B4. Počítačové sítě a decentralizované systémy Jakub MÍŠA (2006)
|
|
- Jaroslav Matějka
- před 2 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 B4. Počítačové sítě a decentralizované systémy Jakub MÍŠA (2006) 5. Síťové technologie videokonference a multimediální přenosy, IP telefonie, IP verze 6. Vysokorychlostní počítačové sítě pro vědu a výzkum (Cesnet 2, evropská síť Géant2, síť Internet 2 Abilene). Multimediální přenosy transportní protokoly Pro přenos běžných dat v počítačových sítích je důležitá rychlost a kvalita spojení a také spolehlivost doručení jednotlivých paketů, proto využívají spolehlivý transportní protokol TCP. Ovšem v IP telefonii nemůžeme hlasový záznam nejdříve celý uložit a následně jej odeslat. VoIP vyžaduje přenos dat v reálném čase, tudíž je nezbytné, aby jednotlivé pakety dorazily k cíli ideálně ve stejném pořadí, v jakém jsou odesílány, a jejich časové zpoždění výrazně nekolísalo. Spolehlivý transportní protokol TCP není pro přenosy v reálném čase vhodný, protože obsahuje zabudované řízení chyb. Jestliže dojde ke ztrátě nebo doručení chybného paketu, pokusí se o opětovný přenos. Tato vlastnost je u přenosů v reálném čase spíše nevýhodou. Ztracené nebo poškozené pakety můžeme vypustit, protože později jsou už nepoužitelné. Pro přenosy dat v reálném čase je mnohem vhodnější transportní protokol UDP (User Datagram Protocol). Neobsahuje sice všechny potřebné vlastnosti, ale ty je možné doplnit pomocí dalšího protokolu postaveného nad UDP. Protokol RTP (Real-time Transport Protocol) umožňuje paketizaci hlasových, obrazových nebo textových dat v reálném čase. Nemá sice zabudován žádný mechanismus pro zajištění doručení paketů (datagramů), jejich včasného doručení ani pro doručení ve správném pořadí, ovšem označuje jednotlivé datagramy pořadovými čísly, podle nichž mohou multimediální aplikace rozpoznat, že některý chybí. Cílem je synchronizace přenosu všech druhů dat v reálném čase a popřípadě i zjištění ztráty paketů nebo jejich nesprávného pořadí. RTP nejčastěji pracuje nad UDP a jde o standardní protokol pro přenos hlasu používaný ve VoIP sítích. O bezchybné doručování paketů se stará podpůrný řídicí protokol RTCP (Real-time Transport Control Protocol). Jeho úkolem je vytváření zpětné vazby mezi účastníky relace protokolu RTP, v níž periodicky probíhá výměna RTCP paketů. Přenášené pakety RTCP jsou doplněny o další informace, podle kterých může vysílající strana dynamicky měnit multimediální proud, např. rychlost přenosu na základě požadavků opačné strany. Monitorování pomáhá příjemci detekovat ztrátu paketů a v takovém případě kompenzovat kolísání latence v síti. Tímto způsobem poskytuje protokol RTCP služby řízení toku a kontroly zahlcení sítě. Můžeme tedy říci, že RTP se stará o přenos digitalizované části informací v reálném čase, zatímco RTCP poskytuje zpětnou vazbu obsahující informace o kvalitě přenosového spoje. Ani jeden z protokolů RTP a RTCP však neredukuje celkové zpoždění dat a negarantuje QoS (Quality of Service). Protokol RTP byl navržen nejen pro individuální, ale také pro skupinové přenosy a obousměrný přenos a je tak vhodný pro internetovou telefonii i videokonference. Multimediální přenosy standardy Většina multimediálních sítí dnes pracuje na distribuované architektuře, konkrétně na komunikačních standardech H.323 nebo SIP. Standard H.323 Tento standard vznikl v roce 1996, kdy bylo přijato doporučení ITU-T H.323, a původně byl určen pro multimediální aplikace. Dnes je již k dispozici pátá verze z roku Na jeho vytvoření se významně podílely společnosti telekomunikačního průmyslu. Především proto má standard H.323 velmi blízko k telefonním sítím a umožňuje snadnou spolupráci s nimi, avšak z těchto důvodů se zároveň vzdaluje běžným zvyklostem ze sítí počítačových. Pracuje v binárním módu a upravuje protokol přenosu paketů 1/5
2 na formát vhodný pro telefonní síť. H.323 byl prvním protokolem pro provoz VoIP sítí a v současné době je nejrozšířenějším standardem, ale stále více se začíná prosazovat mladší a modernější SIP. Struktura standardu H.323 je velmi složitá, za dobu své existence se z něj stal poměrně robustní protokol. Vzhledem ke své komplexnosti je H.323 jedním z hlavních standardů i pro videokonferenční přenosy dat. Jedná se o celý soubor doporučení, který zahrnuje všechny služby potřebné k přenosu hovoru po síti, mezi něž patří: AUDIO VIDEO ŘÍZENÍ hlas, zvuk obrazová data systémová data signalizace volání (H.255), sestavení a ukončení spojení, AUDIO VIDEO ŘÍDICÍ SIGNALIZACE SIGNALIZACE kódování a komprese zvuku (G.711, G.722, G.723, KODEKY KODEKY KANÁL VOLÁNÍ RAS G.711, G.722, H.261, H.263 H.245 Q.931 H.225 G.728, G.729), G.723, G.728, G.729 řídicí signalizace (H.245), řízení toku dat, RTP, RTCP zabezpečení komunikace, registrace, volitelně také kódování obrazu (H.261), protože VRSTVA H H.323 je zároveň jedním ze standardů pro videokonference. LAN Logická topologie sítě běžící na protokolu H.323 definuje čtyři základní komponenty, které může síť obsahovat: terminál, bránu, gatekeeper a řadič konferencí. Těchto komponent může být v síti i více, ovšem v každém případě minimálně jeden terminál a jediný (nebo žádný) gatekeeper. Terminál povinná a základní komponenta používaná pro obousměrnou komunikaci v reálném čase. Musí podporovat H.245 na vytvoření přenosového kanálu a výměnu vlastností mezi terminály, H.255 pro signalizaci a sestavení spojení, RAS (Registration, Admission, Status) pro komunikaci mezi koncovými zařízeními, RTP a RTCP k zajištění správného pořadí jednotlivých paketů (audio i video), kódování zvuku podle G.711 a případně také G.72x, T.120 pro kódování videa a konference. Brána (gateway) slouží k propojení sítí H.323 s ostatními sítěmi (např. ISDN) a funguje jako překladač protokolů mezi nimi. Gatekeeper představuje volitelný uzel sítě starající se o autorizaci, adresaci a překlad telefonních čísel do IP adres, účtování či směrování, ale na samotném přenosu hlasových