Vliv extrémních povodní na reliéf krajiny
|
|
- Magdalena Soukupová
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Vliv extrémních povodní na reliéf krajiny vít vilímek S ohledem na poměrně velké množství literatury zabývající se povodněmi byla v minulosti pouze menšina publikací věnována geomorfologickým projevům povodní. A to i přesto, že právě projevy povodní v reliéfu mohou poukázat na energii toků při povodňových průtocích. Povodně v letech 1997 a 2002 v České republice, nicméně i jiné případy tzv. přívalových povodní (např. roku 2004 na Olešenském potoce přítok Sázavy) skýtaly výbornou možnost tyto projevy zkoumat. Pro tento typ rešeršní studie, doplněný o vlastní zkušenosti z terénních prací, byly využity publikace jak domácí, tak i zahraniční. Geomorfologické projevy povodní se případ od případu výrazně liší, a to v závislosti na charakteristikách povodí a samozřejmě též na hydrometeorologických faktorech. Ve skutečnosti je tedy každá povodeň v konkrétním fyzicko-geografickém prostředí svým způsobem specifická a její analýza musí být řešena komplexně. Navíc konkrétní projevy povodní jsou ovlivňovány i antropogenními zásahy do krajiny, čímž se stává analýza ještě složitější. Nicméně přisuzovat katastrofické následky povodní pouze lidským zásahům do krajiny je zjednodušující. Rozlišit v celém komplexu příčin a následků povodní přírodní a antropogenní vlivy, pokud je to vůbec možné, lze pouze analýzou v dostatečně detailním měřítku (z pohledu terénního mapování a analýz). 1. Metody Odhlédneme-li od hydro-meteorologických příčin povodně a soustředíme-li se na geomorfologické projevy povodní, pak musí být zohledněny následující charakteristiky povodí: litologické vlastnosti hornin, sklonitost svahů, sklon spádové křivky toku, šířka (a míra sevřenosti) údolí, charakter koryta z hlediska odolnosti vůči erozi, množství a zrnitost sedimentů, propustnost půd, typ vegetačního krytu a míra zakrytí povrchu země a antropogenní zásahy do povodí včetně míry zastavění údolní nivy. Dále bývají zohledňovány např. míra zakřivenosti toku či úhel mezi průběhem toku a údolním svahem. Vzhledem ke složitosti systému, nelze k problematice přistupovat paušálně, ale je třeba význam jednotlivých faktorů vážit s ohledem na daný konkrétní projev toku v reliéfu. Což je klíčovým faktorem úspěšnosti zpracování velkého povodí v přehledném měřítku. Nelze tedy provádět analýzu faktorů bez konkrétní terénní
2 200 vít vilímek znalosti povodí, neboť převáží-li výrazně jeden z výše uvedených faktorů, mohou se projevit v reliéfu stopy po povodni i v místech zdánlivě neočekávaných. Analýzou prostorového rozložení nejvýraznějších projevů povodní mohou být stanoveny základní rysy chování toku v daném prostředí, nicméně nezbytnou podmínkou je znalost průtoků (dostatečná frekvence odečtů na toku) a představa o prostorovém rozložení srážek. Toto většinou bývá limitem pro stanovení zákonitostí chování toků ve vztahu k reliéfu. 2. Výsledky Vzhledem k tomu, že povodí slouží jako základní jednotka pro změření objemu vody a sedimentů produkovaných při erozi a odtoku, je důležité studovat vztah mezi morfometrií povodí a množstvím odváděné vody a sedimentů. Tento příklad uvádějí Hadley, Schumm (1961). Hustota a charakter říční sítě v povodí je dána geologickým a paleogeografickým vývojem oblasti (ovlivňuje ji např. strmost svahů, druh a úložné poměry hornin, odolnost vůči zvětrávání; dále též množství srážek či rozlehlost oblasti). Výsledné projevy v reliéfu po povodni jsou souhrou řady procesů, zejména těch, jež probíhají v horní části povodí a následně ovlivňují zbylé části povodí. V textu se budeme zabývat především vlivy geomorfologickými a geologickými. Nejdůležitější kvantitativní charakteristiky pro povrchový odtok stanovil již ve třicátých letech minulého století Horton (1932): 1) morfometrie říční sítě; 2) půdní charakteristiky, zejména ve vtahu k infiltraci; 3) strukturně geologické poměry v souvislosti s možnostmi eroze hornin; 4) míra zakrytí vegetací a její vliv na erozi, infiltraci a výpar; 5) meteorologicko klimatické podmínky, které charakterizují přísun srážek. Dále je možné sem zařadit faktor sklonitosti svahů, který ovlivňuje rychlost odtoku. Hortonův model byl dále rozvíjen a doplněn o další morfometrické charakteristky říční sítě Strahlerem (1952). Vztah mezi intenzitou geomorfologických projevů povodní a frekvencí jejich výskytu (časo-prostorového rozložení) souvisí s obecně geomorfologicky diskutovanou otázkou, zda se na vývoji reliéfu podílejí větší měrou pomalu a dlouhodobě probíhající děje, či ojedinělé události s katastrofickým průběhem. Z pohledu povodní tuto problematiku řešili již Wolman, Miller (1960). Uvádějí, že většinu eroze uskutečňuje řeka při relativně běžných průtocích (dvouletá voda), zatímco větší průtoky jsou zodpovědné za erozi břežní zóny. Baker (1977) ovšem upozorňuje na skutečnost, že z důvodů větší odolnosti hornin jsou některá povodí modelována až teprve při vysokých průtocích, které se opakují zřídka. Kvantifikace těchto procesů, ani délka pozorovacích řad nejsou pravděpodobně dosud dostačující pro toto posouzení. Nicméně v obou případech povodní 1997 i 2002 došlo k významným změnám na našich tocích, byť jen lokálním, bez ohledu na skutečnost, že obdobné průtoky se v nejbližší době nemusejí opakovat. Baker, Costa (1987) i Magilligan (1992) zdůrazňují rozdíly v efektivnosti práce toků při velkých průtocích a v rozdílných povodích, což je logicky vysvětlitelné variabilitou geologicko-geomorfologických a půdních poměrů. Dury (1973) a další autoři uvádějí, že neexistuje žádný podstatný vztah mezi velikostí
3 vliv extrémních povodní na reliéf krajiny 201 povodně a intenzitou sedimentace podél toku. Extrémní povodně mohou, ale nemusí být doprovázeny rozsáhlou sedimentací. Nižší výskyt erozních projevů na dolních tocích může být projevem zmenšené rychlosti toku, např. v důsledku nižšího spádu resp. rozlivu řeky do šířky nebo i vyšší soudržnosti půd (Magilligan et al., 1998), která může erozi podstatně omezit. Změny v reliéfu jejichž vznik je podmíněn enormním spadem srážek a následnou povodní, lze obecně přisoudit následujícím typům procesů: eroze, sedimentace, zaplavení vodou či svahové pohyby. Přičemž tyto procesy spolu vzájemně souvisejí. Úmyslně se neomezujeme pouze na otázky povodně, ale i na enormní spad srážek, který jim předchází, neboť ten již může sám o sobě vyvolat svahové pohyby. Odtok je modifikován nejen hustotou a typem vegetačního krytu a sklonitostními poměry svahů, ale i charakteristikami půd a hornin, na které srážky spadnou. Propustné sedimenty, které mají v podloží nepropustnou vrstvu, mohou vést vodu paralelně s povrchem s rychlostí porovnatelnou s povrchovým odtokem. K tomuto procesu dochází též v hrubozrnných sedimentech, např. v některých skalních sesuvech či suťových polích a v oblastech tvořených karbonátovými horninami (vápenec, dolomit). Pokud podpovrchový přísun vody probíhá spolu s povrchovým odtokem, dojde ke zvýšení vodního stavu v řece. Faktory, které ovlivňují infiltrační kapacitu horninové formace jsou: 1) míra vlhkosti, 2) propustnost, 3) mocnost, 4) dosah perforování organizmy (např. červy, hmyzem, savci či kořeny rostlin). Půdní vlhkost je ale nejdůležitější (Bolt et al., 1975). Hodnocením hydrologických vlastností půd a vegetačního pokryvu na povodňový odtok se zabýval Janeček (1997). Odolnost hornin vůči erozi je velice rozdílná a např. u sedimentárních hornin je to pouze otázka schopnosti vniknout mezi jednotlivé částice, zatímco u kompaktních hornin je odolnost podstatně vyšší. Nicméně i zde lze vidět rozdíly. Baker et al., (1988) popisují rozdílnou míru odolnosti horniny vůči erozi v závislosti na pozici uložení horniny. Např. relativně odolná neporušená žula vykazuje vyšší odolnost ve stěnách koryta, kde je ovlivněna pouze při vyšších průtocích nesenými částicemi, zatímco na dně, kde je pohřbena pod náplavy, bývá mnohem častěji odírána křemitými zrny při podstatně nižších průtocích. Již základní tvar údolí (v příčném řezu) napovídá mnohé o odolnosti hornin. Široce rozevřená, mělká údolí jsou zpravidla založena v málo odolných horninách; smykové napětí zde bývá nižší. Zatímco úzká a hluboká (sevřená) údolí reprezentují odolnější partie hornin a smykové napětí dosahuje vyšších hodnot. Příkladem může být Otava nad Pískem, kde řeka protéká širokým a mělce zařízlým údolím, zatímco pod Pískem je údolní zářez výrazně užší. Je však nutné brát v úvahu i další faktory ovlivňující vývoj údolí např. jeho stáří či průběh zlomových systémů, neboť v místech více podrcených a rozvolněných hornin postupuje eroze rychleji. Abnormální eroze a sedimentace je zpravidla otázkou aridních a semiaridních oblastí, nicméně v oblastech s velkým množstvím sedimentů může být problém rovněž aktuální. Sesuvy, suťové proudy či jiné druhy svahových pohybů mohou být zdrojem přesunu velkého množství materiálu do říčního koryta (např. Kirchner Krejčí, 1998). Důležité tedy je sledovat povodí z pohledu množství volného materiálu (zvětralin, starších sedimentů), dostupného při povodni pro říční tok.
