PLÁN DÍLČÍHO POVODÍ OHŘE, DOLNÍHO LABE A OSTATNÍCH PŘÍTOKŮ LABE

Transkript

1 PLÁN DÍLČÍHO POVODÍ OHŘE, DOLNÍHO LABE A OSTATNÍCH PŘÍTOKŮ LABE II. plánovací období ( ) II. UŽÍVÁNÍ VOD A DOPADY LIDSKÉ ČINNOSTI NA STAV VOD textová část 1

2 Pořizovatel: Povodí Ohře, státní podnik Bezručova 4219, Chomutov ve spolupráci s Krajským úřadem Ústeckého e Velká Hradební 3118/48, Ústí nad Labem Krajský úřadem Karlovarského e Závodní 353/88, Karlovy Vary - Dvory Krajským úřadem Libereckého e U Jezu 642/2a, Liberec 2 Krajským úřadem Středočeského e Zborovská 11, Praha 5 Krajský úřadem Plzeňského e P.O. Box 313, Škroupova 1760/18, Plzeň a dotčenými ústředními správními úřady Ministerstvem zemědělství Ministerstvem životního prostředí Ministerstvem zdravotnictví Ministerstvem dopravy Ministerstvem obrany Ministerstvem pro místní rozvoj 2

3 OBSAH II. Užívání vod a dopady lidské činnosti na stav vod... 4 II.1. Povrchové vody... 4 II.1.1. Užívání povrchových vod... 4 II.1.2. Zhodnocení dopadů lidské činnosti na stav povrchových vod II.1.3. Významné vlivy a rizikové útvary povrchových vod II.1.4. Trendy v užívání vod do roku II.1.5. Zhodnocení očekávaných dopadů dlouhodobých scénářů klimatické změny II.2. Podzemní vody II.2.1. Užívání podzemních vod II.2.2. Zhodnocení dopadů lidské činnosti na stav podzemních vod II.2.3. Významné vlivy a rizikové útvary podzemních vod II.2.4. Trendy v užívání vod do roku II.2.5. Zhodnocení očekávaných dopadů dlouhodobých scénářů klimatické změny II.3. Chráněné oblasti vázané na vodní prostředí

4 II. UŽÍVÁNÍ VOD A DOPADY LIDSKÉ ČINNOSTI NA STAV VOD II.1. Povrchové vody Současné užívání vod Užívání vod představuje antropogenní faktor, jež má ve většině případů velký vliv na stav všech vod. Účelem dílčích plánů povodí je identifikovat tyto vlivy, posoudit jejich významnost na stav a rizikovost a navrhnout vhodná opatření k eliminaci nepříznivých vlivů tak, aby se docílilo rovnováhy mezi environmentálními požadavky a přínosy, které užívání vod umožňuje. Užívání vod se hodnotí pro povrchové vody a pro vody podzemní. U povrchových vod rozdělujeme užívání podle typu ovlivnění na užívání ovlivňující kvantitu (odběry, převody, akumulace), kvalitu i kvantitu (bodové zdroje znečištění) a pouze kvalitu (plošné zdroje znečištění). U podzemních vod rozdělujeme užívání na ovlivňující kvantitu (odběry, infiltrace) a kvalitu (bodové a plošné zdroje znečištění). Bodové zdroje znečištění dělíme na znečištění: z komunálních zdrojů z průmyslu ze zemědělství z ostatních zdrojů (důlní, energetika, rybníkářství, a jiné) Hlavním cílem je identifikovat tyto vlivy, posoudit významnost těchto vlivů v návaznosti na stav a rizikovost vodních útvarů a následně navrhnout taková opatření, aby bylo dosaženo dobrého stavu všech vod. II.1.1. Užívání povrchových vod II Zdroje znečištění II Bodové zdroje znečištění Tato část poskytuje přehled o bodových zdrojích znečištění vyskytujících se v dílčím povodí Ohře, dolního Labe a ostatních přítoků Labe, které mají významný vliv na stav povrchových vod. Legislativní rámec pro povolování vypouštění odpadních vod do vod povrchových tvoří především Nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech v platném znění (poslední novelizace Nařízením vlády č. 23/2011 Sb.). Pro povolování vypouštění do půdních vrstev (do vod podzemních) platí Nařízení vlády č. 416/2010 Sb. Data o lokalizaci, množství a jakosti vypouštěných vod jsou každoročně ohlašována povinnými subjekty na základě ustanovení podle 22 vodního zákona č. 150/2010 Sb. vyhlášky č. 431/2001 Sb., o obsahu vodní bilance a vyhlášky č. 391/2004 Sb., o rozsahu údajů v evidencích stavu povrchových a podzemních vod a o způsobu zpracování, ukládání a předávání těchto údajů do informačních systémů veřejné správy. Tato kapitola je zpracována na základě podkladů poskytnutých státním podnikem Povodí Ohře a státním podnikem Povodí Labe. Při analýze bodových zdrojů znečištění bylo provedeno jejich rozdělení dle jednotlivých sfér a souhrnné údaje o vypouštění ze všech bodových zdrojů znečištění v roce 2012 byly převzaty z údajů vodohospodářské bilance. Vodohospodářská bilance eviduje všechna vypouštění odpadních vod s množstvím nad 6000 m 3 /rok nebo 500 m 3 /měsíc. V dílčím povodí Ohře, dolního Labe a ostatních přítoků Labe bylo v roce 2012 ve vodohospodářské bilanci evidováno celkem 514 vypouštění do vod povrchových. Objem vypouštění z bodových zdrojů znečištění v dílčím povodí Ohře, dolního Labe a ostatních přítoků Labe v roce 2012 činil celkem téměř 604 mil. m 3. Největší podíl 72,19 % připadá na vypouštění ostatní (z energetiky, důlních vod, rybníkářství), na druhém místě je vypouštění z komunální sféry s 16,31 %, třetí místo zaujímá průmyslová sféra s 11,48 %. Vypouštění ze zemědělství v roce 2012 činilo pouhých 0,01 % z celkového vypouštěného množství. 4

5 Tab. OHL II.1.1 Souhrnné údaje o evidovaném vypouštění (data rok 2012) Vypouštěné množství Bodové zdroje znečištění % Počet vypouštění v tis. m 3 /rok Komunální 98509,4 16, Průmysl 69338,5 11,48 88 Zemědělství 49,5 0,01 1 Ostatní ,2 72, Celkem , Tabulka OHL II.1.1a Přehled zdrojů bodového znečištění (v příloze) Mapa OHL II.1.1a Významné bodové zdroje znečištění (v příloze) Bodové zdroje znečištění z komunálních zdrojů V dílčím povodí Ohře, dolního Labe a ostatních přítoků Labe je celkem 36 vypouštění komunálních odpadních vod s ročním množstvím větším než 500 tis. m 3 /rok. Popisné údaje a roční množství jsou v tabulce OHL II.1.2. Tab. OHL II.1.2 Významná vypouštění městských odpadních vod 2012 ID VÚ ICO Název místa Vodní tok ř. km Objem vypouštění (tis. m 3 ) OHL Ústí nad Labem - ČOV Labe 764, ,196 Ústecký OHL Vak Karlovy Vary ČOV Ohře 172,6 8525,06 Karlovarský OHL SčVK Bystřany ČOV Bystřice (Teplický potok) Kraj 1, ,542 Ústecký OHL Děčín - ČOV Labe 745, ,841 Ústecký OHL SčVk Litvínov ČOV Bílina 54,2 4436,566 Ústecký OHL SčVK Most Chánov ČOV Bílina 46,2 4382,101 Ústecký OHL SčVK Údlice ČOV Chomutovka 27, ,926 Ústecký LNO SčVK Varnsdorf ČOV Mandava - HVT č.14 0,1 3739,267 Ústecký OHL SčVK Česká Lípa ČOV Ploučnice 34,9 3381,693 Liberecký 5

6 ID VÚ ICO Název místa Vodní tok ř. km Objem vypouštění (tis. m 3 ) Kraj OHL Litoměřice - ČOV Labe 791, ,311 Ústecký OHL OHL CHEVAK Cheb, a. s., Cheb ČOV VOSS Sokolov-Těšovice ČOV Ohře 239, ,12 Karlovarský Ohře 200,1 2035,528 Karlovarský OHL SčVK Louny ČOV Ohře 52,2 2007,643 Ústecký OHL CHEVAK Cheb, a. s., Aš ČOV Ašský potok 4, ,468 Karlovarský OHL SčVK Jirkov ČOV Bílina 67,9 1846,362 Ústecký OHL SčVK Žatec ČOV Ohře 87,5 1468,815 Ústecký OHL SčVK Staré Splavy ČOV Robečský p. (Mlýnský) 15,4 1462,318 Liberecký OHL Vak Ostrov ČOV Bystřice 4, ,51 Karlovarský OHL SčVK Želénky ČOV LBP Bouřlivce od Zabrušan 0,2 1410,661 Ústecký OHL SčVK Nový Bor ČOV Šporka 15,5 1379,482 Liberecký OHL Vak Chodov Chodovský potok 9,1 1279,925 Karlovarský OHL SčVK Kadaň ČOV Ohře ,283 Ústecký OHL SčVK Klášterec nad Ohří ČOV Ohře 130,6 1199,606 Ústecký OHL Mělník - ČOV Labe 835, ,700 Středočeský OHL SčVK Bílina ČOV Bílina 33,6 980,818 Ústecký OHL KSM Kraslice Svatava-HVT č , Karlovarský OHL Povodí Ohře Komořany Hutní potok II 1,1 878 Ústecký OHL Roudnice nad Labem - ČOV OHL SčVK Meziboří ÚV Labe 808, ,518 Ústecký Radčický potok II včetně přeložky 7,3 814,391 Ústecký 6

7 ID VÚ ICO Název místa Vodní tok ř. km OHL Vak Jáchymov Jáchymovský potok Objem vypouštění (tis. m 3 ) Kraj 6,1 744,654 Karlovarský OHL Vak Horní Slavkov Stoka 6,41 720,695 Karlovarský OHL Vak Hroznětín-ČOV Bystřice 11,1 621,334 Karlovarský OHL OHL OHL Děčínská sportovní, p.o. Děčín SčVK Česká Kamenice ČOV Léčivé zdroje Karlovy Vary ČOV OHL SčVK Šluknov ČOV Ploučnice 2,2 567,08 Ústecký Kamenice 20,65 560,978 Ústecký Teplá 1,7 560,2 Karlovarský Rožanský potok-hvt č. 30 2,9 515,289 Ústecký Bodové zdroje znečištění z průmyslu V dílčím povodí Ohře, dolního Labe a ostatních přítoků Labe je celkem 13 vypouštění průmyslových odpadních vod s ročním množstvím větším než 500 tis. m 3 /rok. Popisné údaje a roční množství jsou v tabulce OHL II Tab. OHL II.1.3 Významná vypouštění průmyslových vod, data za rok 2012 ICO Název místa Vodní tok ř. km Objem vypouštění (tis. m 3 ) OHL 0030 Papírny Štětí Labe 820, ,000 Ústecký Kraj OHL 0750 OHL 0820 OHL 0750 OHL 0820 Lovochemie Lovosice-NK (výt.b- MBČ,C,D) + chladící Unipetrol RPA Dolní Jiřetín-výpust č.1 Lovochemie Lovosice - CHČOV (výtok A) Unipetrol RPA Dolní Jiřetín-výpust č. 2 Labe 787, ,100 Ústecký Bílina 55, ,704 Ústecký Labe 786, ,200 Ústecký Bílina 55, ,974 Ústecký OHL 0850 Teplárna Trmice Bílina 5,5 2331,843 Ústecký OHL 0380 Momentive Specialty Chemicals Vychlazovací rybníky Ohře 198,7 939,204 Karlovarský OHL 0780 United Energy, a.s. Hutní potok II 0,5 847,21 Ústecký 7

8 ICO Název místa Vodní tok ř. km OHL 0670 ACTHERM Chomutov - přeliv složiště strusky II Objem vypouštění (tis. m 3 ) Kraj Chomutovka 24,98 807,6499 Ústecký OHL 1110 Termo Děčín - DC6 Ploučnice 2,7 720,472 Ústecký OHL 0940 Setuza Ústí n. L. Labe 763,82 663,294 Ústecký OHL 0670 ACTHERM Chomutov - MCHČOV Chomutovka 24,9 641,952 Ústecký OHL 0370 VLNAP a.s. ČOV Rolava 16, ,03 Karlovarský Bodové zdroje znečištění ze zemědělství V dílčím povodí Ohře, dolního Labe a ostatních přítoků Labe není evidováno vypouštění odpadních vod ze zemědělství s ročním množstvím větším než 500 tis. m 3 /rok. Bodové zdroje znečištění z ostatních zdrojů (důlní, energetika, rybníkářství, jiné) V dílčím povodí Ohře, dolního Labe a ostatních přítoků Labe je celkem 41 vypouštění ostatních odpadních a důlních vod s ročním množstvím větším než 500 tis. m 3 /rok. Popisné údaje a roční množství jsou v tabulce OHL II.1.5. Tab. OHL II.1.5 Významná vypouštění vod z ostatních zdrojů, data rok 2012 ID VÚ ICO Název místa Vodní tok ř. km OHL OHL OHL OHL OHL OHL OHL OHL Elektrárna Horní Počaply - chladící vody Sokolovská uhelná - dočišťovací nádrž ČEZ EPRU - Pojistné nádrže - výusť č.1 Diamo Horní Slavkov ČDV Rybářství Třeboň Hld. a.s. oteplená voda ČEZ Počerady výúsť A - OV z čistírny Sokolovská uhelná Sokolov Doly Bílina - ÚDV Emerán Objem vypouštění (tis. m 3 ) Kraj Labe 826, ,600 Středočeský Chodovský potok 10, ,828 Karlovarský Prunéřovský potok 3, ,456 Karlovarský Stoka 3, ,26 Karlovarský Ohře 208, ,7 Karlovarský Počeradský potok (Třískolupský) 2,2 3834,485 Ústecký Svatava-HVT č , ,166 Karlovarský Radčický potok I ,795 Ústecký 8

9 ID VÚ ICO Název místa Vodní tok ř. km OHL Diamo Stráž pod Ralskem - VP 1 OKC- VS, profil Objem vypouštění (tis. m 3 ) Kraj Ploučnice 82, ,739 Liberecký OHL LUAS ÚDV ČSA-JŠ Bílina ,791 Ústecký OHL OHL PKÚ sloj Kohinoor přepadový kanál Sokolovská uhelná Vintířov-Panský rybník Mračný p. 2, ,296 Ústecký Vintířovský (Pulcový)p. 4, ,667 Karlovarský OHL ČEZ Ledvice Bílina 32,2 2305,189 Ústecký OHL Rybářství Třeboň Hld. a.s. rybochovný objekt Ohře 208, Karlovarský OHL ČEZ Ledvice Ledvický p. 1,5 2019,38 Ústecký OHL OHL OHL Doly Bílina - ČS Libkovice Diamo Horní Slavkov - důl Jenorým Sokolovská uhelná Nové Sedlo Loučenský potok+přeložka Klášterského p. 6,5 1892,55 Ústecký Bystřice 22,1 1735,013 Karlovarský Loučský potok 4,4 1724,438 Karlovarský OHL ČEZ Tisová Ohře ,321 Karlovarský OHL OHL OHL Doly Nástup Tušimice- ČDV Březno Sokolovská uhelná Královské Poříčí-ČS J6 Sokolovská uhelná Královské Poříčí Hutná I 15, ,959 Ústecký Ohře 199, ,763 Karlovarský Ohře 201, ,886 Karlovarský OHL CS- ČS Obří pramen Bouřlivec 6,8 1318,342 Ústecký OHL OHL OHL PKÚ Trmice-Franz Josef Sokolovská uhelná Královské Poříčí Sokolovská uhelná Vintířov-ČS Lipnice Zalužanský p. včetně přeložky CPP II 0,3 1272,46 Ústecký Ohře 199,1 1050,906 Karlovarský Vintířovský (Pulcový)p. 4, ,245 Karlovarský OHL VUAS - Náhrada JZB Srpina 25, ,241 Ústecký 9

10 ID VÚ ICO Název místa Vodní tok ř. km Objem vypouštění (tis. m 3 ) Kraj OHL VUAS ÚDV Vršany Slatinický potok 4,5 971,928 Ústecký OHL OHL OHL Sokolovská uhelná Lomnice 2B-důlní Sokolovská uhelná Boučí Sokolovská uhelná Luh nad Svatavou výsypka Erika OHL PKÚ - ČS Kateřina OHL OHL ČEZ EPRU - Odkaliště AIII, Ušák - výusť č. 2 LB MINERALS - lom Nová Ves, Nová Ves 2 Lomnický potok 4 968,331 Karlovarský Svatava-HVT č ,4 962,378 Karlovarský Svatava-HVT č ,8 922,135 Karlovarský Zalužanský p. včetně přeložky CPP II 4,5 883,037 Ústecký Prunéřovský potok 3,83 838,576 Ústecký bezejmenný tok 2,8 838,1 Karlovarský OHL ČEZ Tisová Ohře 207,2 763,195 Ústecký OHL OHL OHL OHL OHL OHL Elektrárna Horní Počaply - složiště LUAS Most - odkaliště Saxonia ČEZ ETU II - výusť č. 2 Sokolovská uhelná Vintířovská výsypka Sedlecký kaolin a.s. - Osmosa PKÚ vrt č. 9 - lom Chabařovice Labe 826, ,296 Středočeský Hutní potok II 1 659,973 Ústecký Lužický potok 3,4 634,486 Ústecký Chodovský potok 13,86 600,768 Karlovarský Vlčí potok 1, ,495 Karlovarský Zalužanský p. včetně přeložky CPP II 2 504,912 Ústecký 10

