Vlastnosti podporované transportním protokolem TCP:
|
|
- Viktor Bílek
- před 9 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Transportní vrstva Transportní vrstva odpovídá v podstatě transportní vrstvě OSI, protože poskytuje mechanismus pro koncový přenos dat mezi dvěma stanicemi. Původně se proto tato vrstva označovala jako vrstva koncová (end-to-end nebo bost-to-hosf). Nabízí transportní službu se spojením nebo bez spojení za použití jednoho ze dvou protokolů: Transmission Control Protocol (TCP, RFC 793) - poskytuje transportní službu se spojením včetně řízení koncového spojení ( spolehlivý protokol ), User Datagram Protocol (UDP, RFC 768) - poskytuje transportní službu bez spojení ( nespolehlivý protokol ). Kromě transportních protokolů jsou k této vrstvě přiřazeny některé směrovací protokoly, jako RIP a BGP. Rozhraní (SAP) mezi transportní a aplikační vrstvou, tj. identifikace aplikačního protokolu, který bude poskytovanou transportní službu používat, se označuje číslem portu: známé porty se pohybují v rozmezí celých čísel 0 až l 023 a jsou pro aplikační protokoly pevně dané (konkrétní hodnoty přiděluje IANA); registrované porty v intervalu l 024 až (registruje je IANA a jsou obvykle využívány pro běžné uživatelské procesy a aplikace); dynamické nebo soukromé porty se pohybují v rozmezí až Transmission Control Protocol Transmission Control Protocol (TCP) poskytuje virtuální okruh mezi koncovými aplikacemi, tedy spolehlivý přenos dat, který nebyl zajištěn datagramově orientovaným IP. TCP přijímá informace od vyšší vrstvy jako souvislý tok bytů dat (byte-stream), který musí rozdělit do transportních segmentů délky odpovídající velikosti datagramu IP, a ty předá síťové vrstvě. Vykonává další funkce transportní vrstvy, jako řízení koncového zabezpečení a datového toku, řízení koncového spojení. TCP využívají ke své práci aplikační protokoly, jako např. FTP či TELNET. Vlastnosti podporované transportním protokolem TCP: spolehlivá transportní služba - doručí adresátovi všechna přenášená data tak, jak je odesílatel vyslal (tzn. bez ztráty nebo zkreslení dat či duplicitních paketů) s využitím pozitivního potvrzování (na základě pořadových čísel bytů) a opětovných přenosů (PAR, Positive Acknowledgement with Retransmission); služba se spojením - fáze navázání spojení mezi dvěma procesy (potřebuje výměnu 3 segmentů), přenosu dat a ukončení spojení (potřebuje výměnu 4 segmentů); efektivní využití přenosových kanálů - vysílání s využitím vyrovnávacích pamětí, kdy odesílatel začne vysílat, až se nashromáždí dostatek dat nebo po vypršení časového limitu, zamezení zahlcení příjemce i sítě; transparentní přenos libovolných dat vyššího protokolu; plně duplexní spojení (současný obousměrný přenos dat) - potvrzení o správném příjmu TCP segmentu je součástí datového TCP segmentu vysílaného opačným směrem (piggybacking); rozlišení mezi více potenciálními adresáty (procesy) na daném počítači -pomocí portů.
2 Řízení toku TCP Řízení toku TCP se realizuje několika spolupracujícími mechanismy: velikostí okna, pořadovými čísly oktetů dat, potvrzováním. Záhlaví TCP segmentu obsahuje pole okno, které specifikuje, kolik oktetů dat se může přenést od odesilatele k příjemci bez průběžného potvrzování doručení jednotlivých segmentů. Minimální velikost okna je l segment, a to vyžaduje potvrzovat příjem každého jednotlivého segmentu. Protože tento způsob přenosu je neefektivní, využívá se větší šíře okna, tj. většího množství segmentů, které se mohou odeslat ihned za sebou a teprve poté získat na jejich doručení potvrzení. Po obdržení potvrzení jejich příjmu může odesilatel vyslat opět skupinu segmentů podle velikosti okna. Tento mechanismus TCP se nazývá klouzavé okno (sliding window), protože vysílací okno se jakoby posunuje o příslušný počet segmentů dál v řadě segmentů čekajících na odeslání. Typické hodnoty velikosti okna TCP jsou bytů (stanice) a bytů (velké servery). Posílání segmentů TCP s pořadovými čísly a jejich potvrzování
3 Velikost okna není pevná hodnota, nedohaduje se při navazování spojení pro celou dobu spojení. Velikost okna lze v průběhu komunikace specifikovat průběžně, takže velikost inzerovaného okna je dynamická. Každé potvrzení, které specifikuje počet přijatých oktetů, zároveň obsahuje informaci, kolik dalších oktetů je příjemce připraven akceptovat (např. podle aktuální velikosti pamětí), takže vysílající strana pak upraví (zvětší/zmenší) velikost svého vysílajícího okna (ovšem tak, aby zůstala konzistentní vzhledem k předchozí poloze). TCP odpovídá na zahlcení sítě (ztráty paketů) dynamicky snížením velikosti okna vysílání, čímž se sníží propustnost. Poté postupně zvyšuje velikost okna do původní