a popřípadě i obrazových dat se přímo nepodílí. Řadič konferencí (Multipoint Control) zajišťuje komunikaci více terminálů a bran, tedy konferenční hovory. Protokol SIP Během roku 1996 začal vznikat protokolu H.323 velký konkurent pojmenovaný SIP (Session Initiation Protocol). Přijat byl o tři roky později a dnes je k dispozici druhá verze protokolu SIP definovaná v RFC Jedná se o aplikační protokol založený na protokolu HTTP. SIP se vyznačuje zejména svou jednoduchostí a textovým formátem (připomeňme, že H.323 používá formát binární). Tento protokol je dílem převážně expertů na počítačové sítě, proto se na rozdíl od H.323 podobá mnohem více protokolům sítí počítačových než telefonních. SIP je protokolem aplikační vrstvy síťového modelu TCP/IP pracujícím zejména nad transportním protokolem UDP, ale také TCP, a umožňuje inicializaci, modifikaci a ukončování interaktivních relací v reálném čase mezi koncovými zařízeními v síti, která sám dokáže vyhledat. Ve velké míře také využívá dalších protokolů pro internetové přenosy, jako jsou webové aplikace nebo elektronická pošta. Vyznačuje se poměrně malou režií. K navázání spojení mu stačí tři zprávy a dva koncové body. SIP se skládá z několika protokolů, z nichž každý řeší pouze určitou část služeb pro přenos hlasových dat. Díky tomuto řešení lze snadno kterýkoliv protokol upravit či vyměnit a není nutné zasahovat do celého bloku protokolů. Adresní struktura založená na URI umožňuje snadné vytvoření a následný provoz nových aplikací a služeb a jednoduchý přechod mezi internetem a telefonní síti kvůli možnosti současné internetové adresace i použití telefonních čísel. Mezi doplňkové funkce protokolu SIP můžeme zařadit instant messaging (zasílání zpráv), zjišťování přítomnosti online nebo podmíněné 2/5
3 přesměrování volání. Velkou oblibu si SIP zákal zejména v mobilních sítích 3G. Objevují se názory, že SIP postupně povede ke konvergenci pevných, bezdrátových a mobilních služeb vedle otevřených možností pro nové služby. Architektura sítí založených na protokolu SIP se skládá z následujících základních prvků. Uživatelské agenty (User Agents) počítač s příslušnou komunikační aplikací nebo hardwarové telefony podporující SIP. Proxy server stará se o vyhledávání uživatelů v síti, směrování hovorů a propojení s dalšími sítěmi. Redirect server směruje volání k dalším uzlům v síti. Registrar registruje aktuální umístění koncových zařízení (uživatelů). Srovnání H.323 a SIP Zřejmě nejpodstatnější informací je, že oba protokoly nejsou vzájemně kompatibilní. Právě z tohoto důvodu je můžeme postavit do role vzájemných konkurentů. Objevují se názory, že kdyby mladší SIP vznikl ve stejné době jako H.323, pravděpodobně by ho vytlačil a H.323 by se nijak významně neprosadil. Standard SIP je mnohem modernější. Jeho tvůrci se mohli poučit z chyb a nedostatků předchůdce a vyvarovat se jich. Zatímco H.323 byl vytvořen v prvé řadě pro multimediální aplikace a nasazení ve VoIP se dočkal až později, SIP byl od počátku vyvíjen jako protokol s jednoduchou strukturou, který umožňuje rychlé a efektivní zavádění nových služeb. Bohužel standard H.323 neumožňuje využití v mobilních sítích 3G, což může znamenat jeho konec. H.323 SIP Základ telefonní sítě internet Komunikační model peer-to-peer client/server Struktura binární textová Transportní protokol především TCP především UDP Podpora 3G mobilních sítí ne ano Možnosti rozšíření složitá, pouze v určitých místech snadná, otevřená architektura Videokonference Videokonference můžeme provozovat na libovolném transportním médiu, které poskytuje dostatečnou šířku pásma, relativně nízkou a nekolísající latenci a další důležité parametry pro požadovanou kvalitu přenášených dat. V minulosti byly k dispozici především telefonní sítě. Zpočátku se jednalo o klasické analogové linky s využitím modemů, později modernější digitální linky ISDN. Společně se zdokonalováním počítačových sítí a nárůstem přenosových rychlostí dochází k přesunu videokonferenčních přenosů směrem z telefonních do sítí ATM nebo perspektivnějších LAN. Tento trend je logický, uživatelé mají k dispozici větší šířku pásma pro samotné přenosy a s tím související rostoucí kvalitu přenášených dat. Pro přenos obrazu a zvuku stačí rychlost komunikační linky už od 64 kb/s, nicméně doporučeným minimem je garantovaných 128 kb/s v případě ISDN a 256 kb/s v případě IP sítě. Rychlost 384 kb/s a výše představuje již tzv. business kvalitu, která je plně postačující pro většinu dnešních videokonferenčních aplikací. Ke spojení pak stačí jedna veřejná IP adresa a správně nastavené firewally. Mezi základní požadavky na kvalitu linky patří: Šířka pásma spojení musí mít dostatečnou šířku pro přenos všech dat, audia a videa v požadované kvalitě. Latence spojení musí poskytovat minimální zpoždění zvukových a obrazových dat pro zajištění plynulé komunikace. Isochronnost jedná se o spojení, které podporuje isochronní přenos audia a videa a jejich vzájemný soulad v čase. Dostupnost pro uživatele je podstatná snadná přístupnost přenosového média a přijatelné pořizovací náklady na zvolené řešení. 3/5