11 počet havárií II. Užívání vod a dopady lidské činnosti na stav vod Havarijní znečištění (v letech ) I přes poměrně striktní předpisy pro nakládání s látkami závadnými pro lidi i přírodní prostředí dochází v průmyslu (zejména v chemickém) k jejich úniku. Havarijní znečištění má často katastrofální důsledky na vodní biotu. Na území dílčího povodí Ohře, dolního Labe a ostatních přítoků Labe došlo v období celkem k 92 haváriím. Přehled dlouhodobého vývoje havárií za období 2001 až 2012 je možné vidět v grafu OHL graf 1. Vývoj počtu havárií na území v působnosti Povodí Ohře v letech roky počet havárií z toho ropných Graf 1 Dlouhodobý vývoj počtu havárií na území dílčího povodí Ohře, dolního Labe a ostatních přítoků Labe za období Tab. OHL II.1.6 Přehled případů havarijního znečištění v letech GIS (JTSK) GIS (JTSK) Název místa Vodní tok Znečišťující látka "X" "Y" Vřesová Karlovy Vary Chodov Karlovy Vary Tatrovický potok Teplá Vintířovský potok Ohře Nezjištěn původce Nezjištěn původce Nezjištěn původce Nezjištěn původce nezjištěny nezjištěny nezjištěny nezjištěny ropné látky splaškové vody chemické látky ropné látky Dlouhá Lomnice Javorná chemické látky Mariánské Lázně VD M. Lázně chemické látky Kraj Karlovarský Karlovarský Karlovarský Karlovarský Karlovarský Karlovarský 11

12 Název místa Vodní tok GIS (JTSK) "X" GIS (JTSK) "Y" Znečišťující látka Bečov nad Teplou Teplá ropné látky Karlovy Vary Teplá ostatní Chyše přítok Struhařského potoka Nezjištěn původce nezjištěny ropné látky Horní Hrad Hornohradský potok chemické látky Potůčky Černá Nezjištěn původce nezjištěny ropné látky Jáchymov Jáchymovský potok ostatní Kfely Potoční rybník Sokolov Heřmanice v Podještědí Ohře Nezjištěn původce nezjištěny chemické ropné látky ropné látky látky, Kraj Karlovarský Karlovarský Karlovarský Karlovarský Karlovarský Karlovarský Karlovarský Karlovarský Heřmanický p splaškové vody Liberecký Křižany Ještědský p ostatní Liberecký Mimoň Ploučnice Nezjištěn původce nezjištěny ropné látky Svor Boberský potok ropné látky Sosnová Robečský p. (Mlýnský) ropné látky Mařenice Svitávka ropné látky Skalice u České Lípy Kamenický Šenov Rousínov Šporka ostatní Liberecký Liberecký Liberecký Liberecký Liberecký Šenovský potok (Kamenickošenovský) ostatní Liberecký Rousínovský p. (Bedřichovský) chemické látky Dolní Světlá Svitávka chemické látky Kravaře Bobří potok ropné látky Stráž pod Ralskem Noviny pod Ralskem Ploučnice chemické látky Ploučnice ropné látky Liberecký Liberecký Liberecký Liberecký Liberecký 12

13 Název místa Vodní tok GIS (JTSK) "X" GIS (JTSK) "Y" Znečišťující látka Kraj Jiřetín zpětný tok jezera Jiřetín Nezjištěn původy nezjištěny ostatní Ústecký Ústí nad Labem Stříbrnický potok Nezjištěn původce nezjištěny ropné látky Ústecký Hřensko Kamenice , ,7 ropné látky Ústecký Tušimice Lužický potok chemické látky Ústecký Záluží Bílina ropné látky Ústecký Krásný Les Rybný potok , ,2 ropné látky Ústecký Chomutov Chomutovka ropné látky Ústecký Záluží nezjištěn Nezjištěn původce nezjištěny ropné látky Ústecký Staré Křečany Mandava Nezjištěn původce nezjištěny ropné látky Ústecký Vroutek Mlýnecký potok ,5 ropné látky Ústecký Chudeřice Bílina ropné látky Ústecký Brozany nad Ohří Brozanský (Mlýnský) náhon ropné látky Ústecký Velké Březno Homolský potok ropné látky Ústecký Chřibská Chřibská Kamenice ostatní Ústecký Království Rožanský p splaškové vody Ústecký Malé Březno Srpina chemické látky Ústecký Varnsdorf Mandava ropné látky Ústecký Varnsdorf Mandava chemické látky Ústecký Lubenec Libkovický, Blšanka , ,19 ropné látky Ústecký Litvínov Bílý p chemické látky Ústecký Litvínov kanalizace Unipetrolu, ČOV ropné látky Ústecký 13

14 Název místa Vodní tok GIS (JTSK) "X" GIS (JTSK) "Y" Znečišťující látka Kraj Jílové Jílovský p ropné látky Ústecký Chlumčany Cítolibský potok ropné látky Ústecký Česká Kamenice Kamenice Nezjištěn původce nezjištěny ropné látky Ústecký Tušimice Ohře Nezjištěn původce nezjištěny ostatní Ústecký Kadaň Ohře ropné látky Ústecký Jílové Jílovský potok ropné látky Ústecký Varnsdorf Mandava chemické látky Ústecký Veselé Bystrá (Mistrovický potok) ostatní Ústecký Radonice Vlkáňský potok ostatní Ústecký Starý Jiříkov Jiříkovský potok chemické látky Ústecký Libořice Blšanka ostatní Ústecký Chudeřín Bílý p chemické látky Ústecký Hradec Hradecké rybníky Nezjištěn původce nezjištěny ropné látky Ústecký Děčín X-Bělá Jílovský potok splaškové vody Ústecký Želenice Bílina ostatní Ústecký Lobendava Luční p chemické látky Ústecký Bílenec Bílenecký potok ropné látky Ústecký Záluží Bílina ropné látky Ústecký Chomutov Chomutovka ropné látky Ústecký Všehrdy Hačka kaly z ČOV Ústecký Kopisty Bílina Nezjištěn původce nezjištěny ropné látky Ústecký 14

15 Název místa Vodní tok GIS (JTSK) "X" GIS (JTSK) "Y" Znečišťující látka Kraj Trmice Bílina Nezjištěn původce nezjištěny chemické látky Ústecký Libouchec Jílovský p , ,06 chemické látky Ústecký Kovářská Černá voda Litvínov Bílý p. Komořany Hutní p. II Nová Ves silniční příkop Nezjištěn původce Nezjištěn původce Nezjištěn původce Nezjištěn původce nezjištěny ropné látky Ústecký nezjištěny ostatní Ústecký nezjištěny ropné látky Ústecký nezjištěny ropné látky cca litrů Ústecký Česká Kamenice Kamenice ropné látky Ústecký Studánka Kryštofovy Hamry Bílina pravostranný přítok Zlatého p. VD Přísečnice, Požární potok Bílina ropné látky Ústecký Nezjištěn původce Nezjištěn původce nezjištěny ropné látky Ústecký nezjištěny ropné látky Ústecký Litvínov Bílina ropné látky Ústecký Horní Jiřetín Přeložka Šramnického a Černického potoka Nezjištěn původce nezjištěny ropné látky Ústecký Kotlina VD Přísečnice, Požární p. Nezjištěn původce nezjištěny ropné látky Ústecký Rusová VD Přísečnice Nezjištěn původce nezjištěny ropné látky Ústecký Neevidované bodové zdroje znečištění Zejména z hlediska biologického hodnocení stavu vodních útvarů jsou významnými vlivy neevidované bodové zdroje znečištění. Jedná se zejména o odlehčení jednotných kanalizací, které současná česká legislativa nepovažuje za vypouštění odpadních vod a není tedy měřeno ani jinak evidováno. Přitom dopad na biotu v toku může být zásadní. Tento faktor je zřejmě rozhodujícím vlivem, kterým lze vysvětliv rozpor mezi dobrým hodnocením fyzikálně-chemických složek vodních útvarů a špatným hodnocením jejich biologického stavu (odběry vzorků pro fyzikálně chemický rozbor jsou okamžité bodové výsledky v bezdeštném období, zatímco biologický rozbor odráží stav toků v určitém období včetně všech nepříznivých vlivů a epizod, které se v něm udály tedy i případů odlehčení odpadních vod). Některé podrobné bilanční studie dílčích povodí ukazují, že bilanční množství znečištění v tocích je po separaci plošného znečištění zhruba 3x vyšší, než jsou bilance stanovené na základě rozborů jednotlivých bodových zdrojů znečištění). 15

16 II Plošné a difuzní zdroje znečištění Plošné znečištění povrchových vod je kromě znečištění z bodových zdrojů jedním z nejvýznamnějších vlivů, který určuje výslednou jakost vod a tím i stav vodních útvarů. Zejména pro některé ukazatele jako je dusík, případně vybrané pesticidy, představuje plošné znečištění hlavní zdroj zatížení vod. Pro hodnocení významných vlivů, týkajících se plošného znečištění povrchových vod, byly v rámci aktualizace vlivů vybrány následující skupiny látek: dusík, fosfor, vybrané pesticidy a látky, které se do povrchových vod dostávají prostřednictvím atmosférické depozice (polyaromatické uhlovodíky a některé těžké kovy). Doplňkově byl také zařazen přehled o zastoupení intenzivně využívaných zemědělských půd, rozsahu plošného odvodnění zemědělských půd a podílu zastoupení zranitelných oblastí vymezených podle Nitrátové směrnice (SR 91/676/EHS). Z hlediska typů plošného znečištění představuje nejvýznamnější zdroj zemědělství (dusík, fosfor a pesticidy) následované vstupy atmosférickou depozici (polyaromatické uhlovodíky, těžké kovy a dusík). Problematické pesticidy sice vstupují do půdy i jinými způsoby např. aplikací na železničních tratích a dalších nezemědělských plochách pro hodnocení tohoto způsob užívání však není v současné době dostatek dat. Významné vlivy na útvary povrchových vod byly hodnoceny různým způsobem podle typu vlivu. Postup hodnocení dusík (dusičnanový dusík) Pro plošné znečištění dusíkem ze zemědělství bylo použito kombinované hodnocení, založené na kvantifikaci vstupu celkového dusíku, který vstupuje z půdy do vod v dílčím povodí vodního útvaru spolu s vyhodnocením podílu plochy zranitelných oblastí (vymezených podle nařízení vlády č. 262/2012 Sb.) a podílu odvodněných zemědělských půd. Vstup dusíku ze zemědělských ploch v dílčím povodí vodního útvaru byl kvantifikován na základě analýzy dat o produkci dusíku hospodářskými zvířaty a odhadované redukci dusíku v zemědělských půdách s různou intenzitou hospodaření. Jako zdrojová data o vstupech dusíku na zemědělské půdy byly použity údaje o produkci dusíku hospodářskými zvířaty (skot, kozy a ovce, prasata) shromážděná pro jednotlivá katastrální území Výzkumným ústavem rostlinné výroby, v. v. i. za rok Produkce od jednotlivých skupin hospodářských zvířat byly v rámci katastrálního území rozpočítány na dvě kategorie zemědělských půd odvozených z vrstvy využití území ZABAGED (zdroj dat ČÚZK): 1) Intenzivně zemědělsky využívané půdy (orná půda, chmelnice, vinice a sady). 2) Louky a pastviny. Produkce dusíku od jednotlivých skupin hospodářských zvířat byly vztaženy k oběma kategoriím zemědělských půd takto: produkce dusíku od prasat v rámci katastrálního území byla vztažena pouze na plochu intenzivně zemědělsky využívané půdy, produkce dusíku od ovcí a koz na louky a pastviny a produkce od skotu byla vztažena na celkovou plochu půdy v obou kategoriích. Vzhledem k tomu, že v půdním prostředí dochází k přeměnám forem dusíku a pouze menší část aplikovaného dusíku je náchylná k vyplavování do povrchových vod, byly celkové vstupy dále redukovány. Na intenzivně využívaných zemědělských půdách byly vstupy dusíku redukovány na 30 %, na loukách a pastvinách na 10 %. V případě, že se v dílčím povodí vodního útvaru nacházely odvodněné zemědělské plochy (zdroj dat ZVHS), které urychlují odtok aplikovaného dusíku ze zemědělských půd, byla v jejich rozsahu upravena míra redukce dusíku. Na intenzivně využívaných zemědělských půdách byly proto celkové vstupy redukovány pouze na 50 % a na loukách a pastvinách na 25 %. Výsledné množství dusíku vstupujícího z půdy do povrchových vod v mezipovodí vodního útvaru bylo poté vypočítáno jako součin dílčích vstupů dusíku z obou kategorií využití zemědělských půd a podle přítomnosti plošného odvodnění. Ve výsledku byly vstupy dusíku číselně kvantifikovány a byla určena jejich významnost ve vztahu k přípustnému látkovému odnosu hodnoceného vodního útvaru. V oblastech s nízkým zastoupením hospodářských zvířat a významnými rozlohami zemědělské půdy v povodí/mezipovodí vodního útvaru je nutné považovat hodnocení za málo spolehlivé vzhledem k tomu, že dusíkatá hnojiva mohou být aplikována převážně v minerální formě. 16

17 Jako doplňkové informace, které dokumentují zvýšené riziko odtoku dusíku ze zemědělských ploch, byly analyzovány informace o zastoupení zranitelných oblastí a rozlohy odvodněných zemědělských ploch v povodí nebo mezipovodí vodních útvarů. Pro určení podílu plochy zranitelných oblastí v ploše dílčích povodí vodních útvarů bylo použito revidované vymezení zranitelných oblastí z roku 2011 (podle nařízení vlády č. 262/2012 Sb.) a výpočet podílu byl proveden geografickou analýzou. Pro určení podílu odvodněných zemědělských ploch byla použita data zpracovaná bývalou Zemědělskou vodohospodářskou správou a výpočet podílu byl proveden geografickou analýzou. Výsledky hodnocení vstupů dusíku do vod ve vodních útvarech a podíly ploch zranitelných oblastí a podíly odvodněných zemědělských půd v dílčích povodích vodních útvarů jsou uvedeny v tabulce OHL II.1.1.b a přehledně zobrazeny v mapách OHL II a OHL II Hodnoty vstupu dusíku byly přepočítány na plochu dílčího povodí vodního útvaru a vyjádřeny jako specifická zátěž v kg/ha za rok. Mapa OHL II Vstupy dusíku do vod v dílčím povodí Ohře, dolního Labe a ostatních přítoků Labe Mapa OHL II Podíl ploch zranitelných oblastí v dílčím povodí Ohře, dolního Labe a ostatních přítoků Labe Postup hodnocení fosfor Vzhledem k tomu, že fosfor se z půdy do povrchových vod dostává jak ve formě převážně rozpuštěné v podpovrchovém odtoku tak i ve formě partikulované s vodní erozí, byl postup hodnocení rozdělen do dvou částí. Postup hodnocení fosfor (mimoerozní) Pro mimoerozní odtok fosforu ze zemědělských půd nelze využít údajů o aplikaci hnojiv na zemědělské půdy, protože bilanční přebytky fosforu jsou v současnosti velmi nízké a v některých oblastech je bilance dokonce záporná a pro výživu rostlin musí být využívány zásoby fosforu v půdách. Z tohoto důvodu byl pro kvantifikaci vstupů neerozního fosforu do povrchových vod využít postup založený na výpočtu odtoku z charakteristických koncentrací odvozených pro typy půd a hodnot specifického odtoku v dílčím povodí vodního útvaru. Data o charakteristických koncentracích fosforu pro jednotlivé půdní typy byly získány plošným monitoringem odtoku fosforu z čistě zemědělských povodí na území ČR, který v letech prováděl VÚV TGM, v.v.i. (hodnoty publikovány v certifikované metodice Krása et al., 2013). Charakteristické koncentrace fosforu byly přiřazeny půdním typům podle digitální půdní mapy 1: (data ČZU, Němeček et al.,1996) a celkové roční vstupy v dílčím povodí vodního útvaru byly vypočítány z charakteristických koncentrací fosforu v ploše zemědělských půd a specifického odtoku. Vzhledem k tomu, že charakteristické koncentrace fosforu byly odvozeny na základě monitoringu, bylo nutné celkový vstup fosforu na zemědělských půdách dodatečně snížit o hodnoty odtoku, které odpovídají přirozenému pozadí. Způsob odvození přirozeného vstupu fosforu v povodí vodního útvaru je uveden v samostatné kapitole. Ve výsledku byly vstupy fosforu číselně kvantifikovány a byla určena jejich významnost ve vztahu k přípustnému látkovému odnosu hodnoceného vodního útvaru. Výsledky hodnocení vstupů celkového mimoerozního fosforu do vod ve vodních útvarech jsou uvedeny v tabulce OHL II.1.1.c a přehledně zobrazeny v mapě OHL II Mapa OHL II Vstupy mimoerozního fosforu v dílčím povodí Ohře, dolního Labe a ostatních přítoků Labe Postup hodnocení fosfor (erozní) Pro hodnocení vstupu erozního fosforu do vod je použita zjednodušená metodika, jejímž základem je hodnocení eroze a transportu sedimentu do povodí IV. řádu, zpracované v roce 2009 kolektivem autorů Katedry hydromeliorací a inného inženýrství stavební fakulty ČVUT v Praze. Riziko transportu fosforu s erozí je hodnoceno podle míry vstupu sedimentu do vodních toků v dílčím povodí vodního útvaru. V případě, že množství 17