hodnoty, pokud opět nedojde ke ztrátě dat. TCP také pomáhá vyvarovat se přetížení a zahlcení sítě tzv. pomalým startem, kdy každé nové spojení zahajuje vysláním jednoho segmentu (šířka okna zahlcení, congestíon window). Po přijetí potvrzení doručení tohoto segmentu se okno zahlcení dvojnásobně zvětší. S každým dalším potvrzením se velikost okna zahlcení zvyšuje exponenciálně (do kapacity okna příjemce). Proto nemůže dojít k tomu, že by otevřením nového spojení s velkými nároky na přenosové kapacity sítě došlo k zahlcení sítě. Potvrzování doručených oktetů dat provádí přijímající stanice na základě pořadových čísel segmentů. Potvrzení je pozitivní, tzn. potvrzuje se příjem všech oktetů předcházejících číslu potvrzení (to je číslo oktetu, které se očekává jako další). Potvrzení od cílové stanice slouží pro vysílající stanici k tomu, aby bud' pokračovala ve vysílání (pokud veškeré odeslané segmenty byly doručeny), nebo aby zajistila opětovné vyslání segmentů od čísla specifikovaného v posledním potvrzení. Příklad je uveden na obrázku. Většinou se vysílají všechny další segmenty (v počtu do velikosti okna), neboť tímto jednoduchým pozitivním potvrzováním lze obtížně specifikovat pouze chybějící segmenty. V případě ztráty potvrzení o doručených segmentech na cestě od příjemce zpět k odesilateli dojde po vypršení časomíry k opětovnému odeslání segmentů a vysílající stanice je vyšle všechny znovu (v počtu podle nastavení okna). Příjemce na základě jejich obdržení vygeneruje potvrzení a duplicitní segmenty zahodí. TCP rozlišuje tři fáze komunikace: navázání spojení - mechanismus trojitého potřásání rukou (three way hand-shaking), prvním krokem je vyslání synchronizačního segmentu (žadatelem o spojení) s označením SYN v poli řízení TCP a specifikací startovního pořadového čísla, odpovědí je segment s potvrzením přijetí počátečního segmentu a nastavení startovního pořadového čísla pro opačný směr vysílání, závěr navazování spojení činí potvrzení příjmu odpovědi cílovou stanicí; každému přenosu podporovanému protokolem TCP tak předchází výměna tří segmentů navazování spojení, než dojde k vyslání prvního segmentu s uživatelskými daty; přenos dat - fáze ihned navazující na fázi navázání spojení, zahrnuje přenos segmentů na základě pořadových čísel, pozitivního potvrzování a opětovného vysílání, pokud je třeba; ukončení spojení - musí být provedeno z obou stran. Pokud je provedeno pouze z jedné strany, může druhá stanice dále posílat data, dokud sama spojení také neukončí. Ukončení spojení se provádí nastavením bitu FIN v poli řízení segmentu. Vzhledem k požadavku navázání spojení s cílovou stanicí TCP nepodporuje vysílání na všeobecnou ani skupinovou adresu IP.
4 Navazování spojení TCP Ukončení spojení TCP Formát segmentu TCP Délka segmentu TCP není omezena, proto může docházet k další fragmentaci protokolem síťové vrstvy, IP. Záhlaví segmentu TCP o 20 oktetech obsahuje následující pole: zdrojový port - identifikuje zdrojový aplikační proces (známým nebo uživatelským číslem portu), cílový port - identifikuje cílový aplikační proces (známým nebo uživatelským číslem portu), pořadové číslo - číslo prvního oktetu dat v segmentu, číslo potvrzení - specifikuje pořadové číslo oktetu dat, které očekává jako následující, délka záhlaví - délka záhlaví v násobcích počtu 32 bitů, funkce řízení - každý ze šesti bitů tohoto pole má svůj přidělený význam související s datovým spojením: URG označuje urgentní data pro přednostní doručení SYN je žádostí o navázání spojení ACK označuje platnost pole s číslem potvrzení RST požaduje opětovné navázání spojení PSH požaduje okamžité doručení segmentu protokolu vyšší vrstvy FIN je žádostí o ukončení spojení šířka okna - velikost okna (počet oktetů, které lze vyslat bez průběžného potvrzení), kontrolní součet - zabezpečení přes celý segment (včetně tzv. pseudozáhlaví), označení urgentních dat - specifikuje poslední oktet urgentních dat,
5 volitelné možnosti - doplňkové informace, např. maximální velikost segmentu. Formát segmentu protokolu TCP Pseudozáhlaví, používané pro zabezpečení segmentu (nejen TCP, ale i UDP), obsahuje některé informace z IP datagramu: zdrojovou a cílovou IP adresu, číslo protokolu a délku původního segmentu. Pseudozáhlaví je pro účel výpočtu kontrolního součtu fiktivně předřazeno před vlastní TCP/UDP záhlaví (ale neposílá se spolu se segmentem). Pole délka segmentu však obsahuje pouze délku původního segmentu TCP nebo UDP a nezahrnuje pseudozáhlaví. Pseudozáhlaví segmentu TCP/IP