4 Podle použitého transportního média rozlišujeme u videokonferencí jednotlivé standardy pro audio a video zajišťující vzájemnou kompatibilitu jednotlivých prvků od různých výrobců a dodavatelů: H.324 pro analogové linky (PSTN) H.320 pro digitální linky ISDN H.323 pro sítě LAN popřípadě T.120 pro datové konference IP verze 6 (IPv6) Současná verze IP protokolu (verze 4) přestává vyhovovat stávajícím požadavkům na síťové služby. Exponenciální rozšiřování Internetu tento problém ještě násobí. Hlavní problémy IPv4 jsou: Pro adresaci používá pouze 32 bitů. Adresová oblast se tedy může časem vyčerpat s nárůstem počtu zařízení, pro která bude požadováno připojení do Internetu. Směrovací tabulky na páteřních směrovačích Internetu se neustále zvětšují, čímž na těchto zařízeních vznikají problémy s negativním dopadem na provoz Internetu. Aby se snížila na těchto směrovačích časová ztráta při datových přenosech, bylo by třeba vyvinout velmi náročné HW a SW technologie. To rozhodně není nejlepší řešení. IPv4 neumožňuje, aby aplikace požadovaly speciální služby (tzv. QoS Quality of Service) pro přenosy časově závislých dat, např. multimediální přenosy. IPv4 neposkytuje možnost, aby aplikace mohly žádat vyšší stupeň zabezpečení přenosu dat a autentizaci. V důsledku výše uvedených nedostatků současné verze IP protokolu zahájila IETF (Internet Engineering Task Force) vývoj nového standardu. Výsledek byl publikován v dokumentu RFC1752 popisujícího IP nové generace s oficiálním názvem IP verze 6 (IPv6). Jeho nejvýznamnější rozšíření jsou: Používá mnohem větší adresové pole, prakticky nevyčerpatelné. IPv6 adresa má 128 bitů a je možno adresovat asi 2 96 krát více zařízení než v IPv4. Zajišťuje rychlejší zpracování režijních informací při průchodu směrovači. Definuje mechanismy zajišťující autenticitu, důvěrnost a celistvost pro IP pakety. Umožňuje aplikacím označit IP pakety tak, aby jim bylo poskytnuto při přenosech speciální zacházení (např. při multimediálních přenosech v reálném čase). Vysokorychlostní sítě pro vědu a výzkum Cesnet 2 CESNET2 je národní vysokorychlostní počítačová síť určená pro vědu, výzkum, vývoj a vzdělávání. Její páteř propojuje největší univerzitní města České republiky okruhy s vysokými přenosovými rychlostmi. Uživateli sítě jsou především vysoké školy, Akademie věd České republiky, ale i některé střední školy, nemocnice či knihovny. Svým uživatelům kromě standardního připojení k Internetu a velkých přenosových kapacit pro vědecké a výzkumné účely nabízí i některé pokrokové a méně obvyklé služby. Patří mezi ně například IP telefonie, videokonference či superpočítačové Metacentrum. V současně době je v provozu páteřní linka s přenosovou rychlostí 10 Gb/s propoující Prahu, Brno, Olomouc a Hradec Králové. Ostatní páteřní okruhy sítě CESNET2 nabízí přenosovou kapacitu 2,5 Gb/s a gigabitový Ethernet, jehož kapacita je sice nižší, ale zato je výrazně levnější. Trasy do menších uzlů nabízejí rychlosti v rozsahu od 10 do 100 Mb/s. Jejich kapacita je průběžně navyšována v souladu s potřebami a reálným provozem konkrétních uzlů. Topologie sítě je patrná z obrázku. Je skládána z kruhů procházejících omezeným počtem měst (ideálně do čtyř měst na jednom kruhu). Cílem je redundantní páteř sítě s nepříliš dlouhými trasami a tudíž s malým zpožděním, které vzniká v aktivních prvcích sítě. 4/5
5 Klíčové je napojení na evropskou síť GÉANT, jejíž uzel se nachází přímo v prostorách sdružení CESNET. Spoj má kapacitu 2,5 Gb/s a prochází jím především provoz mezi akademickými institucemi. Géant 2 První generace evropské páteřní akademické sítě GÉANT byla oficiálně uvedena do provozu v prosinci Propojila národní sítě pro vědu, výzkum a vzdělávání v Evropských zemích a zajistila jejich spojení s analogickými světovými sítěmi (především v Severní Americe a v Asii). Rozvoj sítě je podporován Evropskou unií v rámci 6. rámcového programu v podobě projektu GN2 - Multi-Gigabit European Academic Network, který byl oficiálně zahájen 1. září Je zaměřen především na další rozvoj evropské akademické páteřní sítě pod názvem GÉANT2. Doba jeho trvání byla stanovena na čtyři roky. Nová generace sítě GÉANT by měla vedle klasické IP služby nabídnout i přepínání optických tras či vlnových délek. Veškeré její prvky by měly být ovládány jednotnou správou. Předpokládá se nárůst rychlosti jádra sítě ze stávajících 10 Gb/s na několikanásobek. Ostatní trasy budou také provozovány s rychlostmi v řádu gigabitů za sekundu. Projekt klade důraz i na rozvoj méně vyspělých národních sítí, aby se snižovaly digitální bariéry mezi evropskými zeměmi. Síť by měla dokázat poskytovat i prioritní služby a služby s definovanou kvalitou vyžadované některými náročnými aplikacemi. Tyto parametry mají být dosaženy mezi koncovými body, což vyžaduje těsnější součinnost mezi správou sítě GÉANT, národních sítí i koncových sítí připojených institucí. Internet 2 Abilene Americký projekt Internet2 se snaží posunout možnosti Internetu do nových dimenzí. Jeho cílem není nahradit stávající Internet, ale vyvinout pro něj nové služby a rozšířit jeho možnosti. Trojice hlavních cílů Internetu2 zní: vytvořit síť s parametry na hranici technických možností pro potřeby výzkumu a vzdělávání umožnit a podílet se na vývoji nové generace aplikací napomáhat šíření nových služeb a aplikací do prostředí běžného Internetu, i v mezinárodním měřítku Hlavními účastníky projektu jsou americké univerzity. V začátcích, které se datují do roku 1996, měl 34 členů. V současné době jejich počet překročil 150. Kromě vlastních členů má Internet2 řadu partnerských a spolupracujících institucí. Konkrétní technické úkoly související s infrastrukturou sítě a jejími aplikacemi řeší pracovní skupiny. Jsou úzce zaměřeny na jasně definované oblasti správu sítě, kvalitu služeb, měření a podobně. 5/5
Komunikace systémů s ostatními multimediálními sítěmi
H.323 Martin Černý Definice H.323 je standard, který specifikuje součásti, protokoly a procedury, které poskytuji multimediální komunikační služby: zvuk, video a datové komunikace přes paketové sítě, včetně
SIP Session Initiation Protocol
SIP Session Initiation Protocol Jiří Ledvina Projektování distribuovaných systémů Úvod Protokol aplikační úrovně Řídicí protokol (signalizační) pro Vytváření Modifikaci Ukončování spojení mezi dvěma účastníky
Přednáška 3. Opakovače,směrovače, mosty a síťové brány
Přednáška 3 Opakovače,směrovače, mosty a síťové brány Server a Client Server je obecné označení pro proces nebo systém, který poskytuje nějakou službu. Služba je obvykle realizována některým aplikačním
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence schopnost, který je spolufinancován
7. Aplikační vrstva. Aplikační vrstva. Počítačové sítě I. 1 (5) KST/IPS1. Studijní cíl. Představíme si funkci aplikační vrstvy a jednotlivé protokoly.