18 sedimentu, vstupujícího do toků v dílčím povodí vodního útvaru přesáhne 1 tunu/ha za rok, je útvar označen za rizikový. Postup hodnocení - pesticidy Část pesticidů, které jsou zařazeny do chemického stavu útvarů povrchových vod, se již nějakou dobu nepoužívá atrazin, alachlor, simazin a prometryn. Přesto se však některé z nich (případně jejich metabolity) stále objevují v povrchových i podzemních vodách. Tyto pesticidy nemá smysl hodnotit z hlediska významnosti vlivů, protože v současné době již jejich aplikace na zemědělské pozemky neprobíhá. Lze je tak považovat za určitou formu staré zátěže. Naopak nově se používají další pesticidy: např. acetochlor, bentazon, metolachlor, terbutylazin a MCPA. Pro pesticidy bylo zpracováno podrobné specifické hodnocení acetochloru, metolachloru, MCPA a terbutylazinu podle podrobných údajů o užívání pesticidů za období , přičemž užívání jednotlivých pesticidů bylo zpracováno podle jednotlivých plodin, které se v období na daném území vyskytovaly. Druhým údajem, který byl použit pro hodnocení rizika vnosu vybraných pesticidů do povrchových vod v povodí/mezipovodí vodních útvarů, byla zranitelnost území z pohledu rizika tvorby povrchového odtoku a extremity srážek. Kombinací informace o aplikaci pesticidů na půdy a zranitelnosti byla vytvořena klasifikovaná vrstva rizikovosti pro jednotlivé pesticidy a výsledky byly agregovány v povodí/mezipovodí vodních útvarů. Výsledky hodnocení jsou uvedeny v tabulce OHL II.1.1.1e, která obsahuje přehled vodních útvarů s potenciálně významným vlivem jednotlivých pesticidů na povrchové vody. Atmosférická depozice S atmosférickou depozicí se dostávají významné antropogenní polutanty na půdu, vegetaci, vodní hladinu nebo na upravené, zpevněné plochy a následně vodou, povrchovým smyvem nebo přes podzemní vody se dostávají i do povrchových vod. Kromě emisí oxidu siřičitého a oxidů dusíku jsou v České republice do ovzduší nejvíce vypouštěny toxické kovy jako kadmium, olovo, nikl, rtuť, arsen a polyaromatické uhlovodíky. Síra a dusík Hlavním antropogenním zdrojem síry a dusíku v atmosférické depozici jsou spalovací procesy. Zatímco u síry je to převážně spalování fosilních paliv u dusíku jsou to z větší části zplodiny z automobilové a letecké dopravy. Celosvětová antropogenní emise síry i dusíku vrcholila v 80. letech 20. století a od té doby byl zaznamenán pokles. U dusíku ale na rozdíl od síry dochází od roku 2009 k mírnému nárůstu. V povodí Ohře byly mezi lety 2009 až 2012 zaznamenány zvýšené koncentrace síry v oblasti Krušných hor. Suchý depoziční tok síry se zde pohybuje mezi 0,5 až 3,0 g/m 2 za rok a v oblasti mezi Cínovcem a Načetínem v Krušných horách byl zaznamenán i nejvyšší podkorunový depoziční tok síry mezi 2,0 až 3,0 g/m 2 za rok. Nejvyšších hodnot celková depozice dusíku dosahovala v povodí Ohře opět na území Krušných hor, kde se depoziční tok dusíku pohyboval mezi 1,5 až 2,0 g/m 2 za rok. Postup hodnocení těžké kovy a PAU Při hodnocení rizika vstupu toxických kovů a benzo(a)pyrenu jako zástupce PAU do povrchových vod prostřednictvím atmosférické depozice, byly použity všechny dostupné údaje suchá a mokrá atmosférická depozice, obsah kovů v mechu, koncentrace látek v ovzduší (imise), údaje o významných vypouštěních do ovzduší (emise). Suchá a mokrá atmosférická depozice: Výše uvedené údaje, interpolované do map, byly pomocí územní analýzy a kategorizace míry suché a mokré atmosférické depozice vztaženy k povodí vodních útvarů. Po analýze uvedených koncentrací v mapách (mg/m 2 za rok) byla podle navržené kategorie míry zatížení atmosférickou depozicí v povodí útvarů povrchových 18

19 vod stanovena aktuální zátěž (1-nízká, zátěž, 2-střední zátěž, 3-vyšší zátěž). Každému vodnímu útvaru byla pro každý polutant přidělena nejvyšší kategorie zátěže, která byla v ploše povodí vodního útvaru zjištěna. Imisní koncentrace v ovzduší: Pro látky, u kterých není měřena atmosférická depozice, byly využity mapové podklady o imisním množství ročních průměrných koncentrací látek v ovzduší (µg/m 3 ) Byla použita naměřená a zpracovaná data vždy z posledního roku dostupná v ročence ČHMÚ. Údaje byly opět pomocí územní analýzy přiřazeny k vodním útvarům a každému vodnímu útvaru byla pro každý polutant přidělena nejvyšší kategorie zátěže, která byla v ploše povodí vodního útvaru zjištěna. Při hodnocení benzo(a)pyrenu byla přidělena vodnímu útvaru nejhorší kategorie zátěže, která se vyskytovala alespoň na 10% plochy povodí. Koncentrace kovů v mechu: Údaje v mapách o hmotnosti kovů v mechu k celkové hmotnosti mechu v µg/g z dat projektu VÚKOZ, v.v.i. (podle Sucharová et al. 2008) byly pomocí územní analýzy přiřazeny k vodním útvarům. Pro potřeby hodnocení byla použita naměřená a zpracovaná data z období 2005/2006. Každému vodnímu útvaru byla pro každý polutant přidělena nejvyšší kategorie zátěže, která byla v ploše povodí vodního útvaru zjištěna. Údaje o významných vypouštěních do ovzduší (IRZ): Vodnímu útvaru, na jehož území se nachází zdroj úniku látky do ovzduší, byla přidělena nejvyšší kategorie zátěže. Vodní útvary, u kterých byla zjištěna nízká (1) popř. střední zátěž (2), byly označeny jako nevýznamné z hlediska zatížení daným polutantem z atmosférické depozice. Pokud byla vodnímu útvaru pro daný polutant přiřazena aspoň v jednom případě nejvyšší zátěž (3), byl navržen do kategorie rizikový z hlediska atmosférické depozice. Pokud současně probíhá monitoring pro danou látku v rámci rizikového vodního útvaru a jsou zjišťovány vysoké koncentrace látky ve vodě, může být právě atmosférická depozice jedním ze zdrojů této látky. Pokud je vodní útvar vyhodnocen jako rizikový a monitoring povrchových vod neprobíhá, je třeba monitoring pro dané polutanty navrhnout a zahájit pravidelné sledování. Výsledky hodnocení rizikovosti útvarů podle vstupu vybraných polutantů atmosférickou depozicí jsou shrnuty v tabulce OHL II.1.1.1f.. Tab. OHL II.1.1.b Vstupy dusíku do vod v povodí/mezipovodí vodního útvaru; podíl plochy zranitelných oblastí na ploše vodního útvaru, podíl ploch odvodnění na ploše vodního útvaru (v příloze) Tab. OHL II.1.1.c Vstup fosforu do vod v povodí/mezipovodí vodního útvaru ze zemědělství (mimoerozní) (v příloze) Tab. OHL II.1.1d Podíl intenzivně využívané zemědělské půdy v povodí útvarů povrchových vod (v příloze) 19

20 II Odběry Na průmysl a energetiku připadá největší podíl odebíraného množství povrchových vod, ale toto množství bude nejpravděpodobněji ve výhledu i nadále klesat. V důsledku stoupající ceny vody dochází k zavádění nových úsporných technologií a k recirkulacím vody. V tabulce OHL II.1.1e jsou uvedeny všechny odběry povrchové vody na území dílčího povodí Ohře, dolního Labe a ostatních přítoků Labe. Tabulka OHL II.1.7. vyjadřuje celkové objemy odběrů dle okruhu odběratelů a jejich podíl na celkovém odebraném množství. V tabulkách OHL II.1.8 a OHL II.1.9 jsou uvedeny odběry povrchové vody pro vodárenské a jiné účely s množstvím odebrané vody nad 500 tis.m 3 /rok. Nejvíce odběrů povrchových vod připadá na průmysl a nejméně na energetiku, ale v porovnání s odebraným množstvím je energetika na prvním místě, zatímco průmysl až na místě čtvrtém. Tab. OHL II.1.1e Přehled odběrů povrchových vod (v příloze) Tab. OHL II.1.7 Souhrnné údaje o evidovaných odběrech Odebírané množství Okruh odběratelů v tis. m 3 /rok % Počet odběratelů vodárenské 45176,995 7,5 21 průmysl 79720,314 13,3 53 důlní 41751,889 7,0 12 energetika ,8 70,8 10 zemědělství 1879,596 0,3 25 jiné 6181,299 1,0 13 CELKEM , Tab. OHL II.1.8 Významné odběry s vodárenským využitím ID VÚ ICO Název místa Název úpravny Vodní tok ř. km Objem odběru (tis. m 3 ) Kraj OHL OHL OHL 0445 J OHL 1295 J SčVK Křimov VN pro 3. mlýn ÚV SčVK Kamenička VN pro 3. mlýn ÚV Vak Stanovice - Teplá pro ÚV Březová SčVK Přísečnice pro ÚV Hradiště ÚV pro 3. mlýn ÚV pro 3. mlýn Křímovský potok Kamenička (Novodomský p.) 1, ,004 UL 1,65 728,294 UL ÚV Březová Lomnický potok 3, ,5 KV ÚV Hradiště Přísečnice - HVT č.171 3, ,221 UL OHL SčVK Fláje VN pro ÚV Meziboří ÚV Meziboří Flájský potok- HVT č. 152, 153, 163 5, ,168 UL OHL SčVK Bílý potok pro ÚV Litvínov- Šumná ÚV Litvínov- Šumná Bílý potok 8,5 3201,738 UL OHL 0225 J VD Horka ÚV Horka Libocký potok 10, ,949 KV 20

21 Celkové odebrané množství povrchových vod za rok 2012 označené jako významné odběry pro vodárenské účely činí 42987,874 tis./m 3 Tab. OHL II.1.9 Významné odběry pro jiné než vodárenské účely Název vodního ID VÚ IČO Název místa odběru toku OHL OHL Závlaha Prosmyky - čerpací stanice ENERGY Ústí nad Labem (býv. Setuza) OHL Actherm - popílkoviště OHL OHL OHL OHL Momentive Specialty Chemicals, a.s. Rybářství Třeboň Hld. a.s. -rybochovný objekt Spolek pro chem. a hutní výr. Ústí n.l. SU Tatrovice - odběr do VD Vřesová ř. km Objem odběrů [tis.m 3 /rok] Kraj Labe 789, ,300 UL Labe 765, ,114 UL Michanická strouha 0,6 1112,455 UL Ohře 194, ,091 KV Ohře 209, ,000 KV Labe 766, ,850 UL Tatrovický potok (Vřesový) 4, ,684 KV OHL SU Vřesová Chodovský potok 13, ,018 KV OHL ČEZ Tisová Ohře 208, ,162 KV OHL Teplárna Trmice - Dalkia Labe 765, ,857 UL OHL Rybářství Třeboň Hld. a.s. - oteplená voda Ohře 209, ,800 KV OHL ČEZ-Tušimice Ohře 122, ,473 UL OHL SU Loket Ohře 193, ,142 KV OHL ČEZ,a.s., Elektrárna Ledvice Labe 788, ,695 UL OHL Povodí Ohře - ČS Stranná Ohře ,433 UL OHL ČEZ,a.s.,o.j.elektrárna Počerady Ohře 64, ,470 UL OHL LOVOCHEMIE Lovosice Labe 788, ,100 UL OHL Unipetrol RPA Dolní Jiřetín-Vodárna ČS Loupnice 0, ,157 UL OHL ČEZ - Prunéřov Ohře 126, ,041 UL OHL SU lom zatápění Medard - Libík Ohře 204, ,411 UL OHL Papírny Štětí Labe 820, ,000 UL OHL Elektrárna Horní Počaply Labe 827, ,200 UL 21

22 Celkové odebrané množství povrchových vod za rok 2012 označené jako významné odběry pro jiné než vodárenské účely činí ,453 tis.m 3. Mapa OHL II.1.1b Významné odběry povrchových vod (mapa v příloze) II Regulace odtoku vody V souvislosti s hodnocením vlivů souvisejících s regulací odtoku vody, byly sledovány jednak významné akumulace vod a jednak významné převody vod. II Vodní nádrže Akumulace vod mají z hlediska ovlivnění hydrologického režimu významný vliv především na jeho vyrovnanost pod nádrží. Míra ovlivnění závisí na velikosti akumulace, na jejím účelu a na manipulacích s objemem vody v nádrži a na poměru mezi velikostí objemu nádrže a velikostí neovlivněných průtoků. Většina nádrží v dílčím povodí Ohře, dolního Labe a ostatních přítoků Labe plní při hospodaření s vodou různé účely. Nejvýznamnějšími jsou akumulace vod pro odběry, nadlepšování průtoků pod nádržemi, ochrana před povodněmi, rekreace a výroba elektrické energie. Vyvážení účelů a jejich mnohdy protichůdných požadavků řeší manipulační řády vodních děl sestavené nad příslušnými povoleními k nakládáním s vodami, které specifikují pořadí důležitosti jednotlivých účelů. II Převody vody Převody vody jsou důležitou složkou pro posílení vodního zdroje, kdy převodem určitého množství povrchové vody z jednoho povodí do druhého lze významně posílit zdroj vody. Převody vody jsou rovněž využívány jako součást protipovodňové ochrany k převedení části povodňových průtoků z jednoho povodí do jiného. Tab. OHL II.1.1f Nádrže s celkovým objemem větším než 1 mil. m3 ve správě Povodí Ohře, s. p. (v příloze) Tab. OHL II.1.1g Nádrže s celkovým objemem větším než 1 mil. m3 ve správě jiných subjektů (v příloze) Tab. OHL II.1.1h Převody vody (v příloze) Mapa OHL II.1.1c Řízení odtoku povrchových vod (v příloze) II Úpravy vodních toků Morfologickými úpravami se rozumí takové antropogenní změny vodních toků, které způsobují odchylky od přirozeného stavu koryt vodních toků vzniklých přirozeným vývojem. Patří sem veškeré v minulosti provedené úpravy směřující převážně ke stabilizaci tras koryt vodních toků, zvýšení jejich kapacity z hlediska převedení povodňových průtoků a umožnění plavby. Tyto úpravy mění původní stav koryt vodních toků především v následujících aspektech: a) způsobují narovnání a zkrácení trasy vodního toku, b) snižují diverzitu prostředí, odstraňují střídání brodových a tůňovitých úseků, c) odstraňují nebo degradují příbřežní části znemožňují styk mezi vodním tokem a inundační oblastí. 22

