Floristické mapování Českého středohoří I. (Ústí n. L. Dolní Zálezly)

Transkript

1 Severočes. Přír., Ústí nad Labem, 42: 63-82, 2011 Floristické mapování Českého středohoří I. (Ústí n. L. Dolní Zálezly) Floristic mapping of the České středohoří mts. I. (Ústí n. L. Dolní Zálezly) Karel Nepraš 1), Roman Kroufek 2), Karel Kubát 3), Iva Machová 4), Jan Rottenborn 5) 1) Oblastní muzeum v Litoměřicích, Dlouhá 173, Litoměřice; carlinepras@seznam.cz 2) Katedra preprimárního a primárního vzdělávání PF UJEP, Hoření 13, Ústí nad Labem; roman.kroufek@ujep.cz 3) Katedra biologie PřF UJEP, Za Válcovnou 1000/8, Ústí nad Labem; karel.kubat@ujep.cz 4) Fakulta životního prostředí UJEP, Hoření 13, Ústí nad Labem; iva.machova@ujep.cz 5) Přírodovědecká fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Branišovská 31, České Budějovice; rottenbornjan@volny.cz Abstract During the floristic season of 2011 there was realized the first part of comprehensive mapping of the flora of the České středohoří mts. The mapped area lies at the left bank of the river Labe, between Ústí nad Labem and the village of Dolní Zálezly. During the mapping, there was found more than 860 taxa of plants, some of the findings are wery important. Pimpinella peregrina was found for the first time in the Czech Republic, Epipactis leptochila subsp. leptochila have its second czech habitat here. For the first time these endangered species was found in the studied area: Inula germanica, Orobanche coerulescens, Orobanche purpurea subsp. purpurea, Orobanche elatior Sutton, Veronica austriaca and Gagea transversalis. Nomenklatura Kubát et al (taxony, kromě označených výjimek), Chytrý 2007 (travinná vegetace), Chytrý 2009 (ruderální, plevelová a skalní vegetace), Moravec et al (křovinná a lesní vegetace). Úvod V průběhu floristické sezóny roku 2011 proběhla první ucelená etapa komplexního síťového floristického mapování Českého středohoří. Mapovaným územím byla levobřežní část labského údolí mezi Ústím nad Labem a Dolními Zálezly. Tato oblast se tak stala pilotním územím, na které v budoucích letech navážou další logické územní celky tak, aby v blízké době bylo zmapováno údolí Labe a posléze celé České středohoří. Vědecká a ochranářská veřejnost tak získá kvalitní soubor floristických dat z botanicky velmi cenného území. Mapování bylo provedeno dle Metodiky floristického mapování Českého středohoří (Kubát et al. 2011) a přímo v terénu se na něm podíleli mapovatelé, kteří jsou zároveň autory tohoto článku.

2 Metodika Floristické mapování bylo provedeno v souladu s Metodikou floristického mapování Českého středohoří (Kubát et al. 2011). Charakteristika mapovaného území V rámci mapování v sezóně 2011 bylo zpracováno území levobřežní části labského údolí od centra města Ústí nad Labem jižně po obec Dolní Zálezly o rozloze zhruba 19 km 2. Východní hranici mapovaného území tvoří řeka Labe, zbývající hranice byly určeny okraji mapovacích polí síťového mapování. Přesný rozsah mapovaného území a poloha mapovacích polí jsou patrné z mapové přílohy (s. XXX). Seznam zpracovaných mapovacích polí podává následující přehled. Uvedeno je vždy číslo lokality použité v seznamu nalezených taxonů v elektronické příloze, kódové označení daného mapovaného pole v rámci sítě 1/64 MTB, název mapovacího pole používaný během mapování a jméno příslušného mapovatele acd-Větruše, K. Nepraš cab-Labské vrchy, K. Nepraš cad-Grafenhöhe, R. Kroufek cba-Střekov, část na levém břehu Labe, K. Nepraš cbc-Vrkoč, část na levém břehu Labe, R. Kroufek 5a NPP Vrkoč, R. Kroufek 5b Vrkoč, mimo území NPP, na levém břehu Labe, R. Kroufek ccb-Podlešín, K. Kubát, I. Machová ccd-Skalky u Moravan, K. Kubát, I. Machová cda-Vaňovský vrch, K. Nepraš cdb-Panenská skála, část na levém břehu Labe, K. Nepraš cdc-Chvalov, K. Nepraš cdd-Pahorek, část na levém břehu Labe, J. Rottenborn aba-Dolní Zálezly, část na levém břehu Labe, K. Nepraš abb-Sebuzín, část na levém břehu Labe, K. Nepraš Většina mapovaného území se dá jednoduše charakterizovat jako strmé levobřežní svahy hlubokého labského údolí s převýšením metrů následované výrazně méně výškově členitou krajinou za horní hranou údolního svahu s převýšením většinou jen v řádu desítek metrů. Nejnižším bodem území jsou břehy Labe v Ústí nad Labem (135 m n. m.), nejvyšším bodem je vrchol Vaňovského vrchu (561 m n. m.). Expozice svahů je střídavá, vzhledem ke směru toku Labe převládají východní expozice, větší zastoupení svahů jižní orientace je především v okolí Dolních Zálezel. Tvrdé čedičové horniny daly vzniknout výrazným skalním útvarům (Vrkoč, Panenská skála, Milenci a další). V horninovém podkladu převládají výlevy, intruze a vulkanoklastika třetihorních bazaltických hornin. V dolních partiích svahů labského údolí vystupují druhohorní pískovce merboltického souvrství. V poměrně malé míře jsou v území zastoupené sprašové a fluviální sedimenty. U Dolních Zálezel maloplošně vystupují slínovce březenského souvrství. Dominantním vodním tokem, který výrazně ovlivnil reliéf popisované krajiny, je řeka Labe s průměrným průtokem 290 m 3 /s. V Ústí nad Labem se do Labe vlévá řeka Bílina s průtokem

