Přírodou Frenštátska. a Frýdlantska. Miniprůvodce po přírodním dědictví

Transkript

1 Přírodou Frenštátska a Frýdlantska Miniprůvodce po přírodním dědictví

2 Tento miniprůvodce vám chce ukázat to, co v jiných průvodcích nenajdete. Hlavně bez rezervací Ani rezervacím se nevyhýbáme, ale většina cenností se nachází v normálně obhospodařované krajině. Po turistických trasách S otevřenýma očima můžete najít i ty největší klenoty hned vedle cesty V krajině je mnoho míst, kudy často procházíme a netušíme přitom, že jen kousek od nás jsou ty největší cennosti. Věříme, že až uvidíte pestrost přírodního dědictví ve skutečnosti, že Vás nadchne a že pochopíte, že může být dost důvodů, proč ho chránit. Pokud totiž místní i návštěvníci nebudou mít pocit, že je dobré něco chránit a rozvíjet, bude dál ochrana přírody chránit svou přírodu proti všem. A v tom případě žádný státní úřad dlouhodobě existenci tohoto přírodního dědictví nezajistí. Místa jsou většinou vybrána tak, aby se k nim dalo jít po značených turistických trasách. Uprostřed je orientační mapa, ale doporučujeme použít podrobnější turistickou mapu. Jak co vypadá V průvodci jsou fotky nebo i popisy toho, co Vám chceme ukázat. Nemusíte s sebou tahat atlas ptáků, rostlin... Kdy tam jít Dozvíte se, v kterou roční nebo i denní dobu je nejlepší přijít, abyste něco zajímavého viděli.

3 1. Pastviny a výhledy Hřeben Gruně, Staré Hamry Dlouhý odlesněný hřeben Gruně je dnes už jedním z posledních viditelných dokladů valašské kolonizace Beskyd. Název Gruň S Valachy je spojené i jméno místa. Se stejným názvem se setkáte i na jiných místech Beskyd, ale také na Slovensku nebo v Polsku a patří k názvům, které zároveň vyjadřovaly to, jak místo vypadá. Gruň, nebo také grúň, znamenal boční hřeben. Výhledy Při nejlepší viditelnosti můžete spatřit nejen Malou Fatru, ale i Západní Tatry. K orientaci vám pomůže panel s popisem hor, který je součástí naučné stezky. Kosa zná každý. Víte ale, že kromě obvyklého kosa černého u nás žije také kos horský? Poznáte ho podle výrazné bílé skvrny na hrudi. Na Gruni máte velkou šanci jej vidět. Kos horský je tažný, u nás je k vidění od dubna do srpna nebo září. Valašky tu bývají od jara do podzimu, ale neuvidíte je tu vždycky. Výhledy samozřejmě záleží jen na počasí. Ovce valaška je původní plemeno, výborně přizpůsobené drsným horským podmínkám, se kterým Valaši osídlovali celý Karpatský oblouk. Díky JZD Staré Hamry se v 80. letech minulého století podařilo toto plemeno zachránit. Ať půjdete ze Starých Hamrů od kostela po žluté turistické značce, nebo ze známých turistických středisek z opačné strany, z Visalají po zelené nebo z Bílého Kříže po žluté, vždy je to na Gruň asi 5 kilometrů. Přes Staré Hamry se také dá autem vyjet až na parkoviště na začátku hřebene. GPS: 49 29'39.361"N, 18 30'31.646"E