23 Další významnou morfologickou změnou je přerušení kontinuity prostředí vodních toků příčnými stavbami (přehradními hrázemi a jezy), které narušují přirozenou migraci vodních živočichů. V tab. II jsou uvedena kritéria významnosti morfologických vlivů, která určují zda je vodní tok morfologicky významně pozměněn. Tab. OHL II.1.10 Kritéria významnosti morfologických vlivů Typ morfologického vlivu Parametr Kritérium Zakrytí a zatrubnění úseků vodních toků 60% celkové délky páteřního toku >100 m Napřimování úseků vodních toků 60% celkové délky páteřního toku >100 m Vzdutí úseků vodních toků 60% celkové délky páteřního toku >100 m Příčné překážky min. 60% celkové délky páteřního toku >0,3 m Mapa OHL II.1.1d Příčné překážky (příloze) II Další užívání vod Mezi další užívání povrchových vod řadíme především aktivity, které evidentně mohou stav vod ovlivnit, nicméně pro ně nejsou stanoveny žádné parametry, ve kterých by dopad daného užívání bylo možné hodnotit. II Plavba V dílčím povodí Ohře, dolního Labe a ostatních přítoků Labe je plavba provozována na Labské vodní cestě v úseku dolní Labe, tj. Mělník státní hranice ČR/SRN, ř. km 837,37-726,6. Délka tohoto úseku Labské vodní cesty je 110,77 km, je zde 6 plavebních stupňů. Celý tento úsek Labské vodní cesty je podle zákona č. 114/1995 Sb. o vnitrozemské plavbě, v platném znění řazen mezi dopravně významné, využívané vodní cesty. Plavba je provozována rovněž na vybraných vodních nádržích, které jsou řazeny mezi vodní cesty účelové. Jejich seznam je uveden ve vyhlášce Ministerstva dopravy č. 222/1995 Sb. o vodních cestách, plavebním provozu v přístavech, společné havárii a dopravě nebezpečných věcí, v platném znění. Vliv plavby na povrchové vody se projevuje ve dvou základních aspektech. Prvním je vliv úpravy toku na parametry plavební cesty, druhým pak vliv vlastního plavebního provozu. Úprava vodního toku na plavební cestu spočívá v našich podmínkách především ve směrových úpravách toku, úpravách dna a břehů a výstavbě vzdouvacích stupňů. Z hlediska morfologie a ekologických podmínek se tyto antropogenní úpravy projevují především těmito změnami: - napřímení toku, - změny proudových charakteristik - odstranění brodových peřejnatých úseků, - úprava dna a břehů, - lokální vzdutí vody, - narušení podélné kontinuity toku a vytvoření migračně neprostupných překážek. Výše uvedené vlivy byly vyhodnoceny v rámci vymezení silně ovlivněných vodních útvarů. Vlastní plavební provoz se na stavu vod projevuje především krátkodobými změnami v průtokovém režimu při proplavování lodí plavebními komorami a šířením nepůvodních druhů organismů. 23

24 Tab. OHL II.1.11 Vodní cesty vodní tok ř. km délka dopravně významné od - do km využívané využitelné účelové Labe (od státní hranice až po Mělník) 726,60 837,00 110,77 x x plavba II Rekreace Mezi rekreaci řadíme koupání, plavbu na raftech, kánoích a jiných plavidlech bez vlastního pohonu. Stav vod může být touto aktivitou ovlivněn především při vysoké koncentraci rekreantů v letních měsících a to zejména při nízkých vodních stavech, kdy může docházet k porušování vodní flóry. Sekundárně může být stav vod ovlivněn znečišťováním prostředí při divokém táboření v blízkosti vodních toků a ničením vegetace v příbřežní zóně. Tab. OHL II.1.1i Koupací oblasti (v příloze) II Rybníkářství Mezi další významné vlivy bylo zařazeno í využití povrchových vod pro chov ryb nejen v rybnících. Tyto aktivity mohou ovlivňovat ekologický stav vod, a to jednak nepřímo (v důsledku změn fyzikálně-chemických parametrů podporujících biologickou složku) a jednak přímo (např. změny, případně úpravy pobřežní vegetace, úniky ryb z chovných rybníků, apod.). Rybníkářství patří v dílčím povodí Ohře, dolního Labe a ostatních přítoků Labe k tradičním činnostem zvláště v oblasti České Lípy a Mariánských Lázní. Největším producentem ryb je Rybářství Doksy spol. s.r.o. a Rybářství Třeboň Hld. a.s. Významný je rovněž intenzivní klecový chov ryb ve vodní nádrži Nechranice. Z uvedeného je patrné, že rybníkářství, resp. chov ryb, může být významným vlivem v povodí, který může znamenat potenciální zhoršení jakosti povrchových vod. K použití závadných látek ke krmení ryb a k úpravě povrchových vod na nádržích určených pro chov ryb lze rozhodnutím příslušného vodoprávního úřadu povolit výjimku a to na omezenou dobu, v nezbytné míře a jen pro uvedené účely a pro konkrétní povrchovou vodu podle Metodického pokynu 67207/2012-MZE Při povolování výjimky stanoví vodoprávní úřad ukazatele a hodnoty přípustného znečištění povrchových vod v mezích nařízení vlády č.61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech, v platném znění, které bude vlastník nebo uživatel sledovat a hodnotit na výtoku z rybníka alespoň 1x měsíčně po dobu aplikace hnojiv nebo krmiv. Vodoprávní úřad může, pokud proti tomu nebudou námitky, při kaskádovité soustavě v ojedinělých případech uvažovat o posouzení kvality na výtoku z posledního rybníka. V současné době však není k dispozici ucelená evidence rozhodnutí o udělení výjimky a tím je i nemožné tento vliv kompletně posoudit II Sportovní rybolov Způsobuje ovlivnění stavu především ve dvou aktivitách umělá výsadba ryb do povrchových vod a vlastní rybolov. Provozování rybolovu je v České republice upraveno zákonem č.99/2004 Sb., o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů (zákon o rybářství) a dále Rybářským řádem. Rybářské právo ve smyslu zákona o rybářství vykonává Český rybářský svaz, který se mimo jiné podílí na mimoškolní výchově dětí a mládeže v oboru rybářství a rybářského sportu, na ochraně přírody, čistoty vod a životního prostředí. Lze konstatovat, že sportovní rybolov může mít vliv na stav povrchových vod, avšak dosažitelné údaje nejsou relevantní. Totéž platí i pro nasazování ryb. 24

25 II Těžba nerostných surovin Těžební prostor se stanoví na základě výsledků průzkumu ložiska se zřetelem na jeho zásoby a úložní poměry tak, aby ložisko mohlo být hospodárně vydobyto. Dobývací prostor může zahrnovat jedno nebo více výhradních ložisek nebo, je-li to vzhledem k rozsahu ložiska účelné, jen část výhradního ložiska ( 25 zákona 44/1988 Sb. o ochraně a využití nerostného bohatství horní zákon ve znění pozdějších předpisů). Dobývací prostory jsou členěny na těžené a netěžené. U dobývacích prostorů netěžených lze předpokládat jejich nulový vliv na stav povrchových vod. Dobývací prostory těžené mohou mít vliv na stav povrchových vod při jejich otvírce (dochází k častým přeložkám vodních toků), při vlastní těžbě (vypouštění důlních vod) i po ukončení těžby (rekultivace). Vliv těžby je tedy jak v oblasti hydrologie (průtoků) a v oblasti morfologie, tak i v oblasti kvality vody. II Vodní elektrárny Vliv vodních elektráren na environmentální podmínky je dvojí. Prvním vlivem je samotná existence vzdouvacího tělesa (jezu, hráze), která způsobuje vzdutí vodního toku. Druhým vlivem je provoz vodní elektrárny způsobující ovlivnění přirozeného hydrologického režimu a to především v případě špičkového a pološpičkového provozu. Vliv vzdutí je hodnocen v rámci vymezení silně ovlivněných vodních útvarů. Vliv špičkování by měl být omezen zachováním ekologických průtoků přes jezové těleso. Jejich zachování je předepsáno provozovatelům malých vodních elektráren v manipulačních řádech. V dílčím povodí Ohře, dolního Labe a ostatních přítoků Labe jsou malými vodními elektrárnami ovlivněny především Ohře, Ploučnice, Bílina, Bystřice, Rolava, Chodovský potok. Na dolním Labi v současné době v rámci využití hydroenergetického potenciálu probíhá výstavba malých vodních elektráren na vodních dílech Dolní Beřkovice, Štětí, Roudnice nad Labem, České Kopisty. Výstavba malé vodní elektrárny Lovosice byla již dokončena. II.1.2. Zhodnocení dopadů lidské činnosti na stav povrchových vod Bodové zdroje znečištění se hodnotily z hlediska sloučenin dusíku, fosforu a nebezpečných látek. Plošné zdroje znečištění se hodnotily z hlediska sloučenin dusíku, fosforu, pesticidů a acidifikujicích látek. Dále se hodnotily odběry vody, morfologické úpravy a jiná užívání vod. Součástí hodnocení dopadů lidské činnosti na stav vod bylo i předběžné vymezení silně ovlivněných útvarů povrchových vod. Vymezení spočívalo v hodnocení vlivů morfologických (napřímení, vzdutí, příčné překážky, zakrytí/zatrubnění, environmentální stav koryta a příbřežní zóny) a hydrologických (odběry, převody, změny režimu) a vyhodnocení jejich míry rizika na dosažení dobrého stavu. Podrobné zhodnocení dopadů vyplývá z výsledků hodnocení vodních útvarů. Tab. OHL II.1.2a Identifikace významných vlivů (v příloze) II.1.3. Významné vlivy a rizikové útvary povrchových vod Hodnocení rizikovosti vodních útvarů, prováděné v plánech oblastí povodí, nahrazovalo hodnocení stavu u vodních útvarů, u kterých nebyla k dispozici data z monitoringu (nepřímé hodnocení). Byly tak určeny vodní útvary, u kterých by zjištěné dopady vlivů mohly způsobit nedosažení parametrů dobrého stavu. To bylo důležité pro navrhování opatření bez znalosti přímého hodnocení. V období mezi I. a II. plánovacím cyklem došlo za účelem získání dat potřebných pro hodnocení stavu k významnému přepracování programů monitoringu (viz kapitola III). Síť sledovaných profilů byla revidována a doplněna tak, aby bylo pro II. plánovací zajištěno dostatečné sledování. 25

26 Monitorovací síť povrchových vod správce povodí je rozdělena na profily reprezentativní (zpravidla jeden pro každý vodní útvar) a na profily vložené (postihující další vlivy), současně však zahrnuje i profily stávající státní sítě sledování jakosti povrchových vod. Celá monitorovací síť je navržena tak, aby poskytla souvislý a úplný přehled o stavu vod v dílčím povodí. Tím je zajištěno, že hodnocení stavu vodních útvarů je provedeno na monitorovaných datech (přímé hodnocení). Dopad vlivů na stav jednotlivých vodních útvarů je v II. plánovacím cyklu posuzován přímo pomocí hodnocení stavu nad daty z monitoringu. Proto není nutné hodnocení rizikovosti provádět. II.1.4. Trendy v užívání vod do roku 2021 II Bodové zdroje znečištění U bodových zdrojů znečištění není důvod předpokládat jejich zhoršení. Co se týče možného zlepšení, to je otázka existujících sanací. Pokud bylo v SEKM uvedeno, že probíhá sanace, byly tyto staré zátěže vyřazeny ze seznamu významných vlivů. II Plošné zdroje znečištění Stejně jako v případě bodových zdrojů se pro plošné zdroje (hnojení, užívání pesticidů a atmosférická depozice) nepředpokládá významné zhoršení. Vzhledem k vývoji trendů u dusičnanů, ale zároveň nelze očekávat výrazné zlepšení, u pesticidů je sice pravděpodobné, že koncentrace některých již zakázaných pesticidů se budou snižovat to ovšem nemusí platit pro jejich metabolity. Navíc při zákazu vybraných účinných látek většinou stoupá spotřeba jiných pesticidů, takže ani v tomto případě nelze automaticky předpokládat zlepšení. Co se týká atmosférické depozice, ani tam nelze s určitostí stanovit vývoj i vzhledem k tomu, že kromě chybějící kvantifikace tohoto vlivu nelze zatím s jistotou určit zdroje znečištění. II Odběry Protože v rozvojových plánech celého území dílčího povodí Ohře, dolního Labe a ostatních přítoků Labe není v současnosti znám výrazný investor s nárokem na vyšší užívání vody, očekává se zachování současného setrvalého trendu odběrů vod. V případě výrazného oživení ekonomiky je možno uvažovat se zvýšenými odběry v rozsahu 0-5 %. II Plavba Rozvoj vnitrozemské vodní dopravy je podporován vládou ČR, což deklaruje i usnesení vlády České republiky ze dne 14. března 2012 č. 155, ve kterém byl odsouhlasen rozvoj vnitrozemské vodní dopravy, vzata na vědomí Zpráva o stavu vnitrozemské vodní dopravy v České republice a možnostech jejího rozvoje a jako jeden z bodů uloženo ministru dopravy pokračovat v přípravě Plavebního stupně Děčín (viz níže) a Plavebního stupně Přelouč II (nachází se v dílčím povodí Horního a středního Labe) a činit kroky vedoucí k realizaci těchto staveb a o této spolupráci informovat vládu vždy ke dni 31. prosince každého kalendářního roku. Hlavní zásady rozvoje vodních cest podle Dopravní politiky ČR s výhledem do roku 2050, které se týkají také dílčího povodí Ohře, dolního Labe a ostatních přítoků Labe: - Řešit problémy splavnosti a spolehlivosti na dopravně významných a využívaných vodních cestách a dalších vodních cestách, jejichž rozvoj a modernizace je efektivní (dle harmonogramu v dokumentu Dopravní sektorové strategie) - Pokračovat v implementaci cílů programu NAIADES, NAIADES II a návazných programů tohoto typu. - Pokračovat v rozvoji Říčních informačních služeb. - Připravovat projekty dobudování infrastruktury pro rekreační plavbu na dopravně významných cestách dle zákona č. 114/95 Sb. o vnitrozemské plavbě (dle harmonogramu v dokumentu Dopravní sektorové strategie) 26

27 - Zajistit vybavení vodních cest a přístavů prvky protipovodňové ochrany - Řešit přípravu průplavního spojení Dunaj-Odra-Labe v závislosti na výsledcích studie proveditelnosti (vyřešit do roku 2015 včetně hodnocení SEA); v návaznosti na výsledky tohoto prověření předložit vládě ČR materiál týkající se další územní ochrany tohoto záměru. Nadále pokračovat v mezinárodní spolupráci s Polskem (napojení Ostravské aglomerace na Oderskou vodní cestu), Slovenskem a Rakouskem. Podle Dopravní politiky ČR s výhledem do roku 2050 by měl podíl přepravního objemu v železniční a vodní dopravě na celkovém objemu nákladní dopravy u přeprav nad 300 km vzrůst ze 41 % v roce 2011 na 50 % v roce Stěžejním záměrem, který je připravován na Labské vodní cestě v rámci dílčího povodí Ohře a dolního Labe je Zlepšení plavebních podmínek na Labi v úseku Ústí nad Labem státní hranice ČR/SRN Plavební stupeň Děčín. Hlavní účel záměru je strategický, po jeho realizaci dojde ke stabilnímu napojení ČR na rozvinutou síť evropských vnitrozemských vodních cest a námořní přístavy prostřednictvím vodní dopravy. Labská vodní cesta je jedinou vodní cestou, která ČR spojuje se světovými trhy, přičemž disponuje dostatečnou volnou kapacitou. Zlepšené a zejména garantované plavební podmínky na Labi v úseku Ústí nad Labem státní hranice ČR/SRN vytvoří předpoklady pro rozvoj české vnitrozemské plavby a přechod části hromadné a kontejnerové přepravy, především v dálkových mezinárodních relacích, z ekologicky nevhodné silniční dopravy, případně i z dopravy železniční. Vodní doprava působí na dopravním trhu jako cenový regulátor a přispěje tak ke zvyšování konkurenceschopnosti české ekonomiky. Záměr představuje novostavbu plavebního stupně na severním oi Děčína. Osa jezu je situována v ř. km 737,12. PSD je tvořen plavební komorou s velínem, vzdouvacím objektem - pohyblivým jezem s hydrostatickými sektory, malou vodní elektrárnou (MVE) s tzv. fish-friendly turbínou o instalovaném výkonu 8,4 MW, třemi rybími přechody, dvěma suchozemskými migračními koridory, provozním objektem na pravém břehu a řídícím limnigrafem. Jez umožňuje nominální vzdutí hladiny na kótu 124,50 m n. m. (cca 0,35 m nad úrovní hladiny jednoleté vody). Z environmentálních důvodů je navrženo sezónní kolísání hladiny o +0,5 m od nominálního vzdutí na kótu 125,0 m n. m. Hydrostatické vzdutí PSD dosahuje do cca ř. km 746,2 - přibližně 2 km nad objekty loděnice Křešice, vlivem hydrodynamického vzdutí pak bude hladina ovlivněna v závislosti na průtoku ještě o něco dále proti proudu toku, např. při Q 345d a kótě vzdutí hladiny na jezu 124,5 m n. m. dosahuje hydrodynamické vzdutí přibližně do ř. km 749,20, při hladině na kótě 125,0 m n. m. zhruba o další jeden km dále proti proudu. V celé délce hydrostatického vzdutí budou potřebné plavební hloubky dosaženy bez jakýchkoli dalších zásahů do stávajícího dna řeky. Cílové plavební parametry v úseku pod plavebním stupněm mezi ř. km 736,25 a 732,30 u Dolního Žlebu, budou dosaženy výstavbou koncentračních výhonů doplněných dílčí prohrábkou říčního dna v plavební kynetě. Dále po proudu ke státní hranici v ř. km 727,14 jsou požadované plavební parametry zajištěny i v současnosti. Další místní úpravy šířky plavební kynety jsou navrženy v ř. km 731,87 až 731,47 pravý břeh kotviště Dolní Žleb a v ř. km 731,65 až 731,47 levý břeh přístaviště osobních lodí Dolní Žleb. Pro zmírnění či kompenzaci negativních vlivů záměru jsou navržena níže uvedená environmentální opatření, která jsou koncipována jako integrální součást záměru: - Revitalizace v ústí Ploučnice - Revitalizace v ústí Jílovského potoka - Revitalizace nad horní rejdou PSD - Revitalizace území nad Křešicemi - Navýšení podélné hráze nad ústím toku Kamenička - Navýšení koncentračních výhonů u Boletic Vzhledem k tomu, že funkčnost navrhovaných environmentálních opatření je vázána na vzdutí plavebního stupně, budou tato opatření realizována bezprostředně po výstavbě jezu. Bližší specifikace opatření je uvedena v příslušných listech opatření, které jsou přímo vázány na záměr Plavební stupeň Děčín (LA110005). 27