4 202 vít vilímek Autoři Baker, Costa (1987) uvádějí, že geomorfologické projevy povodní nejsou spjaty s průtokovým množstvím vody či s četností výskytu povodňového stavu, ale se smykovým namáháním (napětím ve smyku) a s energií vodního toku přepočtenou na jednotku plochy. S ohledem na předpokládanou vyšší rychlost proudění při povodni lze očekávat i vyšší energii proudění toku. Magilligan (1992) uvádí, že kritickou hodnotou pro to, aby řeka významněji modelovala reliéf, je hodnota smykového napětí 100 N/m² a pro energii toku uvádí 300 W/m². V úsecích, kde jsou dosahovány či překračovány tyto hodnoty, se po povodních objevují v reliéfu nové tvary (erozní či akumulační). Z pohledu paleogeografického vývoje údolí a tedy i projevů minulých povodní je důležité zohlednit celkové klimatické poměry; tedy množství protékající vody v minulosti mohlo být proměnné. Důležitým faktorem z pohledu změn reliéfu vyvolaných povodní je rovněž čas délka trvání povodně. Costa, O Connor (1995) uvádějí, že největší vliv mají středně dlouhé povodně, které mají dostatečnou energii a současně dostatek času k uskutečnění erozní či akumulační činnosti. V místech, kde je říční koryto vytvořeno v náplavech, probíhá střídavě eroze a akumulace nových sedimentů. Přičemž zpočátku převažuje usazování, v době vrcholných průtoků řeka eroduje a při poklesávání hladiny se začíná opět usazovat (Leopold, Maddock, 1953). Ke střídání eroze či akumulace na toku může docházet rovněž podle množství unášeného materiálu. Tok je schopen při daném průtoku pojmout určité množství plavenin, a pokud jich je více, začne přebytečný materiál ukládat v podobě přirozených náspů podél toku. V opačném případě má schopnost erodovat svoje břehy, rozšiřovat koryto, tím snižovat rychlost a následně klesá unášecí schopnost (Baker et al., 1988). Zmínění autoři rovněž poznamenávají, že právě proces eroze je v celé fluviální geomorfologii nejdiskutabilnějším problémem. Z výše uvedeného je zřejmé, že se jedná o poměrně složitý systém vzájemně propojených procesů a vztahů a každý umělý zásah do charakteru koryta by měl být uvážený, neboť může vyvolat nepříznivou odezvu v místech, která byla dosud z pohledu následků proudění vody bezproblémová. Sedimenty ukládané při povodních jsou různého typu, např. výplně koryt, nivní usazeniny a náplavové kužely. Obvyklou součástí jejich popisu je mocnost a zrnitostní složení sedimentů, stanovení délky transportu a určení zdrojové oblasti. Písčité sedimenty vytvářejí čeřiny, vodorovně usazené vrstvy či křížová zvrstvení. Tyto sedimentární útvary jsou záznamem charakteristických rysů toku při povodni, jako jsou např. hloubka toku či rychlost jeho proudění. Do určité míry lze tedy odvodit hydrologické poměry při povodni (Baker et al., 1988). Zkušenosti z roku 2002 ukázaly, že terénní geomorfologický průzkum musí být realizován bezprostředně po povodni (v řádu dnů až týdnů), neboť povodňové akumulace jsou odklízeny. Chování štěrkovitých sedimentů při povodňových stavech není dosud dobře prozkoumáno (Church, Jones, 1982). Tzv. příčná žebra fluviálních akumulací jsou orientována kolmo ke směru toku. Skládají se z oblázků, valounů a balvanů a tvoří většinou pouze menší akumulační tvary (např. Koster, 1978). Větší akumulace (např. valy) v říčním korytě různého zrnitostního složení popsal Baker (1984). Tento typ sedimentů s různorodým zrnitostním složením
5 vliv extrémních povodní na reliéf krajiny 203 Obr. 1 Na Rožnovské Bečvě došlo při povodni v roce 1997 k lokální jemnozrnné sedimentaci, která nepřispěla výraznějším způsobem k tvorbě údolní nivy. Hrubozrnný materiál byl na této řece ukládán pouze v údolním korytě. Foto V. Vilímek. může být vytvořen protiproudy nebo vzniká v úsecích, kde se tok náhle rozlévá do širšího koryta. Valy fluviálních sedimentů vytvořené při této expanzi signalizují rychlé snížení energie toku, a tedy náhlé zmenšení rozměru nesených částic. Sedimenty se též ukládají v místech, kde tok obtékal nějakou překážku a snížila se tak lokálně jeho unášecí schopnost. Velké čeřiny na dně jsou hrubozrnné a mají symetrický tvar. Výška těchto žeber se může na velkých tocích pohybovat od 50 cm až do 10 m a délka vln od 10 do 150 m. Na dolních částech toku, kde se rozkládá široká údolní niva či aluviální rovina, jsou sedimenty rovněž ovlivněny geologickými faktory. Například v povodí, které je tvořeno málo konsolidovanými a jemnozrnnými sedimenty, vznikají usazeniny převážně složené z prachovitých částic (foto 1). Naproti tomu v povodí s odolnými horninami vůči erozi vznikají zejména hrubozrnné usazeniny. Míra hrubozrnnosti či jemnozrnnosti materiálu je ovlivněna typy zvětrávání v různých klimatických podmínkách, intenzitou srážek, strmostí svahů a fyzikálními charakteristikami hornin. Množství a charakter transportovaného materiálu též ovlivňují vlastnosti půd a připovrchových partií horninového masívu. Meandrující řeky vytvářejí aluviální roviny kombinací těchto procesů: a) boční migrace toků s doprovodnou sedimentací v korytě; b) sedimentací při pomalém prů-
6 204 vít vilímek toku, ale současně stále za vyššího vodního stavu, než je normální průtok (Baker et al., 1988). Oba procesy jsou nezávislé, avšak mohou probíhat současně. V okamžiku vylití vody z koryta se sníží rychlost toku a nastane sedimentace. Výjimkou je situace, kdy se boční erozí rozšíří koryto natolik, že dokáže pojmout protékající vodu. I při extrémních průtocích v letech 1997 a 2002 byly údolní nivy postiženy pouze lokálně, ať již erozí, či sedimentací, a je zřejmé, že jejich stratigrafický vývoj je skutečně dlouhodobou záležitostí. V případě, že se snažíme rekonstruovat vývoj údolní nivy z jedné či dvou dokumentovaných lokalit (profilů), je otázkou, do jaké míry se jedná o reprezentativní lokality. Postupným narůstáním sedimentárních valů podél říčního koryta se zvyšuje průtoková kapacita toku. Kritická situace ovšem nastává při protržení těchto valů, neboť řeka má možnost rychle se volně rozlévat na velké ploše. Opuštěné meandry jsou časem zanášeny dalšími typy sedimentů, a to zejména proluviálními sedimenty z bočních údolí. Postupně se vytváří poměrně složitý stratigrafický systém, jehož výzkum v místech rozlehlých rovin na dolních částech toků umožňuje rekonstrukci fází říční stability a aktivity v mladším kvartéru. Předpokladem možnosti korektní rekonstrukce sedimentárního vývoje aluviální roviny je diskontinuální usazovaní, které umožňuje rozlišit stratigrafické hranice mezi jednotlivými vrstvami. V obdobích relativně stabilního stádia vývoje toku je průtoková kapacita a výška břehů Obr. 2 Při povodni v roce 1997 došlo pod Kunovem na Opavě k rozdvojení toku v údolní nivě a vzniklo nové koryto v délce 1 km, zahloubené cca 1 až 1,5 m. Původně výrazné břehy jsou rychle modifikovány lokálním sesouváním. Foto V. Vilímek.