7. Aplikační vrstva Studijní cíl Představíme si funkci aplikační vrstvy a jednotlivé protokoly. Doba nutná k nastudování 2 hodiny Aplikační vrstva Účelem aplikační vrstvy je poskytnout aplikačním procesům
vysokých škol na projektu IP telefonie
Spolupráce vysokých škol na projektu IP telefonie Miroslav Vozňák Michal Neuman řešitelé projektu "IP telefonie" sdružen ení CESNET http://www.cesnet.cz/iptelefonie.html Vysokorychlostní sítě 2004 Praha,
Telekomunikační sítě Protokolové modely
Fakulta elektrotechniky a informatiky, VŠB-TU Ostrava Telekomunikační sítě Protokolové modely Datum: 14.2.2012 Autor: Ing. Petr Machník, Ph.D. Kontakt: petr.machnik@vsb.cz Předmět: Telekomunikační sítě
JAK ČÍST TUTO PREZENTACI
PŘENOSOVÉ METODY V IP SÍTÍCH, S DŮRAZEM NA BEZPEČNOSTNÍ TECHNOLOGIE David Prachař, ABBAS a.s. JAK ČÍST TUTO PREZENTACI UŽIVATEL TECHNIK SPECIALISTA VÝZNAM POUŽÍVANÝCH TERMÍNŮ TERMÍN SWITCH ROUTER OSI
Model ISO - OSI. 5 až 7 - uživatelská část, 1 až 3 - síťová část
Zatímco první čtyři vrstvy jsou poměrně exaktně definovány, zbylé tři vrstvy nemusí být striktně použity tak, jak jsou definovány podle tohoto modelu. (Příkladem, kdy nejsou v modelu použity všechny vrstvy,
SIGNALIZAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ PROTOKOLY V IP TELEFONII
SIGNALIZAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ PROTOKOLY V IP TELEFONII Ing. Pavel BEZPALEC pracoviště: ČVUT FEL, Katedra telekomunikační techniky; mail: bezpalec@fel.cvut.cz Abstrakt: Článek se zabývá signalizačními a komunikačními
Počítačová síť. je skupina počítačů (uzlů), popřípadě periferií, které jsou vzájemně propojeny tak, aby mohly mezi sebou komunikovat.
Počítačové sítě Počítačová síť je skupina počítačů (uzlů), popřípadě periferií, které jsou vzájemně propojeny tak, aby mohly mezi sebou komunikovat. Základní prvky sítě Počítače se síťovým adaptérem pracovní
EXTRAKT z české technické normy
EXTRAKT z české technické normy Extrakt nenahrazuje samotnou technickou normu, je pouze informativním 35.240.60 materiálem o normě. Komunikační infrastruktura pro pozemní mobilní zařízení (CALM) Architektura
POČÍTAČOVÉ SÍTĚ 1. V prvním semestru se budeme zabývat těmito tématy:
POČÍTAČOVÉ SÍTĚ 1 Metodický list č. 1 Cílem tohoto předmětu je posluchačům zevrubně představit dnešní počítačové sítě, jejich technické a programové řešení. Po absolvování kurzu by posluchač měl zvládnout
Multimediální služby v taktických IP sítích
Cisco 2911 + UCS-E140 MCU CUCM CUP SX20 PC + Jabber PC + Jabber PC + Jabber Multimediální služby v taktických IP sítích 5. června 2014 O společnosti TTC TELEKOMUNIKACE,s.r.o. Tradiční český dodavatel komunikačních
Optická gigabitová páteř univerzitní sítě má kruhovou topologii s uzly tvořící dva kruhy propojenými v následujícím pořadí:
WEBnet Metropolitní počítačová síť Západočeské univerzity se nazývá WEBnet. Propojuje desítky budov v Plzni a Chebu, stovky serverů, přes 7800 pracovních stanic. WEBnet je základem výpočetního prostředí
Počítačové sítě. Lekce 4: Síťová architektura TCP/IP
Počítačové sítě Lekce 4: Síťová architektura TCP/IP Co je TCP/IP? V úzkém slova smyslu je to sada protokolů používaných v počítačích sítích s počítači na bázi Unixu: TCP = Transmission Control Protocol
HiPath HG 1500 Multimediální komunikace ve společnostech střední velikosti
HiPath HG 1500 Multimediální komunikace ve společnostech střední velikosti HiPath HG 1500 je ekonomicky výhodné řešení komunikace pro společnosti se středním objemem datového provozu. HiPath HG 1500 mění
Techniky sériové komunikace > Synchronní přenos
Fyzická vrstva (PL) Techniky sériové komunikace (syn/asyn, sym/asym ) Analogový okruh (serial line) Přenos v přeneseném pásmu (modem) Digitální okruh (ISDN) Techniky sériové komunikace > Synchronní přenos
X.25 Frame Relay. Frame Relay
X.25 Frame Relay Frame Relay 1 Předmět: Téma hodiny: Třída: Počítačové sítě a systémy X.25, Frame relay _ 3. a 4. ročník SŠ technické Autor: Ing. Fales Alexandr Software: SMART Notebook 11.0.583.0 Obr.
CCNA I. 3. Connecting to the Network. CCNA I.: 3. Connecting to the network
CCNA I. 3. Connecting to the Network Základní pojmy Konvergence sítí (telefony, TV, PC, GSM) SOHO (Small Office and Home Office) nabídka a prodej produktů evidence objednávek komunikace se zákazníky zábava
6. Transportní vrstva
6. Transportní vrstva Studijní cíl Představíme si funkci transportní vrstvy. Podrobněji popíšeme protokoly TCP a UDP. Doba nutná k nastudování 3 hodiny Transportní vrstva Transportní vrstva odpovídá v
3.17 Využívané síťové protokoly
Název školy Číslo projektu Autor Název šablony Název DUMu Tematická oblast Předmět Druh učebního materiálu Anotace Vybavení, pomůcky Střední průmyslová škola strojnická Vsetín CZ.1.07/1.5.00/34.0483 Ing.