28 Výstavbou jezu a prohrábkami a v horním úseku i vzdutím bude přímo dotčen vodní útvar Labe od toku Jílovský potok po státní hranici (OHL 1150), vzdutím jezu, ale také realizací navrhovaných environmentálních opatření budou dále dotčeny vodní útvary Labe od toku Bílina po Jílovský potok (OHL 0940), Jílovský potok od pramene po ústí do toku Labe (OHL 0930) a Ploučnice od toku Robečský potok po ústí do toku Labe (OHL 1110). Všechny dotčené vodní útvary jsou přirozené. Chemický stav vodních útvarů nebude realizací záměru významně ovlivněn a v případě vodních útvarů Jílovský potok od pramene po ústí do toku Labe a Ploučnice od toku Robečský potok po ústí do toku Labe se nepředpokládá ani dopad záměru na klasifikaci do tříd ekologického stavu, protože dotčeny budou pouze krátké úseky toků (několik set metrů) při ústí do Labe. Odlišná je situace v případě vodních útvarů na Labi, kde ovlivnění ekologického stavu nelze vyloučit. Ačkoli je Labe mezi Ústím n/l. a státní hranicí proudným úsekem bez vlivu nadržení, oba zde vymezené vodní útvary jsou v poškozeném ekologickém stavu (třída ekologického stavu 4), nejhůře hodnocenou biologickou složkou je makrozoobentos, v útvaru Labe od toku Jílovský potok po státní hranici také fytoplankton, ostatní hodnocené složky dosahují středního stavu (třída 3). Společenstva jsou silně ovlivněná celým komplexem antropogenních vlivů, v nichž významnou roli hraje kvalita vody (chemický stav, specifické znečišťující látky) a hydromorfologický stav toku (chybějící přirozený substrát a přirozená litorální část toku). Hlavní vliv záměru na biotická společenstva se bude projevovat v oblasti nad plavebním stupněm, tj. v horním úseku vodního útvaru Labe od toku Jílovský potok po státní hranici a v dolním úseku vodního útvaru Labe od toku Bílina po Jílovský potok. V této oblasti dojde vlivem vzdutí ke zpomalení proudu a zvýšení hloubky vody a tedy ke změně hydrologických a hydraulických podmínek v toku a ztrátě proudného prostředí. Společenstvo ryb bude ovlivněno také zhoršením migračních podmínek, kdy i přes návrh poměrně velkorysých opatření lze očekávat jisté ovlivnění protiproudé i poproudé migrace. Úsek pod jezem pak bude negativně ovlivněn prohrábkou říčního dna v plavební kynetě, výstavbou koncentračních výhonů mohou naopak vzniknout nové zajímavé habitaty. Vzhledem k současnému stavu obou dotčených vodních útvarů, které jsou dlouhodobě poškozeny komplexem mnoha vlivů, je velice problematické predikovat vliv dalšího záměru. Zhoršení stavu společenstev makrozoobentosu, resp. fytoplanktonu, až na špatný stav (tj. třidu 5) se nepředpokládá, a to i vzhledem k rozsáhlým revitalizačním opatřením, která jsou součástí záměru. Vzhledem k charakteru vlivů je také nepravděpodobné významné zhoršení stavu fytobentosu, který je v současnosti ve středním ekologickém stavu (třída 3). Významný vliv lze naopak předpokládat v případě biologické složky ryby. Vzhledem k faunistické významnosti této části Labe a zastoupení reofilních (proudomilných) druhů a migrantů na střední až velké vzdálenosti (potamodromních a diadromních druhů) lze předpokládat zhoršení stavu ze středního (třída 3) na stav poškozený (třída 4), zhoršení na stav špatný (třída 5) se nepředpokládá. Celkově tak dotčené vodní útvary na Labi pravděpodobně zůstanou v poškozeném ekologickém stavu, který však bude určen hodnocením více biologických složek. Navíc po realizaci záměru budou výrazně ztíženy podmínky pro dosahování lepšího ekologického stavu tak, jak je požadováno Rámcovou směrnicí o vodách. V současné době je záměr Plavební stupeň Děčín podroben procesu posouzení vlivů na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění. Dalším plánovaným investičním záměrem je Modernizace rejd plavební komory Dolní Beřkovice. Záměr řeší v současné době nevyhovující situaci na plavebním stupni Dolní Beřkovice, kde v horní i dolní vodě chybí čekací stání pro návrhová plavidla a čekací stání pro malá plavidla nejsou zcela funkční. V horní vodě je navrženo čekací stání pro návrhová plavidla v délce 200 m, u stání bude provedena prohrábka dna na požadovanou úroveň. Stávající čekací stání pro malá plavidla bude upraveno. V dolní vodě se čekací stání pro návrhová plavidla navrhují rovněž v délce 200 m, plavební hloubka je v místě stání dostatečná. Čekací stání pro malá plavidla je navrženo v podobě stání u pevné přístavní hrany, součástí čekacího stání bude i prohrábka 160 cm pod úroveň minimální plavební hladiny a břehová korekce, která zajistí plynulý přechod z nového stání na současnou linii břehu. Realizací záměru bude dotčen vodní útvar Labe od toku Vltava po tok Ohře (OHL 0030), který je s ohledem na hydromorfologické ovlivnění dané užíváním vod (plavba a protipovodňová ochrana) vymezen jako silně ovlivněný vodní útvar. Vlivy záměru budou lokálního charakteru a předpokládají se nulové dopady na klasifikaci vodního útvaru do tříd ekologického potenciálu. Chemický stav vodního útvaru nebude nijak dotčen. 28

29 II Další užívání povrchových vod Do roku 2021 se neočekává významnější změna. II.1.5. Zhodnocení očekávaných dopadů dlouhodobých scénářů klimatické změny Uvedené výsledky této kapitoly vycházejí především z řešení projektu TA Podpora dlouhodobého plánování a návrhu adaptačních opatření v oblasti vodního hospodářství v kontextu změn klimatu a jeho metodiky Vyhodnocení možných dopadů změny klimatu ve vodním hospodářství a při vodohospodářském plánování a projektu TA Udržitelné využívání vodních zdrojů v podmínkách klimatických změn. Dále byly použity výsledky projektu Zpřesnění dosavadních odhadů dopadů klimatické změny v sektorech vodního hospodářství, zemědělství a lesnictví a návrhy adaptačních opatření. Referenční scénáře změny klimatu V současnosti existuje obrovská řada dostupných simulací globálních a regionálních klimatických modelů, jež je možné pomocí řady metod transformovat do scénářů změn klimatu. Z tohoto důvodu byly v rámci projektu Podpora dlouhodobého plánovaní a návrhu adaptačních opatření v oblasti vodního hospodářství v kontextu změn klimatu vytvořeny referenční scénáře změn klimatu s cílem poskytnout rámec zajišťující porovnatelnost jednotlivých studií dopadů změny klimatu v podobě jednoduché sady tři scénářů. Pro výběr bylo uvažováno 15 regionálních klimatických modelů (RCM) z projektu ENSEMBLES a simulace modelu ALADIN-CLIMATE/CZ provedena na ČHMÚ. V době přípravy (2012) scénářů se jednalo o nejaktuálnější sadu RCM relevantní pro ČR. Referenční scénáře byly vybrány tak, aby reprezentovaly tuto sadu. Jako negativní scénář byla vybrána simulace ALADIN-CLIMATE/CZ, jež je typickým reprezentantem kategorie s nejvýraznějšími dopady a zároveň jako simulace, pro niž byla k dispozici korigovaná verze pomocí kvantilové metody. Jako relativně pozitivní scénář byla vybrána simulace RCA EH5, která reprezentuje skupinu simulací s nejméně negativními dopady a zároveň se v ní nevyskytují abnormálně vysoké či nízké změny srážek a teploty pro jednotlivé měsíce. Jako střední scénář připadal v úvahu pouze REMO EH5, jelikož simulace řízené modelem britského Hadley Centre HadRM Q3 a CLM Q0 počítají s výrazným růstem teploty (střední scénář by pak předpokládal nejvyšší růst teploty) a simulace RegCM EH5 a RACMO EH5 jsou z hlediska změn průtoku relativně blízké modelu RCA EH5. Simulace ALADIN-CLIMATE/CZ (rscen1) byla k dispozici již zkorigována pomocí kvantilové metody (korekce byla provedena Českým hydrometeorologickým ústavem). Stejnou metodou byly zkorigovány i simulace REMO EH5 (rscen2) a RCA EH5 (rscen3). Scénář nazvaný SRES A1B udává průměrné hodnoty ze všech simulovaných regionálních klimatických modelů (15 RCM, projekt ENSEMBLES). Dále jsou vyhodnoceny scénáře, které mají pracovní názvy RCP2.6, RCP4.5, RCP6.0 a RCP8.5. Jedná se o simulaci CMIP5 v kombinaci emisních scénářů RCP (viz níže). Emisní scénáře SRES Donedávna nejpoužívanější řada scénářů - scénáře SRES - vychází ze Zvláštní zprávy o emisních scénářích (Special report on emission scenarios, (SRES, 2000)). Scénáře SRES nezohledňují dodatečné iniciativy v oblasti klimatu, což znamená, že nejsou zahrnuty scénáře, které explicitně předpokládají implementaci Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu či emisních cílů Kjótského protokolu. Tvorba jednotlivých variant byla provedena na základě čtyř stejně pravděpodobných linií vývoje (storylines) společnosti. Pro každou linii byla provedena velká řada simulací a z ní pak vybrán reprezentativní zástupce. Scénáře koncentrací RCP V současnosti opouští IPCC od záměru koordinace tvorby emisních scénářů a tuto iniciativu přenechává vědecké komunitě s tím, že sám se snaží proces pouze stimulovat. I v minulosti existovala mimo oficiálních emisních scénářů IPCC celá řada scénářů alternativních. IPCC AR4 (IPCC, 2007) např. zmiňuje více než 300 emisních scénářů publikovaných po zveřejnění scénářů SRES. Tyto scénáře se liší jednak metodikou vzniku, jednak 29

30 projekcemi socio-ekonomického vývoje. Na druhou stranu, výsledné koncentrace skleníkových plynů se nutně často překrývají. Koncept emisních scénářů byl aktuálně nahrazen konceptem scénářů koncentrací, které jsou opět založeny na analýze výstupů komplexních socio-ekonomicko-klimatických modelů. Scénáře nicméně nedefinují emise/koncentrace skleníkových plynů ve vztahu ke konkrétním socio-ekonomickým podmínkám, ale spíš vybírají typické příklady vývoje koncentrací skleníkových plynů, bez přihlédnutí k socio-ekonomickým příčinám. Tyto nové scénáře jsou označovány jako RCP (representative concentration pathways reprezentativní směry vývoje koncentrací). Graf 2 Porovnání koncentrací CO 2 [ppm] dle emisních scénářů SRES a RCP V rámci tvorby RCP scénářů byla provedena rešerše publikovaných scénářů. Shromážděné scénáře byly rozděleny do čtyř hlavních skupin a z každé skupiny byl vybrán reprezentativní zástupce. Základní požadavky na RCP scénáře byly: - pokrytí rozpětí koncentrací publikovaných scénářů, - malý sudý počet (za účelem zabránění preference středního scénáře jako nejlepší, průměrné alternativy), - jasná odlišitelnost tvaru a~úrovní koncentrace na konci 21. století. Scénáře RCP (základní údaje viz tabulka OHL II.1.5 obsahují i scénář předpokládající mírný růst koncentrací s vrcholem před rokem 2100 s následným poklesem (RCP2.6), jenž umožňuje posouzení vlivu možného snižování emisí. Ostatní RCP scénáře víceméně pokrývají rozsah odhadovaných koncentrací pro scénáře SRES (viz graf 2). Stejně jako v případě scénářů SRES není definována žádná pravděpodobnější varianta vývoje. V případě omezení výpočetních možností (Moss, 2008) doporučuje primárně uvažovat scénáře s nejvyššími a nejnižšími koncentracemi (RCP8.5 a RCP2.6), následně scénář RCP4.5 a na závěr scénář RCP6. Pro posouzení vlivu klimatické změny na útvary povrchových a podzemních vod je třeba provést následující analýzu pro každý útvar povrchových vod, resp. pro každé vybrané povodí. Posouzení se vždy provádí pro vybrané povodí. 30

31 Tabulka OHL II.1.5 Reprezentativní vývoj koncentrací Hydrologický model Bilan Pro modelování hydrologické bilance byl použit model Bilan, který je vyvíjen více jak 15 let na oddělení hydrologie Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka, v.v.i. Model počítá v denním či měsíčním časovém kroku chronologickou hydrologickou bilanci povodí či území. Vyjadřuje základní bilanční vztahy na povrchu povodí, v zóně aerace, do níž je zahrnut i vegetační kryt povodí a v zóně podzemní vody. Jako ukazatel bilance energie, která hydrologickou bilanci významně ovlivňuje, je použita teplota vzduchu. Výpočtem se modeluje potenciální evapotranspirace, územní výpar, infiltrace do zóny aerace, průsak touto zónou, zásoba vody ve sněhu, zásoba vody v půdě a zásoba podzemní vody. Odtok je modelován jako součet tří složek: dvě složky přímého odtoku (zahrnující i hypodermický odtok) a základní odtok (Tallaksen a van Lanen, 2004; Vizina a Hanel, 2011). Pro modelování hydrologické bilance byla použita měsíční verze modelu. Vstupem do modelu jsou denní či měsíční: - srážkové úhrny [mm] - průměrné teploty [ C] - průměrná vlhkost vzduchu [%] - pozorované odtokové výšky [mm] - užívání vody - potenciální evapotranspirace [mm] Princip modelování dopadu klimatické změny na vodní hospodářství Samotný postup modelování dopadů změny klimatu na hydrologický režim (viz obrázek 1) lze stručně shrnout následovně: - Zvolený hydrologický model je pro vybrané povodí nakalibrován pomocí pozorovaných dat. Hydrologický model by měl být fyzikálně založen, aby bylo zaručeno, že i pro nepozorované podmínky bude poskytovat fyzikálně přijatelné výsledky. - Vstupní veličiny z globálního, popřípadě vnořeného regionálního klimatického modelu jsou převedeny na scénářové řady pro jednotlivá povodí, a to: o statistickým downscalingem, o postprocessingem výstupů klimatického modelu, tj. využitím přírůstkové metody či korekce systematických chyb. - Často je nutné pomocí prostorové interpolace vztáhnout data z výpočetních buněk klimatického modelu k těžišti daného povodí. Pro korektní využití všech metod je nezbytné mít k dispozici pozorovaná data. - Pomocí nakalibrovaného hydrologického modelu a scénářových řad je provedena simulace hydrologické bilance pro scénářové období. Pro vyhodnocení možných změn hydrologické bilance (či obecně jakýchkoliv veličin) jsou zpravidla odděleně posuzovány časové řezy odpovídající současnému (kontrolní nebo referenční klima) budoucímu (scénářovému) období. V klimatologii jsou jako standardní uvažována třicetiletá období, často je pro kontrolní klima voleno období V rámci jednotlivých časových řezů se změny v charakteristikách jednotlivých veličin většinou přisuzují meziroční variabilitě (tj. případná nestacionarita v rámci jednotlivých řezů je ignorována). Existují i analýzy posuzující dlouhé transientní simulace klimatických modelů (např. pro období ), nicméně tyto analýzy se zabývají spíše změnami vybraných charakteristik meteorologických veličin (např. srážkových extrémů, viz např. Hanel a Buishand, 2011) než hydrologickým modelováním. 31

32 Obr. 1 Schéma hydrologického modelování dopadů změny klimatu Pro posouzení byla vybrána povodí s uzávěrovým profilem dle následující tabulky OHL II.1.5a: Tabulka OHL II.1.5a Seznam vyhodnocených povodí DBCN Profil Tok ČHP Plocha povodí (km 2 ) Roudnice nad Labem Labe , Cheb Ohře , Jesenice Odrava , Citice-nová stanice Ohře Březová Teplá , Karlovy Vary Ohře , Žatec-most Ohře , Holedeč Blšanka , Louny I. Ohře , Ústí nad Labem Labe , Chotějovice Bílina , Česká Lípa Ploučnice , Benešov nad Ploučnicí Ploučnice , Děčín Labe ,26 32

33 Výhledové změny Na následujících obrázcích 2-4 jsou znázorněny změny teploty vzduchu pro výhledové horizonty 2025, 2055 a 2085 k referenčnímu období Ve sloupcích jsou uvedeny jednotlivé scénáře a v řádcích jsou průměrné změny na povodí za celý rok (ANN) a jednotlivé sezóny: zima (DJF), léto (JJA), jaro (MAM) a podzim (SON). Obr. 2 Změna teploty pro dílčí povodí Ohře, dolního Labe a ostatních přítoků Labe a rok 2025 Obr. 3 Změna teploty pro dílčí povodí Ohře, dolního Labe a ostatních přítoků Labe a rok