7 vliv extrémních povodní na reliéf krajiny 205 přizpůsobena převládajícímu režimu proudění. Sedimentace proto probíhá velmi pomalu. Naopak v obdobích zvýšené aktivity řeky se častěji vyskytují stavy překotné sedimentace nebo eroze břehů a dochází k překládání koryta toku (foto 2). Porovnáním epizodické sedimentace s klimatickými záznamy o období mladšího kvartéru s dalšími změnami přírodního prostředí je možné zjistit paleogeografický vývoj údolí v posledních 10⁴ 10⁵ let jeho historie. Terénní práce v aluviálních rovinách dokazují, že epizodický vývoj údolí během holocénu byl velmi častým jevem (např. Brakenridge 1980, Kozarski, Rotnicki 1977). Obecně pojato lze v různých úsecích toků pozorovat různé typy geomorfologických procesů. Pro jejich uplatnění a diferenciaci je podstatná spádová křivka toku, množství proudící vody, sklonitost údolních svahů apod. Enormními srážkami bývají postižena povodí budovaná různými druhy hornin. Nicméně, s určitou mírou zjednodušení, je vhodné upozornit zejména na procesy modelace reliéfu, které probíhají v úsecích strmější spádové křivky (zpravidla na horním toku), kde nevsáknutá voda rychle odtéká ze svahů do vodního koryta. Vzhledem k sevřenosti koryta nedochází k větším rozlivům a převládá hloubková eroze nad boční erozí. Navíc dochází k vypláchnutí nezpevněných sedimentů z údolní sítě. Hloubková eroze probíhá především na nejhořejších úsecích hlavních toků a jejich bočních přítoků. Místy bylo pozorováno, kromě přemisťování sedimentů v údolní síti, také zahlubování toků do skalního podloží. Hloubková eroze rovněž zpříkřuje údolní svahy, které jsou pak méně stabilní než před povodní, a prostým vlivem gravitace a změn vlhkostních poměrů dochází k sesuvům. Tyto svahové procesy nastávají méně častěji, než při boční erozi toků. Na kratších a strmějších svazích byla pozorována též plošná eroze (např. roku 2004 po přívalových srážkách v horní části povodí Olešenského potoka). Plošný smyv (po nasycení hornin a půd vodou) může odnést z povodí velké množství půdy a zvětralin a transportovat je vodním korytem. Toky protékající hlubokými stržemi mohou být tímto způsobem i zablokovány. Pro odhad následné akumulace neseného materiálu na dolním či středním toku je důležité posouzení, jaké množství relativně volně umístěného zvětralinového pláště se nachází na horních tocích, dále jaký je možný jeho přísun z údolních svahů a jakou schopnost erodovat vlastní břehy bude mít řeka při povodni. V místech snížení spádu toku, které je zpravidla doprovázeno rozšířením údolí v jeho příčném profilu, se objevuje plochá údolní niva. V zákrutech je boční erozí často podemílán nárazový břeh, a je-li údolní niva zastavěna, vznikají velké škody na majetku. 3. Diskuse Často diskutovanou otázkou v posledních letech je, zda současné povodně, a to zejména jejich ničivé následky, jsou důsledkem zvýšeného vlivu lidské společnosti na přírodní poměry. Faktem bezpochyby je, že se zvyšující se zranitelností společnosti a s nárůstem hustoty osídlení roste také míra nebezpečnosti těchto přírodních jevů.
8 206 vít vilímek Mnohem obtížnější je ale posouzení, do jaké míry vliv člověka zvyšuje intenzitu či frekvenci katastroficky probíhajících povodní. Pro výše uvedené posouzení je jednak potřeba srovnávat dostatečně dlouhou řadu povodňových událostí, což je do určité míry splněno, neboť naše kraje jsou osídleny po poměrně dlouhou dobu a záznamy z kronik sahají daleko do minulosti. Nicméně srovnáváme povodně v měnících se klimatických obdobích a v případě starších událostí bez naměřených srážkových dat. Z této doby známe tedy pouze odezvu v podobě záplav. Z těchto důvodů je potřeba rozšířit srovnávací období hlouběji do minulosti, a to s využitím geomorfologie, která je schopna registrovat a posoudit záznamy starší než historické. Nicméně variabilita různých povodí z hlediska jejich geologicko-geomorfologických poměrů je natolik pestrá, že je obtížné srovnávat povodňové události z různých oblastí a ne vždy je v jednom povodí dostatečná frekvence extrémních povodní. Je zřejmé, že časoprostorová analýza vlivu extrémních povodní na reliéf je náročným dlouhodobým úkolem, který je možné řešit pouze na základě multidisciplinárního přístupu, a to spojením metod výzkumu geomorfologie, geologie, pedologie a hydrologie. A to přímým terénním mapováním projevů současných povodní, u kterých známe srážko-odtokové parametry a geologické a pedologické poměry daného povodí. Výsledky je potřeba porovnat s paleogeografickým vývojem reliéfu příslušného povodí, které se opírá o sedimentační záznam prehistorických událostí. 4. Závěr Mezi ničivé následky povodní nepatří jej vlastní záplava, ale i katastroficky probíhající procesy erozní a akumulační. Vzhledem k tomu, že se jejich výskyt i průběh řídí přírodními zákonitostmi, jsou do určité míry předvídatelné a předpověditelné (v závislosti na predikci srážkoodtokových poměrů). Za tímto účelem je důležité znát vývoj příslušného údolí/povodí v jeho paleogeografické minulosti. Při analýze geomorfologických projevů je potřeba vycházet z prostorového rozložení erozních a akumulačních tvarů, v návaznosti na specifický charakter každého sledovaného povodí. Hloubková, boční a zpětná eroze či překládání koryta toku jsou přirozenou součástí vývoje údolí a je zbytečné snažit se těmto procesům bránit, pokud nejsou bezprostředně ohroženy komunikace, sídla či jiné důležité stavby. Erozní procesy jsou aktivnější při zvýšeném průtoku při povodňové situaci a rovněž při zrychlení proudění toku v důsledku lokálního zúžení koryta, ať již přirozeného původu (např. zatarasení plavenými kmeny) či původu umělého (např. nevhodně umístěným stavebním objektem). Pokud chceme ocenit míru nežádoucího vlivu člověka na krajinu v souvislosti s povodněmi, je potřeba odlišit přirozenou míru projevů přírodních procesů od zvýšené v důsledku lidské činnosti. Toto je ovšem velmi obtížné, neboť povodí jsou z celé řady hledisek heterogenní a řada procesů není přesně kvantifikována.