6 User Datagram Protocol User Datagram Protocol (UDP) poskytuje nespolehlivou transportní službu pro ty aplikace, které nepožadují zabezpečení přenosu v takovém rozsahu, jako je poskytuje TCP (ověření doručení v pořadí, zajištění opakovaného přenosu), nebo pro transakčně orientované aplikace (dotaz-odpověd), pro něž může být navazování spojení příliš zdlouhavé. UDP neposkytuje spolehlivý koncový přenos dat, nemá fáze navazování a rušení spojení, proto hned první segment UDP obsahuje uživatelská data. Zprávy zpracovává obdobným způsobem jako TCP, pouze záhlaví je kratší, protože neobsahuje pole pro informace o velikosti okna, číslech segmentů a potvrzení. UDP je transportní protokol podporující vysílání na všeobecnou adresu IP ( ) a na skupinové adresy. UDP např. používají aplikační protokoly SNMP, DNS nebo BOOTP. Formát segmentu UDP UDP má jednoduchý formát segmentu (správně, ale nejednoznačně označovaný jako datagram), naznačený na obrázku. Formát segmentu protokolu UDP Záhlaví protokolu UDP se skládá z následujících polí: zdrojový port - identifikuje zdrojový aplikační proces (známým nebo uživatelským číslem portu), cílový port identifikuje cílový aplikační proces (známým nebo uživatelským číslem portu), délka - délka celého segmentu v násobcích počtu 32 bitů, kontrolní součet - zabezpečení přes celý segment včetně tzv. pseudozáhlaví Datová jednotka UDP se již dále v IP nefragmentuje, proto platí jednoznačné mapování segmentu UDP do datagramu IP. Datagram IP pak může být fragmentován podle potřeb spojové vrstvy. Protože všechny implementace TCP/IP musí podporovat minimální velikost datagramu 576 bytů a maximální délka záhlaví IP verze 4 je 60 bytů, UDP datagram o délce 516 bytů podporují všechny implementace. UDP používá podobně jako TCP čísla portů k identifikaci aplikačních protokolů. Číslo portu je 16bitová hodnota, čísla pod l 024 jsou specificky přidělena jednotlivým protokolům pracujícím nad transportní vrstvou (RFC 1700) a vyšší čísla jsou přidělována procesům na klientech podle potřeb. Číslo portu je pro každý aplikační protokol jedinečné, bez ohledu na to, zda protokol používá v transportní vrstvě UDP a TCP (aplikační protokoly, které mohou využívat jedné nebo druhé služby, mají proto přiděleno jedno číslo portu, protože transportní protokol se specifikuje v čísle protokolu). Zpracováno podle: PUŽMANOVÁ, Rita. Moderní komunikační sítě od A do Z. 2. aktualiz. vyd. Brno : Computer Press, s. ISBN
7 PETERKA, Jiří. Aplikační vrstva. EArchiv [online] [cit ]. Dostupný z WWW: <
6. Transportní vrstva
6. Transportní vrstva Studijní cíl Představíme si funkci transportní vrstvy. Podrobněji popíšeme protokoly TCP a UDP. Doba nutná k nastudování 3 hodiny Transportní vrstva Transportní vrstva odpovídá v
Počítačové sítě II. 14. Transportní vrstva: TCP a UDP. Miroslav Spousta, 2005
Počítačové sítě II 14. Transportní vrstva: TCP a UDP Miroslav Spousta, 2005 1 Transportní vrstva přítomná v ISO/OSI i TCP/IP zodpovědná za rozšíření vlastností, které požadují vyšší vrstvy (aplikační)
Počítačové sítě Transportní vrstva. Transportní vrstva
UDP TCP Rozhraní služeb Rozhraní protokolů 17 6 ICMP IGMP OSPF 01 02 89 SAP Síťová vrstva IP Rozhraní přístupu k I/O ARP Ethernet driver RARP Vrstva síťového rozhraní 1 DATA Systém A Uživatel transportní
Přednáška 3. Opakovače,směrovače, mosty a síťové brány
Přednáška 3 Opakovače,směrovače, mosty a síťové brány Server a Client Server je obecné označení pro proces nebo systém, který poskytuje nějakou službu. Služba je obvykle realizována některým aplikačním
Identifikátor materiálu: ICT-3-03
Identifikátor materiálu: ICT-3-03 Předmět Téma sady Informační a komunikační technologie Téma materiálu TCP/IP Autor Ing. Bohuslav Nepovím Anotace Student si procvičí / osvojí architekturu TCP/IP. Druh
7. Aplikační vrstva. Aplikační vrstva. Počítačové sítě I. 1 (5) KST/IPS1. Studijní cíl. Představíme si funkci aplikační vrstvy a jednotlivé protokoly.
7. Aplikační vrstva Studijní cíl Představíme si funkci aplikační vrstvy a jednotlivé protokoly. Doba nutná k nastudování 2 hodiny Aplikační vrstva Účelem aplikační vrstvy je poskytnout aplikačním procesům
Y36PSI Protokolová rodina TCP/IP
Y36PSI Protokolová rodina TCP/IP Jan Kubr - Y36PSI 1 11/2008 Program protokol síťové vrstvy IP podpůrné protokoly ICMP RARP, BOOTP, DHCP protokoly transportní vrstvy UDP TCP Jan Kubr - Y36PSI 2 11/2008
TÉMATICKÝ OKRUH Počítače, sítě a operační systémy
TÉMATICKÝ OKRUH Počítače, sítě a operační systémy Číslo otázky : 08. Otázka : Protokolová rodina TCP/IP. Vztah k referenčnímu modelu ISO-OSI. Obsah : 1 Úvod 2 TCP/IP vs ISO-OSI 3 IP - Internet Protocol
CCNA 2/10 Další funkce TCP/IP Aleš Mareček Jaroslav Matějíček 1
CCNA 2/10 Další funkce TCP/IP Aleš Mareček Jaroslav Matějíček xmarec07@stud.fit.vutbr.cz xmatej33@stud.fit.vutbr.cz 1 Obsah: 1. TCP... 3 1.1 Hlavička TCP segmentu... 3 1.2 Přenos dat a potvrzovací proces...