3 5,5 m 3 /s. Obě tyto větší řeky byly již v minulosti výrazně regulovány a v rámci mapovaného území se na nich tak například již vůbec nesetkáváme s přirozenými břehy. Jediným dalším výraznějším vodním tokem v území je Podlešínský potok, který vzhledem k malé délce nemá velkou vodnost, ale vytváří malebnou rokli a několika vodopády, z nichž nejvyšší dosahuje výšky 14 metrů, překonává i skalní stupně. Ve strmých svazích labského údolí se poměrně často objevují drobné prameny a malé občasně vysychající potůčky, které se nezřídka ztrácejí ve svahových sedimentech dříve, než by dotekly do většího vodního toku. Průměrné roční teploty v centru Ústí nad Labem (stanice Mánesovy sady) se pohybují kolem 9 C, průměrné roční srážkové úhrny činí zhruba 550 mm (Anděl et al. 1999). Celá zpracovávaná oblast spadá do fytogeografického podokresu termofytika 4b. Labské středohoří (Skalický 1988). Neuhäuslová et al. (1997) vymezuje v rámci potenciální přirozené vegetace na větší části území výskyt černýšových dubohabřin asociace Melampyro nemorosi- Carpinetum, ve vyšších polohách potom bučiny s kyčelnicí devítilistou asociace Dentario enneaphylli-fagetum. V okolí Dolních Zálezel by podle Neuhäuslové převládaly břekové doubravy asociace Sorbo torminalis-quercetum. Vlivem antropogenního tlaku byla již dávno část území odlesněna a podle stanovištních podmínek a hospodářských aktivit se na takto uvolněných plochách vyvinuly různorodé typy nelesní vegetace. Ani lesní vegetace ovšem neunikla výrazným změnám a především v oblasti mezi Podlešínem a Hostovicemi tak byly v lesích zavedeny kultury jehličnatých dřevin. Na špatně přístupných svazích labského údolí převládají listnaté lesy s přírodě blízkým dřevinovým složením. Nejhojněji se vyskytují lesy přiřaditelné k dubohabřinám asociace Melampyro nemorosi-carpinetum a suťové lesy asociace Aceri-Carpinetum. Poněkud méně častá jsou další lesní společenstva jako květnaté bučiny podsvazu Eu-Fagenion a převážně maloplošné teplomilné doubravy asociací Sorbo torminalis-quercetum, Potentillo albae- Quercetum a Corno-Quercetum. V lépe dostupných polohách nad labským údolím, byly v minulosti na větších plochách zavedeny kultury jehličnatých dřevin (Picea abies a Larix decidua, méně Pinus nigra a další). Nejvíce v okolí Větruše, ale roztroušeně i jinde se objevují také kultury listnatých dřevin (Robinia pseudacacia, Populus canadensis, aj.). Lesní společenstva jsou výrazně zasažena invazí Impatiens parviflora a místy také expanzí nitrofilních a ruderálních druhů (Galeopsis pubescens, Geum urbanum, Urtica dioica aj.). V tomto směru méně ovlivněná společenstva představují jednak některé maloplošné teplomilné doubravy, místy také fragmenty květnatých bučin a některých suťových lesů. Mezi rozšířená společenstva patří také biotopy vysokých křovin svazu Berberidion vyskytující se buď v liniových formacích nebo jako sukcesní stádium i na mnohahektarových plochách někdejších polí a luk. Dosti rozšířená jsou v území i společenstva nízkých křovin svazu Prunion spinosae zastoupená jak sekundárními výskyty na neudržovaných suchých trávnících, tak primárními výskyty na skalách. V území nejčastějšími nelesními společenstvy jsou trvalé travní porosty etablované na někdejší orné půdě, které mají v současnosti převážně charakter a využití jako kulturní louky, v menší míře jako pastviny. Maloplošné fragmenty zachovalejší luční vegetace nejčastěji náleží svazu Arrhenatherion elatioris. Ve svahových a sušších polohách jsou rozšířené suché trávníky třídy Festuco-Brometea. Plošně nejvíce zastoupené jsou především ochuzené typy širokolistých suchých trávníků svazu Cirsio-Brachypodion pinnati, v reprezentativnější

4 podobě, avšak pouze maloplošně, se na mělkých až skalnatých půdách vyskytují trávníky svazů Alysso-Festucion pallentis, Festucion valesiacae a Geranion sanguinei. Suché trávníky jsou až na výjimky v posledních desetiletích bez hospodářského využití a postupně podléhají zejména v méně exponovaných polohách sukcesi. Na skalních stanovištích a čedičových drolinách je četně zastoupena také vegetace svazu Asplenion septentrionalis. V intravilánech obcí a na intenzivněji disturbovaných plochách se hojně vyskytují různé typy ruderální vegetace tříd Polygono arenastri-poëtea annuae, Stellarietea mediae, Atremisietea vulgaris i Galio-Urticetea. Pouze fragmentárně zastoupena je mokřadní a vodní vegetace vázaná z největší části na nejbližší okolí řek Labe a Bílina a zastoupená maloplošnými výskyty společenstev tříd Isoëto- Nanojuncetea, Lemnetea a Bidentetea tripartitae. Výsledky mapování Mezi Ústím nad Labem a Dolními Zálezly byl recentně zjištěn výskyt celkem 871 taxonů cévnatých rostlin a jejich kříženců. Tento počet zahrnuje kromě 856 taxonů zachycených podrobným mapováním v sezóně 2011 také taxony při tomto mapování neověřené, ale v území zaznamenané po roce Z celkového počtu druhů je 150 zařazených v Černém a červeném seznamu cévnatých rostlin ČR (Procházka 2001), z toho podle kategorií: 6 kriticky ohrožených, 24 silně ohrožených, 54 ohrožených a 66 vzácnějších, vyžadujících pozornost. V území roste 23 druhů zvláště chráněných zákonem podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. Během průzkumu bylo pořízeno 373 herbářových položek náležejících k cca 265 taxonům, položky jsou až na označené výjimky uloženy v herbáři Oblastního muzea v Litoměřicích. Seznam všech zaznamenaných taxonů je k dispozici v elektronické příloze na webových stránkách Severočeské pobočky České botanické společnosti: ODKAZ Za nejzajímavější floristické údaje získané během mapování v sezóně 2011 lze označit zejména první doložený výskyt druhu Pimpinella peregrina v České republice, nález teprve druhé známé lokality kriticky ohroženého druhu Epipactis leptochila subsp. leptochila v Českém středohoří, nález dosud neudávané lokality silně ohroženého druhu Inula germanica a ověření jeho výskytu pro oblast Ústecka po více než osmdesáti letech, nález dosud neudávaných lokalit několika velmi vzácných druhů záraz: kriticky ohrožených Orobanche coerulescens a Orobanche purpurea subsp. purpurea, silně ohrožené Orobanche elatior Sutton, zjištění pozoruhodné albinotické populace ohrožené Orobanche kochii F. W. Schultz, nález nové lokality silně ohroženého Veronica austriaca a jeho ověření pro oblast Ústecka po nejméně sedmdesáti letech, nález první lokality Gagea transversalis na Ústecku, nález nové lokality v Českém středohoří velmi ohroženého Gentiana cruciata a mnohých dalších. Ze starších údajů je třeba vyzdvihnout zejména dosud nepublikované Novákovy nálezy druhů Polycnemum majus a Seseli osseum z roku Kromě uvedených nových nálezů se podařil potvrdit výskyt řady dalších velmi vzácných a zajímavých taxonů, které již byly v oblasti známé dříve. Z hlediska významu nejvýše stojí Saxifraga rosacea subsp. steinmannii, který v oblasti roste na jediných dvou lokalitách v Českém středohoří. Jedná se o endemit České republiky, velmi vzácný a kriticky ohrožený