9 vliv extrémních povodní na reliéf krajiny 207 Literatura BAKER, V. R. (1984): Flood sedimentation in bedrock fluvial systems. Mem. Can. Soc. Pet. Geol., 10, s BAKER, V. R. (1977): Stream channel Responses to floods with examples from central Texas. Geologic Society of America Bulletin, 88, BAKER, V. R., COSTA, J. E. (1987): Flood power. In: Mayer L., Nash D., eds., Catastrophic Flooding, s. 1 21, Boston, London. BAKER, V. R., KOCHEL, R. C., PATTON, P. C. (1988): Flood Geomorphology. Wiley, 503 s., New York. BOLT, B. A. et al. (1975): Geological Hazards. Springer Verlag, 328 s., Berlin Heidelberg. BRAKENRIDGE, G. R. (1980): Widespread episodes of stream erosion during the Holocene and their climatic cause. Nature 283, COSTA, J. E., O CONNOR, J. E. (1995): Geomorphically effective floods. In: Costa J. E. et al., eds., 1995, Natural and anthropogenic influences in fluvial geomorphology, AGU geophys. Mon. 89, DURY, G. H. (1973): Magnitude frequency analysis and channel morphometry. In: Morisawa M., ed., Fluvial Geomorphology, , Boston. HADLEY, R. F., SCHUMM, A. (1961): Hydrology of the upper Cheyenne River basin. Geol. Surv. Water- Supply Pap., 1531 B, HORTON, R. E. (1932): Drainage basin characteristics. Trans. Am. Geophys. Union, 13, CHURCH, M., JONES, D. (1982): Channel bars in gravel-bed rivers. In Gravel-Bed Rivers, Hey R. et al., s , Wiley, New York. KIRCHNER K., KREJČÍ O. (1998): Slope movements in the Flysh Carpathians of Eastern Moravia (Vsetin District), trigerred by extreme rainfalls in Moravian Geographical Reports, 1, 6, KOSTER, E. H. (1978): Transverse ribs: Their characteristics, origin and paleohydraulic significance. Mem. Can. Soc. Pet. Geol., 5, KOZARSKI, S., ROTNICKI, K. (1977): Valley floors and changes of river channel pattern in the north Polish Plain during the late Würm and Holocene. Quaest. Geogr., 4, LEOPOLD, L. B., MADDOCK, T. J. (1953): The hydraulic geometry of stream channels and some physiographic implications. Geol. Surv. Prof. Pap., 252, MAGILLIGAN, F. J. (1992): Tresholds and Spatial Variability of Flood Power During Extreme Floods. Geomorphology, 5, MAGILLIGAN, F. J., PHILLIPS, J. D., JAMES, L. A., GOMEZ, B. (1998): Geomorphic and Sedimentological Conztrols on the Effectiveness of an Extreme flood. The Journal of Geology, 106, NOVÁK, P., ZLATUŠKOVÁ, S., ŠEFRNA, L. (1997): Změny půdního pokryvu v důsledku povodní. Povodně a krajina 97. Sborník přednášek, kongresové centrum Brno, , Brno. RUNŠTUK, K., POKORNÝ, J., KONTRNEC, J. (1997): Povodeň VII/1997. Hodnocení správcem drobných vodních toků. Povodně a krajina 97, Sborník přednášek, kongresové centrum Brno, , Brno. STRAHLER, A. N. (1952): Hypsometric (area-altitude) analysis of erosional topography. Geol. Soc. Am. Bull., 63, WOLMAN, M. G., MILLER, J. P. (1960): Magnitude and Frequency in Geomorphic Processes. Journal of Geology, 68,
Modulární systém dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků JmK v přírodních vědách a informatice CZ.1.07/1.3.10/
Modulární systém dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků JmK v přírodních vědách a informatice CZ.1.07/1.3.10/02.0024 Geografie PODYJÍ Pracovní listy ÚDOLÍ DYJE 1. Povodí Dyje Podle mapy v atlasu doplňte
VíceTvorba povrchového odtoku a vznik erozních zářezů
Zdeněk Máčka Z8308 Fluviální geomorfologie (10) Tvorba povrchového odtoku a vznik erozních zářezů Cesty pohybu vody povodím celkový odtok základní podpovrchový (hypodermický) povrchový Typy povrchového
VíceTVARY VYTVOŘENÉ TEKOUCÍ VODOU
TVARY VYTVOŘENÉ TEKOUCÍ VODOU Literatura Strahler, A. Strahler, A. (1999): Introducing Physical Geography. Wiley, New York, 575 s. Kapitola: Landforms Made by Running Water, s. 380 405. 1. Úvod většina
Více4. VYTVÁŘENÍ KORYTA RELIÉFU. Vnější síly: pohyb ledovců + tekoucí voda vytváření SEKUNDÁRNÍHO RELIÉFU: VZNIK POVODÍ. Práce vody v tocích: 3.
4. VYTVÁŘENÍ KORYTA Vnitřní horotvorné síly: vulkanické + seismické vytváření PRIMÁRNÍHO ZEMSKÉHO RELIÉFU Vnější síly: pohyb ledovců + tekoucí voda vytváření SEKUNDÁRNÍHO RELIÉFU: VZNIK POVODÍ Práce vody
VíceSeminář z Geomorfologie 3. Vybrané tvary reliéfu
Seminář z Geomorfologie 3. Vybrané tvary reliéfu Strukturní tvary reliéfu Vychází z geologické mapy Strukturní podmíněnost tvarů Tvary související: se sopečnou činností neovulkanické suky, sopky, s horizontálním
VíceI. Morfologie toku s ohledem na bilanci transportu plavenin a splavenin
I. Morfologie toku s ohledem na bilanci transportu plavenin a splavenin I.1. Tvar koryta a jeho vývoj Klima, tvar krajiny, vegetace a geologie povodí určují morfologii vodního toku (neovlivněného antropologickou
VíceDUM č. 2 v sadě. 19. Ze-1 Fyzická a sociekonomická geografie Země
projekt GML Brno Docens DUM č. 2 v sadě 19. Ze-1 Fyzická a sociekonomická geografie Země Autor: Lukáš Plachý Datum: 15.06.2013 Ročník: 1C, 2AF, 2BF Anotace DUMu: Tvary zemského povrchu: říční, svahové,
VíceV I M P E R K P O D H R A B I C E M I - J I H
HYDROPRŮZKUM Č. BUDĚJOVICE s.r.o. Pekárenská 81, 370 04 České Budějovice, 387428697, e-mail h ydropruzku m@hydropruzku m.cz H P V I M P E R K P O D H R A B I C E M I - J I H h y d r o g e o l o g i c k
VíceSPŠ STAVEBNÍ České Budějovice
SPŠ STAVEBNÍ České Budějovice JS pro S2G a G1Z TERÉN 2 terénní tvary! POZOR! Prezentace obsahuje plnoplošné barevné obrázky a fotografie nevhodné a neekonomické pro tisk! Výběr z NAUKY O TERÉNU Definice
VícePůdotvorní činitelé. Matečná hornina Klima Reliéf Organismy. Čas
Půdy a pedologie Půda - nejsvrchnější vrstvou zemské kůry při kontaktu s atmosférou Půda je odborně definována jako podíl regolitu, vody, vzduchu a organické hmoty a je prostoupena živými organismy. Pokud
VíceTvorba toků, charakteristiky, řečiště, sklon, odtok
Tvorba toků, charakteristiky, řečiště, sklon, odtok Vodní toky Voda je jedním z nejvýraznějších modelačních činitelů v krajině. Vznik vodního toku pramen zdrojnice soutok 2 a více řek (Labe-Vltava, Labe-
VícePomůcky: pracovní listy 1 a 2, tužky, podložky, provázek, metr, stopky (např. na mobilu), pingpongové míčky, graf průtoku Brno Poříčí (Příloha 1)
KTIVIT 4.2. ŠPETK HYDROLOGIE notace Rychlost vodního toku a objem průtoku závisí na mnoha faktorech. Žáci spočítají rychlost vodního toku a velikost průtoku v jeho různých částech a uvědomí si, jak člověk
Více5. Hodnocení vlivu povodně na podzemní vody
5. Hodnocení vlivu povodně na podzemní vody Podzemní vody jsou součástí celkového oběhu vody v povodí. Proto extrémní srážky v srpnu 2002 významně ovlivnily jejich režim a objem zásob, které se v horninovém
VícePříčiny a průběh povodní v červnu Ing. Petr Šercl, Ph.D.