Počítačové sítě 1 Přednáška č.6 Transportní vrstva
Počítačové sítě 1 Přednáška č.6 Transportní vrstva Osnova = Základní vlastnosti transportní vrstvy = Zodpovědnosti transportní vrstvy = Vlastnosti transportní vrstvy = Protokoly transportní vrstvy = TCP
Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Počítačové sítě Vrstvový model TCP/IP Ing. Zelinka Pavel
Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Šablona: Název: Téma: Autor: Číslo: Anotace: Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Počítačové sítě Vrstvový model TCP/IP
Analýza aplikačních protokolů
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta elektrotechnická PROJEKT Č. 4 Analýza aplikačních protokolů Vypracoval: V rámci předmětu: Jan HLÍDEK Komunikace v datových sítích (X32KDS) Měřeno: 28. 4. 2008
Zabezpečení dat při přenosu
Zabezpečení dat při přenosu Petr Grygárek rek 1 Komunikace bez spojení a se spojením Bez spojení vysílač může datové jednotky (=rámce/pakety) zasílat střídavě různým příjemcům identifikace příjemce součástí
Počítačové sítě pro V3.x Teoretická průprava II. Ing. František Kovařík
Počítačové sítě pro V3.x Teoretická průprava II. Ing. František Kovařík SŠ IT a SP, Brno frantisek.kovarik@sspbrno.cz Model TCP/IP - IP vrstva 2 Obsah 3. bloku IPv4 záhlaví, IP adresy ARP/RARP, ICMP, IGMP,
3.17 Využívané síťové protokoly
Název školy Číslo projektu Autor Název šablony Název DUMu Tematická oblast Předmět Druh učebního materiálu Anotace Vybavení, pomůcky Střední průmyslová škola strojnická Vsetín CZ.1.07/1.5.00/34.0483 Ing.
Model ISO - OSI. 5 až 7 - uživatelská část, 1 až 3 - síťová část
Zatímco první čtyři vrstvy jsou poměrně exaktně definovány, zbylé tři vrstvy nemusí být striktně použity tak, jak jsou definovány podle tohoto modelu. (Příkladem, kdy nejsou v modelu použity všechny vrstvy,
4. Transportní vrstva
4. Transportní vrstva PB156: Počítačové sítě Eva Hladká Fakulta informatiky Masarykovy univerzity jaro 2010 Eva Hladká (FI MU) 4. Transportní vrstva jaro 2010 1 / 55 Struktura přednášky 1 Přehled 2 Úvod
Počítačové sítě Systém pro přenos souborů protokol FTP
Počítačové sítě Systém pro přenos souborů protokol FTP Autorizovaný přístup do souborového systému hostitelského uzlu Informace o obsahu souborového systému hostitelského uzlu Obousměrný přenos kopií souborů
Transportní vrstva. RNDr. Ing. Vladimir Smotlacha, Ph.D.
Transportní vrstva RNDr. Ing. Vladimir Smotlacha, Ph.D. Katedra počítačových systémů Fakulta informačních technologií České vysoké učení technické v Praze Vladimír Smotlacha, 2011 Počítačové sít ě BI-PSI
4. Síťová vrstva. Síťová vrstva. Počítačové sítě I. 1 (6) KST/IPS1. Studijní cíl. Představíme si funkci síťové vrstvy a jednotlivé protokoly.
4. Síťová vrstva Studijní cíl Představíme si funkci síťové vrstvy a jednotlivé protokoly. Doba nutná k nastudování 3 hodiny Síťová vrstva Síťová vrstva zajišťuje směrování a poskytuje jediné síťové rozhraní
JAK ČÍST TUTO PREZENTACI
PŘENOSOVÉ METODY V IP SÍTÍCH, S DŮRAZEM NA BEZPEČNOSTNÍ TECHNOLOGIE David Prachař, ABBAS a.s. JAK ČÍST TUTO PREZENTACI UŽIVATEL TECHNIK SPECIALISTA VÝZNAM POUŽÍVANÝCH TERMÍNŮ TERMÍN SWITCH ROUTER OSI
Protokoly: IP, ARP, RARP, ICMP, IGMP, OSPF
IP vrstva Protokoly: IP, ARP, RARP, ICMP, IGMP, OSPF UDP TCP Transportní vrstva ICMP IGMP OSPF Síťová vrstva ARP IP RARP Ethernet driver Vrstva síťového rozhraní 1 IP vrstva Do IP vrstvy náležejí další
Inovace výuky prostřednictvím ICT v SPŠ Zlín, CZ.1.07/1.5.00/ Vzdělávání v informačních a komunikačních technologií
VY_32_INOVACE_31_20 Škola Název projektu, reg. č. Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Téma Tematická oblast Název Autor Vytvořeno, pro obor, ročník Anotace Přínos/cílové kompetence Střední
metodický list č. 1 Internet protokol, návaznost na nižší vrstvy, směrování
metodický list č. 1 Internet protokol, návaznost na nižší vrstvy, směrování Cílem tohoto tematického celku je poznat formát internet protokolu (IP) a pochopit základní principy jeho fungování včetně návazných
Poˇ c ıtaˇ cov e s ıtˇ e pˇredn aˇsky Jan Outrata ˇr ıjen listopad 2008 Jan Outrata (KI UP) Poˇ c ıtaˇ cov e s ıtˇ e ˇ r ıjen listopad 2008 1 / 34
Počítačové sítě přednášky Jan Outrata říjen listopad 2008 Jan Outrata (KI UP) Počítačové sítě říjen listopad 2008 1 / 34 Transportní vrstva Jan Outrata (KI UP) Počítačové sítě říjen listopad 2008 2 / 34
Technologie počítačových sítí 8. přednáška
Technologie počítačových sítí 8. přednáška Obsah osmé přednášky Protokoly TCP a UDP Protokol TCP a UDP TCP segment Navázání a ukončení spojení protokolem TCP - Navazování spojení - Ukončování spojení -
Počítačové sítě. Lekce 4: Síťová architektura TCP/IP
Počítačové sítě Lekce 4: Síťová architektura TCP/IP Co je TCP/IP? V úzkém slova smyslu je to sada protokolů používaných v počítačích sítích s počítači na bázi Unixu: TCP = Transmission Control Protocol
Fakulta elektrotechniky a informatiky Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava. Cvičení 5 POČÍTAČOVÁ OBRANA A ÚTOK - POU
