PROKAZOVÁNÍ PŮVODU MAJETKU VE VYBRANÝCH ZEMÍCH EVROPY

Transkript

1 PROKAZOVÁNÍ PŮVODU MAJETKU VE VYBRANÝCH ZEMÍCH EVROPY Mgr. Petra Bartošková říjen 2013 Srovnávací studie č

2 2 Obsah: Návrh úpravy majetkových přiznání v České republice...2 Příklady návrhů zákonů o přiznávání majetku podané v VI. volebním období...4 Daň z bohatství v postsocialistických zemích...4 Slovensko...4 Polsko...6 Daň z bohatství v německy mluvících zemích...8 Německo...8 Rakousko...8 Návrh úpravy majetkových přiznání v České republice Prokazování příjmů a původu majetku je v poslední době často zmiňovaným opatřením, které má napomoci v boji s korupcí, přispět k vyšší transparentnosti ve společnosti a prostřednictvím zavedení zákonných povinností týkajících se majetku osob zajistit postih nelegálních příjmů. Pokud vycházíme z modelů zmíněných ve volebních programech politických stran před volbami do Poslanecké sněmovny 2013, chtějí politické strany prosadit dodatečné zdanění majetku, jehož výši neodpovídají doložené příjmy povinného. Osoby, které dosáhly majetku přesahujícího zákonem stanovenou hranici by měly povinnost podat zvláštní majetkové přiznání. O takovém modelu hovoří např. KSČM 1, když navrhuje, aby všechny fyzické osoby s trvalým nebo dlouhodobým pobytem na území ČR s majetkem, jehož hodnota je vyšší než 20 mil. Kč (u fyzických osob) a 50 mil. Kč (u právnických osob) měly povinnost podat finančnímu úřadu majetkové přiznání (tzv. přihlášení majetku). To by obsahovalo výčet a identifikaci majetku a také doklady prokazující jeho nabytí. Změny ve výši majetku by finanční úřad sledoval prostřednictvím vždy po dvou letech podávaného majetkového přiznání. Majetek, jehož nabytí nebude náležitě prokázáno, bude zdaněn ve výši 100 %. Pokud finanční úřad zjistí, že majetek byl nabyt z nelegálních příjmů, má povinnost oznámit tuto skutečnost Policii ČR a státnímu zastupitelství k dalšímu řízení. Také model, který prosazuje ČSSD, vychází z premisy, že majetek, jemuž nebudou odpovídat zdaněné příjmy, bude dodatečně zdaněn 2. Tento model počítá s majetkem nabytým za daný kalendářní rok, ČSSD hovoří o nabytí majetku v hodnotě 10 mil. Kč v případě nemovitostí a 1 Obecná informace obsažena ve volebním programu KSČM: V podrobnostech: blog kandidátky do Poslanecké sněmovny za KSČM Heleny Vrzalové: 2 Informace z volebního programu ČSSD (sekce Ekonomika) před volbami do Poslanecké sněmovny Dostupné z:

3 3 ve výši 2 mil. Kč v ostatních případech. Podobný návrh by prosazoval i Úsvit přímé demokracie, který hovoří o hranici prokazování nabytého majetku v hodnotě nad 20 mil. Kč. Oba návrhy vycházejí z podobného principu, každá ze stran by však vycházela z mírně odlišného pojetí majetku. Podle dostupných materiálů ČSSD, resp. Úsvit přímé demokracie, vychází z myšlenky určení ročního obratu v majetku povinného a následného zdanění neprokázané části, zatímco KSČM by stanovila povinnost majetkového přiznání v případě překročení určité stanovené výše majetku. Ačkoliv většina stran často argumentuje ve prospěch prokazování majetku zákonem přijatým v roce 2010 na Slovensku, jsou tyto modely blízké spíše rakouské a německé úpravě daně z bohatství, která však zdaněním postihuje veškerý majetek překračující stanovenou hranici a nezaměřuje se na postihování nelegálních příjmů. Funguje tak na principu zdanění majetku, zatímco na Slovensku má prokazování majetku podobu zvláštního řízení před finanční policií, orgány činnými v trestním řízení a soudem. Finanční policie na Slovensku na základě oznámení či z vlastního podnětu přezkoumává majetkové poměry osob a v případě, že je majetek povinného nejméně o 1500-násobek minimální mzdy vyšší než prokázané příjmy, podá podnět státnímu zástupci. Jestliže státní zástupce na základě přezkumu podnětu odůvodněně usuzuje na stanovený rozdíl mezi majetkem osoby a prokazatelnými příjmy a povinná osoba nepodá vysvětlení o původu příjmů, podá státní zástupce podnět k soudu, který ve zvláštním řízení rozhoduje o propadnutí majetku státu (v podrobnostech viz níže). Fungování slovenského systému je tak postaveno na jiných principech než ze kterých vychází české návrhy. Ty spojují povinnost prokázaní legálních zdrojů majetku a jejich následného zdanění v případě nesplnění této povinnosti, přičemž není zřejmé konkrétní fungování tohoto systému, ani orgány, které by měly být zapojeny do přezkumu majetku. Není jasné, zda by v případě předložení návrhu byly využity stávající orgány, a pokud ano, zda by šlo o orgány daňové či orgány v činné v trestním řízení. Návrhy totiž hovoří o daňovém postihu neprokázaného majetku, přitom si však kladou za cíl postihování nelegálních příjmů a potlačení korupčního jednání. Neúčinnost slovenského zákona ani praktické neuplatňování daně z bohatství v německy mluvících zemích potvrzují problematičnost úpravy tohoto institutu nejen v českém právním prostředí, ale také v evropském kontextu, kdy jedinou zemí, která obdobný systém zdanění neprokázaného majetku ve svém právním řádu uplatňuje, je Polsko. To však upravuje tento institut v rámci daňových předpisů před orgány finanční správy, nejde o řízení podle zvláštního zákona.

4 4 Příklady návrhů zákonů o přiznávání majetku podané v VI. volebním období Návrh zákona o přiznání k registrovanému majetku předložila v minulém volebním období ČSSD jako poslanecký návrh v září 2011 (sněmovní tisk 475). Tento návrh zákona upravoval povinnost fyzických osob podat oznámení k registrovanému majetku, povinnost podat přiznání pro účely stanovení daňových povinností a povinnost prokázat nabytí vlastnictví k majetku ze zdaněných prostředků. Povinná osoba by podle návrhu zákona podávala oznámení k registrovanému majetku v případě, že pořizovací cena registrovaného majetku by za rok překročila 20 mil. Kč u nemovitostí, resp. 5 mil. Kč (u podílu na obchodní společnosti, účasti v družstvu a cenných papírů). Přiznání by povinná osoba podávala na základě výzvy správce daně v případě, že by nabyla v průběhu jednoho zdaňovacího období majetek, u něhož existuje důvodné podezření, že jej povinná osoba nenabyla ze zdaněných příjmů nebo jeho pořizovací cena přesáhla výši zdaněných příjmů nejméně o jeden milion korun. V souvislosti s podáním přiznání by povinná osoba měla povinnost prokázat nabytí majetku ze zdaněných prostředků. Jestliže by povinná osoba neprokázala nabytí majetku ze zdaněných prostředků nebo by nepodala oznámení ani přiznání, považovala by se částka, za kterou byl pořízen majetek za zdanitelný příjem povinné osoby a byla by zdaněna sazbou daně ve výši 76 %. Povinná osoba, která by porušila svou povinnost podat oznámení či přiznání nebo by podala nepravdivé či nepřesné údaje, by se dopustila přestupku, za který by bylo možno uložit pokutu ve výši až 500 tis. Kč. Návrh zákona byl zamítnut v prvém čtení. Obdobný návrh zákona byl podán také v roce 2010, a to opět jako poslanecký návrh zákona o přiznání k registrovanému majetku (sněmovní tisk 79). Zákon se ve velké míře shodoval s návrhem z roku 2011, zahrnoval tedy povinnost podávat oznámení k majetku, majetkové přiznání a povinnost prokázat nabytí tohoto majetku. Odlišně byla stanovena hodnota majetku nabytého v jednom roce, když byl využit princip jejich určení prostřednictvím násobku minimální mzdy, stejně jako v návrhu zákona z roku 2011 byla stanovena 76% výše daně. Návrh zákona byl v prvním čtení zamítnut. Daň z bohatství v postsocialistických zemích Slovensko Zákon o prokazování původu majetku byl poprvé na Slovensku přijat už v roce 2005, Ústavní soud jej však pro jeho nesoulad s Ústavou v roce 2008 svým rozhodnutím zrušil. Nový zákon č. 101/2010 Z.z., o prokazování původu majetku, ve znění pozdějších předpisů, byl přijat v březnu 2010 s účinností od 1. ledna 2011.