4 Měsíčnice je asi půl metru až metr vysoká rostlina s fialovými květy. Příjemně voní, čichněte si! A pokud nestihnete dobu jejího květu, poznáte ji podle nápadných suchých tenkých plodů. Podle nich se jí v Americe říká Stříbrné dolary. 2. Javory a skály vrch Ostrý, Ostravice Chcete vidět, jak rostou stromy přímo na kamenech? A někde dokonce přímo mezi balvany? V Beskydech takových strmých svahů se zajímavými lesy není úplně málo. Nároční na kamenech Nečekané je, že právě na kamenitých svazích rostou na živiny ty nejnáročnější stromy a květiny. Netýká se to ale kamenitých strání na nejvyšších vrcholech a hřebenech Beskyd. Je větší než běžní strakapoudi a, jak napovídá jeho jméno, má také více bílých fleků na zádech. Právě v Beskydech máte největší šanci spatřit tohoto našeho nejvzácnějšího šplhavce. Měsíčnice kvete v květnu, ale její výrazné suché plody zůstávají na rostlinách často až do zimy. Strakapoud na zimu nikam neodlétá, javory jsou tu samozřejmě také celý rok. Typickým stromem lesů na kamenech je javor klen. Na Ostrém jich už není mnoho, ale jsou tu. Javorový list pozná jistě každý, ale poznali byste javor podle kmene? Má zvláštní kůru, která se často odlupuje. Od železniční zastávky na Ostravici se vydejte po modré značce, po 2,5 km už nad cestou uvidíte les na kamenech, po značce projdete jeho spodní částí. Nebo můžete jít z centra Ostravice po červené na Lysou horu a po asi 1,5 km odbočíte nad Hotel Sepetná. Buď navážete na modrou nebo vás od hotelu navede nová Medvědí stezka, která prochází pěšinou přímo přes les na Ostrém, a vede i kolem skály s vyhlídkou do ostravického údolí. GPS: N, E (vyhlídka)

5 3. Náplavy a peřeje řeka Ostravice, Frýdlant nad Ostravicí, Ostravice Všechny beskydské řeky měly kdysi mnohem širší koryta. Ty se často měnily a byly plné štěrkových náplavů. Na Ostravici je ještě možné najít zbytky takových míst. Na štěrkových náplavech rostou velmi vzácné druhy trav nebo vrb, které ale normální člověk nepozná od běžných druhů. Široký štěrkový břeh, který vytváří Ostravice těsně pod soutokem s Čeladenkou, ale může být dobrým místem pro celou rodinu. Většina kluků (i těch dospělých) vydrží házet kameny do vody docela dlouho. Nebo z nich něco stavět. Holky může bavit hledání oblázků různých barev a tvarů. A i když nejde zrovna o aquacentrum Tatralandia, pro všechny může být zajímavé obyčejné brouzdání v řece. Pták skorec je potápěč. Chodí pod vodou, zobákem obrací kameny a hledá larvy. Umí i plavat a pod hladinou vydrží asi půl minuty. Je trochu menší než kos a uvidíte ho na horských potocích a řekách, jak sedí na kameni, rozhlíží se a trochu se při tom pohupuje. Peřeje jsou zajímavé celoročně, na házení kamenů do řeky je pochopitelně nejlepší léto. Skorec je tu po celý rok, v zimě ale potřebuje v ledu alespoň díry. V řece Ostravici nenajdete jen štěrky, vidět tu můžeme i skály. Nedaleko Bezručova srubu na Ostravici si řeka razí cestu přes velké skalní vrstvy a vytváří tak zajímavé peřeje. Od železniční zastávky na Ostravici (ne od konečné stanice!) se dejte po modré značce, a ještě před řekou se od ní k peřejím odpojuje odbočka. Štěrkový náplav je přímo nad lávkou přes řeku v Nové Dědině, kterou přechází zelená turistická trasa začínající 300 metrů odtud u vlakové zastávky Frýdlant n.o. Nová Dědina. GPS: N, E (náplavy) GPS: N, E (peřeje)

6 TIPY NA VÝLET 1. Pastviny a výhledy 2. Javory a skály 3. Náplavy a peřeje 4. Samota v lesích 5. Smrky a kamenný stůl 6. Louky s černou břízou