Fakulta elektrotechniky a informatiky Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava Cvičení 5 POČÍTAČOVÁ OBRANA A ÚTOK - POU TCP/IP model Síťová (IP) vrstva - IP (Internet protokol) nejpoužívanější
MODELY POČÍTAČOVÝCH SÍTÍ
MODELY POČÍTAČOVÝCH SÍTÍ V počátcích budování počítačových sítí byly sítě a technické prostředky těchto sítí od jednotlivých výrobců vzájemně nekompatibilní. Vznikla tedy potřeba vytvoření jednotného síťového
Počítačové sítě. Jan Outrata KATEDRA INFORMATIKY UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. přednášky
Počítačové sítě Jan Outrata KATEDRA INFORMATIKY UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI přednášky Tyto slajdy byly jako výukové a studijní materiály vytvořeny za podpory grantu FRVŠ 1358/2010/F1a. Transportní
TFTP Trivial File Transfer Protocol
TFTP Trivial File Transfer Protocol Jan Krňoul KIV / PSI TFTP Jednoduchý protokol pro přenos souborů 1980 IEN 133 1981 RFC 783 1992 RFC 1350 1998 RFC 1785, 2090, 2347, 2348, 2349 Noel Chiappa, Bob Baldvin,
Internet protokol, IP adresy, návaznost IP na nižší vrstvy
Metodický list č. 1 Internet protokol, IP adresy, návaznost IP na nižší vrstvy Cílem tohoto tematického celku je poznat formát datagramů internet protokolu (IP) a pochopit základní principy jeho fungování
Technologie počítačových sítí 2. přednáška
Technologie počítačových sítí 2. přednáška Obsah druhé přednášky Síťové protokoly Síťové protokoly Typy protokolů Protokol ISO OSI - Fyzická vrstva - Linková vrstva - Síťová vrstva - Transportní vrstva
Komunikační protokoly počítačů a počítačových sítí
Komunikační protokoly počítačů a počítačových sítí Autor: Ing. Jan Nožička SOŠ a SOU Česká Lípa VY_32_INOVACE_1138_Komunikační protokoly počítačů a počítačových sítí_pwp Název školy: Číslo a název projektu:
Definice pojmů a přehled rozsahu služby
PŘÍLOHA 1 Definice pojmů a přehled rozsahu služby SMLOUVY o přístupu k infrastruktuře sítě společnosti využívající technologie Carrier IP Stream mezi společnostmi a Poskytovatelem 1. Definice základních
Zjednodusene zaklady ARP,TCP/IP Jiri Kubina jiri.kubina@osu.cz Ver. 1.0 leden 2006
Zjednodusene zaklady ARP,TCP/IP Jiri Kubina Ver. 1.0 leden 2006 Obsah 1.ARP - zjednoduseny popis metody prekladu IP na MAC 2.Strucny prehled IP protokolu 3.Hlavicka TCP 4.Navazani spojeni - TCP 5.Datova
Základy počítačových sítí Model počítačové sítě, protokoly
Základy počítačových sítí Model počítačové sítě, protokoly Základy počítačových sítí Lekce Ing. Jiří ledvina, CSc Úvod - protokoly pravidla podle kterých síťové komponenty vzájemně komunikují představují
EU-OPVK:VY_32_INOVACE_FIL9 Vojtěch Filip, 2013
Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0036 Tématický celek Inovace výuky ICT na BPA Název projektu Inovace a individualizace výuky Název materiálu Komunikační protokoly v počítačových sítích Číslo materiálu
Protokoly přenosu. Maturitní otázka z POS - č. 15. TCP/IP (Transmission Control Protocol/Internet Protocol)
Protokoly přenosu konfigurace protokolu TCP/IP adresa IP, maska podsítě, brána nastavení DHCP, DNS TCP/IP (Transmission Control Protocol/Internet Protocol) Rodina protokolů TCP/IP obsahuje sadu protokolů
Jan Outrata. říjen prosinec 2010 (aktualizace září prosinec 2013)
Počítačové sítě přednášky Jan Outrata říjen prosinec 2010 (aktualizace září prosinec 2013) Tyto slajdy byly jako výukové a studijní materiály vytvořeny za podpory grantu FRVŠ 1358/2010/F1a. Jan Outrata
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence schopnost, který je spolufinancován
Systémy pro sběr a přenos dat
Systémy pro sběr a přenos dat propojování distribuovaných systémů modely Klient/Server, Producent/Konzument koncept VFD (Virtual Field Device) Propojování distribuovaných systémů Používá se pojem internetworking
Adaptabilní systém pro zvýšení rychlosti a spolehlivosti přenosu dat v přenosové síti
1 Adaptabilní systém pro zvýšení rychlosti a spolehlivosti přenosu dat v přenosové síti Oblast techniky V oblasti datových sítí existuje různorodost v použitých přenosových technologiích. Přenosové systémy
Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie
http://aplchem.upol.cz CZ.1.07/2.2.00/15.0247 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Síťové vrstvy a protokoly Síťové vrstvy Fyzická vrstva Lan,
Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ
Název projektu Číslo projektu Název školy Autor Název šablony Název DUMu Stupeň a typ vzdělávání Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Cílová skupina Anotace Inovace výuky prostřednictvím šablon
Počítačové sítě Datový spoj
(Data Link) organizovaný komunikační kanál Datové jednotky rámce (frames) indikátory začátku a konce signálu, režijní informace (identifikátor zdroje a cíle, řídící informace, informace o stavu spoje,
Počítačová síť. je skupina počítačů (uzlů), popřípadě periferií, které jsou vzájemně propojeny tak, aby mohly mezi sebou komunikovat.