5 5 Tento zákon upravuje podmínky a postup orgánů veřejné moci při odnímání nemovitého a movitého majetku, bytů a nebytových prostor, jiných majetkových práv a hodnot, peněžních prostředků v hotovosti, vkladů v bankách fyzickým a právnickým osobám, o kterých soud ve zvláštním řízení vyslovil, že majetek nabyli z nelegálních příjmů. Jestliže má orgán veřejné moci důvodné podezření, že majetek osoby byl nabyt z nelegálních příjmů, má povinnost bezodkladně to oznámit službě finanční policie Policejního sboru. Finanční policie může začít konat také z vlastního podnětu. Finanční policie přijímá písemné oznámení fyzických nebo právnických osob o důvodných podezřeních nasvědčujících nabytí majetku z nelegálních příjmů. Z oznámení musí být zřejmé, jaké věci se týká, proti které osobě směřuje a co se oznamuje. Nezbytná je také identifikace oznamovatele, finanční policie totožnost oznamovatele ověřuje. Finanční policie přezkoumává příjmy, hodnotu majetku a způsob nabytí majetku osoby, proti které podané oznámení směřuje, obstarává podklady, požaduje vysvětlení, zjišťuje a zabezpečuje důkazy potřebné pro podání podnětu ke státnímu zástupci a vykonává jiná potřebná opatření. Při těchto úkonech spolupracuje finanční policie s jinými orgány veřejné moci, právnickými a fyzickými osobami. Tyto orgány a osoby jsou povinny poskytnout finanční policii ve stanovené lhůtě potřebnou součinnost, vyřídit její dožádání a oznámit jí požadované údaje. Finanční policie je také oprávněna požadovat vysvětlení od každého, kdo může přispět k objasnění hodnoty majetku a způsobu jeho nabytí. Finanční policie je také oprávněna vstupovat do každé provozní budovy, místnosti nebo místa sloužícího k podnikání nebo jiné hospodářské činnosti, jakož i do dopravních prostředků sloužících k podnikání, nahlížet do evidencí, účetních písemností, listin a jiných dokladů, spisů a záznamů na technickém nosiči dat a činit si z nich výpisy, opisy a kopie a písemně žádat od bank zprávy, které se týkají klientů bank, a to i tehdy, když jsou předmětem bankovního tajemství. Finanční police podá státnímu zástupci podnět na podání návrhu o zahájení řízení o vyslovení toho, že majetek byl nejméně o 1500-násobek minimální mzdy vyšší než jsou prokazatelné příjmy osoby. Tento podnět finanční policie státnímu zástupci musí obsahovat označení orgánu, který jej podává, identifikační údaje fyzické nebo právnické osoby, jejíž majetek má být vyhlášen za nabytý z nelegálních příjmů, výsledek přezkoumání příjmů, hodnoty majetku a způsobu jeho nabytí, uvedení skutečností a označení důkazů nasvědčujících tomu, že hodnota majetku přesahuje nejméně o 1500-násobek minimální mzdy prokazatelné příjmy, datum a místo podání a podpis oprávněného příslušníka finanční policie.

