SKALNÍ STANOVIŠTĚ Skály

Transkript

1 SKALNÍ STANOVIŠTĚ Skály - výrazná závislost na typu skalního podloží (hornině) - málo příznivá stanoviště => pionýrské rostliny - řasy, lišejníky - štěrbinová veg.: kapradiny (sleziníky, osladič), rozchodníky, lomikámeny, netřesky - travinná veg.: vysoké druhy třtin - křovinná veg.: rybíz alpínský, skalník celokrajný, jeřáby, tis, líska, růže, zimolezy - fauna: bezobratlí: specifické skupiny obratlovci: dravci (výr velký, sokoli), plch zahradní, netopýři Starší terminologie: Vápnomilné skalní stepi - na vápnitých horninách, mělká půda; často teplomilné druhy, do 500 m n.m. - druhově bohatá společenstva (často se prolínají se skalní lesostepí) - travinná vegetace: kavyly, sveřepy, kostřavy - keře: hlohy, růže - fauna bezobratlých a drobných obratlovců bohatá: okáč skalní, ještěrka zelená, blanokřídlý hmyz, řada brouků, pavouků Acidofilní skalní stepi - na chudých silikátových a písečných podkladech, suché prostředí - travnaté porosty: kostřava ovčí, pavinec, třezalka tečkovaná, rozchodník prudký - fauna výrazně chudší, ale specifická (bezobratlí)

2 STEPNÍ STANOVIŠTĚ (SUCHÉ TRÁVNÍKY) Úzkolisté suché trávníky - nízké porosty trsnatých travin na suchých půdách na svazích: na vápenci, čediči, vápnitých pískovcích, na spraších (dříve tzv. Černozemní stepi) - kavyly, kostřavy, pýr prostřední - druhově bohatá společenstva: hlaváček jarní, katrán tatarský, pelyněk pontický - sysel obecný, řada bezobratlých: cvrčci, kudlanka nábožná, řada druhů sarančí, blanokřídlí, tesaříci r. Dorcadion, žížaly... Širokolisté suché trávníky - druhově bohaté porosty s větším množstvím širokolistých bylin, na mírných svazích - druhově velmi bohaté, někdy výskyt jalovců a/nebo orchidejí - fauna luk a pastvin: řada druhů bezobratlých, ptáci (loviště, hnízdiště), savci aj. Acidofilní suché trávníky - nízké travinné porosty na kyselých podkladech - ovsíř luční, kostřava ovčí, bojínek tuhý hvozdík kartouzek, saranče modrokřídlá Vřesoviště - výskyt v nížinách, pahorkatinách i horách, dominance vřesu obecného - suchá vřesoviště nížin a pahorkatin (většinou druhotná) - podhorská a horská vřesoviště: borůvky, brusinky, někdy i jalovec

3 Trávníky písčin a mělkých půd STEPNÍ STANOVIŠTĚ (Váté písky a jiné písčiny) - na náplavech velkých řek, na pískovcích, specifické podmínky - z dřevin dnes hlavně borovice, v minulosti doubravy, dubohabřiny či bory - psamofilní flora a fauna, rozdíly v Čechách a na Moravě - polabské písčiny téměř zanikly zalesněním - na Moravě vápnité písčiny s bohatými společenstvy flora: smil písečný, kostřava písečná, hvozdík chrpovitý, máčka ladní... fauna: řada bezobratlých: mravkolvi, kutilky, kudlanka, brouci (chroust mlynařík), motýli (okáč písečný ), ploštice... ptáci (dudek), plazi (ještěrka zelená, užovka hladká) Hadcové stepi a skalní stepi - na hadcových podkladech - specifické podmínky (půdní vrstva tenká, nedostatek vápníku, přebytek hořčíku a některých kovů) - specifické druhy rostlin, řada druhů bezobratlých, drobní živočichové Druhotné stepi a lesostepi - na prudších svazích: křovinaté stráně - ekosystémy vzniklé s přičiněním člověka: zarůstající louky či paseky, staré sady, vinice... - ekosystémy zcela antropogenní: haldy a výsypky po těžbě (viz dále), železniční a silniční náspy, protipovodňové hráze... - některé bezcenné, jiné s výskytem určitých druhů

4 PROBLEMATIKA OCHRANY STEPNÍCH EKOSYSTÉMŮ Příčiny úbytku těchto ekosystémů: Přeměna na pastviny, vinice, sady, pole (minulost) Cílené zalesňování Chatová či jiná výstavba Zarůstání dřevinami Těžba písku, vápence, kamene aj. Zarůstání invazními rostlinami Drop velký (Otis tarda 1996)

5 PROBLEMATIKA OCHRANY STEPNÍCH EKOSYSTÉMŮ Způsoby péče o stepní ekosystémy: bránit zarůstání křovinami a lesem: - přímými zásahy (pomocí křovinořezů, řízeným vypalováním) nebo - extensívní pastvou (kozy, ovce) nebo - ojediněle kosením u stepí s výskytem druhů raně sukcesních stadií občasně narušovat povrch nebo použít řízené maloplošné vypalování (vojenské oblasti!) zásahy i pastvu časově sladit s nároky chráněných druhů zvětšit plochy stanovišť u lesostepí udržovat mozaiku bylinné a křovinné vegetace Získání ploch pro stepní a lesostepní ekosystémy: likvidací invazních druhů dřevin: odstraněním dřevin, případně i řízeným vypálením, s následným odstraněním zeminy a zavedením pastvy využitím odkrytých ploch po těžbě (výsypky...) viz dále využitím obhospodařovaných druhotných stanovišť (silniční a železniční náspy, hráze, průseky pod elektrickým vedením...) využitím městských zelení parků, trávníků

6 Radovesická výsypka - studijní plocha (a budoucí přírodní rezervace?)

7 SKALNÍ STANOVIŠTĚ LOMY JEJICH REKULTIVACE? Příklady ochranářsky úspěšných lokalit po ukončení těžby: - Hády u Brna (část lomu) - Kotouč u Štramberka - Rasová v Bílých Karpatech

8 Velkolom Čertovy schody Český kras