Počítačové sítě Počítačová síť je skupina počítačů (uzlů), popřípadě periferií, které jsou vzájemně propojeny tak, aby mohly mezi sebou komunikovat. Základní prvky sítě Počítače se síťovým adaptérem pracovní
Routování směrovač. směrovač
Routování směrovač směrovač 1 Předmět: Téma hodiny: Třída: _ Počítačové sítě a systémy Routování směrovač 3. a 4. ročník SŠ technické Autor: Ing. Fales Alexandr Software: SMART Notebook 11.0.583.0 Obr.
Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie
http://aplchem.upol.cz CZ.1.07/2.2.00/15.0247 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Síťové vrstvy a protokoly Síťové vrstvy Síťové vrstvy Fyzická
Technologie počítačových komunikací
Informatika 2 Technické prostředky počítačové techniky - 9 Technologie počítačových komunikací Přednáší: doc. Ing. Jan Skrbek, Dr. - KIN Přednášky: středa 14 20 15 55 Spojení: e-mail: jan.skrbek@tul.cz
12. Virtuální sítě (VLAN) VLAN. Počítačové sítě I. 1 (7) KST/IPS1. Studijní cíl. Základní seznámení se sítěmi VLAN. Doba nutná k nastudování
12. Virtuální sítě (VLAN) Studijní cíl Základní seznámení se sítěmi VLAN. Doba nutná k nastudování 1 hodina VLAN Virtuální síť bývá definována jako logický segment LAN, který spojuje koncové uzly, které
Vnější směrovací protokoly
Vnější směrovací protokoly 1 Předmět: Téma hodiny: Třída: Počítačové sítě a systémy Vnější směrovací protokoly _ 3. a 4. ročník SŠ technické Autor: Ing. Fales Alexandr Software: SMART Notebook 11.0.583.0
Projekt IEEE 802, normy ISO 8802
Projekt IEEE 802, normy ISO 8802 Petr Grygárek rek 1 Normalizace v LAN IEEE: normalizace aktuálního stavu lokálních sítí (od roku 1982) Stále se vyvíjejí nové specifikace ISO později převzalo jako normu
Měření kvality služeb. Kolik protlačíte přes aktivní prvky? Kde jsou limitní hodnoty ETH spoje? Data Hlas Video. Black Box Network Infrastructure
QoS na L2/L3/ Brno, 12.03.2015 Ing. Martin Ťupa Měření kvality služeb Kolik protlačíte přes aktivní prvky? Kde jsou limitní hodnoty ETH spoje? Central Office Hlas Video House Black Box Infrastructure Small
íta ové sít TCP/IP Protocol Family de facto Request for Comments
Architektura TCP/IP v současnosti nejpoužívanější síťová architektura architektura sítě Internet Uplatnění user-end systémy (implementace všech funkčních vrstev) mezilehlé systémy (implementace spodních
Y36PSI QoS Jiří Smítka. Jan Kubr - 8_rizeni_toku Jan Kubr 1/23
Y36PSI QoS Jiří Smítka Jan Kubr - 8_rizeni_toku Jan Kubr 1/23 QoS - co, prosím? Quality of Services = kvalita služeb Opatření snažící se zaručit koncovému uživateli doručení dat v potřebné kvalitě Uplatňuje
X.25 Frame Relay. Frame Relay
X.25 Frame Relay Frame Relay 1 Předmět: Téma hodiny: Třída: Počítačové sítě a systémy X.25, Frame relay _ 3. a 4. ročník SŠ technické Autor: Ing. Fales Alexandr Software: SMART Notebook 11.0.583.0 Obr.
Počítačové sítě Datový spoj
(Data Link) organizovaný komunikační kanál Datové jednotky rámce(frames) indikátory začátku a konce rámce režijní informace záhlaví event. zápatí rámce (identifikátor zdroje a cíle, řídící informace, informace
Standard IEEE
Standard IEEE 802.11 Semestrální práce z předmětu Mobilní komunikace Jméno: Alena Křivská Datum: 15.5.2005 Standard IEEE 802.11 a jeho revize V roce 1997 publikoval mezinárodní standardizační institut
Protokoly TCP/IP. rek. Petr Grygárek Petr Grygárek, FEI VŠB-TU Ostrava, Počítačové sítě (Bc.) 1
Protokoly TCP/IP Petr Grygárek rek 1 TCP/IP standard pro komunikaci v Internetu a stále více i v intranetech TCP protokol 4. vrstvy (spolu s UDP) IP - protokol 3. vrstvy 2 Vrstvený model a srovnání s OSI-RM
Telekomunikační sítě Protokolové modely
Fakulta elektrotechniky a informatiky, VŠB-TU Ostrava Telekomunikační sítě Protokolové modely Datum: 14.2.2012 Autor: Ing. Petr Machník, Ph.D. Kontakt: petr.machnik@vsb.cz Předmět: Telekomunikační sítě
Síťová vrstva. RNDr. Ing. Vladimir Smotlacha, Ph.D.
Síťová vrstva RNDr. Ing. Vladimir Smotlacha, Ph.D. Katedra počítačových systémů Fakulta informačních technologií České vysoké učení technické v Praze Vladimír Smotlacha, 2011 Počítačové sít ě BI-PSI LS
Typy samostatných úloh PSI 2005/2006
Typy samostatných úloh PSI 2005/2006 Každá úloha má dvě části. Část analytickou, která slouží k zachycování komunikace na síti a k zobrazování zachycených dat pomocí grafického rozhraní. K zachycování
Relační vrstva SMB-Síťový komunikační protokol aplikační vrstvy, který slouží ke sdílenému přístupu k souborům, tiskárnám, sériovým portům.