6 6 Státní zástupce přezkoumá tento podnět, zejména údaje a důkazy dosvědčující neprokázaný majetek, poté může požádat finanční policii o další doplnění nebo přezkum důkazů. Státní zástupce požádá osobu označenou v podnětu o podání vysvětlení nebo předložení důkazů o tom, jakým způsobem nabyla majetek uvedený v podnětu a hodnotu tohoto majetku. Tato osoba má povinnost žádosti státního zástupce vyhovět do 30 dní od doručení žádosti. Vysvětlením se v tomto případě rozumí zejména předložení listin a označení jiných důkazů potvrzujících způsob nabytí majetku a jeho hodnotu. Jestliže státní zástupce ze zjištěných skutečností odůvodněně usuzuje, že hodnota majetku osoby přesahuje nejméně o 1500-násobek minimální mzdy prokazatelné příjmy, kterých tato osoba mohla dosáhnout a tato osoba nepodá vysvětlení nebo toto vysvětlení státní zástupce nepovažuje za dostatečně, podá státní zástupce soudu návrh na zahájení řízení o vyslovení nabytí majetku nelegálních příjmů. Soud může na návrh prokurátora předběžným opatřením uložit odpůrci (tj. osobě, vůči které návrh směřuje), aby nenakládal s určitým majetkem, který státní zástupce uvede v návrhu. Jestliže státní zástupce v řízení před soudem prokáže existenci rozdílu ve výšce nejméně 1500-násobku minimální mzdy mezi prokazatelnými příjmy odpůrce, kterých mohl dosáhnout, a jeho skutečným majetkem, soud rozhodnutím vysloví, že odpůrce nabyl tento majetkový rozdíl z nelegálních příjmů a propadá ve prospěch státu. Soud návrh státního zástupce zamítne, jestliže odpůrce v řízení před soudem prokáže opak. Soud vyzve odpůrce, aby sám označil majetek, který má propadnout ve prospěch státu. Jeho hodnota však nesmí být nižší než majetkový rozdíl zjištěný soudem. Jestliže hodnota takto označeného majetku přesahuje majetkový rozdíl zjištěný soudem, příslušný orgán po nabytí platnosti rozhodnutí o propadnutí majetku ve prospěch státu tento rozdíl odpůrci vrátí. Ačkoliv před přijetím zákona slovenští poslanci deklarovali nezbytnost jeho přijetí za účelem účinného stíhání nelegálně nabytých příjmů a majetku, v praxi tento zákon nepřinesl ani jeden konkrétní výsledek. Podle veřejně přístupných informací bylo k srpnu 2013 podáno finanční policii 117 podnětů, pouze čtyři z nich pak byly předány příslušnému státnímu zástupci. K řízení před příslušným soudem, jehož rozhodnutí je nezbytné pro skutečné zabavení nelegálně nabytých příjmů, nedospěl ani jeden z těchto podnětů. Polsko Obdobné ustanovení postihující majetek, jemuž neodpovídají prokázané příjmy, obsahují polské daňové předpisy. Konkrétně jde o zákon z 26. června 1991, o dani z příjmu fyzických

7 7 osob, ve znění pozdějších předpisů (Ustawa z dnia r. o podatku dochodowym od osob fizycznych) 3 a o zákon z 29. srpna 1997, daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (Ustawa z dnia 29 sierpnia 1997 r. Ordynacja podatkowa) 4. Jde však o institut, který je součástí běžného daňového řízení a neslouží jako zvláštní způsob prokazování příjmů a majetku. Podle ustanovení čl. 20 odst. 3 zákona o dani z příjmu fyzických osob se hodnota majetku, který neodpovídá výši přiznaných příjmů nebo který pochází z nepřiznaných příjmů, stanoví na základě výdajů uvedených poplatníkem za příslušné zdaňovací období a na základě hodnoty majetku nabytého během tohoto zdaňovacího období, jestliže výdaje poplatníka a náklady nabytého majetku nejsou pokryty z majetku nabytého poplatníkem v minulosti nebo z prostředků osvobozených od daně. Ve zvláštním řízení musí poplatník daně prokázat, že hodnota jeho majetku odpovídá přiznaným příjmům a majetku nabytému v minulosti. Daňový řád stanoví v čl. 180, že jako důkaz může být v daňovém řízení použito cokoliv, co může pomoci k objasnění věci (původu daného majetku) a jehož použití není v rozporu se zákonem. V případech, kdy zákon nepožaduje úřední osvědčení určité skutečnosti, je přípustným důkazem také čestné prohlášení povinné osoby. Demonstrativní výčet důkazů přípustných v daňovém řízení obsahuje čl. 181 daňového řádu. Takovými důkazy tak mohou být zejména účetní knihy, prohlášení stran, výpovědi svědků, znalecké posudky, výsledky kontrolních šetření, informace a dokumenty získané v průběhu daňového šetření, jakož i materiály získané v rámci trestního řízení. Daňový řád zavádí povinnost bank a dalších úvěrových subjektů poskytnout na základě písemné žádosti správci daně potřebné údaje a informace k ověření prokazovaných skutečností. Správce daně má povinnost shromáždit a podrobně přezkoumat všechny předložené důkazy, přičemž je v každém stádiu daňového řízení oprávněn měnit, doplňovat nebo rušit své rozhodnutí týkající se dokazování. Jestliže správce daně v řízení prokáže existenci majetku, jehož nabytí není doloženo příslušnými prokázanými příjmy povinné osoby, je tato neprokázaná část majetku povinné osoby v souladu s čl. 30 odst. 1 bodu 7 zákona o dani z příjmu fyzických osob dodatečně zdaněna daní ve výši 75%. 3 V polské znění dostupné z: 4 V polském znění dostupné z:

8 8 Daň z bohatství v německy mluvících zemích Obdobným nástrojem postihujícím majetek nad zákonem stanovenou výši je tzv. daň z bohatství, kterou upravují daňové předpisy v Rakousku a Německu. Tato daň však necílí na neprokázaný majetek osob, ale na veškerý majetek, který přesahuje stanovenou hranici. V obou těchto zemích byl však výběr daně pozastaven v 90. letech a v současnosti vybírána není. Německo V Německu byla daň z bohatství uplatňována až do konce roku V roce 1995 Spolkový ústavní soud v Karlsruhe prohlásil daň z bohatství za protiústavní a od roku 1997 tato daň není vybírána a přiznání k dani z bohatství se nepředkládá. Zákon o dani z bohatství nebyl zrušen, ale pouze byl pozastaven výběr daně. Daní z bohatství je zatížen registrovaný majetek fyzických osob a některých právnických osob ke stavu k 1. lednu. Zákon rozlišuje omezenou a neomezenou daň z majetku (podle místa pobytu fyzické osoby nebo sídla právnické osoby). Sazba daně činí 1 % ze základu daně a 0,5 % ze zemědělského a lesnického majetku. Pro právnické osoby činní sazba daně 0,6 % ze základu daně. Od daně z bohatství je osvobozen majetek ve výši 120 tis. DEM, v případě společného zdanění manželů ve výši 240 tis. DEM, za každé dítě je další osvobození ve výši 120 tis. DEM a pro osoby starší 60 let a osoby tělesně postižené podle zákona o zdravotním postižení (Schwerbehindertegesetz) je další osvobození ve výši 50 tis. DEM. V současné době opoziční strany (Sociálně demokratická strana Německa a Sdružení 90-Zelení) diskutují o znovuzavedení daně z bohatství pro fyzické osoby v Německu. Představitelé stran uvedli, že navrhnou sazbu daně ve výši 1 % na registrovaný majetek přesahující hodnotu 2 mil. EUR. Další podrobnosti návrhu nebyly publikovány. Rakousko V Rakousku byla daň z bohatství uplatňována až do konce roku V roce 1994 byla provedena daňová reforma a vybírání daně z bohatství bylo pozastaveno. Zákon o dani z bohatství nebyl formálně zrušen, ale od 1. ledna 1994 se již neuplatňuje.

9 9 Podobně jako v Německu byl v Rakousku daní z bohatství zatížen registrovaný majetek fyzických osob a některých právnických osob ke stavu k 1. lednu. Zákon rozlišuje omezenou a neomezenou daň z majetku (podle místa pobytu fyzické osoby nebo sídla právnické osoby). Sazba daně činí 1 % ze základu daně. Od daně z bohatství je osvobozen majetek ve výši 150 tis. ATS na osobu povinnou k dani, 150 tis. ATS na manžela/manželku či druha/družku pokud žijí ve společné domácnosti, na dítě je osvobození ve výši 150 tis. ATS a pro osoby starší 60 let je další osvobození ve výši 150 tis. ATS. Sociálně demokratická strana Rakouska (SPÖ) na stranické konferenci v roce 2012 představila své plány na reformu stávajícího daňového systému Rakouska. SPÖ v prohlášení uvádí, že chce přesunout daňovou zátěž z práce ke kapitálu, zavést novou dědickou a darovací daň v Rakousku na hodnotu dědictví nad 1 mil. EUR a zavést daň z bohatství na majetek převyšující hodnotu 1 mil. EUR.