Příčiny a průběh povodní v červnu 2013 Ing. Petr Šercl, Ph.D. Úvod Povodně v průběhu června 2013 byly způsobeny třemi epizodami významných srážek, přičemž u prvních dvou epizod byla velikost odtoku značně
VíceVyhodnocení reprezentativnosti profilů pro měření minimálních průtoků
Vyhodnocení reprezentativnosti profilů pro měření minimálních průtoků Praha, červenec 2016 0 1 Úvod Usnesení Vlády České republiky č. 620 ze dne 29. července 2015 k přípravě realizace opatření pro zmírnění
VíceObrázek 1: Havárie zemního a skalního svahu
Zemní tělesa či skalní stěny jsou během své návrhové životnosti namáhány nejrůznějšími erozivními vlivy, které negativním způsobem ovlivňují nejen jejich funkčnost, ale také bezpečnost. Při opomenutí účinků
VíceGeomorfologické poměry sídla
Geomorfologické poměry sídla s Témata prezentací Geomorfologické poměry obce Zaměření regionální geomorfologie ČR, typy reliéfu vybrané tvary reliéfu Text: +/- 5 10 stran jednotlivci Téma: obec, město
VícePředmět: Praktikum ze zeměpisu
Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání Nepovinné předměty Předmět: Praktikum ze zeměpisu Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační
VíceSPŠSTAVEBNÍČeskéBudějovice MAPOVÁNÍ
SPŠSTAVEBNÍČeskéBudějovice MAPOVÁNÍ JS pro S2G a G1Z TERÉN 3 další terénní tvary! POZOR! Prezentace obsahuje plnoplošné barevné obrázky a fotografie nevhodné a neekonomické pro tisk! Výběr z NAUKY O TERÉNU
VíceRozbor příčin a následků vybraných povodní v ČR v letech 1995 a 1996
Povodně 95/96 (1) Cíl studie: Rozbor příčin a následků vybraných povodní v ČR v letech 1995 a 1996 Určení příčin povodní a jejich: - Analýza - Souhrn následků (Popis škod na objektech a v povodí) - Návrh
VíceHYDROPRŮZKUM Č. BUDĚJOVICE s.r.o. Pekárenská 81, České Budějovice, ÚS V I M P E R K 01. RNDr. Marcel Homolka
HYDROPRŮZKUM Č. BUDĚJOVICE s.r.o. Pekárenská 81, 370 04 České Budějovice, 387428697, e-mail hydropruzkum@hydropruzk um.cz H P ÚS V I M P E R K 01 h y d r o g e o l o g i c k é p o s o u z e n í m o ž n
VíceHYDROLOGIE Téma č. 6. Povrchový odtok
HYDROLOGIE Téma č. 6 Povrchový odtok Vznik povrchového odtoku Část srážkové vody zachycena intercepcí: = Srážky, které padají na vegetaci, se zde zachytí a částečně vypaří Int. závisí na: druhu a hustotě
VíceOtázka 1: Říční niva Na kterém obrázku jsou správně označená místa, kde probíhá nejintenzivnější eroze břehů? Zakroužkujte jednu z možností.
ŘÍČNÍ NIVA Text 1: Říční niva Říční niva je část údolí, která je zaplavována a ovlivňována povodněmi. Z geomorfologického hlediska se jedná o ploché říční dno, které je tvořeno říčními nánosy. V nivě řeka
VíceIng. David Ides EPS, s.r.o. V Pastouškách 205, 686 04 Kunovice www.epssro.cz Email: ostrava@epssro.cz
48. Odborný seminář pro pracovníky v oblasti ochrany ŽP Jetřichovice duben 2010 Ing. David Ides EPS, s.r.o. V Pastouškách 205, 686 04 Kunovice www.epssro.cz Email: ostrava@epssro.cz Výskyt povodní je třeba
VíceFluviální geomorfologie
Fluviální geomorfologie 65 66 Geomorfologický Fluviální geomorfologie sborník 2 ČAG, ZČU v Plzni, 2003 Změny v korytě a údolní nivě Blanice mezi Tišovicemi a Vodňany při povodni v srpnu 2002 Pavel Červinka
VícePřírodní rizika. Výzkum možných rizik v blízkém okolí Adamova. Autoři: Soňa Flachsová Anna Kobylková. Škola: ZŠ a MŠ Adamov, Komenského 4, 679 04
Přírodní rizika Výzkum možných rizik v blízkém okolí Adamova Autoři: Soňa Flachsová Anna Kobylková Škola: ZŠ a MŠ Adamov, Komenského 4, 679 04 1) OBSAH 1) Obsah 2) Úvod 3) Cíl 4) Realizační část 5) Závěr
VíceNávrh některých českých termínů z povodňové geomorfologie. Mojmír Hrádek
Geomorfologický Fluviální geomorfologie sborník 2 ČAG, ZČU v Plzni, 2003 Návrh některých českých termínů z povodňové geomorfologie Mojmír Hrádek hradek@geonika.cz Ústav geoniky AV ČR, Drobného 28, 602
VíceGeomorfologické mapování
Geomorfologické mapování Irena Smolová Geomorfologické mapování Cíl: geomorfologická analýza reliéfu s cílem zmapovat rozložení tvarů reliéfu, určit způsob jejich vzniku a stáří Využité metody: morfometrická
VíceExogenní procesy a tvary
Exogenní procesy a tvary eroze transport akumulace Fluviální povrchově tekoucí vodou Kryogenní v kryosféře procesy glaciální, nivační, periglaciální Eolické činností větru Marinní činnost v pobřežní oblasti
VíceExogenní procesy a tvary. eroze transport akumulace
Exogenní procesy a tvary eroze transport akumulace Fluviální povrchově tekoucí vodou Kryogenní v kryosféře procesy glaciální, nivační, periglaciální Eolické činností větru Marinní činnost v pobřežní oblasti
VíceVliv změn využití pozemků na povodně a sucha. Sestavili: L.Kašpárek a A.Vizina VÚV T.G.Masaryka, v.v.i.
Vliv změn využití pozemků na povodně a sucha Sestavili: L.Kašpárek a A.Vizina VÚV T.G.Masaryka, v.v.i. Jak se měnily rozlohy využití pozemků Příklad pro povodí Labe v Děčíně Data byla převzata ze zdroje:
VíceCVIČENÍ 4: PODÉLNÝ PROFIL, NÁVRH NIVELETY, VÝPOČET PŘÍČNÉHO PROFILU.
CVIČENÍ 4: PODÉLNÝ PROFIL, NÁVRH NIVELETY, VÝPOČET PŘÍČNÉHO PROFILU. Podélný profil toku vystihuje sklonové poměry toku v podélném směru. Zajímají nás především sklon hladiny vody v korytě a její umístění
VícePROBLEMATIKA PODZEMNÍHO ZDROJE PITNÉ VODY KNĚŽPOLE
PROBLEMATIKA PODZEMNÍHO ZDROJE PITNÉ VODY KNĚŽPOLE Petra Nováková 1), Jan Skryja 2) 1) Ústav aplikované a krajinné ekologie, MZLU V Brně, pnovakov@seznam.cz 2) Slovácké vodovody a kanalizace, a.s., jan.skryja@svkuh.cz
VíceDegradace půd erozí v podmínkách změny klimatu a možnosti jejího omezení
Degradace půd erozí v podmínkách změny klimatu a možnosti jejího omezení Problémové okruhy řešené v rámci dílčí metodiky: Analýza výskytu erozně nebezpečných dešťů Klimatické podmínky rozvoje erozních
VíceA. POPIS OBLASTI POVODÍ
A. POPIS OBLASTI POVODÍ A.1. Všeobecný popis oblasti povodí Moravy A.1.1. Vymezení oblasti povodí Moravy A.1.1.1. Hranice oblasti povodí A.1.1.2. Výškové poměry v území A.1.2. Geomorfologické poměry A.1.3.