5 taxon. V mapovaném území se objevují poměrně bohaté populace dalších vzácných taxonů jako jsou Campanula bononiensis, Iris aphylla subsp. aphylla, Lathyrus pannonicus subsp. collinus, Prunus fruticosa a vyskytují se i jiné významné druhy jako například Cephalanthera rubra, Equisetum moorei, Geranium molle, Hierochloë australis, Lactuca viminea, Pulmonaria angustifolia, Pulsatilla pratensis subsp. bohemica nebo Scabiosa columbaria. Jako mapovací pole s vysokou floristickou diverzitou byla dokladována 5350acd-Větruše, 5350cab-Labské vrchy, 5350ccd-Skalky u Moravan, 5350cda-Vaňovský vrch, 5350cdb- Panenská skála, 5350cdc-Chvalov a 5450aba-Dolní Zálezly, která se pohybovala v poměrně malém rozpětí počtu taxonů od cca 430 do 460. Pouze zčásti ovšem celková druhová diverzita koreluje s výskytem vzácnějších druhů rostlin. Z tohoto hlediska je třeba vyzdvihnout především mapovací pole 5350cab-Labské vrchy, 5350ccd-Skalky u Moravan, 5350cdb- Panenská skála, 5350cdc-Chvalov, 5350cdd-Pahorek a 5450aba-Dolní Zálezly s výskytem 53 až 74 taxonů z Červeného seznamu. Přestože byla oblast mezi Ústím a Dolními Zálezly botaniky hojně a již od poloviny 19. století prozkoumávaná, systematičnost a podrobnost uskutečněná v souladu s metodikou mapování přinesly řadu překvapivých nálezů a podařilo se díky nim shromáždit rozsáhlý soubor kvalitních floristických dat za relativně větší ucelené území. Bohužel se během mapování již nepodařilo potvrdit výskyt řady taxonů historicky z mapovaného území udávaných. Většina z vymizelých druhů je v území nezvěstná již velmi dlouho, výskyty většinou zanikly ještě v 1. polovině 20. století. Asi nejvíce postiženými skupinami druhů jsou ty, jejichž biotopy z oblasti téměř vymizely a to jsou druhy vodní, pobřežní a také polní plevely. Druhy jako Carex stenophylla, Centunculus minimus, Ceratophyllum submersum nebo Najas marina, vázané na dynamiku vodního toku, vymizely nejpozději po dostavbě střekovského zdymadla ve 30. letech 20. století, případně kvůli rozšiřování zástavby a regulaci břehů. V souvislosti s výraznými změnami, kterých doznalo hospodaření na orné půdě, zmizela celá řada druhů, jež zde v minulosti rostly. Jsou to například Bromus arvensis, Bromus commutatus, Bromus secalinus, Nigella arvensis, Vaccaria hispanica aj. Jejich opětovný výskyt je v současnosti velmi málo pravděpodobný také z důvodu takřka úplného zániku pěstování zemědělských plodin na orné půdě v tomto území. Přestože lesní společenstva doznala oproti výše zmíněným biotopům menších změn, nevyhnuly se extinkce ani jim. Vymizely především některé druhy, které byly v území zřejmě vždy vzácné, například Bupleurum longifolium subsp. longifolium, Crepis praemorsa, Cypripedium calceolus, Goodyera repens, Thesium bavarum. Z druhů luk a suchých trávníků vyhynuly zejména druhy konkurenčně slabé, vyžadující extenzivní hospodaření v travních porostech, které v oblasti v podstatě již neexistuje. To se týká například druhů Orchis morio, Orchis ustulata a Pulsatilla patens. Přehled floristických údajů o výskytu recentně neověřených vzácnějších rostlin je k dispozici v elektronické příloze k článku. Komentáře k vybraným taxonům

6 Achillea tanacetifolia Ústí nad Labem, Vaňov, 5350cdb: Panenská skála, JV svahy skalního útvaru, skály a skalní step ( N, E), roztroušeně ( leg. K. Nepraš LIT). Ústí nad Labem, Vaňov, 5350cdb: 0,3 km S Panenské skály, stepní lysina v teplomilné doubravě ( N, E), vzácně ( not. K. Nepraš). Dolní Zálezly, 5350cdd: 0,6 km JJZ Panenské skály, skalní step v horní části labských svahů ( N, E), ojediněle ( leg. K. Nepraš, J. Rottenborn, P. Zdvořák LIT). Adonis aestivalis Moravany, 5350ccd: Skalky u Moravan (454 m), 0,1 km J vrcholové kóty, malé políčko nad horní hranou labského svahu, vzácně (2004 not. K. Kubát), dnes zarostlý úhor, druh vymizel (2011 not. K. Kubát). Dolní Zálezly, 5450aba: u turistické cesty na Vaňov, mezi zahrádkami, 1 ex. (Nepraš et al. 2008a). Ailanthus altissima Pajasan žláznatý je invazním druhem, který se v mapovaném území hojně vyskytuje především v intravilánech a podél železničních tratí. Kromě toho byl ovšem zaznamenán v přírodních biotopech při okrajích čedičových drolin a na pasekách pod Panenskou skálou a ve svazích jižně k Dolním Zálezlům a naznačuje tak možnou invazi na příhodná stanoviště v otevřené krajině. Androsace elongata Moravany, 5350ccd: Skalky u Moravan (454 m), 0,1 km J-JV vrcholové kóty, okraje travnatého úhoru, mraveniště, hojně ( not. K. Kubát). Armeria vulgaris subsp. vulgaris Ústí nad Labem, Vaňov, 5350cdb: 0,45 km SV-SSV Panenské skály, degradovaný fragment písčitého trávníku nad železniční tratí ( ,5 N, ,5 E), 11 trsů ( leg. K. Nepraš LIT). Výskyt psamofilních druhů je vzhledem k horninovým poměrům v Českém středohoří obecně vzácným jevem. Druhy jako je Carex stenophylla nebo Plantago arenaria historicky z mapovaného území udávané dávno vymizely v souvislosti s regulací řeky Labe, ústupem tradičních forem hospodaření i rozvojem sídel. Zjištěná lokalita trávničky je tak v tomto kontextu zajímavým dokladem dřívějšího výskytu těchto druhů v oblasti Vaňova, její přetrvání je však velmi nejisté, protože postupně podléhá eutrofizaci a expanzi růstově agresivnějších rostlin (Arrhenatherum elatius, Rubus idaeus). Aster amellus Ústí nad Labem, Vaňov, 5350cdb: 0,3 km S Panenské skály, stepní lysina v teplomilné doubravě ( N, E), 9 trsů ( leg. K. Nepraš LIT). Hvězdnice chlumní patří na Ústecku mezi druhy, které zaznamenaly výrazný ústup proti dřívějšímu rozšíření. Také v mapovaném území kde je recentě známa jen výše uvedená jediná slabá populace se jednalo v minulosti o výrazně běžnější druh (Machová et Kubát 2004). Bifora radians Moravany, 5350ccd: Skalky u Moravan (454 m), 0,1 km J vrcholové kóty, mladý úhor na plató nad horní hranou labských svahů (2000 not. K. Kubát, I. Machová; Machová et Kubát 2004), dnes travnatá lada, druh vymizel (2011 not. K. Kubát). Bromus carinatus