IVT 2. ročník INFORMAČNÍ SÍTĚ
IVT 2. ročník INFORMAČNÍ SÍTĚ HISTORICKÉ DŮVODY VZNIKU SÍTÍ Počítačová síť vznikne ve chvíli, kdy dva (někdy se říká minimálně tři) nebo více počítačů propojíme dohromady pomocí komunikačního systému za
CESNET a akademická sféra. 9.4.2013, Josef Baloun, Systémový inženýr
CESNET a akademická sféra 9.4.2013, Josef Baloun, Systémový inženýr Obsah Úvod Představení sdružení CESNET a ICS Představení sítě CESNET2 Test 100GE DWDM karty Nasazení 100GE DWDM Uplatnění 100GE technologie
Základy Voice over IP (VoIP) pro IT techniky
Základy Voice over IP (VoIP) pro IT techniky Souhrn IP telefonie přichází - nebo už přišla - do vašich kanceláří. Voice over IP (VoIP) představuje pro síťové techniky nové prostředí, které vyžaduje znalosti
Zabezpečená videokonference a hlas v IP a GSM komunikačním prostředí. Jiří DOUŠA Červen 2014
Zabezpečená videokonference a hlas v IP a GSM komunikačním prostředí Jiří DOUŠA Červen 2014 1 Agenda 1. IP šifrátory pro zabezpečení videokonference 2. Požadavky na IP šifrátory 3. Cryptel IP řešení 4.
CESNET2 JAKO SÍŤ NÁRODNÍHO VÝZKUMU
CESNET2 JAKO SÍŤ NÁRODNÍHO VÝZKUMU Gabriela Krčmařová, CESNET,z.s.p.o. Úvod CESNET je často velmi zjednodušeně vnímán pouze jako poskytovatel přístupu na internet. CESNET jako síť i jako sdružení má však
Očekávané trendy v telemedicíně
Očekávané trendy v telemedicíně Ing. Milan Šárek, CSc Oddělení medicínské informatiky ÚI AV ČR, v.v.i. Standardy a elektronické zdravotnictví, LD Praha, 13.10.2011 Současný stav videokonferencí - protokoly
PŘENOS MULTIMÉDIÍ PŘES SÍŤ
PŘENOS MULTIMÉDIÍ PŘES SÍŤ Streaming Přenos audiovizuálního materiálu kontinuální přenos mezi zdrojem a koncovým uživatelem bez ukládání do PC Využití především webcasting Formy přenášení audiovizuálního
CESNET. Národní e-infrastruktura. Ing. Jan Gruntorád, CSc. ředitel CESNET, z.s.p.o.
Národní e-infrastruktura CESNET Ing. Jan Gruntorád, CSc. ředitel CESNET, z.s.p.o. 2 1. M E Z I N Á R O D N Í S Y M P O Z I U M I N O V A C E 2 0 1 4 P R A H A 2. P R O S I N C E CESNET» Zájmové sdružení
Směrování VoIP provozu v datových sítích
Směrování VoIP provozu v datových sítích Ing. Pavel Bezpalec, Ph.D. Katedra telekomunikační techniky FEL, ČVUT v Praze Pavel.Bezpalec@fel.cvut.cz Obecné info o směrování používané směrovací strategie Směrování
Multimediální přenosy
Multimediální přenosy Ing. Milan Šárek, CSc. Katedra počítačových systému FIT České vysoké učení technické v Praze MI-MTI, ZS2010/11, Předn. 13 https://edux.fit.cvut.cz/ MI-MTI / prof. Evropský sociální
POČÍTAČOVÉ SÍTĚ Metodický list č. 1
Metodický list č. 1 Cílem tohoto předmětu je posluchačům zevrubně představit dnešní počítačové sítě, jejich technické a programové řešení. Po absolvování kurzu by posluchač měl zvládnout návrh a správu
Počítačové sítě. Počítačová síť. VYT Počítačové sítě
Počítačové sítě Počítačová síť Je soubor technických prostředků, které umožňují spojení mezi počítači a výměnu informací prostřednictvím tohoto spojení. Postupný rozvoj během druhé poloviny 20. století.
Navyšování propustnosti a spolehlivosti použitím více komunikačních subsystémů
Navyšování propustnosti a spolehlivosti použitím více komunikačních subsystémů Doc. Ing. Jiří Vodrážka, Ph.D. České vysoké učení technické v Praze Fakulta elektrotechnická Katedra telekomunikační techniky
Modemy a síťové karty
Modemy a síťové karty Modem (modulator/demodulator) je zařízení, které konvertuje digitální data (používané v PC) na analogové signály, vhodné pro přenos po telefonních linkách. Na druhé straně spojení
Počítačové sítě. Miloš Hrdý. 21. října 2007
Počítačové sítě Miloš Hrdý 21. října 2007 Obsah 1 Pojmy 2 2 Rozdělení sítí 2 2.1 Podle rozlehlosti........................... 2 2.2 Podle topologie............................ 2 2.3 Podle přístupové metody.......................
Počítačové sítě. Jan Outrata KATEDRA INFORMATIKY UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. přednášky
Počítačové sítě Jan Outrata KATEDRA INFORMATIKY UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI přednášky Tyto slajdy byly jako výukové a studijní materiály vytvořeny za podpory grantu FRVŠ 1358/2010/F1a. Úvod Jan Outrata
Vlastnosti podporované transportním protokolem TCP:
Transportní vrstva Transportní vrstva odpovídá v podstatě transportní vrstvě OSI, protože poskytuje mechanismus pro koncový přenos dat mezi dvěma stanicemi. Původně se proto tato vrstva označovala jako
Adaptabilní systém pro zvýšení rychlosti a spolehlivosti přenosu dat v přenosové síti
1 Adaptabilní systém pro zvýšení rychlosti a spolehlivosti přenosu dat v přenosové síti Oblast techniky V oblasti datových sítí existuje různorodost v použitých přenosových technologiích. Přenosové systémy