VíceFakulta stavební ČVUT v Praze Katedra hydrauliky a hydrologie. Předmět VIZP K141 FSv ČVUT. Vodní toky. Doc. Ing. Aleš Havlík, CSc.
Fakulta stavební ČVUT v Praze Katedra hydrauliky a hydrologie Předmět VIZP K141 FSv ČVUT Vodní toky Doc. Ing. Aleš Havlík, CSc. http://hydraulika.fsv.cvut.cz/vin/prednasky.htm Přirozené vodní toky K141
VíceVLIV TERMÍNU VÝSKYTU EXTRÉMNÍCH SRÁŽEK NA VÝVOJ ODTOKU ZE ZEMĚDĚLSKÉHO POVODÍ
KULHAVÝ, Zbyněk, Ing., CSc. SOUKUP, Mojmír, Ing., CSc. Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy Praha Žabovřeská 250, PRAHA 5 - Zbraslav VLIV TERMÍNU VÝSKYTU EXTRÉMNÍCH SRÁŽEK NA VÝVOJ ODTOKU ZE ZEMĚDĚLSKÉHO
VíceVLIV HOSPODAŘENÍ V POVODÍ NA ZMĚNY ODTOKOVÝCH POMĚRŮ
Rožnovský, J., Litschmann, T. (ed.): XIV. Česko-slovenská bioklimatologická konference, Lednice na Moravě 2.-4. září 2002, ISBN 80-813-99-8, s. 352-356 VLIV HOSPODAŘENÍ V POVODÍ NA ZMĚNY ODTOKOVÝCH POMĚRŮ
Vícekraj Karlovarský kód kraje CZ041
Nádrž Jesenice ID 113010660001 (14031000) kraj Karlovarský kód kraje CZ041 1.CHARAKTERISTIKA VODNÍHO ÚTVARU Kategorie vodního útvaru stojatý Typ vodního útvaru 421222 Příslušnost k ekoregionu Nadmořská
VíceNávrh managementu dřevní hmoty v přirozených korytech vodních toků
Návrh managementu dřevní hmoty v přirozených korytech vodních toků Pavel Kožený a kol. T. G. Masaryk Water Research Institute, p.r.i. Podbabská 30/2582, 160 00 Prague 6, Czech Republic +420 220 197 111
VícePřednáška č. 3. Dynamická geologie se zabývá změnami zemské kůry na povrchu i uvnitř
Přednáška č. 3 Dynamická geologie se zabývá změnami zemské kůry na povrchu i uvnitř vnější činitele zvětrávání hornin, atmosférické vlivy, zemská gravitace, geologická činnost větru, deště, povrchových
VíceHrádecký potok po vzdutí nádrže Lenešický rybník ID kraj Ústecký kód kraje CZ042
Hrádecký potok po vzdutí nádrže Lenešický rybník ID 14355000 kraj Ústecký kód kraje CZ042 1.CHARAKTERISTIKA VODNÍHO ÚTVARU Kategorie vodního útvaru tekoucí Typ vodního útvaru 41214 Příslušnost k ekoregionu
VíceFakulta životního prostředí Katedra biotechnických úprav krajiny
Fakulta životního prostředí Katedra biotechnických úprav krajiny Soubor účelových map k Metodice hospodářského využití pozemků s agrárními valy pro vytváření vhodného vodního režimu a pro snižování povodňového
VícePŘÍSPĚVEK K HODNOCENÍ SUCHA NA JIŽNÍ MORAVĚ
PŘÍSPĚVEK K HODNOCENÍ SUCHA NA JIŽNÍ MORAVĚ Jiří Sklenář 1. Úvod Extrémy hydrologického režimu na vodních tocích zahrnují periody sucha a na druhé straně povodňové situace a znamenají problém nejen pro
VíceZákladní geomorfologická terminologie
Základní geomorfologická terminologie speciální názvosloví - obecné (např. údolní niva, závrt, jeskyně) - oronyma = jména jednotlivých složek reliéfu velkých jednotlivých tvarů (vysočin, nížin) (údolí,
VíceHydrologie povrchových vod. Hana Macháčková, Roman Pozler ČHMÚ Hradec Králové
Hydrologie povrchových vod Hana Macháčková, Roman Pozler ČHMÚ Hradec Králové Hydrologie Věda, která se zabývá poznáním zákonů výskytu a oběhu vody v přírodě. Inženýrská hydrologie Zabývá se charakteristikami
VíceOdtokový proces. RNDr. Jakub Langhammer, Ph.D. Hydrologie - odtokový proces, J. Langhammer, 2007
Odtokový proces RNDr. Jakub Langhammer, Ph.D. Katedra fyzické geografie a geoekologie Hydrologie - odtokový proces, J. Langhammer, 2007 1 Obsah Bilanční rovnice Mechanismus odtokového procesu Základní
VíceHYDROPRŮZKUM Č. BUDĚJOVICE s.r.o. V I M P E R K N A D T R A T Í
HYDROPRŮZKUM Č. BUDĚJOVICE s.r.o. Pekárenská 81, 370 04 České Budějovice, 387428697, e-mail h ydropruzku m@hydropruzku m.cz H P V I M P E R K N A D T R A T Í h y d r o g e o l o g i c k é p o s o u z e
VíceVoda v krajině. Funkce vody v biosféře: Voda jako přírodní zdroj je předpokladem veškerého organického života na Zemi. Evropská vodní charta
Voda v krajině Voda jako přírodní zdroj je předpokladem veškerého organického života na Zemi. Eva Boucníková, 2005 Funkce vody v biosféře: Biologická Zdravotní Kulturní Estetická Hospodářská Politická
VíceEXOGENNÍ GEOLOGICKÉ PROCESY
EXOGENNÍ GEOLOGICKÉ PROCESY Exogenní procesy Tendence zarovnat zemský povrch Zdroje energie: sluneční záření zemská gravitace Působení: 1) rozrušení(zvětrávání) materiálu 2) transport rozrušeného materiálu
VíceIrena Smolová, Martin Jurek Katedra geografie Přírodovědecká fakulta UP v Olomouci
Irena Smolová, Martin Jurek Katedra geografie Přírodovědecká fakulta UP v Olomouci Přednášky, aktuální přehled Zkouška: písemná + ústní část Esej na vybrané téma, bude součástí hodnocení zkoušky zadání
VíceHYDROPRŮZKUM Č. BUDĚJOVICE s.r.o. V I M P E R K 02
HYDROPRŮZKUM Č. BUDĚJOVICE s.r.o. Pekárenská 81, 370 04 České Budějovice, 387428697, e-mail h ydropruzku m@hydropruzku m.cz H P V I M P E R K 02 h y d r o g e o l o g i c k é p o s o u z e n í m o ž n
VíceEroze vodní. Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová. Datum (období) tvorby: 26. 9. 0212. Ročník: devátý. Vzdělávací oblast: přírodopis
Eroze vodní Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová Datum (období) tvorby: 26. 9. 0212 Ročník: devátý Vzdělávací oblast: přírodopis Anotace: Součástí tohoto materiálu je soubor pochodů, které prostřednictví sladkéči
VíceZákladní geomorfologická terminologie
Základní geomorfologická terminologie terminologie speciální názvosloví - obecné (např. údolní niva, závrt, jeskyně) - oronyma = jména jednotlivých složek reliéfu velkých (vysočin, nížin) jednotlivých
Více34 % obyvatel. 66 % obyvatel. České republiky považuje sucho nebo nadměrnou spotřebu vody za závažný problém.