7 Ústí nad Labem, Vaňov, 5350cbc: levý břeh Labe, 0,3 km SZ kostela, nekosený trávník mezi cestou po břehu a vodní hladinou, vzácně ( leg. R. Kroufek, K. Nepraš LIT, det. J. Chrtek). Vzácně zavlékaný druh původní v Severní Americe. Campanula bononiensis Ústí nad Labem, 5350cab: Labské vrchy, 0,7 km SV kóty Ořechovka (385 m), dolní polovina labských svahů, zarůstající sušší trávníky nad zarostlou pískovnou ( N, E), roztr. ( not. J. Novák); 0,55 km JV kóty Ořechovka (385 m), horní třetina labských svahů, vzácně ( not. J. Novák). Ústí nad Labem, 5350cad: Labské vrchy, Hraběcí výšina (Grafenhöhe), kóta 454, 0,4 km JV vrcholu ( N, E), vzácně ( not. J. Novák). Podlešín, 5350ccb: pahorek nad SV okrajem obce ( N, E), vzácně ( not. J. Novák). Moravany, 5350ccd: Skalky u Moravan (454 m), 0,2 km J vrcholové kóty, horní hrana labských svahů, suchý trávník, ojediněle (2004 not. K. Nepraš). Dolní Zálezly, 5350cdc: 0,45 km S žst., travnaté návrší, suchý trávník ( ,3 N, ,0 E), 10 ex. ( not. K. Nepraš). Chvalov, 5350cdc: 0,5 km Z-ZSZ obce, horní část labských svahů, roztr. ( not. J. Novák); 0,3 km ZSZ obce, doubrava ( N, E), vzácně ( not. J. Novák). Chvalov, 5350cdc: 0,3-0,4 km ZJZ-JZ obce, horní část labských svahů, suché trávníky, bylinné lemy, velmi vzácně v doubravě, 4 mikrolokality, celkem cca 50 ex. ( not. K. Nepraš). Chvalov, 5350cdc: 0,4 km VSV obce, horní hrana labských svahů, doubrava, 1 ex. ( not. K. Nepraš). Chvalov, 5350cdd: 0,6 km SV obce, horní část labských svahů, vzácně ( not. J. Novák); 0,9 km J Panenské skály, fragmenty suchých trávníků nad skálou ( N, E), vzácně ( not. J. Novák). Dolní Zálezly, 5350cdd: 0,45 km VJV Chvalova, suchý trávník ( N, E), vzácně ( not. J. Novák). Dolní Zálezly, 5450aba: 0,3 km VSV žst., skály, vzácně ( not. J. Novák); 0,5-0,7 km VSV žst., skalní step a fragmenty suchých trávníků, 3 mikrolokality, celkem cca 20 ex. ( not. K. Nepraš). Dolní Zálezly, 5450aba: 0,9 km VSV žst., suchý trávník a okraj turistické cesty mezi zahradami, celkem 12 ex. ( not. K. Nepraš); 0,45 km JV Chvalova, vzácně (2009 not. J. Novák). Cardamine hirsuta Ústí nad Labem, centrum, 5350acd: Panská ulice u Městských lázní, udržovaný městský trávník ( ,2 N, ,4 E), desítky ex. ( leg. K. Nepraš LIT). Ústí nad Labem, Vaňov, 5350cda: Vaňovská ul., rozvolněný substrát pod plotem zahrady ( ,5 N, ,9 E), 15 ex. ( leg. K. Nepraš LIT). Pravděpodobně poněkud přehlížený taxon. Jeho výskyt z fytochorionu Labského středohoří Hrouda (1992: ) neuvádí. Během mapování nalezen hned na dvou místech, pravděpodobně se vyskytuje i na dalších lokalitách v přiléhajících územích. V roce 2011 nalezen také v květinovém záhonu v Ústí n. L. Bukově. Carex michelii Ústí nad Labem, Vaňov, 5350cdb: Panenská skála, V svahy, světlá doubrava, ( ,8 N, ,7 E), porost na ploše 2 m 2 ( leg. K. Nepraš LIT). Dolní Zálezly, 5350cdc: 0,8 km J vrcholu Černové (503 m), křovinatý lesní okraj ( ,1 N, ,4 E), porost 2 m 2 ( not. K. Nepraš). Chvalov, 5350cdc: 0,5 km Z obce, horní část labských svahů, křovinatá světlá doubrava na menších skalkách ( ,7 N, ,0 E), ojediněle ( leg. K. Nepraš LIT). Chvalov, 5350cdc: 0,3 km Z-ZJZ obce, teplomilná doubrava ( ,6 N, ,8 E), dosti hojně, na více místech, celkem alespoň 10 m 2 ( leg. K. Nepraš LIT). Chvalov, 5350cdc: 0,4 km JZ obce, suchý bylinný lem a okraj křovin ( ,8 N, ,5 E), porost 3 m 2 ( leg. K. Nepraš LIT). Dolní Zálezly, 5450abb: 1,05 km VSV žst., křovinatá doubrava ( ,8 N, ,1 E), porost 4 m 2 ( leg. K. Nepraš LIT); lesní okraj u bývalé zahrady ( ,6 N, ,5 E), porost 5 m 2 ( not. K. Nepraš). Caucalis platycarpos subsp. platycarpos

8 Moravany, 5350ccd: Skalky u Moravan (454 m), 0,1 km J vrcholové kóty, políčko nad horní hranou labského svahu, vzácně (2004 not. K. Kubát), dnes zarostlý úhor, druh vymizel (2011 not. K. Kubát). Na Ústecku velmi vzácný druh polního plevele. V posledních letech kromě výskytu u Moravan doložen pouze od Stadic a z území PR Sluneční stráň. Cephalanthera rubra Ústí nad Labem, Vaňov, 5350cdb: 0,3 km S-SSV Panenské skály, svahová habřina s buky ( ,3 N, ,3 E), 157 ex., z toho 39 kvetoucích ( not. K. Nepraš). Lokalita byla nalezena v roce 2005 a již publikována (Nepraš et al. 2008b). Spolu s výskytem na Lovoši patří mezi jediné dvě početnější recentní populace druhu v Českém středohoří. Datura stramonium var. tatula Ústí nad Labem, Vaňov, 5350cdc: levý břeh labe, 0,3 km SZ kostela, nekosený trávník mezi cestou po břehu a vodou, 1 ex. ( leg. R. Kroufek, K. Nepraš LIT). Durman obecný fialový nebyl dosud jako zplanělý z Českého středohoří udáván (cf. Štěpánek 2000: ). V průběhu mapování byla nalezena a doložena jedna vitální, bohatě kvetoucí rostlina z labského břehu ve Vaňově. Dentaria enneaphyllos Ústí nad Labem, Vaňov, 5350cda: vlhká úžlabina 0,4 km SZ Vaňovské skály (449 m), lesní prameniště ( ,5 N, ,0 E), stovky ex. ( leg. K. Nepraš LIT). Fytogeograficky významný nález. V jižní polovině Českého středohoří na levém labském břehu kyčelnice devítilistá v podstatě chybí. Slavík (Hejný et Slavík 1992: 114) uvádí z Labského středohoří pouze údaje od Třebenic a z Ústí nad Labem Bukova. V bučinách Milešovského středohoří se nevyskytuje. Epipactis leptochila subsp. leptochila Ústí nad Labem, 5350acd: úpatí lesnatých svahů mezi zámečkem Větruše a Hostovicemi, 1,1 km ZJZ Větruše, stinná suchá habřina (50 39'01,3''N, 14 01'33,4''E), 3 ex. ( foto K. Nepraš LIT). Nová lokalita kruštíku ostrokvětého pravého je teprve druhým známým místem výskytu v Českém středohoří a třetím v celé České republice. Podrobnosti k nálezu podávají Kroufek et al. (2011). Equisetum moorei Ústí nad Labem, Vaňov, 5350cdb: 0,35 km V-VSV Panenské skály, násep železniční trati ( ,1 N, ,1 E), tisíce ex. ( leg. K. Nepraš LIT). Bohatá populace nalezena na náspu železniční trati mezi Vaňovem a Dolními Zálezly. Přeslička roste přímo ve štěrku při okraji drážního tělesa a v ruderální vegetaci na navazujícím svahu k silnici. Výskyt byl již publikován (Kroufek et al. 2005), došlo ovšem k determinačnímu omylu a přeslička byla uvedena jako E. ramosissimum. Gagea transversalis Moravany, 5350ccd: Skalky u Moravan (454 m), 0,15 km JZ vrcholové kóty, okraj travnatého úhoru ( ,6 N, E), 10 ex. ( not. K. Kubát). První nález křivatce vstřícnolistého na území Ústecka a zároveň nejsevernější známá lokalita druhu v Českém středohoří. Nejblíže roste o 7 km jižněji v území PR Kalvárie, ojedinělé