34 Obr. 4 Změna teploty pro dílčí povodí Ohře, dolního Labe a ostatních přítoků Labe a rok 2085 II Dopady na stav povrchových vod Průměrné relativní změny (scénář/současnost) odtoku ze souboru regionálních klimatických modelů pro jednotlivá roční období a časové horizonty jsou uvedeny na následujících obrázcích II.1.5g-i. Změny odtoku jsou konzistentní pro všechny časové horizonty zpravidla můžeme konstatovat růst odtoku v zimním období a jejich pokles po zbytek roku a pro velkou část našeho území i v roční bilanci. K větším poklesům zpravidla dochází v jižní polovině našeho území. V roční bilanci se tak může podle simulací regionálních klimatických modelu očekávat pro časový horizont 2025 stagnace odtoku v severní a západní části České republiky a pokles (většinou do 10 %) v jižní a jihovýchodní části republiky. Nicméně je nutno konstatovat, že tyto odhady (zejména nízký pokles letních a podzimních odtoků) nejsou zcela v souladu s pozorovanými změnami. To může být způsobeno jednak nedokonalostí klimatických modelů, druhým vysvětlením je, že odhadované změny klimatu pro toto období nejsou natolik výrazné (růst ročních srážkových úhrnu kolem 3 % a teplot kolem 1 C), aby nemohly být převáženy přirozenou variabilitou srážek a teploty. Pro časové horizonty 2055 a 2085 je možno jasně rozlišit období růstu odtoku v zimě (většinou 5 10 %, místy 20 % i více) a poklesu v ostatních obdobích, nejvíce v létě (20 40 %), v roční bilanci zpravidla 5 20 %. Rozdíly mezi horizonty 2055 a 2085 nejsou tak významné jako mezi horizonty 2025 a 2055, což je pravděpodobně způsobeno množstvím emisí odhadovaným podle použitého emisního scénáře. V tabulce OHL II.1.5b jsou uvedeny relativní změny odtokových výšek pro vybraná povodí oblasti dílčí povodí Ohře, Dolního Labe a ostatních přítoků Labe a referenční rok 2025 a v tabulce OHL II.1.5c pro referenční období Tabulka OHLII.1.5b Hodnoty relativní změny odtoku (scénář/referenční období) pro rok 2025 DBCN Profil Tok rscen1 rscen2 rscen3 A1B RCP2.6 RCP4.5 RCP6.0 RCP Roudnice nad Labem Labe 0,67 0,68 1,20 1,03 0,94 0,91 0,95 0, Cheb Ohře 0,88 0,89 1,07 1,03 1,00 0,98 1,00 1, Jesenice Odrava 0,85 0,82 1,07 1,02 0,97 0,94 0,97 0, Citice-nová stanice Ohře 0,87 0,91 1,08 1,03 1,00 0,99 1,01 1, Březová Teplá 0,80 0,87 1,02 0,99 0,97 0,95 0,97 0, Karlovy Vary Ohře 0,85 0,91 1,04 1,01 1,01 1,00 1,01 1, Žatec-most Ohře 0,83 0,86 1,10 1,01 0,97 0,95 0,97 0, Holedeč Blšanka 0,98 0,66 1,10 1,05 0,95 0,92 0,95 0, Louny I. Ohře 0,88 0,84 1,12 1,06 0,98 0,96 0,99 0, Ústí nad Labem Labe 0,90 0,79 1,11 1,04 0,97 0,95 0,97 0, Chotějovice Bílina 0,87 0,90 1,08 1,02 1,00 0,98 1,00 1, Česká Lípa Ploučnice 0,90 0,95 1,05 1,02 0,99 0,98 1,00 1, Benešov nad Ploučnicí Ploučnice 0,81 0,88 1,06 1,01 0,97 0,95 0,97 0, Děčín Labe 0,87 0,85 1,06 1,03 0,99 0,96 0,99 0,99 34

35 Tabulka OHLII.1.5c Hodnoty relativní změny odtoku (scénář/referenční období) pro rok 2085 DBCN Profil Tok rscen1 rscen2 rscen3 A1B RCP2.6 RCP4.5 RCP6.0 RCP Roudnice nad Labem Labe 0,50 0,66 1,21 1,01 0,98 0,89 0,78 0, Cheb Ohře 0,93 0,80 1,13 1,01 1,02 0,98 0,95 0, Jesenice Odrava 0,81 0,66 1,08 0,94 0,99 0,90 0,84 0, Citice-nová stanice Ohře 0,90 0,85 1,18 1,03 1,02 1,00 0,97 0, Březová Teplá 0,67 0,73 1,15 0,92 0,99 0,91 0,84 0, Karlovy Vary Ohře 0,82 0,91 1,11 0,99 1,03 1,02 0,99 0, Žatec-most Ohře 0,75 0,78 1,25 0,98 0,99 0,92 0,86 0, Holedeč Blšanka 0,93 0,59 1,36 1,04 0,96 0,87 0,79 0, Louny I. Ohře 0,84 0,83 1,33 1,09 1,01 0,95 0,89 0, Ústí nad Labem Labe 0,80 0,85 1,19 1,10 0,99 0,94 0,86 0, Chotějovice Bílina 0,81 0,96 1,28 1,09 1,02 0,99 0,95 0, Česká Lípa Ploučnice 0,84 0,93 1,06 1,03 1,01 1,00 0,96 0, Benešov nad Ploučnicí Ploučnice 0,62 0,82 1,07 1,00 1,00 0,93 0,85 0, Děčín Labe 0,74 0,84 1,12 1,05 1,01 0,95 0,90 0,84 Na následujících obrázcích 5-7 jsou zobrazeny relativní změny odtokových výšek pro výhledové roky 2025, 2055 a Obr.5 Změna průměrných ročních odtokových výšek scénáře pro dílčí povodí Ohře, dolního Labe a ostatních přítoků Labe a rok 2025 Obr. 6 Změna průměrných ročních odtokových výšek scénáře pro dílčí povodí Ohře, dolního Labe a ostatních přítoků Labe a rok

36 Obr. 7 Změna průměrných ročních odtokových výšek pro dílčí povodí Ohře, dolního Labe a ostatních přítoků Labe a rok 2085 II Dopady na zdroje povrchových vod a zajištění vodohospodářských služeb Z výsledků studií "Výhledová studie potřeb a zdrojů vody v oblasti povodí Ohře a dolního Labe - východní část" a "Výhledová studie potřeb a zdrojů vody v Karlovarském i" lze učinit tyto závěry: Podle získaných výsledků se také podstatně změní rozložení odtoků v ročním cyklu a bude nutno počítat s četnějším výskytem extrémních jevů na tocích v zimě s povodněmi a v létě a na podzim s obdobími sucha. Vlivem vyšších teplot v zimním období se redukuje zásoba vody ve sněhové pokrývce a zvyšuje se evapotranspirace. Zvýšení průtoků v tocích se posunují z jara zpět do konce zimy a jejich velikost se podstatně redukuje. V následujícím období od jara po podzim, kdy většina srážek se spotřebuje na územní výpar (pro který je dostatek energie vlivem vyšších teplot) odtoky již převážně klesají na hodnoty, které jsou v současné době pozorované o 1 2 měsíce dříve. To způsobuje na konci tohoto období drastický pokles průtoků. Lze také konstatovat, že na horských vodních tocích je vliv klimatické změny na odtok menší než na tocích v nižších a středních polohách. Je to způsobeno rozdílem srážkového úhrnu a evapotranspirace, kdy v horských oblastech jsou vyšší srážkové úhrny a nižší územní výpar. Dopad klimatické změny bude nepříznivý především v povodí Teplé, Střely, Liboce a Blšanky. Na vliv klimatické změny má vliv i orografie terénu. Vliv orografie na zvětšení srážek se obecně projevuje výrazněji v zimě, takže na horách jsou zimní srážky i relativně (vzhledem k letním) významnější, než v nížinách. Zvýšení srážek v zimních měsících, prognózované scénáři klimatické změny, se tedy v horských povodích uplatní podstatně významněji než v nížinách. Téměř u všech veličin lze rok rozdělit na dvě části, kdy jsou změny rozloženy zhruba opačně. Zpravidla větší regionální proměnlivost je v letních měsících, výjimkou jsou srážky, které jsou proměnlivější v zimním období. Možný nepříznivý dopad klimatické změny na vodní zdroje je patrný zejména v dolním povodí Teplé, včetně zajištění vodárenských odběrů z vodní nádrže Stanovice, částečně v povodí levobřežních přítoků Ohře v západní části oblasti povodí (Rolava, Svatava), v povodí Blšanky a Liboce a u pravobřežních přítoků Labe (Ploučnice, Liběchovka, Kamenice, Pšovka), včetně zajištění vodárenských odběrů z vodní nádrže Chřibská (Chřibská Kamenice). Naopak dostatečně jsou zajištěny požadavky na odběry a minimální průtoky v profilech vodních nádrží Mariánské Lázně, Jesenice, Horka, Myslivny, v nádržích vodohospodářské soustavy SHP, v nádržích Kadaň a Nechranice, ve vodohospodářské soustavě NOD, v nádrži Všechlapy a na samotném toku Ohře. Závěrem lze shrnout, že získané výstupy ukazují na nutnost sledovat problematiku možných dopadů klimatické změny se zvýšenou pozorností a včas se zabývat metodami, umožňujícími zpřesnění výhledových potřeb vody, zpřesnění odhadu možné klimatické změny a otázkou možných opatření zmírňujících její nepříznivé dopady, včetně zapojení výhledových zdrojů (obecně zvýšením akumulace vody v povodích). 36

37 II.2. Podzemní vody II.2.1. Užívání podzemních vod V přehledu užívání podzemních vod jsou uvedeny všechny antropogenní vlivy, které mohou mít dopad na kvantitativní a chemický stav útvarů. V souladu s maketou jsou členěny na bodové a plošné zdroje znečištění, odběry, umělé doplňování, využití území v infiltračních oblastech a další užívání (ostatní vlivy). Všechny vlivy v této kapitole uvedené jsou potenciálně významné (výběr významných vlivů je pak v kapitole II.2.2 Zhodnocení dopadů lidské činnosti na stav podzemních vod) II Zdroje znečištění II Bodové zdroje znečištění Inventarizace bodových zdrojů znečištění byla po zvážení významnosti pro ČR zaměřena na stará kontaminovaná místa (staré zátěže a skládky), obsahující zvýšené koncentrace relevantních nebezpečných látek podle seznamu ukazatelů, relevantních pro hodnocení chemického stavu podzemních vod. Z hlediska dostupnosti nejlépe vyhovují údaje, uložené v Systému evidence starých kontaminovaných míst (SEKM, dříve SEZ), který obsahuje v současné době nejrozsáhlejší databázi skládek a starých ekologických zátěží v ČR. Kromě starých kontaminovaných míst byla pro plány dílčích povodí uvažována vypouštění odpadních vod do vod podzemních na základě údajů o vypouštěních a informací z Povodí Ohře. Pro určení významných starých kontaminovaných míst byla použita data z databáze SEKM v aktualizaci k 15. prosinci K tomuto datu byly v SEKM evidovány údaje o více než lokalitách (zátěžích) v ČR, které se od sebe liší rozsahem kontaminace a její závažností. Identifikace významných zdrojů znečištění podle SEKM probíhala v následujících krocích: - výběr zátěží spadajících do zájmové oblasti, tj. dílčího povodí Ohře, dolního Labe a ostatních přítoků Labe, - eliminace zátěží bez dat o koncentracích polutantů v podzemních vodách, - určení kritérií (látek, jejich koncentrací a relevantních měření) pro výběr zátěží potenciálně rizikových z hlediska stavu podzemních vod, - výběr starých kontaminovaných míst na základě naměřených koncentrací, - určení významnosti zátěží podle údajů o stavu zátěže, hodnocení priority a data posledních známých údajů o naměřených koncentracích, - přiřazení potenciálně významných zátěží útvarům podzemních vod, případně pracovních jednotek, ve kterých se potenciálně významné zátěže nacházejí, - zpracování přehledu znečišťujících látek s nadlimitní koncentrací pro každý útvar/pracovní jednotku podzemních vod (na základě přiřazení potenciálně významných zátěží útvarům/pracovním jednotkám podzemních vod. Pro určení potenciálně významných zátěží bylo vybráno celkem 28 relevantních látek, pro něž byly určeny limitní koncentrace v místě znečištění. Dalším krokem bylo porovnání hodnot z monitoringu podzemních vod za posledního půl roku sledování s limitními koncentracemi. Takto byly vybrány všechny zátěže překračující ve vybraných měřeních limitní hodnoty alespoň pro jednu látku. V dílčím povodí Ohře, dolního Labe a ostatních přítoků Labe bylo identifikováno celkem 119 zátěží podle naměřených koncentrací, přičemž nejčastěji se nad limitem vyskytovalo olovo, kadmium, benzen a tetrachlorethen. Z těchto 119 starých zátěží bylo vyřazeno 14 zátěží, u nichž bylo ve stavu zátěže uvedeno, že nápravné opatření bylo provedeno a stav je vyhovující (nebo není nápravné opatření nutné) a zároveň zde byla nízká priorita (P1 nutnost institucionální kontroly způsobu využívání lokality či N2 není nutný zásah - nadpozaďová, avšak 37

38 nízká kontaminace) a 56 zátěží, s neznámým stavem, které ale neměly prioritu A1, A2 nebo A3 (nápravné opatření žádoucí, nutné nebo bezodkladně nutné a datem posledního měření před rokem 2009). Jako potenciálně rizikové tedy bylo označeno celkem 49 starých zátěží. V těchto potenciálně významných starých zátěžích se nejčastěji opět vyskytovalo olovo, naftalen,,kadmium a tetrachlorethen. Zároveň se oproti všem starým zátěžím nejvíce snížil počet zátěží (zhruba na polovinu), kontaminovaných kadmiem a olovem Seznam potenciálně významných zátěží je uveden v tabulce OHLII..2.1a přílohy a seznam včetně problematických látek v tabulce OHLII..2.1b přílohy. Počet potenciálně významných zátěží z hlediska jednotlivých látek je uveden v následující tabulce OHL II Tab. OHLII.2.1 Počet významných zátěží podle jednotlivých látek Zkratka Látka Počet starých zátěží AD aldrin 1 Al hliník 4 Antr antracen 15 As arsen 8 BaP benzo(a)pyren 22 BbF benzo(b)fluoranten 18 BgP benzo(g,h,i)perylen 24 BkF benzo(k)fluoranten 15 Benz benzen 23 Cd kadmium 27 CN kyanidy celkové 0 Died dieldrin 1 Diur diuron 0 End endrin 1 Flu fluoranten 22 Hg rtuť 3 Idp indeno(1,2,3-cd)pyren 24 DDT DDT 1 Nfl naftalen 27 Ni nikl 12 Pb olovo 34 PCE tetrachlorethen (PER) 22 Simaz simazin 0 TCE 1,1,2-trichlorethen 20 TriCM trichlormethan 4 38

39 Tab. OHL II.2.1a Seznam významných zátěží (v příloze) Tab. OHL II.2.1b Seznam významných zátěží z databáze SEKM s uvedením problematických látek (v příloze) II Plošné zdroje znečištění Pro podzemní vody se nerozlišuje plošné a difuzní zdroje znečištění, jedná se pouze o plošné znečištění. Pro hodnocení významných vlivů, týkajících se plošného znečištění podzemních vod, byly pro druhý cyklus plánů vybrány tyto skupiny látek: dusík ze zemědělské činnosti, relevantní pesticidy (aplikace na plodiny) a vybrané kovy a benzo(a)pyren z atmosférické depozice. Problematické pesticidy sice vstupují do půdy i jinými způsoby např. aplikací na železničních tratích pro tento způsob užívání však není dostatek dat. Významné vlivy na útvary podzemních vod byly hodnoceny různým způsobem podle typu znečišťující látky. U dusíku, kde byla v roce 2012 zpracována revize zranitelných oblastí na základě podrobných dat z monitoringu, byl spočítán podíl plochy zranitelných oblastí na plochu útvarů/pracovních jednotek a také procento plochy intenzivně obdělávané orné půdy. Část pesticidů, které jsou zařazeny do chemického stavu útvarů podzemních vod, se již nějakou dobu nepoužívají atrazin, alachlor, simazin a prometryn. Přesto se však některé z nich stále objevují v podzemních vodách (případně jejich metabolity). Tyto pesticidy nemá smysl hodnotit z hlediska významnosti vlivů. Naopak nově se používají další pesticidy: např. acetochlor, bentazon, dicamba, metolachlor a terbutylazin. Pro obecné hodnocení významnosti vlivů stále používaných pesticidů je možné použít vyčíslení procenta intenzivně obdělávané zemědělské půdy v útvaru nebo pracovní jednotce jako indikativní údaj, navíc bylo ještě zpracováno podrobné specifické hodnocení acetochloru, metolachloru a terbutylazinu podle podrobných údajů o užívání a informací o plodinách. Významnost jednotlivých pesticidů je spočtena z průměrné hodnoty spotřeby v kg na km 2. Jedná se pouze o relativní významnost (jednotlivé pesticidy mají různé vlastnosti, proto není možné jejich významnost vůči sobě porovnávat množstvím spotřebované účinné látky), proto je pro každý pesticid zvolena poněkud odlišná hodnota pro metolachlor 1 kg/km 2, terbutylazin 2,5 a acetochlor 5 kg/km 2. Tabulka II.2.1.c obsahuje podíl plochy zranitelných oblastí, tabulka II.2.1.d podíl intenzivně využívaných zemědělských půd a tabulka II.2.1.e přehled pracovních jednotek/útvarů podzemních vod s potenciálně významným vlivem jednotlivých pesticidů (vše v příloze). Potenciální významnost kovů a PAU z atmosférické depozice je založena na údajích z atmosférické depozice, koncentrací v ovzduší, výskytu v mechu a přehledu nejvýznamnějších zdrojů emisí do ovzduší. Potenciální významnost byla zpracována pro arsen, kadmium, olovo, rtuť, nikl a benzo(a)pyren. Výsledky jsou uvedeny v tabulce OHL II.2.1.e2 v příloze. Tab. OHL II.2.1c Podíl plochy zranitelných oblastí v útvarech podzemních vod nebo pracovních jednotkách (v příloze) Tab. OHL II.2.1d Podíl plochy intenzivně využívané orné půdy v útvarech podzemních vod nebo pracovních jednotkách (v příloze) Tab. OHL II.2.1e Významné vlivy acidifikujících látek v útvarech podzemních vod nebo pracovních jednotkách (v příloze) Tab. OHL II.2.1e2 Přehled potenciálně významných kovů a benzo(a)pyrenu z atmosférické depozice pro jednotlivé útvary podzemních vod nebo pracovní jednotky (v příloze) 39