66 % obyvatel České republiky považuje sucho nebo nadměrnou spotřebu vody za závažný problém. 34 % obyvatel České republiky uvádí, že v posledním měsíci snižovalo svou spotřebu vody. Ovzduší 34 35 Odběry
VíceDisponibilní vodní zdroje a jejich zabezpečenost
Adam Vizina (VÚV, ČZU), Martin Hanel (ČZU, VÚV), Radek Vlnas (ČHMÚ, VÚV) a kol. Disponibilní vodní zdroje a jejich zabezpečenost Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka veřejná výzkumná instituce,
VíceNa květen je sucho extrémní
14. května 2018, v Praze Na květen je sucho extrémní Slabá zima v nížinách, podprůměrné srážky a teplý a suchý duben jsou příčinou současných projevů sucha, které by odpovídaly letním měsícům, ale na květen
VícePřístup ke štěrkonosným řekám Příklady z Francie a Německa. Zdeněk Poštulka
Přístup ke štěrkonosným řekám Příklady z Francie a Německa Zdeněk Poštulka zdenek.postulka@seznam.cz Francouzské řeky - Loira V roce 1994 byla přijata koncepce Plan Loire Grandeur Nature. V návaznosti
Vícekrajiny povodí Autoři:
Fakulta životního prostředí Katedra biotechnických úprav krajiny Soubor účelovýchh map k Metodice stanovení vybraných faktorů tvorby povrchového odtoku v podmínkách malých povodí Případová studie povodí
VíceRetence, ale jaká? Rozdílnost velikosti a funkce složek retence vody v krajině
RNDr. Josef V. Datel, Ph.D. Ing. Ladislav Kašpárek, CSc. Ing. Adam Vizina, Ph.D. Retence, ale jaká? Rozdílnost velikosti a funkce složek retence vody v krajině Co je to retence vody v krajině Přirozené
VíceHistorie povodní na JM a povodňové škody
Historie povodní na JM a povodňové škody 1 Jak předcházet povodňovým škodám Ing. Iva Jelínková Povodí Moravy, s.p. jelinkovai@pmo.cz Protipovodňová opatření Povodeň přirozený hydrologický jev, který je
VíceHydraulika a hydrologie
Hydraulika a hydrologie Názvy vědních oborů Hydor voda Logos výskyt Aulos - žlab Hydor + logos Hydor + aulos hydrologie hydraulika Hydrologie Věda, která se systematicky a vlastními prostředky zabývá zákonitostmi
VíceProblematika vsakování odpadních vod v CHKO
1 Problematika vsakování odpadních vod v CHKO 2 CHKO jsou území určená k ochraně rozsáhlejších území s převahou přirozených nebo polopřirozených ekosystémů. V rámci ČR máme v současné době 24 těchto území.
Více2. Geomorfologie. Geomorfologii lze dále rozdělit na specializace:
2. Geomorfologie Geomorfologie je část fyzické geografie, nauka o tvarech povrchu zemského a o jejich vývoji. Všeobecná geomorfologie popisuje procesy vytvářející jednotlivé skupiny tvarů, třídí tvary
VíceVodohospodářské stavby BS001 Vodní toky a jejich úprava Hrazení bystřin
Vodohospodářské stavby BS001 Vodní toky a jejich úprava Hrazení bystřin CZ.1.07/2.2.00/15.0426 Posílení kvality bakalářského studijního programu Stavební Inženýrství Harmonogram přednášek 1. Úvod a základní
VíceHydrologie a pedologie
Hydrologie a pedologie Ing. Dana Pokorná, CSc. č.dv.136 1.patro pokornd@vscht.cz http://web.vscht.cz/pokornd/hp Předmět hydrologie a pedologie ORGANIZACE PŘEDMĚTU 2 hodiny přednáška + 1 hodina cvičení
VíceFluviální procesy. Zdeněk Kliment. Katedra fyzické geografie a geoekologie
Fluviální procesy Zdeněk Kliment Katedra fyzické geografie a geoekologie Fluviáln lní procesy Vodní eroze Transport a sedimentace splavenin Utvářen ení říčního koryta Morfologické typy říčních koryt Ukázky
VíceSLOVENSKO-ČESKÁ KONFERENCIA Znečistené územia 2019
SLOVENSKO-ČESKÁ KONFERENCIA Znečistené územia 2019 PRŮZKUM EKOLOGICKÉ ZÁTĚŽE VE VYBRANÝCH LOKALITÁCH V HRADCI KRÁLOVÉ Základní údaje Objednatel: Statutární město Hradec Králové Doba řešení projektu: 2017
VíceStředočeská pánev potenciální uložiště CO2
Středočeská pánev potenciální uložiště CO2 1 Obsah geologie, stratigrafie kolektory, izolanty žatecká pánev 2 Středočeská pánev (~6000 km 2 ) Komplex extenzních pánví s klastickou kontinentální výplní
VíceEkologická zranitelnost v povodí horní Nisy Ökologische Vulnerabilität im Einzugsgebiet der Oberen Neiße
Ekologická zranitelnost v povodí horní Nisy Ökologische Vulnerabilität im Einzugsgebiet der Oberen Neiße ČVUT v Praze, Fakulta stavební Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství Zranitelnost vulnerabilita.
VíceHODNOTÍCÍ KRITÉRIA PRIORITNÍ OSY 1 SPECIFICKÉHO CÍLE 1.3 OPERAČNÍHO PROGRAMU ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
HODNOTÍCÍ KRITÉRIA PRIORITNÍ OSY SPECIFICKÉHO CÍLE.3 OPERAČNÍHO PROGRAMU ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 24 22 Specifický cíl.3 Zajistit povodňovou ochranu intravilánu V rámci hodnocení jsou projektům přiřazeny body
VíceMotivační texty. Text 1. Příčiny vzniku sesuvů půdy. Text 2. Druhy sesuvů a jejich hodnocení
Motivační texty Text 1. Příčiny vzniku sesuvů půdy Sesuvy vznikají v důsledku účinků zemské přitažlivosti (gravitace), která působí na materiál svahu. Tento materiál můžeme rozdělit do dvou hlavních skupin,
VíceVODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ KRAJINY ZÁSADY REVITALIZACÍ DROBNÝCH VODNÍCH TOKŮ
VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ KRAJINY ZÁSADY REVITALIZACÍ DROBNÝCH VODNÍCH TOKŮ ZÁSADY REVITALIZACÍ DROBNÝCH VODNÍCH TOKŮ LITERATURA Králová, H.: Řeky pro život: Revitalizace řek a péče o nivní biotopy. Veronica,
VíceRevitalizace povodí. Co je revitalizace?
Revitalizace povodí Co je revitalizace? Revitalizace: obnova, oživení něčeho nefunkčního popř. zchátralého; uvádění něčeho opět do takového stavu, aby to přinášelo užitek (Všeobecná encyklopedie Diderot,
VíceČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE Fakulta životního prostředí Katedra biotechnických úprav krajiny
Vypracoval: Pavel Šefl ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE Fakulta životního prostředí Katedra biotechnických úprav krajiny Předmět: Ročník / obor Příloha č. Malé vodní toky 3. ročník BEKOL Název přílohy:
VíceFG metody výzkumu malé oblasti
FG metody výzkumu malé oblasti Geografická poloha turistická mapa 1 : 50 000 lze využít autoatlas, turistické průvodce, případně materiály obecního úřadu, internetové stránky obce, kraje apod. Geologická
VíceZAJEČÍ - prameniště. projekt hloubkového odvodnění
ZAJEČÍ - prameniště projekt hloubkového odvodnění Brno, září 2013 2 Obsah 1. Úvod... 4 2. Hydrogeologické podmínky pro realizaci hloubkového odvodnění... 4 3. Návrh technického řešení hloubkového odvodnění...