9 nálezy na lokalitách xerotermní vegetace v jižní části Ústecka ovšem nelze v kontextu nálezu vyloučit. Gentiana cruciata Podlešín, 5350ccd: Podlešínská pláň, 0,35 km SSZ kóty Skalky (454 m), kosená travnatá lada severně od silnice Stebno Chvalov ( ,9 N, ,9 E), 11 ex., z toho 5 kvetoucích ( not. M. Pida). Chvalov, 5350cdc: 0,55 km SSV obce, křovinami zarůstající suché trávníky, 7 ex. (2009 not. P. Bultas; Nepraš et Kroufek 2010). Nově nalezená lokalita na Podlešínské pláni je zajímavá jednak z toho důvodu, že hořec křížatý je na Ústecku recentně již velmi vzácný a kromě dvou lokalit v mapovaném území roste na pokraji vymření již pouze u Roztok. Dalším důvodem je ale také biotop, kterým jsou každoročně kosená travnatá lada na někdejší orné půdě. V takovém typu vegetace dosud nebyl hořec křížatý v Českém středohoří pozorován. Geranium molle Ústí nad Labem, Vaňov, 5350cdb: břehy Labe, 0,25 km V kostela, okraj travnaté pěšiny na břehu, desítky ex. ( leg. K. Nepraš LIT). U hlavní silnice ve Vaňově nalezl kakost měkký v roce 2001 Kubát (Machová et Kubát 2004). Výskyt na labských březích může představovat pozůstatek dřívějšího rozšíření některých psamofytů. Hierochloë australis Ústí nad Labem, Vaňov, 5350cbc: 0,45 km SV-SSV kóty Vrkoč (440 m), hřbet Vrkoče nad skalním útvarem, doubrava ( ,7 N, ,6 E), 20 trsů ( leg. R. Kroufek, K. Nepraš LIT). Ústí nad Labem, Vaňov, 5350cda: 0,3 km ZSZ Vaňovské skály (449 m), světlá bučina nad skalní hranou v horní části labských svahů, 4 trsy ( leg. K. Nepraš LIT). Ústí nad Labem, Vaňov, 5350cda: svahy 0,25 km V Vaňovské skály (449 m), prosvětlená dubobučina při horní hraně skalní terasy, 8 trsů ( leg. K. Nepraš LIT). Ústí nad Labem, Vaňov, 5350cdb: 0,3 km S Panenské skály, stepní lysina v teplomilné doubravě ( N, E), ojediněle ( leg. K. Nepraš LIT); doubrava cca 200 m nad stepní lysinou, ojediněle ( not. K. Nepraš). Chvalov, 5350cdc: 0,3 km Z-ZJZ obce, teplomilná doubrava ( ,6 N, ,8 E), 2 trsy ( leg. K. Nepraš LIT). Nalezena na více lokalitách výhradně v málo degradovaných lesních porostech. Nejčastěji roste v přirozeně prosvětlených lesích (doubravy, bučiny) nad skalními stupni ve svazích labského údolí. Inula germanica Moravany, 5350ccd: Skalky u Moravan (454 m), horní hrana labských svahů 0,25 km JZ vrcholové kóty, suchý trávník ( ,2 N, ,2 E), 200 ex. ( not. M. Pida, leg. M. Pida, K. Nepraš, P. Bultas LIT). Velmi významný nález. Oman německý byl na Ústecku v minulosti zaznamenán pouze u Střekova a na Kozím vrchu. V obou případech se ovšem jedná o historické údaje starší než 80 let a byl v tomto území proto již považován za vyhynulý (Machová et Kubát 2004). Nově nalezená lokalita na Skalkách u Moravan představuje kromě znovuobjevení druhu pro Ústecko také nejsevernější recentně známý výskyt v Českém středohoří a v ČR. Iris aphylla subsp. aphylla

10 Ústí nad Labem, 5350cad: Labské vrchy, 0,4 km JV kóty 454 Hraběc í výšina (Grafenhöhe), nad Vaňovským vodopádem, vzácně ( not. J. Novák). Ústí nad Labem, Vaňov, 5350cbc: 0,35 km VSV kóty Vrkoč (440 m), skály, vzácně ( not. J. Novák). Moravany, 5350ccd: svah nad levým břehem potoka při JV okraji obce, vzácně ( not. J. Novák); 0,35 km JV obce, svah nad levým břehem potoka ( N, E), roztr. ( not. J. Novák). Moravany, 5350ccd: Skalky u Moravan (454 m), 0,25 km JJZ vrcholové kóty, skalní step, hojně ( not. K. Kubát). Ústí nad Labem, Vaňov, 5350cda: Vaňovská skála (449 m), roztr. ( not. J. Novák). Ústí nad Labem, Vaňov, 5350cdb: 0,3 km S Panenské skály, stepní lysina v teplomilné doubravě ( ,5 N, ,6 E), stovky ex. ( not. K. Nepraš); doubrava cca 200 m nad stepní lysinou ( ,6 N, ,5 E), 1 ex. ( not. K. Nepraš). Ústí nad Labem, Vaňov, 5350cdb: Panenská skála, J svahy, roztroušeně na skalní stepi, vzácně v doubravě, desítky ex. ( not. K. Nepraš). Chvalov, 5350cdc: 0,35 km VSV obce, okraj doubravy při horní hraně labských svahů ( ,2 N, ,2 E), porost 2 m 2 ( not. K. Nepraš). Chvalov, 5350cdc: 0,5 km Z obce, horní část labských svahů, křovinatá světlá doubrava na menších skalkách ( ,7 N, ,0 E), 20 ex. ( not. K. Nepraš). Chvalov, 5350cdc: 0,4 km JZ obce, suchý bylinný lem ( ,0 N, ,4 E), 10 ex. ( not. K. Nepraš). Chvalov, 5350cdc: svahy Černové (503 m), 0,7 km JJZ vrcholu, izolovaná skalní věž v doubravě ( ,2 N, ,0 E), 10 ex. ( not. K. Nepraš). Chvalov, 5350cdc: Černová (503 m), svahy 0,5 km JJZ vrcholu ( N, E), suché trávníky, na dvou místech desítky ex. ( not. K. Nepraš); 0,65 km J-JJV vrcholu, vzácně ( not. J. Novák). Dolní Zálezly, 5350cdd: 0,25 km J Panenské skály, skalnatý hřbítek, vzácně ( not. J. Novák); 0,6 km J Panenské skály, skalní výstupy v horní polovině labských svahů, nad tur. cestou do Chvalova ( ,6 N, ,3 E), roztr. ( not. J. Rottenborn, K. Nepraš, P. Zdvořák); 0,6 km JJZ Panenské skály, horní část labských svahů ( N, E), 2 mikrolokality, vzácně ( not. J. Novák); 0,7 km J Panenské skály, skalní step ( ,5 N, ,2 E), 10 ex. ( not. J. Rottenborn, K. Nepraš, P. Zdvořák); 0,9 km J Panenské skály, skály ( N, E), hojně ( not. J. Rottenborn, K. Nepraš, P. Zdvořák). Dolní Zálezly, 5350cdd: 0,85 km VSV Chvalova, skalní útvar v dolní polovině labských svahů, nad turistickou cestou na Vaňov, skály ( ,9 N, ,8 E) desítky ex. ( not. J. Rottenborn, K. Nepraš, P. Zdvořák); 0,7 km V Chvalova, malý fragment suchého trávníku ( N, E), desítky ex. ( not. J. Rottenborn, K. Nepraš, P. Zdvořák). Dolní Zálezly, 5450aba: 0,3 km VSV žst., skály, vzácně ( not. J. Novák); 0,7 km VSV žst., křovinami zarůstající suchý trávník ( ,0 N, ,3 E), desítky ex. ( not. K. Nepraš). Lactuca viminea Moravany, 5350ccd: Skalky u Moravan (454 m), 0,3 km JJZ vrcholové kóty, skalní step při horní hraně labských svahů, vzácně ( not. J. Novák). Lathyrus pannonicus subsp. collinus Chvalov, 5350cdc: 0,5 km Z obce, horní část labských svahů, křovinatá světlá doubrava na menších skalkách ( ,7 N, ,0 E), desítky ex. ( not. K. Nepraš). Chvalov, 5350cdc: 0,35 km ZSZ obce, druhově bohatý bylinný lem doubravy ( ,3 N, ,5 E), roztroušeně ( not. K. Nepraš). Chvalov, 5350cdc: 0,2 km J obce, doubrava, 10 ex. (Nepraš et al. 2008a). Dolní Zálezly, 5450aba: 0,5 km VSV žst., okraj skalní stepi s hojně expandující Prunus spinosa ( N, E), stovky ex. ( leg. K. Nepraš LIT). Malus sylvestris Podlešín, 5350ccb: pahorek nad SV okrajem obce ( ,3 N, ,0 E), 1 ex., vícekmen, kmínky nanejvýš 15 cm v průměru ( not. K. Kubát). Odontites vernus subsp. vernus Ústí nad Labem, Hostovice, 5350cab: 0,4 km S vrcholu Ořechovky (385 m), starší polní lada pozvolna zarůstající křovinami, vzácně ( not. K. Nepraš; Nepraš et Kroufek 2010).