40 II Odběry Pro inventarizaci byly použity všechny odběry podzemních vod, ohlašované podle Vyhlášky 431/2001 Sb. Ministerstva zemědělství ze dne 3. prosince 2001 o obsahu vodní bilance, způsobu jejího sestavení a o údajích pro vodní bilanci. Všechny odběry podzemních vod byly na základě expertního posouzení přiřazeny jednotlivým útvarům podzemních vod nebo jejich jednotkám, přičemž byly respektovány všechny tři horizonty útvarů podzemních vod a k odebíranému kolektoru bylo přihlédnuto i v případech, kdy se odběr podle lokalizace zdánlivě vyskytoval v jiné hydrogeologické struktuře. Pokud přiřazení odběrů neodpovídalo údajům ve vodohospodářské bilanci, byly tyto odběry detailně kontrolovány na základě údajů z vodohospodářského povolení nebo dalších podrobných podkladů. Za velmi významné odběry podzemních vod v dílčím povodí Horního a středního Labe jsou považovány odběry s vydatností nad 40 l/s alespoň jednou v průběhu posledních šesti let ( ). Přehled všech odběrů v dílčím povodí Ohře, dolního Labe a ostatních přítoků Labe s přiřazením k útvaru podzemních vod je v přílohové tabulce OHL II.2.1f., přehled velmi významných odběrů je v níže uvedené tabulce OHL II Tab. OHL II Přehled velmi významných odběrů podzemních vod nad 40 l/s ID odběru Název odběru Max. odběr (l/s) ID útvaru podzemních vod Vak Kladno Řepínský důl 378, SčVK Malešov vrt O2,O3a,O4aO14a,Rd1,2,3 117, SčVK Teplice - Dolánky 111, SčVK Jestřebí - ZP1 102, SčVK Vrutice VR1, VR2, O 9b 88, SčVK Hřensko ÚV vrty a studánky 84, SčVK Velké Žernoseky-Kvartér 65, CS- ČS Obří pramen 58, SčVK Velké Žernoseky-křída-V1a,V4a 42, Vak Kladno - Liběchovka HV19, HV22 41, PKÚ Trmice - Franz Josef 40, Tab. OHL II.2.1f Přehled odběrů podzemních vod a jejich přiřazení útvarům podzemních vod (v příloze) Mapa OHL II.2.1.a Významné odběry podzemních vod (v příloze) 40

41 II Umělé doplňování podzemních vod V dílčím povodí Ohře, dolního Labe a ostatních přítoků Labe nepatří umělá infiltrace mezi významné antropogenní vlivy a není zde evidováno žádné vypouštění nebezpečných látek do podzemních vod, a tudíž není vypouštění do podzemních vod zařazeno k významným antropogenním vlivům. II Využití území v infiltračních oblastech Přehled využití území byl v této kapitole zpracován pro celé plochy útvarů podzemních vod. Údaje o využívání území na plochách útvarů podzemních vod byly nezbytné pro zpracování analýzy vlivů a dopadů, zejména však při hodnocení plošných zdrojů znečištění podzemních vod. Údaje o zastoupení a členění zemědělské půdy byly využity při hodnocení vstupů dusíku ze zemědělského hospodaření a rovněž při hodnocení pesticidů. V této kapitole je uveden přehled využití území pro celé plochy útvarů podzemních vod. Při posouzení a klasifikaci způsobů využívání území byly použity výsledky projektu CORINE LandCover (CLC). Pro potřeby analýzy vlivů a dopadů bylo zpracováno členění uvedené v následující tabulce OHL II Tab. OHL II třídy CORINE Land Cover použité při analýzách vlivů a dopadů Třída CORINE Popis 31, 324,33 Lesy 21, 22 Orná půda 24 Ostatní zemědělská půda 14, 23, 321, 322 Pastviny 11, 12, 132, 133 Umělé povrchy 131 Doly 4, 5 Vodní plochy Jako vstupní vrstva byla použita data Corine Land Cover 2000 v aktualizované verzi z roku 2010 poskytnutá MŽP a vrstva útvarů podzemních vod svrchní a základní vrstvy z aktualizované datové sady vodních útvarů podzemních vod, vše z databáze HEIS VÚV T.G.M.. Výsledky jsou uvedeny v tabulce II.2.1.g v příloze. Tab. OHL II.2.1.g Přehled užívání území v útvarech podzemních vod (v příloze) Tab. OHL II.2.1h Zastoupení urbanizovaných ploch v útvarech podzemních vod nebo pracovních jednotkách (v příloze) II Další užívání podzemních vod Jiné užívání podzemních vod obsahuje inventarizaci ostatních významných antropogenních vlivů na podzemní vody, které nejsou obsaženy v předchozích kapitolách. V dílčím povodí Ohře, dolního Labe a ostatních přítoků Labe je to hlavně těžba uranu. 41

42 Těžba uranu v oblasti Hamr na Jezeře a Stráž pod Ralskem Bývalá těžba uranu vtláčením kyselin v oblasti Stráž pod Ralskem a Hamr na Jezeře patří k významným antropogenním vlivům. Na začátku 70. let byla v této oblasti zahájena těžba uranu - a to jak klasickým, hornickým způsobem, tak chemickým způsobem - loužením kyselinou. Chemická těžba byla využívána na ložisku Stráž a v omezené míře i na ložisku Hamr. Principem chemického loužení uranu je vtláčení loužícího roztoku do podzemí (v tomto případě roztoku kyseliny sírové do rudonosného cenomanského horizontu). Vtlačený roztok prochází zrudnělou vrstvou horniny a postupně rozpouští uran. Roztok obohacený o uran je pak čerpán na povrch, kde je z něho separován uran (viz následující obrázek 8). Obr. 8 Schématické znázornění podzemního loužení uranu (z materiálů DIAMO, s.p.) Technologie podzemního loužení (chemického vyluhování) se skládala z několika základních operací: příprava a vtláčení loužícího roztoku do podzemí (do zrudnělých vrstev cenomanského horizontu) vtláčecími vrty, čerpání výluhu s obsahem uranu z podzemí těžebními čerpacími vrty, doprava loužícího roztoku k vrtům a výluhu od těžebních vrtů do chemické stanice, zpracování výluhu v chemických stanicích, kde byl z roztoku sorbován uran, konečným produktem byl uranový koncentrát - diuranát amonný. Na hlubinnou těžbu uranových rud technologicky navazovala jejich úprava. Ta byla zpočátku pokusně řešena na jiných lokalitách uranového průmyslu, např. v Mydlovarech. V roce 1979 zahájila provoz Chemická úpravna ve Stráži pod Ralskem vybudovaná na úpatí vrchu Lipka v blízkosti Stráže pod Ralskem. Její provoz byl ukončen v roce Vyloužená ruda zbavená uranu byla ukládána na odkališti. Kapalná fáze z odkaliště byla čerpána jako cirkulační voda zpět a využívala se tak v technologickém procesu v uzavřeném cyklu. Zastavení těžby a přechod na likvidaci dolů a chemické úpravny mělo svůj počátek již v roce 1987, kdy bylo rozhodnuto nepokračovat ve výstavbě Dolu Hamr II a provést jeho likvidaci. V roce 1990 následovalo ukončení 42

43 hornické těžby na Dole Křížany I. Dobývací práce na Dole Hamr I skončily v listopadu 1993, důl přešel do suché konzervace a v roce 1995 do likvidace. Chemická úpravna ukončila svojí činnost koncem roku 1993, vyprázdnění technologie bylo ukončeno v 1. čtvrtletí Chemická těžba pokračovala do roku 1996, kdy byla schválena její likvidace a kdy přešla do sanačního režimu. Aby byl eliminován vliv chemické těžby na podzemní pracoviště Dolu Hamr I a na horninové prostředí mimo plochy vyluhovacích polí, musel být vybudován systém hydrobariér. Jsou tvořeny soustavou potrubí a vrtů, kterými se do podzemí vtláčí voda. Po východním a jižním obvodu chemické těžby byla zprvu vybudována hydrobariéra Stráž. Ta byla později ve své jižní části doplněna o hydrobariéru Svébořice. K provozu hydrobariér se zejména používala upravená voda vyčerpaná z hlubinných dolů. Cílem sanace je uvedení horninového prostředí do stavu, který zaručí zachování využitelnosti turonských vod severočeské křídy jako zásobárny pitné vody. To znamená, že kvalita čerpané vody bude v budoucích letech zachována minimálně na úrovni surové upravitelné vody. Základem sanace horninového prostředí je vyvedení kontaminantů na povrch a jejich následné přepracování na produkty průmyslově využitelné nebo bezpečně uložitelné. Sanace horninového prostředí si dosud vyžádala vybudování několika nových speciálních technologií a dále úpravu původních těžebních technologií. Technologie bylo nutno nejprve vyvinout a ověřit, po zavedení do provozu upravovat a zdokonalovat. Proces sanace, který probíhá od roku 1996, lze rozdělit na několik základních kroků: Čerpání kontaminovaných vod prostřednictvím sanačních čerpacích vrtů (vytvoření podbilance, tedy poklesu hladiny cenomanských podzemních vod, a vyvádění kontaminantů obsažených v podzemních vodách) - vyvrtání nových sanačních vrtů a jejich připojení do technologie zpracování kontaminovaných vod. Odstranění (separace) uranu z vyčerpaných kontaminovaných vod v chemické stanici na povrchu při využití stávajících chemických stanic a nutností úprav a dobudování technologie separace uranu. Vyčištění kontaminovaných vod jednak přímou neutralizací v neutralizačně dekontaminační stanici, nebo v procesu tepelného zahušťování v odparkách s následnou krystalizací kamence amonno-hlinitého a vypuštění vyčištěných vod do vodoteče vybudování technologií neutralizace (NDS 6) a odpařovací stanice s krystalizací (SLKR I) s nutností řešit mnoho ojedinělých technologických problémů. Přepracování kontaminace na produkty dále průmyslově využitelné nebo produkty ekologicky a bezpečně uložitelné vybudování linky na přepracování kamence na síran hlinitý (SLKR II) s nutností komplexně řešit v návaznosti na kvalitu konečného produktu síranu hlinitého. Předpokladem pro ukončení vlastní sanace v roce 2035 je dobudování a včasné uvedení do provozu dalších potřebných sanačních technologií (zejména druhá linka na přepracování kamence a další neutralizační technologie). II.2.2. Zhodnocení dopadů lidské činnosti na stav podzemních vod Předmětem této kapitoly je stanovení významných vlivů, které pravděpodobně způsobují nedosažení dobrého kvantitativního nebo chemického stavu podzemních vod. Některé potenciálně významné vlivy jsou do této kapitoly přejaty jako významné (např. pesticidy), u jiných ještě došlo k jejich omezení. Zdroje znečištění Bodové zdroje znečištění Seznam potenciálně významných starých kontaminovaných míst (staré zátěže a starých skládek) z kapitoly II byl ještě podrobně probrán. Zvlášť bylo označeno 13 starých zátěží, u kterých je v databázi SEKM uvedeno, že v nich nápravné opatření probíhá. Tyto staré zátěže mohou být zařazeny mimo významné vlivy, je ale nutné zkontrolovat do roku 2018 (kdy se zpracovává přehled pokroku opatření) výsledek nápravného opatření. Seznam těchto starých zátěží je uveden v tabulce OHL II a. 43

44 Ze zbývajících starých zátěží byla dále vyřazena další jedna stará zátěž, kde bylo v databázi SEKM uvedeno, že bylo nápravné opatření ukončeno jako vyhovující a nevyskytuje se zde priorita nutný další monitoring vývoje a šíření kontaminace v čase (i přes vysoké koncentrace znečišťujících látek v podzemních vodách v období ), případně stará kontaminovaná místa, kde monitoring podzemních vod probíhal i po roce 2008, ale stav je neznámý, případně rizikovost nebyla hodnocena. Kromě toho byla znovu prověřena stará kontaminovaná místa podle novějších informací ze SEKM, která v prvním cyklu byla na žádost ČIŽP vyřazena vzhledem k tomu, že podle informací ČIŽP se jednalo o staré zátěže s protokolárně ukončenými nápravnými opatřeními (monitoring, průzkum, AR, sanace, rekultivace). Jednalo se o 39 starých zátěží, přičemž naprostá většina z nich se nedostala do seznamu potenciálně významných starých zátěží s výjimkou 4 z nich. Tyto 4 zátěže zůstaly i nadále v seznamu významných zátěží u jedné staré zátěže bylo uvedeno, že nápravné opatření bylo ukončeno jako vyhovující, ale stupeň priority patří do kategorie nutný další monitoring vývoje a šíření kontaminace v čase. 3 zbývající staré zátěže mají prioritu A1 nebo A2 (nápravné opatření žádoucí nebo nutnost realizace nápravného opatření) a podle stavu buď nebylo nápravné opatření zahájeno nebo je jeho stav neznámý. Do významných starých kontaminovaných míst tedy bylo zahrnuto zbývajících 35 zátěží (včetně 4 zátěží zmíněných výše). Jejich seznam je uveden v následující tabulce OHL II b v příloze. Tab. OHL II.2.2.1a Stará kontaminovaná místa, kde podle SEKM probíhá nápravné opatření ID zátěže Název zátěže Katastr Datum posledního měření ID VÚ podzemních vod ID pracovní jednotky RWE Energie, a.s. Cheb Cheb / Momentive (Hexion) Specialty Chemicals a.s Sandvik Chomutov Precision Tubes Sokolov /0576 Chomutov I / UNIPETROL, a.s. Skládka K1-K4 Rvenice / UNIPETROL, a.s. Litvínov Záluží u Litvínova / Labyrint CZ s.r.o. Roudnice nad Labem / ČEPRO,a.s. středisko 04 Bechlín / Spolchemie a.s. Ústí nad Labem Ústí nad Labem / Tlaková plynárna Ústí nad Labem Všebořice / Kuřívody - sanace Kuřívody / Diamo,s.p.,o.z.TÚU Důl chemické těžby,sanační vrty-2 Stráž pod Ralskem / SAP Mimoň spol. s r.o. Boreček / Bývalá galvanovna Háj u Loučné pod Klínovcem Háj u Loučné pod Klínovcem /0636 Tab. OHL II.2.1b Seznam výsledných významných zátěží z databáze SEKM s uvedením problematických látek (v příloze) Kromě starých kontaminovaných míst byla pro plány dílčích povodí uvažována vypouštění odpadních vod do vod podzemních na základě údajů o vypouštěních a informací z Povodí Ohře, státní podnik. Pro vypouštění do podzemních vod nejsou k dispozici dostatečné údaje a budou posuzována individuálně pouze 44

