. Jindřich Kodl, CSc. Úvod - Podniková informační bezpečnost PS1-2 VŠFS; Aplikovaná informatika - 2006/2007 2 Literatura Kovacich G.L.:

Více

Univerzita Pardubice Fakulta elektrotechniky a informatiky. Bakalářská práce. 2009 Jindřich Křivohlávek

Univerzita Pardubice Fakulta elektrotechniky a informatiky. Bakalářská práce. 2009 Jindřich Křivohlávek Univerzita Pardubice Fakulta elektrotechniky a informatiky Bakalářská práce 2009 Jindřich Křivohlávek Univerzita Pardubice Fakulta elektrotechniky a informatiky Hlasová komunikace VoIP v hybridní internetové

Více

Komunikační řešení Avaya IP Office

Komunikační řešení Avaya IP Office Komunikační řešení Avaya IP Office Algotech tým 4. 3. 2014 Algotech Telefon: +420 225 006 555 Fax: +420 225 006 194 E-mail: info@algotech.cz Web: www.algotech.cz Adresa: FUTURAMA Business Park Sokolovská

Více

Co je doma, to se počítá, aneb Jak ušetřit na komunikaci. Petr SOLNAŘ / Liberecká IS, a.s. Michal NOVÁK / SOITRON CZ, s.r.o. 12.6.

Co je doma, to se počítá, aneb Jak ušetřit na komunikaci. Petr SOLNAŘ / Liberecká IS, a.s. Michal NOVÁK / SOITRON CZ, s.r.o. 12.6. Co je doma, to se počítá, aneb Jak ušetřit na komunikaci. Petr SOLNAŘ / Liberecká IS, a.s. Michal NOVÁK / SOITRON CZ, s.r.o. 12.6.2008 VoIP Liberec Proč by se o telefony mělo starat IT? Případová studie

Více

Profilová část maturitní zkoušky 2013/2014

Profilová část maturitní zkoušky 2013/2014 Střední průmyslová škola, Přerov, Havlíčkova 2 751 52 Přerov Profilová část maturitní zkoušky 2013/2014 TEMATICKÉ OKRUHY A HODNOTÍCÍ KRITÉRIA Studijní obor: 78-42-M/01 Technické lyceum Předmět: TECHNIKA

Více

Historie a současnost IPv6. Pavel Satrapa Pavel.Satrapa@tul.cz

Historie a současnost IPv6. Pavel Satrapa Pavel.Satrapa@tul.cz Historie a současnost IPv6 Pavel Satrapa Pavel.Satrapa@tul.cz Vznik IPv6 první úvahy v roce 1990 základní koncepční rozhodnutí přijata v 1. polovině 90. let hlavní motivací bylo hrozící vyčerpání adres

Více

Email. email. Email spolupráce více systémů. email. Pro zajištění služby je používáno více aplikačních protokolů, např.: DNS SMTP.

Email. email. Email spolupráce více systémů. email. Pro zajištění služby je používáno více aplikačních protokolů, např.: DNS SMTP. email Email email Email spolupráce více systémů Pro zajištění služby je používáno více aplikačních protokolů, např.: DNS SMTP POP or IMAP MSGFMT (RFC822,...) a MIME Email splitting & relaying 1 relaying

Více

Manuál pro nastavení telefonu Siemens C450 IP

Manuál pro nastavení telefonu Siemens C450 IP Manuál pro nastavení telefonu Siemens C450 IP Před nastavením se předpokládá kompletní připojení telefonu jak do elektrické sítě, tak do sítě ethernet. 1. Nastavení jazyka Zvolte Menu, poté Settings Handset

Více

Seminární práce do předmětu: Bezpečnost informačních systémů. téma: IPsec. Vypracoval: Libor Stránský

Seminární práce do předmětu: Bezpečnost informačních systémů. téma: IPsec. Vypracoval: Libor Stránský Seminární práce do předmětu: Bezpečnost informačních systémů téma: IPsec Vypracoval: Libor Stránský Co je to IPsec? Jedná se o skupinu protokolů zabezpečujících komunikaci na úrovni protokolu IP (jak už

Více

Očekávané trendy v telemedicíně

Očekávané trendy v telemedicíně Očekávané trendy v telemedicíně Ing. Milan Šárek, CSc Oddělení medicínské informatiky ÚI AV ČR, v.v.i. Standardy a elektronické zdravotnictví, LD Praha, 13.10.2011 Současný stav videokonferencí - protokoly

Více

Typy samostatných úloh PSI 2005/2006

Typy samostatných úloh PSI 2005/2006 Typy samostatných úloh PSI 2005/2006 Každá úloha má dvě části. Část analytickou, která slouží k zachycování komunikace na síti a k zobrazování zachycených dat pomocí grafického rozhraní. K zachycování

Více

Multimediální služby v taktických IP sítích

Multimediální služby v taktických IP sítích Cisco 2911 + UCS-E140 MCU CUCM CUP SX20 PC + Jabber PC + Jabber PC + Jabber Multimediální služby v taktických IP sítích 5. června 2014 O společnosti TTC TELEKOMUNIKACE,s.r.o. Tradiční český dodavatel komunikačních

Více

Moderní telefonní ústředna

Moderní telefonní ústředna Moderní telefonní ústředna ATEUS Omega - Profesionální - Efektivní - Dostupné ATEUS Omega Business Komunikační řešení pro malé a střední firmy Propojení všech telekomunikačních služeb firmy Přímé připojení

Více