11 Při mapování nebyl výskyt zdravínku jarního pravého v území potvrzen. Biotopy ovšem v uplynulém období nedoznaly tak výrazných změn a je pravděpodobné, že se zde vyskytuje i nadále. Orobanche arenaria Dolní Zálezly, 5450aba: 0,5 km VSV žst., skalní step ( ,1 N, ,9 E), 2 ex. ( not. K. Nepraš). Nová, dosud nepublikovaná lokalita. Ve skalně stepních komplexech v labském údolí roste na více lokalitách, populace jsou většinou početně chudé, ale pravděpodobně dlouhodobě stabilní. Orobanche coerulescens Moravany, 5350ccd: 0,45 km SV obce, při horním okraji suché stráně na okraji lesa ( N, E), 1 suchý ex. ( not. K. Kubát). Záraza namodralá patří u nás k nejvzácnějším druhům rodu. V Českém středohoří roste v současnosti na dvanácti lokalitách, což z naší oblasti činí nejbohatší oblast výskytu druhu v celé České republice. Jedná se o reliktní stepní typ, který nástup lesa v průběhu holocénu mohl přežívat pouze na kontinuálně bezlesých skalních a stepních stanovištích. Od Moravan dosud druh nebyl udáván. Orobanche elatior Sutton Chvalov, 5350cdc: 0,2 km JZ-ZJZ obce, suchý trávník nad horní hranou labských svahů ( ,1 N, ,2 E), 30 ex. rašících a rozkvétajících ( leg. K. Nepraš LIT); 0,3 km Z-ZJZ obce, mozaika křovin a suchých trávníků ( ,6 N, ,3 E), 5 ex. odkvetlých ( not. K. Nepraš). Zázvorka (2010) zjistil, že pro zárazy z okruhu O. alsatica parazitující na chrpách je platné jméno O. elatior Sutton; jedná se o taxon odlišný od záraz, parazitujících na hostitelích z čel. Apiaceae. Platné jméno záraz parazitujících na chrpách ale nepatřících do okruhu O. alsatica je O. kochii (syn: O. elatior auct. non Sutton). Výskyt záraz v suchých trávnících Z od Chvalova byl známý již v minulých letech (Nepraš et Kroufek 2010). Až do mapování v roce 2011 se ale nepodařilo rostliny zastihnout v době optimální pro determinaci a předběžně byly zaznamenávány jako Orobanche cf. elatior ve smyslu O. kochii F. W. Schultz. Teprve aktuální průzkum ukázal, že se jedná o populaci Orobanche elatior Sutton, která patří mezi nejvzácnějí druhy záraz v Českém středohoří rostoucí kromě uvedené lokality již pouze u Kundratic, Starého, Štěpánova a pravděpodobně u Velkého Chvojna. Orobanche kochii F. W. Schultz Ústí nad Labem, centrum, 5350acd: úpatí svahů mezi Větruší a Hostovicemi, 1,1 km ZJZ Větruše, křovinami zarůstající sušší trávníky ( ,9 N, ,5 E), 25 ex., všechny rostliny v populaci světle žluté až žlutobílé ( leg. K. Nepraš LIT). Ústí nad Labem, 5350cab: Labské vrchy, 0,6 km JV kóty Ořechovka (385 m), malá stepní lysina na hřbítku v horní části labských svahů ( ,0 N, ,0 E), 1 ex. ( leg. K. Nepraš LIT; Nepraš et Kroufek 2010). Ústí nad Labem, Vaňov, 5350cdb: 0,3 km S Panenské skály, stepní lysina v teplomilné doubravě ( N, E), 3 ex. odkvetlé ( not. K. Nepraš). Dolní Zálezly, 5350cdc/5450aba: 0,3 km JV-JJV Chvalova, suché trávníky ( ,3 N, ,0 E), hojně na ploše několika arů, celkem 90 ex. ( leg. K. Nepraš LIT).

12 Orobanche kochii je na Ústecku nejběžnějším druhem zárazy, roste na skalních stepích a v sušších trávnících. Velká část lokalit je početně slabá, nově zjištěný výskyt na svazích pod Chvalovem patří mezi nejbohatší známé lokality druhu v této oblasti. Pozoruhodná populace albinotických rostlin byla nalezena na úpatí svahů mezi Větruší a Hostovicemi. Nález působí o to zajímavěji, že obdobná populace je již delší dobu známá z nepříliš vzdálené lokality Panorama nad Újezdem u Trmic. Zmíněná lokalita u Újezdu i výskyt v mapovaném území 0,3 km S Panenské skály byly již publikovány (Nepraš et Kroufek 2005). Orobanche purpurea subsp. purpurea Dolní Zálezly, 5450aba: 0,45 km JV Chvalova, suchý trávník v opuštěné zahradě ( ,7 N, ,5 E), 7 ex. ( leg. K. Nepraš LIT). Nová, dosud neudávaná lokalita. Zajímavý výskyt v opuštěné zahradě umožnilo šetrné využívání pozemku posledním majitelem, který zde nedělal výraznější terénní úpravy a o trávníky se staral občasnou sečí. Díky tomu zůstaly trávníky v horní části zahrady i přes její využívání druhově bohaté s výskytem řady druhů suchých trávníků a bylinných lemů (Carex michelii, Inula hirta, Peucedanum cervaria aj.). Pimpinella peregrina Ústí nad Labem, 5350cba: Čajkovského ulice, 0,6-0,9 km SSZ Masarykových zdymadel, strmý svah mezi železniční tratí Ústí nad labem Praha a silnicí, ruderální vegetace, na šesti místech celkem stovky ex. ( not. K. Nepraš, N. Krejčová; leg. K. Nepraš LIT, PRC, det. M. Marek; leg. K. Nepraš LIT, PRC). Nový zavlečený druh pro květenu České republiky. Na lokalitě v Ústí nad Labem roste na příkrém krátkém svahu mezi opěrnou zdí nad hlavní železniční tratí ÚL-Praha a nepříliš frekventovanou ulicí Čajkovského. Vyskytuje se v druhově bohaté ruderální vegetaci s řadou druhů suchých trávníků (např. Centaurea scabiosa, Centaurea stoebe, Onobrychis viciifolia, Sanguisorba minor). Podkladem je hrubý štěrk s větším podílem zeminy, na části plochy je zachována geotextilie sloužící ke zpevnění svahu. Populace je poměrně rozsáhlá, druh roste v úzkém pruhu rozvolněné ruderální vegetace nad tratí v délce zhruba 300 metrů. Podrobnější informace viz Hadinec et Lustyk Polycnemum majus Dolní Zálezly, 5450aba: 0,5 km VSV žst., skalní step ( N, E), desítky ex. ( not. J. Novák). Velmi vzácný druh. V posledních letech nalezen v Českém středohoří ještě na Vršetíně (Novák 2000) a na Plešivci u Děkovky (Nepraš et Kroufek 2010), z Ústecka dosud nebyl udáván. Prunus fruticosa Ústí nad Labem, 5350acd: svahy mezi Větruší a Hostovicemi, 0,9 km JZ Větruše, okraj malé stepní lysiny ( ,1 N, ,9 E), 10 ex. ( leg. K. Nepraš LIT). Ústí nad Labem, 5350acd: 0,4 km J-JJZ Větruše, malá skalní step na skalních výstupech ve velmi strmém V exp. svahu ( ,1 N, ,9 E), 10 ex. ( leg. K. Nepraš LIT). Ústí nad Labem, 5350cab: 0,65 km J-JJZ Větruše, mozaika křovin a suchých trávníků ( ,6 N, ,3 E), hojně ( not. K. Nepraš). Ústí nad Labem, 5350cab: Labské vrchy, 0,5 km SV kóty Ořechovka (385 m), světlina s vyhlídkou z turistické cesty ( ,2 N, ,3 E), ojediněle ( not. K. Nepraš); Labské vrchy, 0,45 km VJV kóty