Obsah. O autorech 9. Předmluva 13. KAPITOLA 1 Počítačové sítě a Internet 23. Jim Kurose 9 Keith Ross 9
Obsah 3 Obsah O autorech 9 Jim Kurose 9 Keith Ross 9 Předmluva 13 Co je nového v tomto vydání? 13 Cílová skupina čtenářů 14 Čím je tato učebnice jedinečná? 14 Přístup shora dolů 14 Zaměření na Internet
Internet protokol, IP adresy, návaznost IP na nižší vrstvy
Metodický list č. 1 Internet protokol, IP adresy, návaznost IP na nižší vrstvy Cílem tohoto tematického celku je poznat formát datagramů internet protokolu (IP) a pochopit základní principy jeho fungování
Alcatel OmniPCX 4400 Základní vlastnosti
Alcatel OmniPCX 4400 Základní vlastnosti Popis Multimediální telekomunikační systém Alcatel OmniPCX 4400 umožňuje digitální přenosy hlasu, dat a obrazů do kapacity 50 000 přípojek a připojení do běžných
PB169 Operační systémy a sítě
PB169 Operační systémy a sítě Architektura poč. sítí, model OSI Marek Kumpošt, Zdeněk Říha Úvod počítačová síť Počítačová síť skupina počítačů a síťových zařízení vzájemně spojených komunikačním médiem
Měření kvality služeb. Kolik protlačíte přes aktivní prvky? Kde jsou limitní hodnoty ETH spoje? Data Hlas Video. Black Box Network Infrastructure
QoS na L2/L3/ Brno, 12.03.2015 Ing. Martin Ťupa Měření kvality služeb Kolik protlačíte přes aktivní prvky? Kde jsou limitní hodnoty ETH spoje? Central Office Hlas Video House Black Box Infrastructure Small
Kvalita služeb datových sítí z hlediska VoIP
Kvalita služeb datových sítí z hlediska VoIP Ing. Pavel BEZPALEC Katedra telekomunikační techniky, ČVUT FEL v Praze Technická 2, Praha 6 bezpalec@fel.cvut.cz Abstrakt: Příspěvek rozebírá pojem kvalita
Počítačové sítě internet
1 Počítačové sítě internet Historie počítačových sítí 1969 ARPANET 1973 Vinton Cerf protokoly TCP, základ LAN 1977 ověření TCP a jeho využití 1983 rozdělení ARPANETU na vojenskou a civilní část - akademie,
Představení e-infrastruktury CESNET Ing. Jan Gruntorád, CSc. ředitel CESNET, z.s.p.o. jan.gruntorad@cesnet.cz
Představení e-infrastruktury CESNET Ing. Jan Gruntorád, CSc. ředitel CESNET, z.s.p.o. jan.gruntorad@cesnet.cz Obsah 1. Cestovní mapa (Roadmap) České republiky velkých infrastruktur pro VaVaI 2. Projekty
Měření kvality služeb
14.03.2014 - Brno Ing. Martin Ťupa martin.tupa@profiber.cz www.profiber.eu Měření kvality služeb Kolik protlačíte přes aktivní prvky? Kde jsou limitní hodnoty ETH spoje? KPIs Key Demarkační Performance
MOBILNÍ KOMUNIKACE LABORATORNÍ CVIČENÍ. VoIP přenos hlasu v prostředí IP. MAREK Michal Po 10:00. ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ Fakulta elektrotechnická
MAREK Michal Po 10:00 LABORATORNÍ CVIČENÍ ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ Fakulta elektrotechnická MOBILNÍ KOMUNIKACE SEMESTRÁLNÍ PRÁCE VoIP přenos hlasu v prostředí IP Letní semestr 2006/2007 Počet stran:
Informační a komunikační technologie. 3. Počítačové sítě
Informační a komunikační technologie 3. Počítačové sítě Studijní obor: Sociální činnost Ročník: 1 1. Základní vlastnosti 2. Technické prostředky 3. Síťová architektura 3.1. Peer-to-peer 3.2. Klient-server
INTERNET. 1. Stručná historie Internetu
INTERNET 1. Stručná historie Internetu Počátky dnešního Internetu je možné najít v 60. letech v USA, kde vznikl projekt počítačové sítě, která měla zabezpečit spolehlivou a nepřerušitelnou komunikaci mezi
29.07.2015. QoS na L2/L3/L4. Jak prokazovat kvalitu přípojky NGA. Ing. Martin Ťupa Ing. Jan Brouček, CSc. PROFiber Networking CZ s.r.o.
29.07.2015 QoS na L2/L3/L4 Jak prokazovat kvalitu přípojky NGA Ing. Martin Ťupa Ing. Jan Brouček, CSc. PROFiber Networking CZ s.r.o. Všechno přes IP, IP přes všechno POSKYTOVATELÉ OBSAHU/ CONTENT PROVIDERS
Seznámit posluchače se základními principy činnosti lokálních počítačových sítí a způsobu jejich spojování:
Přednáška č.1 Seznámit posluchače se základními principy činnosti lokálních počítačových sítí a způsobu jejich spojování: Úvod Strukturovaná kabeláž LAN, WAN propojování počítačových sítí Ethernet úvod
Komunikační řešení Avaya IP Office
Komunikační řešení Avaya IP Office Algotech tým 4. 3. 2014 Algotech Telefon: +420 225 006 555 Fax: +420 225 006 194 E-mail: info@algotech.cz Web: www.algotech.cz Adresa: FUTURAMA Business Park Sokolovská
Wi-Fi aplikace v důlním prostředí. Robert Sztabla
Robert Sztabla Robert Sztabla Program Páteřní síť Lokalizace objektů Hlasové přenosy Datové přenosy v reálném čase Bezpečnost Shrnutí Páteřní síť Wi-Fi aplikace v důlním prostředí Spolehlivé zasíťování
Počítačové sítě pro V3.x Teoretická průprava I. Ing. František Kovařík
Počítačové sítě pro V3.x Teoretická průprava I. Ing. František Kovařík PK IT a ICT, SŠ IT a SP, Brno frantisek.kovarik@sspbrno.cz LL vrstva (linky) 2 Obsah 2. bloku Význam LL, SLIP, PPP, HDLC, Ethernet.