45 v případě, že by monitorovací objekt v jejich blízkosti vykazoval relevantní znečištění (pravděpodobně z hlediska hodnocených amonných iontů, dusičnanů či fosforečnanů). Tab. OHL II.2.2a Identifikace významných vlivů (v příloze) Plošné zdroje znečištění U plošných zdrojů znečištění jsou na základě výsledků minulé kapitoly určeny pracovní jednotky podzemních vod s významným plošným znečištěním dusíku ze zemědělské činnosti, třemi pesticidy acetochlor, metolachlor a terbutylazin a rizikovost pro arsen, kadmium, nikl, olovo, rtuť a benzo(a)pyren z atmosférické depozice. Významnost plošných zdrojů znečištění je hodnocena pouze pro svrchní a základní vrstvu útvarů podzemních vod nebo pracovních jednotek. Významnost plošného znečištění dusíkem ze zemědělství byla určena podle podílu intenzivně využívané orné půdy a podle podílu zranitelných oblastí aby byla pracovní jednotka určena jako významná pro plošné znečištění dusíkem ze zemědělství, musela mít alespoň 50 % podílu intenzivně využívané orné půdy a zároveň alespoň 25 % plochy zranitelných oblastí nebo 50 % podílu plochy zranitelných oblastí a zároveň alespoň 25 % podílu intenzivně využívané orné půdy. Tuto podmínku splňuje v dílčím povodí Ohře, dolního Labe a ostatních přítoků Labe pouze 10 útvarů/pracovních jednotek ze 136 (viz tabulka OHL II.2.3.1c v příloze). Útvary podzemních vod nebo pracovní jednotky s významným vlivem znečištění aplikací acetochloru, metolachloru a terbutylazinu jsou určeny podle rozpočítané spotřeby jednotlivých pesticidů na plochu. Zatímco pro acetochlor jsou dvě pracovní jednotky s významným vlivem, pro metalochlor a terbutylazin není v dílčím povodí Ohře, dolního Labe a ostatních přítoků Labe žádná pracovní jednotka s významným vlivem (viz tabulka OHL II.2.3.1d v příloze). Stejně jako pro pesticidy, i pro významnost kovů a PAU z atmosférické depozice je z výsledků předchozí kapitoly. Zatímco významnost plošného znečištění ze zemědělství je v dílčím povodí Ohře, dolního Labe a ostatních přítoků Labe velmi nízká, významnost znečištění atmosférickou depozicí je naopak velmi vysoká obzvláště pro rtuť, arsen a pro benzo(a)pyren. Útvary podzemních vod/pracovní jednotky s významným vlivem jednotlivých polutantů z atmosférické depozice jsou uvedeny v tabulce OHL II.2.3.1e v příloze. Tab. OHL II.2.1c Podíl plochy zranitelných oblastí v útvarech podzemních vod (v příloze) Tab. OHL II.2.1d Podíl plochy intenzivně využívané orné půdy v útvarech podzemních vod nebo pracovních jednotkách (v příloze) Tab. OHL II.2.1e Významné vlivy acidifikujících látek v útvarech podzemních vod nebo pracovních jednotkách (v příloze) Odběry Z hlediska rizikovosti (nedosažení dobrého stavu) není u útvarů podzemních vod rozhodující velikost jednotlivých odběrů, ale celkové odebírané množství na hydrogeologický rajón, porovnané s dostupnými přírodními zdroji. To je však zároveň předmětem hodnocení kvantitativního stavu, takže jako významné odběry budou dodatečně označeny všechny odběry podzemních vod nad 5 l/s, nacházející se v útvaru podzemních vod v nevyhovujícím kvantitativním stavu podle bilančního hodnocení. Pro předběžnou rizikovost jsou tedy označeny jako významné všechny odběry nad 5 l/s, které v první etapě plánování vyšly jako nevyhovující z hlediska kvantitativního stavu jedná se o 29 odběrů z 11 útvarů podzemních vod (viz tabulka OHL II.2.1f v příloze). Tab. OHL II.2.1f Přehled významných odběrů podzemních vod (v příloze) 45

46 Umělé doplňování podzemních vod V dílčím povodí Ohře, dolního Labe a ostatních přítoků Labe nepatří umělá infiltrace (umělé doplňování) k významným vlivům. Využití území v infiltračních oblastech Využití území již bylo zapracováno do hodnocení vlivů a dopadů, není potřeba identifikovat další významný vliv. Další užívání podzemních vod V dílčím povodí Ohře, dolního Labe a ostatních přítoků Labe patří k významným vlivům těžba uranu v oblasti Hamr na Jezeře a Stráž pod Ralskem. Těžba uranu je zároveň zahrnuta ve významných starých kontaminovaných místech (v přehledu starých kontaminovaných míst s probíhajícím nápravným opatřením), její dopad je však širší - má vliv jak na chemický, tak na kvantitativní stav. II.2.3. Významné vlivy a rizikové útvary podzemních vod V předchozí kapitole byly podrobně identifikovány jednotlivé významné vlivy na podrobnosti pracovních jednotek. Tato kapitola shrnuje významné vlivy na útvary podzemních vod. Za rizikové útvary jsou pak považovány ty útvary, ve kterých se nachází alespoň jeden významný vliv. Výsledná rizikovost a související významné vlivy však ještě musí být ověřeny podle hodnocení stavu podzemních vod a budou obsaženy v kapitole III.. Rizikovost je hodnocena zvlášť z hlediska chemického a kvantitativního stavu, ale je uvedena i celková rizikovost. Zatímco z hlediska chemického stavu je každý útvar rizikový (neboť se v něm nachází alespoň jeden významný vliv), rizikových z hlediska kvantitativního stavu je celkem 10 útvarů z 27. Níže jsou uvedeny rizikovosti z hlediska chemického a kvantitativního stavu a celková rizikovost v tabulce OHL II.2.3a, podrobnější určení rizikovosti je v tabulkách OHL II.2.3b, OHL II.2.3c, OHL II.2.3d a OHL II.2.3e v příloze. Celková rizikovost je v příloze v tabulce OHL II.2.3.g. Tab. OHL II.2.3a Rizikovost útvarů podzemních vod Útvar podz. Název útvaru podzemní vody vod Rizikovost chem. Rizikovost kvant. Rizikovost celkem Kvartér Labe po Lovosice ano ano ano Kvartér a neogén odravské části Chebské pánve ano ano ano Chebská pánev ano ano ano Sokolovská pánev ano ne ano Mostecká pánev - severní část ano ano ano Mostecká pánev - jižní část ano ne ano Křída Liběchovky a Pšovky ano ano ano Křída Obrtky a Úštěckého potoka ano ne ano Roudnická křída ano ne ano Ohárecká křída ano ne ano 46

47 Útvar podz. vod Název útvaru podzemní vody Rizikovost chem. Rizikovost kvant. Rizikovost celkem Holedeč ano ano ano Křída dolního Labe po Děčín - levý břeh, jižní část ano ne ano Křída dolního Labe po Děčín - levý břeh, severní část ano ne ano Křída dolního Labe po Děčín - pravý břeh ano ano ano Děčínský Sněžník ano ano ano Křída Horní Ploučnice ano ne ano Křída Dolní Ploučnice a Horní Kamenice ano ne ano Křída Dolní Kamenice a Křinice ano ne ano Bazální křídový kolektor v od Hamru po Labe ano ano ano Bazální křídový kolektor v benešovské synklinále ano ne ano Krystalinikum Smrčin a západní části Krušných hor ano ne ano Krystalinikum Slavkovského lesa ano ne ano Krystalinikum v mezipovodí Ohře po Kadaň ano ne ano Krystalinikum Krušných hor od Chomutovky po Moldavu ano ne ano Krystalinikum východní části Krušných hor ano ne ano Teplický ryolit ano ano ano Krystalinikum Šluknovské pahorkatiny ano ne ano Tab. OHL II.2.3a Přehled rizikovost útvarů podzemních vod nebo pracovních jednotek pro staré zátěže s rozlišením podle jednotlivých látek (v příloze) Tab. OHL II.2.3b Přehled rizikovosti útvarů podzemních vod nebo pracovních jednotek pro dusík z plošného znečištění (v příloze) Tab. OHL II.2.3c Přehled rizikovosti útvarů podzemních vod nebo pracovních jednotek pro pesticidy (v příloze) Tab. OHL II.2.3d Přehled rizikovosti útvarů podzemních vod nebo pracovních jednotek pro acidifikaci (v příloze) Tab. OHL II.2.3e Přehled podílů odběrů podzemních vod k přírodním zdrojům podzemních vod hydrogeologických rajónů (v příloze) 47

48 Tab. OHL II.2.3f Přehled rizikovosti útvarů podzemních vod nebo pracovních jednotek pro uměle přetvořené povrchy - V dílčím povodí Ohře, dolního Labe a ostatních přítoků Labe se nevyskytují uměle přetvořené povrchy Tab. OHL II.2.3g Přehled vyhodnocení rizikovosti v útvarech podzemních vod nebo pracovních jednotek (v příloze) II.2.4. Trendy v užívání vod do roku 2021 Trendy v užívání vod byly hodnoceny na základě expertního odhadu. II Bodové zdroje znečištění U bodových zdrojů znečištění respektive starých zátěží není důvod předpokládat jejich zhoršení. Co se týče možného zlepšení, to je otázka existujících sanací. Pokud bylo v SEKM uvedeno, že probíhá sanace, byly tyto staré zátěže vyřazeny ze seznamu významných vlivů. II Plošné zdroje znečištění Stejně jako v případě bodových zdrojů se pro plošné zdroje (hnojení, užívání pesticidů a atmosférická depozice) nepředpokládá významné zhoršení. Vzhledem k vývoji trendů u dusičnanů ale zároveň nelze očekávat výrazné zlepšení, u pesticidů je sice pravděpodobné, že koncentrace některých již zakázaných pesticidů se budou snižovat to ovšem nemusí platit pro jejich metabolity. Navíc při zákazu vybraných účinných látek většinou stoupá spotřeba jiných pesticidů, takže ani v tomto případě nelze automaticky předpokládat zlepšení. Co se týká atmosférické depozice, ani tam nelze s určitostí stanovit vývoj i vzhledem k tomu, že kromě chybějící kvantifikace tohoto vlivu nelze zatím s jistotou určit zdroje znečištění. II Odběry V období v dílčím povodí Ohře, dolního Labe a ostatních přítoků Labe kolísaly odběry podzemních vod v rozmezí 52,81 62,23 mil m 3 rok -1. Protože v rozvojových plánech celého území dílčího povodí Ohře, dolního Labe a ostatních přítoků Labe není v současnosti znám výrazný investor s nárokem na vyšší užívání vody z útvarů podzemních vod, tak se očekává zachování současného setrvalého trendu odběrů vod. V případě výrazného oživení ekonomiky je možno uvažovat se zvýšenými odběry v rozsahu 0-5 %. II Další užívání podzemních vod Sanace těžby uranu v současné době probíhá, její trvání je však odhadováno do roku Z toho důvodu se neočekává do roku 2021 významnější zlepšení. Tab. OHL II.2.4a Trendy v užívání podzemních vod Tab. OHL II.2.4b Přehled vyhodnocení trendů odběrů podzemních vod v hydrogeologických rajónech 48

49 II.2.5. Zhodnocení očekávaných dopadů dlouhodobých scénářů klimatické změny Uvedené výsledky této kapitoly vycházejí především z řešení projektu TA Podpora dlouhodobého plánování a návrhu adaptačních opatření v oblasti vodního hospodářství v kontextu změn klimatu a jeho metodiky Vyhodnocení možných dopadů změny klimatu ve vodním hospodářství a při vodohospodářském plánování a projektu TA Udržitelné využívání vodních zdrojů v podmínkách klimatických změn. Dále byly použity výsledky projektu Zpřesnění dosavadních odhadů dopadů klimatické změny v sektorech vodního hospodářství, zemědělství a lesnictví a návrhy adaptačních opatření. Referenční scénáře změny klimatu V současnosti existuje obrovská řada dostupných simulací globálních a regionálních klimatických modelů, jež je možné pomocí řady metod transformovat do scénářů změn klimatu. Z tohoto důvodu byly v rámci projektu Podpora dlouhodobého plánovaní a návrhu adaptačních opatření v oblasti vodního hospodářství v kontextu změn klimatu vytvořeny referenční scénáře změn klimatu s cílem poskytnout rámec zajišťující porovnatelnost jednotlivých studií dopadů změny klimatu v podobě jednoduché sady tři scénářů. Pro výběr bylo uvažováno 15 regionálních klimatických modelů (RCM) z projektu ENSEMBLES a simulace modelu ALADIN-CLIMATE/CZ provedena na ČHMÚ. V době přípravy (2012) scénářů se jednalo o nejaktuálnější sadu RCM relevantní pro ČR. Referenční scénáře byly vybrány tak, aby reprezentovaly tuto sadu. Jako negativní scénář byla vybrána simulace ALADIN-CLIMATE/CZ, jež je typickým reprezentantem kategorie s nejvýraznějšími dopady a zároveň jako simulace, pro niž byla k dispozici korigovaná verze pomocí kvantilové metody. Jako relativně pozitivní scénář byla vybrána simulace RCA EH5, která reprezentuje skupinu simulací s nejméně negativními dopady a zároveň se v ní nevyskytují abnormálně vysoké či nízké změny srážek a teploty pro jednotlivé měsíce. Jako střední scénář připadal v úvahu pouze REMO EH5, jelikož simulace řízené modelem britského Hadley Centre HadRM Q3 a CLM Q0 počítají s výrazným růstem teploty (střední scénář by pak předpokládal nejvyšší růst teploty) a simulace RegCM EH5 a RACMO EH5 jsou z hlediska změn průtoku relativně blízké modelu RCA EH5. Simulace ALADIN-CLIMATE/CZ (rscen1) byla k dispozici již zkorigována pomocí kvantilové metody (korekce byla provedena Českým hydrometeorologickým ústavem). Stejnou metodou byly zkorigovány i simulace REMO EH5 (rscen2) a RCA EH5 (rscen3). Scénář nazvaný SRES A1B udává průměrné hodnoty ze všech simulovaných regionálních klimatických modelů (15 RCM, projekt ENSEMBLES). Dále jsou vyhodnoceny scénáře, které mají pracovní názvy RCP2.6, RCP4.5, RCP6.0 a RCP8.5. Jedná se o simulaci CMIP5 v kombinaci emisních scénářů RCP (viz níže). Emisní scénáře SRES Donedávna nejpoužívanější řada scénářů - scénáře SRES - vychází ze Zvláštní zprávy o emisních scénářích (Special report on emission scenarios, (SRES, 2000)). Scénáře SRES nezohledňují dodatečné iniciativy v oblasti klimatu, což znamená, že nejsou zahrnuty scénáře, které explicitně předpokládají implementaci Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu či emisních cílů Kjótského protokolu. Tvorba jednotlivých variant byla provedena na základě čtyř stejně pravděpodobných linií vývoje (storylines) společnosti. Pro každou linii byla provedena velká řada simulací a z ní pak vybrán reprezentativní zástupce. Scénáře koncentrací RCP V současnosti opouští IPCC od záměru koordinace tvorby emisních scénářů a tuto iniciativu přenechává vědecké komunitě s tím, že sám se snaží proces pouze stimulovat. I v minulosti existovala mimo oficiálních emisních scénářů IPCC celá řada scénářů alternativních. IPCC AR4 (IPCC, 2007) např. zmiňuje více než 300 emisních scénářů publikovaných po zveřejnění scénářů SRES. Tyto scénáře se liší jednak metodikou vzniku, jednak projekcemi socio-ekonomického vývoje. Na druhou stranu, výsledné koncentrace skleníkových plynů se nutně často překrývají. 49

50 Koncept emisních scénářů byl aktuálně nahrazen konceptem scénářů koncentrací, které jsou opět založeny na analýze výstupů komplexních socio-ekonomicko-klimatických modelů. Scénáře nicméně nedefinují emise/koncentrace skleníkových plynů ve vztahu ke konkrétním socio-ekonomickým podmínkám, ale spíš vybírají typické příklady vývoje koncentrací skleníkových plynů, bez přihlédnutí k socio-ekonomickým příčinám. Tyto nové scénáře jsou označovány jako RCP (representative concentration pathways reprezentativní směry vývoje koncentrací). Obr. 9 Porovnání koncentrací CO 2 [ppm] dle emisních scénářů SRES a RCP V rámci tvorby RCP scénářů byla provedena rešerše publikovaných scénářů. Shromážděné scénáře byly rozděleny do čtyř hlavních skupin a z každé skupiny byl vybrán reprezentativní zástupce. Základní požadavky na RCP scénáře byly: - pokrytí rozpětí koncentrací publikovaných scénářů, - malý sudý počet (za účelem zabránění preference středního scénáře jako nejlepší, průměrné alternativy), - jasná odlišitelnost tvaru a úrovní koncentrace na konci 21. století. Scénáře RCP (základní údaje viz obrázek OHL obr II.1.5b obsahují i scénář předpokládající mírný růst koncentrací s vrcholem před rokem 2100 s následným poklesem (RCP2.6), jenž umožňuje posouzení vlivu možného snižování emisí. Ostatní RCP scénáře víceméně pokrývají rozsah odhadovaných koncentrací pro scénáře SRES (viz obrázek 9). Stejně jako v případě scénářů SRES není definována žádná pravděpodobnější varianta vývoje. V případě omezení výpočetních možností (Moss, 2008) doporučuje primárně uvažovat scénáře s nejvyššími a nejnižšími koncentracemi (RCP8.5 a RCP2.6), následně scénář RCP4.5 a na závěr scénář RCP6. Pro posouzení vlivu klimatické změny na útvary povrchových a podzemních vod je třeba provést následující analýzu pro každý útvar povrchových vod, resp. pro každé vybrané povodí. Posouzení se vždy provádí pro vybrané povodí. Tabulka OHL II.1.5b Reprezentativní vývoj koncentrací 50