7 4. Samota v lesích enkláva Skurečena, Čeladná Samoty uprostřed moře smrkových lesů obraz krajiny typický pro Beskydy v okolí Ostravice a Čeladné. Se svými rodinami tu žili lidé, kteří celý život pracovali v lese. Po válce se lidé začali stěhovat do měst, někteří odešli do pohraničí. V žádném z domů na Skurečeně se dnes už trvale nebydlí. Louky s péčí O větší část luk na Skurečeně pečuje nezisková organizace ČSOP Salamandr. Vaše podpora je vítána! Můžete se přidat i jako dobrovolníci! Smilka je tráva tuhá jako dráty. Dříve byla nejběžnějším druhem pastvin v Beskydech, dnes jsou louky se smilkou vzácné a chráněné v rámci celé Evropské unie. Perleťovec prostřední je ohrožený a, stejně jako i ostatní perleťovci, krásný motýl. Neobvyklý je tím, že nocuje vysoko v korunách stromů. Perleťovce tu můžete zastihnout od června do srpna, smilku od jara do zimy. Violka kvete v květnu. Violka psí sice není nijak vzácná, ale je hezká. A je to typický druh beskydských pastvin a sušších luk. Samoty na Skurečeně najdete na žluté turistické trase vedoucí z údolí Podolánky v Čeladné k Horskému hotelu Martiňák na Horní Bečvě. Po žluté značce je možné pokračovat bočním hřebenem a po úbočí vrchu Kobylská s pěknými výhledy až do centra Horní Bečvy. GPS: N, E

8 5. Smrky a kamenný stůl vrchol Čertův Mlýn, Čeladná Beskydy to jsou dnes hlavně smrkové lesy. Ale před příchodem člověka tady smrkový les rostl jen na několika málo místech, především na těch nejvyšších vrcholech. Padlé nebo stojící suché stromy tu nezůstávají omylem. V přirozeném lese je normální, že stromy umírají stářím. I když tady tomu ještě napomohl znečištěný vzduch a kůrovec. Nový les sám pomalu vznikne mezi suchými stromy. Datlík tříprstý je živým pozůstatkem doby ledové. V období zalednění byl rozšířeným druhem, po ústupu ledovce našel útočiště v horách. Spíš než datlovi se ale podobá strakapoudům, jen má na hlavě místo červené čepičky žlutou. Prudce jedovatý oměj tuhý moravský můžete vidět u nás jen v Beskydech. Potom roste ještě na několika místech na Slovensku a v Polsku. Nikde jinde na světě ho už nenajdete. Datlíka uvidíte (při velké troše štěstí) celý rok, kvetoucí oměje v červenci a srpnu. Pěkná je i procházka na jaře nebo na podzim, když jsou lesy na úbočích pod vámi čerstvě zelené nebo různobarevné. Jméno vrcholu souvisí se skalním korytem, které se nachází přímo na hřebeni. Je 100 metrů dlouhé a až 4 metry hluboké. V minulosti lidem připomínalo obrovský mlýnský náhon, který na tomto místě přece nemohl udělat nikdo jiný, než čert. Příčina je jako obvykle méně záhadná: do velké hloubky se tu rozestupují skalní bloky. Stejně přirozeně vznikl i další zajímavý útvar, Čertův stůl. Nejde tedy o pohanský obětní stůl, ani o astronomické zařízení Keltů. Nejběžnější cestou je červená značka z Pusteven, ale můžete po ní přijít i z opačného směru z Čeladné. Vede sem i zelená turistická stezka z centra Horní Bečvy kolem Horského hotelu na Martiňáku. Skalní koryto vede od vrcholu na jih podél zelené trasy, k Čertovu stolu je z ní značena krátká odbočka. GPS: N, E