Připojení k rozlehlých sítím
Připojení k rozlehlých sítím Základy počítačových sítí Lekce 12 Ing. Jiří ledvina, CSc Úvod Telefonní linky ISDN DSL Kabelové sítě 11.10.2006 Základy počítačových sítí - lekce 12 2 Telefonní linky Analogové
Rodina protokolů TCP/IP, verze 2.6. Část 11: VOIP, IP telefonie
Katedra softwarového inženýrství, Matematicko-fyzikální fakulta, Univerzita Karlova, Praha Rodina protokolů, verze 2.6 Část 11: VOIP, IP telefonie Jiří Peterka, 2010 terminologie VOIP (Voice over IP) obecné
Aktivní prvky: brány a směrovače. směrovače
Aktivní prvky: brány a směrovače směrovače 1 Předmět: Téma hodiny: Třída: Počítačové sítě a systémy Aktivní prvky brány a směrovače 3. a 4. ročník SŠ technické Autor: Ing. Fales Alexandr Software: SMART
Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ
Název projektu Číslo projektu Název školy Autor Název šablony Název DUMu Stupeň a typ vzdělávání Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ CZ.1.07/1.5.00/34.0748
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence schopnost, který je spolufinancován
Ekonomické aspekty přechodu na. ochrana vašich investic
Vodafone OneNet Product Management Ekonomické aspekty přechodu na VoIP aneb ochrana vašich investic Ronald Bayer 16th September 2010 1 Trendy a paradoxy v oblasti firemní telefonie Dle aktuálních výzkumů
Datové komunikace. Informační systémy 2
Informační systémy 2 Informační systémy 2 Základní charakteristiky počítačových sítí Propojování počítačů, propojování sítí Přenosová média Přenosové protokoly Bezpečnost sítí IS2-14-08 1 2 Úroveň integrace
MATURITNÍ OTÁZKY ELEKTROTECHNIKA - POČÍTAČOVÉ SYSTÉMY 2003/2004 TECHNICKÉ VYBAVENÍ POČÍTAČŮ
MATURITNÍ OTÁZKY ELEKTROTECHNIKA - POČÍTAČOVÉ SYSTÉMY 2003/2004 TECHNICKÉ VYBAVENÍ POČÍTAČŮ 1) INFORMACE VE VÝPOČETNÍ TECHNICE 3 2) POČÍTAČOVÉ ARCHITEKTURY, POČÍTAČ JAKO ČÍSLICOVÝ STROJ 3 3) SIGNÁLY 3
1 Protokol TCP/IP (Transmission Control Protocol/Internet Protocol) a OSI model
1 Protokol TCP/IP (Transmission Control Protocol/Internet Protocol) a OSI model Protokoly určují pravidla, podle kterých se musí daná komunikační část chovat. Když budou dva počítače používat stejné komunikační
SSL Secure Sockets Layer
SSL Secure Sockets Layer internetové aplikační protokoly jsou nezabezpečené SSL vkládá do architektury šifrující vrstvu aplikační (HTTP, IMAP,...) SSL transportní (TCP, UDP) síťová (IP) SSL poskytuje zabezpečenou
ATEUS - OMEGA Komunikační řešení pro malé a střední firmy
ATEUS - OMEGA Komunikační řešení pro malé a střední firmy 2 varianty: - ATEUS - OMEGA Business - ATEUS - OMEGA Basic Propojení všech telekomunikačních služeb firmy Přímé propojení do sítí ISDN, GSM a VoIP
Informatika. 20 Internet
Informatika 20 Internet Karel Dvořák 2011 Internet Internet je celosvětový systém navzájem propojených počítačových sítí, ve kterých mezi sebou počítače komunikují pomocí rodiny protokolů TCP/IP. Společným
Technologie počítačových komunikací
Informatika 2 Technické prostředky počítačové techniky - 9 Technologie počítačových komunikací Přednáší: doc. Ing. Jan Skrbek, Dr. - KIN Přednášky: středa 14 20 15 55 Spojení: e-mail: jan.skrbek@tul.cz
V tomto zařízení jsou implementovány veškeré komponenty pro firemní komunikaci včetně kompletních hlasových a mnoha dalších uživatelských služeb.
FRITZ!Box Fon Wlan 7390 je multimediální digitální gateway navržena coby kompletní telekomunikační řešení pro menší společnosti, domácí kanceláře, nebo moderní domácnosti. V tomto zařízení jsou implementovány
X36PKO Úvod Jan Kubr - X36PKO 1 2/2006
X36PKO Úvod Jan Kubr - X36PKO 1 2/2006 X36PKO přednášející: Jan Kubr kubr@fel.cvut.cz,místnost G2,(22435) 7628 cvičící: Jan Kubr Jiří Smítka smitka@fel.cvut.cz, G2, 7629 Pavel Kubalík xkubalik@fel.cvut.cz,
Flow monitoring a NBA
Flow monitoring a NBA Kdy, kde a jak? Petr Špringl, Zdeněk Vrbka, Michal Holub springl@invea.cz, vrbka@invea.cz, holub@invea.cz Obsah Monitorování datových toků = Flow monitoring Flow monitoring a bezpečnost
Realizace a zabezpečení telefonního centra s využitím technologie Voice Over Internet Protocol. Implementation of secure VOIP call center
Realizace a zabezpečení telefonního centra s využitím technologie Voice Over Internet Protocol Implementation of secure VOIP call center Bc. Josef Zavřel Diplomová práce 2011 UTB ve Zlíně, Fakulta aplikované
POČÍTAČOVÉ SÍTĚ A KOMUNIKACE OBOR: INFORMAČNÍ TECHNOLOGIE
POČÍTAČOVÉ SÍTĚ A KOMUNIKACE OBOR: INFORMAČNÍ TECHNOLOGIE 1. Počítačové sítě, základní rozdělení počítačových sítí a. vznik a vývoj počítačových sítí b. výhody počítačových sítí c. rozdělení sítí z hlediska
VIDEOKONFERENČNÍ ŘEŠENÍ
VIDEOKONFERENČNÍ ŘEŠENÍ 1. KOMPONENTY 1.1. HLAV NÍ VI DEOKON FEREN ČNÍ JEDNOTK A RadvisionScopia XT1000 Videokonferenční zařízení pro použití v konferenčních místnostech Full HD přenos a zobrazování -
5. Směrování v počítačových sítích a směrovací protokoly
5. Směrování v počítačových sítích a směrovací protokoly Studijní cíl V této kapitole si představíme proces směrování IP.. Seznámení s procesem směrování na IP vrstvě a s protokoly RIP, RIPv2, EIGRP a
Nasazení protokolu IPv6 v prostředí univerzitní sítě VŠB-TU Ostrava
1 / 19 Nasazení protokolu IPv6 v prostředí univerzitní sítě VŠB-TU Ostrava Martin Pustka Martin.Pustka@vsb.cz VŠB-TU Ostrava Europen, Pavlov 9.5.2011 Charakteristika počítačové sítě 2 / 19 Počítačová sít
Základní komunikační řetězec
STŘEDNÍ PRŮMYSLOVÁ ŠKOLA NA PROSEKU EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND Základní komunikační řetězec PRAHA & EU INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI Podpora kvality výuky informačních a telekomunikačních technologií ITTEL
K čemu slouží počítačové sítě
Počítačové sítě Počítačová síť je spojení dvou a více počítačů kabelem, telefonní linkou, nebo jiným způsobem tak, aby spolu mohly vzájemně komunikovat. K čemu slouží počítačové sítě Sdílení prostředků
Informační a komunikační technologie. 1.7 Počítačové sítě
Informační a komunikační technologie 1.7 Počítačové sítě Učební obor: Kadeřník, Kuchař - číšník Ročník: 1 1. Základní vlastnosti 2. Technické prostředky 3. Síťová architektura 1. Peer-to-peer 2. Klient-server
František Potužník, ÚVT UK. Pro VRS 99 František Potužník, ÚVT UK 1
ATM QoS v síti Pasnet František Potužník, ÚVT UK Pro VRS 99 František Potužník, ÚVT UK 1 Cíl přednášky přehledově podat možnosti využití technologie ATM (na základě praktických zkušeností získaných při
(PROPOJOVACÍ BOD A TECHNICKÉ PARAMETRY) SMLOUVY O PROPOJENÍ VEŘEJNÝCH SÍTÍ ELEKTRONICKÝCH KOMUNIKACÍ. mezi společnostmi. NEW TELEKOM, spol. s r.o.