13 Ořechovka (385 m), světlina s vyhlídkou z tur. cesty ( ,8 N, ,8 E), porost, cf. P. eminens ( leg. K. Nepraš LIT). Podlešín, 5350cad: návrší Vrkoč (440 m), 50 m JV vrcholu, křovinatý lesní lem ( ,4 N, ,5 E), hojně na ploše cca 20 x 5 m ( leg. R. Kroufek, K. Nepraš LIT). Ústí nad Labem, Vaňov, 5350cbc: NPP Vrkoč, horní část skalního útvaru nad velkou skalní rozsedlinou ( ,1 N, ,5 E), na dvou místech desítky ex. ( not. R. Kroufek, K. Nepraš). Moravany, 5350ccd: Skalky u Moravan (454 m), 0,25 km JJZ vrcholové kóty, skály a skalní step ( not. K. Kubát). Ústí nad Labem, Vaňov, 5350cdb: Vaňovský vrch, 0,45 km V-VSV vrcholu, vypreparovaná čedičová žíla na hřbetu nad Panenskou skálou, skála ( ,8 N, ,4 E), hojně ( leg. K. Nepraš LIT); Panenská skála, skály ( ,1 N, ,8 E), velmi hojně ( not. K. Nepraš). Chvalov, 5350cdc: svahy Černové (503 m), 0,7 km JJZ vrcholu, izolovaná skalní věž v doubravě ( ,2 N, ,0 E), 1 ex. ( leg. K. Nepraš LIT). Chvalov, 5350cdc: 0,5 km Z obce, horní část labských svahů, křovinatá světlá doubrava na menších skalkách ( ,7 N, ,0 E), stovky ex. ( not. K. Nepraš); 0,35 km ZSZ obce, druhově bohatý bylinný lem doubravy ( ,3 N, ,5 E), ojediněle ( not. K. Nepraš). Chvalov, 5350cdc: 0,3-0,4 km ZJZ-JZ obce, horní část labských svahů, suché trávníky, bylinné lemy, okraje křovin, 4 mikrolokality, hojně, stovky ex. ( not. K. Nepraš). Dolní Zálezly, 5350cdd: 0,6 km J Panenské skály, skalní výstupy v horní polovině labských svahů, nad tur. cestou do Chvalova ( ,6 N, ,3 E), roztr. ( not. J. Rottenborn, K. Nepraš, P. Zdvořák); 0,7 km J Panenské skály, skalní step ( ,5 N, ,2 E), roztr. ( not. J. Rottenborn, K. Nepraš, P. Zdvořák). Dolní Zálezly, 5350cdd: 0,85 km VSV Chvalova, skalní útvar v dolní polovině labských svahů, nad turistickou cestou na Vaňov, skály ( ,9 N, ,8 E), roztr. ( not. J. Rottenborn, K. Nepraš, P. Zdvořák); 0,7 km V Chvalova, malý fragment suchého trávníku ( N, E), ojeď. ( not. J. Rottenborn, K. Nepraš, P. Zdvořák). Dolní Zálezly, 5450aba: 0,9 km VSV žst., travnatá stráň pod Chvalovem, skalky uprostřed louky ( ,6 N, ,3 E), hojně, porosty na ploše cca 15 x 15 m ( leg. K. Nepraš LIT). V území na vhodných stanovištích hojný druh, zjištěn v devíti ze třinácti (69 %) mapovacích polí. Některé populace jsou velmi početné a vitální. Místy se vyskytují rostliny přiřaditelné ke kříženci s Prunus cerasus označované jako P. eminens. Pulmonaria angustifolia Chvalov, 5350cdc: úpatí vrchu Černová (503 m), 0,6 km JV vrcholu, suchý trávník ( ,0 N, ,5 E), 8 ex. kvet., další sterilní ( not. K. Nepraš). Chvalov, 5350cdc: 0,35 km ZSZ obce, druhově bohatý bylinný lem doubravy ( ,3 N, ,5 E), 25 ex. kvet. ( not. K. Nepraš). Plicník úzkolistý od Chvalova byl historicky známý (Wiesbaur in Čelakovský 1889d; Lipser et al ), z druhé poloviny 20. století ovšem údaje z této oblasti chyběly a druh zde byl považován za vyhynulý. Teprve v posledních letech se podařilo Bultasem opětovně výskyt potvrdit (Kroufek et al. 2005; Nepraš et al. 2008a). Recentně jsou od Chvalova známy dvě nepříliš vzdálené slabší populace, které byly ověřeny i při floristickém mapování. Pulsatilla pratensis subsp. bohemica Ústí nad Labem, 5350cab: 0,65 km J-JJZ Větruše, suchý trávník ( ,3 N, ,2 E), 1 trs ( not. K. Nepraš). Ústí nad Labem, 5350cab: Labské vrchy, 0,6 km JV kóty Ořechovka (385 m), malá skalní step v horní části labských svahů ( ,1 N, ,4 E), 1 trs ( not. K. Nepraš). Podlešín, 5350cad: 0,45 km SSZ obce, svah nad silnicí na Hostovice, prosvětlený okraj křovin nad silnicí ( ,5 N, ,9 E), 3 trsy ( not. R. Kroufek, K. Nepraš); 0,3 km S obce, křovinaté stráně, 3 trsy ( not. P. Bultas; Bultas et Kroufek 2011). Podlešín, 5350ccb: pahorek nad SZ okrajem obce, suchý trávník, 1 trs ( not. R. Kroufek). Moravany, 5350ccd: 0,55 km SSZ obce, skalní step ( N, E), vzácně ( not. J. Novák); 0,6 km SV obce, stepní stráně, 8 trsů ( not. P. Bultas; Bultas et Kroufek 2011). Moravany, 5350ccd: Skalky u Moravan (454 m), 0,25 km JJZ vrcholové kóty, skalní step, 10 ex. ( not. K. Kubát); remízek na vrcholové kótě, suchý trávník, 1 trs ( not. P. Bultas; Bultas et Kroufek 2011). Ústí nad Labem, Vaňov, 5350cdb: Panenská skála, J