9 Pokud přijdete ve správný čas, můžete na celé louce vidět bíle kvetoucí orchideje. Jde sice o jeden z našich nejběžnějších druhů, vemeník dvoulistý, ale i ten je ohrožený a chráněný. V noci byste jej našli po čichu. Silně voní, aby na své květy nalákal noční motýly. Louky na Střelnici jsou také místem se zajímavými motýly. Nejvzácnější z nich je silně ohrožený ohniváček černočárný. Pokud neuvidíte motýla, hledejte šťovíky, najdete aspoň housenky. 6. Louky s černou břízou louka Střelnice, Trojanovice Díky narušení terénu, které je obvyklé ve vojenských střelnicích, tu dostanou příležitost velmi různorodé rostliny i zvířata. A když z Frenštátu odešli dočasně umístění ruští vojáci, ukázalo se i jejich bývalé cvičiště jako přírodně zajímavé. Louky s péčí O louky na Střelnici pečuje nezisková organizace ČSOP Salamandr. Vaše podpora je vítána! Můžete se přidat i jako dobrovolníci! Kromě obyčejné břízy bílé je možné v Beskydech vzácně najít i břízu tmavou. Její kmen připomíná spíše třešeň. Hledejte ji ve spodní části louky. Louky jsou nejhezčí na jaře a brzy v létě. Kvetoucí vemeníky uvidíte v červnu nebo na začátku července a ohniváček létá za teplého počasí od dubna až do září. Jde o jediné místo v průvodci, které je mimo turistické trasy. Najdete jej v Trojanovicích, v místní části Buzkovice, nedaleko Velkého Škaredého potoka. Je necelých 500 metrů od hlavní silnice procházející Trojanovicemi ve směru východ západ, až na místo vede zpevněná cesta. V tomto případě je nejlépe použít souřadnice GPS. GPS: N, E

10 PO MEDVĚDÍCH TLAPKÁCH Které zvíře je rychlejší než nejrychlejší člověk? Je krkavčí matka opravdu tak příšerná? Kdo loví podle světových stran? Které zvíře má stopy jako člověk? Kdo má pod zemí dům velký jako volejbalové hřiště? VALAŠSKÁ KRAJINA INFORMAČNÍ PORTÁL O PŘÍRODĚ BESKYD, KDE NAJDETE To všechno a ještě mnohem víc se dozvíte na medvědích stezkách. A ještě si hodně věcí vyzkoušíte! Několik různých okruhů vás přitom provede mnoha krásnými a zajímavými místy v okolí Čeladné, Ostravice a Malenovic. Stezky Po medvědích tlapkách vám přináší Beskydhost sdružení těch, kteří poskytují služby v cestovním ruchu pod nejvyššími vrcholy Beskyd. Více na ČSOP SALAMANDR Jsme nezávislá profesionální nezisková organizace, jejímž cílem je péče o přírodní a kulturní dědictví Beskyd. Pro Vás vydáváme Zpravodaj CHKO Beskydy, provozujeme Valašskou krajinu.cz informační portál o přírodě Beskyd, vytváříme letáky a publikace. Pečujeme o krajinu Beskyd. Podpořte nás! Staňte se naším dobrovolníkem! PO NÁS BESKYDY čsop salamandr další tipy na výlety v Beskydech co skrývá beskydská příroda co znají jenom místní DOZVÍTE SE TAKÉ kde najdete místa, kde se čas zastavil jak pohodlně projedete Beskydy na kole kde se dá rozhlédnout po kraji které naučné stezky zabaví vás i vaše děti kde nakoupíte místní produkty kde zažijete pravou beskydskou divočinu HLEDEJTE NEOBJEVENÉ ROZMĚRY BESKYD A VALAŠSKA

11 Vydal ČSOP Salamandr ( ve spolupráci se Správou CHKO Beskydy a sdružením Beskydhost. Text: Vojtěch Bajer Fotografie: Vojtěch Bajer, Ivan Dudáček, František Jaskula, Radomír Jirsák, Martin Konupka, Petr Konupka, Barbora Krupová, Petra Kutilka, Lucie Ohryzková, Vladislav Saladyga, Marek Vojtíšek, Radim Živocký Grafika: sumec+ryšková Tisk: PROprint, Český Těšín. Náklad: 5000 výtisků. Rožnov pod Radhoštěm, 2015 čsop salamandr