Aplikační vrstva http-protokol, díky kterému je možné zobrazovat webové stránky. -Protokol dokáže přenášet jakékoliv soubory (stránky, obrázky, ) a používá se také k různým dalším službám na internetu
Počítačové sítě. Lekce 3: Referenční model ISO/OSI
Počítačové sítě Dekompozice sítě na vrstvy 2 Komunikace mezi vrstvami 3 Standardizace sítí ISO = International Standards Organization Přesný název: Mezinárodní organizace pro normalizaci (anglicky International
DUM 16 téma: Protokoly vyšších řádů
DUM 16 téma: Protokoly vyšších řádů ze sady: 3 tematický okruh sady: III. Ostatní služby internetu ze šablony: 8 - Internet určeno pro: 4. ročník vzdělávací obor: 26-41-M/01 Elektrotechnika - Elektronické
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence schopnost, který je spolufinancován
Architektura TCP/IP je v současnosti
Architektura TCP/IP - úvod Architektura TCP/IP je v současnosti nejpoužívanější síťová architektura architektura sítě Internet Uplatnění TCP/IP user-end systémy (implementace všech funkčních vrstev) mezilehlé
3. Linková vrstva. Linková (spojová) vrstva. Počítačové sítě I. 1 (5) KST/IPS1. Studijní cíl
3. Linková vrstva Studijní cíl Představíme si funkci linkové vrstvy. Popíšeme její dvě podvrstvy, způsoby adresace, jednotlivé položky rámce. Doba nutná k nastudování 2 hodiny Linková (spojová) vrstva
SSL Secure Sockets Layer
SSL Secure Sockets Layer internetové aplikační protokoly jsou nezabezpečené SSL vkládá do architektury šifrující vrstvu aplikační (HTTP, IMAP,...) SSL transportní (TCP, UDP) síťová (IP) SSL poskytuje zabezpečenou
PROTOKOL RDS. Dotaz na stav stanice " STAV CNC Informace o stavu CNC a radiové stanice FORMÁT JEDNOTLIVÝCH ZPRÁV
PROTOKOL RDS Rádiový modem komunikuje s připojeným zařízením po sériové lince. Standardní protokol komunikace je jednoduchý. Data, která mají být sítí přenesena, je třeba opatřit hlavičkou a kontrolním
5. Směrování v počítačových sítích a směrovací protokoly
5. Směrování v počítačových sítích a směrovací protokoly Studijní cíl V této kapitole si představíme proces směrování IP.. Seznámení s procesem směrování na IP vrstvě a s protokoly RIP, RIPv2, EIGRP a
Aktivní prvky: brány a směrovače. směrovače
Aktivní prvky: brány a směrovače směrovače 1 Předmět: Téma hodiny: Třída: Počítačové sítě a systémy Aktivní prvky brány a směrovače 3. a 4. ročník SŠ technické Autor: Ing. Fales Alexandr Software: SMART
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence schopnost, který je spolufinancován
Počítačové sítě IP multicasting
IP multicast mechanismus pro skupinovou komunikaci v IP vrstvě Zdroj vysílá jeden datagram, na multicast směrovačích se jeho kopie vysílají do větví multicast stromu Adresy typu D podpora IP multicastu
aplikační vrstva transportní vrstva síťová vrstva vrstva síťového rozhraní
B4. Počítačové sítě a decentralizované systémy Jakub MÍŠA (2006) 4. Technologie sítí TCP/IP, adresace, protokoly ARP, RARP, IP, ICMP, UDP, TCP a protokoly aplikační vrstvy. IP adresa verze 4. Komplexní
POČÍTAČOVÉ SÍTĚ Metodický list č. 1
Metodický list č. 1 Cílem tohoto předmětu je posluchačům zevrubně představit dnešní počítačové sítě, jejich technické a programové řešení. Po absolvování kurzu by posluchač měl zvládnout návrh a správu
Architektura TCP/IP v Internetu
Architektura TCP/IP v Internetu Síťová architektura Internetu - TCP/IP Soustava protokolů TCP/IP je v současné době nejpoužívanější v nejrozsáhlejším konglomerátu sítí - Internetu. Řekne-li se dnes TCP/IP,
Kódování signálu. Problémy při návrhu linkové úrovně. Úvod do počítačových sítí. Linková úroveň
Kódování signálu Obecné schema Kódování NRZ (bez návratu k nule) NRZ L NRZ S, NRZ - M Kódování RZ (s návratem k nule) Kódování dvojí fází Manchester (přímý, nepřímý) Diferenciální Manchester 25.10.2006
Protokol TELNET. Schéma funkčních modulů komunikace protokolem TELNET. Telnet klient. login shell. Telnet server TCP/IP.