14 svahy, vzácně ( not. J. Novák); 0,3 km S Panenské skály, stepní lysina v teplomilné doubravě ( ,5 N, ,4 E), 4 trsy ( not. K. Nepraš). Chvalov, 5350cdc: 0,3 km SV obce, křovinami zarůstající svah na hraně labského dolu, 1 trs ( not. P. Bultas; Bultas et Kroufek 2011). Dolní Zálezly, 5450aba: 0,5 km VSV žst., skalní step, 2 trsy ( not. K. Nepraš LIT). Dolní Zálezly, 5350cdd: 0,6 km JJZ Panenské skály, skalní step v horní části labských svahů ( N, E), vzácně ( not. J. Novák). Dolní Zálezly, 5450aba: 0,3 km JJV Chvalova, okraj suchých trávníků ( ,0 N, ,9 E), 1 trs ( not. K. Nepraš). Koniklec luční český byl sice potvrzen v osmi ze třinácti (62 %) mapovacích polí, populace jsou ovšem převážně početně velmi slabé. Na Ústecku dosud hojný druh, v současnosti na bezmála 60 lokalitách (Bultas et Kroufek 2011). Pyrus nivalis Ústí nad Labem, 5350acd: svahy mezi Větruší a Hostovicemi, 0,9 km JZ Větruše, okraj malé stepní lysiny ( ,1 N, ,9 E), 1 strom ( leg. K. Nepraš LIT). Moravany, 5350ccd: Skalky u Moravan (454 m), 0,15 km SV od vrcholové kóty, kraj polní cesty ( ,4 N, ,9 E), 1 malý strom ( not. K. Kubát). Quercus pubescens Dolní Zálezly, 5350cdd: 0,6 km VJV Chvalova, okraj suchého trávníku ( ,6 N, ,1 E), 1 velký rozložitý strom a 1 mladý stromek ( not. J. Rottenborn, K. Nepraš, P. Zdvořák, leg. K. Nepraš LIT). Dolní Zálezly, 5450aba: 0,5 km VSV žst., okolí skalní stepi, okraje doubravy a křovitých plášťů ( ,1 N, ,9 E), roztroušeně ( leg. K. Nepraš LIT); 0,6 km VSV žst., kamenný snos ( N, E), 1 keř ( not. K. Nepraš). Dolní Zálezly, 5450abb: 1,3 km V-VSV žst., křoviny u turistické cesty nad zahradami ( ,4 N, ,4 E), 1 keř ( leg. K. Nepraš LIT). Zjištěn na jižně orientovaných svazích pod Chvalovem, odtud byl udáván již v minulosti (Machová et Kubát 2004). Početnější populace v okolí skalní stepi 0,5 km VSV žst. je nejsevernějším četnějším výskytem druhu v Českém středohoří a v celé ČR. Severněji se již vyskytují pouze jednotlivé stromy u Brné a Roztok (Joza 2006). Rosa jundzillii Podlešín, 5350cda: úpatí Vaňovského vrchu (561 m), 0,5 km Z vrcholu, křovinami zarůstající suchý trávník vpravo od silnice na Chvalov ( ,2 N, ,7 E), polykormon na ploše 2 x 3 m ( leg. K. Nepraš LIT, det. K. Kubát). Dolní Zálezly, 5350cdd: 0,9 km J-JJZ Panenské skály, otevřená horní část křovinami níže značně zarostlé skalní stěny ( N, E), vzácně ( not. J. Rottenborn, K. Nepraš, P. Zdvořák; leg. K. Nepraš LIT, det. K. Kubát). Saxifraga rosacea subsp. steinmannii Ústí nad Labem, Vaňov, 5350cbc: NPP Vrkoč, dolní část skal S expozice při SV okraji chráněného území, vlhká skála s bohatou pokryvností mechorostů ( N, E), 16 oddělených trsů, cca 350 kvetoucích lodyh ( not. R. Kroufek, K. Nepraš). Ústí nad Labem, Vaňov, 5350cda: 0,3 km V kóty Skály (449 m), otevřená čedičová drolina ( ,3 N, ,4 E), jediný rozvolněný trs na ploše cca 25 x 12 cm, 17 kvetoucích lodyh, ostatní růžice sterilní ( not. K. Nepraš). Lomikámen trsnatý vlnatý je považován za endemit České republiky vázaný svým výskytem pouze na dvě malé arely v údolí řeky Jizery u Semil a v údolí Labe jižně od Ústí nad Labem (Hrouda in Kubát et al. 2002). Jako takový patří mezi nejvácnější taxony nejen ve studovaném území, ale v celém Českém středohoří. Během průzkumu byl potvrzen výskyt tohoto druhu na obou lokalitách, které se podařilo ověřit v posledních letech (Nepraš 2006; Nepraš et al. 2008a). Zatímco populace na Vrkoči se jeví jako stabilní a celkový počet

15 nalezených jedinců v roce 2011 byl o něco vyšší než při nálezu v roce 2007, stav populace pod Vaňovskou skálou se od nálezu v roce 2007 výrazně zhoršil a přetrvání lokality do budoucna je nyní velmi nejisté. Pravděpodobnou příčinou ústupu je rychlá expanze Rubus idaeus přímo v místě výskytu lomikamene. Maliník byl v sezóně 2011 odstraněn, přesto je vzhledem k výše uvedenému nezbytné zajistit v dalších sezónách na obou lokalitách pravidelný každoroční monitoring spojený v případě potřeby i s managementovým zásahem úměrným významu, který taxonu z hlediska postavení v české květeně náleží. Scabiosa columbaria Ústí nad Labem, Vaňov, 5350cdb: 0,3 km S Panenské skály, stepní lysina v teplomilné doubravě ( N, E), 7 ex. ( not. K. Nepraš). Hlaváč fialový byl během mapování ověřen v jediné početně slabé populaci na již dříve známé lokalitě severně Panenské skály. Na Ústecku v druhé polovině 20. století druh pravděpodobně značně ustoupil a z poslední doby existují údaje o výskytu pouze ze třech z někdejších šestnácti lokalit (Machová et Kubát 2004). Kromě uvedené lokality je recentně znám ještě z Martinské stěny a Kozího vrchu (Kroufek et al. 2005; Nepraš et Kroufek 2010). Seseli osseum Dolní Zálezly, 5450aba: 0,5 km VSV žst., skalní step ( N, E), ojediněle ( not. J. Novák). Sorbus aria s. str. Ústí nad Labem, 5350cab: Labské vrchy, 0,6 km JV kóty Ořechovka (385 m), malá skalní step v horní části labských svahů ( ,1 N, ,4 E), 1 strom ( not. K. Nepraš). Zjištěn velmi vzácně při okraji malé skalní stepi na Labských vrších, poprvé doložen již v roce 2009 (leg. K. Nepraš LIT, rev. P. Lepší et M. Lepší). Sorbus aria s. str. je na Ústecku podle dosavadních znalostí velmi vzácný. V rámci druhů z okruhu Sorbus aria s. lat. v území převládá na vhodných stanovištích poměrně hojný Sorbus danubialis. Sorbus aria s. str. se hojněji vyskytuje až více na jihozápad v Milešovském středohoří. Stellaria pallida Dolní Zálezly, 5450aba: křižovatka ulic Na Vyhlídce a Dlážděná, nad žst., udržovaný trávník, hojně ( leg. K. Nepraš LIT, det. J. Hadinec). Veronica austriaca Chvalov, 5350cdc: 0,5 km Z obce, horní část labských svahů, křovinatá světlá doubrava na menších skalkách ( ,7 N, ,0 E), 10 ex. ( , leg. K. Nepraš LIT). Významný nález dříve neudávané a jediné recentní lokality tohoto druhu na Ústecku. Výskyt u Chvalova představuje nejsevernější existující lokalitu v rámci středoevropské arely druhu. Z Ústecka byl v minulosti udáván s jistotou pouze v 19. století z vrchu Rovný u Trmic, ale později již nebyl ověřen (Machová et Kubát 2004). Veronica peregrina Ústí nad Labem, centrum, 5350acd: Masarykova ulice, nádvoří Muzea města Ústí nad Labem, záhon ( ,5 N, ,1 E), ojediněle (duben 2011 leg. V. Beran herb. Muz. měst. Ústí n. L.).