PŘÍLOHA I (PROPOJOVACÍ BOD A TECHNICKÉ PARAMETRY) SMLOUVY O PROPOJENÍ VEŘEJNÝCH SÍTÍ ELEKTRONICKÝCH KOMUNIKACÍ mezi společnostmi NEW TELEKOM, spol. s r.o. a Strana 1 (celkem 9) Úvod Příloha I Smlouvy definuje
3. Linková vrstva. Linková (spojová) vrstva. Počítačové sítě I. 1 (5) KST/IPS1. Studijní cíl
3. Linková vrstva Studijní cíl Představíme si funkci linkové vrstvy. Popíšeme její dvě podvrstvy, způsoby adresace, jednotlivé položky rámce. Doba nutná k nastudování 2 hodiny Linková (spojová) vrstva
Platforma Juniper QFabric
Platforma Juniper QFabric Matěj Čenčík (CEN027) Abstrakt: Tématem článku je princip a architektura JuniperQFabric platformy. Klíčová slova: Juniper, QFabric, Platforma, Converged services, non-blocking
Obsah. Úvod 13. Věnování 11 Poděkování 11
Věnování 11 Poděkování 11 Úvod 13 O autorech 13 O odborných korektorech 14 Ikony použité v této knize 15 Typografické konvence 16 Zpětná vazba od čtenářů 16 Errata 16 Úvod k protokolu IPv6 17 Cíle a metody
X32MKO - Mobilní komunikace. projekt č.1 Sítě DECT, přenos hlasu, výstavba sítě a její rozšíření
31.10.2007 X32MKO - Mobilní komunikace projekt č.1 Sítě DECT, přenos hlasu, výstavba sítě a její rozšíření měřící skupina č.3 středa 14:30-16:00 Zadání: 1. Vybudování DECT sítě Vybudujte síť DECT podle
VoIP telefonie je komplexní řešení
VoIP telefonie je komplexní řešení IP telefony 2015 RTX 8830 RTX 8630 W52H W52P Videokonferenční řešení VC400 CP860 a CPE80 VP530 EXP40 SIP-T41P SIP-T42G SIP-T46G SIP-T48G 39PK VC120 SIP-T19/19P SIP-T21
Telefonie VoIP. Multimedia Internet Intranet Radio TV. VISOCALL IP. IP komunikační systém pro zdravotnictví Výstavba systému
Nouzové volání Telefonie VoIP Platební systém Multimedia Internet Intranet Radio TV.. VISOCALL IP IP komunikační systém pro zdravotnictví Výstavba systému Komunikační kanály systému Nouzové přivolání pomoci
Jak se měří síťové toky? A k čemu to je? Martin Žádník
Jak se měří síťové toky? A k čemu to je? Martin Žádník Představení CESNET je poskytovatelem konektivity pro akademickou sféru v ČR Zakládající organizace jsou univerzity a akademi věd Obsah Motivace Popis
TECHNICKÁ SPECIFIKACE VEŘEJNÉ ZAKÁZKY
Příloha č. 3 k č.j. MV-159754-3/VZ-2013 Počet listů: 7 TECHNICKÁ SPECIFIKACE VEŘEJNÉ ZAKÁZKY Nové funkcionality Czech POINT 2012 Popis rozhraní egon Service Bus Centrální Místo Služeb 2.0 (dále jen CMS
Vypracoval Petr Novosad Vytvořeno z projektu EU Peníze středním školám
Vypracoval Petr Novosad Vytvořeno z projektu EU Peníze středním školám Použité zdroje Historie Dříve byly počítače příliš drahé a velké. Výpočetní jednotka existovala vždy jen jedna centrální. Každý uživatel
REALIZACE SIP/H.323 BRÁNY S POUŽITÍM ÚSTŘEDNY ASTERISK
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA ELEKTROTECHNIKY A KOMUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍ ÚSTAV TELEKOMUNIKACÍ FACULTY OF ELECTRICAL ENGINEERING AND COMMUNICATION DEPARTMENT OF TELECOMMUNICATIONS
VPN - Virtual private networks
VPN - Virtual private networks Přednášky z Projektování distribuovaných systémů Ing. Jiří Ledvina, CSc. Virtual Private Networks Virtual Private Networks Privátní sítě používají pronajaté linky Virtuální
materiál č. šablony/č. sady/č. materiálu: Autor: Karel Dvořák Vzdělávací oblast předmět: Informatika Ročník, cílová skupina: 7.
Masarykova základní škola Klatovy, tř. Národních mučedníků 185, 339 01 Klatovy; 376312154, fax 376326089 E-mail: skola@maszskt.investtel.cz; Internet: www.maszskt.investtel.cz Kód přílohy vzdělávací VY_32_INOVACE_IN7DV_05_01_19
Protokol TELNET. Schéma funkčních modulů komunikace protokolem TELNET. Telnet klient. login shell. Telnet server TCP/IP.
Protokol TELNET Schéma funkčních modulů komunikace protokolem TELNET Telnet klient Telnet server login shell terminal driver Jádro TCP/IP TCP/IP Jádro Pseudo terminal driver Uživatel u terminálu TCP spojení
5/8 INSTANT MESSAGING A JEHO BEZPEČNOST V PODNIKOVÝCH SÍTÍCH
BEZPEČNÁ POČÍTAČOVÁ SÍŤ část 5, díl 8, kap. 1, str. 1 5/8 INSTANT MESSAGING A JEHO BEZPEČNOST V PODNIKOVÝCH SÍTÍCH 5/8.1 ÚVOD DO PROBLEMATIKY IM Instant messaging (dále jen IM) poskytuje komunikaci uživatelů
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence
Rozdíl mezi ISDN a IDSL Ú ústředna K koncentrátor pro agregaci a pro připojení k datové síti. Pozn.: Je možné pomocí IDSL vytvořit přípojku ISDN.
xdsl Technologie xdsl jsou určeny pro uživatelské připojení k datové síti pomocí telefonní přípojky. Zkratka DSL (Digital Subscriber Line) znamené digitální účastnickou přípojku. Dělí se podle typu přenosu