VíceHydromorfologický monitoring zrevitalizovaného koryta Sviňovického potoka
Katedra fyzické geografie a geoekologie Přírodovědecká fakulta UK Praha, Albertov 6, 12843 Praha2 kliment@natur.cuni.cz Hydromorfologický monitoring zrevitalizovaného koryta Sviňovického potoka Zdeněk
VíceGeomorfologie vybraných skalních útvarů v okolí Bělé pod Bezdězem, Mimoně a České Lípy
Geomorfologie vybraných skalních útvarů v okolí Bělé pod Bezdězem, Mimoně a České Lípy Vedoucí práce: RNDr. Marek Matura, Ph.D. Jakub Koutník, Františka Ektrtová, Andrea Suchánková, Ester Burgerová, Tomáš
VíceGeofyzika jako klíčová metoda pro vyhledávání hydrogeologických struktur v Mohelnické brázdě a v povodí Blaty
Geofyzika jako klíčová metoda pro vyhledávání hydrogeologických struktur v Mohelnické brázdě a v povodí Blaty Skácelová Z., Česká geologická služba pracoviště Jeseník Co je základním principem geofyzikálního
VíceVyužitelné množství p.v. hydrologický bilanční model x hydraulický model
Vodním zdrojem jsou povrch. a podz. vody, které jsou využívány, nebo mohou být využívány pro uspokojení potřeb člověka, zejména pro pitné účely ( 2 (8) z.254/2001sb.) Zdroje podzemní vody jsou přednostně
VíceKrásná. Kategorie. Kritéria. Přehledná mapa přispívající plochy. KONEČNÁ VERZE - výstupy kompletního projektu
ID plochy: 673358_1 : Obec: ORP: Aš Souřadnice GPS (ve stupních): N 50.242303 E 12.183834 Kategorie Kategorie plochy dle nebezpečí: Kategorie plochy dle typu: Kritéria B NG střední nebezpečí Nová dle GIS
VícePovodeň ve škole. Shrnutí. Cílová skupina. Časová náročnost. Prostorové požadavky. Klíčové otázky. Získané dovednosti a znalosti
Povodeň ve škole Shrnutí Úloha studenty seznámí s činností vody a s významem pobřežních rostlin v blízkosti vodních toků a stojatých vod. Na základě jednoduchého experimentu, který simuluje rozvodněnou
VíceNázev: Lze ukáznit řeku? aneb Co dokáže voda
Riziko a bezpečí aneb Co se stane, když se něco stane Název: Lze ukáznit řeku? aneb Co dokáže voda Seznam příloh Motivační texty 1 až 5 Ilustrační obrázky k úvodní diskuzi Pracovní list Záznamový list
VíceSpolečný metodický pokyn. Ministerstva životního prostředí (dále jen MŽP ) a Ministerstva zemědělství (dále jen MZe )
Ministerstvo zemědělství č.j.: 8662/06-16000 Společný metodický pokyn Ministerstva životního prostředí (dále jen MŽP ) a Ministerstva zemědělství (dále jen MZe ) ke společnému postupu orgánů ochrany přírody
VíceExogenní procesy a tvary. eroze transport akumulace
Exogenní procesy a tvary eroze transport akumulace Fluviální Kryogenní glaciální, nivační, periglaciální Eolické Marinní Biogenní Fluviální eroze Erozní procesy Erozní báze = dolní hranice erozních procesů
VíceJakub Trubač, Stanislav Opluštil, František Vacek. Delty
Jakub Trubač, Stanislav Opluštil, František Vacek Delty DELTY Delta - typ ústí řeky do moře (jezera, laguny), ve kterém převažuje akumulace nad erozní činností vlnění, dmutí nebo příbřežních proudů Podle
VíceÚS V I M P E R K, N A K A L V Á R I I
HYDROPRŮZKUM Č. BUDĚJOVICE s.r.o. Pekárenská 81, 370 04 České Budějovice, 387428697, e-mail hydropruzkum@hydropruzk um.cz H P ÚS V I M P E R K, N A K A L V Á R I I h y d r o g e o l o g i c k é p o s o
VíceExogenní jevy (pochody)
Exogenní jevy (pochody) snižují členitost zemského povrchu. činnost vody (koryta řek, krasové jevy, činnost mořské vody.) činnost větru činnost ledovců působení teplotních rozdílů (mrazové zvětrávání,...)
VíceZakončení předmětu. KGG / GMFO (2 + 1) = 5 kreditů KGG/GMOR (2 + 0) = 4 kredity Forma zkoušky: Kombinovaná
Geomorfologie Zakončení předmětu KGG / GMFO (2 + 1) = 5 kreditů KGG/GMOR (2 + 0) = 4 kredity Forma zkoušky: Kombinovaná GMFO - vazba na cvičení, prezentace, globální tektonika pozice regionů, základní
Vícedq/dt+da/dt=q a rovnice o zachování hybnosti dq/dx+d(ß*q*q/a)/dx+gady/dx+gai(f)=gai(b)
2. Hydrotechnické výpočty 2.1.Popis modelu Výpočet průběhu hladin jsme provedli výpočtem nerovnoměrného neustáleného proudění pomocí programu MIKE11, vyvinutým Dánským hydraulickým institutem pro výpočet
VíceMETEOROLOGICKÉ PŘÍČINY VÝRAZNÝCH POVODNÍ V LETECH 2009 A na vybraných tocích na severu Čech
METEOROLOGICKÉ PŘÍČINY VÝRAZNÝCH POVODNÍ V LETECH 2009 A 2010 na vybraných tocích na severu Čech Martin Novák, ČHMÚ, pobočka Ústí nad Labem Proč zrovna roky 2009 a 2010? 1. Povodně v prvním týdnu července
VíceRetenční kapacita krajiny a možnosti jejího zvyšování
ČVUT v Praze Fakulta Stavební Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství Retenční kapacita krajiny a možnosti jejího zvyšování Dostál Tomáš, Miroslav Bauer, Josef Krása dostal@fsv.cvut.cz 1 http://www.intersucho.cz/cz/
VíceObsah. Obsah: 3 1. Úvod 9
Obsah: 3 1. Úvod 9 2. Vesmír, jeho složení a vznik 12 2.1.Hvězdy 12 2.2. Slunce 14 2.3. Sluneční soustava 15 2.3.1. Vznik sluneční soustavy 16 2.3.2. Vnější planety 18 2.3.3. Terestrické planety 20 2.3.4.
VícePODZEMNÍ VODA. J. Pruška MH 9. přednáška 1
PODZEMNÍ VODA Komplikuje a zhoršuje geologické podmínky výstavby Ovlivňuje fyzikálně- mechanické vlastnosti Je faktorem současných geodynamických procesů Komplikuje zakládání staveb Podzemní stavby mění
VíceHODNOTICÍ KRITÉRIA PRIORITNÍ OSY 1 SPECIFICKÉHO CÍLE 1.3 Operačního programu Životní prostředí 2014 2020
HODNOTICÍ KRITÉRIA PRIORITNÍ OSY SPECIFICKÉHO CÍLE.3 Operačního programu Životní prostředí 24 22 Aktivita.3. Zprůtočnění nebo zvýšení retenčního potenciálu koryt vodních toků a přilehlých niv, zlepšení
Více26 NÁVRH NA ODTĚŽENÍ A ULOŽENÍ NAPLAVENIN NA VTOKU DO VODNÍHO DÍLA DALEŠICE
26 NÁVRH NA ODTĚŽENÍ A ULOŽENÍ NAPLAVENIN NA VTOKU DO VODNÍHO DÍLA DALEŠICE Tereza Lévová Vysoké učení technické v Brně Fakulta stavební Ústav vodních staveb 1. Problematika splavenin - obecně Problematika
VíceSedimentární horniny. Přednáška 4. RNDr. Aleš Vaněk, Ph.D. č. dveří: 234, FAPPZ
Sedimentární horniny Přednáška 4 RNDr. Aleš Vaněk, Ph.D. č. dveří: 234, FAPPZ e-mail: vaneka@af.czu.cz 1 Sedimentární horniny - nejrozšířenější horniny na zemském povrchu - na rozdíl od hornin magmatických
VíceUrychlení fluviálních procesů a procesů na vodních nádržích
Urychlení fluviálních procesů a procesů na vodních nádržích Narušení vegetačního krytu (odlesnění, požáry, rekreační a sportovní účely, pastva apod.) hlavní příčina ovlivnění fluviálních procesů, přívalové
VíceANALÝZA RIZIKOVÁ ÚZEMÍ PŘI EXTRÉMNÍCH PŘÍVALOVÝCH SRÁŽKÁCH STRUČNÉ SHRNUTÍ
ANALÝZA RIZIKOVÁ ÚZEMÍ PŘI EXTRÉMNÍCH PŘÍVALOVÝCH SRÁŽKÁCH STRUČNÉ SHRNUTÍ PROSINEC 2012 2 Riziková území při extrémních přívalových srážkách Obsah 1 Úvod... 4 1.1 Informace o projektu... 4 1.2 Části projektu...
Více