Protokol TELNET Schéma funkčních modulů komunikace protokolem TELNET Telnet klient Telnet server login shell terminal driver Jádro TCP/IP TCP/IP Jádro Pseudo terminal driver Uživatel u terminálu TCP spojení
Střední průmyslová škola, Bruntál, příspěvková organizace. Praktická maturitní práce
Střední průmyslová škola, Bruntál, příspěvková organizace Praktická maturitní práce Lukáš KOLB 2005/2006 Organizace: Střední průmyslová škola, Bruntál, příspěvková organizace Název práce: Animace směrování
Přístup k transportní vrstvě z vrstvy aplikační rozhraní služeb služby pro systémové aplikace, služby pro uživatelské aplikace DNS
Aplikační vrstva Přístup k transportní vrstvě z vrstvy aplikační rozhraní služeb služby pro systémové aplikace, služby pro uživatelské aplikace RIP DNS TELNET HTTP SNMP RTP SMTP FTP port UDP TCP IP 1 Aplikační
Počítačové sítě IP směrování (routing)
Počítačové sítě IP směrování (routing) IP sítě jsou propojeny směrovači (routery) funkcionalita směrovačů pokrývá 3. vrstvu RM OSI ~ vrstvu IP architektury TCP/IP (L3) směrovače provádějí přepojování datagramů
Počítačové sítě II. 11. IP verze 4, adresy Miroslav Spousta, 2006
Počítačové sítě II 11. IP verze 4, adresy Miroslav Spousta, 2006 , http://www.ucw.cz/~qiq/vsfs/ 1 IP verze 4 základní protokol Internetu, RFC 791 v současnosti nejrozšířenější síťový protokol
Y36PSI IPv6. Jan Kubr - 7_IPv6 Jan Kubr 1/29
Y36PSI IPv6 Jan Kubr - 7_IPv6 Jan Kubr 1/29 Obsah historie, motivace, formát datagramu, adresace, objevování sousedů, automatická konfigurace, IPsec, mobilita. Jan Kubr - 7_IPv6 Jan Kubr 2/29 Historie
Sada protokolů TCP/IP
Sada protokolů TCP/IP Cílem této kapitoly je popsat jednu z nejpoužívanějších rodin protokolů pro síťovou komunikaci, TCP/IP. Význam TCP/IP spočívá mimo jiné v tom, že jde o sadu komunikačních protokolů
Distribuované systémy a počítačové sítě
Distribuované systémy a počítačové sítě propojování distribuovaných systémů modely Klient/Server, Producent/Konzument koncept VFD (Virtual Field Device) Propojování distribuovaných systémů Používá se pojem
Počítačové sítě Implementace RM OSI. Počítačové sítě - Vrstva datových spojů 1
Implementace RM OSI Počítačové sítě - 1 Protokoly, architektura Otevřené systémy Otevřené pro další standardizaci Definují širší kategorie funkcí pro každou funkční úroveň Nedefinují způsob implementace
Seminární práce pro předmět Technologie sítí WAN (CCNA4) Síťové modely, základy IP adresování
Seminární práce pro předmět Technologie sítí WAN (CCNA4) Síťové modely, základy IP adresování Autor: Jan Bílek e-mail: xbilek14@stud.fit.vutbr.cz datum:27. 2. 2008 Obsah TCP/IP a OSI síťové modely...3
Zásobník protokolů TCP/IP
Zásobník protokolů TCP/IP Úvod do počítačových sítí Lekce 2 Ing. Jiří ledvina, CSc. Úvod Vysvětlení základních pojmů a principů v protokolovém zásobníku TCP/IP Adresování v Internetu Jmenné služby Protokoly
Historie, současnost a vývoj do budoucnosti. 1.5.2009 Anna Biernátová, Jan Faltys, Petr Kotek, Pavel Pokorný, Jan Šára
Historie, současnost a vývoj do budoucnosti 1.5.2009 Anna Biernátová, Jan Faltys, Petr Kotek, Pavel Pokorný, Jan Šára První počítačová síť Návrh v roce 1966-1969 Defense Advanced Research Projects Agency
Provádí ochranu sítě před napadením (ochrana počítačů nestačí) Odděluje uživatele (prvek nespolehlivosti) od prvků ochrany
Obranné valy (Firewalls) Vlastnosti Provádí ochranu sítě před napadením (ochrana počítačů nestačí) Odděluje uživatele (prvek nespolehlivosti) od prvků ochrany Filtrování paketů a vlastnost odstínění Různé
Úvod Úrovňová architektura sítě Prvky síťové architektury Historie Příklady
Úvod Úrovňová architektura sítě Prvky síťové architektury Historie Příklady 1 Pracovní stanice modem Pracovní stanice Směrovač sítě Směrovač sítě Pracovní stanice Aplikační server Směrovač sítě 2 Soubor
Přepínaný Ethernet. Virtuální sítě.
Přepínaný Ethernet. Virtuální sítě. Petr Grygárek rek 1 Přepínaný Ethernet 2 Přepínače Chování jako mosty v topologii strom Přepínání řešeno hardwarovými prostředky (CAM) Malé zpoždění Přepínání mezi více
Základy transportního protokolu TCP. Leoš Boháč
Základy transportního protokolu TCP Leoš Boháč Autor: Leoš Boháč Název díla: Základy transportního protokolu TCP Zpracoval(a): České vysoké učení technické v Praze Fakulta elektrotechnická Kontaktní adresa:
Standardizace Internetu (1)
Internet Standardizace Internetu (1) RFC Request for Comments, základní dokumenty identifikovány čísly, po vydání se nemění místo změny se nahradí jiným RFC přidělen stav proposed standard: návrh (ustálené,
Internet a zdroje. (ARP, routing) Mgr. Petr Jakubec. Katedra fyzikální chemie Univerzita Palackého v Olomouci Tř. 17. listopadu
Internet a zdroje (ARP, routing) Mgr. Petr Jakubec Katedra fyzikální chemie Univerzita Palackého v Olomouci Tř. 17. listopadu 12 26. 11. 2010 (KFC-INTZ) ARP, routing 26. 11. 2010 1 / 10 1 ARP Address Resolution
Úvod Virtuální kanál TCP Datagramová služba UDP URL TCP, UDP, URL. Fakulta elektrotechnická
TCP, UDP, Katedra počítačů Fakulta elektrotechnická 10. května 2007 Přehled 1 2 TCP a sokety obecně TCP klient TCP server 3 UDP klient UDP server 4 Sít ová spojení nad sít ovou vrstvou (typicky protokol
Počítačové sítě pro V3.x Teoretická průprava I. Ing. František Kovařík
Počítačové sítě pro V3.x Teoretická průprava I. Ing. František Kovařík PK IT a ICT, SŠ IT a SP, Brno frantisek.kovarik@sspbrno.cz LL vrstva (linky) 2 Obsah 2. bloku Význam LL, SLIP, PPP, HDLC, Ethernet.